(pokračuje Jiří Barták)

154.
Ústní interpelace

Tak dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po skončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo poslankyni Renátě Zajíčkové, která byla vylosována na 1. místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobré odpoledne všem. Vážený pane předsedo vlády, interpeluji vás ve věci takzvaného lex kratom, který jste spolu s ministryní financí a ministrem zdravotnictví představil 17. června.

Do listopadu roku 2025 se kratom prodával prakticky bez jakékoliv kontroly. Byl to v šedé zóně sběratelský předmět. Vláda tento krok nebo tyto nedostatky napravila a zavedla takzvaný licencovaný prodej, kdy se tedy ověřuje věk, navíc je zakázaný prodej v automatech, jsou zakázané reklamy a podobně. Toto přechodné období skončilo v lednu 2026, systém tedy fungoval dva měsíce. A nyní přišel váš návrh v podobě lex kratom, kdy zvyšujete věkovou hranici z 18 na 21 let pro zákaz internetového prodeje a pro zpřísnění podmínek prodejny a zavádíte spotřební daň. To vše po racionální regulaci, která doposud nebyla vyhodnocena, protože na to zatím nebyl čas.

Na tiskové konferenci lex kratom ministr zdravotnictví prohlásil, že je nemyslitelné, aby se drogy prodávaly na internetu. Dobře. Pak se ale přirozeně musím ptát na alkohol. Alkohol způsobuje v České republice přes dvě tisícovky přímých úmrtí. Je spojen s dopravními nehodami, domácím násilím, rakovinou a desítkami miliard korun ekonomických ztrát. Přesto si ho může kdokoliv starší 18 let koupit v supermarketu, v automatu, u dálnice a samozřejmě i přes internet. Věková hranice je 18 let. Žádný lex alkohol vláda nepředstavila.

Proto se ptám, na základě jakých dat byl připraven lex kratom, když stávající regulace funguje teprve šest měsíců a nebyla vyhodnocena. A hodlá vláda v duchu slov ministra zdravotnictví, že je nemyslitelné prodávat drogy na internetu, předložit také lex alkohol s omezením prodeje alkoholu přes internet? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Předseda vlády, jak jsem již říkal, je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Další interpelující je paní poslankyně Olga Richterová. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Já jsem tady kvůli tématu, které se zdánlivě týká jedné jediné obce, a sice, že obec Bílina roky neřešila černé stavby ministryně Zuzany Mrázové a že stavební úřad přitom vede její kamarád. (Ukazuje fotografii.) Tady je na obrázku vidět, jak spolu sedí, tady prostě ruka na stehně, tady druhá ruka ve velmi přátelském nastavení. A moje otázka na pana premiéra je: Jasně, lidé ať si dělají ve volném čase nebo i na té služební cestě konsenzuálně co chtějí, ale jak se staví k tomu, že má paní ministryně Mrázová černé stavby a současně že je očividně v blízkém vztahu s vedoucím stavebního úřadu? Ptám se proto, že podle vyjádření jednoho z úředníků bílinského stavebního úřadu o těch černých stavbách bývalé starostky a nyní ministryně minimálně čtyři roky věděli a nekonali. Dnes se vymlouvají, že nedostali žádný oficiální podnět.

Jenže takhle to vypadá, že se to prostě dělá v Babišově bytovém družstvu, nebo jak dneska nazvat hnutí ANO. Paní ministryně má řešit černé stavby, má vymáhat pravidla, a ona jde takovýmto příkladem? Ona, která má řešit, aby ty černé stavby stavební úřady řešily i bez oficiálního podnětu, prostě proto, že mají jednat z moci úřední, jakmile se o problému dozví. A tady existuje to vyjádření konkrétního úředníka, že o tom problému úřad věděl.

Proto se táži, zda se na to paní ministryně bude ptát a zároveň zda i kvůli této další kauze, kauze černých staveb, kauze, která souvisí s tím blízkým vztahem s vedoucím stavebního úřadu v Bílině, konečně paní ministryně Mrázová odstoupí. Pane premiére, vám opravdu černé stavby paní ministryně, která má vymáhat pravidla ve věci černých staveb, nevadí?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní poslankyni Olze Richterové, která byla vylosována na 2. místě. Nyní dávám slovo poslanci Petru Bendlovi, který byl vylosován na místě třetím, a zatím se může tedy připravit paní poslankyně Marie Kršková. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane premiére, pane předsedo vlády, z vašich veřejně dostupných majetkových přiznání vyplývá, že evidujete pohledávku ve výši přibližně 1 miliarda 658 milionů korun. Současně z veřejně dostupných účetních závěrek společností, spojených s holdingem Agrofert, vyplývá, že v některých účetních obdobích vykazovaly financování od takzvané obmyšlené osoby. Protože jste předsedou vlády a vláda i jí podřízené orgány rozhodují o řadě opatření, která mohou mít významný dopad na ekonomickou situaci podnikatelských subjektů, považuji za nezbytné, aby byly všechny okolnosti této pohledávky, vaší pohledávky, veřejně objasněny.

Dovoluji si vás tedy požádat o odpovědi na následující otázky: Kdo je dlužníkem vaší pohledávky ve výši přibližně 1 miliarda 658 milionů korun, z jakého právního důvodu tato pohledávka vznikla, kdy tato pohledávka vznikla, jaká je její aktuální výše, jaké jsou sjednané podmínky splácení, jaký úrok byl sjednán, odpovídá sjednaný úrok podmínkám obvyklým na trhu v době uzavření smlouvy, jaké zajištění této pohledávky bylo sjednáno, je dlužníkem některá ze společností skupiny Agrofert, případně jiná společnost, která přímo nebo nepřímo čerpá veřejné dotace, investiční pobídky nebo jiné formy veřejné podpory? Pokud ano, nepovažujete za problematické, že rozhodnutí vlády či státních institucí mohou mít přímý dopad na ekonomickou situaci vašeho dlužníka a tím i na pravděpodobnost splacení vaší soukromé miliardové pohledávky? Konzultoval jste tuto situaci s jakýmkoliv orgánem odpovědným za oblast střetu zájmů nebo etiky výkonu veřejné funkce? Pokud ano, s jakým závěrem?

Pane premiére, nejde o to, zda je poskytnutí soukromé půjčky samo o sobě legální. Jde o to, zda předseda vlády nemá současně významný soukromý ekonomický zájem na prosperitě subjektu, jehož hospodaření může být závislé na státní podpoře. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslankyně Marie Kršková, která byla vylosována na 4. místě, a zatím se může připravit pan poslanec František Talíř. Máte slovo.

 

Poslankyně Marie Kršková: Vážený pane premiére, ráda bych se zeptala na váš pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 48, tedy novele zákona o rostlinolékařské péči, který jste podal společně s kolegyněmi Malou a Hanzlíkovou a který se týká zákazu normální lišek a ostatní zvěře.

Tento návrh jste podal tři dny poté, co byl tento tisk vrácen ze třetího čtení do druhého. Nabízí se vysvětlení, že toto vrácení bylo hlasy koaličních poslanců schváleno právě proto, abyste svůj pozměňovací návrh mohl podat. Nevím, jestli to tak bylo. Před hlasováním o vrácení kolega Pražák na plénu uváděl, že vysvětlení bylo podáno ústně zemědělskému výboru. Možná by bylo dobré, aby někdo toto vysvětlení aspoň zpětně poskytl všem poslancům.

Každopádně váš pozměňovací návrh je až na formální drobnosti identický s pozměňovacím návrhem, který už 15. dubna podala kolegyně Jana Patková.

Chci se vás proto zeptat, co vás k podání pozměňovacího návrhu vedlo? Co byl ten impuls, který vás přivedl k jeho podání až po ukončení druhého čtení, i když se o téma zajímáte dlouhodobě? Zákaz norování jste podporoval už v lednu loňského roku při projednávání novely zákona o myslivosti. Tehdy jste mimochodem řekl na mikrofon, že jste vystoupení ve prospěch zákazu slíbil Kristýně Cábové ze Svobody zvířat.

Také mě zajímá, v čem byl podle vás pozměňovací návrh kolegyně Patkové nedostatečný, že jste požadoval za nutné podat vlastní verzi.

A konečně bych se chtěl zeptat, jestli jste jako podnikatel v zemědělství a potravinářství připraven splnit i další vize Svobody zvířat. Tedy aby každé zvíře bylo skutečně svobodné – to znamená, aby nejen nebylo usmrcováno, ale ani využíváno k hospodářským účelům, tedy žádné chovy slepic na vejce, žádné chovy krav na mléko. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací by měl vystoupit pan poslanec František Talíř, kterého tu nevidím. Tím pádem interpelaci nelze podat. A s další interpelací vystoupí poslankyně Gabriela Svárovská, která byla vylosována na 6. místě, a zatím se může připravit pan poslanec Petr Hladík. Máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vláda informovala, že hodlá zestátnit ČEZ. Argumentujete energetickou bezpečností, větší kontrolou státu a levnější energií pro občany. Podle veřejně dostupných informací se připravuje plán, ve kterém stát převezme výrobní část ČEZu – tedy uhlí, jádro, velké investice, dluhy a rizika – zatímco výnosná část – tedy distribuce, obchod, zákaznický segment, energetické služby a regulované výnosy – se může otevřít soukromým investorům.

Vláda tomu říká zestátnění ČEZu. Ve skutečnosti to vypadá na zestátnění rizik, zatímco zisky se privatizují. ČEZ už schválil optimalizaci vlastnické struktury. Veřejně se mluví o vyčlenění významné části nevýrobních aktivit do nové společnosti a o možnosti nabídnout až 49 procent této společnosti investorům. Má jít mimo jiné o distribuci, prodej energií, obchodování, zákaznický segment, ČEZ distribuci, ČEZ prodej, GasNet nebo ČEZ ESKO.

Distribuce elektřiny je přirozený monopol. Lidé si nemohou vybrat, jaké dráty jim povedou do domu. Pokud se z tohoto monopolu stane investiční produkt, musíme vědět, kdo bude platit výnosy investorům. Proto se ptám: Předloží vláda před jakýmkoliv nevratným krokem směřujícím k prodeji podílu ve společnosti zahrnující distribuci, obchod, zákaznický segment nebo energetické služby Poslanecké sněmovně úplný plán této operace? Předložíte seznam převáděných aktiv, odhad ceny výkupu minoritních akcionářů, dopady na ceny energií a veřejné finance, informaci o případném převodu dluhu a seznam všech poradců investičních bank a právních kanceláří? Protože jestli má stát převzít rizika a soukromníci výnosy, pak to vypadá jako obchod na veřejný účet. Prosím, předložte informace, které situaci vyjasní. Předem děkuji za konkrétní odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. S další interpelací vystoupí pan poslanec Petr Hladík, který byl vylosován na 7. místě. Pana poslance Hladíka nevidím. To znamená, že ani tuto interpelaci nelze... (Poslanec Hladík vchází do sálu.) To bylo těsné. (Smích předsedajícího a z lavic Pirátů. Poslanec Hladík se mírně uklání poslancům zprava při příchodu k pultíku.) Máte slovo, pane poslanče.

A zatím se prosím připraví paní poslankyně Hana Ančincová.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane nepřítomný premiére, já bych vás chtěl interpelovat ve věci, kdy konečně ukončíte působení ministrů, kteří dělají ostudu téhleté zemi? Kdy konečně odvoláte Petra Macinku, člověka, který každý den vytváří negativní obraz České republiky jako ministr zahraničí navenek? Kdy po včerejším rozhodnutí Ústavního soudu nezvládl své emoce. Jednoznačně nehovořil jako politik, jako státník, jako předseda strany i jako ministr zahraničí, popustil uzdu své fantazie a hovořil o ústavním puči. Třicet pět let od revoluce vyjádřil a vypustil džina z láhve, kdy hovořil o něčem, co má být zakázané.

Rozhodnutí soudů se nám může nelíbit, můžeme o nich hovořit, o jejich dopadech nebo předpokladech či rozhodnutích soudu. Ústavní soud také rozhodoval v plénu a dva soudci vyjádřili opoziční názor. Ale mluvit o Ústavním soudu jako o něčem, co se má zrušit – a to řekl poslanec Motoristů Turek – je nehorázné, je něco, co není legitimní a není možné, aby vůbec takovýto lidé byli ve vládě. Ústavní soud vyvažuje naši demokracii, náš stát.

Pane premiére, kdy odvoláte ministra Macinku a kdy ukončíte jeho negativní působení na Ministerstvu životního prostředí a ve vládě České republiky? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Hana Ančincová, která byla vylosována na 8. místě, a připravit se může paní poslankyně Olga Richterová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Ančincová: Tak děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci změn, které probíhají v oblasti lidskoprávní agendy na Úřadu vlády, a jejich dopadům na osoby s těžkým intelektovým postižením, autismem a chováním náročným na péči.

V posledních dnech sledujeme odchody odborníků z pracovních skupin, které se dlouhodobě věnovaly právům lidí se zdravotním postižením. Nejde o běžnou personální obměnu. Odcházejí lidé s mimořádnou odborností a zkušeností, jejichž práce pomáhala propojovat sociální oblast, zdravotnictví, školství i další rezorty. Právě tato mezirezortní koordinace je přitom klíčová. Rodiny pečující o lidi s nejtěžšími formami postižení totiž nepotřebují jen sociální službu. Potřebují funkční systém podpory napříč celým státem. Pro koho je těžké představit si, o jakou cílovou skupinu jde, tak doporučuju se třeba podívat na velmi známý mediální případ Doroty Šandorové, který právě tragicky ukázal, co se může stát, když systém a stát v této oblasti selhává.

A právě následné odborné debaty opakovaně upozorňují, že stále chybí dostatek specializovaných služeb, krizové podpory, koordinace a právě i pracovní skupina, která pod Úřadem vlády působila a nyní z ní kvůli krokům vlády odborníci odcházejí.

A já se vás proto ptám, jak bude vláda po odchodu části expertů zajišťovat právě kontinuitu odborné práce v oblasti práv osob se zdravotním postižením? Jak bude do budoucna zajištěna nadrezortní koordinace podpory osob s těžkým postižením a chováním náročným na péči? A jaké konkrétní kroky vláda připravuje na rozvoj specializovaných služeb a podporu pečujících rodin? Pane premiére, lidé s nejtěžšími formami postižení si často sami o pomoc říct nedokážou. Budoucnost těchto lidí nesmí být předmětem politických sporů. Jde o jejich důstojnost, bezpečí a právo na podporu, kterou potřebují. A já vám dopředu děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslankyně Olga Richterová, jejíž interpelace byla tentokrát vylosována na 9. místě, a může se zatím připravit paní poslankyně Renáta Zajíčková. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Pane premiére, vzhledem k bytovým kauzám vašeho hnutí, budete podpůrný ve věci transparentního uvádění nájmu v obecních bytech, což je návrh, který předložili Piráti? Podpoříte, aby tedy politici měli transparentní povinnost uvést, že bydlí v obecním bytě? Nejde o to, aby kdokoliv viděl na jejich adresu, ale o to, aby si lidé mohli jako voliči vyhodnotit, zda ten nájem je adekvátní a zda to celé prostě je z jejich pohledu odůvodněné, anebo zda to je výhoda pro vyvolené, která není v pořádku. Podpoříte, pane premiére, tuto transparency vzhledem ke kauzám Zuzany Mrázové? Obecní byt v Bílině okolo 100 metrů čtverečních, 4 500 měsíčně. Podpoříte to vzhledem ke kauzám vaší pravé ruky Tünde Bartha, která na Žižkově v bytě obecním ani nebydlí? Přitom si prosím vzpomeňme, že to jsou byty, které mají obývat lidé potřební nebo profese, které ve městě schází. A zejména v Praze je pro učitele, policisty a další důležité profese velice málo městských bytů.

A také vzhledem k tomu, že bytová kauza dnes ukončila zdá se politickou kariéru vašeho kandidáta na primátora v Praze, budete konečně reálně jednat o tom, aby se posvítilo na to, jaké máte – hnutí ANO – bytové barony? Budete reálně jednat o tom, aby v majetkovém přiznání, které jako politici stejně předkládáme, zkrátka byla kolonka i na to bydlení obecní?

A ještě jednou, fakt by mě zajímala odpověď na otázku – přijde vám přijatelné, aby v situaci, kdy mámy samoživitelky s dětmi nejsou schopny dostat obecní bydlení, kdy lidé bydlí na ubytovnách s dětmi, aby vaše vysoká úřednice a ministryně vaší vlády měly obecní byt v situaci, kdy ony ty potřebné nejsou? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací, tentokrát byla vylosována pod číslem 10, vystoupí opět paní poslankyně Renáta Zajíčková. A připraví se pan poslanec Petr Hladík. Máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Pane premiére, interpeluji Vás ve věci návrhu zákona č. 232/0 Sb., který jste předložil společně s ministrem školství Robertem Plagou a který zavádí plošný zákaz mobilních telefonů na školách. Dovolte mi upozornit na tři věci.

Za prvé, vlamujete se již do otevřených dveří. Zákon řeší to, co již funguje. Ministerstvo školství provedlo šetření, jehož se zúčastnilo zhruba 5 440 škol. Výsledek? 93 procent škol má pravidla pro mobily zakotvena ve školním řádu. Od ledna letošního roku navíc platí § 30 školského zákona, který školám dává právní nástroj k regulaci a odebírání telefonů. Sama důvodová zpráva k vašemu zákonu přiznává – cituji: „Dotazníkové šetření potvrdilo, že stávající právní úprava poskytuje školám základ pro vlastní regulaci.“ Proč tedy zákon, pane premiére?

Za druhé, zákon říká, že školy mohou telefony žákům odebírat, ale nic už neříká o tom, co se stane, když rodič odmítne, aby škola zadržovala majetek jeho dítěte. Telefon je přitom chráněný samotnou Listinou základních práv a svobod. Váš návrh toto všechno přiznává. Kdo ponese odpovědnost za ztracené nebo poškozené telefony?

A za třetí, v lednu jste sliboval, že stát zavedením zákazu podpoří financováním úložných míst pro mobilní zařízení. V zákoně po tomto slibu není ani stopa. Důvodová zpráva výslovně uvádí, že zákon nemá dopad na státní rozpočet. Ptám se tedy, pane předsedo vlády, na základě jakých dat jste dospěl k závěru, že 93 procent našich základních škol s funkčním školským řádem nestačí a že je třeba tuto věc řešit zákonem? Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní poslankyni. A nyní zda (nesrozumitelné) vystoupí pan poslanec Petr Hladík, jehož interpelace tato byla vylosována pod číslem 11. A potom tady pan poslanec Hladík může zůstat, neboť další interpelace pod číslem 12 je opět za ním. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane nepřítomný premiére, na billboardech před volbami jsme si mohli všichni přečíst – volte levnější hypotéky. Vy jste opakovaně řekl, jak zlevníte bydlení pro mladé, jak vyřešíte krizi bydlení, jak bude bydlení dostupnější. Já se vás ptám na jednoduchou otázku: Kdy se tak konečně stane? Kdy tady naše drahá, nejdražší paní ministryně financí, konečně tedy vymyslí nějaký recept na to, aby bylo levnější bydlení? Kdy konečně lidé mohou nejenom volit, ale také zakusit levnější hypotéky? Budu rád za vaši detailní odpověď.

Pane místopředsedo budu pokračovat v té druhé interpelaci, jestli mohu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak jenom prosím pro zápis, nyní je to druhá interpelace, to znamená vylosovaná pod číslem 12. A připraví se paní poslankyně Renáta Zajíčková.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane nepřítomný premiére, když jste kandidoval na prezidenta naší země v roce 2023, tak jste hlásal – chci být prezidentem všech občanů, chci spojovat naši společnost, budu naslouchat všem lidem. Také po parlamentních volbách jste hovořil o tom, jak spojíte společnost, že budete vládnout pro všechny občany České republiky. Já se vás ptám na jednoduchou otázku: Kdy se tak stane? Proč se to už nestalo, když jste premiérem této země už víc jak půl roku? Proč neustále rozdělujete, štěpíte? Proč konkrétní lidi, vládní poslanci a také ministři, rozdělují společnost? Proč vládní poslanci hovoří neustále o tom, jak špatně je pomáhat Ukrajincům, když víme, jak pozitivní ekonomický dopad mají? A mluví o tom ministryně Schillerová. Proč tady poslanci vládní koalice bojují proti obnovitelným zdrojům, když Karel Havlíček ji má ve své hospodářské strategii? A takhle bych mohl dávat příklad za příkladem.

Proč chcete zestátnit veřejnoprávní média, když víme, že média veřejné služby jsou jedním ze základních pilířů demokracie v České republice? Proč váš ministr zahraničních věcí neustále uráží, je arogantní, je tím, který se vysmívá běžným občanům, těm, kteří prostě pracují a ráno chodí do práce a odpoledne se starají o své děti? Proč s tím pomyslným cigárkem v ruce a nabroušenými nehty u mobilů, tak se vysmívá všem těmto občanům České republiky? (Čas.) Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. S další interpelací, tentokrát vylosována pod číslem 1, přichází paní poslankyně Renáta Zajíčková. A s poslední interpelací pod číslem 14 se může připravit pan Petr Hladík. Máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Vážený pane předsedo vlády, interpeluji Vás ve věci slibu, který jste dali studentům a seniorům, od kterého nyní couváte. Vládní programové prohlášení schválené 5. ledna letošního roku obsahuje jednoznačnou větu: Vrátíme slevy na jízdné pro studenty a seniory ve výši 75 procent. Tato věta nestojí v dokumentu náhodou. Vrácení slev bylo jedním z klíčových předvolebních závazků vašeho hnutí ANO. Studenti a senioři na ni spoléhali, volili vás mimo jiné proto. A nyní jste v médiích připustil, že slevy možná příští rok nebudou a ani vlastně nevíte, jestli vůbec budou.

Při schvalování státního rozpočtu jsem jako poslankyně na plénu kritizovala, že rozpočet Ministerstva dopravy je navyšován o 2 miliardy korun s odůvodněním, že tyto prostředky půjdou na slibované slevy na jízdném. Předložila jsem pozměňovací návrh, který by tyto 2 miliardy přesunul do rozpočtu vysokých škol, kde prostředky skutečně chybí a kde by měly přímý dopad na kvalitu vzdělávání. Koalice samozřejmě tento návrh zamítla, jak také jinak. A nyní se dozvídáme, že slevy se neplánují.

