(pokračuje Jan Skopeček)

20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů, a další související předpisy
/sněmovní tisk 14/ – prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr průmyslu Havlíček.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Důvodem na předložení uvedeného návrhu zákona je především reakce na novou evropskou legislativu, konkrétně nařízení Evropského parlamentu a rady ze dne 7. února roku 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice EU 1937/2019 a o zrušení nařízení EU 517/2014. Dále nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2024/590 ze 7. února 2024 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o zrušení nařízení číslo 1005/2009. Tato nová evropská legislativa navazuje na nařízení, která byla implementována původním zněním zákona přijatým již v roce 2012. To, co je podstatné, reguluje nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny. Jedná se o takzvané f-plyny, a látkami, které poškozují ozonovou vrstvu. Jde o takzvané regulované látky, a to s ohledem na jejich nepříznivý vliv na ochranu ozonové vrstvy a klimatického systému Země.

Nařízení přinášejí zpřísnění stávajících opatření včetně zákazu uvádění na trh některých výrobků a zařízení, u kterých existují komerčně běžné dostupné náhrady. Zavádí také nové požadavky ve vztahu k prevenci emisí těchto látek. Ta opatření se dotknou zejména oblasti chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, elektrických spínacích zařízení, izolačních pěn, aerosolu a tak dále. Je třeba rovněž říct, že některé povinnosti ve vztahu k prevenci emisí se nově vztáhnou i na mobilní jednotky, které dosud zahrnuty nebyly.

Jádro právní úpravy je přímo v použitelných předpisech Evropské unie. Předkládaný návrh pouze na tuto úpravu adaptuje český právní řád. Jako přímo použitelné předpisy přinášejí nová nařízení poměrně velké množství povinností pro různé subjekty, ke kterým je potřeba stanovit příslušné sankce. Pro část je vyžadován také nový a v právních předpisech zatím ojedinělý způsob stanovení sankce. Jde o takzvanou alternativní sankci pro porušení některých povinností, které se váží k uvedeným typu činností.

Ve druhé části návrhu se reaguje na výše uvedenou přímo použitelnou legislativu Evropské unie, rovněž úpravou zákona 40/2009, trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. No a třetí částí návrhu je novelizován zákon 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a opět ve znění pozdějších předpisů.

Je třeba říct, že tyto změny se týkají výlučně problematiky použití anestetika desfluranu, které je zároveň takzvaným f-plynem. Další úpravy zákona, úpravy neimplementačního charakteru, zahrnují změny, které vyžadují praxe. Jde například o úpravu kompetenčních ustanovení nebo informačních systémů certifikovaných osob. Poněvadž byly tyto úpravy konzultovány s orgány, které mají v oblasti regulovaných látek a f-plynu pravomoci, měly by vést ke zlepšení vymahatelnosti práva a k zpřehlednění úpravy jako celku. Jenom dodám, že tento návrh předkládám po dohodě s panem ministrem životního prostředí Igorem Červeným, který mě požádal, abych návrh přednesl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. Já poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Eva Fialová.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji moc za slovo. Já jsem poslouchala pana ministra a pokusím se, protože je to velice odborná terminologie, některé věci tady neopakovat, ale nicméně přísluší aspoň trošku seznámit s tím i z mého pohledu, co novela zákona obsahuje. Jak už bylo řečeno, tak předložený návrh představuje právě jenom adaptační změnu českého právního řádu v návaznosti na nová nařízení Evropské unie upravující nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a fluorovanými skleníkovými plyny. Cílem návrhu je vytvořit právní rámec pro jejich účinné provádění v České republice, zejména vymezit příslušnost právních orgánů, upravit kontrolní činnosti a stanovit odpovídající systém správních deliktů a sankcí. Kde všude se f-plyny vyskytují, představil pan ministr. A f-plyny právě výrazně přispívají ke globálnímu oteplování, mnohonásobně více, než CO2, a to v řádu o sto až desetitisíc násobku. Proto jejich regulace, nakládání s nimi, regenerace a recyklace je dlouhodobě sledovaným efektem.

V průběhu tohoto období sledování a evidence se ukázalo několik nedostatků, které je vhodné vylepšit a na to navazuje i změna právě evropské legislativy. Velké množství těchto látek je dováženo ze zahraničí a rozšiřování těchto látek v tepelných čerpadlech a klimatizacích je vhodné lépe evidovat a zajistit nakládání s těmito látkami s patřičným odborným dozorem. Smyslem těchto nástrojů je co nejvíce omezit celosvětovou spotřebu těchto látek, to znamená hlavně maximalizovat regeneraci a recyklaci a omezit jejich emise do ovzduší.

Nová nařízení přinášejí zpřísnění stávajících opatření včetně zákazu uvádění na trh některých výrobků a zařízení, u kterých existují komerčně běžně dostupné náhrady. (Odkašlává.) Pardon. Zavádějí také nové požadavky ve vztahu k prevenci emisí těchto látek. Uvedená opatření se dotknou zejména oblasti chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, elektrických spínacích zařízení izolačních pěn, pardon, aerosolů a řady dalších běžných F-plynů. Některé povinnosti se ve vztahu k prevenci emisí... (Stále odkašlává a špatně se jí mluví, ministr Havlíček přináší vodu.) Jé, děkuju. To jsou ty polutanty. Děkuju moc.

Některé povinnosti v prevenci emisí se nově vztáhnou i na mobilní chladící jednotky, které nebyly doposud zahrnuty. Jako přímo použitelné předpisy nová nařízení přináší velké množství povinností pro různé subjekty, například výrobce nebo provozovatele příslušných zařízení, dovozce, ale fyzické osoby, což je množství, na které je národní právní úpravy potřeba adaptovat a stanovit k nim příslušné sankce. Přestože se může jednat o poměrně úzce zaměřenou právní úpravu, její praktické dopady se dotknou celé řady podnikatelských subjektů, které při své činnosti nakládají s fluorovanými skleníkovými plyny.

Nejvýznamnější část navrhovaných změn se týká odborné způsobilosti osob, provádějících instalaci, servis, údržbu, opravy nebo znovuzískávání těchto látek ze zařízení obsahujících fluorovaná chladiva. V praxi se jedná především o pracovníky autoservisů provádějící servis autoklimatizací, dále o techniky servisující klimatizace a chladicí zařízení, tepelná čerpadla a nově také některá mobilní zařízení, například klimatizační systémy v nákladních vozidlech, autobusech, zemědělských a stavebních strojích či olejových vozidlech.

