Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To neznamená ale, že z odkladu uděláme nový standard a z termínu jen bezvýznamná čísla. Protože to je přesně problém českého státu – něco se naplánuje, pak se to nestihne, pak se to odloží a znovu takhle. A za pár let tu stojíme znovu se stejnou větou – ještě to není připravené, přesto, že se do toho nalily miliony ze státního rozpočtu.

Tohle nesmí být nekonečný seriál bez uspokojivého závěru: eLegislativa, eMatrika, volební systémy nebo elektronické spisové služby nejsou drobné pokusy bokem, jsou to systémy, které mají určovat, jestli bude stát fungovat moderněji, rychleji a zmenší byrokracii pro občany.

A právě proto u nich nestačí říct odložíme poprvé, podruhé, potřetí, ale musíme také jasně říct, kdo za projekt odpovídá a co přesně se má během odkladu podařit a opravit, kolik to bude stát a kdy bude další kontrolní bod. A co se stane, pokud se ukáže že projekt ani po letech není možné dodat v rozumné kvalitě, čase nebo rozpočtu? Protože pokud projekt dává smysl, má smysl ho dotáhnout. Ale pokud se roky ukazuje, že nefunguje, stát musí mít odvahu přestat sypat peníze do černé díry, přepracovat ho nebo ho třeba ukončit. To nejhorší, co můžeme udělat, je držet při životě nekonečné projekty jen proto, že už nás stály moc peněz a nikdo nechce nahlas říct, že tudy cesta nevede.

Modernizace státu není o tiskových konferencích a ignorování termínu, ale o schopnosti řídit veřejné projekty transparentně a s odpovědností vůči občanům. A u eLegislativy je navíc ještě jeden zásadní problém, o kterém mluvila moje kolegyně. A problém, který není technický, ale týká se transparentnosti. První odklad eLegislativy totiž neodložil jen elektronický systém tvorby právních předpisů, ale fakticky vypnul i lobbistickou stopu. Tedy informaci o tom, kdo při přípravě, projednávání nebo schvalování návrhu právního předpisu lobboval. To je povinnost, kterou do zákona přinesla regulace lobbování.

A teď tady máme další odklad – návrh posouvá výjimku pro novely až do roku 2029, ale znovu vůbec neřeší, že lobbistická stopa už byla prvním odkladem odsunuta. A to není drobnost, to je zásah do veřejné kontroly toho, kdo a jak ovlivňuje zákony. A proto říkám jasně, že jakýkoliv další odklad eLegislativy je možné přijmout, ale jedině tehdy, pokud se zároveň zapne logistická stopa.

Technický odklad systému nesmí znamenat odklad transparentnosti. Nemůžeme donekonečna posouvat moderní nástroje státu a přitom mimochodem posouvat i veřejnou kontrolu. Proto odklad v některých případech chápu, může být opodstatněný, správný a také logický, ale musí být zároveň závazkem. Závazkem, že se projekty buď skutečně dotáhnou do funkčního výsledku, nebo že budeme mít odvahu je zastavit, pokud nikam nevedou. A hlavně pokud se něco odkládat technicky, nesmí se pod tím tiše odkládat i právo veřejnosti vědět, kdo ovlivňuje zákony v této zemi. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak paní poslankyně děkuji. A nyní je poslední přihlášený do diskuse pan poslanec Havránek.

Poslanec Jiří Havránek: Krásné odpoledne kolegyně, kolegové, budu se snažit nebýt dlouhý, nicméně k tomuto sněmovnímu tisku mám celou řadu připomínek. Nebude se to týkat té části, která se týká poštovních služeb. Nicméně nejprve k eSeLu – já jsem před tím rokem, rokem a půl, když jsme naposledy hlasovali o odkladu, řekl, že už pro delší odklad eSbírky a eLegislativy hlasovat nebudu, a to z celé řady důvodů.

Za prvé proto, že si myslím, že je vlastně obžalobou státu a jedno, kdo seděl na vnitru a někdo seděl na Úřadu vlády... Že i po tolika letech nejsme schopni, byť naprosto revoluční projekt dotáhnout do konce, jsem přesvědčen o tom, že eSeL, a tady možná budu maličko v rozporu s kolegyní předřečnicí je něčím, co má budoucnost a pokud se bude rozvíjet samozřejmě za rozumných finančních podmínek, nikoliv za nějakých předražených dodávek, může pomáhat velmi výrazně jednotlivým poslancům, například i s tvorbou legislativy.

Přece jenom za těch mnoho let od schválení tohoto zákona se posunula například umělá inteligence a jsem přesvědčený o tom, že AI asistent pro tvorbu zákonů, popřípadě pozměňovacích návrhů, by se nám kolegyně, kolegové, všem hodil. A opravdu eSbírka a eLegislativa jsou projekty přelomové jak na tehdejší dobu, kdy byly schváleny, tak i pokud se podíváme na dnešek.

