Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.50 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Já dám příklad. Když přijedete sem MHD, tak dost pravděpodobně využijete přestup na Malostranské, na metru. A tam když se podíváte, tak jsou rozšířené ty tramvajové ostrůvky, které jsou rozšířený takzvaným legem. To je taková plastová záležitost, která vypadá trochu jako obrubník, ale vlastně to není stavební úprava. Proto se to používá často v momentech, kdy chcete udělat něco jako rychle, protože bohužel ten proces se stavební úpravou by byl příliš nadlouho. Pochopitelně to vyžaduje posouzení silničním správním úřadem, protože tam jako posouváte vlastně, kudy jezdí auta. To je jasné. Často musíte překreslit ty pruhy, to je logické, takže to je v pořádku, že se tím zabývají dopravní inženýři. Nicméně přece jenom není to stavební úprava. Akorát že to lego některým lidem trošku jako esteticky vadí.
To znamená, správné řešení je nakonec tam přece jenom přijít, třeba poté, co se ten provoz jako osvědčí, že tam může být tahleta úprava – rozšířený ostrůvek, nikomu to nevadí, auta jezdí, tramvaje cinkají a chodci nepadají do silnice, což je moc fajn nejenom pro ty chodce, ale i pro ty řidiče; tak potom nastupuje to, že byste to měla předělat do té stavební úpravy, to znamená dát tam poctivou žulu nebo beton třeba v některých jiných místech, když jste mimo památkovou rezervaci, a každopádně to prostě vyřešit stavebně.
Jenomže ouha. Přestože vy vlastně nebudete měnit vůbec nic, akorát místo toho lega dáte ten kámen nebo beton, tak najednou je to stavební úprava a musíte s tím na stavební úřad. No a já se ptám proč? Copak tam vymyslí státní správa na úseku stavebním, když to je vlastně jenom taková jako petrifikace toho stávajícího stavu?
Mimochodem petrifikace je vlastně v tomhle případě velice případné slovo, protože to jde skutečně jako o zakamenění toho stavu, místo plastového lega tam dáte ten kámen. Ale prostě je to jenom o tom, že se potvrdí ta úprava, která byla udělaná třeba nějak dočasně.
Takže cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zrychlit a zefektivnit postup vlastníků pozemních komunikací, tedy zejména obcí a měst – nějaké silnice asi může spravovat i kraj, nicméně tam asi moc neřešíme obrubníky většinou – při úpravách a kultivaci ulic. Takže změny, jejichž zrychlení ten navržený pozměňovací návrh řeší, se nedotýkají geometrie křižovatek nebo jízdních pruhů nebo dopravně technických kvalit komunikací.
Ten návrh zařazuje mezi drobné stavby, které nevyžadují stavební povolení, ty vyjmenované úpravy pozemních komunikací, jako jsou úpravy povrchu, zvýšení, snížení nivelit, osazení některých prvků. A ve výčtu prvků se nacházejí i takové, které typicky nejsou stavbami, tedy neodpovídají té definici obsažené v § 5 odst. 1 stavebního zákona, ale které by jimi mohly být podle svého provedení v některých případech třeba a v hraničních případech by třeba o té povaze panovaly pochybnosti.
Protože ano, holt je to teďka tak, že některý stavební úřad v nějakém místě řekne, toto je stavební úprava, a v nějakém jiném místě, dokonce i ve stejném městě, pokud máte ty stavební úřady na městských částech, tak řekne ne, toto stavební úprava není. Takže tyto pochybnosti jsou co do svých negativních dopadů odstraněny tím rozšířeným výčtem prvků, které jsou-li tedy stavbami, tak jsou stavbami drobnými.
Tohle je záležitost, díky které by ubyla spousta administrativy, protože potom pochopitelně by nemusel si dopisovat třeba investiční nebo majetkový odbor téhož úřadu se svojí částí, kde se vykonává ta přenesená působnost, což by bylo strašně fajn, si myslím. Protože zkusme na chvíli předpokládat, že i když ten úředník sedí na odboru samosprávné působnosti a nemá tedy to kulaté razítko státní správy, tak přece jenom jako v případech, kdy se posouvá obrubník, tak jako řekněme, že ví, co dělá, protože přece jenom velice pravděpodobně prošel i dost podobným školením jako ten jeho kolega, kolegyně ob ty dveře vedle na tu přenesenou působnost.
