Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.40 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
Změna byla připravena velmi zajímavým způsobem. Byla připravená, jak už bývá – nebudu říkat dobrým, ale velmi špatným zvykem téhle vlády, utajeně, bez připomínkového řízení, bez jakékoli odborné diskuse. Je zvláštním paradoxem, nechce se mi věřit, že náhodou, že dva zmocněnci dostávají zprávu o změně řízení těchto agend na svoji řádnou dovolenou do ciziny, do hor a podobně. Takhle se změny, které mají proběhnout bez nějakého hlubšího veřejného zhodnocení, dělávají. Skoro lituju jednoho pana koordinátora, kterého jste natáhli na protidrogovou politiku, abyste mu potom na hory napsali, že končí a že jeho agenda se posouvá, byť byla mezirezortně řízena velmi kvalitně z Úřadu vlády, tak se posouvá pouze pod Ministerstvo zdravotnictví. Odborníci, s kterými jsem jako ministr vnitra, jako bývalý ministr vnitra, úzce spolupracoval, kroutí hlavou a argument pana premiéra, že jeden útvar Policie České republiky se nad touto změnou raduje, je velmi povrchním argumentem, protože protidrogová politika není jenom ta policejní práce, to není jenom ta represivní práce, to není jenom trestání těch, kteří prodávají drogy, kteří organizují drogovou kriminalitu – ano, to je velmi důležitá součást té práce, ale rozhodně ne jediná. Protidrogová politika v sobě čítá mnoho aspektů. Je to především preventivní práce; je to práce na tvorbě nejrůznějších dlouhodobých koncepčních materiálů; a je to především, a to je to slovo – mezirezortní práce, nikoli věc jednoho solitérního rezortu, který nikdy nebude mít takovou pravomoc, aby koordinoval ostatní. Jeden ministr nemůže být nikdy nadřízený ostatním, nemá právo je úkolovat, tak jako Úřad vlády z té koordinační role dlouhodobě měl. A já bych jenom chtěl říci, že tímto způsobem ta agenda nezávisle na tom, kdo vládl, byla řízená po dlouhá léta. A co my tady máme: změnu bez jakéhokoliv připomínkového řízení; změnu bez jakékoli dopadové studie; změnu, která nechává ve vzduchu mnoho otazníků, jakým způsobem ty agendy reálně řešeny budou. Nemáme prostě garantováno, že tato témata dostanou pozornost, jakou by si zasloužila.
A musím i přiznat, že tady mnohokrát zmiňované téma duševního zdraví jako něco, co chce pan premiér a jeho vláda přednostně řešit, tak dostává pěkně na frak, protože tahle systémová změna samozřejmě vede i k tomu, že agenda řešení problematiky duševního zdraví ztrácí koordinaci, kterou měla. A popravdě řečeno, když jsem sledoval včerejší tiskovou konferenci pana premiéra, kde napadal nejenom své koaliční partnery – to je jeho věc, ale kde napadal bezprecedentním způsobem i novináře, tak bych se chtěl možná připomenout s tím, že duševní klid bychom potřebovali všichni, včetně pana premiéra.
Nejsilnější varování přichází v oblasti protidrogové agendy. Ten systém se budoval od roku 1994, 1994, od té doby tady fungoval a já se opravdu domnívám, že systémová změna v oblasti protidrogové politiky by měla projít nějakou zásadnější diskusí, a ne jednoduše z pozice šéfky Úřadu vlády oznámit tak zásadní změnu.
Mimochodem, WHO velmi oceňuje způsob toho, jakým způsobem je v Česku vedena dlouhodobě protidrogová politika. A já budu citovat vašeho koordinátora, kterého jste si vybrali, Pavla Béma jste si vybrali vy a ten říká, že pokud vláda rozhodnutí nebude revokovat, systém se s největší pravděpodobností rozpadne. Co se tady může stát? Nějaké fentanylové krize? Epidemie nových syntetických drog? Nárůst úmrtnosti. To opravdu chceme? Tohle je cílem? Opravdu budeme spoléhat na to, že protidrogová politika už bude mít jenom jeden pilíř, důležitý, ale rozhodně ne jediný, a to je policejní práce? Místo Pavla Béma nastoupí Dita Protopopová. Asi by bylo dobré, kdyby představila nějakou svoji koncepci, protože i z odborné diskuse, která se vede, jsou jisté pochybnosti, jestli tohle je právě obor, kterému by se ona věnovala nějakým dlouhodobým způsobem a měla v něm nějaké velké kompetence.