Nenavyšování slev považuji já osobně za správný, racionální a pro naši ekonomiku prospěšný krok. Nicméně se ptám, kam půjdou 2 miliardy korun, o které byl navýšen rozpočet Ministerstva dopravy a které byly určeny na slevy na jízdném pro studenty a seniory? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A s další a tentokrát už tedy poslední interpelací na předsedu vlády přichází pan poslanec Petr Hladík, který byl s touto interpelací vylosován na 14. místě. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane nepřítomný premiére, vy jste se zúčastnil minulý týden evropské rady a já bych rád, abyste sdělil, co jste tam konkrétně projednal. Vy, když jste jel z minulé Evropské rady, tak jste hovořil o tom, jak jste prosadil, že se o emisních povolenkách na rámec po roce 2030 bude hovořit už teď. Teď se o tom nehovořilo, protože prostě žádný návrh předložen nebyl. Podle původního předpokladu ten návrh má být předložen až v červenci.

Tak proč jste balamutil českou veřejnost, že jste něco prosadil, když to není pravdou? Jak je to možné? Neustále hovoříte o tom, že vyjednáváte o tom, aby se emisní povolenky upravily. Měl to na starosti náměstek ministra životního prostředí. Ten teď rezignoval, prý se stal vaším poradcem. Tak mě by zajímalo, jestli je opravdu a vaším poradcem, za kolik finančních prostředků je tedy poradcem na Úřadu vlády, zda tam má kancelář a jak tam působí a jestli tedy kompetence vyjednávání klimatických zákon§ přešla z Ministerstva životního prostředí na Úřad vlády či ne? Respektive jakým způsobem tento pracovník bývalý náměstek Smrž tak bude do té agendy vstupovat.

A poslední věc, mě zajímá víceletý finanční rámec. Jediné, co z médií víme od vás, tak že říkáte, potřebujeme hodně peněz a je mně jedno, odkud se vezmou. To je takový typický babišovský výrok, nehledě na kontext, možnosti a vlastně takové tvrdé vlastně prohlášení vůči české veřejnosti. Mě ale zajímají především priority vlády, co jste tam dojednal, jaká je budoucí vyjednávání a kdo za Českou republiku to vyjednávání o víceletém finančním rámci vede. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji i za přesné dodržení času. Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády a nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Prosím tímto poslankyni Adrianu Chochelovou, aby přednesla interpelaci na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Martin Baxa. Máte slovo.

 

Poslankyně Adriana Chochelová: Vážený pane ministře, já mám dotaz v návaznosti na to, že se konal podvýbor pro mládež a volnočasové aktivity tento týden, kde jsme měli možnost řešit implementaci dětského certifikátu se zástupci organizací, které právě organizují volnočasové aktivity pro mládež jako je například Skaut nebo Junák. A oni se tam zmiňovali o tom, že mají problém s tím, že nevědí, v jaké fázi právě implementace dětského certifikátu je v systémech Ministerstva spravedlnosti a nevědí, jak to bude fungovat ve vztahu k tomu, aby oni si to navázali v těch svých systémech.

Ta situace tam byla taková, že jsme se bohužel od zástupce Ministerstva spravedlnosti moc nedozvěděli, a proto bych se vás chtěla zeptat, v jaké fázi ta implementace je, jak ty systémy vypadají a zda se to tedy stíhá do toho 1. 1. 2007. A pokud ano, tak zda plánujete právě s těmito organizacemi komunikovat, protože ony mají tisíce členů a velmi by jim pomohlo, kdyby mohli ty svoje systémy napojit na ty vaše, včas si sehnat všechna zplnomocnění a připravit se na to, aby i oni od toho 1. 1. plnili zákonné povinnosti a měli ten dětský certifikát u všech svých aktivních členů zkontrolovaný. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní má slovo ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážená paní poslankyně, děkuji za ten dotaz a děkuji za to, že jste ho kolegům upřesnila ještě předtím než se ta interpelace uskutečnila, takže tady mám určité podklady. Nicméně trošku historického exkurzu – ten dětský certifikát byl zaveden na konci toho posledního volebního období pozměňovacím návrhem, pro který hlasovali téměř všichni poslanci včetně tedy poslanců Pirátů a pro ten návrh jako takový toho zákona s výjimkou SPD všichni poslanci ve Sněmovně.

Možná by bylo dobré se ptát spolupředkladatelů, třeba paní poslankyně Urbanové, jak to budeme řešit? Protože bohužel já mám pocit, že mnoho z těch otazníků tady je proto, že tento návrh neprošel standardním legislativním procesem, jednalo se o věc, kterou teď vy kritizujete mnohdy a možná oprávněně tuto vládu, že některé věci neprošly standardním procesem a bohužel dětský certifikát patří mezi ně. Já jsem se se zástupci těch organizací setkal, myslím, že to byli zástupci Junáka a dalších, a diskutovali jsme to, jak tu situaci zvládnout.

Já považuji to znění zákona za nešťastně napsané zejména proto, že v podstatě nutí každého, kdo chce pracovat s mládeží, zejména když vezmu ty kategorie, které nás trápí, to znamená, když někdo například pracuje v nějakém turistickém oddíle, tak každé tři měsíce musí si vyžádat certifikát, ten si musí opatřit, že nedošlo k nějakým změnám a vždy jej musí do těch třech měsíců doložit té organizaci, která zodpovídá za to, že mu neumožní pracovat s mládeží.

Je to velmi byrokratický systém, který z mého pohledu není šťastně nastaven. Já jsem vedl debatu, která bude vyžadovat ale bohužel změny zákona, které ještě v tuhle chvíli diskutujeme a připravujeme, a věřím, že shodneme-li se a bude-li ta změna přijata úplně stejnou většinou jako tady ve Sněmovně ten pozměňovací návrh byl přijat, tak si myslím, že jsme schopni to zvládnout do 1. 1.

A můj návrh, se kterým přicházím do té debaty, je to, že by existovala možnost, aby každý si vyžádal certifikát, doložil ho té organizaci a souhlasil s tím, že ve chvíli, kdy dojde ke změně u jeho osoby, tak by ta organizace získala notifikaci o tom, že došlo k nějaké změně a v případě, že by tedy k ní došlo tak by požadovala po té dané osobě znovu doložení toho certifikátu, ale logicky by už to nežádala v těch ostatních případech, kdy ke změně nedojde. To znamená, nedojde k žádnému odsouzení v průběhu toho času. Takže by fak

To je i věc, na které jsem se shodl se zástupci některých organizací a jak říkám, určitě tuto věc chci změnit. Stejně tak ale musím říct, že tak, jak jsem, tak jak jsem si opatřil ty informace, tak v tuhle chvíli některá není potřeba přechodné ustanovení jako takové, protože ty výpisy by měly být získávány prostřednictvím – a tak je zákon postaven – například Portálu občana, takže tam by k žádné prodlevě docházet nemělo. Systémy jako takové by měly být připraveny. Přes všechny komplikace, které jsem na ministerstvu v oblasti IT zaznamenal a se kterými bojujeme a bojuje se s nimi řadu let, tak věřím, že ta věc bude dotažena do konce tak, aby 1. 1. žádný problém nenastal. Nicméně co se týká úpravy systémů tak, aby umožňovaly napojení například na ty organizace, to je podle mého názoru otázkou změny, která bude muset být provedena změnou zákona. A jak jsem řekl, já se k ní hlásím.

Možná ještě jedna věc; pokud se týká dotazů, zda bude se čekat na vydání výpisu a zda budou sankcionováni za to, že ho nemají, tak jenom podotýkám, že ne všechny tyto věci jsou v kompetenci Ministerstva spravedlnosti. Například živnostenský zákon je v kompetenci Ministerstva průmyslu, takže tady asi bude potřeba spolupráce více rezortů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi. A táži se paní poslankyně, zdali chce položit, ano, vidím, že přichází, takže chce položit doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslankyně Adriana Chochelová: Dobrý den, já chci jenom upřesnit že jsem od Starostů, prosím. A jenom abych to doplnila, tak právě o tom systému notifikací, to byla ta naše premisa, se kterou my jsme pracovali i v tom minulém období právě i s poslankyní Bárou Urbanovou. Byla taková domluva s Ministerstvem spravedlnosti právě. Takže jsem ráda, že s tím souhlasíte a pokud v tom budou potřeba nějaké další legislativní změny, tak jsem určitě k dispozici pro nějaké diskuse i v rámci právě dialogu mezi koalicí a opozicí, protože se ráda jakékoliv podpory této legislativy a jejího fungování vlastně budu jakkoliv ráda nápomocna. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nyní má slovo pan ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já se omlouvám, paní poslankyně, za tu změnu, ještě se všichni neznáme. Věřím, že při komunikaci, kterou povedeme nejen na téma dětského certifikátu, tak už se tato chyba opakovat nebude. Za to se ještě jednou omlouvám. Určitě nabízím to, že – a věřím, že se to povede ještě v příštích týdnech, než budou parlamentní prázdniny, abychom společně se zástupci všech klubů se dohodli na úpravách dětského certifikátu tak, aby chyby, které tam – možná pochopitelně – tím, že se jedná o poslanecký návrh v minulém období, nebyly domyšleny, abychom je společně napravili a stihli to. A pokud připravíme novelu podle § 90 odst. 2, případně ji vyřešíme pozměňovacím návrhem k některému z tisků, které tady jsou v Poslanecké sněmovně, tak věřím, že se to dá bez problémů stihnout. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Martinu Baxovi, který byl vylosován na druhém místě, k přednesení ústní interpelace na ministra životního prostředí Igora Červeného. A zatím se může připravit paní poslankyně Kateřina Stojanová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Baxa: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, dnešní interpelace vznikla spontánně během dopoledního jednání Poslanecké sněmovny během písemných interpelací, kdy se rozproudila taková, bych řekl, dost ohnivá debata mezi panem exministrem Petrem Hladíkem a panem ministrem Červeným, která se týkala personální situace na Ministerstvu životního prostředí. A pan ministr uvedl následující výrok: Personálie na Ministerstvu životního prostředí a proč je pan Hladík nevrlý? Je to jednoduché, gestikuluje a otáčí se k předsedajícímu, prostřednictvím pana předsedajícího – no, je to jednoduché, pane Hladíku, já tomu rozumím – protože jsme vyházeli členy Mladých KDU-ČSL, co tam pracovali na sociálních sítích, a dali jsme si tam svoje lidi na ty sociální sítě. Ano, nechtěli jsme, aby členové Mladých KDU-ČSL dělali nám sítě. Já chápu, je to nejsnazší vyhození těch nejlepších odborníků na sociální sítě, které jsme kdy mohli udělat. Já věřím, že Mladé lidovce ještě uplatníte někde jinde za nějaké jiné peníze.

Tak ono to vypadá trošku legračně, nicméně já jsem panu ministrovi avizoval, že tu interpelaci podám, protože přece jenom, pane ministře, stojíte v čele ústředního orgánu státní správy, kde se zaměstnání buď uskutečňuje prostřednictvím pracovního poměru podle zákoníku práce, anebo podle služebního zákona, a nemyslím si – nebo zákona o státní službě – a nezdálo se mi, že by jakýkoliv z takových pracovních poměrů se dal ukončit cestou: vyházeli jsme členy Mladých KDU-ČSL. Tak avizoval jsem, že se vás zeptám, jak to tedy s tím vyházením Mladých členů KDU-ČSL nebo členů Mladých KDU-ČSL bylo, abyste to takto veřejně objasnil. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr životního prostředí Igor Červený.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Dobrý den, dámy a pánové. Ano, moje vyjádření bylo nešťastné, já jsem se za něho posléze omluvil, protože se ani nezakládalo na pravdě. Pan Petr Hladík mě prostě opravdu neskutečně vytočil a předtím šel i do osobní roviny, konkrétně jakoby mé osoby, takže jsem ho chtěl také poškádlit a řekl jsem něco, co jsem říkat samozřejmě z pozice ministra neměl, hned jsem se následně za to omluvil a uvedu jaká je skutečnost.

Skutečnost je taková – a je to na základě 1. 1. roku 2026 – to znamená, tam bylo 5 pracovních míst, od 17. 4. je tam pouze o 1 místo méně, které jsme přesunuli na novou agendu. Paní vedoucí odešla sama na mateřskou dovolenou – samozřejmě až se vrátí, tak jí tu pozici přenecháme, tak jak to stanovuje zákon, a několik lidí odešlo samo před ještě datem 1. 1. 2026.

Takže nedošlo k tomu, prostě jsem se jenom neudržel a chtěl jsem dát prostě taky nějaký slovní políček panu exministrovi. Uvědomuji si, že to nebylo šťastné, hned jsem se za to omluvil, takže nedochází k tomu, že by docházelo k porušování zákona.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Ptám se pana poslance, jestli... (Poslanec Baxa nesouhlasně gestikuluje.) Tím dávám slovo paní poslankyni Kateřině Stojanové, která byla vylosována na třetím místě, k přednesení ústní interpelace na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo. Já jsem tady od Pirátů. Vážený pane ministře, vláda v rozpočtu odmítla podpořit můj pozměňovací návrh, který měl vrátit 9,2 milionu korun do probačních a resocializačních programů pro dospělé, pachatele pro mladistvé delikventy i pro práci s rodinami osob ve výkonu trestu. Přitom tyto programy nejsou žádný nadstandard, ale praktický nástroj trestní politiky, protože pomáhají pracovat s dluhy, se závislostmi, agresí, rodinným zázemím, zaměstnáním a odpovědností pachatelů. Jinými slovy, s faktory, které právě rozhodují o tom, jestli člověk po výkonu trestu se vrátí zpátky do běžného života, nebo zpátky k běžné trestné činnosti. V situaci, kdy se v České republice dlouhodobě vrací do vězení až kolem 70 procent odsouzených, je podle mě – a  zdůrazňovala jsem to při debatě při přijímání státního rozpočtu – omezování resocializačních programů prostě v přímém rozporu s cílem snižovat kriminalitu a chránit oběti.

Zároveň ale vaše ministerstvo podporuje zpřísnění postihu za neplacení výživného. Já rozumím cíli chránit děti a posílit vymahatelnost rodičovské odpovědnosti, ale pokud stát na jedné straně hrozí vězením a na druhé straně právě škrtá tyto programy, které mají snižovat recidivu, tak podle mě vzniká zásadní rozpor. Ten trest sám o sobě (na) dítě výživné nezaplatí, bez práce s dlužníkem, jeho příjmem a zadlužením a motivací může pouze zvýšit riziko, že se člověk propadne ještě hlouběji a po návratu z vězení už nebude schopen platit vůbec.

Takže moje otázka zní: Proč vláda omezuje relativně malé, ale cílené prostředky na prevenci recidivy právě ve chvíli, kdy chce rozšiřovat znovu trestní odpovědnost? A jak konkrétně zajistíte, aby zpřísnění trestů za neplacení výživného vedlo k reálnému placení dětem, nikoliv jen k dalšímu zatížení věznic a opakování té trestné činnosti? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

A než přijde, tak já tady mám omluvu: od 15.15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Vladimír Pikora.

A zatím se tedy může připravovat pan poslanec Petr Hladík.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážená paní poslankyně, děkuji za tuto otázku. Já myslím, že se ty dvě věci nevylučuji. Vůbec se podle mého názoru nevylučuje v některých případech zpřísnění trestní represe a naopak snaha pomoci resocializaci jednotlivých pachatelů. Určitě je pravda, že podporujeme znovuzavedení plné trestnosti neplacení výživného. Například navrhuji i zvýšení trestů a zavedení nových skutkových podstat u trestných činů týrání zvířat nebo u ekologických škod nebo například v případě pachatelů, kteří pod vlivem drog nebo alkoholu řídí a způsobí dopravní nehodu nebo zranění.

To jsou věci, které podle mého názoru jsou správné, já si za nimi stojím a myslím si, že v této souvislosti není důvod, aby nebyly buď trestné, nebo aby nebyly postižitelné více – a ty tresty byly vyšší, protože jsou to společensky velmi škodlivé věci. Pokud se někdo nestará o děti a neplatí výživné dlouhodobě úmyslně, tak si myslím, že má mu hrozit i trest odnětí svobody, byť z těch, kteří tak nečiní, se do vězení rozhodně poprvé jich moc nepodívá. Jsou využity všechny možné alternativy, exekuční i trestní, alternativní tresty, než (se) přistoupí k tomu, že dojde k trestu odnětí svobody.

Naprosto s vámi ale souhlasím, že mnohdy nedochází k tomu, že ty, které propouštíme z vězení, tak dokážeme zachytit v pádu, který mnohdy přichází právě nástupem do vězení, a někdy bohužel i odchodem z vězení. Vnímám ten problém jako veliký, proto jsem ihned po nástupu zadal a pracuje se na daleko větší spolupráci mezi vězeňskou a probační službou. Já nechci slučovat tyto dvě instituce, byť v některých zemích fungují společně, ale myslím si, že daleko lépe musí spolupracovat na tom, aby přechod z vězení do probace nebyl náhlý, aby to nebylo čistě formální, což v mnoha případech je, protože pokud se potká pachatel s probačním úředníkem jednou za čtvrt roku nebo si s ním zavolá, tak to opravdu nic neřeší. Takže v této souvislosti probíhají tyto organizační změny, já je představím určitě na podzim.

A pokud se týká programů, o kterých jste mluvila, já nejsem úplně přesvědčen, že ty programy, byť řada z nich, které jsem viděl, určitě smysl mají, ale že dokáží něco zásadního změnit, pokud tam nenalijeme desítky nebo stovky milionů – a mnohdy to není jenom o resocializačních programech, mnohdy je to především o tom, o čem jste sama mluvila, to znamená, o tom zajistit jim práci, zajistit jim bydlení a další.

Já dám příklad toho, jak to funguje v některých věznicích. Řada vězňů pracuje typicky, splácejí to výživné. My chceme tu zaměstnanost zvýšit až na 65 procent. Věřím, že se to povede během příštího roku. A ti vězni, kteří pracují pro ty společnosti, které jsou soukromé, často dostanou nabídku bydlení, nabídku práce, pokračování, protože ty firmy jsou vděčné za to, že mají zaměstnance, který je kvalifikovaný, už pracuje u nich, je vyškolen A ti lidé stejně selžou, protože logicky asi chtějí do toho svého prostředí, které znají, tedy do toho domácího prostředí a tam bohužel třeba tu práci nemají a nemají ani to bydlení. Takže my se musíme snažit o to, aby fungovalo více probačních domů. Jeden funguje v Písku, byl to pilotní projekt. Uvidíme, jaké budou výsledky. Zatím to vypadá docela dobře. Chci daleko více se věnovat nikoliv otevřeným věznicím. Ono se jim tak říká, já nemám ten název rád, ale věznicím, které připravují daleko intenzivněji na výstup ty jednotlivé pachatele a myslím, že rozhodně to neznamená, že bychom měli rezignovat na to, jaké probační programy nabízí tedy Probační a mediační služba. A protože mi dochází už teď čas, tak já se určitě k těm jednotlivým financím a k těm jednotlivým návrhům, tak, jak jste je zmínila, návrhy na to, abychom dali neziskovým organizacím veřejné peníze na podporu resocializačních programů ještě vyjádřím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi. A táži se paní poslankyně, jestli chce položit doplňující otázku? Ne.

Nyní dávám tedy slovo poslanci Petru Hladíkovi, který byl vylosován na 4. místě k přednesení ústní interpelace na ministra životního prostředí Igora Červeného. Připravit se může paní poslankyně Michaela Šebelová. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane ministře, já bych se rád zeptal na nově jmenovaného ředitele České inspekce životního prostředí Pavla Straku. Vy jste ho jmenoval ve čtvrtek, jmenoval jste ho ve stejný den, jako jste jmenoval ředitele Národního parku Krkonoše a to tak, že jste neudělal uvedení do funkce, neudělal jste tiskovou konferenci naprosto nestandardně, protože je zvykem uvádět ředitele státních institucí, tak, jak jste vy ve čtvrtek uvedl ředitele Národního parku. Nezveřejnili jste jako ministerstvo žádné curriculum, víte, co tento kandidát, nově ředitel České inspekce má za sebou, jaký má životopis, nezveřejnili jste jeho koncepci.

Já se vás, pane ministře, ptám, s jakou koncepcí vyhrál pan ředitel Straka výběrové řízení na ředitele České inspekce životního prostředí? A proč byl lepší než dva kandidáti, kteří se dostali do finálního výběru zevnitř České inspekce životního prostředí? Jaké je curriculum víte. Ne to, že je právník. To jsme si přečetli v tiskové zprávě. Ale jaký je jeho životopis? Zda splnil podmínky, jaký vedl tým? Tam byla dokonce podmínka, že musel být ve vedoucí pozici. V jaké vedoucí pozici pan Straka ve svém životopisu byl? Jaký tým lidí vedl ve státní správě nebo někde jinde? On je podnikatel v luxusních nemovitostech, má nějaké eseróčko, tak kde jaký tým vedl? A především mě zajímá, proč doposavad, a je to už týden, pan Straka nedal jediný rozhovor, vyhýbá se médiím, proč nekomunikuje s médii? Proč je tím, který vůbec tyhlety věci neřeší? Proč jste ho neuvedl do funkce a nedal jste možnost všem ostatním, především ze strany novinářů se zeptat, tak, jak jste to třeba učinil u ředitele (Předsedající: Čas.) Krkonošského národního parku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a nyní dávám slovo panu ministrovi Igoru Červenému. Máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Dobrý den, dámy a pánové, ještě jednou. Vážený pane poslanče Hladíku, pomocí pana předsedajícího, tak to vemme prosím popořádku. Za prvé nejsem si jist, že zaměstnanci ve státní správě mají povinnost neustále komunikovat s novináři. Na to máme takzvaný odbor, říká se tomu tiskový odbor, to znamená ten daný člověk přece nemusí podstupovat dehonestaci opozice v rámci médií. My jsme přece slyšeli váš názor na pana Straku, takže já věřím tomu, že on médiím vyslal jednoznačně vzkaz. Je to uvedeno v té tiskové zprávě. Já věřím, že ti, co mají zájem, si tu tiskovou zprávu mohou načíst na portále Ministerstva životního prostředí.

Za druhé, jak byl pan Straka vybrán? Zasedla odborná komise, ve které já jsem členem nebyl, takže jsem neovlivňoval průběh výběrového řízení a v této komisi dokonce sedí i zástupci státního tajemníka. Takže já věřím, že nemůžete říct, že bychom se nějak domluvili třeba i s úřadem státního tajemníka, abychom prosadili bodově pana Straky. Pan Straka se dokonce zúčastnil už předchozího výběrového řízení, kdy byl dokonce test, to znamená, abychom si ověřili ty znalosti těch kandidátů a nepřekvapivě podle z mého pohledu ve smyslu, tak jak to zhodnotila ta komise v tom druhém novém výběrovém řízení, on tehdy složil nejlepší test. Takže asi o té politice toho životního prostředí a konkrétně agendy této agentury musí vědět hodně, protože by tím nezískal asi největší počet jakoby bodů.

