Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.20 hodin)
(pokračuje Lubomír Metnar)
Co se týče chronicky nemocných lidí, tak tady bych chtěl říct, že také jsme to diskutovali, také jsme se dívali do těch lex Ukrajina zpětně a tady bych jenom zareagoval ani v těch vašich předchozích návrzích ti chroničtí nebo chronicky nemocní nebyli, byť si pamatuju a z diskuse s neziskovkami tady vyplynulo, že to po vás chtěli. Ale bohužel to neprosadili a teď v současné době, protože co se týče těch podmínek, které jsou, tak tady jasně uvedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí, jaké podmínky tady chce nastavit.
Co se týče nostrifikací, tak tady zdůvodnění zavedení nebo zrušení výjimky, ty bezplatné nostrifikace, tak tady je ta filozofie, že chceme zúžit ty výjimky, které jsou. A co se týče, řekněme, občanů Ukrajiny, tak my chceme, aby se zařadili a posunuli do toho standardního režimu jako jiní cizinci a občané. Takže to je posun a řekněme i ten přístup Ministerstva školství a tělovýchovy.
Takže je tady celá řada věcí, ale já jsem připraven na diskusi, na věcnou diskusi o parametrech tohoto návrhu zákona a uvidíme potom v tom druhém čtení, jestli budou nějaké další návrhy či pozměňováky. Ale jak říkám, jsme připraveni diskutovat a některé věci třeba i vylepšit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane ministře. V této chvíli pokud nechce využít svého přednostního práva pan zpravodaj, zatím prý nechce, tak je na řadě se stanoviskem klubu SPD pan poslanec Koten tak poprosím. Máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení poslanci, poslankyně, vážený pane ministře nebo ministři, dovolte mi tedy, abych vás seznámil se stanoviskem klubu SPD. My jsme v podstatě v tom minulém volebním období volali po takovýchto změnách, nicméně minulá vláda nás v těch našich připomínkách nedokázala vyslyšet a nedokázala tam vlastně zaimplementovat tyto pojistky, které jsou právě v této verzi lex Ukrajina.
Samozřejmě tento tento návrh navazuje na ten předchozí návrh tedy na novelu cizineckého zákona. A je to dobře, protože se vlastně propojí ty databáze jednotlivých, jednak jednotlivých úřadů, ale hlavně tedy to bude propojeno i s databází, co se týká průchodu ven nebo do Schengenského prostoru, tak jak to tady říkal pan ministr. Pro držitele dočasné ochrany se zavádí povinnost zdržovat se v České republice. To tady bylo řečeno a musí tady být tedy minimálně 16 dní v měsíci. Za minulé vlády se to kontrolovalo jednou za 90 dní. Takže myslím si, že to je poměrně velké zpřísnění. Opatření má zamezit právě té dávkové turistice, kdy tedy v tom minulém volebním období to bylo marginalizováno. Bohužel, jak se ukazuje, tak to, co odhalily policejní orgány a Cizinecká policie a vyšetřují to jako zneužívání sociálních dávek, tak odhalili v podstatě zatím špičku ledovce. Takže doufejme, že toto přispěje právě k tomu, aby se minimalizovaly dopady na státní pokladnu a aby ty úspory na sociálních dávkách, ale samozřejmě také i vyšší výběr daní a pojištění snížením práce načerno, protože v případě, že budou tedy kontrolováni ti držitelé dočasné ochrany, tak tam si myslím, že to bude jenom dobře. Tento lex Ukrajina přináší také rychlejší zánik dočasné ochrany, protože při pobytu držitele dočasné ochrany mimo Schengen déle než 30 dnů ta dočasná ochrana právě může zaniknout.
