Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.30 hodin)
Poslanec Zdeněk Hřib: A stejné pravidlo se vztahuje i na situaci, kdy se taková osoba schová do role poddodavatele, přes kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Protože jinak bychom si tady napsali pravidlo do zákona a hned vedle bychom nechali otevřené dveře pro jeho obcházení. A to by určitě, jak jistě všichni chápeme, nebylo dobře. Takže druhá, ta důležitá část tohoto návrhu, se týká zakázek malého rozsahu ještě také, tedy zakázek, které často řeší právě instituce v takovém tom běžném provozu. Ten návrh říká, že zadavatel nesmí zadat zakázku malého rozsahu dodavateli, kterého by podle tohoto pravidla mohl vyloučit ze zadávacího řízení. A takové jednání by bylo neplatné. Takže tím se zachovává ta logika dosavadní úpravy, ale v právně čistší podobě.
No a třetí věc, která je podle mě naprosto klíčová, to jsou ty svěřenské fondy nebo obdobná právní uspořádání, protože my se tady dlouhé a dlouhé roky tváříme, že ten problém jen v nějakém formálním zápisu. Ale ten problém opravdu není v tom, kdo je kde formálně uvedený. Ten problém je v tom, odkud ten majetek pochází, kdo z něj ekonomicky těží, kdo měl rozhodující vliv a jestli se veřejná moc nepoužívá k tomu, aby se soukromému holdingu otevírala možnost přečerpávání těch veřejných peněz gigantickým penězovodem přistaveným právě k veřejným rozpočtům. A tohle není žádná akademická debata. To je velice praktická věc. Piráti na ten střet zájmů Andreje Babiše ostatně upozorňují dlouhodobě. My jsme upozorňovali na to, že převod toho majetku do svěřenských fondů nesmí být pouze formální trik, kterým se ten konflikt veřejné funkce a soukromého byznysu odsune z dohledu. No a praxe ukázala, že pokud ten zákon nebude napsaný dostatečně jasně, tak bohužel vzniká prostor pro obcházení, který chtějí lidé, jako je Andrej Babiš, využít bez jakýchkoliv možných zbytků.
Takže jinými slovy, nestačí postavit mezi politika a firmu nějakou formální právní konstrukci a tvářit se, že tím ten problém zmizel, protože pokud ten veřejný funkcionář fakticky stál nebo stojí za tím majetkem, který se uchází o veřejné peníze, no tak to ten stát prostě nesmí ignorovat. A když člen vlády ovládá firmu, která sahá na ty veřejné zakázky, tak to není normální konkurenční prostředí. Na tom bychom se snad mohli shodnout. Není to ani férové vůči třeba menším firmám. Není to férové vůči lidem, kteří nemají svého člověka ve vládě. A hlavně, hlavně to není férové vůči občanům, kteří ze svých daní financují stát a očekávají, že stát nebude sloužit soukromému byznysu člověka, který ho současně řídí. To je takový základní předpoklad.
Navíc tedy podle informací Seznam Zpráv Evropská komise české vládě zdůraznila, že dokud nebude střet zájmů premiéra Andreje Babiše skutečně důvěryhodně vyřešen, tak nemá Česká republika vykazovat Bruselu k proplacení výdaje spojené se subjekty z okruhu Agrofertu a dalšími organizacemi kontrolovanými Andrejem Babišem nebo s ním spojenými. A to samozřejmě dopadne i na dotované veřejné zakázky a znamená to velmi jednoduchou věc. Pokud české instituce budou peníze dál vyplácet a následně se ukáže, že střet zájmů nebyl vyřešen, tak ty prostředky Evropská komise neproplatí. No a ten účet samozřejmě zůstane na českém daňovém poplatníkovi, protože se to bude platit z českého státního rozpočtu. A komise nechce žádné politické ujištění, že je jako všechno v pohodě, podepsán Andrej Babiš. Ale požaduje jasné řešení pro ten střet zájmů předsedy vlády, což právě tento pozměňovací návrh nabízí, protože to nové pravidlo v zákoně o veřejných zakázkách bude jasné, bude vymahatelné, bude odolné vůči obcházení.