No a teď se pojďme pobavit o samotné inspekci životního prostředí. Já mám tu čest jako ministr životního prostředí a tu stejnou čest měl i pan exministr, že fungujeme i jako správní orgán, že máme rozkladovou komisi a vlastně vynášíme ortely. Nevěřil byste, kolik tam mám teďka stížností, že ČIŽP v předchozích obdobích nejednala a to převážně i ve vašem období. Máme tam několik žalob, že se některé věci natahovaly dva až tři roky, to je fakt, to se dá dohledat. Já to teďka řeším konkrétně třeba v Moravskoslezském kraji, že dva až tři roky ČIŽP nejednala, prostě nejednala, mají to tam, píšou nám lidé dost často na Ministerstvo životního prostředí nebo i mně a říkají mi: proboha, proč na některé informace z ČIŽPu čekáme i 9 měsíců? Takže já si myslím, že důležité je nechat pana Straku v klidu pracovat a když udělá jakoukoliv chybu, prosím, předstupte sem, grilujte jeho skrze mě, vždycky, pokud je někde udělaná chyba, zaslouží si být medializovaná, zaslouží si být upálená. Ale dělat mediální hon na člověka jenom proto, že to není člověk, který se vám líbí, je přece nesmysl. Nechme advokáta pracovat, nechme ho pracovat v této pozici a já zcela věřím, že komise vybrala správného adepta, kterého uvedl náš státní tajemník, protože já jsem v ten moment uváděl ředitele KRNAPu.

Ten důvod, proč jsem ho neuváděl, byl naprosto jednoduchý. V jeden den jsme potřebovali odškrtnout vícero úkolů, tak jsme tam tak prostě byli, protože já teďka dost často jezdím do krajů. V pátek jsem byl například v Moravskoslezském kraji, jak jste se na mě rozčiloval v České televizi pomocí vaší videonahrávky, že jsem vám umožnil možnost vystoupit v České televizi. Pane Hladíku, já jsem to vůbec neovlivňoval. Já jsem do České televize nevolal, abyste si tam nemohl vystoupit sám. Já jsem jenom řekl České televizi, že nemůžu a druhý den jsem končil v Moravskoslezském kraji v devět večer. Představa, že bych se ještě někde na dálnici z Moravskoslezského kraje domů zastavil, otevřel si notebook a byl jsem v on-linu, mě opravdu nelákala. Takže já jsem České televizi nikdy neřekl, aby si vás nezvala samotného, abyste si tam sám nemohl na nás nadávat.

Nikdy jsem takovou věc neudělal, nepřišel ode mě jediný befel. Já jsem se snažil jenom třikrát paní moderátorce vysvětlit, že opravdu nemám čas chodit do televize pokaždé. A největší ironii jste si vlastně stěžoval na mě. A víte, s kým mám nejvíc duelů v televizích? V České televizi obzvlášť? Uhádnete tu osobu? Ano, jste to vy. (Se smíchem.) Já opravdu nebráním České televizi, abyste nevystoupil a klidně mě kritizujte, jak potřebujete. Takže to jenom k té vaší videonahrávce, že komercionalizujeme Českou televizi a diktujeme ji, kdo tam může vystupovat a nemůže. Mně to bylo úplně jedno a já jsem byl unavený a jel jsem devět hodin večer domů a neměl jsem zájem s vámi diskutovat ve večerní debatě.

Takže když se vrátíme zpátky, vybrala to výběrová komise. Já jsem vybral toho nejlepšího podle výběrové komise, která byla složena z odborníků jak ze strany Ministerstva životního prostředí, tak úřadu státního tajemníka. Uvedl ho náš státní tajemník. Už se tam zapracovává, pracuje a nemyslím si, že úředník má povinnost vystupovat v médiích, to se tedy omlouvám, ale to nemáme ani my politici, my to děláme, (Předsedající: Čas.) protože chceme.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance, ano, vidím, že přichází, takže doplňující otázka. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Pane ministře, to si děláte srandu z toho, co tady říkáte? Tak vy jmenujete dva ředitele a myslíte si, že jako do médií to nemáte jít hájit? A copak vy. Nám je to úplně jedno, že tam nejste vy. Ale nikdo z koaličních poslanců v životním prostředí. Ta Česká televize prý oslovila všechny poslance ve výboru životního prostředí a všichni odmítli. Tak taková je debata, takové je hájení nově jmenovaných ředitelů.

Ale jinak. Tak pojďte nám zveřejnit curriculum vitae toho pána, kterého jste jmenoval, pojďte nám zveřejnit ten test, pojďte nám zveřejnit jeho koncepci. Zveřejníte to? Dáte to k dispozici pro parlamentární kontrolu?

Já nekritizuju pana Straku, já pana Straku vůbec neznám. Mně jenom připadá prostě divné, že ředitel Environmentální inspekce nepředstoupí před média. Ne před poslance, před média. A proč tak učiní ředitel Krkonošského národního parku, a neučiní tak druhý ředitel? Mě to prostě nebere hlava.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas. Tak prostor pro pana ministra.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Pane exministře, opět, vy si tu stěžujete, že jste zjistil, že Česká televize obvolala všechny poslance environmentálního výboru a nikdo s vámi nechtěl jít. Je otázka, jestli to není kvůli vám? (Poslanec Hladík mluví mimo mikrofon.) Ne, to jste zmínil. Nemluvte na mě, když, prosím, mluvím. Já na vás taky nekřičím přece.

Takže já si nemyslím, že je to asi chyba toho ředitele pana Straky. Já si myslím, že s vámi prostě lidi nechtějí chodit do diskusí. A nemyslím si, že to je z toho důvodu, že by se vás báli. Ale podívejte se na některé z těch diskusí, jak to s vámi probíhá. Vždyť je to kolovrátek. Vy říkáte pořád ty stejné informace.

Já asi jako ministr životního prostředí nemůžu za to, že nikdo z ANO, SPD ani Motoristů neměl chuť s vámi jít do diskuse. A já nepovažuji za povinnost vystupovat permanentně v televizi. Moje povinnost je starat se o svůj rezort. Mojí povinností je chodit sem na hlasování. Mojí povinností je starat se o tuto zemi. Ale tam nespadá, že musím chodit do televize, pokaždé, když něco udělám, něco k tomu komentovat.

Já jsem to přece řekl už i té České televizi ráno, oni se mě na to zeptali, když natáčeli reportáž o KRNAPu. Já nemohu za to, že to neodvysílali. Mě mrzelo, že z celé tiskové konference o KRNAPu mně tam dali jednu větu. Oni se mě ptali na ČIŽP, oni se ptali na spoustu jiných věcí. Já jsem tam s těmi médii strávil asi 25 minut minut mimo tu tiskovou konferenci, kde jsem okomentoval i Pavla Straku. Oni to neodvysílali. A vidíte, já jsem nenatáčel video, abych je nařknul z toho: Vy nás cenzurujete, vy s námi bojujete kvůli těm poplatkům, takhle vypadá Česká televize. Ne. Já to prostě beru, že Česká televize se rozhodla, že něco odvysílá, něco neodvysílá, a nejsem si jist, jestli tedy někdo z kolegů má povinnost s vámi chodit do televize.

Já když jsem tedy skládal tady ten slib a druhý slib jsem skládal u pana prezidenta, nikde tam nebyla napsána povinnost chodit s panem Hladíkem do televize. Možná jsem to špatně přečetl, omlouvám se, já si to ještě jednou přečtu radši, aby to bylo v pořádku.

A co se týká pana Straky, opět zmiňuji. Je to státní úředník a ti nemají povinnost vystupovat. Má povinnost mít tiskové oddělení a vy můžete pokládat otázky nebo pokládat stošestky a oni vám rádi odpoví. A je na něm až bude chtít vystoupit (Předsedající: Čas.) v televizi.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Já bych si jenom dovolil, než budeme pokračovat, jenom takovou malinkatou vsuvku, prosím. Ústní interpelace jsou od toho, aby se navzájem kontaktovali poslanci a ministři, tím pádem nemusíte říkat, že je to prostřednictvím pana předsedajícího. To je první věc.

A druhá věc. Prosím, každý máte přesně určený čas kdy na sebe máte reagovat. A doporučoval bych využít ten čas, aby se nám to tady nezvrhlo na zbytečné jiskření slovní mimo tento čas. Tak děkuji.

Nyní dávám slovo poslankyni Michaele Šebelové, která byla vylosována na 5. místě, k přednesení ústní interpelace na ministra zdravotnictví Vojtěcha Adama a zatím se může připravit paní poslankyně Renáta Zajíčková. Máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dobrý den. Předem děkuji, že se účastníte interpelací pravidelně. Opravdu si toho cením, protože to není úplným standardem.

Můj dotaz směřuje k regulaci kratomu. Nechci tady absolutně vytvářet dojem, že kratom není problém. Kratom je problém. Je potřeba jeho prodej přísně regulovat. Je potřeba chránit děti a mladistvé. Dá se uvažovat o vašich návrzích na zvýšení věku na jeho prodej.

S čím ale nemohu souhlasit, tak je to, co jste avizovali, zrušení on-line prodeje kratomu. Protože my jsme v tom minulém období schválili novelu zákona o psychomodulačních látkách, kde jsme navrhli to nejpřísnější omezení, kdy lidé při tom prodeji se musí prokázat bankovní identitou a při vyzvednutí dokázat, že jsou to oni, aby jim bylo 18 let.

A já tady mám konkrétní dopis od firmy, která prodává kratom, a ta píše: Mnoho našich zákazníků je také důchodového věku nebo má zdravotní omezení, kvůli kterým pro ně návštěva specializované kamenné prodejny není jednoduchá. Další část zákazníků měla problém s osobním nákupem už dříve, protože se bojí stigmatizace nebo se za užívání kratomu jednoduše stydí. Po posledních vystoupeních pana premiéra Andreje Babiše se tento strach podle reakcí zákazníků ještě prohloubil. Na mnoho lidí totiž tato vystoupení působí dojmem, že kratom, jeho uživatelé i legální prodejci jsou prezentováni téměř jako vnitřní nepřítel státu. Tito lidé nechtějí, aby jejich okolí vědělo, že kratom užívají, a právě proto pro ně byl diskrétní, ale zároveň přísně kontrolovaný internetový nákup důležitý. Tito zákazníci se nám v poslední době ozývají čím dál častěji a ptají se, zda budou moci nakupovat přes internet i nadále. Právě u těchto skupin nám zákaz e-shopů připadá velmi problematický. Proč má dospělému člověku, který projde přísným ověřením věku přes eGovernment, převezme zásilku oproti dokladu totožnosti a jeho nákup je zpětně dohledatelný, proč má těmto dospělým lidem být znemožněno objednat si kratom domů?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Tak děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní poslankyně, vy jste řekla, že kratom je problém a samozřejmě hlavně problém je to, že se dostává bohužel stále k dětem. Když se podíváme na ta data, tak skutečně v současné době se prostě dá říci, že kratom je dětská droga nebo droga, která je zaměřena zejména na děti a na mladistvé.

Ta místní – časová dostupnost je určitě něco, co má zásadní vliv na to výrazné užívání v této skupině. A ty zkušenosti z praxe kontrolních orgánů ukazují, že i přes nastavenou regulaci, ten kratom je stále výrazně dostupný.

Ta vysoká míra dostupnosti v rámci republiky je zajišťována nesporně i skrze internetový prodej. A my jsme přesvědčeni o tom – a je to pohled, který jsem sdílel i s jinými zástupci v rámci těch kontrolních orgánů, že ta kontrola skutečně je velmi ztížena, pokud je ten kratom prodáván skrze internet, že skutečně se to dostane pouze k tomu, kdo na to má nárok, to znamená v tuto chvíli člověk starší 18 let, do budoucna, pokud ten návrh bude schválen, starší 21 let.

My od zavedení zákazu tohoto prodeje očekáváme tedy kromě snížení dostupnosti pro rizikové skupiny i možnost konzultace účinků kratomu s personálem kamenné prodejny. Protože znovu je třeba připomenout, že kratom není nějaké Matcha Tea nebo něco podobného. Má poměrně závažné účinky na zdraví a domníváme se, že by měla být možnost, aby ten člověk, který jde do té prodejny, konzultoval s tím, kdo ten kratom prodává, tyto účinky, což není úplně zajištěno, když si to objedná pouze přes internet.

Také se domníváme, že ten personál kamenné prodejny může třeba posoudit to, jestli ta osoba není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek a odmítnout takový prodej. Víme velmi dobře, že právě kombinace kratomu a alkoholu způsobuje ty fatální případy intoxikací, které končí na jednotkách intenzivní péče a bohužel v některých případech i smrtí. Právě ta kombinace s alkoholem anebo návykovými látkami je nejčastější problém a vede k fatálním důsledkům.

Právě proto se domníváme, že by to mělo být drženo v těch kamenných prodejnách v tom fyzickém výdeji, kde je možné posoudit stav toho člověka, je možné začít tu konzultaci a je také možné výrazně lépe kontrolovat, že se ten kratom dostává pouze k těm, kteří na něj mají nárok.

Ano, chápu, jsou tam nějaké mechanismy, ověření a podobně, ale skutečně jsme (?nejsme) schopni garantovat, že finální člověk, ke kterému se to dostane, skutečně není dítě mladší, že to za něj někdo neobjednal přes internet. To si myslím, že je něco, co prostě nemůžete garantovat, že to dítě nebo ten člověk mladší 18 let neřekl nějakému svému kamarádovi, že to objedná přes internet a pak to dostane.

Takže, proto si myslíme, že kamenná prodejna, kde přijde konkrétní člověk a koupí si kratom – je to skutečně lépe kontrolovatelné za nás. Takže, proto navrhujeme, je to návrh, v tuto chvíli na tuto změnu. Je to něco, co, myslím si, vychází i z kontrolní praxe. Takže tolik k tomu. Díky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a vidím, že paní poslankyně vstala, tím pádem má doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Pane ministře, my se nebavíme o přístupu pro děti. Já souhlasím s tím, že to má být zakázáno dětem. Bavíme se o dospělých, kde je bankovní identita. Jak jinak to chcete bezpečně kontrolovat? Když něco koupíte v kamenné prodejně, jak zajistíte, že to nepředá mimo kamennou prodejnu někomu? To je úplně to stejné. Na to je prostě úplně stejná sazba, kdo jinému podá. Musí se to kontrolovat. My stejně to musíme kontrolovat i jiným způsobem.

Ale proč jsme to do toho zákona dali? Aby se otestovala funkčnost, abychom následně to mohli rozšířit na prodej alkoholu. Protože pokud říkáte, že je kratom problém a nepatří do ruky dětem, stejně tak je alkohol problém a nepatří dětem. Dneska si úplně klidně on-line koupíte alkohol, jenom odkliknete, že vám je 18. Vůbec nevíte, kdo si to kupuje, na rozdíl od kratomu, kde je ta identita. To je výrazně větší bariéra. Ten alkohol si klidně pošlete do AlzaBoxu a tam si ho vyzvedne dítě jenom s kódem, který opíše. To je reálný problém. Proto my jsme to chtěli zavést, abychom to otestovali do budoucna i pro alkohol. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím o reakci pana ministra zdravotnictví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Já určitě nemám jakýkoliv problém se bavit o tom, abychom zpřísnili prodej alkoholu přes internet a více ověřovali, že se skutečně dostává k těm, ke kterým se může dostávat. To znamená, nikoliv k dětem a mladistvým. Ano, pojďme se o tom bavit i v rámci třeba projednávání této novely.

Ale znovu, domníváme se, že kratom, i vzhledem k tomu, že skutečně v tuto chvíli ani nemáme všechna data o jeho účinnosti... Vidíme, že je velmi rozšířený právě zejména v té nejmladší generaci. Nezpochybňuju, že tady můžou být důchodci, kteří užívají kratom, ale v těch datech prostě vidíme, že užívání kratomu je u dětí 10 let plus často. To jsou prostě děti, ke kterým se kratom nějakým způsobem stále dostává. I když jsme tady udělali regulovaný prodej, tak se to prostě stále dostává k dětem, kterým je 10, 11, 12 let, které pak třeba i konzumují s tím alkohol a dostávají se do nemocnic. Tak to je. To vidíme na datech, které dneska sbíráme.

Já jsem teďka měl nedávno jednání se záchrannou službou a ta to potvrzuje, samozřejmě i syntetické kanabinoidy a podobně. Takže je to nějaký trend. Proto se domníváme, že držet to v kamenných prodejnách, kde kontrola za mě je výrazně jednodušší a lepší – je tam, znovu říkám, i možnost konzultace, je tam možnost posoudit stav toho člověka, jestli není pod vlivem a podobně – tak prostě za mě je to cesta, která je správná. Ale budeme o tom jednat, ten návrh tady určitě přijde do Sněmovny. Ale znovu, já se nebráním tomu, bavit se i o nějakém zpřísnění prodeje alkoholu pro mladistvé, protože si myslím, že to je legitimní návrh.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi. Nyní dávám slovo poslankyni Renátě Zajíčkové, která byla vylosována na 6. místě k přednesení ústní interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu, který není přítomen. To znamená, že do 30 dnů vám poskytne písemnou odpověď. Zatím se může připravit paní poslankyně Jana Černochová. Není přítomen z důvodu toho, že má do 16 hodin pracovní důvody.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý den. Mě mrzí, že tu pan ministr není, přestože vím, že se nachází v objektu. No, nevadí. Určitě mi odepíše písemně, odpoví písemně. Nyní bych ho tedy chtěla interpelovat ve věci návrhu zákona č. 232/0, který předkládá společně s panem premiérem Babišem. Týká se plošného zákazu mobilů v základních školách. Já bych chtěla upozornit na několik zásadních věcí, ale především na to, že pan ministr Plaga ještě nedávno proti plošnému zákazu mobilů sám byl.

V únoru letošního roku vydalo právě Ministerstvo školství poměrně rozsáhlou detailní metodiku, která poskytovala ředitelům, jak naložit s regulací telefonů v základních školách. Mluvčí Ministerstva školství tehdy uvedl, cituji: O případném zákazu nebylo dosud rozhodnuto. Ministr chce rozhodovat na základě debat s odborníky.

Vy sám jste řekl, že řešení přes metodické doporučení je rychlejší než zákon. A ejhle, je červen a vy přicházíte s premiérem s uzákoněním plošného zákazu mobilů v našich školách. Přitom vaše ministerstvo provedlo v květnu šetření. Zapojilo se do něho 5 441 škol, což je 93 procent. Z těch 100 procent 93 procent škol uvedlo, že pravidla pro užívání mobilů na školách má. Navíc platí od ledna paragraf číslo 30, který umožňuje dokonce školám odebírat telefon.

Nechápu tedy, pane ministře, za prvé. Co se tedy za ty dva měsíce změnilo natolik, že je potřeba zákon? Dále mě zajímá, jak se budou řešit situace, kdy rodiče odmítnou odebrání telefonu svého dítěte, protože to je jeho osobní majetek? (Předsedající: Čas.) Za třetí mě zajímá, co vás přimělo otočit o 180 stupňů a spolu předložit plošný zákaz, který jste dříve odmítal a který vaše vlastní data ani nepodporují? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Jak jsem avizoval, vzhledem k nepřítomnosti z pracovních důvodů vám pan ministr odpoví do 30 dnů. Nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Černochové, která byla vylosována na 7. místě, k přednesení ústní interpelace na ministra obrany Jaromíra Zůnu, který není přítomen. Je omluven z pracovních důvodů. Odpověď přijde do 30 dnů. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuju, pane místopředsedo. Mně je velmi líto, že jsme tady s touto vládou již nějaký šestý nebo sedmý měsíc a za tu dobu pan ministr Zůna se účastnil pouze jednou interpelací. Jestli opravdu pan ministr Zůna chce pohrdat parlamentní demokracií, tak žádám, aby opravdu pan premiér – aby předseda jeho hnutí, kterým byl nominován na pozici Ministerstva obrany – tak mu vzkázali, že interpelace patří do běžného standardu v demokratických systémech a že by na interpelace měl pan ministr obrany chodit.

On tedy moc nechodí ani na výbory. Z osmi výborů se jich účastnil z poloviny. To, že nechodí do Poslanecké sněmovny, toho jsme si všimli všichni. Takže, já opravdu tímto vyjadřuji svůj nesouhlas s tím, aby tady nechodili ministři, abychom tady interpelovali prostě do prázdného řečniště.

Já jsem se chtěla pana ministra zeptat, proč se ještě nesešel s ukrajinským protějškem? Je to obrovská ostuda. Dneska jsme se od Andreje Babiše dozvěděli, když odlétal do Gdaňska na setkání států, které se chtějí podílet na obnově Ukrajiny, tak jsme se od Andreje Babiše dozvěděli, že Karla Havlíčka pověří sestavením podnikatelské delegace na Ukrajině. Můžete mi, prosím, pane ministře Zůno, vysvětlit, proč tím nejste pověřen vy? Zakázal by vám to Tomio Okamura nebo zakázal by vám to Radim Fiala? Vždyť je úplně normální, že se potkáváte se svými protějšky z různých zemí, i tedy z Ukrajiny.

Jen tak mimochodem, byla to naše vláda, která v listopadu 2022 byla v Kyjevě a domluvila už ve vnitropetrovské (?Dněpropetrovské) oblasti nějakou spolupráci. Takže, máte na co navazovat a nebojte se jet na Ukrajinu, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Jenom přečtu omluvu. Od 15.45 do 18 hodin se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Lucie Šafránková. Nyní tedy dávám slovo paní poslankyni Lucii Sedmihradské, která byla vylosována na osmém místě k přednesení ústní interpelace na ministryni financí Alenu Schillerovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Takže já začnu. Vážená paní ministryně, já se na vás obracím dnes ve věci víceletého financování nestátních neziskových organizací, zejména pak u neinvestičních dotací. Dlouhodobě se totiž ukazuje, že současný systém ročních dotací a každoročního vyúčtování a finančního vypořádání je pro víceleté projekty nebo pro také dlouhodobé projekty neefektivní, administrativně velmi náročný a v praxi komplikuje stabilní poskytování služeb. Ministerstvo financí navrhlo řešit víceleté neinvestiční dotace prostřednictvím zjednodušeného programového financování, a to včetně využití systému EDS. Cílem mělo být, aby u víceletých projektů odpadla povinnost každoročního vypořádání, aby se to finanční vypořádání provedlo pouze na konci projektu, což by vyhovovalo požadavkům neziskového sektoru i výkonového a cílovaného rozpočtování. Ten návrh vznikl někdy v minulém roce. Vyvolal spoustu praktických otázek o tom, jak to bude složité, jak bude složitá programová dokumentace, jak se nastaví kontrola, jakým způsobem se to propojí s rezortními dotačními systémy. Těch otázek tam byla spousta.