Tím rozšířením toho výčtu drobných staveb dle tohoto návrhu nejsou nicméně dotčeny případné povinnosti podle jiných právních předpisů, zejména tedy podle zákona (č.) 13/1997 (Sb.), o pozemních komunikacích. Ovšem podle § 32a tohoto zákona se ani na nově stanovené kategorie drobných staveb nevztahuje povinnost obstarat si písemný souhlas s umístěním stavby v ochranném pásmu.
Potom je tam nový bod 5.4.7, který směřuje do té přílohy číslo 1 odst. 1 písm. g) bod 7. Tam se tedy navrhuje zařadit mezi drobné stavby zvýšení, nikoliv snížení nivelity vybraných pozemních komunikací. Zvýšením nivelity nemůže dojít totiž k ohrožení sítí technické infrastruktury uložených pod povrchem komunikace. Takže ta navrhovaná hranice zvýšení nivelity, kdy je stavba ještě stavbou drobnou, odpovídá obvyklé výšce obrubníku.
Potom je tam ještě nový bod 5.4.8, který směřuje na přílohu číslo 1 odst. 1 písm. g) bod 9 za podmínky, že není zasaženo do jízdního pruhu, bude nově možné bez přivolení stavebního úřadu umisťovat na pozemní komunikace, tedy zejména na chodníky, sloupy a další vyjmenované prvky, z důvodů, aby nebyl snížen standard bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, se za drobnou stavbu bude považovat jen odpovídající úprava na komunikaci s nejvyšší povolenou rychlostí do 50 kilometrů v hodině, tedy zejména v obcích.
Tento pozměňovací návrh vychází z nějakých zkušeností, co by uvítaly obce pro to, aby mohly jednodušeji a bez zbytečné administrativy upravovat veřejný prostor.
Potom tady mám další pozměňovací návrh číslo 1213, který už není podepsaný pouze poslanci a poslankyněmi pirátského klubu. Je to pozměňovací návrh, který jde napříč celým spektrem. Konkrétně tedy jsou pod ním podepsaní kromě mě také předsedající Patrik Nacher, Boris Šťastný, Marek Benda, Jana Černochová, Tom Philipp od lidovců, Michal Zuna z TOP 09, Josef Nerušil z SPD, Julie Smejkalová ze STAN. Tedy jsou tam vlastně pod tím podepsáni lidé ze všech klubů politických tady ve Sněmovně. A není náhodou, že to jsou pražští poslanci a poslankyně z těchto klubů, protože tento návrh směřuje k tomu, abychom urychlili stavbu metra D.
Konkrétně je to o tom, že se potřebuje změnit zákon (č.) 465/2023 (Sb.), kterým se měnil zákon (č.) 416/2009 (Sb.), o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, tedy takzvaný liniový zákon. Jde o to, že v tom článku 8, který v něm je, se za slovo „regionální dráhy“ má vkládat slovo „speciální dráhy“. Speciální dráhy je prostě jenom fancy termín pro metro. Když se podíváte do Wikipedie, tak speciální dráha rovná se metro.
A tím pádem je ještě potřeba tam vložit za ten bod 2 v čl. 8 nový bod 3, který slouží pro vyjasnění pochybností. Nejdůležitější z něj je poslední věta. Žádost o prodloužení platnosti stanoviska nebo závazného stanoviska podle věty první lze podat nejpozději dne 31. prosince 2026. Zkusím vysvětlit, co se stalo a proč je to potřeba.
Ten pozměňovací návrh totiž doplňuje do toho komplexního pozměňovacího návrhu novou část, kterou se mění ten zákon (č.) 465/2023 (Sb.), a doplňují se tedy do toho bodu 1 záměry, u nichž lze opakovaně prodloužit platnost stanoviska EIA nebo závazného stanoviska EIA také pro ten záměr speciální dráhy. A zároveň se tam doplňuje to výslovné pravidlo, podle kterého to stanovisko podle toho čl. 8 bodu 2 je považováno za platné do 31. prosince 2026, a tím pádem když se to bude prodlužovat, tak se to může udělat přímo do tohoto data.
Protože tím účelem návrhu je odstranit tu nežádoucí interpretační nejistotu u dopravních staveb zvláštního veřejného významu, což právě jsou ty speciální dráhy, tedy metro jinými slovy, protože ten zákon už teď v tom bodě 1 umožňuje opakované prodloužení platnosti stanoviska EIA u nového jaderného zdroje, dálnice, silnice první třídy, celostátní dráhy, regionální dráhy a vzletové a přistávací dráhy letiště. ***
