(pokračuje Patrik Nacher)

3.
Návrh poslanců Huberta Langa, Igora Hendrycha, Jiřího Maška a Drahoslava Ryby na vydání zákona, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy
/sněmovní tisk 187/ – prvé čtení

Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 187/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Hubert Lang. Prosím. A prosím také, aby se připravila paní zpravodajka pro první čtení, paní poslankyně Barbora Rázga. Pane poslanče za navrhovatele, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vystoupil jako člověk, který předkládá spolu s kolegy Igorem Hendrychem, Jiřím Maškem a Drahoslavem Rybou návrh zákona, kterým se mění zákony na úseku vnitřní správy, který byl předložen a vložen do systému jako sněmovní tisk 187. (Hluk v sále.)

Co je cílem tohoto našeho návrhu? Cílem tohoto návrhu je reagovat...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, já vás musím přerušit. Tady je hluk z levé i z pravé části. Poprosím nejdřív levou část. Kolegyně, kolegové, jestli můžu poprosit, je to dneska poslední tady předklad. Anebo bude muset pan poslanec zvýšit hlas. Anebo já vás budu muset jmenovat do stenozáznamu. A to samé poprosím na pravé straně, kde se to mezitím uklidnilo. Tak, pane poslanče, můžete pokračovat.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Já to nějak zvládnu. Opravdu ten hluk je tady velký.

Cílem tohoto návrhu je reagovat na aktuální problémy v oblasti digitalizace státní správy a zároveň pokus o eliminaci závažných právních rizik sektoru poštovních služeb. Jde o nezbytné a pragmatické zásahy tam, kde realita neodpovídá původním plánům. Celkově se návrh zaměřuje na čtyři klíčové oblasti. Postupně bych je tady vyjmenoval.

Tou první a nejurgentnější oblastí je zajištění právní jistoty a stability na trhu poštovních služeb. Vracíme zde pravidla financování čistých nákladů na univerzální poštovní službu do stavu před novelou provedenou zákonem č. 332/2025 Sb. Snažíme se tím reagovat na výhrady Evropské komise, která schválila veřejnou podporu pro Českou poštu pouze do výše 1,5 miliardy korun ročně. Aktuální zákonný strop je však nastaven na 2 miliardy korun. Vzniká tedy přímý rozpor s evropskými pravidly. Pokud bychom tento strop nesnížili zpět na 1,5 miliardy korun a neupravili zálohové platby, hrozí nám reálně zablokování proplácení těchto kompenzací. Tak to je první bod.

Neméně palčivým problémem, který novelou také řešíme, se týká odkladu povinných atestací elektronických systémů spisových služeb. Současný zákon ukládá úřadům povinnost přejít na atestované systémy již od 1. ledna 2027. Řada původců (?) však připravena není. Do dnešního dne byly navíc vydány pouze tři atesty a jen několik málo dalších systémů je v nějaké fázi posuzování. Pokud bychom nezasáhli, řada úřadů a institucí by od nového roku porušovala přímo zákon, a to často i bez vlastního zavinění.

Navrhujeme proto poskytnout všem účastím (?) realistický čas na přípravu. Pro ústřední správní úřady posouváme povinnost o dva roky, tedy na datum 1. ledna 2029, a pro ostatní dotčené veřejnoprávní původce o tři roky, tedy až na datum 1. ledna 2030.

S touto agendou velmi úzce souvisí další krok, a to sice úplné vynětí bezpečnostních sborů a vojenské policie z atestačních povinností. Musíme si uvědomit, že tyto složky pracují s extrémně citlivými operativními daty, informacemi živých trestních řízení nebo údaji o chráněných svědcích. Běžné komerční spisové služby pro ně nemají žádné praktické využití, protože jejich systémy jsou z bezpečnostních důvodů uzavřené a specificky integrované. Nutit policii nebo tajné služby k plnění obecných administrativních atestů by znamenalo nejen obrovské finanční náklady, ale především zbytečné riziko vhledu do jejich interní metodické práce.

V neposlední řadě se návrh dále zaměřuje na úpravu časových harmonogramů u dvou velkých informačních systémů, kde technická připravenost zkrátka neodpovídá původním předpokladům. Jako první z nich se jedná o systém eLegislativa. Jsem si jistý, vážené kolegyně a kolegové, že toto slovo zde na půdě Poslanecké sněmovny neslyšíme poprvé. Řada z vás si nepochybně pamatuje situaci, kdy se vlastně o tomto jednalo a jde o opakované odklady. Ti z vás, kteří již měli možnost se s tímto systémem seznámit, nám jistě dají za pravdu v tom, že reference, které mezi námi poslanci kolují, nejsou zrovna dvakrát pozitivní k této nově navržené eLegislativě.

Architektura tohoto systému byla navržena již před 10 lety a v reálném provozu dnes naráží již na své limity. Zkrátka a dobře, systém v komplexnějších situacích vůbec neumí správně odbavit běžnou parlamentní praxi, například jako jsou složitější pozměňovací návrhy. Pokud bychom na tom ostrém startu trvali, riskujeme technický kolaps při projednávání naší legislativy. Proto též navrhujeme odložit povinné předpokládání (předkládání?) novel v tomto systému o dva roky a tedy na datum 15. ledna 2029. Tento čas musíme dát Ministerstvu vnitra, aby ho mohlo využít k zásadní přestavbě a modernizaci celého nástroje, mimo jiné i za využití prvku umělé inteligence, aby byl systém pro uživatele skutečně funkční a přívětivý.