Co se týká tohoto zákona, tak právě to, co jsme navrhovali v minulém období, že pro vozidla, která jsou provozována na území České republiky a jsou s ukrajinskou značkou, takže by pro ně měla platit stejná bezpečnostní pravidla jako jsou pro vozy držitelů nebo majitelů vozidel v České republice, to znamená každé dva roky technická prohlídka plus emisní. Takže nyní tedy právě tato novela zákona přináší v oblasti automobilů naprosto zásadní obrat. Končí dosavadní benevolence k ukrajinským státním poznávacím značkám a s českými značkami také tím pádem padá výjimka na technický stav. Ukrajinská auta budou muset procházet pravidelně technickými prohlídkami a měřením emisí na českých stanicích STK, stejně jako vozidla českých řidičů. Doposud byla vymahatelnost evidence slabá. Policie sice mohla dát neevidovanému řidiči pokutu, ale ta byla často nevymahatelná, protože řidič neměl v České republice trvalou adresu.
Policie dostane také nové pravomoci. Pokud hlídka zastaví neevidované ukrajinské auto nebo řidiče, který odmítne spolupracovat, může na místě požadovat kauci 10 až 30 000 korun. Pokud řidič nezaplatí, policie mu může nasadit botičku, nechat auto odtáhnout nebo mu přímo na místě odebrat registrační značky. Cílem je zajistit, aby ukrajinská auta přestala být pro radary, parkovací systémy a pojišťovny zcela neviditelná a podléhala stejným pravidlům a trestům za přestupky jako auta česká.
Jinak, co se týká ještě jednoho fenoménu, který jsme také kritizovali, tak mám to z poměrně dobře informovaného zdroje z ukrajinského prostředí, na Ukrajině se dá koupit cestovní pas platný za 70 000 korun, řidičský průkaz za 50 000 korun. A to bude jedna z věcí, na které se budeme muset zaměřit také. Takže jak tady bylo řečeno, že někteří lidé se jezdí starat tedy o své rodiče – ano, může to být pravda, ale v případě, že si koupí takovýto pas, tak pak je vidíme v letoviscích v Antalyi v Turecku. Tolik tedy za mě a jsem velmi rád, že se s Ministerstvem vnitra nebo na Ministerstvu vnitra pod současným vedením připravila takováto novela zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji pane poslanče. A v této chvíli tedy je do rozpravy přihlášen Hubert Lang. Než se chopí mikrofonu, přečtu tři omluvy. Benjamin Činčila od 13.30 do 16 pracovní důvody, David Pražák od 16 hodin osobní důvody a Alena Schillerová od 15 hodin pracovní důvody. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Hubert Lang: Děkuji pane místopředsedo. Tak ještě jednou, kolegyně, kolegové dobré odpoledne. Já bych nyní vystoupil, protože já jsem byl zároveň i zpravodaj pro klub hnutí ANO. My jsme o tom diskutovali na našem klubu. Jak vlastně se postavíme k této věci. Tím, že na mě vlastně vyšlo to zpravodajování jako Sněmovny, protože pan Žáček se nedostavil, byť říkám, opět opakuji, že je to pro mě nepochopitelné, aby poslanec, který byl určen garančním výborem jako zpravodaj pro Sněmovnu, prostě měl nějaké jiné důvody a nebyl tady. Ale dobře.
Teď bych se vrátil k tomu, co tady bych vám chtěl říci. Samozřejmě ta nezměrná tragédie, která se stala tím, že vlastně Ruská federace napadla ten sousední stát, Ukrajinu, tak vyvolalo to, co vyvolalo. Vyvolalo to vlnu velkého rozsahu vlastně odchodu lidí z té Ukrajiny, kteří tam z oblasti bojů začali prchat, začali se přemisťovat v rámci Evropy a já sám jsem pracoval s (nesrozumitelné) Cizinecké policie a my jsme vždycky měli všechny naše systémy migrační na nějaké vlny velkého rozsahu postaveny přibližně na 30 000 maximálně běženců. Jo, kdyby byla ta nejhorší situace.
Najednou tady nastal stav po tom roce 2022 po tom březnu, kdy prostě se nám na těch hranicích začaly objevovat obrovské desítky až stovky tisíc lidí, kteří utíkali z té oblasti bojů a zahltilo to celou Evropu. Obecně, prosím vás, ti lidi vždycky odchází někam, kde mají už nějaké svoje zázemí, kde mají nějakou diasporu, kde mají prostě někoho, kdo už se o ně třeba může nějakým způsobem postarat. ***