Návrh reaguje na nové evropské požadavky, na odbornou kvalifikaci, školení a certifikaci těchto osob. Je vyžadován také nové, v právním předpise zatím stále ojedinělý způsob stanovování sankcí, takzvané alternativní sankce pro porušení některých povinností, které se váží k uvedeným typům činností. Předkládaná právní úprava adaptuje český právní řád v oblasti nakládání s nádobami na jedno použití pro F-plyny, nakládání se znovu získanými F-plyny, školení a zkoušek a dalších povinností hodnotícího certifikačního subjektu i certifikovaných osob a poskytování informací.

Pokud bych to měla shrnout, co je zásadní, tak velká část novely zákona je zaměřena na proškolování stávajících osob oprávněných k nakládání s regulovanými látkami. Jedná se cca o 7500 osob a jejich proškolení každých sedm let. Současná specializovaná školicí zařízení pro tento účel jsou nedostatečná a uvažuje se tedy o rozšíření kapacit i na střední školy, které tento druh mechaniků vyučují. Proškolení těchto osob by mělo proběhnout do 12. 3. 2029. Děkuji všem za pozornost a trpělivost s mým hlasem.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí... Paní poslankyně nechce, takže odmazávám. Jako další vystoupí pan poslanec Bureš. Připraví se pan poslanec Hladík. Ještě na tu dvě omluvy, než kolega dorazí k pultíku. Paní poslankyně Pošarová se omlouvá od 17 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Červený Igor se omlouvá do 17 hodin z pracovních důvodů. Pane poslanče, prosím máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo. Prosím pěkně pro mého ctěného kolegu Roberta Králíčka poprvé, Roberte, dneska poprvé, ale ne naposledy. Tak. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený zastupující pane ministře. Předstupuji dnes před vás s bodem, o jehož zařazení na program schůze jsem jako poslanec ODS žádal tak opakovaně a prakticky při každé myslitelné příležitosti v posledních měsících, že jsem začínal mít pocit, jestli se z toho nestal můj osobní koníček. A je teda pro mě docela sváteční zprávou, že se k tisku 14 po tomto dlouhém čekání konečně dostáváme. Chtěl jsem pochválit pana ministra Červeného, ale ten tady dneska není, tak doufám, že mu to vyřídíte, že se to konečně povedlo.

Ona totiž je to klíčová implementační norma evropských nařízení z roku 2024, bez které našim firmám hrozí právní nejistota. Není žádným tajemstvím, že věcnou přípravu tohoto materiálu započala už naše vláda. Jako občanští demokraté se hlásíme k odpovědnosti za to, že Česká republika zkrátka musí plnit své mezinárodní závazky v ochraně ozonové vrstvy a klimatu. Nicméně ono vládnutí není jen o převzetí šanonů. Vyžaduje to občas ty šanony taky otevřít a kriticky zhodnotit jejich obsah. Práce na zákoně totiž končí až jeho schválením ve třetím čtení.

A my jsme připraveni v tomto procesu opravit chyby, které v aktuálním návrhu zůstaly a na které velmi hlasitě a nutno dodat, že zcela marně upozornilo připomínkové řízení. Pokud by ODS byla stále ve vládě, trvali bychom ve druhém čtení na zásadních úpravách. Úpravách, které by z textu odstranily tu zbytečnou byrokracii a šikanu podnikatelů, která se do něj tak šikovně dostala.

Kde návrh selhává aneb anatomie nesmyslu. Abychom nebyli jen v rovině abstraktní kritiky, podívejme se na konkrétní byrokratické klenoty, které se nám tu objevují. Za prvé pokuty, které potěší. Ministerstvo zemědělství a hospodářská komora jasně varovaly před naprosto likvidačními sankcemi. Pokuta až 2,5 milionu korun za nedbalostní administrativní přestupky, například za to, že někdo zapomene uchovat dokumentaci o demolicích, je vskutku fascinující. Je zjevné, že se zde navrhuje trestání za papírování, nikoliv za skutečné znečišťování.

Stavební úřady v nové roli. Ministerstvo pro místní rozvoj uplatnilo zásadní připomínku proti tomu, aby stavební úřady nově řešily přestupky v oblasti emisí z izolačních pěn. Tyto úřady jsou už teď přetížené k prasknutí a další pecku dostanou poslaneckým kutilstvím zvaným novela stavebního zákona. Přidat jim ještě agendu, na kterou nemají odbornou kapacitu, a nechat je suplovat práci České inspekce životního prostředí, je recept na už opravdu dokonalou paralýzu.

Archivnictví jako národní sport. Ministerstvo průmyslu a obchodu, ano, vaše ministerstvo, pane vicepremiére, správně namítalo, že požadavek na uchování kompletních záznamů o zkouškách u certifikovaných osob po dobu dlouhých sedmi let je zcela zbytečný. Stačilo by přece uchovat pouze samotné protokoly. My přece chceme funkční systém a ne budovat archivy plné zbytečných papírů.

Legislativní duchařina. A korunu všemu nasadilo Nejvyšší státní zastupitelství, které jemně upozornilo na chybu v návrhu změny trestního zákoníku. Text se tam totiž odkazuje na ustanovení, které vůbec neexistuje. To je vskutku inovativní přístup k tvorbě práva.

Tento zákon přitom nezůstane jenom na papíře. Jeho dopady zasáhnou obrovské množství subjektů v naprosto klíčových oborech, které udržují chod naší společnosti. Bavíme se tu o chlazení a klimatizacích, o masivně se rozšiřujících tepelných čerpadlech, energetice, systémech požární ochrany či dopravě. Zasahuje dokonce i do tak citlivého sektoru, jakým naše zdravotnictví, kde se omezuje použití inhalačního anestetika Desfluranu.

Pane vicepremiére, paní zpravodajko. Jistě vám nemusím vysvětlovat základní pravidlo, že když motor dýmá a ztrácí výkon, je potřeba ho včas seřídit. Není rozumné ho nechat běžet nadoraz, pokud se definitivně nezadře. Tento zákon je v aktuální podobě přesně takovým přehlceným motorem.

