Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

V roce 2024 zadal Kraj Vysočina spolu s Jihomoravským krajem a Ministerstvem pro místní rozvoj zpracování nezávislé socioekonomické studie, jejímž cílem bylo zmapovat a odborně zhodnotit přínosy a rizika spojená s výstavbou nových bloků v Dukovanech. V návaznosti na tuto studii, respektive jejích výstupů, připravily oba kraje akční plán potřeb, který obsahuje konkrétní opatření reflektující závěry vzešlé ze zpracované studie.

Dovolte mi prosím, abych navrhl zařazení nového bodu na program dnešní schůze, který považuji za strategický nejen pro Vysočinu a Jihomoravský kraj, ale v důsledku pro celou Českou republiku a jehož meritem je projednání stavu připravenosti státu na zvládnutí socioekonomických dopadů dostavby nových jaderných zdrojů v Dukovanech do přilehlých území. Kraje připravily v minulých měsících akční plány potřeb, které představují systematický, odborně podložený a zároveň prakticky uchopitelný rámec pro zvládnutí dopadů této historicky jedné z nejdůležitějších energetických investic České republiky. Ty plány rozhodně nevznikly od stolu, jsou výsledkem intenzivní práce v území, tedy jednání s obcemi, institucemi i s odbornou veřejností, metodou zdola nahoru a byly schváleny předešlou vládou Petra Fialy. Výsledkem je konkrétní zásobník projektů. Na Vysočině jich je 273, z nich je 175 připraveno k realizaci. Nejedná se o žádné teoretické dokumenty, to jsou reálné seznamy investic a opatření, které reagují na budoucí tlak na infrastrukturu, služby i pracovní trh v dotčeném území.

Akční plány jasně definují tři úrovně odpovědnosti – stát, kraj, obce. Co se týče Kraje Vysočina a jeho obcí, ty již si svou roli plní, připravují projekty, koordinují postupy a budují kapacity. Část klíčových oblastí odpovědnosti však leží na státu. Jde o ty, které nelze řešit ryze lokálně – bezpečnost, krizové řízení, kapacity integrovaného záchranného systému, dopravní, energetická infrastruktura, zdravotnické služby a s nimi spojená potřebná logistika a infrastruktura školství anebo pracovní trh a samozřejmě také integrace zahraničních pracovníků. Pokud stát nebude jednat včas a koordinovaně, hrozí, že by místo rozvojového impulsu mohla dostavba Dukovan představovat destabilizační faktor pro celý region.

Akční plány proto zcela oprávněně vyžadují vznik národního kompenzačního nástroje pracovně označovaného jako Program Dukovany. Současně vyčísluje finanční potřeby Kraje Vysočina na přibližně 7,5 miliardy korun, za oba kraje to činí zhruba 15 miliard, přičemž to očekávání a předběžná dohoda je, že dominantní část, to znamená zhruba 80 procent, byla kryta ze státní úrovně. Není to přehnaný požadavek. Je to racionální reakce na projekt, který je ve státním zájmu a jehož dopady stát musí nést spolu s regiony.

Dovolím si zdůraznit ještě jeden rozměr, a to časový. Akční plány počítají s horizontem do roku 2038, to znamená, že rozhodnutí, která učiníme dnes nebo která naopak odložíme, budou mít dlouhodobé dopady na kvalitu života lidí v regionu, na dostupnost veřejných služeb i na ekonomickou stabilitu. Proto navrhuji, aby Poslanecká sněmovna zařadila samostatný bod, ve kterém vláda předloží aktuální stav přípravy Národního akčního plánu, vyjasní finanční rámec a mechanismus kompenzací a představí konkrétní kroky v klíčových oblastech, dopravě, bydlení, zdravotnictví, školství a bezpečnosti.

Ať jsem několikrát zmínil oba kraje, nejedná se o regionální téma. Jde o schopnost státu řídit strategickou investici tak, aby přinesla prospěch obyvatelům České republiky. Jako bývalý hejtman a člověk, který je v té regionální politice i nadále aktivní, považuji za svou povinnost na to upozornit. Máme kvalitně připravený regionální plán a teď je na státu, tedy na nás abychom k němu přistoupili se stejnou mírou odpovědnosti, jako to učinily a činí oba kraje. Děkuji vám za pozornost a žádám o podporu zařazení tohoto bodu do programu dnešní schůze a navrhuji ho k projednání jako první bod. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: První bod dnes. Děkuji. Tak další, kdo je přihlášený, je pan poslanec Jan Bartošek.