Moje otázka je poměrně jednoduchá. V jaké fázi je příprava metodiky Ministerstva financí k víceletému financování neinvestičních dotací pro nestátní neziskové organizace? Jde mi o to, jestli už například proběhla školení pro ministerstva nebo poskytovatele dotací, zda byla provedena pilotní ověření nebo nějaké další kroky. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má ministryně financí Alena Schillerová a zatím se může připravit s interpelací pan poslanec Karel Dvořák. Máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, to je dlouhodobě řešené téma a vy to bezesporu víte. Reaguje na potřebu stabilnějšího nastavení financování nestátních neziskových organizací. To víceleté financování nestátních neziskových organizací je možné již nyní řešit prostřednictvím programového financování a Ministerstvo financí je připraveno, tak jak jsem si to ověřovala, na tom tématu dále pracovat. Nicméně ta možnost poskytovat víceleté dotace prostřednictvím programového financování v současné době už existuje. Ministerstvo financí pracuje na zjednodušení. Poměrně mi říkali kolegové, že tam je to ještě docela jakoby složitě koncipováno, ale pro Ministerstvo financí jako partner je důležitá vždy ta příslušná rozpočtová kapitola, která tu dotaci poskytuje. Takže víceleté financování nestátních neziskových organizací neleží primárně na Ministerstvu financí, ale na poskytovatelích dotací pro nestátní neziskové organizace, čili na těch ostatních rezortech, jestli reálně víceleté financování nestátních neziskových organizací podporují či nikoliv. Jinak samozřejmě Ministerstvo financí je připraveno spolupracovat s poskytovateli z řad orgánů státní správy na tomto projektu, ale znovu říkám, není to primárně jenom věc Ministerstva financí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní ministryni a táži se paní poslankyně, zda má – ano, vidím, že přichází takže má doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Děkuji. Mám otázku, co může být ten další krok. Rozumím tomu, že to je na rezortech. Můžete vy jim pomoct třeba právě, já nevím, podporou při nějakém pilotním projektu? Já tu situaci znám a teďko spíš mně jde o to, co může být ten další krok, abychom se posunuli tady z toho klinče my – vy a vlastně toho, že se to nedaří ani vyzkoušet. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím o reakci paní ministryni financí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak vy dobře víte, paní poslankyně, protože máte nějakou zkušenost s rezortem Ministerstva financí, že to Ministerstvo financí je takovým jakýmsi supervisorem v rámci ostatních ministerstev. To říkám se vší pokorou. Je vlastně jakýmsi takovým neustálým kontrolovatelem, ale i poskytovatelem různých buď pilotů, nebo spolupráce, nebo se vyjadřují, pomáhají všem ostatním rezortům. Takže určitě jsme připraveni. Teď jsme třeba vytvořili – já vím, že na to se konkrétně neptáte, ale teď jsme vytvořili a dokončili monitor třeba vlastně všech peněz, které jdou z neziskového sektoru. Teď vlastně jsme tam zapojili municipality, nově jsem podepsala vyhlášku a budeme tam zapojovat fondy. Takže určitě Ministerstvo financí je připraveno vždycky v každé chvíli spolupracovat a změnou ministra se na tom nic nezměnilo. Naopak, já jsem bych řekla ještě víc otevřena těmto věcem. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní ministryni. Nyní dávám slovo poslanci Karlu Dvořákovi, který byl vylosován na 9. místě, k přednesení ústní interpelace na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. Připraví se pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Dvořák: Dobré odpoledne, dámy a pánové, dobré odpoledne, pane ministře. Musím vám hned na úvod říct, že máte velkou nevýhodu a zároveň výsadu v tom, jaký úřad reprezentujete, respektive co je v jeho názvu, a to je slovo spravedlnost. To totiž vyvolává velká očekávání jak od toho úřadu, tak od vás. A já bohužel musím konstatovat, že jsme včera slyšeli od členů i podčlenů vaší vlády absolutně skandální a nepřijatelné výroky. Já nechci mluvit o nich. Chci mluvit o tom, co nezaznělo. A bohužel slyšíme velké ticho od členů vaší vlády k tomu, aby se postavili za nezávislost důležitých ústavních institucí, Ústavního soudu a nezávislé justice. Já mám velké očekávání od vás v této věci, mám velké očekávání i od premiéra naší vlády v tom, že se za takové ústavní instituce postaví.

Od vás mám ta očekávání právě proto, že součástí vašeho úřadu je i to, že ručíte občanům naší země za to, že žijí ve spravedlivém státě a že se domohou spravedlnosti. Pane ministře, ptám se vás tedy zde, zastanete se konečně justice? Zastanete se Ústavního soudu? A prosím, zastaňte se jich ne kvůli prezidentovi, ne kvůli nebo proti vládě, ale kvůli zachování právního státu v naší zemi.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, a slovo má pan ministr Jeroným Tejc.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážený pane poslanče, já bych na úvod chtěl edukovat. Věřím, že nemusím edukovat vás, ale možná z toho vaše vystoupení nebylo úplně zřejmé, že do gesce ministra spravedlnosti nepatří Ústavní soud. Patří do jeho gesce pouze obecné soudy, jejichž vrcholem jsou Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, nikoliv soud ústavní, který v podstatě není soudem, je to orgán ochrany ústavnosti, byť samozřejmě jej za soud už z povahy názvu všichni považujeme.

V této souvislosti tedy je to samostatný orgán, který samozřejmě svým rozhodnutím, tak jak to obvykle bývá, vyvolal vlnu emocí, emotivních reakcí nejen na sítích, ale samozřejmě i od politiků a političek. A já myslím, že ale rozhodně nemůžete říct, respektive neplatí to, co jste řekl, že zaznívá nějaké ticho z hlediska toho, jak na tu věc reaguje vláda v čele s premiérem. Pan premiér řekl jasně, že rozhodnutí soudu, byť je rychlé, byť je možná pro některého z nás překvapivé, tak respektuje a vláda jej bude respektovat. To znamená, rozhodně nedochází k tomu, že by vláda v čele s panem premiérem nebo já jakkoliv zpochybnil toto rozhodnutí. Já mohu mít určité pochybnosti nad tím, zda to rozhodnutí je správné, tak jako jsem tyto pochybnosti měl nad řadou rozhodnutí v jiných letech, v jiných věcech, rozhodnutích Ústavního soudu, ale ve všech případech jsem tato rozhodnutí respektoval.

To, že ta věc budí emoce, je asi zřejmé. Koneckonců Ústavní soud rozhodl po jednom dni bez toho, aniž by dal jedné straně vůbec možnost se vyjádřit, tedy nedal možnost vládě vyjádřit se, přestože vláda byla ochotna a schopna reagovat v řádu hodin, a bylo rozhodnuto předběžným opatřením, které, jak upozornili i někteří soudci ve svém stanovisku, kdy votum separatum uvedli, že takové rozhodnutí podle nich nebylo správné vydat a možná ani nebylo možné vydat. Když to shrnu sami pan soudce Wintr a paní Dita Řepková uvedli, budu citovat: Zákon o Ústavním soudu v řízeních ve sporech o rozsah kompetencí, což je právě tento případ, s předběžnými opatřeními výslovně nepracuje, zato s nimi pracuje výslovně v jiných typech řízení.

Předběžná opatření ve sporech o rozsah kompetencí by měla být učiněna pouze výjimečně, ve výjimečných případech a domnívají se, že v tomto případě by měl být soud zdrženlivý právě proto, že jde o zásah soudu do probíhajících politických dějů.

Já jsem také na rozhodování Ústavního soudu ve chvíli, kdy vstupuje do politiky, citlivý, ale jak říkám, neznamená to, že bych toto rozhodnutí nerespektoval. Jsem na něj citlivý od doby, kdy Ústavní soud v roce 2009 zrušil ústavní zákony, což mu rozhodně nepříslušelo. Prohlásil, že tehdy ústavní zákon přijatý Sněmovnou a Senátem třípětinovými většinami není ústavním zákonem, a proto ho ruší. Tento zákon měl jediný cíl, a to umožnit lidem vyslovit se ve svobodných volbách v dřívějším termínu a Ústavní soud místo toho, aby tehdy dal možnost lidem se vyjádřit, dal zapravdu panu Melčákovi, který, protože bylo potřeba ochránit zjednodušeně jeho právo na to, zůstat ještě poslancem několik měsíců, tedy poslanci, který se rozhodl přeběhnout na druhou stranu politického spektra, aniž kdy vysvětlil své důvody tak, aby jim někdo mohl věřit.

Takže v tomto smyslu určitě můžeme vést debatu o tom, zda to rozhodnutí je vhodné, nevhodné, jestli je opravdu dobré, kdy Ústavní soud rozhoduje vlastně meritorně, byť fakticky říká, že jde o předběžné opatření, ale s ohledem na to, kdy rozhodne, fakticky rozhodl o tom, kdo se bude účastnit delegace a zda je to možné a vhodné v těchto případech, ale ani já ani pan premiér a myslím, že nikdo další se nepokusí o to, abychom toto rozhodnutí nerespektovali. Naopak jasně pan premiér řekl, že vláda bude toto rozhodnutí respektovat.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Ano, vidím, že jde. Vaše minuta.

 

Poslanec Karel Dvořák: Díky za odpověď. Já jsem si přál, abyste se vyjádřil ke slovům nebo souslovím, jako je ústavní puč, zrušení Ústavního soudu nebo vazalství Ústavního soudu. Chápu, že ne každé mé přání musí být vyslyšeno. Já tady nejsem proto, abych s vámi v tuto chvíli vedl právní disputaci. Mně záleží na tom, aby tato vláda nezpochybňovala legitimitu ústavních institucí. V případě vydání, nevydání, Andreje Babiše a Tomia Okamury, jsme viděli útoky na justici. Přál jsem si, abyste reagoval proti takovým výrokům. Bohužel ani v té době moje přání nebylo splněno. Přál bych si to i teď, jsem ochoten přijmout, že moje přání nesplníte. Ale přál bych si, pane ministře, abyste do budoucna pečoval o zaručování nezávislosti institucí, které jsou důležité pro právní stát.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr Tejc.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Děkuji. Asi naše přání občas nejsou naplněna, to je život. Já jsem si také přál, aby pan ministr Rakušan tehdy rezignoval poté, co se objevily informace o tom, že diskutoval se svými bývalými kolegy na téma Dozimetr ještě předtím, než tato kauza vůbec byla veřejně známá, to znamená ještě předtím, než padla obvinění. Ale jak říkám, ne vždy jsou naše přání naplněna.

Já vás mohu ujistit, že tato vláda nebude navrhovat zrušení Ústavního soudu. Ústavní soud je pevnou součástí našeho systému a byť s jeho rozhodnutím, které teď učinil, bytostně nesouhlasím, tak si myslím, že to neznamená, že bychom ho neměli respektovat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Bendla, aby přednesl svou interpelaci na paní ministryni Schillerovou. Připraví se pan poslanec Pospíšil.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená paní ministryně, jsem rád a děkuji, že jste přítomna.

Již více než 30 let stát dokončuje majetkoprávní vypořádání nemovitostí bývalých státních statků a dalšího majetku, který byl určen k privatizaci podle zákona číslo 92/2091 Sb. Jedná se až o tisíce nemovitostí a přibližně 1500 dotčených subjektů, jejichž majetkoprávní vztahy dosud nebyly definitivně vypořádány. Tato situace vytváří dlouhodobě právní nejistotu pro vlastníky i podnikatele a současně představuje významnou administrativní zátěž státu. A nejenom administrativní, ale i finanční.

Ministerstvo zemědělství ve svých materiálech opakovaně upozorňuje, že při současném postupu může dokončení této agendy trvat ještě celou řadu let.

Současně jsem obdržel informace, že Ministerstvo financí snad zvažuje převzetí této agendy od Státního pozemkového úřadu. Proto si vás dovoluji zeptat, je to pravdivá informace, že Ministerstvo financí připravuje převzetí agendy? Neobáváte se, že samotný převod agendy, případně zaměstnanců, dokumentace a rozpracovaných případů na jiný úřad povede naopak k dalšímu prodloužení již dnes nepřiměřeně dlouhého procesu vypořádání majetkových vztahů? Máte přehled o tom, jaké finanční prostředky stát každoročně vynakládá na správu této dosud nedokončené privatizační agendy včetně personálních nákladů správy majetku, jeho údržby a dalších souvisejících výdajů? Zpracovalo ministerstvo nějaké ekonomické porovnání nákladů na pokračování současného systému s variantou případného legislativního zjednodušení, které by umožnilo tuto historickou agendu v přiměřené době definitivně uzavřít, nebo nebylo by hospodárnější a efektivnější připravit změnu právních předpisů, která by umožnila rychlejší dokončení privatizačních projektů, než přesouvat agendu mezi jednotlivými státními institucemi a prodlužovat tak období, po které stát tuto agendu financuje? A poslední, je vláda připravena předložit případně legislativní návrh, který by umožnil majetkové vypořádání co nejrychleji?

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím o dodržení času. A nyní s odpovědí paní ministryně financí Alena Schillerová.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, děkuji za vaši interpelaci. Ministerstvo financí v posledních letech opakovaně upozorňuje na skutečnost, a já jsem tam teď znovu teprve půl roku, takže se to děje kontinuálně, že dochází, a vy o tom mluvíte ve své interpelaci, ke zpomalování procesu odstátnění majetku, který byl vládou určen k privatizaci podle zákona číslo 92/2091 Sb.

Zatímco v minulosti byly privatizační projekty ze strany Státního pozemkového úřadu předkládány průběžně, v letech 2024 a 2025, čili poměrně v nedávné době, došlo k výraznému poklesu jejich počtu a tento trend bohužel pokračuje i v roce 2026.

Na Ministerstvu financí proto hledáme řešení, které by vedlo k urychlení celého procesu a zajistilo efektivnější nakládání se státním majetkem. V této souvislosti jsme navrhli, aby majetek určený k privatizaci, stejně jako některý další nepotřebný majetek, který se nachází v intravilánech obcí, přešel ze Státního pozemkového úřadu na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Důvod je jednoduchý. ÚZSVM má s převody a prodeji státního majetku dlouholeté zkušenosti. Disponuje odborným zázemím a deklaroval také dostatečné personální kapacity převzetí této agendy. My jsme přesvědčeni, že právě tato instituce může výrazně tento proces urychlit. Nejde o žádnou kritiku Státního pozemkového úřadu, to bych si nedovolila, ten plní řadu důležitých úkolů v oblasti správy zemědělské půdy, pozemkových úprav a dalších činností. Naším cílem je naopak umožnit Státnímu pozemkovému úřadu se soustředit na jeho hlavní poslání a současně využít kapacity státu co nejefektivněji. Takže já jsem přesvědčena, že není v zájmu státu, aby majetek, o jehož privatizaci bylo již v minulosti rozhodnuto, zůstává dlouhodobě neřešen. Takový stav může vést nejen ke ztrátě hodnoty, ale také ke snížení příjmů, které by mohly plynout do zvláštního účtu privatizace nebo do státního rozpočtu.

Takže Ministerstvo financí bude i nadále prosazovat takové kroky, které povedou k rychlejšímu, hospodárnějšímu a transparentnějšímu nakládání se státním majetkem.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Petr Bendl: Já mám pocit, že to převedení agend je jenom že si stoupneme pod jiný okap, že to v podstatě potrvá stejně dlouho, ještě než se ty agendy převedou, těch smluv, které tam jsou za ty desítky let, těch je spousta. Předávat to nebude vůbec jednoduchá záležitost.

Za daleko lepší systém bych považoval hledat jiný zákonný, transparentní způsob, jak tento majetek prostě prodat tak, aby mohl fungovat řádně s nějakou předvídatelností. Tu situaci, pouze převedení agendy, to prostě podle mě neřeší.

Podle mě se máme zbavit už toho zákona z roku 2091 a hledat jiné transparentní způsoby, jak by stát ten majetek prodal a nemusel by agendu zatěžovat, nemusel by tam mít další úředníky. Nemusel by připravovat vždycky privatizační projekt, který by vláda schvalovala a tak dál a tak dál.

Ten proces je dlouhý právě proto, že vyžaduje velkou agendu a zbytečně budeme platit buď úředníky na Ministerstvu financí, nebo úředníky na SPÚ.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Vnímám vaše slova, pane poslanče. Co se týče zjednodušení postupu, je to možná k úvaze, možná si nechám zpracovat nějakou analýzu, ale to, aby to dělalo ÚZSVM je určitě správný krok. My máme dneska vysoce, vysoce fundovaný aparát vybudovaný celorepublikově v každém kraji odborníků. Jsou tam dostatečné kapacity. Vždyť se podívejte, jaké máme za vaší vlády – prodala se Hybernia a tak dále. To jsou všechno složité věci, které dělá stát sám vlastními silami právě prostřednictvím ÚZSVM, který má v gesci majetek státu.

Takže já si myslím, že ty kapacity – a určitě bychom na to žádné nové nechtěli – ty kapacity tam jsou, ten aparát tam na to je, půjde to efektivnější. Já si myslím, že Státní pozemkový úřad nedisponuje, při vší úctě, v této oblasti takovými kapacitami. Jestli to bude chtít nějakou legislativní úpravu, zjednodušení, to v tuto chvíli nevím, to bych tady vám něco si vymýšlela, určitě se nad tím můžeme zamyslet. Ale jinak si myslím, že to je krok správným směrem a začal za vaší vlády. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. A nyní prosím pana poslance Pospíšila, aby přednesl svou interpelaci na pana ministra Šebestyána. Připraví se, prosím, paní poslankyně Richterová.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Vážený pane nepřítomný ministře, má interpelace se týká centrální evidence psů, která by měla být spuštěna od 1. července, to znamená již za několik dní, a to podle veterinárního zákona, jehož vaše ministerstvo je gesčním ministerstvem.

Musím říci, že v odborné praxi, ale i mezi aktivisty a zástupci útulků, je celá řada otazníků nad tím, jak tento systém bude spuštěn. A musím říct, že ministerstvo nedostatečně informuje odbornou a laickou veřejnost o tom, jak tento systém bude spuštěn. Já jsem v poslední době oslovil různé zástupce různých útulků a musím říci, že otazníky a dotazy mají zvláště právě zástupci útulků.

První věc, která vyvolává rozpaky, je to, že pravděpodobně zástupci útulků nebudou mít přístup do této databáze. Nebudou tedy moci rychle zjistit, komu patří pes, který například městskou policií je do útulku umístěn, protože v aktuální chvíli postrádá majitele. Bude nutné, aby útulek složitě komunikoval s příslušným veterinářem, případně s orgánem veřejné moci. Ta doba se bude protahovat a je tak zřejmé, že okamžik zjištění majitele bude v řádech dnů, ne v řádech hodin.

Druhý problém, který v krátkém čase chci avizovat, je to, že útulky si nebudou moci zapisovat psy do registru sami. Pokud například z množíren město, obec jim psy k péči přidělí a to je podle mě velký problém. Otázka je, kdo zapíše ty tisíce psů, které dnes jsou v útulku a je třeba řešit jejich zápis? Bude to pouze veterinář? A bude zapisován jako vlastník obec či případně městská policie? To je celá řada věcí (Předsedající: Čas.), které jsem doufal, že dneska projednáme (Předsedající: Čas, pane poslanče.), tak doufám v písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji a vzhledem k tomu, že pan ministr zemědělství je omluven, tak odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní poprosím se svou interpelací paní poslankyni Richterovou. Interpeluje paní ministryni Schillerovou.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Vážená paní ministryně, já bych se ráda zeptala na věc, která trápí rodiče v České republice, a to, že navzdory navýšení, které jsem ráda, že se děje, a také jsme ho navrhovali, tak ve skutečnosti i těch 400 000 bude méně než 350 000 korun.

Jde o to, že průměrné mzdy rostou. Rodičovský příspěvek nahrazuje mzdu v tom období, kdy se člověk nemůže zapojit do pracovního procesu, protože pečuje, stará se o malé dítě. A když vezmu čísla, tak v roce 2024, kdy se díky našemu pirátskému návrhu rodičovský příspěvek zvedl na 350 000 korun, tak byla průměrná mzda 46 000 korun, a nyní v roce 2027, kdy má od ledna platit návrh hnutí ANO, tak ta průměrná mzda podle predikcí Ministerstva financí, vašeho ministerstva, vzroste na zhruba 55 700. Takže když to vezmu čistě matematicky – mzdy za ty tři roky vyrostou o více než dvacet procent, ten příspěvek poroste jenom o 14 procent a hlavně lidi to vnímají. Vnímají, že od roku 2010 setrvale probíhá pokles hodnoty rodičovského příspěvku vůči mzdám a platům. A to je důvod, proč se ptám. Já tady mám samozřejmě i ty podíly (zdvihá papír s grafem), v tom roce 2010 oproti průměrné mzdě bylo 32 procent ten rodičovský příspěvek. Opravdu nahrazoval ten výdělek, zatímco dnes se to dostává ke 20 procentům. Ten pokles je setrvalý, jde to napříč vládami.

A vy jako hnutí ANO máte velice silnou vládní většinu a já chápu, že to je nějaký výdaj. Jenže takovým způsobem, jakým klesla porodnost, ještě nikdy neklesla v Česku. A tohle je opravdu věc, kterou když zohledníte, tak si myslím, že rodiny uvidí, že je podporujete stabilně. Mně jde opravdu jenom o to, aby zůstala ta hodnota zachovaná, aby dále neklesala. Od toho roku 2010 to klesá.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Čas. Děkuji, paní poslankyně, a prosím o odpověď paní ministryni Schillerovou.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená paní předsedkyně, ve své interpelaci upozorňujete na skutečnost, že rodičovský příspěvek v dlouhodobém srovnání neroste stejným tempem jako průměrná mzda a jeho relativní hodnota vůči mzdovým příjmů tak klesá.

Ale dovolte mi zdůraznit, že rodičovský příspěvek je významným nástrojem podpory rodin s malými dětmi, představuje konkrétní pomoc státu v období, kdy se rodiče naplno věnují péči o své děti, ale současně musíme vnímat to, že se jedná o dávku státní sociální podpory, jejímž účelem je přispět rodinám na náklady spojené s péčí o malé dítě – to bezesporu je nutné – ale nejedná se o dávku konstruovanou jako náhrada příjmu, ani o dávku automaticky navázanou na vývoj průměrné mzdy v národním hospodářství. To tak fakt ze zákona není v tuto chvíli. A ani za vás se ten zákon za vaší vlády nezměnil v tomto směru.

To znamená – ta výše je stanovená zákonem, o kterém hovoří, odráží jak sociální priority státu, tak možnosti veřejných financí, za které nese každá vláda svoji odpovědnost. Při hodnocení vývoje rodičovského příspěvku je třeba zohlednit, že v posledních letech došlo k jeho navýšení. Celková výše byla – a teď vezmu napříč vládami: naše vláda, první vaše vláda, teď ta další vláda – z 220 000 na 300 000 od roku 2020, následně na 350 000 od roku 2024 a v současné době v legislativním procesu navrhne další zvýšení na 400 000.