Mám na vás proto tři přímé a velmi jednoduché dotazy. Jak se k těmto věcným výtkám, které vzešly z připomínkového řízení i odborné veřejnosti, stavíte vy osobně? Budete v rámci druhého čtení a práce ve výborech podporovat pozměňovací návrhy, které směřují k odstranění těchto byrokratických nesmyslů a zreálnění pokut? Nebo hodláte tento tisk zkrátka protlačit silou bez jakéhokoliv ohledu na praktické dopady na české řemeslníky a firmy? My v ODS se zachováme konstruktivně a tento zákon v prvním čtení podpoříme, abychom umožnili jeho další projednání. Ale zcela jasně zde deklaruji. Naše podpora v závěrečném čtení je podmíněna tím, že z něj společně uděláme rozumný a v praxi vykonatelný předpis a nikoliv další byrokratický bič na podnikatele. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Langšádlová, připraví se pan poslanec Kučera. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Milé kolegyně, milí kolegové. Já si v této souvislosti dovolím ohlédnout se do minulosti a dát kontext tím, co prožíváme i v těchto dnech. Především mi dovolte poděkovat vládě, že tento návrh zákona předkládá a chtěla bych říci, že strana TOP 09 ho podporuje. Je to tak, že my přece neseme zodpovědnost za prostředí, ve kterém žijeme. Neseme odpovědnost za tuto planetu, za to, v jakých podmínkách budeme žít a příběh ozonové díry, odpusťte mi tento velmi zjednodušující pohled, je pozitivním příběhem a my tady dneska projednáváme jenom jednu z takových etap na té dlouhé cestě, kterou lidstvo vlastně prožívá, protože problém, který spočívá právě v ubývajícím stratosférickém ozonu, je vlastně dobrým příkladem, jak se dokázaly už v roce 1986 v rámci Montrealského protokolu všechny země světa dohodnout na tom, že to je problém, že nás to ohrožuje, že to ohrožuje lidi i přírodu a že společně to musíme změnit. A to si myslím, že by nám mělo být opravdu velikou inspirací, protože ve chvíli, kdy vědci v sedmdesátých letech, a byl to především Joe Ferman z univerzity v Cambridge, dokonce pak v roce 1985 otevřel oči a ukázal vlastně účinky řady chemických látek, které vytvořily masivní ozonovou díru nad Antarktidou a kvůli ní na povrch země začalo pronikat obrovské množství škodlivého ultrafialového záření ze Slunce, které má potenciálně velmi závažné dopady na takřka všechny environmentální cykly na planetě. Ano, už jsou to desítky let, co všechny země světa se dohodly, že je to závažný problém a že musíme zastavit narušování ozonové vrstvy. A my tady dneska vlastně projednáváme po těch desítkách let jenom jeden z dalších kroků, jak zastavit poškozování ozonové vrstvy.

Je velmi zajímavé, že velmi čelem se k tomuto problému postavila, málo se to ví, Margaret Thatcherová. Tato konzervativní politička, mnohými kolegy vzývaná, jasně řekla, že environmentální výzva, které čelí celý svět, vyžaduje odpovídající reakci celého světa. Ano, je to konzervativní politika chovat se odpovědně k životnímu prostředí a ke přírodě. Já bych tady mohla číst mnoho informací o tom, jak probíhaly ty desítky let boje proti hrozbě. Víme, že jsme asi v polovině, že se začala scelovat ozonová vrstva, ale kdyby tomu tak nebylo, tak dneska má na svědomí asi 2 miliony obětí, protože víte, že ten stav vedl ke zvýšenému výskytu melanomu, výskytu očních chorob a tak dále. Je to úspěšný boj, protože tím, že se země spojily, tím, že začaly spolupracovat, tím, že cíleně cílenou politikou začaly snižovat produkci těchto plynů, tak se začala zacelovat ozonová vrstva, a to je vlastně velký úspěch. Já bych k tomu chtěla říci, že v rámci této politiky však dokázaly ty nejbohatší země světa, a k těm my patříme bezpochyby v Evropě, pomáhal těm slabším a že toho úspěchu se dosáhlo jenom koordinovanou spoluprací a milí kolegové, já bych Vás chtěla moc vyzvat a poprosit, abychom s podobným přístupem přistupovali i ke změně klimatu, o kterém jsme se tady v posledních dnech bavili.