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl zařadit na jednání Poslanecké sněmovny bod s názvem Vláda ničí funkční model protidrogové politiky a tím ohrožuje občany České republiky. Zde předkládám takový leták, (Ukazuje plénu.) který zde nechám panu premiérovi, aby si ho mohl v klidu přečíst, protože dne 1. června 2026 vstoupili poskytovatelé adiktologických služeb v celé České republice do koordinované výstražné stávky a tento protest je přímou reakcí na vládní usnesení ze dne 18. května letošního roku. Tímto rozhodnutím totiž vláda schválila překotný a narychlo připravený, respektive nepřipravený převod integrované protidrogové politiky z nadrezortního Úřadu vlády s tím, že česká praxe byla v mnoha ohledech vzorem pro ostatní státy, chce je přesunout pod gesci Ministerstva zdravotnictví. Současně vláda odvolala národního protidrogového koordinátora, jak je u této vlády zvykem, esemeskou bez předchozí konzultace. A jsem přesvědčen že tímto krokem hazarduje stávající vláda s kontinuitou péče pro desetitisíce klientů a otevírá dveře finančnímu, ale i koncepčnímu kolapsu celého oboru. Stávka adiktologů pramení z oprávněných obav, že celý tento obor bude postižen, zničen a především se stává nepředvídatelné jeho fungování.

To, co já vidím jako velké strukturální problémy tohoto vládního rozhodnutí, je, že na Ministerstvu zdravotnictví je absolutní absence kompetencí. Ministerstvo zdravotnictví totiž postrádá jakékoliv páky pro koordinaci daňové politiky, celní správy, školství nebo represe, které jsou pro integrovanou politiku klíčové, přičemž se agenda dotýká velkého množství peněz, desítek až stovek miliard korun ročně. Myslím si, že se jedná o návrat k neúčinnému modelu, kdy převládnutí pouze jednoho pohledu, ať už je jakýkoliv, tak to vždycky vede na úkor přístupu takzvané minimalizace rizik, tedy harm reduction. A jsem přesvědčen, že jestli vláda půjde touto cestou, tak reálně v České republice hrozí masivní šíření HIV, žloutenek, zneužívání syntetických drog, ale současně se to týká i například nového typu závislostního chování, jako je sebepoškozování, míra úzkosti a sebevražedných tendencí. Jenom pro ilustraci, tento návrh podpořila například Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, Společnost pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangalisty Purkyně, Česká asociace adiktologů nebo Agentura pro sociální začleňování.

Je k tomu ještě potřeba říct, že tuto zkušenost už máme. Na Ministerstvu zdravotnictví daná agenda byla, ale nebyla absolutně schopna systémově řešit ani otázky závislostního chování směrem k tabáku nebo alkoholu a jsem přesvědčen, že témata, jako jsou například hazard, se na tomto ministerstvu také nebudou řešit. To znamená, že Ministerstvo zdravotnictví nedisponuje patřičnými kompetencemi pro (nesrozumitelné) řešení, nedisponuje kompetencí k řešení šedé ekonomiky a daňových úniků a víceméně celé to povede k tomu, že je tady snaha tuto oblast marginalizovat, zabít a v podstatě vytěsnit a přestat řešit, přestat ji platit, což povede k obecnému zhoršení v situaci České republiky.

To, co je tady potřeba říct pod čarou, že tento přesun dlouhodobě odráží chování premiéra České republiky Andreje Babiše, kterého si na Úřadu vlády totiž – vypadá to tak alespoň z veřejně dostupných zdrojů – celkem úspěšně vodí Tünde Bárta, přičemž chování s ní, účastníci ho hodnotí jako chování, které bylo spíš chaotické, komediální, plné citového vydírání, bez schopnosti respektovat a poslouchat odborné a věcné argumenty. To znamená adiktologové požadují, a já je v tom podporuju, okamžitou revokaci vládního rozhodnutí a prosazení koncepčního řešení, kterým je přijetí adiktologického zákona, který by stabilizoval financování a právní postavení služeb na pomezí zdravotního a sociálního sektoru a také vznik samostatné národní agentury, přičemž by byla nadrezortní, byl by to nadrezortní orgán, který by po vzoru například Národní sportovní agentury spravoval protidrogovou politiku a fond prevence, který by byl financován z výnosů spotřebních daní, například alkoholu, nebo případně ze zdaněného hazardu.

Pokud stát na tyto požadavky nepřistoupí, jsem přesvědčen, že hrozí reálný kolaps preventivní sítě, nárůst infekčních onemocnění a drastické zhoršení bezpečnostní situace v zemi a zhoršení situace tisíce uživatelů a klientů, kteří tyto služby potřebují a využívají. Žádám proto o zařazení tohoto bodu na program. V případě že bude zařazen, tak aby byl v pátek jako první bod. A tento materiál z terénu od lidí, kterých se to bezprostředně dotýká, nechávám na stolku pana premiéra. Děkuji a žádám o podporu. ***