Jenomže při posuzování podpory rodin je rovněž nezbytné zohlednit celý systém opatření rodinné politiky. A že klesla teď v tom období porodnost na 1,37 je samozřejmě zdrcující číslo, je to nejnižší číslo od dob Marie Terezie, kdy se tato statistika zavedla. Já si vzpomínám, když končila naše vláda, že to bylo něco přes 1,8 procenta, myslím, že skoro... Tedy, promiňte, 1,9 dítěte. No, to znamená, že musí se připravit – a my v souladu s programovým prohlášení vlády, je to gesce pana ministra práce a sociálních věcí Juchelky, ale samozřejmě my na tom budeme také spolupracovat – kdy on připravuje takový prorodinný balíček, kde budou zlepšeny podmínky pro rodiny s dětmi. Víte, že už teď jsme udělali krok, jako je návrat školkovného, které zrušila vaše vláda. Podle mě to bylo bezdůvodně. Snaží se odstranit nedostatky takzvané superdávky, která nebyla úplně ideálně připravena a mimo jiné přinesla neodůvodněné negativní dopady na děti, které vyrůstají v neúplných rodinách, což samozřejmě je potom velký problém. A to vy bezesporu víte, protože se o ty věci zajímáte.

Takže já jsem přesvědčena, že právě kombinace cílených opatření může rodinám pomoct efektivněji než izolované změny jednotlivých dávek. Je to potřeba navyšovat? Bezesporu, proto to taky děláme a děláme to na začátku tohoto volebního období čili na začátku naší vlády, neodkládáme to až někde na konec volebního období, ani se o to nehádáme.

Prostě jsme to udělali hned. A Ministerstvo financí dlouhodobě zastává názor, že případné další navyšování sociálních dávek musí být posuzováno nejen z hlediska sociálních potřeb, ale také z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Nakonec mě tady k tomu každou chvíli vyzýváte. Takže ta odpovědná rozpočtová politika není v rozporu se sociální citlivostí státu. Je naopak její nezbytnou podmínkou. Takže na vládě aktuální zavedení automatické valorizace, kam asi směřujete, už jste o tom také několikrát mluvila, zatím nepřipravujeme, ale sledujeme sociální, ekonomickou situaci rodin s dětmi a vyhodnocujeme jednotlivé nástroje rodinné politiky. A hlavně chystáme komplexní prorodinný balíček, kde se vrátíme i k... Vrátíme se znovu k tomu, vy jste to vlastně omezili, to je sleva na manželku a tak dále. Bude to v rámci toho prorodinného balíčku, na kterém pan ministr pracuje. A my jsme vlastně jako předvoj v rámci balíčku k EET už zrušili nebo zavedli znovu školkovné a máme tam slevu na studenta. Já vím, že se ptáte na malé děti, ale studenti jsou taky ještě děti. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. A vidím, že paní poslankyně má zájem o doplňující otázku.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za tu odpověď, kdy my se shodneme na faktech, a co se zatím neshodneme, je řešení. Ale já bych vás ráda přesvědčila, abyste se tím zabývali, protože teď způsobíte velice nespravedlivý skokový nárůst k 1. lednu, kdy prostě děti narozené 31. prosince budou mít o 50 000 korun méně, respektive jejich rodiče, k dispozici na celé to období péče oproti rodičům dětí narozených 1. ledna. A takovéto nespravedlivé skoky se dějí proto, že jsou tady navyšování v rozmezí tří, čtyř let a v mezičase nic. A rodiče malých dětí to vidí. Vidí, že celkově ceny rostou, že inflace každý rok něco z té hodnoty ukrojí. A jednoduché řešení je, aby se rodičovský příspěvek pro ty děti v tom roce narozené, ta celková suma navýšila o dvanáct až patnáct tisíc korun prostě v reakci na inflaci, jako to umíme u jiných dávek, jenom ta celková suma prostě pro ty děti narozené v tom roce. Toto je to, o co vás žádám, abyste fakt zvážili. Těch dětí už je tak málo, že ve skutečnosti ani ta zátěž na státní rozpočet nebude tak značná, bohužel.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Rozumím, paní předsedkyně. A já jsem kritizovala vaši vládu, když tehdy navyšovala na těch 350 000 a udělala tu čáru k 1. lednu. Kritizovala jsem zejména za to, že to udělala v době brutální inflace, brutální energetické krize, brutálního růstu cen a tak bych mohla pokračovat, v růstu plynu a podobně. A udělala to. Nicméně my jsme trošku v jiné situaci. Inflace byla 1,8 procenta, protože děláme proaktivní, provládní kroky nebo vládní kroky, které jsou protiinflační, a proto jsme vycházeli z nějaké situace státního rozpočtu, děláme to velmi rychle. Zůstalo nám tady velké dědictví, už začínám pracovat na rozpočtu a není to veselé, není to žádná veselá práce. Takže znovu připomínám, že je to dávka státní sociální podpory. Děláme to velmi rychle, sedí tady můj ctěný kolega Aleš Juchelka, v jehož je to gesci.

Navíc platí, že při současném pobírání této dávky rodič může zlepšovat i finanční situaci vlastní ekonomickou aktivitou, pokud v rámci té aktivity si zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou. Takže já vám nechci sahat do svědomí. V té době bylo mnohem, mnohem hůř, než je nyní, a přesto prostě tady tato, tento rozdíl vlastně nastal. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. A nyní je na řadě se svou interpelací paní poslankyně Ančincová a interpeluje pana ministra Juchelku.

 

Poslankyně Hana Ančincová: Vážený pane ministře, obracím se na Vás ve věci financování sociálních služeb. Je to téma, které už jsme tady opakovaně řešili a bylo to i předmětem pozměňovacích návrhů opozice k rozpočtu na letošní rok, kdy jsme žádali právě navýšení finančních prostředků pro tuto oblast.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb teď v nedávném průzkumu uvádí, že 74 procent dotázaných poskytovatelů sociálních služeb obdrželo v letošním roce nižší dotaci než v roce předchozím, a to navzdory tomu, že došlo ke zvýšení platových tarifů zaměstnanců v sociálních službách. Navýšení platových tarifů bylo potřebné a žádoucí. Já za to děkuji, ale je nutné k tomu ruku v ruce přizpůsobit i financování. Současně poskytovatelé také upozorňují na růst provozních nákladů i další výdaje spojené například s kyberbezpečností nebo obnovou vybavení. A výsledkem je tak situace, kdy některé organizace zvažují propouštění zaměstnanců, omezení odměn nebo dokonce i omezování poskytované péče klientům.

To je velmi znepokojivá zpráva nejen pro poskytovatele sociálních služeb, ale právě pro seniory, osoby se zdravotním postižením, další cílové skupiny a klienty, kteří jsou právě na těchto službách závislí. A právě v této souvislosti bych se vás chtěla zeptat na tři otázky a to: Jakým konkrétním způsobem hodlá Ministerstvo práce a sociálních věcí řešit nedostatek finančních prostředků v sociálních službách v letošním roce? Počítáte ještě v průběhu letošního roku právě s nějakým mimořádným dofinancováním sociálních služeb ze státního rozpočtu, případně v jakém termínu by mělo být rozhodnuto a také jak zajistíte, aby poskytovatelé nemuseli omezovat péči, propouštět zaměstnance v důsledku nedostatečného financování? Předem děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně, a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mně se vyjádřiít tedy k financování sociálních služeb. My v tuto chvíli to, co vlastně řešíme v průběhu celého toho roku, tak je skutečně to, co přišlo vlastně jako dědictví té minulé vlády. My jsme vlastně měli rozpočtové provizorium, my jsme vlastně v rámci áčkové sítě ponechali úplně stejnou alokaci, jak to udělala minulá vláda. A zdědili jsme ještě navíc vyjednávání o platech, které jsme na začátku tohoto roku za minulou vládu dojednali a tady vlastně vznikl celý ten balík problémů. V tuto chvíli jako dotační řízení pro kraje a hlavní město Prahu v oblasti poskytování sociálních služeb máme alokováno 26,7 miliardy korun. Je to navýšení o zhruba 700 milionů korun oproti roku 2025. Na rok 2026 v béčkové síti, ale ta je dobře sanovaná, tam je 1,9 miliardy a o tom se bavit nemusíme.

Já vlastně u toho, když jsem viděl rozpočet jako takový, tak jsem skutečně, a jednal jsem o tom s kraji, tak jsem tam dal navíc prostředky. Tam došlo k navýšení celkového objemu prostředků na sociální služby v roce 2026, a to ze státního rozpočtu o 620 milionů korun, tak i prostřednictvím evropských fondů tam bylo navýšení výzvy OPZ+ o 800 milionů korun. Celkem tedy to navýšení pro sociální služby bylo o 1,4 miliardy navíc k tomu, co jsem říkal, to, co jsme vlastně i v rámci rozpočtu do toho rozpočtu dali. A to navýšení platů skutečně zamíchalo kartami v krajských rozpočtech. Takže v tuto chvíli samozřejmě jakoby jednáme i s kraji, jednáme i s paní ministryní financí a budeme o tom i nadále jednat, o nějakém navýšení. Ale uvidíme, jakým způsobem to dopadne, protože ten státní rozpočet je v tuto chvíli skutečně velmi napnutý. A můžu říct, že kraje mají na svých účtech, šest set, tuším 650 miliard korun, jenom Praha z toho má na konci května na svých účtech 194 miliard korun. A mně do kanceláře chodí pravidelně pražští poskytovatelé sociálních služeb, aby to stát nějakým způsobem dofinancoval. Takže toto je, to jsou odpovědi na ty tři otázky.

Když se podíváme do budoucna, tak chystáme na MPSV opravdu zákon o sociálních službách, který bude postaven na nějakém rámci financování, protože my v tuto chvíli skutečně financujeme sociální služby jenom z jedné jediné nohy. Ten pilíř se jmenuje státní rozpočet a vlastně jako průtokový ohřívač fungují kraje, které to potom přerozdělují do svých sítí v rámci svých příspěvkovek. A skutečně jako tady tento stav, protože se neustále samozřejmě ty alokace musí navyšovat, tak se musí nějakým způsobem změnit z hlediska celého bych řekl financování a té vize, která do budoucna i díky stárnutí populace musí být prostě a jednoduše jiná, čitelnější, transparentnější a hlavně ufinancovatelnější, protože v tuto chvíli to tak není. Takže toto připravujeme do budoucna. To, co se chystá teď, tak jsou jednání. Jednáme s kraji. To, co bylo rozpočtováno minulou vládou, to jsme dodrželi, navýšili to o 1,4 miliardy a pevně věřím, že se k tomu prostě postavíme čelem a uvidíme, jak to dopadne. Ještě tam byla otázka na termín, tak určitě by se to mělo rozhodnout po prázdninách. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře, a paní poslankyně doplňující otázku.

 

Poslankyně Hana Ančincová: Já jsem chtěla právě doplnit, že pro mě ten termín je důležitý z toho důvodu, že my tady máme, jak jste řekl, 14 krajských autonomních systémů, který každý rozhoduje trošičku jinak. Každý kraj přistupuje ke krajské síti a financování trochu jinak a my doteď nemáme právě uzákoněnou povinnost obcí a krajů financovat sociální služby. Kraje jsou odpovědné za dostupnost, obce za péči, ale to je široký pojem a nic to neříká o financování. A právě mně jde o to, aby ti zaměstnanci a poskytovatelé nebyli letošní rok zklamaní. Protože pokud jim se nenavýší finanční prostředky, oni jenom sníží ty odměny, které jdou zaměstnancům, a ti když si porovnají celkovou částku, kterou dostali za rok 2025 a 2026, tak může být stejná, ne-li nižší.

A jenom jsem chtěla ještě poděkovat, že pravidelně chodíte na interpelace a odpovídáte na naše otázky. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. A pan ministr odpoví.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já pevně věřím, že právě u těch příspěvkovek se to nestane, protože pokud kraj vlastně bude chtít nějakým způsobem snižovat nebo dokonce rušit nějakou kapacitu své sítě sociálních služeb, tak opravdu velmi tvrdě narazí na ministra práce a sociálních věcí. To se prostě dít nemá a my to řešení hledáme. To řešení jsem za prvé slíbil v tom, že pokud nám a máme tam nějaký polštář v rámci mandatorních výdajů, zbudou peníze ze super dávky, tak to klidně část samozřejmě těch finančních prostředků budu alokovat na áčkovou síť sociálních služeb. To B říkám, že do budoucna, protože některé kraje a vy to říkáte správně, jsou na tom každý jinak, tak budeme měnit směrná čísla.

To říkám na rovinu, že to bude opravdu rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí, protože kraje se samotné nedohodnou a bude to určitě komplikované jednání, ale musíme do toho jít, protože nejsou nastavena spravedlivě. Takže budeme jednat o těch podmínkách, za jakých se to nastavovat má, o těch jednotlivých parametrech a potom samozřejmě do toho nějakým způsobem půjdeme. No a to C, to už jsem tady říkal, že vlastně se budeme v průběhu i nejen toho zákona, té vize, ale i té konkrétní situace, která v tuto chvíli nastala, snažit řešit to nějakým hledáním dalších finančních prostředků. Uvidíme.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. A nyní se svou interpelací na pana ministra zahraničí Petra Macinku vystoupí pan poslanec Výborný. Připraví se paní poslankyně Svobodová.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, já bych vás rád interpeloval ve věci vašich včerejších reakcí na předběžné opatření Ústavního soudu. Slova, která jste použil jako pokus o ústavní puč, a to cituji, slova o tom, že akce má za cíl násilně změnit ústavní zřízení a pořádky v České republice, to, že o panu prezidentu Petru Pavlovi hovoříte jako o soudruhovi prezidentovi nebo dokonce o politickém nájezdníkovi, fakticky vyhrožujete dalším prohlubováním příkopů. Pane ministře, tato slova jsou nejenom nepatřičná, ale jsou doslova skandální. Já myslím, že v každé normální civilizované zemi byste teď už nebyl členem vlády. Ale to je odpovědnost pana premiéra, nikoliv vaše.

Já skutečně tuto terminologii, kterou používáte, pane ministře, nevím z jakého důvodu, mohu se jenom domnívat, tak předpokládám nebo jsem si téměř jist že tím jenom vy eskalujete a dál otravujete atmosféru ve společnosti. A já po vás v tuto chvíli nechci reakci nebo zdůvodnění proč jste tato slova použil.

Pane ministře, já vás tady teď vyzývám, pojďte sem k tomuto pultu a tato svoje slova vemte zpět. Možná jste je použil v nějaké prvotní emotivní reakci na včerejší rozhodnutí Ústavního soudu pouze v tom předběžném opatření. Dobře, tak třeba jste si to uvědomil a využijte tuto příležitost. Pojďte sem, tato svoje skandální vyjádření odvolejte a omluvte se! Ne, mně, ne panu prezidentovi, ale společnosti a veřejnosti v České republice. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, a s odpovědí pan ministr Macinka.

 

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Petr Macinka: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, tak teda, pane exministře, stojím tady. Tak dovolte mi, abych tady ve věci toho Ústavního soudu a toho předběžného opatření, abych si vypůjčil část prohlášení výrazně chytřejšího člověka než já jsem, bývalého prezidenta České republiky Václava Klause ze svého dnešního vystoupení nebo prohlášení k Ústavnímu soudu. Cituji: „Snaží se úkolovat vládu a přisvojit si rozhodování o takových ryze exekutivních věcech, jako je složení delegací a technické otázky jejich působení v zahraničí. Použil – Ústavní soud – bezprecedentní institut předběžného opatření ve sporu mezi institucemi státu. To vše napovídá, že máme co do činění s orgánem otevřeně aktivistickým a mocensky zcela nezdrženlivým. Ústavní soud neváhá překročit své pravomoci, něco jako sebeomezení, politická nestrannost, odborná korektnost či renomé instituce, jsou pro něj věci zcela podružné.“ Konec citátu. Takže tolik jenom k tomu ústavnímu puči. Já myslím, že asi k tomu já sám nic dodávat nepotřebuju.

A nyní pár slov k té omluvě, kterou teda tady po mně požadujete. Ano, myslím, že jistá omluva na místě je. Takže bych se tady rád veřejně omluvil matce, která celý život pečovala o svoji těžce postiženou dceru a soudila se o výživné s otcem který se chtěl vzdát odpovědnosti. Omlouvám se jí že se Ústavní soud tomuto případu věnoval celý jeden rok než rozhodl. Rád bych se taky veřejně omluvil rodině pečující o dítě s těžkým postižením za to, že Ústavní soud celých měsíců rozhodoval o problému příliš rigidního a účetnického přístupu státu ve věci zápočtu invalidního důchodu tohoto dítěte. Taky bych se rád veřejně omluvil dívce, které vážné zdravotní komplikace způsobily konec studia a odebrání nároku na výživné, což řešil Ústavní soud devět měsíců.

Takže já se jim svět omlouvám ve světle toho, že nejenom tyto, ale i mnohé další osoby, jichž se podobně zdlouhavé případy týkaly, včera musely nevěřícně zírat, jak je možné, že to v jiném případě lze stihnout i za několik hodin.

Takže já myslím, že včerejší bleskové rozhodnutí Ústavního soudu je svojí účelovostí a neskrývaným politickým aktivismem důkazem, důkazem úpadku politické i právní kultury v naší zemi.

Takže dámy a pánové, rozdělování společnosti na příznivce vlády a opozice je podle mě přirozené sice a má u nás tradici, lidé jsou na to zvyklí, ovšem prezident republiky obvykle bývá v našem systému tím, nebo býval, kdo se snažil společnost nad tady těmito spory spojovat a aspoň se pokoušet mluvit se všemi. Myslím že je asi jasné že o tuto roli svoji Petr Pavel nevratně přišel, není a už nikdy nebude prezidentem všech.

Bohužel se tedy domnívám a velice mě zároveň mrzí že se do podobného režimu nechal vmanévrovat i náš Ústavní soud, čímž sám vyvolal řadu otázek a pochybností ohledně své nezávislosti a nestrannosti mezi veřejností.

Já myslím, že řada lidí už mu nikdy nebude věřit, že není jen dalším aktérem politického boje. Takže mě opravdu mrzí, že Petr Pavel se svými poradci a soudci uvrhli naši zemi do rozvratu a českou společnost do chaosu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře, a s doplňující otázkou pan poslanec Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Pane ministře, vůbec jste mě nepřekvapil. Já jsem schválně vás neoslovil jako vážený pane ministře, protože po této odpovědi skutečně vy nejste váženým ministrem. Citovat Václava Klause je zcela zbytečné. To není ani ústavní právník, ani ústavní činitel. V současné době je to občan České republiky a může si v zásadě myslet, co chce, ale argumentovat tím je zcela zbytečné.

Bylo to předběžné opatření. Nehrajte tady na city s citováním dalších příběhů. Ústavní soud o kompetenční žalobě bude teprve rozhodovat. Včera to jasně řekl, sdělil, tak pokud jste dobře poslouchal, tak jste to slyšel. Ale vaše zbytnělé ego, kterým se nevím, co dokazujete, tak tady dělá medvědí službu této zemi. Této zemi a také tomu, co jste si napsali do programového prohlášení vlády. Já bych se zeptal pana ministra Juchelky, kdybych ho interpeloval, co on o tom soudí, protože v první větě máte to, že budete posilovat důvěru v ústavní instituce. Vy si opravdu myslíte, že tímto vaším vystupováním, touto vaší arogancí podporujete respekt a postavení ústavních institucí jako je například Ústavní soud? Styďte se!

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. A pan ministr Macinka s odpovědí.

 

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Petr Macinka: Ano, tak já se samozřejmě hluboce stydím, když to tady tak říkáte, snad jsem vám tím aspoň trochu udělal radost. Takže citovat Václava Klause – není ústavní právník a tak dále. No, byl to 10 let prezident a jmenoval ústavní soudce také, má na to nějaký názor. Takže já si mohu citovat, koho chci, vy si také citujte, koho chcete. Já vám do toho nemluvím a vy klidně do toho mluvte mě, ale mně to je úplně jedno, asi z toho nic nedělám.

Ad předběžné opatření. Víte, já mám jisté základní, tedy velmi základní, takže určitě se samozřejmě pletu, jo, mám základní právní vzdělání, a tam se tedy jako... v paměti se mně vynořuje něco jako o předběžném opatření, že spíše je vydáváno k tomu, aby se udržel nějaký status quo, aby nedošlo ke změně. Zatímco právní řád možná, pokud by se někteří právní experti podívali, co je přímo napsáno v zákonech příslušných, tak by zjistili nebo by tam možná našli, že tam je uvedeno, že jaksi předběžné opatření nemá být konečným verdiktem.

Takže já myslím, že to je právě to, co se stalo, a já se domnívám a nejsem určitě sám, že Ústavní soud tím, co udělal a jak to udělal, tak porušil tady tento zákon. Takže dobrý. Takže sledujeme, že prezident nerespektuje ústavu, sledujeme, že Ústavní soud asi vykládá značně kreativně a tak dále, vydává tady rozhodnutí jak na běžícím pásu během hodin, zatímco veřejnost a lidé čekají roky na rozsudky. Teď navíc, když třeba někdo má pocit, že je nespravedlivě ve vězení, a čeká rok a půl na rozhodnutí Ústavního soudu, tak bude čekat dále, protože jeho případ byl jaksi odložen k tomu, aby mohl být vyřešen případ soudruha prezidenta.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. A nyní prosím o vystoupení paní po poslankyni Vendulu Svobodovou, bude interpelovat paní ministryni Schillerovou.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, obracím se na vás s interpelací týkající se státní podpory cen pohonných hmot, konkrétně zachování cenových stropů na benzin a naftu a odpuštění části spotřební daně a DPH na motorovou naftu. Teď přejdu k otázkám, pak dám ještě kontext.

Za prvé bych se ráda zeptala, jaká je aktuální pozice Ministerstva financí k otázce dalšího prodlužování cenových stropů na benzin a naftu a odpuštění části spotřební daně a DPH na motorovou naftu.

Za druhé, jaké jsou doposud vyčíslené celkové náklady těchto opatření pro státní rozpočet České republiky od jejich zavedení a jaký je odhadovaný měsíční výpadek příjmů veřejných financí.

Za třetí, zda hodlá vláda ukončit tato opatření k 30. červnu v souladu s postupem například Polska a dalších zemí Evropské unie, nebo plánuje pokračovat v dotování pohonných hmot. A pokud ano, na jak dlouho a z jakého titulu.

Za čtvrté, zda proběhlo či probíhá mezirezortní hodnocení efektivity a cílení těchto opatření, zejména s ohledem na skutečnost, že jejich největšími beneficienty jsou nikoliv sociálně ohrožené domácnosti, nýbrž subjekty provozující nákladní dopravu a logistiku.