Já vím, že to není tak jednoduché. Jinak tyto látky, které nám poškozují ozonovou vrstvu, jsou také velkým faktorem co se týče změny klimatu a přispívají k oteplování. Je tam tahle souvislost, ale vím, že transformace ekonomiky, posilování naší nezávislosti na fosilních palivech a mnoho dalších faktorů není tak jednoduché. Jsem si toho vědoma, ale současně, milí kolegové, bych byla moc ráda, abychom se i k tomuto problému postavili čelem, protože i toto, a možná ještě více než poškozování ozonové vrstvy, ovlivní a bude ovlivňovat životy našich dětí a dalších generací, protože my nemůžeme a nemáme zavírat oči před tím, co se odehrává nejenom nad tím, že je nám tady horko, ale že jsou části světa, kde lidé už nebudou moci žít, že jsou části světa, kde není voda, nakonec i v mnoha oblastech České republiky. My se nemůžeme koukat na to, že se nejenom zvyšuje teplota, mění proudy oceánu, že nám budou roztávat ledovce v Asii, ze kterých bere vodu miliarda lidí. My nemůžeme zavírat oči, to je realita dnešních dnů a moc prosím, abychom toto vzali vážně jak v oblasti mitigace klimatické změny, tak z hlediska adaptace na ty změněné podmínky. Jsou to věci, za které neseme zodpovědnost a nemůžeme před nimi zavírat oči, a tak, prosím, hledejme opravdu aktivní cesty, jak umožnit, aby i další generace tady žily v přijatelných podmínkách. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, další vystoupí pan poslanec Kučera, připraví se pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo, pane předsedající, a chtěl bych poděkovat mé kolegyni Heleně Langšádlové, že tady přesně a jasně vysvětlila postoj TOP 09 k tomuto zákonu, zejména z toho pohledu ochrany klimatu a vůbec životního prostředí. Myslím si, že tyto dopady tady byly vysvětleny jednoznačně a já se s nimi taky jednoznačně ztotožňuji. Já bych chtěl tady ještě poukázat samozřejmě na druhý rozměr této novely, a to je dopad na ten hospodářský sektor, protože, troufnu si říct jako místopředseda hospodářského výboru, mám de facto takovou povinnost. Samozřejmě to, že v té novele jde zejména o fluorované skleníkové plyny, které se právě používají v těch klimatizacích, tepelných čerpadlech, chladících zařízeních, v průmyslovém chlazení a tak dále a že mají právě dopady na ty povinnosti, které právě výrobci a provozovatelé těchto zařízení dostanou do vínku právě přijetím této novely, Tam se například rozšiřují povinnosti provozovatelů zařízení, zpřísňují se pravidla pro úniky F-plynu, rozšiřuje se systém certifikace techniků, zavádí nové informační povinnosti, systém kontrol a tak dále. Při projednávání této novely, a je dobře, že tato novela byla řádně projednána právě v tom mezirezortním připomínkovém řízení, se jednotlivé svazy a další organizace vyjadřovaly v těch připomínkách. Některé byly vypořádány, některé ne, já bych možná zmínil připomínky Svazu průmyslu a dopravy České republiky, které nemá odmítavé stanovisko k této novele, nicméně požaduje některá zpřesnění u řady ustanovení, navrhuje přesněji vymezit skutkové podstaty přestupku a tak dále. Myslím si, že to je právě věc, která v té pozdější debatě mezi prvním a druhým čtením bude potřebná. Logicky se vyjadřuje, samozřejmě, i chladírenský a klimatizační sektor. Ten zmiňuje zejména vysoké náklady na přechod na nová chladiva, nedostatek vyškolených servisních techniků, zdražení servisních zásahů, riziko nedostatku některých náhradních látek, nejistotu při rychlém zavádění evropských zákazů a tak dále. Samozřejmě administrativní zátěž, to už je takový evergreen, u každé nové novely je obrovská obava, aby to nepřineslo navýšení administrativní zátěže. Pokaždé se ujišťujeme, že tomu tak nebude a pokaždé tomu tak je, takže já doufám, že hospodářský výbor v tom je poměrně dost důsledný. Ten bude dbát, aby ty povinnosti nevzešly ze Sněmovny, ale tady to bude skutečně na ministerstvu a na panu ministrovi, aby dohlédl na to, aby ministerští neměli příliš kreativní přístup právě k této novele. A tím to nemyslím nijak zle, ale víme z vlastní zkušenosti, že tomu tak prostě je, že se vždycky najde nějaký odbor či ministerský úředník, který rád si přidá něco svého vlastního do nějaké novely, respektive do nějakého nařízení, do nějaké směrnice či do nějaké jiné podzákonné normy a pak z toho vypadávají věci, že poslanci jsou skutečně opravdu velmi výrazně překvapeni, co vlastně tato novela požaduje po těch jednotlivých účastnících a že takhle to vlastně vůbec nechtěli. A na to je třeba jednoznačně tady dbát taky. Samozřejmě otázka je taky sankcí, zda jsou přiměřené či nepřiměřené.

Je třeba si říct, že ty otázky, které by tady měly zaznívat a které, si myslím, že by měly být vyjasněny právě, jak jsem říkal, mezi tím prvním a druhým čtením, je jasné, samozřejmě jako vždy je to ten gold-plating, to znamená, zda nepůjdeme nad rámec, zejména v těch případných pozměňovacích zařízeních, zda jsou ty všechny nové evidenční povinnosti skutečně nezbytné, zda je skutečně musíme přijímat v takovém rozsahu, respektive abychom je přijímali v tom minimálním možném a účinném samozřejmě rozsahu.

Další otázka je, zda mají malé servisní firmy dostatek času na přizpůsobení se této novele. Otázka je samozřejmě zvýšení ceny u tepelných čerpadel, u klimatizace pro domácnosti. Tam bychom se měli taky na to podívat, zda ty požadavky nejsou třeba neúměrné.

Samozřejmě sankce, o tom jsem už mluvil, zda sankce jsou přiměřené, nebo ne, zda se budou postihovat i drobná administrativní pochybení. Já si myslím, že takhle by to být samozřejmě nemělo.

A potom zda je připravena nějaká metodická podpora pro firmy, které budou nové povinnosti plnit. To je samozřejmě úkol státu, respektive ministerstva.

Samozřejmě tady ty připomínky jsem soustředil zejména na právní přesnost, administrativní zátěž, náklady na implementaci, přiměřenost sankcí, ale nikoliv, nikoliv na odmítnutí ochrany ozonové vrstvy nebo regulace F-plynů jako takové. Jak už tady řekla má kolegyně Helena Langšádlová, TOP 09 tuto novelu podporuje a já budu rád, když tyto mé poznámky či připomínky, které jsem tady vznesl směrem k podnikatelskému sektoru, budou vypořádány právě mezi tím prvním a druhým čtením.

A dal bych skutečně ke zvážení, zda by tato novela zákona neměla být také přikázaná hospodářskému výboru. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku paní poslankyně Fialové. Tak prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji. Já budu velice rychlá. Já jenom zareaguju na předchozí předřečníky, asi vesměs na všechny.

Já jenom chci zdůraznit, že se jedná o opravdu čistě implementační novelu a předkladatel ve své důvodové zprávě uvádí, že návrh nezavádí nové povinnosti nad rámec evropských předpisů, ale především zajišťuje jejich řádné provádění a vymahatelnost v podmínkách České republiky.

Chci upozornit, že tento sněmovní dokument (nesrozumitelné) byl rozeslán poslancům 7. 11. 2025, takže je z dílny předchozí vlády, my ho pouze a jenom předkládáme, a došlo na jednání až dnes. Současná vláda byla jmenovaná 15. 12. 2025, tak pro úplnost. Takže doufám, že třeba některé věci můžeme ještě diskutovat, zda by nebylo možné upravit, ale je to potřeba vykomunikovat, aby nedošlo k různým sankcím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Tak o tom samozřejmě není sporu. Já si myslím, že na tomto se nemusíme nějakým způsobem střetávat. Tady jde skutečně o to, že ta doba, jak postupuje, tak samozřejmě jsou nové a nové informace, jak se říká v politice, situace se dynamicky vyvíjí. Takže upozornil jsem na některé věci, na které si musíme dát pozor. Pokud tyto věci nebudou zjištěny respektive nebude tady nějaká velká řeknu kreativní tvorba v poslaneckých pozměňovacích návrzích, tak o tom žádná, bude to jedině dobře.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji A nyní se vracíme do obecné rozpravy, ve které vystoupí pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Hladík. Tak prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající. Pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, já nejprve využiju té příležitosti zareagovat na to, co říkala paní zpravodajka.

