Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.00 hodin)
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní paní poslankyně Vendula Svobodová, faktická, a připraví se pan poslanec Jan Berki. Prosím.
Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Já bych se ráda vyjádřila právě tedy k těm konkrétním pasážím. Pokud tady já teď nevím jestli to byl pan Doksanský chtěl vědět, co nám na tom vadí – tak já tedy souhlasím s paní kolegyní Langšádlovou, že to usnesení, tak, jak takhle stojí, tak je ve vnitřním rozporu, ale zároveň ono nedrží vůbec pohromadě, protože není... (Ruch v lavicích vlevo.) Pánové, prostřednictvím pana předsedajícího. To usnesení není uvěřitelné. A proč? No protože ho navrhuje SPD, jehož největší kamarádi jsou AfD, FPÖ, což jsou právě popírači těch Benešových dekretů. Takže veškeré ty části, ty pasáže, kde se nějakým způsobem uvádí nějaké územní nároky, tak právě proto to není uvěřitelné, právě proto. A chci ještě říct, že pak jsou tam části, které říkají, že by se neměly relativizovat nacistické zločiny, že by se měla cítit úcta k obětem nacismu. A Motoristé mají ve svých řadách Filipa Turka, který vlastní nějaké nacistické artefakty a na pietním aktu 17. 11. řve nějakému občanovi do tváře, že mu zahajuje do ksichtu. Tak právě proto to není uvěřitelné, právě proto to vnímáme jako jenom zbytečné rozdmýchávání nenávisti, na kterém se snažíte lacině přiživit. A to je celé, nepatří to sem, je to věc Brna, nechte to Brnu.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou poznámku pan poslanec Jan Berki a připraví se Radek Koten, prosím.
Poslanec Jan Berki: Děkuju, pane předsedo. Já vyslyším výzvu kolegů a budu reagovat. Teď budou, prostřednictvím vaším, odpovídat panu kolegu Venclovi – no pro mě je tedy otázka, když už se chceme bavit o tom, jestli to je, nebo není vhodné, tak víme tedy, jaký je program toho sjezdu? Víme do jakých akcí celý ten sjezd zapadá, abychom se tedy mohli rozhodnout, jestli to je, nebo není vhodné? Jestli naopak ten koncert, který tam je, nedává smysl jako další krok toho smíření?
A kolegovi Krňanskému, zase vaším prostřednictvím – vlastně si kladu otázku, jestli tedy podle vás je to o tom, že pro sjezd ještě není čas, nebo ten sjezd tam vlastně nikdy nemá být. A teď ta otázka – pokud si na to odpovím, že není pro něj ještě čas, tak znamená to, že na něj nejsou připraveni oni, protože se dostatečně neposunuli – teď myslím ten krajanský spolek – anebo česká společnost se dostatečně ještě neposunula? Protože pak když si na to umíme odpovědět, tak se taky můžeme bavit o tom, co můžeme udělat pro to, aby se to jednou mohlo stát a byl to ten krok skutečného usmíření.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní pan poslanec Radek Koten, připraví se pan poslanec Michal Kučera, prosím.
Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já se tady pokusím v podstatě reagovat pouze na nějaké... Nebo udělal jsem si nějaké poznámky tady k těm vystoupením. No tak jsou tady, zaznívají tady různé názory. Samozřejmě buďto to přerušíme po dobrém ten bod, anebo že to je nedůstojná fraška a festival urážek.
No my se musíme podívat do historie. A ta historická paměť v České republice po 81 letech už poněkud kulhá. Občané pravděpodobně vnímají ten pokus o uspořádání sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu tady na území České republiky jako určitou provokaci anebo zkoušku toho, zda Češi již zapomněli nebo obyvatelé Brna a okolí zapomněli na to, co se tady dělo za druhé světové války. My si musíme říci, že tato krajanská organizace – a samozřejmě se vší úctou ke všem stranám, jak tedy k Němcům, tak České republice – tak musíme si tady říct, že to není žádný sjezd zahrádkářů, ale je to samozřejmě krajanské sdružení, které ještě v 50. letech požadovalo revizi Benešových dekretů. A samozřejmě, lidé to u nás vnímají citlivě. Právě proto také všichni dostáváte do svých schránek takové množství zpráv, emailů a podobně.