Druhým systémem je matriční informační systém, takzvaná eMatrika. Zde došlo ke zdržení při soutěžení dodavatelů nebo dodavatele, protože bylo nutné vyřešit bezpečné provozování systému v rámci státního cloudu. Abychom neriskovali ostrý start s neotestovaným systémem, tak zde opět navrhujeme posunout jeho spuštění z ledna 2027 na 1. červenec 2028. Zdůvodnění – to poskytne dostatečný prostor pro bezpečný zkušební provoz.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh zákona zkrátka reaguje na objektivní realitu, do které jsme se dostali, přináší tolik potřebnou právní jistotu úřadům, a přitom nijak nezatěžuje veřejné rozpočty. Vzhledem k tomu, že nás u řady termínů opravdu tlačí čas, navrhujeme, aby zákon nabyl účinnosti hned dnem následujícím po dni vyhlášení.

Děkuji vám za pozornost a věřím ve vaši podporu v prvním čtení, abychom tento tisk mohli konstruktivně projednat v garančním výboru, případně v dalších výborech, které budou navrženy, kde se můžeme bavit o jednotlivých parametrech navržených změn, například i o případném zkrácení odkladu atestací a podobně.

Děkuji, pane předsedající. Potom ještě do závěrečného slova v rámci prvního čtení si dovolím načíst nějaké úpravy.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za úvodní slovo. V této chvíli poprosím paní zpravodajku Barboru Rázga, aby se ujala. Pak teprve otevřu obecnou rozpravu. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Barbora Rázga: Děkuji, pane místopředsedo. Já budu velmi stručná, protože pan kolega navrhovatel byl velmi podrobný, takže myslím si, že už není moc k tomu co dodat. Takže já jenom zopakuji, že návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 187 dne 6. 5. tohoto roku a vládě k vyjádření stanoviska 7. 5. a vláda zaslala stanovisko 20. května 2026 a stanovisko bylo souhlasné. Děkuji. (Tleská několik poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: I přes krátké slovo zpravodaje získalo potlesk. V této chvíli otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili zatím tři poslanci s tím, že opět na závěr s přednostním právem vystoupí pan ministr, který tak nevyužije svého přednostního práva. V této chvíli poprosím Kateřinu Stojanovou, připraví se Michaela Moricová. Tak paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já bych ráda úvodem řekla jednu věc. Já naprosto rozumím tomu, že eLegislativa je technicky složitý projekt. Rozumím taky tomu, že pokud ten systém není připravený, tak nemůžeme předstírat, že připravený je. A rozumím i tomu, že u novel zákonů prostě mohou existovat technické problémy, které je potřeba vyřešit. Ale za mě je v tomto přístupu přece jenom jeden velmi podstatný problém. Ten technický odklad eLegislativy totiž nesmí být zároveň odkladem transparentnosti. A už vůbec nesmí být způsobem, jak se na další roky vypne lobbistická stopa právních předpisů, která byla právě v minulých letech zavedena zákonem o lobbování. Obzvláště za situace, kdy na funkční legislativní rámec lobbování jsou navázány i prostředky, které čerpáme z Národního plánu obnovy.

My tady dnes projednáváme návrh, kterým vláda nebo respektive vládní většina přichází tedy s tím dalším odkladem. Konkrétně se navrhuje posunout povinné používání eLegislativy pro novely zákonů až na rok 2029. Pokud je problém v technickém systému, tak se pojďme prosím bavit o technickém řešení a o rozumném přechodném období, ale podle mě není nadále možné, aby se pod záminkou technického odkladu znovu odsunula i lobbistická stopa. Protože přesně to už se stalo při tom prvním odkladu. Zákonem č. 583/2025 Sb. došlo k tomu, že se pro novely zákonů pro přechodnou dobu nepoužijí ustanovení § 16 až 21 o Sbírce zákonů a mezi těmito ustanoveními i právě ten § 20, tedy ustanovení o obsahu důvodové zprávy. A právě tam byla zákonem č. 169/2025 Sb. vložena povinnost uvádět informace právě podle toho zákona zmíněného o regulaci lobbování.

Zároveň došlo k obecně nepřípustné novelizaci již existujících přechodných ustanovení novely zákona o Sbírce zákonů, kdy se řeklo, že při projednávání návrhu zákona, k jehož tvorbě se nepoužil elektronický systém tvorby právních předpisů, se postupuje podle zákona o jednacím řádu ve znění účinném před dnem nabytí účinnosti této novely, což byl rok 2019, tedy šest let před přijetím zákona o lobbování. Jinými slovy, formálně se odkládá eLegislativa, ale fakticky se tím vypnula ta lobbistická stopa, což je podle mě zásadní problém. Protože ta lobbistická stopa není žádná jenom byrokratická ozdoba, není to trest za to, že někdo komunikuje s námi, zákonodárci. Naopak i já vnímám lobbing jako naprosto legitimní součást demokratického procesu. Ostatně zástupci obcí, podnikatelů, zaměstnanců, neziskového sektoru, profesních komor, odborů nebo odborné veřejnosti, jakkoliv chcete, mají samozřejmě naprosté právo říkat politikům a političkám, co si myslí o jednotlivých legislativních návrzích.