Pan kolega Bureš to říkal s vědomím toho, že to je vlastně vládní návrh bývalé vlády, který si za svůj vzala tato, a v té podobě, ve které ho bývalá vláda schválila, ho poslala sem. To je zcela legitimní. Nicméně Sněmovna je suverén, má právo se rozhodovat a my chceme rozebrat některé detaily.

Já jsem třeba nebyl ve výboru životního prostředí, kde teď jsem, a asi, kdybych tam byl, tak bych se té normě zcela určitě věnoval už při jejím vzniku. A proto ač nezpochybňuji smysl a směr, kterým směřujeme, chci tady otevřít některé otázky, na které prostě je potřeba a je legitimní dostat odpověď.

A skoro jsem rád, že tady není ministr životního prostředí, ale je tady ministr průmyslu, protože ta materie se opravdu týká nejenom toho věcného řešení ochrany ozonové vrstvy, ale také se týká toho technického postupu a bude se týkat opravdu tisíců a tisíců subjektů. A způsob, jakým to uděláme, je české specifikum, které využijeme, a jestli ho využijeme byrokraticky, což nám jde velmi dobře, anebo jestli budeme společně hledat cestu, která tu byrokracii zminimalizuje tak, aby naplnila ten účel toho zákona.

Takže mi dovolte, abych se vyjádřil k sněmovnímu tisku 14, tedy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, a další související předpisy.

Na úvod chci říct, že opravdu nejde o normu, kterou bychom mohli jednoduše smést ze stolu. Česká republika musí reagovat na nová evropská nařízení v oblasti látek poškozujících ozonovou vrstvu a fluorovaných skleníkových plynů.

Návrh přímo navazuje zejména na nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie (EU) 2024/590 o látkách poškozujících ozonovou vrstvu a nařízení EU 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech. Ochrana ozonové vrstvy, omezování úniků látek s dopadem na klima, potírání nelegálního obchodu s F-plyny a kontrola nakládání s těmito látkami jsou cíle, které bezesporu dávají smysl.

Zároveň ale platí druhá věc. To, že něco vychází z evropského práva, nesmí být automatickou omluvenkou pro jakoukoliv novou administrativu, jakoukoliv novou evidenci, jakoukoliv novou kontrolní pravomoc a jakoukoliv novou sankci. A právě proto bych chtěl k tomuto návrhu přistoupit sice věcně, ale zároveň i pečlivě.

Tento tisk je na první pohled technický. Pracuje s odkazy na evropská nařízení, mění pravidla certifikací, školení, evidence informačních systémů, reportingu, sankcí, kontrolních pravomocí, celních postupů a zasahuje také do oblasti zdravotních služeb v souvislosti s použitím desfluranu jako inhalačního anestetika. Jenže za tou technikou jsou konkrétní lidé, konkrétní firmy a konkrétní náklady. Týká se to servisních techniků, živnostníků, malých a středních firem, odborníků na chlazení, klimatizace, tepelná čerpadla, autoklimatizace, protipožární zařízení, elektrická spínací zařízení, výrobců zařízení, dovozců, vývozců, distributorů, dodavatelů F-plynu, ale i zdravotnických zařízení. A nejsou to jednotky ani desítky lidí. Důvodová zpráva sama uvádí, že jen v oblasti chlazení, klimatizací a tepelných čerpadel bude muset školení nebo proces hodnocení absolvovat přibližně 6,5 tisíce držitelů stávajících certifikátů.

Dále se povinnost přeškolování nebo opakování procesu hodnocení bude týkat zhruba 200 certifikovaných osob v oblasti protipožárních zařízení a přibližně 400 certifikovaných osob v oblasti elektrických spínacích zařízení. A tím to nekončí.

V oblasti autoklimatizací bylo podle důvodové zprávy od roku 2009 vydáno přibližně 17,5 tisíce osvědčení o absolvovaném školení. Ministerstvo sice předpokládá, že část lidí už činnost ukončila, ale samo počítá s tím, že bude potřeba proškolit zhruba 15 tisíc držitelů osvědčení. Jinými slovy, nebavíme se o drobné úpravě pro úzkou skupinu specialistů. Bavíme se o normě, která může v praxi zasáhnout více než 20 tisíc odborníků a servisních pracovníků.

A důvodová zpráva k tomuto říká ještě jednu podstatnou věc. Náklady spojené s povinným přeškolením nebo opětovným absolvováním procesu hodnocení ponesou samy certifikované osoby a držitelé osvědčení. Uvádí se, že současná cena školení nebo certifikace se podle oblasti a typu pohybuje v rozpětí 3 tisíc až 15 tisíc korun bez DPH na jednu osobu. To už není úplně bezvýznamný administrativní detail. Pokud si vezmeme jen orientačně, že se tato povinnost může dotknout více než 20 tisíc lidí, pak jde při těchto jednotkových nákladech v součtu o významné finanční zatížení celého segmentu odborných profesí, a to ještě nemluvíme o času, cestách, výpadku práce, nákladech zaměstnavatelů a organizační kapacitě školení.

Proto je podle mě základní otázka jednoduchá: Co po nás skutečně Evropská unie požaduje a co už je česká nadstavba?

Tuto otázku chci směrem k panu ministrovi položit velmi důrazně, neboť návrh zavádí povinnost pravidelného obnovování znalostí na procesu hodnocení pro certifikované osoby. Tady je fér říci, že samotná povinnost obnovy znalostí vychází z evropského rámce a tady nechci tvrdit, že přeškolování jako takové je český výmysl, ale český návrh k tomu staví poměrně detailní administrativní konstrukci, kdo přesně může školení pořádat, že školení bude zakončeno závěrečnou zkouškou, že subjekt musí nejméně měsíc předem informovat ministerstvo a Českou inspekci životního prostředí, že musí vést evidence, předávat údaje do informačního systému a vystavovat potvrzení. To všechno může mít své opodstatnění, ale musí být jasně řečeno, která část je evropské minimum a která část je české procesní nastavení. Jestliže ministerstvo samo počítá s tím, že půjde o tisíce certifikovaných osob a až desetitisíce držitelů osvědčení, pak už to není jenom technický detail, je to zásah do fungování celého segmentu servisních profesí. Proto bych rád požádal ministerstvo, aby ve svém v našem výboru, předpokládám, výboru životního prostředí jasně doložilo, co přesně je povinná adaptace evropského práva a co už je národní volba.