Já si myslím, že všechny ty body, které tam jsou uvedeny v tom usnesení, tak mají hlavu a patu. Zároveň samozřejmě se odkazují i na ty dohody, které byly uzavřeny s německou stranou a to Brno je vždycky o krok dál. Takže myslím si, že tím, že tady na sebe budeme křičet a budeme se tady přehadovat o tom, kdo má pravdu nebo nebude, to opravdu nikam neposuneme a ty vztahy nezlepšíme. Takže pojďme pracovat na zlepšení vztahů. Nicméně jak jsem říkal, není to skutečně sjezd zahrádkářů. Děkuju.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní pan poslanec Kučera, faktická. Připraví se paní poslankyně Ferčíková Konečná. Prosím máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou děkuju za slovo. Já bych chtěl jenom navázat na kolegu, který celkem správně řekl, že tohleto je velmi bolestivé téma a tenký, křehký led. A já chci říct, že ale vy jste v tuhleto chvíli vzali kladivo a ten tenký, křehký led jste rozbili. A proto by tohleto řešení neměla předkládat Sněmovna, neměla schvalovat Sněmovna, ale dejme tomu vláda, pokud chcete, nebo by se k tomuto tématu měly vyjádřit jednotlivé strany. Myslím si, že by to zastupovalo vůli jejich voličů.
A přestaňme prosím předstírat, že hlavním problémem dneška jsou nějaké historické spory, které už dávno patří do učebnic. Česko a Německo dnes spolupracují jako partneři, je to náš nejvýznamnější obchodní partner, je to náš nejbližší soused a to je prostě realita. A lidé v těch regionech, kterých se to dotklo, jako je třeba náš Ústecký kraj, tak ty opravdu v tuhletu chvíli neřeší politické konstrukce ani nějaká témata historická. Myslíte si, že se o tom baví někde na náměstích nebo na ulicích? Ne, ti řeší nedostavěnou dálnici, ti řeší nedostavěnou železnici, infrastrukturu, stav životního prostředí anebo dostupnost práce a kvalitu každodenního života. Tak prosím, tady ještě jednou – přestaňme znovu otevírat minulost a zneužívat ji pro aktuální politický boj. Je to jen pohodlný způsob, jak odvádět pozornost od skutečných témat, která trápí naši republiku. Děkuju.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní faktická poznámka, paní poslankyně Ferčíková, připraví se Helena Langšádlová. Tak prosím, máte slovo.
Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Děkuju. Já se domnívám a nazvala bych tuhle akci jako pokus o vyvolání strachu a politické radikalizace. Nezlobte se na mě, kolegové a kolegyně, tohle, o co se tady pokoušíme, směřuje jenom k tomu. A chtěla bych jenom upozornit, co říkal kolega Honza Berki – podívejte se prosím na program toho festivalu. Mimochodem tam uvidíte uctění památky obětí holocaustu, bohoslužba za porozumění, Nicholas Winton a domov jako záchran a už jenom mimochodem přítomnost Wintonových dětí můžeme opravdu považovat nejsilnější symbol toho, o co na tom setkání jde. Další programy se týkají například problematiky Romů, segregace a celá ta linka, která se prolíná tímhle festivalem, je usmíření. Není tam ani jedna zmínka toho, že by někdo chtěl zpochybňovat Benešovy dekrety a podobné věci, které tady šíříte a mně se to nelíbí, protože se pouze a jen zasluhujete o radikalizaci naší společnosti, která už tak je dost rozvrtaná, a my bychom tady jako poslankyně a poslanci se měli snažit o to, abychom našli konsensus a nevrtali se v otevřených ranách. Děkuju.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní paní poslankyně Langšádlová, připraví se pan poslanec Vojtěch Krňanský prosím.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych chtěla reagovat na slova poslance Krňanského. On hovořil o tom, že je znepokojen tím, že by mohly vzniknout Spojené státy evropské. Milé kolegyně, milí kolegové, dějiny Evropy jsou dějinami válek a konfliktů. Ty dvě obrovské války 20. století byly jenom vyvrcholením. A právě po těchto válkách se začala budovat společná Evropa, kterou dneska známe jako Evropskou unii. I díky této integraci patříme k nejbohatším a k nejbezpečnějším částem světa. Milé kolegyně, milí kolegové, svět okolo nás se ale mění. Určitě jste postřehli, že vedle nás probíhají dva válečné konflikty, že roste význam Číny, že Američané již nejsou takovými spojenci jako byli v minulosti a Rusko se k nám chová přímo nepřátelsky. Chcete, aby Evropa obstála? Chcete, aby i budoucí generace žili v míru a v bezpečí a byli ekonomicky silné? Není relevantní se bavit o tom, aby vznikly Spojené státy evropské? Chcete, abychom hráli také v tom novém světě nějakou roli? To je přece naprosto relevantní diskuse.