Ale zároveň je tu i veřejnost, která má zrovna tak právo vědět, kdo se na které podobě, jakého zákona a jak podílel. To je celé. Když někdo přijde s dobrým argumentem, tak samozřejmě není jakýkoliv důvod se za něj stydět. Když někdo přinese expertizu, která pomůže napsat lepší zákon, tak není důvod, aby to zůstávalo skryté. A naopak, pokud někdo prosazuje zákon partikulární, který má dopad na veřejné peníze, na trh, na práva občanů nebo na jejich povinnosti, tak veřejnost má vědět, kdo u zrodu takového zákona byl. Lobbistická stopa je důležitá právě proto, že propojuje ten konkrétní vliv s konkrétním právním předpisem. Nestačí mít jen registr lobbistů někde vedle. Nestačí říct, tady je seznam lidí, kteří mohou lobbovat. Klíčové je vědět, kdo byl u kterého zákona a jak konkrétně ovlivňoval jeho podobu. Protože všichni moc dobře víme, že právní předpisy tady ani v Senátu nevznikají ve vzduchoprázdnu. Vznikají na různých jednáních, schůzkách, připomínkách, konzultacích, politických dohodách. A čím větší ten který zákon dopad má, tím důležitější je, aby bylo zpětně dohledatelné, jaké zájmy do něj vstupovaly.

Mezinárodní doporučení OECD i praxe protikorupčních organizací dlouhodobě říkají, že nestačí regulovat lobbisty jen obecně. Je potřeba vytvářet takzvanou stopu rozhodovacího procesu, tedy záznam právě o tom, kdo se jak snažil rozhodnutí ovlivnit, kdo byl konzultován a jaké vstupy do rozhodování o jeho podobě přišly.

A proč je to důležité? Těch důvodů je několik. Za prvé, protože to snižuje riziko regulatorního zajetí, tedy situace, kdy zákony fakticky píší ti, kterých se regulace týká nejvíce, aniž by to přitom veřejnost věděla. Za druhé, protože to prostě posiluje důvěru veřejnosti v legislativní proces. Občané nemusí se vším souhlasit, ale musí mít možnost vědět, jak se ke konkrétnímu výsledku došlo. Za třetí, protože to chrání i férové lobbisty a férové politiky. Pokud je komunikace otevřená a dohledatelná, je mnohem méně prostoru pro podezření, že se věci domlouvají někde potají. No a za čtvrté, protože bez té lobbistické stopy je zákon o regulaci lobbování jen poloviční. Máme registr, máme povinnosti lobbistů, máme povinnosti lobbovaných, ale pokud se informace nepropíšou k tomu kterému konkrétnímu legislativnímu návrhu, tak veřejnost pořád nevidí to nejdůležitější – kdo a v jaké fázi se snažil ovlivnit podobu právního předpisu v čí prospěch.

A teď jsme v situaci, kdy se má ten technický odklad eLegislativy prodloužit znovu a návrh, který máme na stole, znovu neřeší to, že první odklad vypnul lobbistickou stopu u novel. To je za nás nepřijatelné. Chci proto velmi jasně říct, že jakýkoliv další odklad eLegislativy je možné přijmout pouze tehdy, pokud současně napravíme tuto chybu a tu lobbistickou stopu znovu zapneme. Povinnost uvést informace o lobbování u návrhu právního předpisu musí platit bez ohledu na to, jestli se návrh technicky zpracovává právě v systému eLegislativy nebo mimo ni. Ostatně transparentnost přece nemůže čekat na nějaký textový editor za téměř miliardu korun.

A proto bych byla velmi ráda, kdyby s touto úpravou přišel sám pan ministr Metnar. Vím, že k tomu odkladu proběhlo současně jednání s opozičními poslaneckými kluby, za což moc děkuji. Doufám, že právě na základě toho jednání pan ministr předloží i řešení, které oddělí právě ten technický odklad systému od té povinnosti zveřejňovat tu lobbistickou stopu. To by byl podle mě správný postup, věcný, férový, transparentní. Pokud se tak nestane, tak předem avizuji že podám pozměňovací návrh tohoto typu sama. Ten jeho smysl bude úplně jednoduchý. Odložme technické používání legislativy tam, kde je to skutečně nezbytné, ale nenechme tím vypnout tu povinnost uvádět informace o lobbování. Obzvláště v situacích, kdy ta lobbistická stopa může fungovat i bez informačního systému.