Druhá oblast je reporting. Návrh zavádí nové roční oznamovací povinnosti. Výrobci zařízení obsahující fluorované skleníkové plyny mají do 31. března podávat ministerstvu zprávu za předchozí kalendářní rok. Certifikované osoby mají reportovat informace o F-plynech použitých při instalaci nových zařízení, při servisu a údržbě stávajících zařízení a také informace o znovu získaných plynech. Dodavatelé F-plynu mají vést a následně ministerstvu předávat záznamy o nakoupených a prodaných plynech, o certifikovaných osobách nebo osobách s osvědčením, které tyto plyny zakoupily. Důvodová zpráva uvádí, že toto administrativní zatížení se bude týkat přibližně 1 100 certifikovaných právnických osob a případně také certifikovaných podnikajících fyzických osob, což je další konkrétní dopad.

Tak se znovu ptám, vyžaduje evropské právo přesně tento rozsah ročního výkaznictví od certifikovaných servisních osob a dodavatelů nebo si tady vytváříme český kontrolní mechanismus navíc? Neříkám, že stát nemá mít data, ale stát má umět vysvětlit, proč konkrétní data potřebuje, kdo s nimi bude pracovat, jak budou chráněna, zda se nedublují s jinými evidencemi a zda jejich sběr nepovede jen k tomu, že živnostník, servisní technik nebo malá firma budou místo práce vyplňovat další výkazy.

Třetí oblast, kterou považuji za citlivou, jsou kontrolní pravomoci. Nový § 13a umožňuje ministerstvu, České inspekci životního prostředí, České obchodní inspekci a celním úřadům vyžadovat nejen celní doklady, doklady o přepravě nebo daňové doklady, ale také přehled aktiv a pasiv a u právnických osob informace o vlastnické struktuře. Tady opravdu zbystřeme. U kontroly F-plynů chápu, potřebuji doložit původ látky, pohyb zboží, dovozní dokumentaci, prodejní dokumentaci nebo podklady související s konkrétní kontrolovanou transakcí. Ale proč má environmentální kontrola automaticky sahat až do přehledu aktiv a pasiv firmy?

Proč má být povinnost předkládat vlastnickou strukturu takto široce zakotvena v zákoně? Je to otázka přiměřenosti, pokud ministerstvo tvrdí, že to evropské právo vyžaduje, pak prosím ukažte přesný článek a přesný rozsah. Pokud jde o českou nadstavbu, pak musí vysvětlit, proč nestačí méně invazivní nástroje.

Čtvrtá oblast jsou sankce. Rozumím tomu, že evropská úprava požaduje účinné, přiměřené a odrazující sankce. Rozumím i tomu, že u nelegálního obchodu s F-plyny může být pevná pokuta někdy nedostatečná. Návrh proto pracuje i s alternativními sankcemi odvozenými od tržní hodnoty dotčených plynů, látek, výrobků nebo zařízení. Důvodová zpráva sama říká, že horní hranice u těchto sankcí není stanovena pevnou částkou, ale odvozuje se od tržní hodnoty dotčených plynů, látek, výrobků nebo zařízení.

Ale právě tady musí být zákon podle mého přesvědčení naprosto přesný. Jak se bude určovat tržní hodnota? Ke kterému dni? Podle jakého trhu? U samotné látky, u zařízení nebo u celé dodávky? Jak se bude postupovat u zařízení, které obsahuje jen určité množství fluorovaného plynu, ale jeho celková hodnota je výrazně vyšší? A jak se zabrání tomu, aby tvrdé sankce, které mají mířit na vědomé a závažné porušování pravidel, nedopadaly nepřiměřeně na formální nebo administrativní chyby? Koneckonců tady o nich mluvili i mí předřečníci.

Pátá oblast je ochrana dat. Návrh rozšiřuje informační systém certifikovaných osob a osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení. Důvodová zpráva sama říká, že se rozsah evidovaných údajů oproti dosavadní právní úpravě rozšiřuje. Uvádí také, že se nemají zveřejňovat například telefonní číslo, email, datum narození, adresa místa pobytu fyzické osoby.

To je samozřejmě dobře, ale i tak musí ministerstvo jasně vysvětlit, proč je rozsah evidovaných údajů právě takový, jaký je, zda byl posouzen z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti a zda neexistuje užší varianta evidence, která by splnila stejný účel s menším zásahem do soukromí.

Šestá věc, na kterou chci upozornit, je možný gold plating, taky tady o něm už bylo hovořeno, tedy české zpřísňování nad rámec evropského minima. Za místa k prověření považuji zejména roční reporting certifikovaných osob a dodavatelů F-plynu, povinnost předkládat aktiva, pasiva a vlastnickou strukturu, detailní režim školení a evidence, rozsah údajů v informačním systému a povinnost uchovávat některé záznamy v místě provozu a také jazykovou podmínku pro označování výrobků a zařízení v českém nebo slovenském jazyce. Neříkám, že všechno z toho je špatně. Říkám, že všechno z toho musí být vysvětleno.

U každé takové povinnosti má vláda říci ano, tohle je povinný požadavek evropského práva, doložit jej nebo ne, tahle je součást naše česká volba. A tady je důvod, proč ji navrhujeme.

Sedmá oblast se týká zdravotnictví a desfluranu. Návrh novelizuje také zákon o zdravotních službách. Reaguje na zákaz použití desfluranu jako inhalačního anestetika s výjimkou případů, kdy je takové použití přísně vyžadováno a žádné jiné anestetikum nelze použít ze zdravotních důvodů. Zdravotnická zařízení mají vést evidenci a poskytovat ji na žádost Ministerstva životního prostředí a Evropské komise. I zde je potřeba postupovat citlivě. Pokud jde o převzetí evropské povinnosti, rozumím tomu, ale zdravotnická dokumentace, evidence a rozhodování lékaře v konkrétní situaci jsou velmi citlivá oblast. Proto je na místě se ptát, jak bude nastavena kontrola, jak bude chráněna důvěrnost údajů a zda nebude zdravotnický personál zatěžován další administrativou nad nezbytné minimum.