A za páté, jakým způsobem Ministerstvo financí zohlední zohlední závazky České republiky v oblasti klimatické politiky a postupného odklonu od dotování fosilních paliv při rozhodování o prodloužení těchto opatření.

A teď něco málo ke kontextu. Geopolitická situace v oblasti Hormuzského průlivu se stabilizovala, průliv byl znovu otevřen pro mezinárodní lodní dopravu. V důsledku toho cena ropy Brent klesla pod hranici 75 amerických dolarů za barel. Průměrná maloobchodní cena nafty v Česku se v současné době pohybuje na úrovni přibližně 36 korun za litr. Česká republika se tak řadí po Polsku na druhé místo zemí s nejlevnější naftou v rámci Evropské unie, nikoliv však v důsledku tržních mechanismů, nýbrž jako přímý důsledek státní intervence financované z veřejných prostředků. Naprostá většina... (Předsedající: Čas, paní poslankyně, pardon.) Tak jo. Děkuji. (Předsedající: Pardon.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní poslankyně, na úvod musím jednoznačně říct, že naše vláda od prvního dne jasně ukázala jeden zásadní rozdíl oproti vládě předcházející, to znamená, když přijde krize, my nečekáme, ale jednáme. A zatímco po vypuknutí války na Ukrajině tehdejší vláda týdny pouze sledovala dramatický růst cen pohonných hmot, my jsme zasáhli prakticky okamžitě: Snížili jsme – nebo prominuli jsme spotřební daň z nafty na zákonnou mez, kam nás pustí Evropská unie, zavedli jsme regulaci obchodních marží a postavili jsme se na stranu českých občanů, živnostníků i firem. Takže vy jste citovala tady jednu část těch firem, ale i ty se podílí na růstu HDP.

Někdo může říkat, že stát nemá zasahovat – a řekli jste to tady mockrát, když sem přišla se zákonem o regulaci – za chvilku se k němu dostanu. Já ale říkám, že stát má zasáhnout vždy, když mimořádná situace ohrožuje peněženky občanů a fungování celé ekonomiky, respektive když není klasické tržní hospodářství a nebylo, nebylo. Tak jak nebylo za vaší vlády v energiích a u plynu, tak nebylo za naší vlády teď u pohonných hmot.

A úkolem odpovědné vlády není bezmocně přihlížet, ale chránit své občany před spekulacemi a nepřiměřeným zdražováním. A výsledky mluví samy za sebe: Díky našim opatřením se podařilo zastavit růst cen pohonných hmot, eliminovali jsme extrémní marže a čeští řidiči dnes ušetří přibližně 400 korun při každém natankování plné nádrže nafty. Česká republika se posunula mezi země s nejlevnější naftou v celé Evropské unii, aktuálně jsme u nafty na třetím místě, u benzinu na desátém místě – a to není náhoda, to je výsledek politiky naší vlády. No a inflaci jste viděla – za květen. To znamená, to je také důsledek tady těchto protiinflačních kroků.

My tu situaci nepřetržitě sledujeme. Vyhodnocujeme vývoj cen ropy na světových trzích, bezpečnostní situaci na Blízkém východě i opatření přijímaná v okolních státech. Ano, funguje nyní křehké příměří mezi USA a Íránem, všichni si přejí, aby to vydrželo, víte, že denně sledujeme s napětím, co se tam děje – a my pracujeme teď s několika scénáři dalšího postupu a o dalším postupu rozhodne vláda na svém – teď – pondělním zasedání, což bude, pokud se nemýlím, 29. června.

Aktuální prominutí části spotřební daně představuje výpadek příjmů veřejných rozpočtů přibližně 1 miliardu korun měsíčně. Takže odpovědná vláda se samozřejmě neptá jenom na to, kolik to stojí, mě netěší ta miliarda – na druhé straně, jestliže to pomáhá ekonomice, pomáhá to našim občanům, tak to je to důležité. Je potřeba se ptát, kolik by to stálo nic neudělat. A my jsme to viděli v minulém volebním období, co to stálo, když se nic neudělalo, respektive udělalo pozdě. Nekontrolovaný růst cen pohonných hmot by zdražil dopravu, výrobu, potraviny, služby a účet by nakonec zaplatili všichni naši občané. A právě tomu jsme zabránili.

No a současně jsme nezůstali jen u krátkodobých opatření, připravili jsme nový zákon o regulaci cen pohonných hmot – to víte, tady jsme se o něho přeli – ten už je po podpisu pana prezidenta, a vlastně proto už mohla naše vláda naposledy rozhodovat jako sbor o tom opatření. Díky němu každá budoucí vláda má k dispozici moderní, rychlý nástroj – ten zákon tady nebyl jenom pro naši vládu – jak v obdobích krizí chránit české občany.

Takže my nechceme znovu dopustit situaci, kdy stát jen přihlíží a lidé jsou odkázáni sami na sebe. Naší prioritou, prioritou naší vlády Andreje Babiše, jsou lidé, nikoliv ideologické poučky o tom, že trh všechno vyřeší sám. A když je potřeba, tak pomůžeme. Když je potřeba zasáhnout, zasáhneme. A když vidíme, že naše opatření fungují a šetří českým občanům stovky korun při každém natankování, tak je to nejlepší důkaz, že jsme zvolili správnou cestu.

Vy jste říkala 36 korun, ta maximální cena, je to možná pár haléřů k tomu – ano, díky našim opatřením. A my teď zvažujeme na miskách vah, jakým způsobem se jakoby vyřešil ten konflikt, zda to už je stabilní, ty ceny. Také musíme zohlednit to, že se nám blíží prázdninový čas a mnohem větší náklady pro čerpání pohonných hmot a tak dále, vliv na ekonomiku. (Předsedající: Čas, paní ministryně.) To jsou všechno věci, na kterých teď intenzivně pracujeme.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji A s doplňující otázkou paní poslankyně Svobodová.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji paní ministryni za odpovědi. Já jsem se tady ale některé části nedozvěděla. Jenom ještě rychle zareaguji. Vy jste říkala, že jste reagovali okamžitě. Ona to není tak úplně pravda. My jsme se tady, když jsme se tady bavili právě o tom zákoně, tak jsme tady řešili, že jste asi pět nebo šest týdnů nedělali právě nic, i když okolní státy už jednaly.

To křehké příměří, já to tak jako vnímám, že je potřeba nějaká rozvaha, s tím jako naprosto naprosto souhlasím, ale tady vlastně já, když jsem tady se vyjadřovala k tomu zákonu, tak to nebylo o tom neudělat nic, ale říkali jsme, že není potřeba tenhle zákon, protože pro nás je to skutečně, že to je ulehčení té situace z vaší strany, že je to taková právní klička proti případným soudním sporům. Takže ne nedělat nic a nebylo třeba přijímat tento tento zákon a my jsme tam měli zase jako jiné přístupy, ale já jsem se nedozvěděla teda celkové náklady a pak jsem se nedozvěděla, jakým způsobem Ministerstvo financí zohlední závazky České republiky v oblasti klimatické politiky a postupného odklonu od dotování (Předsedající: Čas.) pohonných paliv při rozhodování o prodloužení těch kapacit.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. Já se s tím časem opravdu snažím měřit všem stejným metrem i s odpovědí paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji paní místopředsedkyně. Děkuji i za vaši trpělivost předtím při mé odpovědi, budu rychlá. No, k zelenému šílenství se teď nedostaneme, protože mám jenom 2 minuty, takže rychle odpovím. Mýlíte se při vší úctě, paní poslankyně. Trvalo to 3, 4 dny, kdy jsem nařídila monitoring po vypuknutí krize na Blízkém východě. Monitoring prostě jsme prováděli zhruba asi 2 týdny. Pak jsme zjistili ty ceny. První pilotní data nás uspokojila. Pak jsme zjistili obrovské výkyvy na těch hlavních tepnách. Takže do tří týdnů jsem vydávala rozhodnutí obecné povahy, protože zákon mi neumožňoval to dát na vládu a promíjela naše vláda spotřební daň, což je institut a nástroj, který se zavedl za vaší vlády, takže já jsem ho pouze využila, nemusela jsem chodit sem, co jste navrhovali, přijít sem nebo respektive některá z opozičních stran, myslím, že to byla ODS, přijít si sem prostě pro zákon, když máme tento elegantní nástroj. Takže ta rychlost byla obrovská. Nechci vám připomínat, kolik měsíců se čekalo za té krize bohužel, bohužel pro naše občany, pro naše firmy energetické, to už nechme teď být. A ten zákon jsme naopak potřebovali. Vaše vláda ho přijala pro energie, pro plyn a já jsem jenom tady přišla s tím zákonem, říkám, udělejme to i pro pohonné hmoty, také je to strategická surovina a navíc ten zákon má ještě tu novinku, že kdyby se stalo, že ten trh se pokřiví i bez těch okolností krizových, to znamená, dám příklad, například skončí krize, skončí naše opatření a najednou se bude někdo chtít na tom trhu zhojit na těch cenách nepřiměřeně rychle a ty ceny vystřelí do nějakých absolutně neadekvátních výšek, no tak můžeme zasáhnout a bezesporu bychom to udělali. Nenecháme v tom naše občany, naše firmy, nikdy.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně, za dodržení času. A nyní poprosím s interpelací pana poslance Schreka, který interpeluje pana ministra Karla Havlíčka, který je od 16 hodin omluven, tím pádem odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pěkné odpoledne, dámy a pánové, paní ministryně, páni ministři. Rád bych se vás, pane vicepremiére, zeptal na záležitosti týkající se Dukovan a v této souvislosti se krátce vrátím k tomu, jak jste se o mně vyjádřil minulý týden na plénu Senátu, kde jsem samozřejmě nebyl a nemohl jsem tak reagovat na vaše – neumím to nazvat jinak, než ošklivé pomluvy, že jsem jako hejtman nehnul pro Dukovany prstem a že teď objíždím region a říkám nějaké nesmysly. Já úplně nevím, co vás vede k podobným vyjádřením. Považuji je ale za zbytečně povýšenecká a hlavně zcela nepravdivá. Já jsem 4 roky řídil speciálně ustanovenou komisi pro výstavbu nových bloků v Dukovanech, díky jejíž činnosti je dnes Vysočina velmi dobře připravená projekčně a leckde už i realizačně na výstavbu a dopravu třeba nadměrných komponent. Na téma Dukovany jsem absolvoval za poslední roky řadu jednání, setkání, konferencí se starosty, starostkami, podnikateli, všemi ostatními stakeholdery v regionu a za mého působení se odehrály zásadní kroky k přípravě projektu, jako bylo právě třeba vypracování socioekonomické studie dopadů a následně zpracování akčního plánu potřeb regionu. Na obou těch dokumentech jsem se velmi aktivně podílel. To jenom takový stručný souhrn kroků a činností, které jsme jako Vysočina i pod mým vedením udělali. A co děláte vy, pane vicepremiére? Vyprávíte v Senátu, že na Vysočině zneužíváme Dukovany k politickým bojům a přes média nám vzkazujete, že je schválený akční plán potřeba přehodnotit a rozhodnutí vlády revokovat, protože neexistuje žádná kvalitní analýza a není zřejmé, proč má činit podpora státu pro dotčené regiony právě vyčíslených 12 miliard korun.

Takže já bych se rád zeptal, na základě jakých informací se zakládají tato vaše tvrzení, zda jste ty akční plány pro regiony četl nebo alespoň viděl, kdo bude ty projekty zařazené do zásobníků projektů nově posuzovat, na základě jakých kritérií (Předsedající: Čas.) nebo jakých metodik to bude posuzováno a kdo bude na výběr konkrétně odpovědný. Děkuji vám. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, děkuji. A protože už jsem zmiňovala, že pan ministr odpoví písemně, tak nyní poprosím s interpelací paní poslankyni Kašparovou a bude interpelovat pana ministra Vojtěcha.

 

Poslankyně Zdena Kašparová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, obracím se na Vás s dotazem, který se dotýká blížící se účinnosti nové úpravy zákona o ochraně veřejného zdraví, konkrétně pak zavedení takzvaného dětského certifikátu. Záměr posílit bezpečnost a ochranu dětí je nepochybně správný a má samozřejmě naši plnou podporu jako měl i v minulém období. Právní realita však ukazuje, že tam je skryté riziko, které může v praxi celý tento bohulibý záměr paralyzovat. Zákon zde totiž striktně stanovuje, že doklady dokazující způsobilost nesmí být starší než 3 měsíce. Tato rigidní tříměsíční lhůta vyvolává v organizacích oprávněné obavy. O dané administrativní zátěži jsme ostatně vedli velmi podrobnou a věcnou rozpravu při jednání našeho podvýboru pro mládež a volnočasové aktivity s představiteli organizací pracujících s mládeží. Ti nám na konkrétních příkladech potvrdili to, co je zřejmé z logiky věci. Organizace celoročně i během léta koordinují obrovské množství pracovníků a dobrovolníků a ta tříměsíční platnost je pro ně proto logisticky téměř nezvládnutelná.

Vzhledem k informacím, které máme z Ministerstva spravedlnosti, by díky systému notifikací při změně v rámci dětského certifikátu nebylo ani průběžné dokazování potřeba. Organizace je by samy věděly, že došlo ke změně a mohly by tyto situace řešit individuálně. Ráda bych se proto zeptala, zda ministerstvo zvažuje tyto lhůty z vlastní iniciativy zrušit. Organizacím by to ušetřilo zbytečnou administrativní zátěž nad rámec toho, co umožní systém Ministerstva spravedlnosti. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji a prosím o odpověď pana ministra zdravotnictví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, vážená paní poslankyně, já jsem samozřejmě nebyl u toho projednávání tehdy dětského certifikátu zde ve Sněmovně, takže samozřejmě je to nějaké dědictví minulosti, tak jak vlastně byla ta legislativní změna přijata. Ale faktem je tedy, že v rámci té novely zákona, kde se novelizovaly ty trestní předpisy příslušné, tak tedy byly upraveny i v ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví, kde se doplnil odst. 4 v § 10 týkající se fyzických osob, které jsou činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci a nemůžou mít záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi vedené Ministerstvem spravedlnosti. Fyzická osoba s výjimkou pedagogického a zdravotnického pracovníka musí předat vysílající škole nebo pořádající osobě výpis z rejstříku trestů vydávaný pro práci s dětmi ne starší 3 měsíce. Takto vlastně tedy je ta nová úprava v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Předmětnou povinnost budou v rámci výkonu státního zdravotního dozoru kontrolovat od příštího roku zaměstnanci místně příslušných krajských hygienických stanic v rámci kontroly ostatní zdravotnické dokumentace, která se tedy váže k pořádání předmětných pobytových akcí pro děti. To je nějaký správní stav aktuální, který, jak říkám, byl přijat v předchozím volebním období, u kterého jsem já u toho projednávání nebyl. Takže zkrátka je to něco, z čeho vycházíme v tuto chvíli. Pokud jde o tu administrativní zátěž notifikačního systému Ministerstva spravedlnosti, tak to je spíš otázka na kolegu a je to prostě tak, jak jsme se i bavili s panem ministrem spravedlnosti, zase o nějaké změně legislativy. Takže my v tuto chvíli to bereme tak, že ten zákon prostě je platný. Ta účinnost bude od 1. 1. 2027 a nyní tedy nepřipravujeme žádnou novelu tohoto zákona nebo v této věci. Pokud bude něco přijato, je pravdou, že tady odpovídal před nějakým časem pan ministr spravedlnosti, tak můžeme v rámci nějaké změny toto řešit, ale možná se to úplně ne všechno domyslelo tehdy, když se tady přijala ta změna příslušná v minulém volebním období, ale taková je aktuální situace. Takže bez změny zákona, tak jak jsem pochopil, to možné v tuto chvíli není.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. A s doplňující otázkou paní poslankyně Kašparová.

 

Poslankyně Zdena Kašparová: Já děkuji za nastínění té problematiky a za tu obsáhlou odpověď. Já naprosto chápu, že je to něco, co jste v nějaké formě i trošku převzali. Mě spíš zajímá, jak to tedy bude v rámci toho nastaveno. Protože samozřejmě pokud Ministerstvo spravedlnosti – a slyšeli jsme to i na tom podvýboru od člověka přímo z Ministerstva spravedlnosti, který nám řekl, že od 1. 1. bude k dispozici ten systém notifikací, který upozorní organizace, které mají i 40 000 pracovníků s dětmi a mládeží na to, že k nějaké změně v tom daném dětském certifikátu došlo. Ale tím, jestli ti lidi a ti pracovníci s těmi dětmi a mládeží to budou muset dokazovat každé tři měsíce, tak já si neumím představit, jak to ty organizace administrativně zvládnou na úkor vlastních financí, personálií a těchto dalších věcí.

Tak spíš se chci ještě doptat, jestli je nějaká vůle na mezirezortním řešení toho problému, protože si myslím, že to problém opravdu bude a vzniká tam.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. Pan ministr s doplňující odpovědí.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Já určitě nechci zpochybňovat, že to asi bude zatěžující v tomto směru, ale v tuto chvíli podle platné právní úpravy ty krajské hygienické stanice, které toto budou kontrolovat, tak nemohou postupovat jinak. Takže jediná možnost je připravit změnu zákona, aby tedy možná ta lhůta byla delší než tři měsíce nebo to nějak jinak upravit.

Bavili jsme se o tom s panem ministrem spravedlnosti, takže budeme to řešit. Ale teď aktuálně s tím nic neuděláme, protože je to takto napsáno v zákoně a ten zákon nabude účinnosti nebo toto ustanovení tedy od 1. 1. 2027, nebo ty změny týkající se trestního zákoníku nebo trestního řádu.

Takže takto to je, nemůžu jinak odpovědět, než že vycházíme z platného zákona. Pokud dojde k úpravě zákona, tak se to může upravit i z hlediska pak té kontrolní praxe krajských hygienických stanic.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. A nyní poprosím s interpelací pana poslance Krainera, opět interpeluje pana ministra Havlíčka, který je omluven, to znamená, že v souladu s jednacím řádem do 30 dnů odpoví písemně. Děkuji.

 

Poslanec Jakub Krainer: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, jako poslanec ze Znojemska se na vás obracím ve věci připravenosti státu na dostavbu nových jaderných bloků v Dukovanech.

Vláda už více než 10 let přijímá různé strategie, usnesení související s rozvojem jaderné energetiky. V říjnu 2025 dokonce schválila samostatný akční plán pro řešení dopadů budování nových jaderných zdrojů v Dukovanech. Ten vychází ze socioekonomické studie, podle níž má do regionu v následujících letech přijít téměř 10 000 nových obyvatel a pracovníků a bude potřeba vybudovat přibližně 3 000 nových bytů, posílit zdravotnictví, školství i dopravní infrastrukturu. Na tato opatření má být vyčleněno 12 miliard korun. Přesto starostové na Znojemsku stále nevidí odpovídající postup státu.

Smlouva s korejskou společností KHNP byla podepsána v roce 2025, územní rozhodnutí pro nové bloky nabylo právní moci v únoru 2025 a podle současného harmonogramu mají první významné práce probíhat ještě před samotným zahájením hlavní výstavby, která se předpokládá kolem roku 2029.

Proto se vás ptám, kolik nových bytových jednotek bylo k dnešnímu dni skutečně připraveno nebo zahájena jejich realizace na území Znojemska a v širším okolí Dukovan? Kolik nových míst ve školkách, školách a zdravotnických zařízení stát reálně zajistil? Které konkrétní silniční a dopravní stavby mají být dokončeny před příchodem hlavních stavebních kapacit a v jakých termínech? A především, pokud vláda již v roce 2025 věděla, že region bude potřebovat tisíce bytů, nové lékaře, školy a výrazně posílenou dopravu, proč dnes, pouhé tři roky před plánovaným zahájením hlavní výstavby, stále nevidíme odpovídající tempo realizace? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní poprosím paní poslankyni Krškovou, která bude interpelovat pana ministra Plagu, který je také omluven do 16 hodin z pracovních důvodů a stále ho tu nevidím. Takže pokud se nedostaví, tak odpoví písemně v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

 

Poslankyně Marie Kršková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vaše ministerstvo koncem května oznámilo rozhodnutí ukončit pokusné ověřování kombinované výuky. Ta umožňovala vybraným školám realizovat výuku inovativně s tím, že její část žáci absolvovali on-line. Termín pokusného ověřování byl nastaven do 30. září 2028. A nyní přichází nečekané ukončení k 30. září, což fakticky znamená ke konci školního roku.

Ve svém regionu jsem byla oslovena nezávisle na sobě několika rodiči, kteří mají děti v tomto typu vzdělávání. Sama jsem byla překvapena, že experimentální vzdělávání využívají i děti od nás z venkovských oblastí. Neočekávaná změna na poslední chvíli je nepříjemná nejen pro školy, které se musí dost narychlo přizpůsobovat, ale hlavně pro děti a jejich rodiny, jejichž fungování je na kombinovanou výuku nastavené. Často se jedná o děti nadané, o děti se specifickými vzdělávacími potřebami nebo například z rozvedených rodin se střídavou péčí.

Zrušení školy je pro život těchto rodin zásadním narušením. Nejde o to, že by se děti nemohly zapsat do běžné základní školy, ale o to, zda výuku v takové škole zvládnou a jaký dopad tato změna bude mít na jejich vývoj, vzdělávání a fungování jejich rodin. Neříkám, že se děje nějaká plošná tragédie celostátního rozsahu, ale troufám si odhadnout, že minimálně vyšším stovkám žáků a rodin tato změna zkomplikuje život, aniž bychom pořádně věděli proč.

Byla bych proto, pane ministře, ráda, kdybyste mohl rozhodnutí ministerstva ukončit pokusné ověřování kombinované výuky vysvětlit a zvážit revizi tohoto kroku tak, aby ověřování kombinované výuky trvalo dle plánu do konce roku 2028 a mohlo být relevantně vyhodnoceno. A hlavně aby zapojené rodiny měly dostatek času se přizpůsobit tomu, zda bude kombinovaná výuka pokračovat, nebo ne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Moc děkuji, paní poslankyně. A nyní poprosím pana poslance Šmídu, který vystoupí se svou interpelací na pana ministra Červeného.

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji, paní předsedkyně. Vážený pane ministře, opět se na vás obracím ve věci personální politiky Ministerstva životního prostředí. Minule se to týkalo personálních čistek a vyhazování odborníků, pochybné personální zakázky či dosazení nezletilého Samuela Kocandy do Správy jeskyní. Od té doby se však vyrojily další případy vyvolávající pochybnost o tom, zda jsou některé pozice obsazovány na základě odbornosti a kvalifikace, nebo zda rozhodujícím kritériem je spíše loajalita ke straně Motoristů.