Čili vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás chtěla požádat, abychom se na tuto věc opravdu nedívali jenom jako na partikulární technikálii, byť to tak může působit. Ona to technikálie není. Je to opravdu otázka důvěry v to, jak vznikají zákony v této zemi. Pokud přijmeme další odklad bez opravy lobbistické stopy, tak tím říkáme veřejnosti: Počkejte si na další roky než budete moci vědět, kdo ovlivňoval zákony v této zemi, a to podle mě není přijatelné. Proto prosím pana ministra i předkladatele, aby tuto věc napravili a prosím i vás jako mé kolegyně a kolegy napříč Sněmovnou, abyste podpořili tento princip, který by měl být podle mě samozřejmý. Technické problémy státu podle mě nesmí a nemají být důvodem pro menší transparentnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji a nyní by měla vystoupit paní poslankyně Moricová. Já vás všechny zdravím, vystřídali jsme se v řízení schůze a pokračujeme v rozpravě. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Moricová: Já vám děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na svou kolegyni Kateřinu Stojanovou ve svém projevu. U návrhu na odklad některých klíčových státních systémů chci říct hlavně jednu věc, a sice, že rozumím tomu, že někdy je odpovědnější spuštění odložit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To neznamená ale, že z odkladu uděláme nový standard a z termínu jen bezvýznamná čísla. Protože to je přesně problém českého státu – něco se naplánuje, pak se to nestihne, pak se to odloží a znovu takhle. A za pár let tu stojíme znovu se stejnou větou – ještě to není připravené, přesto, že se do toho nalily miliony ze státního rozpočtu.

Tohle nesmí být nekonečný seriál bez uspokojivého závěru: eLegislativa, eMatrika, volební systémy nebo elektronické spisové služby nejsou drobné pokusy bokem, jsou to systémy, které mají určovat, jestli bude stát fungovat moderněji, rychleji a zmenší byrokracii pro občany.

A právě proto u nich nestačí říct odložíme poprvé, podruhé, potřetí, ale musíme také jasně říct, kdo za projekt odpovídá a co přesně se má během odkladu podařit a opravit, kolik to bude stát a kdy bude další kontrolní bod. A co se stane, pokud se ukáže že projekt ani po letech není možné dodat v rozumné kvalitě, čase nebo rozpočtu? Protože pokud projekt dává smysl, má smysl ho dotáhnout. Ale pokud se roky ukazuje, že nefunguje, stát musí mít odvahu přestat sypat peníze do černé díry, přepracovat ho nebo ho třeba ukončit. To nejhorší, co můžeme udělat, je držet při životě nekonečné projekty jen proto, že už nás stály moc peněz a nikdo nechce nahlas říct, že tudy cesta nevede.

Modernizace státu není o tiskových konferencích a ignorování termínu, ale o schopnosti řídit veřejné projekty transparentně a s odpovědností vůči občanům. A u eLegislativy je navíc ještě jeden zásadní problém, o kterém mluvila moje kolegyně. A problém, který není technický, ale týká se transparentnosti. První odklad eLegislativy totiž neodložil jen elektronický systém tvorby právních předpisů, ale fakticky vypnul i lobbistickou stopu. Tedy informaci o tom, kdo při přípravě, projednávání nebo schvalování návrhu právního předpisu lobboval. To je povinnost, kterou do zákona přinesla regulace lobbování.

A teď tady máme další odklad – návrh posouvá výjimku pro novely až do roku 2029, ale znovu vůbec neřeší, že lobbistická stopa už byla prvním odkladem odsunuta. A to není drobnost, to je zásah do veřejné kontroly toho, kdo a jak ovlivňuje zákony. A proto říkám jasně, že jakýkoliv další odklad eLegislativy je možné přijmout, ale jedině tehdy, pokud se zároveň zapne logistická stopa.

Technický odklad systému nesmí znamenat odklad transparentnosti. Nemůžeme donekonečna posouvat moderní nástroje státu a přitom mimochodem posouvat i veřejnou kontrolu. Proto odklad v některých případech chápu, může být opodstatněný, správný a také logický, ale musí být zároveň závazkem. Závazkem, že se projekty buď skutečně dotáhnou do funkčního výsledku, nebo že budeme mít odvahu je zastavit, pokud nikam nevedou. A hlavně pokud se něco odkládat technicky, nesmí se pod tím tiše odkládat i právo veřejnosti vědět, kdo ovlivňuje zákony v této zemi. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak paní poslankyně děkuji. A nyní je poslední přihlášený do diskuse pan poslanec Havránek.

 

Poslanec Jiří Havránek: Krásné odpoledne kolegyně, kolegové, budu se snažit nebýt dlouhý, nicméně k tomuto sněmovnímu tisku mám celou řadu připomínek. Nebude se to týkat té části, která se týká poštovních služeb. Nicméně nejprve k eSeLu – já jsem před tím rokem, rokem a půl, když jsme naposledy hlasovali o odkladu, řekl, že už pro delší odklad eSbírky a eLegislativy hlasovat nebudu, a to z celé řady důvodů.

Za prvé proto, že si myslím, že je vlastně obžalobou státu a jedno, kdo seděl na vnitru a někdo seděl na Úřadu vlády... Že i po tolika letech nejsme schopni, byť naprosto revoluční projekt dotáhnout do konce, jsem přesvědčen o tom, že eSeL, a tady možná budu maličko v rozporu s kolegyní předřečnicí je něčím, co má budoucnost a pokud se bude rozvíjet samozřejmě za rozumných finančních podmínek, nikoliv za nějakých předražených dodávek, může pomáhat velmi výrazně jednotlivým poslancům, například i s tvorbou legislativy.