Je ohromnou škodou, tedy že opravdu jsme znovu přistoupili k tomu, že tento projekt s ohledem na neschopnost státu, znovu to opakuji, musíme odkládat. Co mě vlastně štve úplně stejným způsobem je, a úplně jsme na to zapomněli – kolegyně z Pirátské strany tady mluvily o lobbistické stopě, ale součástí eSbírky a eLegislativy má být také to, že konečně v zákonech uvidíme tabulku práv a povinností. To si, pokud možná... paní kolegyně Rázga by mě doplnila, to v roce 2020 získalo 2. místo v anketě o Zákon roku. První tehdy bylo Bank iD.

A opravdu za šest let tím, jak odkládáme neustále eSeL, tak tady něco, co má lobbistická stopa, má samozřejmě dopad do transparentnosti a tabulka práv a povinností jednoznačně ukazuje, co jaká právní norma přináší směrem k podnikatelům a celkově k celému... ke všem regulovaným. Možná tady bych, vážený pane ministře, přítomný, poprosil, zda bychom se opravdu nemohli podívat na to, jak umožnit fungování tomuto i bez té elektronické stopy a bez brány eSbírka a eLegislativy, protože to považuji za ohromnou škodu.

No a teď to nejsložitější a nejtěžší, protože tomu v podstatě málokdo rozumí, a to je úpravy v oblasti novely zákona o archivnictví a spisové službě. Možná si na to někteří vzpomenete v minulém volebním období pan předkladatel Lang byl poslancem, my jsme tehdy s kolegy, s kolegy Robertem Králíčkem, Petrem Letochou, Michalem Zunou, Jiřím Horákem, Marií Pošarovou a Romanem Kubíčkem předkládali návrh zákona, tedy sněmovní tisk 576, kterým jsme právě ty atestace zaváděli. Mělo to i samozřejmě další podmínky, pamatuji si dlouhé, dlouhé, a teď to myslím v dobrém, diskuse s kolegou Jakubem Michálkem, v minulém volebním období... Jak tam například, jaký tam může být vstup, co se týče dokumentů na to Classified a tak dále.

Opravdu jsme na tom strávili mnoho hodin, dokonce bych i řekl dní jednání a následně to Sněmovna podpořila jednoznačně a jednohlasně. Proto mě vlastně štve a já jsem rád za to, že pan předkladatel, kolega Lang, naznačil, že opravdu v těch výborech bychom se měli podívat na to, zda je odklad o tak dlouhou dobu těch spisovek a o povinnosti jejich certifikace nutný. Já to považuji na rovinou úplně za chybu. Chápu, že jsou za tím atestované pouze jednotky těch spisovek, nicméně nesouzním s tím, že by opravdu jejich nedostatek byl v nějakém následném procesu. A kdyby tady stál odklad o rok, možná bych tady v tuhle chvíli nestál já a celý tento návrh nekritizoval.

Co mě mrzí, ale úplně stejně, protože si přesně pamatuji tu debatu, tak mě mrzí, že tam jsou (Nesrozumitelné.) povinnosti pro zmíněné subjekty, ať už je to vojenská policie, popřípadě další bezpečnostní orgány. A to vlastně ze základního důvodu, protože pokud my chceme přece po jednotlivých subjektech, ať už to jsou města a obce, aby využívaly těch atestovaných spisovek, tak to, co zaznělo od vás, pane kolego, a to nemyslím nějak za, ale vy jste řekl, že by to mělo výrazné finanční dopady. Výrazné finanční dopady to může samozřejmě mít i na ta jednotlivá města a obce. A přijde mi vlastně nechtít to po státu, byť rozumím bezpečnostním sborům, tak mi to přijde prostě nespravedlivé a nesprávné.

Proto by mě vlastně i zajímalo, a kdyby tam možná zase nezazněl ten argument o tom, jaký to má finanční... Jaké to může mít drastické finanční dopady, tak já myslím, že prostě pokud jsou tu pravidla a naopak ještě spíše u těch bezpečnostních sborů, tak by ta základní certifikace prostě obsažena být měla. Z tohohle důvodu jsem rád, že nepostupujeme v rámci, já nevím, paragrafu 90 popřípadě čehokoliv jiného a opravdu, byť nejsem už členem výboru pro veřejnou správu ani bezpečnostního výboru, tak se budu těšit na projednání v těch výborech. Určitě na ně dorazím, protože já, poněvadž myslím, že tyto oblasti, o kterých mluvím, právě v oblasti úpravy zákona o archivnictví, jsou na místě a uvidíme.

Mě by možná i zajímala jako v podstatě zpětná vazba z terénu, jestli v tuto chvíli už některé obce naopak neustupují od toho, jak byly domluveny s jednotlivými těmi spisovkáři na tom, že si pořídí ty atestované spisovky a jaký to vlastně bude mít dopad i do podnikání těchto firem. Myslím si, že to je opravdu nešťastná úprava z tohoto ohledu a pojďme se opravdu, prosím, bavit alespoň, alespoň o zkrácení toho odkladu. Pokud vůbec tam obsažen být má. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. A nyní ještě v rozpravě se hlásí pan ministr Metnar. ***