Začněme například panem Pavlem Strakou, novým ředitelem České inspekce životního prostředí, tedy instituce, která má být nezávislým kontrolním orgánem státu. Přitom jde o bývalého kandidáta a sponzora Motoristů. Náhoda? Nemyslím si.

Dále pan Lukáš Vaverka na oddělení klimatické politiky. Dle dostupných informací nedisponuje dostatečným vysokoškolským vzděláním, ale je podporovatelem Filipa Turka a člen Jaguar klubu.

Pan Marek Rejman. Neúspěšný kandidát Motoristů se stal ředitelem odboru komunikace ministerstva.

Adam Šejna, influencer a podporovatel Motoristů, nastoupil dle dostupných informací bez výběrového řízení do odboru komunikace. Jaké má vzdělání a odbornost na tuto pozici?

František Kubásek na oddělení rozpočtu MŽP, civilním povoláním řidič, ale shodou okolností youtuber a podporovatel Motoristů sobě.

A konečně pan Jaromír Wasserbauer, další neúspěšný kandidát Motoristů. Dnes už nikoliv jako politický náměstek, ale vrchní ředitel sekce, tedy pod služebním zákonem.

Na první pohled tedy vzniká obraz systematického obsazování důležitých pozic lidmi spojenými s Motoristy.

Proto vás žádám o jasné odpovědi. Kolik takových osob bylo od nástupu současného vedení přijato na MŽP? Prošli všichni standardním výběrovým řízením? Mají dostatečné vzdělání a kvalifikaci? A jak vyvrátíte podezření, že je rozhodující stranická příslušnost? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Moc děkuji a prosím o slovo pana ministra Červeného.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Dobrý den, dámy a pánové, ještě jednou. Vážený pane poslanče, já začnu asi od toho posledního. Zmínil jste pana docenta Wasserbauera. Jistě jste si všiml, že na začátku toho jména jsem říkal i akademický titul. Dosáhnout akademického titulu znamená ve svém oboru, že patříte mezi experty. Pan docent Wasserbauer je zcela jistě znám daleko předtím, než se pouštěl do politiky, svými přednáškami o klimatu, o dopadech Green Dealu na oblast průmyslu. Ne ideologicky. On tam přímo říkal některé faktické věci z oblasti právě vědy a výzkumu, z techniky. Takže já bych erudici pana Wasserbauera rozhodně nijakým způsobem nesnižoval, protože dosáhnout na technické škole v technických oborech, které jsou spjaté shodou okolností právě i s rezortem Ministerstva životního prostředí, titul docent, tak to si myslím, že je dostatečná, bych řekl, dostatečné osvědčení toho, že ten člověk je na správném místě.

Dále, my jsme prováděli systematizaci. Ta proběhla tak, jak byla domluvena ještě předtím, než jsem nastoupil vůbec na post ministra životního prostředí. Probíhá na všech ministerstvech a na všech rezortních oborech.

Vy jste tady zmínil několik lidí. Ano, najmuli jsme několik lidí na sociálních sítích a tam si rozhodně nemyslím, že člověk, který má na starosti zvýšit algoritmy dostupnosti výstupů v mediálním prostoru sociálních sítí, má mít nějakým způsobem třeba titul Ph.D. v oboru klimatu. To je přece nesmysl. Ten člověk má mít prokázanou a jednoznačnou zkušenost s fungováním a sledovaností na sociálních sítích.

Věřím, že vás v brzké době i přesvědčíme grafy sledovanosti a dostupnosti, že se nám to opravdu zvýšilo na sociálních sítích. Takže, tohoto člověka nemám důvod zatím jakýmkoliv způsobem perzekuovat, protože až uvidíme výsledky, tak buď obstojí, nebo když výsledky budou špatné, tak se s ním rozloučíme a najdeme někoho jiného, kdo bude mít výsledky. My půjdeme na výslednost.

Jenom tedy jedna zajímavá věc, kterou mi tady připomněli kolegové. Vy nám říkáte, že najímáme pouze a jedině lidi, kteří jsou nám nakloněni. No tak, já jsem si všimnul jedné věci, článku z roku 2018. Při výběrovém řízení do dozorčích rad pražských městských firem víte, co tam dali Piráti za povinnost, součástí toho? To je velmi zajímavé – znalost pirátského programu. Tak my jsme tedy nikdy v rámci jakéhokoliv výběrového řízení, které jsme konali od té doby, co jsme se ustanovili jako vláda a Motoristé získali čtyři ministerstva, tak ani na jednom z těch ministerstev jsme neustanovili do výběrového řízení na jakoukoliv pozici povinnou znalost volebního programu Motoristé sobě nebo třeba alespoň vládního prohlášení. Ani jednu z těch věcí jsme po nikom takhle nepožadovali.

To znamená, výběrová řízení, pokud se to jedná klasickým způsobem, probíhají tak, že jsou tam členové za MŽP. Jsou tam ustanoveni zástupci státního tajemníka. Probíhá to naprosto legitimně. Jsou z toho dokonce oficiální zápisy, které provádí odbor státního tajemníka Úřadu vlády. A pozor, to nejsou lidé, které jsme si tam nanominovali my jako tato vláda. Ten je tam z předchozího období. Takže ti lidé kontrolují, jak celé výběrové řízení vždycky probíhá, je naprosto legitimní.

Pokud se jedná například o výběrové řízení, jak jste zmiňoval, na ČIPŠ (?ČIŽP), tak tam nás dokonce předtím zastavili kvůli tomu testu, že se jim ten test nezdál. Udělali jsme výběrové řízení celé znovu a vyhrál ten nejlepší podle bodování. Ty body odevzdává i zástupce státního tajemníka, takže i ten státní tajemník tam píše body. Takže kdyby těch bodů nebylo dostatek, tak ten člověk nemůže vyhrát. To je jednoduché. Já jako ministr do žádného z výběrových řízení nezasahuji. Vždycky čekám až komise zasedne, provede a následně vyberou vhodné kandidáty.

Pokud narážíte třeba na KRNAP, tak je zajímavé, že najednou slyšíme od pana Hladíka, že předchozí pan ředitel byl jeden z nejlepších. Já jsem připravoval odměny pro letošní vyplácení lidem v našem domě a našich řízených organizacích, kde většina zaměstnanců je pořád původních. Našel jsem tam zajímavou věc. Víte, že už několikátý rok pan exministr nedal skoro žádnou odměnu právě panu předchozímu řediteli KRNAPu? To je zajímavé. Ostatní dostali, ale ředitelé KRNAPu a Šumavy ne.

Takže bych třeba, když narážíte právě na pana Moravce i někteří z vás, tak říkám: Nechte toho člověka nejdřív pracovat a pak ho přece suďte za to, co udělá. Dopředu odsuzovat lidi, to je prostě podle mě nesmysl. Takže, nechme ty lidi pracovat a když budou mít dobré výsledky, nemusíte nás chválit, jste opozice. Kdykoliv udělají nějakou chybu, pojďte to tady s námi vyřešit. (Předsedající: Čas, pane ministře.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. S doplňujícím dotazem pan poslanec Šmída.

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji. Já jsem ve svém příspěvku, ve své otázce, vůbec nezmiňoval pana Moravce ani pana Hladíka ani žádné odměny. Dokonce jsem neřešil ani dosazování do dozorčích rad a podobně, kde standardně strany dosazují bez výběrových řízení, dosazují tam toho vybraného člověka. Piráti jsou právě ti, kteří dělají otevřená výběrová řízení. Čili, já jsem na to pyšný, tady na tento způsob.

Ale neodpověděl jste tu na zásadní dotaz. Ten dotaz zněl, jestli v tom nevidíte jistou systematičnost, že se na MŽP dostávají lidé spřízněni se stranou Motoristé sobě? Zda všichni prošli výběrovým řízením a zda mají dostatečné vzdělání a kvalifikaci? Já jsem nepožadoval od správce sociálních sítí Ph.D. na klima. Ale tak má nějaké vzdělání v mediální oblasti? (Předsedající: Čas, pane poslanče.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. Odpověď pan ministr.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Věřím, že jsem vám odpověděl minimálně na to, že jste se ptal na jejich erudici. Zmínil jste toho posledního v předchozím příspěvku, pana docenta. Toho jsem vám vysvětlil, tak to jsem rád.

Pokud se týká o nějaký vzorec, co vám na to mám říct? Jak jsem zmínil předtím, jako ministr nezasahuji do procesu výběrových řízení. Třeba například ředitel KRNAPu je přesně ukázka, že jsme uskutečnili výběrové řízení, kde byli dokonce zástupci těch obcí. Já jsem to nemusel dělat. Jak jste tady pěkně řekl, Piráti dělají výběrová řízení i tam, kde nemusí dělat. My jsme to měli úplně stejně. Ředitele KRNAPu jsem nemusel ustanovovat skrze výběrové řízení, vůbec. Mohl jsem okamžitě ze dne na den jmenovat nějakého člověka, protože za něho nesu částečně s celým úřadem odpovědnost. Ne, já jsem řekl, ať proběhne výběrové řízení.

Takže věřím, že tady aspoň nás musíte pochválit, že jsme uskutečnili výběrové řízení na místě, kde jsme to dělat nemuseli. Byli tam zástupci obcí. Ty obce se nemají rády mezi sebou, ještě navíc. Takže to bylo vtipné. To znamená, některé obce nám teďka nedávají, jiné nás zase chválí, že to je dobře. Takže, já si asi nemůžu... Vox populi je sice silný, ale já nemůžu takhle přistupovat, že nějaká obec preferuje jednoho člověka, jiná obec preferuje toho druhého člověka. Opět zasedla výběrová komise, vybrali. Já jsem rozhodl na základě toho výběru. Takže tady si myslím, že jsem vám také odpověděl.

Já se přiznám, že neznám, ale kdybyste mi poslal ten dotaz dopředu, tak bych si dohledal jejich životopisy. Pro nás pracuje na úřadě cirka 600 lidí, v celém rezortu 3 600 lidí. Já fakt neznám curriculum vitae všech těch lidí, opravdu ne. Pana docenta znám, protože se s ním potkávám skoro na každodenní bázi, protože je to vrchní ředitel, tak tam překvapivě vím. Vím, že byla povinnost nebo jedna z povinností mít i akademický titul v případě ředitele ČIPŽu (?ČIŽPu). Tam to určitě pan magistr Straka splňuje. Ostatní, když mi to pošlete písemně, vám dohledám jejich curriculum vitae a pošlu vám to, ale zpaměťi to fakt neznám.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. Další interpelaci má paní poslankyně Lucie Bartošová. Protože jí nevidím v sále, tak si dovolím načíst omluvy. Pokud paní poslankyně Bartošová nedorazí, tak bude mít interpelaci paní poslankyně Richterová. Takže načítám omluvy. Paní poslankyně Dražilová od 16 hodin do 18 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Plaga Robert celý jednací den z pracovních důvodů, pan ministr Šťastný od 15 hodin z pracovních důvodů.

Nyní tedy poprosím, protože paní poslankyni Bartošovou nevidím, paní poslankyni Richterovou, kterou tady zatím také nevidím. Ano. S další interpelací pan poslanec Petr Hladík. Nevidím ho tady. Výborně. S další interpelací paní poslankyně Černochová, kterou také nevidím. Ale dáváme jim všem ještě nějaký prostor. Výborně. Takže poprosím pana poslance Krainera na pana ministra Adama Vojtěcha. S další interpelací poté paní Zajíčková. Říkám to nahlas, aby to někdo když tak slyšel v zákulisí. Děkuji. Pane poslanče, je to vaše.

 

Poslanec Jakub Krainer: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, podle informací zveřejněných po červnových termínech atestačních zkoušek v oboru klinická psychologie dosáhla úspěšnost praktické části zkoušky 70 procent, teoretické 54, přičemž obě části současně splnilo pouze 46 procent uchazečů.

Více než polovina osob, které absolvovaly pětileté vysokoškolské studium psychologie a následně čtyřleté specializační vzdělávání, tak u atestační zkoušky neuspěla. Do systému zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění v důsledku toho přibylo pouze 19 nových klinických psychologů, a to v době, kdy Česká republika dlouhodobě čelí jejich nedostatku a pacienti často čekají na odbornou péči řadu měsíců. Za období let 2014 až 2023 úspěšně dokončilo atestaci celkem 84 procent uchazečů.

Současná čísla proto vyvolávají otázku, zda nedošlo ke změně podmínek vzdělávání, průběhu zkoušek nebo způsobu hodnocení, případně zda nízká úspěšnost nesignalizuje hlubší problémy v systému přípravy budoucích klinických psychologů.

Žádám Vás proto o vysvětlení, jak Ministerstvo zdravotnictví hodnotí skutečnost, že při posledním termínu uspělo v obou částech atestační zkoušky pouze 46 procent uchazečů. Jaké konkrétní příčiny této neúspěšnosti Ministerstvo nebo Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví identifikuje a zda disponují podrobnou analýzou výsledku jednotlivých částí zkoušky.

Současně vás žádám o poskytnutí údajů o úspěšnosti za roky 2019 až 2026. A o srovnání s úspěšností prvních pokusů u atestačních zkoušek v lékařských specializačních oborech. Zajímá mě rovněž, zda ministerstvo považuje za přiměřené, aby po nejméně devíti letech odborné přípravy neuspěla u atestace více než polovina uchazečů. Zda průběžně vyhodnocujeme soulad mezi obsahem specializačního vzdělávání a požadavky kladenými při atestační zkoušce a jaká konkrétní opatření hodláte přijmout k odstranění zjištěných problémů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Moc děkuji, pane poslanče. A nyní poprosím o odpověď pana ministra Vojtěch.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na pravé straně už moc není kolegů... Pane poslanče, děkuju za tu interpelaci. Vzdělávání klinických psychologů, realizace a průběh atestačních zkoušek jsou určitě oblastmi, které Ministerstvo zdravotnictví řeší a zabývá se jimi. Jak jste správně řekl, realizuje je IPVZ, tedy Institut pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví, který je zároveň pověřen Organizací specializačního vzdělávání v daném oboru.

Ten úspěch u atestačních zkoušek může být ovlivněn řadou faktorů. Může to být otázka toho, jestli ten uchazeč skládá zkoušku na první pokus nebo ji opakuje. Dále zda úspěšně obhájí kazuistiku. V případě neobhájí kazuistické práce nemůže přistoupit k ústní části zkoušky. Výsledek zkoušky může být rovněž ovlivněn úrovní teoretických znalostí, schopností jejich praktické aplikace, kvalitou odborné přípravy, mírou stresu, psychické zátěže během zkoušky, zkušenostmi z praxe, komunikačními dovednostmi při ústní části nebo také nějakou aktuální osobní situací, zdravotním stavem uchazeče.

Takže ty důvody – skutečně jich může být celá řada. Každý z nás jsme někde dělali nějakou zkoušku, tak to víme. Ale samozřejmě významnou roli může hrát i kvalita školicího pracoviště a vedení ze strany školitele. My jsme jako Ministerstvo zdravotnictví v tomto oboru připravili a realizovali řadu opatření s cílem zkvalitnit přípravu a zpřehlednit procesy v rámci ukončování specializačního vzdělávání.

To, co se podařilo je, že v rámci atestačních zkoušek byla vytvořena jednotná metodika ke zpracování kazuistik, která v oboru klinická psychologie nahrazuje praktickou část atestační zkoušky. Tento krok sjednocuje požadavky na odbornou úroveň uchazečů a přispívá ke zvýšení objektivity hodnocení. Byla také zavedena možnost účasti na atestačních zkouškách nejen pro účastníky specializačního vzdělávání, ale také pro školitele. Účastníci se tedy mohou seznámit s průběhem zkoušky a lépe se se na připravit, zatímco školitelé získávají přímou zkušenost s požadavky kladenými na své školence. Atestačních zkoušek se může účastnit i školitel konkrétního uchazeče, který může poskytnout zpětnou vazbu a přispět k objektivnějšímu posouzení jeho odborné způsobilosti.

Jedním z dalších klíčových kroků je zavedení požadavku, aby uchazeč, který opakuje atestační zkoušku, byl vždy zkoušen jinou atestační komisí, a to minimálně z více než 50 procent. Tento krok zase směřuje ke zvýšení transparentnosti a omezení možných subjektivních vlivů v hodnocení, že si někdo na někoho takzvaně zasedl. A došlo také mimo jiné k rozšíření míst konání atestačních zkoušek – nově je možná realizace i v Brně, dříve to probíhalo jenom v Praze, takže je to zase nějaký komfort pro ty uchazeče.

Na seminářích pro školitele v oboru klinická psychologie pořádaných IPVZ pravidelně probíhá diskuse zaměřená na průběh atestačních zkoušek s cílem získat zpětnou vazbu z praxe. Z této diskuse vyplývá, že průběh zkoušek je většinou hodnocen pozitivně, velmi kladně byla vnímána zejména možnost poskytování přímé zpětné vazby ze strany školitelů a také příležitost pro účastníky školitele seznámit se s průběhem zkoušky.

My teď aktuálně připravujeme úpravu legislativních podmínek, tedy zákona 96/2024 Sb., o nelékařských zdravotnických profesích při získání odborné a té sledované způsobilosti s vazbou na... a přímým dopadem na podobu a průběh atestačních zkoušek, kdy chceme zlepšit prostupnost a průchodnost vzdělávacím systémem a zvýšit počet zájemců o specializační studium a zvýšit počet atestovaných klinických psychologů, neboť současný stav obecně z hlediska počtu samozřejmě není úplně uspokojivý. A také chceme rozšířit o další místo konání atestačních zkoušek, konkrétně v Ostravě, takže by se vlastně mohla testovat Praha, Brno, Ostrava.

I to může být jedním prostě z důvodů, nějakou bariérou, jak se vlastně k atestačním zkouškám dostat. Takže to jsou nějaká opatření, která se realizují nebo se připravují a ten požadavek na ta data teď tady aktuálně tedy nemám. Ale určitě pokud mi napíšete písemný dotaz, tak vám rád odpovím.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec Krainer doplňující otázku.

 

Poslanec Jakub Krainer: Děkuji moc za odpověď. Cílem určitě není nějaká konfrontace, já chápu ty důvody. Děkuji, že přijímáte opatření a chtěl jsem se možná doptat ještě na legislativní změny v té prostupnosti, které jste zmínil, jestli byste mohl trošku nastínit. A vlastně obecná otázka, jak dosáhnout navýšení počtu klinických psychologů. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. Pan ministr odpoví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Ta změna legislativy zákona 96  (96/2004 Sb.?) se v tuto chvíli připravuje, takže bych teď nechtěl přesně říkat, jak vlastně to bude vypadat. Ale určitě cílem je prostě, aby se zvýšil počet těch klinických psychologů, což je samozřejmě jedna otázka legislativní, druhá otázka obecně zájmu o toto povolání ze strany studentů, kapacity fakult, které se vzdělávání psychologů obecně věnují. Takže my to řešíme samozřejmě s Ministerstvem školství, protože to je prostě přímá vazba na rezort školství, kde se chystají také v tomto směru určité úpravy tak, abychom byli lépe schopni cílit financování.

A o tom by mluvil lépe pan ministr školství, právě na ty obory, které nejvíce potřebujeme. My jsme to už realizovali třeba v případě lékařů, kde se podařilo cíleně navýšit počty studentů na lékařských fakultách a chtěli bychom, abychom vlastně toto aplikovali i u jiných oborů, které ve zdravotnictví potřebujeme – u těch nelékařských oborů, aby skutečně se cíleně navýšilo financování a vlastně stát si v uvozovkách od fakult obecně nebo od vysokých škol objednal ty obory, ty profese, které nejvíce potřebuje.

Takže to je vlastně ta změna i vysokoškolského zákona, kterou teď aktuálně chystá pan kolega Plaga a od toho si slibujeme, že bychom díky tomu mohli získat více zájemců o tento obor do budoucna.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. A nyní s další interpelací paní poslankyně Zajíčková, kterou v sále nevidím a proto prosím paní poslankyni Bartošovou, která už je připravena, interpeluje pana ministra Klempíře, u kterého zatím neeviduji omluvu, takže třeba se ještě dostaví. Paní poslankyně, je to vaše.

 

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, chtěla bych jenom podotknout že takhle se ta debata teda opravdu nepovede. Ale k věci té mé interpelace. Já bych chtěla říct, že stát, tedy Ministerstvo kultury, které dnes vedete, tak podepsal s Českou televizí, s Českým rozhlasem pětiletá Memoranda o veřejné služby na roky 2026 až 2030, která vlastně Českou televizi i Český rozhlas zavazují desítky závazků a všechny stojí na příjmech z poplatku.

Ve chvíli, kdy projde váš návrh na způsob financování veřejnoprávních médií, tak oběma médiím seberete vlastně 15 procent jejich rozpočtu. A tak se chci zeptat vlastně, jakým způsobem vy vidíte budoucnost generálních ředitelů České televize a Českého rozhlasu? Protože podle zákona o České televizi, respektive Českém rozhlasu, tak v obou zákonech podle § 9 odst. 7 písm. a) se píše, že rada může odvolat generálního ředitele z funkce, mimo jiné neplní-li svou činností, nenaplňuje-li svou činností memoranda způsobu naplňování veřejné služby.

Tak se jenom chci zeptat, jakým způsobem vy k tomuto chcete přistupovat a jestli náhodou nechcete, aby se stalo to, že by třeba oba pánové generální ředitelé byli na základě tohoto odvolání a že byste se jich takhle hezky zbavili. Děkuji vám za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. My jsme se opět vystřídali při řízení a nyní by tedy měl interpelovat pan poslanec Marek Výborný. Já ho zde nikde nevidím, je nepřítomen, takže k této interpelaci nedojde.

Dalším, kdo je s interpelací v pořadí, s interpelací číslo 31, tak je pan poslanec Martin Baxa. Nepřítomen, interpelace se také nekoná a další je s třicátou druhou interpelací Kateřina Stojanová. Nepřítomná, interpelace tím pádem též propadá. Třicátou třetí v pořadí interpelací opět pan poslanec Martin Baxa – není přítomen, interpelace se nekoná. S další interpelací, třicátou čtvrtou, poslankyně Jana Černochová – nepřítomná, interpelace se nekoná. S další interpelací je Kateřina Stojanová, je to interpelace číslo 35. Není přítomná, interpelace propadá. S další interpelací... (Poslankyně Stojanová vchází do jednacího sálu.) Tak já si myslím, že se můžeme zachovat vstřícně... Přimhouříme, zeptám se pana ministra, jestli přimhouří oko. (Ministr: Samozřejmě.) Jo... Já si myslím, že za sportovní výkon...

Tak čtu, čtu znovu. S další interpelací vystoupí poslankyně Kateřina Stojanová, která byla vylosována na 35. místě s interpelací na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, minulý týden jste ve svém videu uvedl, že počet Ukrajinců v českých věznicích vzrostl z 226 v roce 2022 na letošních 496 a hovořil jste o více než sto procentnímu nárůstu. Bez širšího kontextu jsou nicméně tato čísla zavádějící.