Přece jenom za těch mnoho let od schválení tohoto zákona se posunula například umělá inteligence a jsem přesvědčený o tom, že AI asistent pro tvorbu zákonů, popřípadě pozměňovacích návrhů, by se nám kolegyně, kolegové, všem hodil. A opravdu eSbírka a eLegislativa jsou projekty přelomové jak na tehdejší dobu, kdy byly schváleny, tak i pokud se podíváme na dnešek.

Je ohromnou škodou, tedy že opravdu jsme znovu přistoupili k tomu, že tento projekt s ohledem na neschopnost státu, znovu to opakuji, musíme odkládat. Co mě vlastně štve úplně stejným způsobem je, a úplně jsme na to zapomněli – kolegyně z Pirátské strany tady mluvily o lobbistické stopě, ale součástí eSbírky a eLegislativy má být také to, že konečně v zákonech uvidíme tabulku práv a povinností. To si, pokud možná... paní kolegyně Rázga by mě doplnila, to v roce 2020 získalo 2. místo v anketě o Zákon roku. První tehdy bylo Bank iD.

A opravdu za šest let tím, jak odkládáme neustále eSeL, tak tady něco, co má lobbistická stopa, má samozřejmě dopad do transparentnosti a tabulka práv a povinností jednoznačně ukazuje, co jaká právní norma přináší směrem k podnikatelům a celkově k celému... ke všem regulovaným. Možná tady bych, vážený pane ministře, přítomný, poprosil, zda bychom se opravdu nemohli podívat na to, jak umožnit fungování tomuto i bez té elektronické stopy a bez brány eSbírka a eLegislativy, protože to považuji za ohromnou škodu.

No a teď to nejsložitější a nejtěžší, protože tomu v podstatě málokdo rozumí, a to je úpravy v oblasti novely zákona o archivnictví a spisové službě. Možná si na to někteří vzpomenete v minulém volebním období pan předkladatel Lang byl poslancem, my jsme tehdy s kolegy, s kolegy Robertem Králíčkem, Petrem Letochou, Michalem Zunou, Jiřím Horákem, Marií Pošarovou a Romanem Kubíčkem předkládali návrh zákona, tedy sněmovní tisk 576, kterým jsme právě ty atestace zaváděli. Mělo to i samozřejmě další podmínky, pamatuji si dlouhé, dlouhé, a teď to myslím v dobrém, diskuse s kolegou Jakubem Michálkem, v minulém volebním období... Jak tam například, jaký tam může být vstup, co se týče dokumentů na to Classified a tak dále.

Opravdu jsme na tom strávili mnoho hodin, dokonce bych i řekl dní jednání a následně to Sněmovna podpořila jednoznačně a jednohlasně. Proto mě vlastně štve a já jsem rád za to, že pan předkladatel, kolega Lang, naznačil, že opravdu v těch výborech bychom se měli podívat na to, zda je odklad o tak dlouhou dobu těch spisovek a o povinnosti jejich certifikace nutný. Já to považuji na rovinou úplně za chybu. Chápu, že jsou za tím atestované pouze jednotky těch spisovek, nicméně nesouzním s tím, že by opravdu jejich nedostatek byl v nějakém následném procesu. A kdyby tady stál odklad o rok, možná bych tady v tuhle chvíli nestál já a celý tento návrh nekritizoval.

Co mě mrzí, ale úplně stejně, protože si přesně pamatuji tu debatu, tak mě mrzí, že tam jsou (Nesrozumitelné.) povinnosti pro zmíněné subjekty, ať už je to vojenská policie, popřípadě další bezpečnostní orgány. A to vlastně ze základního důvodu, protože pokud my chceme přece po jednotlivých subjektech, ať už to jsou města a obce, aby využívaly těch atestovaných spisovek, tak to, co zaznělo od vás, pane kolego, a to nemyslím nějak za, ale vy jste řekl, že by to mělo výrazné finanční dopady. Výrazné finanční dopady to může samozřejmě mít i na ta jednotlivá města a obce. A přijde mi vlastně nechtít to po státu, byť rozumím bezpečnostním sborům, tak mi to přijde prostě nespravedlivé a nesprávné.

Proto by mě vlastně i zajímalo, a kdyby tam možná zase nezazněl ten argument o tom, jaký to má finanční... Jaké to může mít drastické finanční dopady, tak já myslím, že prostě pokud jsou tu pravidla a naopak ještě spíše u těch bezpečnostních sborů, tak by ta základní certifikace prostě obsažena být měla. Z tohohle důvodu jsem rád, že nepostupujeme v rámci, já nevím, paragrafu 90 popřípadě čehokoliv jiného a opravdu, byť nejsem už členem výboru pro veřejnou správu ani bezpečnostního výboru, tak se budu těšit na projednání v těch výborech. Určitě na ně dorazím, protože já, poněvadž myslím, že tyto oblasti, o kterých mluvím, právě v oblasti úpravy zákona o archivnictví, jsou na místě a uvidíme.