A konečně poslední, ale velmi důležitá věc. Legislativní kvalita. Byť to prošlo dvěma vládami, přiznávám, v návrhu zůstala ustanovení, která působí jako nedodělaná. Například odkaz typu „podle čl. 3 tečky prováděného nařízení Komise EU 2025 a nic, ani číslo, ani vlastně jedno, ani článek, ani příslušné prováděcí nařízení Komise. To by asi v zákoně zůstat nemělo. Je to asi technické nedopatří. Jenom je mi divný, že si toho nikdo nevšiml.

V návrhu je navíc vidět i další legislativně technická nedotaženost, například formulace nahradit slovy tam, kde má být, standardně nahrazují slovy. To samo o sobě možná není věcný problém, ale u takto složité normy to ukazuje, že text ještě potřebuje další důkladné vyčištění. Proto prosím ministerstvo, aby před druhým čtením předložilo výboru čistý seznam všech legislativně technických oprav, zejména všech neúplných nebo chybných odkazů na evropské předpisy. Za mě je tento tisk typickým příkladem normy, u které nestačí jenom říci, je to evropská implementace, mlčte a jenom to tak svalme.

Ano, evropské povinnosti splnit musíme a hlásíme se k nim. Ale jako Poslanecká sněmovna máme povinnost hlídat, aby Česká republika nepřidávala zbytečnou byrokracii. Aby stát nepřenášel další administrativní náklady na malé firmy a živnostníky, aby kontrolní pravomoci byly přiměřené a aby zákon byl technicky čistý. A tady právě je velmi konkrétní test.

Pokud má být proškoleno přibližně 6 500 osob v oblasti chlazení klimatizací tepelných čerpadel, dalších 200 osob v oblasti protipožárních zařízení, 400 osob v oblasti elektrických spínacích zařízeních a přibližně 15 000 držitelů osvědčení v oblasti autoklimatizací, pak musí ministerstvo jasně říci, kdo to reálně proškolí, v jakých termínech, za jakou cenu a bez jakého dopadu na dostupnost servisních služeb. Pokud cena školení nebo certifikace může být podle dnešních údajů až 15 000 korun bez DPH na osobu, pak nemůžeme předstírat, že jde o zanedbatelný dopad. Pro velkou firmu je to jedna položka možná v rozpočtu, ale halíře dělají talíře. Pro živnostníka nebo malou servisní firmu je to další náklad, další čas, další administrativa a další nejistota.

Proto považuji za nutné, aby se návrh podrobně projednal ve výborech, zejména s důrazem na následující otázky.

Za prvé, přesné rozlišení evropského minima a české nadstavby. Za druhé, dopady na malé servisní firmy, živnostníky, odborné profese. Za třetí, kapacity a náklady školení a obnovování znalostí. Za čtvrté, rozsah nového reportingu, zejména vůči certifikovaným osobám, dodavatelům F-plynů a přibližně 1 100 certifikovaným právnickým osobám. Za páté, přiměřenost kontrolních pravomocí, zejména požadavku na aktiva, pasiva a vlastnickou strukturu. Za šesté, způsob určování tržní hodnoty pro účely alternativních sankcí. Za sedmé, ochranu osobních údajů a obchodního tajemství. Za osmé, dopady na zdravotnická zařízení v souvislosti s evidencí použití desfluranu. Za deváté, odstranění všech legislativně technických vad, včetně neúplných odkazů na evropská nařízení. Za desáté, jasný harmonogram a kapacitní plán školení tak, aby se nestalo, že stát uloží povinnost, ale trh nebude mít dostatek míst, termínů, lektorů nebo hodnotících subjektů.

Na závěr chci dodat ještě jednu politickou poznámku. Tento konkrétní návrh nebyl původně schválen současnou vládou Andreje Babiše, ale současná vláda ho ve Sněmovně ponechává, hájí a nese za něj politickou odpovědnost. Pokud vláda tvrdí, že chce méně byrokracie pro podnikatele, pak má přesně tady příležitost – vlastně už ji měla – to ukázat. Ne v tiskových prohlášeních, ale v konkrétním zákoně. Vláda říká, že chce méně byrokracie. Tady má praktický test. Norma, která se může dotknout více než 20 000 odborníků a servisních pracovníků, nesmí být schválena stylem, ono se to nějak zvládne. Musíme vědět kdo, kdy, za kolik a podle jakých pravidel.

My za ODS budeme připraveni věcně jednat o tom, co je nutné pro splnění evropských povinností a ochranu životního prostředí, ale budeme velmi důsledně hlídat, aby pod hlavičkou evropské implementace nevznikla další česká administrativa navíc. Proto podporuji důkladné projednání tohoto návrhu ve výborech a prosím pana ministra, aby uvedené otázky a, řeknu, odpovědi na ně předložil při jednání ve výboru pro životní prostředí, kam věřím, že ten materiál přijde. Děkuji za pozornost i za delší pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Hladík. Načtu dvě omluvy, než dorazí. Paní poslankyně Pipášová Barbora se omlouvá od 17 hodin z rodinných důvodů a pan ministr Juchelka od 17.20 z pracovních důvodů.

Zatím poslední přihlášený, pan poslanec Hladík. Prosím.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, krásné dobré odpoledne. Já chci na úvod potvrdit to, co tady už zaznělo i od paní kolegyně Fialové. Ta norma byla zpracována ještě za minulé vlády. Vládou prošla opakovaně. V minulé Poslanecké sněmovně se nikdy nedostala na pořad schůze, respektive nebyla projednána. Z tohoto důvodu byla ještě vládou Petra Fialy vrácena znovu zpátky Poslanecké sněmovně. Učinili jsme to tak u všech norem, které nebyly v minulé Poslanecké sněmovně projednány, pouze u těch, které byly čistou implementací.

