Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.20 hodin)
(pokračuje Zuzana Mrázová)
Další přínos spočívá v rozšíření spektra drobných staveb a v širší možnosti vydat rozhodnutí jako první úkon v řízení. I zde jde o zjednodušení tam, kde je to odůvodněné podstatou věci a kde složité vedení celého procesu nepřináší odpovídající užitek. Pokud jsou podklady dostatečné a věc je zřejmá, má mít správní orgán možnost rozhodnout přímo, bez zbytečného prodlužování procedur. To je racionální jak pro občany, tak pro stavební úřady. Ocení to nejvíce drobní stavebníci, kteří si navíc často jsou schopni rychle obstarat souhlasy sousedů či podobné nezbytné podklady a osvědčení.
Za důležité dále považujeme i změnu rozhodného data pro posouzení žádosti a možnost doplnit k žádosti také návrh rozhodnutí s odůvodněním. I to reaguje na praktické problémy, se kterými se dnes setkávají stavební úřady, a jde o opatření, která mají přispět k větší předvídatelnosti, ke snížení počtu a opakování procesních sporů a k rychlejšímu a věcně kvalitnímu rozhodování. Zde je nutné si uvědomit, že v důsledku toho, že se projekt posuzuje ke dni vydání rozhodnutí, vede to k opakovanému dokládání, úpravám, předprojednávání a obstarávání aktualizovaných vyjádření a závazných stanovisek. Ve složitějších řízeních to trvá řadu měsíců a někdy i let. To se týká například i strategických staveb státu. V praxi dnes opakovaně narážíme na to, že jejich přípravu a povolování významně prodlužují spory o takzvanou systémovou podjatost. Tyto spory ve svém důsledku stavby nejen zdržují, ale také prodražují. Každý odklad v čase znamená růst nákladů, ať už vlivem inflace, růstu cen prací, materiálů a i financování. Vedle toho vznikají i samotné náklady přezkumu. A přitom se nakonec většinou ukáže, že stavebník, který podal žádost u jediného věcně a místně příslušného úřadu, ani neměl možnost postupovat jinak. Jinými slovy, vedeme složité, dlouhé a drahé spory o situaci, ve které žadatel žádnou jinou alternativu neměl. Tato agenda pak dlouho zatěžuje i soudy, aniž by přinášela skutečné řešení nebo vyšší právní jistotu pro kohokoliv. Předkládané změny proto směřují k tomu, aby se tento typ neúčelných průtahů omezil a aby strategické stavby nebyly blokovány procesními spory, které v konečném důsledku jen zvyšují náklady státu, obcí, investorů a ve výsledku i veřejnosti.
Druhým důležitým okruhem předkládané reformy stavebního práva je personální kapacita stavební správy a dalších dotčených orgánů. Současný stav je takový, že řada úřadů nemá dostatek odborných pracovníků a není schopna včas a řádně vykonávat agendu, kterou od nich stát očekává a za kterou si platí. Pokud od úřadů chceme rychlá, kvalitní a zákonná rozhodnutí, musíme jim vytvořit i podmínky, aby takovou práci byly reálně schopny zajistit.
Proto je důležité posílit flexibilitu výkonu veřejné správy a umožnit efektivnější sdílení pracovních kapacit. Praxe z jiných oblastí veřejné správy, například z agend v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, ale i mnohých dalších ukazuje, že takový přístup je z hlediska zajištění výkonu správních státních agend účinný a racionální. Stát si dnes nemůže dovolit trvat na rigidním modelu tam, kde je zjevné, že kapacity jsou nerovnoměrně rozdělené, kde není možná zastupitelnost a kde sdílení odbornosti může významně přispět k rychlosti i kvalitě rozhodování. Obecně přitom panuje široká shoda, že Česká republika potřebuje povolování staveb systémově zjednodušit a zrychlit. Nejde o dílčí technickou otázku. Jde o podmínku pro výstavbu bydlení, dopravní infrastruktury, energetických staveb a dalších investic, které jsou nezbytné pro rozvoj naší republiky. A je třeba si to říct otevřeně.
V této oblasti nás už například i sousední Polsko, které se reformy stavebního práva nebálo, dávno předběhlo. Dávno už neplatí, že bychom mohli být Polsku vzorem rozvoje. Přes Polsko nás dnes neobchází a neobjíždí jen doprava a turisté, ale především investoři a investice. Pokud nedokážeme reformovat stavební právo i stavební správu, zrychlit a zpřehlednit povolovací procesy, budeme tuto ztrátu konkurenceschopnosti dál jen prohlubovat.
Současně chci zdůraznit, že implementační tým Ministerstva pro místní rozvoj i dalších rezortů intenzivně připravuje organizační stránku reformy tak, aby přechod na nový systém byl dobře připravený a prakticky zvládnutelný. Na tomto místě chci poděkovat za spolupráci všem rezortům i dalším aktérům, kteří nám předkládají podněty, zapojili se do expertních skupin a kteří se na přípravě implementace aktivně podílejí. Například mohu jmenovat Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociaci krajů, Sdružení tajemníků, dále se jedná o profesní komory a svazy a další stakeholdery. Bez jejich zkušeností z praxe, bez jejich součinnosti by nebylo možné připravit změny tak, aby skutečně fungovaly v každodenním výkonu veřejné správy.
Předložené úpravy proto nejsou samoúčelné. Reagují na konkrétní problémy z praxe, které se dlouhodobě opakují a snaží se odstranit bariéry, jež prodlužují řízení, oslabují předvídatelnost a zdražují výstavbu. Cílem není oslabovat ochranu veřejných zájmů, ale nastavit výkon veřejné správy tak, aby byl funkční, odpovědný a časově přiměřený. Stavební zákon jako první zákon v České republice říká, že život lidí, bydlení a práce jsou veřejným zájmem, který je nutné vážit stejně jako jiné zájmy v Česku. Chtěla bych na tomto místě poděkovat za věcnou, konstruktivní a odbornou diskusi, která byla vedena jak na schůzích garančního hospodářského výboru, tak i na jednáních ústavně-právního výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, stejně tak jako za další debatu probíhající i mimo jednání těchto výborů, kterým byla předmětná novela přikázána k projednání.
Dovolte mi proto požádat vás o věcnou podporu této novely ve druhém čtení a o pečlivé posouzení navržených změn. Jsem přesvědčena, že jde o krok správným směrem, ke státu, který umí rozhodovat včas a efektivně, ke stavebnímu právu, které je předvídatelné, a k prostředí, které nebude investice odrazovat, ale umožní je uskutečňovat v rozumných lhůtách. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Tak, kde jsem skončil – tady. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářského výboru jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ústavně-právnímu výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 67/2 až 67/11. (O slovo se hlásí poslanec Benda.) Než se tedy ujme slova... Je tady nějaká (žádost o udělení slova), tak prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já fakt pokládám to, co se odehrálo ve volebních bodech, za poměrně zásadní. Žádám o třičtvrtěhodinovou přestávku na poradu poslaneckého klubu ODS. Současně žádám pana předsedu Poslanecké sněmovny, aby svolal politické grémium, protože si myslím, že nemůžeme takto dál pokračovat. Nebudeme se tady tvářit, že je všechno v pohodě.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Dobře, tedy na základě žádosti pana předsedy klubu ODS přerušuji tuto schůzi do 17.15.
(Jednání přerušeno v 16.28 hodin.) ***