Mě by možná i zajímala jako v podstatě zpětná vazba z terénu, jestli v tuto chvíli už některé obce naopak neustupují od toho, jak byly domluveny s jednotlivými těmi spisovkáři na tom, že si pořídí ty atestované spisovky a jaký to vlastně bude mít dopad i do podnikání těchto firem. Myslím si, že to je opravdu nešťastná úprava z tohoto ohledu a pojďme se opravdu, prosím, bavit alespoň, alespoň o zkrácení toho odkladu. Pokud vůbec tam obsažen být má. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. A nyní ještě v rozpravě se hlásí pan ministr Metnar.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte i mně, abych se k tomu vyjádřil za Ministerstvo vnitra jako ministr vnitra, kdy k tomuto předloženému návrhu zákona, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy je pro mě velmi důležitý a naléhavý. Ačkoliv se jedná o poslanecký návrh, považuji za důležité vám říci, že navržené změny vznikaly v odborné součinnosti s Ministerstvem vnitra a reagují tak na velmi konkrétní a naléhavé problémy, které, řekněme, za ten necelý půlrok byly zjištěny v těchto projektech.

Já začnu trošku, řekněme, od konce, jak začal pan předkladatel tohoto zákona od těch problémů. Co se týče nebo co je obsahem návrhu, který byl tady představen – já chci jasně říci, že všechny navržené změny považuji za pragmatické a odpovědné. Nejde opravdu o rezignaci na digitalizaci, ani o oslabování modernizačních projektů státu. Ba naopak, jde o návrh, který reflektuje objektivní technologickou, kapacitní a bezpečnostní realitu a vytváří prostor pro to, aby byly jednotlivé systémy dokončeny, a to kvalitně, bezpečně a způsobem, který bude dlouhodobě funkční a hlavně udržitelný.

Pokud bych mluvil konkrétně za Ministerstvo vnitra, což tak činím, veškerý čas, který bychom získali schválením tohoto návrhu zákona intenzivně využijeme k tomu, abychom odstranili problémy, které se v průběhu implementace ukázaly a současně nastavili jednotlivé projekty tak, aby odpovídaly reálným potřebám uživatelů a možnostem státu. V případě systému eLegislativa chceme využít dvouletý odklad k zásadní modernizaci celého editačního prostředí.

Když si vzpomeneme, tak současná architektura systému vychází z řešení navržených před 10 lety a v řadě oblastí již neodpovídá současným požadavkům na flexibilitu, uživatelský komfort ani technologický rozvoj. Naším cílem je vytvořit moderní nástroj, který bude pro uživatele skutečně funkční, intuitivní, a který bude schopen využívat i nové prvky automatizace a umělé inteligence.

Co se týče odkladu spuštění eMatrik na červenec 2028 nám zároveň poskytne prostor pro bezpečný a robustní zkušební provoz, hloubkovou konsolidaci, migraci citlivých historických dat z více jak 1 260 matričních úřadů a také prodetailní školení matrikářů přímo v terénu. U takto citlivé agendy musíme postupovat maximálně odpovědně, protože jakékoliv chyby při ostrém spuštění by mohly mít velmi negativní dopad.

Stejně tak posun termínu atestace elektronických spisových služeb poskytne nezbytný čas dodavatelům pro dokončení atestačního procesu a vytvoření zdravého konkurenčního prostředí, ale i úřadům a dalším původcům pro přechod na novou povinnost. Současně získáme prostor pro redefinici a zmírnění požadavků na velmi malé původce. Protože jestli si uvědomujeme opravdu tohle se bude týkat i malých knihoven na těch, řekněme, obcích.

Návrh na zavedení výjimky z povinností využívat atestovaný elektronický systém spisové služby pro bezpečnostní sbory a vojenskou policii je taktéž logickým řešením, jelikož jejich činnost je svou povahou zásadně odlišná od běžné administrativní činnosti úřadu a komerčně dostupná řešení nesplňují specifické bezpečnostní požadavky. Navíc plošná povinnost atestace by znamenala nejenom vysoké finanční náklady, ale i zbytečná bezpečnostní rizika.

Co se týče výjimky u policie, u vojenské policie, když to takto nazvu orgánem, části orgánů, činném v trestním řízení – tyto orgány samozřejmě, že si spravují, atestují a kontrolují, řekněme, vlastními prostředky tyto spisové agendy. A tady bych opravdu apeloval na to bezpečnostní hledisko, protože víte dobře, že jakýkoliv vstup soukromého subjektu nebo externího subjektu do trestního řízení je velmi složitý a je bezpečnostním... může být bezpečnostním rizikem.

Nakonec jsem si nechal to nejdůležitější, a tu s tou největší naléhavostí, dámy a pánové – za důležitou považuji také navrženou úpravu týkající se České pošty. Návrat zákonného stropu kompenzací na úroveň 1,5 miliardy korun ročně představuje krok, který uvede český právní rámec do souladu s pravidly veřejné podpory Evropské unie a současně umožní odblokování finančních prostředků, které byly dosud zadržovány. To je důležité nejenom pro stabilitu hospodaření České pošty, ale i pro zachování dostupnosti jejich služeb.