Moje politické zadání jako ministra byla čistá implementace. Otázky, které jsou tady vnášeny, jsou relevantní. Na druhou stranu tahle norma nevznikla nahodile. Tahleta norma vychází z evropské legislativy a tahleta norma byla podrobena poměrně širokému mezirezortnímu připomínkovému řízení, relativně dlouhým vyjednáváním s jednotlivými svazy a řešení s celou řadou podkladových materiálů. Samozřejmě je vhodné a potřebné v debatách – dává smysl toto posunout do výboru – debatovat jednotlivý text. Na druhou stranu, když se podíváte do té směrnice, do toho anglického i českého překladu, tak on celou řadu záležitostí přebírá vlastně Ctrl+C, Ctrl+V. To znamená, tam není vlastně nějaká kreativita.

Zároveň jsme už po nějaké lhůtě implementace – to znamená, jsme v nějaké fázi – a drtivá většina evropských zemí již tuto legislativu má implementovánu. To znamená, že i pro potřeby České republiky je možné se podívat... To je rozdíl vůči tomu, kde jsme byli před rokem, protože já jsem tu legislativu sem předkládal už někdy před rokem a půl zhruba, někdy, nevím, v únoru nebo v březnu loňského roku. Takže je možné se podívat také do implementačních norem jednotlivých členských států. To znamená, nemusíme se opírat jenom o českou legislativu, ale můžeme si to porovnat s legislativou již platnou v jiných členských státech.

Já ale chci zakončit pozitivně a chci zakončit pozitivně v tom, že ozonová díra byl obrovský problém. Vy všichni si pamatujete, jak ještě před dvěma desítkami let v každém letním zpravodajství o počasí byla informace o tom, jak velká je ozonová díra, jak se chránit, jakým způsobem se nevystavovat nebezpečnému slunečnímu záření.

Světe div se, je to první a jediný globální problém, který tady vzešel kvůli člověku – to byla ozonová díra – tak také globální dohodou všech zemí na světě se problém ozonové díry dokázal vyřešit. To na základě zákazu celé řady látek, které poškozují ozonovou vrstvu. Tak chci upřít pozornost k tomu, že cíl a smysl této legislativy, této společné legislativy na základě celounijního práva, tak směřuje k definitivnímu vyřešení tohoto problému.

Chci ještě podotknout o jedné věci. Já o tom mluvím velmi často na výboru pro evropské záležitosti. Co se týká podnikatelského prostředí, tedy toho, jakým způsobem jsou výrobky vyráběny, uváděny na trh, servisovány, jakým způsobem je nakládáno například s chladivy – protože to, co je tady podstatou této legislativy ve své implementační praxi, jsou především chladiva, chladiva do různých typů zařízení, včetně tepelných čerpadel – tak tyto podmínky by měly být ve všech evropských zemích stejné.

Jestli něco dělá problém ve vnitřním obchodu evropské sedmadvacítky, tak je to právě nejednotnost ve vztahu k výrobcům, nejednotnost ve vztahu k distributorům a servisním technikům. Protože tato nejednotnost potom ve výsledku nutí jednotlivé výrobce certifikovat, notifikovat, upravovat své výrobky na jednotlivých trzích evropské sedmadvacítky a tyto náklady jsou potom ve výsledku zbytečné.

Takže volám po jednoduché věci. Tady je potřeba si uvědomit, že Česká republika je jednou z největších výrobců tepelných čerpadel v evropské sedmadvacítce, tak abychom ty technické parametry, nařízení směřující k jednotlivým výrobkům anebo tady konkrétně k chladivům, měli harmonizovány přes celou evropskou sedmadvacítku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zatím jste poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, zda se někdo jiný hlásí? Jestli tomu tak není, končím obecnou rozpravu. Ptám se zda je zájem závěrečná slova? (Zpravodajka: Ne.) Není tomu tak. (Ministr Havlíček: Ano.) Tak pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Já děkuji moc za to diskusi, ačkoliv je to samozřejmě materiál kolegy z životního prostředí, tak já osobně mohu garantovat to, že budeme tvrdě a důsledně dohlížet na to, aby tam nebyla ani jedna věc navíc, která musí být. To myslím, že je zájmem nás všech. Žádná buzerace podnikatelů, žádné prostě papíry navíc a to, co je nezbytně nutné, překlopíme, a to, co není nutné, tak tam se neobjeví. To vám mohu garantovat, protože to samozřejmě budu i monitorovat z mého úhlu pohledu. A děkuju za tu diskusi.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji a jestli se nemýlím, tak nezazněl návrh na vrácení či zamítnutí návrhu, čili budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.

 

Kdo souhlasí s tím aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování a ptám se kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stihne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 190 bylo přihlášeno 164 poslanců, pro hlasovalo 126, proti nikdo a já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

 

Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Já už jsem to avizoval v té rozpravě. Vzhledem k tomu, že tato novela bude mít výrazný dopad na hospodářský sektor, tak navrhuji přikázat hospodářskému výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, ptám se ještě, zda je jiný návrh na další výbor? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Kučery aby tento materiál – ano eviduji vaši žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu.

 

Tak počet poslanců se pomalu ustálil a já dávám hlasovat o návrhu pana poslance Kučery, aby tento návrh projednal ještě hospodářský výbor.

Kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 191 bylo přihlášeno 136 poslanců, pro hlasovalo 30, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Nezazněly lhůty na zkrácení, pokud si dobře pamatuju, čili tím jsme se vypořádali s tímto bodem a já ukončuju prvé čtení sněmovního tisku 14 a končím projednávání bodu číslo 20.

 

Pan ministr Šťastný se hlásí.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno. Fungujeme docela rychle. Já to oceňuju, ale přesto mám obavy, že některé tisky bychom nemuseli stihnout. Proto si dovoluji jménem tří poslaneckých klubů navrhnout, abychom dnes jednali meritorně i procedurálně hlasovali po 19. a 21. hodině. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak ano, eviduji váš návrh, o kterém dám hlasovat.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro procedurální návrh pana ministra Šťastného, abychom jednali po 19. i 21. hodině. Kdo je proti?

V hlasování číslo 192 bylo přihlášeno 137 poslanců, pro hlasovalo  73, proti 50 Návrh byl přijat a.

 

A my budeme pokračovat dalším bodem podle schváleného pořadu schůze, což je bod

 

Aktualizováno 2. 7. 2026 v 0:51.