Podle údajů Vězeňské služby bylo v roce 2024 v českých věznicích celkem 19 430 osob, pokud mezi nimi bylo 496 občanů Ukrajiny, pak představují přibližně 2,5 procenta vězeňské populace. Zároveň v České republice žije odhadem více než 600 000 Ukrajinců. Po přepočtu na velikost populace tak vychází, že míra věznění ukrajinských občanů je více než dvakrát nižší než u zbytku všech obyvatel. Jinými slovy, vaše vlastní čísla sama o sobě neprokazují zvýšenou kriminalitu Ukrajinců. Nárůst jejich počtu ve vězení souvisí spíše s jejich celkovým nárůstem na území České republiky. Na konci roku 2021 jich bylo přes 196 tisíc, v roce 2025 jich je odhadem kolem 612 tisíc.

Problematický je i váš návrh zveřejňovat státní příslušnost stíhaných osob. Data o kriminalitě cizinců jsou přitom již dnes přece veřejně dostupná. Podle Výroční zprávy Služby kriminální policie a vyšetřování za rok 2024 tvořili cizinci 12,1 procent trestně stíhaných a vyšetřovaných osob. Nejde tedy o nedostatek dat, ale o otázku, zda je prostě správné zveřejňovat státní příslušnost již v počátečních fázích trestního řízení, kdy přece stále platí presumpce neviny.

Proto se vás chci zeptat – opravdu považujete za odpovědné prezentovat veřejnosti údaje o počtu vězněných Ukrajinců bez uvedení tohoto kontextu? A jak chcete přitom zabránit tomu, aby váš návrh nepřispíval ke stigmatizaci určitých skupin obyvatel namísto věcné debaty o bezpečnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji za přesné dodržení času. Slovo má ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážená paní poslankyně, já nechci nic jiného, než abychom si sundali růžové brýle, a abychom pojmenovali fakta. Já samozřejmě vím, že počet Ukrajinců v České republice je vyšší, než byl v roce 2022 před začátkem ruské agrese. To ale neznamená, že budu popírat to, že se zvýšil i počet trestných činů, kteří logicky... To navýšení bylo způsobeno tím, že sem přišlo více Ukrajinců do České republiky.

Ta fakta jsou jasná. Já jsem pouze konstatoval, že v českých věznicích je o 120 procent více ukrajinských vězňů, než tomu bylo v roce 2022. To znamená, že se stalo více trestných činů, které spáchali Ukrajinci, že se stalo více trestných činů, jejichž oběťmi... A bylo tedy více obětí.

To znamená – ano, migrace přináší pozitivní, ale i negativní důsledky. A jedním z těch negativních důsledků je to, že se zde páchá více trestných činů a že samozřejmě s vyšším počtem ukrajinských uprchlíků tady došlo i k nárůstu trestných činů, které spáchali Ukrajinci a proto se jejich počet ve vězeních zvýšil o 120 procent. Jakékoliv stahování k populaci samozřejmě v tomto smyslu nic nezmění na tom, že došlo k nárůstu jak činů, které se staly, tak k počtu obětí, které se staly oběťmi trestného činu.

Nepovažuji za správné, abychom tajili před veřejností to, kdo je pachatelem trestného činu. Myslím si, že společnost má právo vědět, kdo spáchal daný trestný čin a zda v dané souvislosti se jedná o občana České republiky, Slovenské republiky, Polska anebo třeba právě Ukrajiny. Myslím si, že naopak to zveřejňování, ta transparentnost, po které opozice neustále volá, ale jenom když se to hodí, je potřeba právě proto, aby nevznikaly mnohdy zbytečné fámy a spekulace o tom, kdo stojí za daným trestným činem.

Mně se prostě nelíbí, že se objevují informace, že daný trestný čin spáchal cizinec z Cizinstánu a podobně. Nevidím žádný důvod, proč bych to měl tajit. Samozřejmě, že vše včetně migrace má své klady, má své zápory. Mluvme o těch kladech, mluvme o potřebě pracovní síly, ale mluvme také o tom, že to přináší negativa. Těmi negativy, mimo jiné kromě nákladů na sociální dávky, jsou právě trestné činy.

Za ty trestné činy jsou samozřejmě zodpovědní jednotlivci, a to já určitě nezpochybňuji, já jsem také poslední, kdo by zpochybňoval celou ukrajinskou komunitu. Já vím, že řada z těch lidí tvrdě pracuje. Vím, že řada z těch lidí začínala tady v České republice z ničeho a že jsou to často lidé, kteří opustili opravdu místo, kde už se ani žít nedá. A vím, že jsou to lidé, kteří se učí česky. Těch všech si vážím, nicméně nemohu opomíjet ani to, že jsou tady lidé, kteří jsou tady na návštěvě a kteří se podle toho nechovají. Nechovají se slušně a nebo dokonce páchají trestné činy.

A já za Ministerstvo spravedlnosti mohu říct jediné, že já chci, aby zákon umožnil zveřejňování státní příslušnosti, aby si lidé mohli udělat obrázek. A pokud to bude pro ukrajinskou komunitu příznivější, že se naopak bude objevovat to, že ty činy nepáchají oni a nebudou podřazováni mnohdy třeba falešně právě pod tu identitu cizinců Ukrajinci, přestože takový čin byl spáchán někým úplně jiným, tak to podle mého názoru bude jen dobře. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Vidím, že paní poslankyně přichází pultíku, takže má doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za odpověď, ale pane ministře, podle mě jste mi ve skutečnosti neodpověděl, protože jsem se ptala na to, jak jako ministr spravedlnosti a ústavní činitel, který má přece na starost rovnost před zákonem, zajistíte to, že tímhletím vyčleněním nebo respektive zdůrazněním státní příslušnosti, nebude docházet k nerovnosti před zákonem ani ctění toho základního principu presumpce neviny, kterou přece orgány činné v trestním řízení musí dodržovat.

Já bych se ráda smířila s tou vaší odpovědí, že podle vás má veřejnost právo na transparentní informaci o státní příslušnosti pachatele, ale pak byste musel přiznat, že jste si vybral Ukrajince, v tomto případě bohužel se nedá říct jinak než populisticky a účelově, protože ve skutečnosti Slováků je zde ve výkonu trestu odnětí svobody úplně stejně jako Ukrajinců, ale v žádném svém mediálním ani veřejném výstupu jste třeba o Slovácích nehovořil. Vy jste si prostě explicitně vybral Ukrajince, protože je pravděpodobně trendem této vlády se do této menšiny, citlivé a válkou ohrožené, strefovat, a to mě mrzí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A prosím o reakci pana ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. Máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Ta čísla jsou jasná dlouhodobě. Ve věznicích jsme měli nejvíce Slováků. Nicméně právě poté, co začali ve větší míře páchat s větším příchodem Ukrajinců tyto činy ukrajinští uprchlíci, tak došlo k tomu, že počet Ukrajinců ve věznicích převážil ten dlouhodobě nejvyšší počet Slováků. To jsou prostě fakta.

V dané věci skutečně nejde o nic jiného než o to, že ukrajinských vězňů teď je nejvíce, to znamená, je za nimi ten trend v posledních letech, který jednoznačně směřuje k tomu, že na našem území bohužel i oni jako hosté páchají trestnou činnost a já myslím, že není třeba to skrývat.

To, co je mým záměrem, je skutečně transparentnost a myslím, že opravdu ve chvíli, kdy tato data budou veřejná, můžeme o nich debatovat, můžeme přemýšlet o tom, jak tyto věci změnit a můžeme si sundat ty růžové brýle, které tady možná někdo se nám snažil nasadit, ale myslím si, že veřejnost vidí, co se děje.

Ale jak říkám, já určitě nejsem ten, který by štval proti Ukrajincům, jestli tady někdo způsobuje tu náladu, která možná někdy se otáčí proti Ukrajincům, tak to určitě nejsem já, možná jsou to některé ukrajinské aktivistky, které uráží slušné české poslance v hromadné dopravě, nahrávají si je bez jejich souhlasu a pak to zveřejňují na internetu. To jsou možná ti, kteří tady vytváří tu nedobrou náladu. Já to určitě nejsem.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Nyní bych měl dát slovo paní poslankyni Renátě Zajíčkové, která byla vylosována nebo jejíž interpelace byla vylosována jako třicátá šestá, paní poslankyně Zajíčková tu není, tím pádem se její interpelace nebude realizovat.

A dalším v pořadí je pan poslanec Petr Hladík. Nyní tedy dávám slovo panu poslanci Petru Hladíkovi, který byl vylosován jako třicátý sedmý a má interpelaci na ministra zemědělství Martina Šebestyána, který je omluven a tím pádem odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane nepřítomný ministře, já bych se rád zeptal na věc, kterou jsem nazval tragédie na řece Dyji. Tragédie na řece Dyji se stala loni na přelomu června a července, kdy na základě rozpadu sinic, vysokých teplot, nedostatku kyslíku uhynulo zhruba 30 tun ryb. Nestalo se to poprvé. Ta situace se tam stává opakovaně, protože to spodní jezero Novomlýnských nádrží je poměrně mělké. Jeho průměrná teplota se za posledních 30 let zvedla o tři stupně. Ano, světe div se, zhruba 1 stupeň Celsia průměrná teplota vody za každých 10 let.

A já mám velkou obavu, že vzhledem k obrovským vedrům, rozsahu květů na Novomlýnských nádržích, se tragédie velmi rychle může opakovat.

My jsme s panem ministrem Výborným zde byli, opakovaně jsme jednali s podnikem Povodí, experty, místními lidmi, taky rybáři a nastavili jsme několik věcí. A já bych se vás chtěl zeptat a chtěl bych zaslat na základě vaší odpovědi, jaký byl stanoven havarijní plán. My jsme tam tenkrát dali úkol, aby byl sepsán a jednoznačně projednán a stanoven havarijní plán. Chtěl bych tento havarijní plán jako přílohu odpovědi na moji interpretaci.

Dále bych se chtěl zeptat, protože tím vnosem, proč ty sinice tam jsou, je množství fosforu, ať už z čistírny odpadních vod, které nečistí, tak ze zemědělských subjektů, tak zda byl upraven plán dílčího rozvodí Dyje, jakým způsobem, pokud k tomu tak ještě nedošlo, tak kdy k tomu dojde, pokud k tomu už došlo, tak bych chtěl jako přílohu opět zase tento plán dílčího rozvodí Dyje jako odpověď na moji interpelaci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Martinu Baxovi, který byl v tomto případě vylosován jako třicátý osmý, k přednesení ústní interpelace na ministra kultury Oto Klempíře, který je nepřítomen. Já osobně vím, že je na služební cestě. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já bych měl dvě konkrétní otázky na ministra kultury České republiky Oto Klempíře, které se týkají návrhu zákona, který je již v evidenci Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk číslo 231. Jedná se o novelu zákona o České televizi a o Českém rozhlase. Tyto otázky jsou následující.

Otázka číslo 1. Jak se návrh zákona pod sněmovním tiskem 231 vypořádává s existenci platných memorand o rozsahu veřejné služby? Memorandum, které se vztahuje jak České televizi, tak Českému rozhlasu, stanovuje rozsah veřejné služby na pětileté období. Toto memorandum bylo uzavřeno mezi oběma médii veřejné služby v roce 2025 a má tedy pětiletou platnost. Ten návrh zákona neobsahuje to, jakým způsobem se mají generální ředitelé obou médií veřejné služby vyrovnat s tím, že je navrženo razantní snížení finančních prostředků a tedy to, že zjevně nebude možné tak, jak už bylo řečeno, tato memoranda naplňovat. Tak jakým způsobem ten zákon se vypořádává s tím, že generální ředitele staví před nemožnost naplnit závazky z memorand, když došlo ke snížení finančních prostředků?

A otázka druhá je ta, jak se tento návrh zákona vypořádává se sdělením Evropské komise z roku 2009, to znamená, zda je tento návrh zákona konformní s evropskými pravidly o hospodářské soutěži. Je navržena radikální změna systému financování médií veřejné služby a já se chci zeptat, zda Ministerstvo kultury prověřovalo to, zda je tento návrh zákona v souladu s touto evropskou legislativou, zjednodušeně řečeno s takzvaným Amsterodamským protokolem. A prosím o detailní vypsání této věci děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Petru Hladíkovi, který byl vylosován na 39. místě s touto interpelací, a je to interpelace ministryni Zuzanu Mrázovou. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážená paní nepřítomná ministryně, já bych se vás chtěl zeptat na černé stavby. Ne na tu vaši, kterou máte na pozemku, který jste koupila, ale na všechny černé stavby v České republice. Mně jde o to, že návrh stavebního zákona, který jste jako poslanecký návrh předložila spolu s dalšími poslanci, tak legalizuje všechny černé stavby v České republice. Dokonce vlastně dává jakýsi pardon, možnost toho, že si vlastně každý postaví stavbu načerno a dodatečně mu bude povolena.

Já si myslím, že v České republice v tu chvíli vznikne obrovský chaos. Vy dáváte lidem jakýmsi způsobem návod k tomu, jak stavět načerno a víte, že to tak nedělají většinou lidé, dělají to tak firmy, podnikatelé, někteří špatní developeři, prostě ti, kteří dlouhodobě se vymykají zákonu, ti, kteří se vysmívají regulím v České republice a dělají si šprťouchlata ze zastupitelů obecních a městských zastupitelstev, protože nechtějí podléhat regulacím.

A já jako komunální politik (jsem) měl s tím obrovský problém. A já mám na vás jeden jednoduchý dotaz: Víte, kolik je aktuálně v České republice černých staveb? Prosím o konkrétní odpověď, po jednotlivých krajích. Kolik je černých staveb? A chci slyšet v jaké fázi jsou jednání o odstranění těchto staveb. Chci také v jednotlivých letech, kolik černých staveb bylo odstraněno. Já se totiž domnívám, že vy tato analytická data jako ministerstvo nemáte, že nevíte, o čem hovoříte, a že ta zkušenost komunálních politiků, kteří se vašeho šíleného plánu na legalizaci černých staveb děsí, tak s nimi ani nejednáte. Takže bych chtěl i záznamy z jednání, kdy jste jednala se zástupci SMO nebo SMS právě o té konkrétní problematice, povolení (Předsedající: Čas.) do budoucna povolení černých staveb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová je od 14.30 omluvena z pracovních důvodů, proto vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Nyní dávám slovo poslankyni Kateřině Stojanové, která v tomto případě byla vylosována jako 40. a má ústní interpelaci na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu, kterého v tuto chvíli nevidím, ale každopádně máte prostor.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Vážený pane ministře, já bych ráda znala váš názor na projekt Obědy pro děti, který realizuje organizace Women for Women. Z veřejně dostupných zdrojů totiž vyplývá – stejně tak i ze zpráv a údajů Ministerstva školství – že naprostá většina prostředků na tento program pochází ze státního rozpočtu. Přesto je projekt ve veřejném prostoru často prezentován především jako filantropická iniciativa soukromých osob.

Můžete proto, prosím, Poslanecké sněmovně a samozřejmě i občanům sdělit, jaký podíl financování programu v posledních letech skutečně nesl stát a jak vaše ministerstvo zajišťuje, aby bylo veřejnosti transparentně komunikováno, že jde převážně o prostředky daňových poplatníků?

Dále se chci zeptat na samotné nastavení té podpory. Je podle vás správné, aby přístup dítěte ke školnímu stravování závisel na různých podmínkách posuzovaných školou či neziskovou organizací, například na míře spolupráce rodičů? Nepovažujete za vhodnější systémové řešení, kdyby pomoc byla automatická a prostě navázaná na sociální situaci rodiny, případně dlouhodobě směřovala k univerzálně dostupnému školnímu stravování, aby děti nebyly trestány za nízké příjmy svých rodičů a nemusely záviset na filantropii Ivany Tykač? Předem děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra Plagy vám bude doručena v souladu s jednacím řádem (?) odpověď do 30 dní.

Nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Černochové. Tu nevidím, tím pádem její interpelace pod číslem 41 se nebude realizovat a dávám slovo poslanci Petru Hladíkovi, který byl s touto interpelací vylosován na 42. místě. Je to ústní interpelace na ministra životního pojištění Igora Červeného, který podle informací, které mám, od 17.50 je nepřítomen z pracovních důvodů. Každopádně, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Mě by zajímalo, kde pan ministr Červený je. On tady byl, teďka tady není. Jestli už nedošel z toho sklepení nebo nevím, kde je.

Tak já, když tady není pan ministr Červený, tak s ním nemohu vést tu debatu, ale zeptám se ho takto na mikrofon. Personální situace a to, co mně odpovídal na moji první interpelaci, je šílené. Ředitel České inspekce životního prostředí je nejenom vrcholný státní úředník, ale je člověk, který je zodpovědný a zastupuje stát v celé řadě kauz, v celé řadě důležitých jednání. Když byla havárie benzenu, byl to ředitel a Česká inspekce životního prostředí, kteří k tomu komunikovali, vysvětlovali a řešili jednotlivé kauzy, jednotlivé kroky. A my tady máme ředitele, o kterém nic nevíme, neznáme jeho vzdělání, jeho minulost, jeho koncepci, to, jakým způsobem byl na to ministerstvo dosazen. A ministr mně tady bude říkat a přesvědčovat, že nemusí chodit do médií, že nemusí o sobě nic sdělovat. Tak já se domnívám, že to takhle není, že v demokracii a v demokratickém státě si neumí představit, že by přišel ministr vnitra a jmenoval nového policejního ředitele a my jsme ho týden neviděli. A vy byste všichni říkali: To je úplně fajn, to není problém. Kdyby přišel ministr obrany, jmenoval nového náčelníka generálního štábu, my jsme o něm nic nevěděli, týden jsme ho neviděli a všichni jste říkali: To je fajn, to není potřeba.

Ne, já tady nepřitahuju nic za vlasy. Ředitel České inspekce životního prostředí je opravdu na úrovni ředitelů ostatních bezpečnostních sborů, protože ta Česká inspekce životního prostředí je tou environmentální policií, je tím orgánem, který řeší ty velké kriminální věci. A je hodně důležité, na co se nový ředitel zaměří – jestli dál bude postihovat ty největší znečišťovatele, anebo jestli tady bude dál honit živnostníky (Předsedající: Čas.) a pokutovat po 50 tisících. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra vám v souladu s jednacím řádem odpoví pan ministr do 30 dnů.

Nyní dávám slovo poslankyni Kateřině Stojanové, která byla v tomto případě vylosována jako 43. k přednesení ústní interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu. Máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo. Bohužel tady dnes není přítomný ani pan ministr školství, nicméně alespoň tedy tímto prostřednictvím.

Vážený pane ministře, my dlouhodobě s Mladým pirátstvem v naší kampani Vejška k nezaplacení upozorňujeme, že Česká republika se v podílu vysokoškolsky vzdělaných osob pohybuje v rámci Evropské unie na úplném chvostu. Zaostáváme tak za unijním průměrem o více než 10 procentních bodů. Tou hlavní bariérou je bohužel socioekonomický status mladých lidí. U nás totiž úspěch daleko více než na talentu a píli mladých lidí závisí na jejich socioekonomickém statusu. Zároveň ta stávající ubytovací i sociální stipendia jsou mizivá a nepokrývají ten současný nárůst životních nákladů.

Ptám se vás, jestli tedy plánujete nějakým způsobem ulevit studentům zavedením třeba modelu vratných studentských grantů, který již v minulém období navrhla mimo jiné právě pracovní skupina, která byla zřízena na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

Za minulé vlády se také díky přičinění Pirátů povedlo novelizovat zákon o vysokých školách, který právě pro tento typ podpory v zákoně otevřel dveře. Nyní je ale právě nutné ukotvit v nařízení vlády chytrým způsobem toto tak, aby se skutečně vyplatil tento systém všem a studenty nezatěžoval. Tento model je dlouhodobě doporučován renomovanými institucemi jak třeba OECD, tak i bohužel vámi zrušenou Národní ekonomickou radou vlády. My se často tváříme, že u nás je vysokoškolské studium bezplatné, ale ve skutečnosti ty náklady, které mladí lidé musejí vynaložit – jak na to přijímací řízení často realizované soukromými subjekty, na koleje, které jsou ve špatném stavu a neodpovídá jejich kapacita, ale samozřejmě třeba i na dopravu nebo potraviny – jsou opravdu, opravdu závratné.

A já věřím, že investice do mladé generace a do jejich co nejvíce dosaženého vzdělání je investicích do nás všech. Děkuji tedy za odpověď, jakým způsobem začnete podporovat mladé lidi (předsedající: Čas.), aby opravdu mohl vysokoškolské vzdělání absolvovat každý. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. V souladu s jednacím řádem vám pan ministr odpoví do 30 dnů.

A podle času vidím, že tam máme poslední interpelaci s číslem 44. Prosím, aby přišel pan poslanec Petr Hladík, který má ústní interpelaci na ministra životního prostředí Igora Červeného.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane ministře, to, co jsem říkal panu ministrovi Šebestyánovi, platí i pro vás. Chci veškeré informace, co Ministerstvo životního prostředí, kompetentní orgány a vaši podřízení udělali ve věci tragédie na řece Dyji, jak se podíleli na nastavení jednotlivých plánů – to znamená havarijního plánu – chci informace o tom, zda se ministerstvo a jakým způsobem podíleno na dílčím plánu rozvodí Dyje, jakým způsobem jste komunikovali s rybáři a jak je tedy ministerstvo připraveno na tu aktuální situaci. Děkuji za pozornost.

A naváži teď další interpelací, jestli můžu, pane předsedající, a to je na pana ministra Šebestyána, a to je vyjednávání nové společné zemědělské politiky. (Předsedající: Můžete, ale není čas.) Vážený pane ministře, já bych rád se vás zeptal, jaký je aktuální stav vyjednávání nové společné zemědělské politiky, abyste nám poslal maximum informací o jednotlivých jednáních, preferencích, co Česká republika v těchto jednáních preferuje, jaký odhadujete průběh těchto vyjednávání a jaké jsou pozice jednotlivých členských států. A chci se zeptat, zda také máte v plánu ještě něco měnit v rámci aktuální společné zemědělské politiky? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Stihli jsme tedy ještě interpelaci číslo 46 pana poslance Hladíka na ministra zemědělství Martina Šebestyána, na kterou v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dní.

Dámy a pánové, máme 18 hodin. Konstatuji, že jsme tedy pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Přerušuji 24. schůzi Poslanecké sněmovny do pátku 26. června do 9.00 hodin. Přeji Vám pěkné odpoledne. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 18.01 hodin.)

 

Aktualizováno 2. 7. 2026 v 0:51.