Tady jedině touto cestou můžeme napravit ten, řekněme, ten právní stav, který je. Já osobně bych byl rád, kdybychom mohli tou předchozí vládou vyplatit ty 2 miliardy České poště, která tyto peníze urgentně potřebuje nejenom na úhradu, řekněme, těch čistých nákladů z té univerzální služby, ale také potřebuje rychle reagovat na ten trend, který tady v oblasti, řekněme, pošty, doručování je. Pro mě je to zásadní a je to prvním krokem, abychom tuto poštu ještě udrželi, řekněme, s nějakou finanční stabilitou a zajistili nejenom státu, ale i občanům tyto služby.

Na závěr mi dovolte vyjádřit podporu tomuto předloženému, který podle mého názoru představuje odpovědné řešení reflektující současné technologické a kapacitní provozní možnosti státu.

Já určitě jsem otevřen a rezort vnitra je otevřen diskusi o, řekněme, dalších možnostech a vylepšeních pro to, byť je tady časová naléhavost, ale nebyl tlak, abychom tento zákon schválili v prvém čtení a já věřím, že ještě, řekněme, celá řada dobrých návrhů, nechci říct pozměňovacích návrhů, ale může to být formou těch pozměňovacích návrhů, které přijdou a můžeme tento návrh de facto vylepšit.

Co se týče návrhu zavést lobbistickou stopu, opravdu rád se seznámím s tímto návrhem, s tímto technickým a legislativním řešením, a jsem připraven a otevřen samozřejmě dalšímu projednávání tohoto tisku a s vámi na toto téma diskutovat a hledat smysluplné a proveditelné řešení. To je reakce i na ten prvopočátek.

Vy, co jste se účastnili našich jednání, které byly opakované zpočátku, řekněme, individuální, potom jsme to udělali tou hromadnější formou, aby se účastnili zástupci každého politického subjektu tady ve Sněmovně, tak víte, že jsme se snažili dát tomu osvětu a již při těch projednáváních jsem přislíbil, že budeme diskutovat tady nad těmito tématy a jsme opravdu připraveni. Ale s ohledem na problém, na věcný problém a naléhavost toho potřebujeme, abychom tento návrh nezastavili a pokračovali v jeho projednávání a v případně hledali cesty na vylepšení tohoto návrhu.

Ještě krátce k tomu trestnímu řízení – víte dobře, je to velmi sofistikovaný a robustní systém a nikdo jiný než bezpečnostní sbory ho nepoužívá. Nejde jen o to, aby policie nemusela doprogramovávat do systému funkcionality, které nepotřebuje, ale primárně o to, aby v detailu nikdo jiný než právě bezpečnostní sbor do logiky systému neviděl a neznal tak principy policejní práce.

Proto dá mi dává smysl udělat pro sbory výjimku z povinnosti je atestovat. To by bylo za mě na závěr a děkuji vám za případnou podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak nyní máme jednu faktickou poznámku, se kterou vystoupí pan poslanec Havránek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Havránek: Já děkuji asi možná vejdu i do minuty dokonce nebudu třeba ty dvě minuty první poznámka ještě jednou k těm bezpečnostním sborům. V tom asi máme shodu. Na straně druhé i těm bezpečnostním sborům někdo vyvíjí ty IT systémy, nevyvíjejí se samy, tudíž to zadání tam stejně existuje a někdo je s ním seznámen. Proto to považuju za nesmysl. Omlouvám se za to ještě jednou.

Co se týče poznámky o vytvoření konkurenčního prostředí, no přece součástí konkurence ale taky je ten konkurenční boj a to, že tady byli někteří dodavatelé schopni vytvořit atestovanou spisovku a nejsou to jednotky, takže nevytváříme monopol, přece taky popisuje to, že plní ten základní princip toho, že vytvoříte produkt, který splňuje pravidla, no a když jste to zvládli rychleji než váš konkurent, tak jste prostě lepší. Tak to prostě je a my jsme to řešili vlastně i na internetu, ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové a dokonce i ti, kteří neprošli v prvním kole atestací, tak přiznávají, že jsou schopni do konce roku tohleto zvládnout.

Znovu tedy opakuji, ten odklad považuju za zbytečně dlouhý a bezpředmětný. A jinak opravdu si vážím toho, co také zaznělo, tudíž to je vstřícnost v práci na pozměňovacích návrzích, uvidíme, jak to bude probíhat v rámci výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji za zdržení času. V tuhletu chvíli není nikdo přihlášen. Pan zástupce předkladatele.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Já ještě v rámci svého úvodního slova bych chtěl říci, že teda děkuju všem poslancům a poslankyním za věcnou a konstruktivní debatu, kterou jsme tady vedli. My tady garantujeme, že vlastně tento zákon projde celým kolečkem v Poslanecké sněmovně. To znamená, bude to přikázáno výboru, budou tam prostě možné pozměňovací návrhy a vidíte, že to netlačíme v té devadesátce, byť je tam ten tlak, jak říkal pan ministr, na nějaký čas, který nemáme.