Ale vy nezůstáváte dlužni vysvětlení pouze v těchto systémových změnách, které tady děláte. Vy dlužíte vysvětlení a já o něj v rámci navrhovaného bodu budu samozřejmě žádat, dlužíte vysvětlení v tom, proč a po jakém zhodnocení chcete prodávat Explosii, proč chcete prodávat firmu, která je od roku 2002 stoprocentně vlastněná státem, v době vojenského konfliktu na Ukrajině se téhle firmě extrémním způsobem daří, což je jednoduše a veřejně dohledatelné – a právě argument paní ministryně Schillerové je: no, tak ji rychle pojďme prodat, dokud se té firmě daří. Mně to přijde jako velmi krátkodobé uvažování, ale to je to, co vás v téhle chvíli definuje: krátkodobé zisky; to, že v téhle chvíli know-how té firmy zahrnuje třeba i výrobu semtexu, což je možná trochu paradoxně jeden z vůbec nejznámějších výrobků z Česka na světě.
Paní ministryně Schillerová řekla: Teď je nejlepší čas na prodej, protože až skončí válka, cena zase půjde dolů. Aha, takže jediným důvodem a motivací je cena. Jinak přeloženo: vláda potřebuje peníze, potřebuje je rychle, není v tom rozhodně žádná promyšlená strategie, není v tom žádné dlouhodobé myšlení o tom, jak poctivě spravovat stát. Měli jsme tady samozřejmě i politické síly, které slibovaly vyrovnané hospodaření. No, tohle není úplně to uvažování, které by asi řádný hospodář, ten skutečně pravicový politik, podporoval: pojďme rychle něco prodat, ať zalátáme díru, kterou jsme si sami vytvořili. To je v kontextu s rozvolňováním rozpočtových pravidel nikoli pravicová, ale čistě levicová politika, kterou tady předvádíte, a to ve veškerých aspektech: pojďme se rychle něčeho zbavit, abychom měli rychlé peníze.
Je to doprovázeno vaším velmi kreativním účetnictvím, kdy spoustu výdajů, které samozřejmě do dluhu tohoto státu půjdou, budete skrývat. Anebo nevím, jestli je to prostě... nějaká snaha pana premiéra Babiše vyhovět přání prezidenta Macrona, který každopádně projevil o takovou firmu zájem, a víme, že pan premiér o tu fotku a přátelství pana prezidenta dlouhodobě stojí, stalo se to ikonickým obrázkem, fotka s Macronem, to je něco, co je v podstatě cílem naší zahraniční politiky. Takže jediným kritériem bude cena? A bude tady nějaké výběrové řízení? Co když někdo přeplatí francouzský stát? Co když někdo přeplatí cenou v téhle chvíli nabídku, kterou by podala Francie? To znamená, že tuhle firmu, strategickou firmu pro náš obranný průmysl, prodáme vlastně komukoli, nebo nějaké zemi, která třeba nespadá do těch, s kterými se zrovna teď kamarádit chceme? Absolutně tomu nerozumím a nedostali jsme k tomu opět žádné vysvětlení. A ty ekonomické ukazatele, pokud se argumentuje jenom cenou, opravdu nejsou přesvědčivou argumentací.
No a nakonec bych se chtěl zastavit u návrhu Patrika Nachera. Konečně je tady, čekali jsme na něj. A nejdřív o něm mluvil pan předseda Poslanecké sněmovny Okamura, že takový návrh bude, potom to korigoval Patrik Nacher, ten často koriguje nejrůznější výroky, a teď přichází tenhle návrh jako sněmovní tisk číslo 201. Patrik Nacher, pan místopředseda Poslanecké sněmovny, tady navrhuje, aby byli od koncesionářských poplatků osvobozeni senioři nad 75 let, firmy do 50 zaměstnanců, nezaopatřené osoby do 26 let. Změna má platit od 1. července, tedy téměř z měsíce na měsíc. Teď máme konec května, takže tady se ukazuje, jak rychle se bude spěchat s projednáním tohoto sněmovního tisku, o kterém se dlouho mluví, ale prohlédnout jsme si ho mohli teď. Předkladatelé odhadují, že výpadek příjmů nebude velký, cituji: v řádech stamilionů korun českých, což nepředstavuje vážný zásah do stability financování veřejné služby provozovatelů ze zákona. Kdyby přijali s jednou čestnou výjimkou zástupci současné vládní koalice pozvání na seminář, který jsme místo vlády – ta žádný takový neudělala – jako Starostové organizovali a na který jsme pozvali i vedení veřejnoprávních médií, Českého rozhlasu i České televize, tak by se mohli seznámit s čísly, které sedí, protože ta jejich, ta, která uvádí Patrik Nacher ve své důvodové zprávě, opravdu nesedí. ***
