Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.00 hodin)
Poslanec Libor Hoppe: Dobrý den. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane předsedo, já trošku teďka odbočím od témat, která se teďka dlouhou dobu projednávala, a i ty návrhy, které tady dneska padaly. Já prostě teďka spadnu trošku malinko dolů na zem a mám jeden takový úplně obyčejný bod a je to bod Zařazení branné výchovy na výuku do škol.
Myslím si, že to je téma, které se v Česku opakovaně objevuje, zejména v souvislosti se současnou bezpečnostní krizovou situací. Nejde o návrat k vojenskému drilu, ale spíše k praktickým dovednostem a zvládání krizových situací. Myslím si, že to je téma, které asi je všem starším známé, ale podle mě by se to znova do těch škol mělo vrátit, i třeba ne tak, že to bude jenom hodina, která bude každý týden, ale třeba jednou za měsíc při nějakém, já nevím, rozšířeném tělocviku. Dneska samozřejmě některé ty věci se probírají už v občanské nauce a něco také v tom tělocviku.
Myslím si, že tam hlavně jsou některá témata, které jsou, to znamená, zase je to nějaké zvládnutí té první pomoci, chování v různých krizových situacích, jako jsou požáry, povodně, evakuace, ochrana obyvatelstva, sirény, kryty, varovné signály, základy bezpečnosti i kyberbezpečnost jako osobní bezpečnost. Pak si myslím, že je dobré využití i složek IZS, které můžou být přítomny i na některých prostě odborných zrovna hodinách, kde by se samozřejmě ti žáci dozvěděli mnohem víc.
Proč? Protože důvody jsou hlavně ta bezpečnostní situace ve světě, potřeba větší připravenosti obyvatel. Je tady fakt nízká úroveň, například když najednou první pomoc, tak vidíte to sami, že dneska i dospělí, kolikrát je nějaká autonehoda nebo cokoliv, je prostě problém. Neví si vůbec rady. Další věc. Občas se to objeví, jsou tady i povodně, jiné věci, kam ty lidi se mají přesunout, nebo co mají dělat. Jsou s tím prostě také problémy. Myslím si, že – jak jsem již řekl, že ochrana člověka za mimořádných situací. Cvičení evakuace, kurzy první pomoci a tak dál. Myslím si, že je lepší více ta praktická než ta teoretická připravenost, protože ta dneska trošku probíhá i v té občanské nauci, něco se o tom baví a tak dál, ale vyšší bezpečnost a připravenost obyvatel, větší sebevědomí mladých lidí v krizových situacích a lepší schopnost druhých a lepší schopnost pomoci druhým. To si myslím, že je asi tak všechno. Myslím si, že by to nebylo špatné se k tomu znovu vrátit a navrhnout to jako součást výuky. Děkuji za pozornost. Navrhuji to ještě jako pátý bod zítřejší schůze. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, pátý bod zítra. Nyní vystoupí pan poslanec Libor Turek a připraví se paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové já mám také – bych si dovolil vystoupit s námětem na změnu programu schůze, který se týká vědy, výzkumu a inovací. Každý asi chápe význam výdajů na vědu, výzkum a inovace pro hospodářský růst a konkurenceschopnost země, protože věda, výzkum a inovace jsou významnou složkou jednoho z faktorů ekonomického růstu. Ty celkové výdaje na vědu, výzkum a inovace se dají zvýšit buď přímo, to znamená ve formě peněz od státu, ve formě grantů a dotací, anebo nepřímo v podobě podpory pro vyšší motivaci podnikatelů. V programovém prohlášení vlády je mimo jiné uvedeno, že z hlediska přímé podpory významně navýšíme výdaje na vědu, výzkum a inovace, protože – teď budu citovat – právě ony představují klíčový motor hospodářského růstu a konkurenceschopnosti země.
Z hlediska motivace podnikatelů k výdajům na výzkum a vývoj chce vláda zatraktivnit daňové odpočty na výzkum a vývoj. Já s tím naprosto souhlasím, s tím, že vláda chce významně navýšit tyto výdaje. Z hlediska té přímé podpory to sice není tam nějak blíže specifikováno, z hlediska nepřímé podpory jsou uvedeny jen daňové odpočty. Co například jiné nepřímé nástroje? Co podpora malých a středních podniků? Protože na základě studií mají významný inovační potenciál a jejich role je důležitá pro technologický a ekonomický růst, přestože si velké firmy mohou dovolit investovat v této oblasti více. Ty nepřímé nástroje jsou flexibilnější než přímé granty a umožňují firmám investovat více při nižších nákladech. A abych nepovažoval tedy to tvrzení o významném navýšení výdajů na vědu, výzkum a inovace za pouhou floskuli, potřeboval bych to nějak osvětlit a vysvětlit, a protože to považuji za velmi důležité a dle mého názoru jde o prvořadou, prvořadou opakuji, záležitost tak proto navrhuji nový bod s názvem Zda ještě a jakým způsobem chce vláda významně navýšit výdaje na vědu, výzkum a inovace v následujících rozpočtech. Čili děkuji za pozornost a prosím o zařazení tohoto bodu, jehož název jsem teď právě přečetl, jako první bod této schůze. Děkuji vám.
Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, takže první bod. Nyní vystoupí paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, dovolte prosím i mně, abych se vyjádřila k pořadu schůze a navrhla pět nových bodů, které navrhuji zařadit jako bod číslo 1, 2, 3, 4 a 5 této schůze, a dovolte mi prosím, abych v těch 10 minutách všech pět bodů alespoň stručně představila a odůvodnila, proč s tímto návrhem přicházím.
První bod se týká ekonomického vlivu Číny v Evropě včetně České republiky. Tento bod navrhuji zařadit pro to, že se domnívám, že tento vliv je negativní a velmi závažný, a to zejména ve dvou rovinách. Nejdříve v té rovině, kterou asi mnozí znáte, a to jsou čínské platformy, které vstupují velmi masivně na evropský trh. Pro vaši představu, ročně vlastně přichází 4 miliardy balíčků do Evropy. To je průměr na jednoho obyvatele Evropské unie v počtu 10 a tento toto má velmi neblahý vliv na naše podnikatele, na naši zaměstnanost, na naše firmy, ale samozřejmě i na pracovní místa. A já jsem přesvědčena, že je to nekalá konkurence, které jsou čeští podnikatelé a evropští podnikatelé vystaveni, protože tento export do Evropy je čínským státem dotován a podporován. Tito podnikatelé a platformy nenesou žádnou odpovědnost za kvalitu výrobků, které nabízí na českém a evropském trhu, a prokazatelně i podle testů opakovaně dochází například k tomu, že produkty obsahují toxické látky. Myslím si, že se musíme více bavit o ochraně spotřebitele a také si uvědomit, že konkurence je zdravá, ale toto je nezdravá konkurence, protože i ti výrobci mají naprosto jiné standardy v oblasti sociální politiky, životního prostředí a vůbec těch standardů, které známe v Evropě, a dokonce některé ty produkty se vyrábí ve vězeňských lágrech a je to otázka i etická. ***
