Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(Jednání pokračovalo v 12.09 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hezké odpoledne, dámy a pánové, nebo hezké poledne. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Budeme pokračovat, a protože uplynula jedna minuta požadovaná na kontrolu výsledků, tak poprosím pana předsedu volební komise pana poslance Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky volby.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Pokud souhlasíte, já – i když pro stenozáznam bych měl u každého ještě jednou zrekapitulovat počet hlasů a rovnou i u toho řeknu, kdo byl zvolen. Pro zjednodušení, u všech hlasování bylo kvorum 86 s výjimkou jediného, a to bylo hlasování o Danielu Hermanovi, tam bylo kvorum 85, jinak bylo všude stejné.

A výsledky jsou následující: Jiří Baumruk – 1 hlas, nebyl zvolen; Stanislav Berkovec – 92 hlasů a byl zvolen; Roman Bradáč – 1, nezvolen; Petr Brozda – 91, zvolen; Aleš Erber – 0, nezvolen; Milan Fric – 0, nezvolen; Daniel Herman – 75, nezvolen; Martin Chalupský – 132 a byl zvolen; Petr Jahn – 1 hlas, nezvolen, Anna Koller – 78, nezvolen, Giuseppe Maiello – 1, nezvolena – nezvolen, Petr Matocha – 3, také nezvolen Richard; Medek – 0, nezvolen, Tomáš Netík – 1, nezvolen, Lucie Plíšková – 93, zvolena; Jiří Šlégr – 91, také zvolen; Luboš Xaver Veselý – 93, zvolen a Marek Vích – 38, nezvolen.

Obsazovali jsme 6 míst a přesně 6 míst bylo obsazeno, takže tato volba byla v tomto smyslu úspěšná, že nezůstalo žádné místo neobsazené, a volbu můžeme ukončit a posunout se k dalšímu volebnímu bodu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Končím bod číslo 118, to znamená Volbu členů Rady České televize, a můžeme přejít k bodu číslo

 

143.
Návrh na volbu předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny

A prosím, aby se slova ujal pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tento bod navazuje na změny v orgánech Sněmovny, který jsme tady provedli předevčírem ve středu večer. Budeme volit předsedu stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS – Generální inspekce bezpečnostních sborů. To už je čtvrtá volba, první kolo a následně v nové první volbě první kolo budeme volit předsedu stálé komise pro hybridní hrozby. Návrhy od poslaneckých klubů jsme obdrželi na volební komisi ve středu 3. června do 19 hodin. Následně jsme obratem vyhlásili výzvu a tu jsme přijali, tedy vyhlášena výzva byla do 19 hodin a následně jsme přijali usnesení 82 per rollam. Konstatujeme následující návrhy: na pozici předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro hybridní hrozby je navržen Vojtěch Krňanský za hnutí Motoristé sobě a na předsedu stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS je navržen kolega poslanec Jiří Havránek za ODS.

Jedná se o volbu tajnou. Ta může proběhnout, je to z jednacího řádu, to znamená, o tom nehlasujeme. Já konstatuji, že u téhle volby budete mít dva hlasovací lístky – pro každou komisi jeden a prosím, pane předsedající, o otevření rozpravy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan poslanec... Ne, ještě ne. Otevírám rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Nikoho takového nevidím, rozpravu končím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: A můžeme tento bod přerušit k provedení volby a otevřít další.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A co se týče volby, pane předsedo, tak nemusíme hlasovat o formě tajné?

 

Poslanec Martin Kolovratník: Nemusíme, je to v souladu s jednacím řádem, je automaticky tajná.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Bezvadné. Takže přerušuji bod číslo 143 do provedení volby.

 

A otevírám bod číslo

 

144.
Návrh na volbu vedoucího stálé delegace Parlamentu do meziparlamentních organizací

A rovněž vás poprosím, pane poslanče Kolovratníku, abyste nás seznámil s postupem.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Zde se 29. května vzdal mandátu poslance dnes už bývalý kolega Karel Beran. Tím se mimo jiné uvolnilo místo vedoucího stálé delegace parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO. Volební komise 1. června vyhlásila lhůtu pro nominace, která byla do 2. června do 12 hodin. Nominace jsme obdrželi a projednali formou usnesení číslo 81 per rollam a obdrželi jsme na tuto pozici, ještě jednou, je to vedoucí stálé delegace parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO, dvě nominace. První je Robert Králíček za hnutí ANO a druhý je Ivan Bartoš za Piráty. I zde se automaticky podle jednacího řádu jedná o volbu tajnou, o tom rozhodovat nemusíme a teď pouze prosím o otevření rozpravy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Otevírám rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy? Nikoho takového, kdo by se hlásil do rozpravy, nevidím, rozpravu tedy končím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: A můžeme tento bod přerušit k provedení volby a otevřít poslední.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Přerušuji tento bod číslo 144 do provedení volby.