A připomenu, že po tomto návrhu navíc volají i sami úředníci, kteří prostě nechtějí složitě posuzovat, kdo koho ovládá. Ti naopak chtějí pracovat prostě s tou evidencí skutečných majitelů. Ten návrh navíc není napsaný plošně proti každé malé opci. On dopadá pouze na okruh zadavatelů, kde je silná vazba na tu ústřední výkonnou moc. Tedy dopadá to na stát, dopadá to na Českou národní banku, na státní příspěvkové organizace, na ty státní podniky vybrané státem ovládané nebo financované právnické osoby a některé sektorové zadavatele. Takže je to přiměřené, je to cílené a je to přesně tam, kde to riziko střetu zájmů člena vlády nebo šéfa ústředního úřadu dává smysl řešit. Takže tento pozměňovací návrh dává zadavatelům jasný nástroj, dává dodavatelům jasné pravidlo. No a dává i občanům tu jistotu, aspoň základní, že Sněmovna nechce zavírat oči před střetem zájmů u těch nejvyšších veřejných funkcí.
A ještě jednu poznámku k tomu nekonečnému argumentu, že je to namířené proti jednomu člověku. Tak prosím pěkně není. Je to pravidlo pro úplně všechny členy vlády a pro všechny vedoucí ústředních správních úřadů. A není to jenom tedy záležitost této vlády, ale bude to samozřejmě platit i pro všechny další vlády, které sem přijdou. Platí to prostě obecně. Akorát je pravda, že prostě v české politické realitě tenhle problém, tenhle střet zájmů má konkrétní jméno a velmi konkrétní historii a konkrétní tvář Andreje Babiše. A dělat, že to tak není, by rozhodně bylo pokrytecké. Ale my tady rozhodně neřešíme žádné trestní řízení. My tady pouze navrhujeme pravidla pro veřejné peníze a ta pravidla mají být srozumitelná, vymahatelná a samozřejmě odolná proti obcházení. Trestní řízení s Andrejem Babišem řeší samozřejmě orgány k tomu příslušné, tedy jednak tady české orgány, ale taky ten evropský žalobce. Od toho my tady nejsme, to vyřeší za nás jiní.
Nicméně proto si myslím, že na tomto obecném a obecně platném pozměňovacím návrhu bychom se shodnout mohli, a já bych vás chtěl proto požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Je to technicky přesnější řešení, je to řešení, které pomůže zadavatelům, řešení, které brání obcházení přes svěřenské fondy, no a také je to řešení, které říká velice jednoduchou věc. Stát nemá být nástrojem soukromého byznysu členů vlády. Takže to je pozměňovací návrh, který tedy se vztahuje k těm veřejným zakázkám.
Potom tady mám další návrh, který tedy se vztahuje k modrozelené infrastruktuře. To je tedy pozměňovací návrh číslo 1205. To je tedy pozměňovací návrh Veroniky Kovářové, Zdeňka Hřiba, Gabriely Svárovské, Martina Šmídy, Andrey Hoffmannové, Jany Patkové, Barbory Pipášové, Evy Šrámkové a Ivana Bartoše, tedy všichni z klubu Pirátů, který reaguje na tu stále se zvyšující potřebu výsadby zeleně, zejména tedy dřevin, abychom byli konkrétní, trávníček prostě nestačí, v tom městském prostředí, protože postup i v případě relativně jednoduchých stavebních úprav, jako třeba přeložek inženýrských sítí, úpravy povrchu chodníků a tak dále, které mají za cíl, aby bylo možné vysazovat ty nové dřeviny, tak bohužel nám ve městech často brzdí nebo zcela znemožňují orgány státní správy, jako je třeba Státní památková péče, a to tedy z pohledu navrhovatelů nedůvodně. ***