Já bych chtěl pouze teda doplnit svoji zprávu, že vzhledem k časovému tlaku a nutnosti poskytnout všem dotčeným subjektům právní jistotu co nejdříve, současně navrhuji zkrátit lhůtu pro projednávání tohoto návrhu ve výboru na 30 dnů. Považuji to za nezbytný krok pro to, abychom stihli legislativní proces dokončit včas a zajistili hladký průběh nadcházejících procesů bez jakýchkoliv organizačních rizik. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji eviduji váš návrh na zkrácení lhůt na projednání ve výborech na 30 dnů.

Ještě někdo další se hlásí do rozpravy? Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že závěrečná slova brali pánové jako vystoupení v rozpravě. Končím tedy obecnou rozpravu.

Návrh na vrácení či zamítnutí nezazněl, pokud mám dobré informace .

A nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Já mezitím zagonguju, aby mohli dojít kolegové.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru, ale protože ještě někteří kolegové přichází, tak já zatím načtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Urbanová od 14 hodin do 16.45 z pracovních důvodů a omlouvá se pan ministr Boris Šťastný od 15.40 do 16.45 hodin z pracovních důvodů.

 

Přistoupíme k hlasování. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru? Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takové usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku.

Hlasování číslo 8, bylo přihlášeno 155 poslanců, pro hlasovalo 145, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já si myslím, že vzhledem k tomu, že tam je ten odklad legislativy, že to má projednat ústavně-právní výbor a říct, jestli z toho vůbec něco má zbýt nebo nemá zbýt, protože mám pocit, že už se s tím fakt trápíme cca 10 let a ty výsledky jsou jako vždycky, že se to o kousek odloží. Ale měli bychom si nějak koncepčně říct, co z toho bude a co z toho nebude. Takže doporučuji ústavně-právní výbor.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, eviduju návrh na ústavně-právní výbor. Ještě je nějaký další návrh, co se týče výboru?Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Bendy, aby tento tisk projednal i ústavně-právní výbor.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, bylo přihlášeno 157 poslanců, pro hlasovalo 62, proti 1. Návrh byl zamítnut.

 

Tak dále konstatuji, že v obecné rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůt na projednání, a to na 30 dnů. S tímto návrhem se nyní vypořádáme v hlasování.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůt? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 10 bylo přihlášeno 157 poslanců, pro hlasovalo 91, proti 7. Návrh na zkrácení lhůt byl přijat.

 

Tak tím jsme se vypořádali s tímto bodem, jestli se nemýlím, žádné jiné návrhy na hlasování tam nejsou a já bod číslo 3 končím, ukončuji jeho projednávání.

 

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, konstatuji, že jsme – hlásí se pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuj,i pane předsedající. Kolegyně kolegové, já budu velmi stručný. Prosím pěkně, podívejme se na tabuli. Je 17.36. Zhruba za 3 hodiny jsme tady projednali věcně tři body, z toho jeden vůbec nebyl banální. Říkám to proto, že nás někdo obviňuje z obstrukcí. Tak je to věc především vládní koalice. Pokud se ty body nachystají, projednají, prokonzultuji se zástupci nás, opozice, tak ty věci jsme schopni projednat bez emocí a racionálně. (Velký hluk v sále, bušení do lavic.) Moc prosíme, aby vládní koalice takto postupovala i u jiných témat a u jiných zákonů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Až ustane potlesk na jedné straně a tlukot na straně druhé, tak dám slovo panu předsedovi Fialovi.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Jenom krátká reakce. Pan exministr Jurečka, prostřednictvím pana předsedajícího, nám chtěl sdělit, že do pátku už nic neprojednáme, protože jsme dneska jako překročili plán a že teď budou číst a obstruovat až do pátku. Tak děkujeme, pane exministře.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další se hlásí pan ministr Šťastný. Pane ministře, prosím.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, za prvé já velice děkuji opozici za to, že jsme udělali tento rok nejspíš rekord, protože jsme schválili za den víc než jsme schválili za asi pět měsíců. Možná je to způsobeno i tím, že tento bod a ty odklady, které jsme schvalovali, byla náprava chybné práce opozice, ale i tak vám moc děkujeme.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak a nyní ještě pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já bych jenom k tomu týdnu a k tomu, co nás čeká na pana kolegu, předsedu Radima Fialu, chtěl říct, ať on nesoudí nás podle toho, jak se sám on choval v minulém období, v době, kdy byl v opozici. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak hlásí se ještě někdo další s přednostním právem? Není tomu tak.

Takže ještě jednou, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, konstatuji, že jsme vyčerpali schválený pořad 21. schůze Poslanecké sněmovny a já tuto schůzi končím.

Na závěr připomínám, že ve středu 3. června bude v 9 hodin pokračovat přerušená 17. schůze Poslanecké sněmovny a ve 14.30 bude pokračovat přerušená 20. schůze Poslanecké sněmovny. Do té doby vám přeji hezký podvečer.

 

(Schůze skončila v 17.39 hodin.)

Aktualizováno 3. 6. 2026 v 8:06.