 

A otevírám poslední bod, což je bod číslo

 

145.
Návrh na volbu předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prošetření okolností, systémových souvislostí a institucionálního fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy, akciová společnost, Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace a Všeobecné zdravotní pojišťovny ve věci podezření z korupčního jednání (tzv. „kauza Dozimetr“)

Tak, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za úvodní slovo. Ten dlouhý název pan předsedající přečetl, takže já už ho nebudu číst. Budu pracovat s termínem vyšetřovací komise Dozimetr, pokud souhlasíte, a tady povím, že my jsme 25. března jako Poslanecká sněmovna rozhodli usnesením číslo 141 o zřízení této vyšetřovací komise. Následně jsme ji naplnili. To se stalo 27. května na 20. schůzi. Po naplnění vyšetřovací komise jsme my za volební komisi vyhlásili lhůtu na podání návrhů na předsedu této komise, protože až po jeho zvolení může tento orgán začít pracovat. V usnesení číslo 80 per rollam ze dne 2. června volební komise konstatuje, že jsme obdrželi dva návrhy. První je pan poslanec Jindřich Rajchl za SPD, druhý návrh je pan poslanec Pavel Žáček za ODS. I zde se jedná podle jednacího řádu o volbu tajnou, o tom nerozhodujeme hlasováním a pouze prosím o otevření rozpravy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak. Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Žáček. Ano, pan poslanec Rajchl.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Omlouvám se, že jsem předběhl. Většinou jsem poslední v abecedě, takže mluvím vždycky jako poslední.

Já bych si dovolil využít této situace a vyjádřit se, proč jsem přijal kandidaturu na předsedu této parlamentní vyšetřovací komise a řekl svůj pohled obecný vůbec na parlamentní vyšetřovací komise a jejich činnost v rámci...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já jenom přeruším. Než se do toho svého projevu pustíte, tak poprosím kolegy a kolegyně z obou částí našeho sálu, aby – jak z pravé, tak z levé – se ztišili nebo v případě, že je projevy kandidátů do této volby nezajímají, tak aby opustili jednací sál. Děkuji.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuju. Tak já znova začnu nebo naváži. Na rozdíl od některých svých ctěných kolegů já mám dobré důvody, proč podpořit činnost parlamentních vyšetřovacích komisí. Vím, že zde jsou názory relativně skeptické a kritické. Já bych vám řekl proč, abyste pochopili, proč jsem tu kandidaturu vzal.

Začnu tím, že jsem před více než 10 lety publikoval edici dokumentů Vypovídat pravdu a nic nezamlčet, vyšla v Ústavu pro studium totalitních režimů a druhý díl na CEVRO Institutu, respektive dneska CEVRO univerzitě, kde jsem pracoval s protokoly parlamentní vyšetřovací komise, nám dnes relativně vzdálené z Federálního shromáždění ČSFR, kde jsem vydával dokumenty, výslechy, které byly pořízeny právě členy komise a odborným aparátem, vyšetřovateli, které se vztahovaly k 17. listopadu 1989.

Je to stále ojedinělý pramen dokumentů, jsou tam výslechy členů, vysokých členů Komunistické strany Československa, Státní bezpečnosti a třeba i Socialistického svazu mládeže. Tady jsem pochopil, když jsem mohl nahlédnout do archivu Poslanecké sněmovny, kde jsou stále uloženy ve specifickém fondu tyto materiály, jak jsou důležité tyto komise a jak mohou spojit informace, údaje k nějakému kvalifikovanému zhodnocení, byť jako politický orgán Poslanecké sněmovny, a jak nemůže tuto činnost převzít někdo jiný. Ta komise byla vnímána, ta Rumlova komise byla vnímána spíš jako lustrační, a já jsem ukázal, že ona měla obsah, že nám jaksi ukázala řadu věcí, které bychom jinak neznali, vyslechla řadu svědků, kteří by jinak pravděpodobně dodnes vůbec nemluvili. Čili nemohl toto udělat nikdo jiný než členové – vybraní – tehdy Federálním shromážděním, parlamentem a pověření k této činnosti. ***


Související odkazy


Videoarchiv12:10


Přihlásit/registrovat se do ISP