Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.10 hodin)
(pokračuje Matěj Hlavatý)
Musíme si ale přiznat realitu. Česká republika dnes čelí nejvážnější bezpečnostní situaci za poslední desetiletí. Rusko pokračuje ve své agresivní politice. Evropa masivně přezbrojuje, globální vojenské výdaje v roce 2025 vzrostly o 2,9 procenta. Evropské výdaje vzrostly dokonce o 14 procent, nejrychleji za mnoho dekád. Celý svět chápe, že bezpečnost něco stojí.
A česká republika? Ta pod současnou vládou místo posilování obrany rozpočet škrtá. Rozpočet Ministerstva obrany byl oproti předchozímu plánu snížen přibližně o 21 miliard korun. Reálné obranné výdaje se pohybují pouze kolem 1,7 procenta HDP. To je prostě nedostatečné.
A problém není jen ve výši výdajů. Problém je i v tom, jak se vláda snaží tato čísla vylepšovat. Ano, strategická dopravní infrastruktura je důležitá. Koridor sever-jih a východ-západ mohou mít pro alianční logistiku zásadní význam. Ale pokud mezi obranné výdaje zahrnujeme sporné položky jako plošné provozní výdaje, bezpečnostní prověrky, části státních rezerv nebo administrativní náklady, pak už nehovoříme o reálném posilování obrany. Pak se snažíme jen opticky splnit tabulku. A to poškozuje naši důvěryhodnost.
Stejně závažné jsou samotné škrty. Došlo k omezení prostředků v oblastech, které moderní obrana nutně potřebuje. Protivzdušná obrana, dronové technologie, výzkum, vývoj a vojenské inovace, vojenské zpravodajství. Právě v době, kdy válka na Ukrajině jasně ukazuje, že budoucnost obrany stojí na technologické převaze, dronech, kvalitním zpravodajství a funkčním PVO, tedy šetříme tam, kde bychom měli investovat nejvíce. To není strategická odpovědnost, to je hazard.
A nyní to nejzásadnější. NATO není samozřejmost a musíme si to přiznat. Spojené státy dlouhodobě a zejména prezident Donald Trump opakovaně zdůrazňuje, že pokud evropské státy nebudou plnit své závazky, americká podpora nemusí být neomezená. Trump opakovaně kritizoval evropské spojence za nedostatečné výdaje a otevřeně hovořil o tom, že USA nebudou chránit státy, které neplní svůj spravedlivý podíl. To není žádný detail. To je zásadní strategické varování. Pokud by Spojené státy svou roli v NATO zásadně omezily nebo oslabily, evropské státy včetně České republiky by čelily dramaticky vyšším nákladům na vlastní bezpečnost. Jinými slovy, neplnění závazků dnes může znamenat mnohonásobně vyšší výdaje zítra. Silná Evropa není fráze. Silná Evropa znamená převzít vlastní odpovědnost, než bude pozdě. Proto je dnešní podfinancování nejen rozpočtový problém, je to strategické riziko pro budoucnost České republiky.
Americký velvyslanec Nicolas Merick na to upozorňoval jasně. Česká republika riskuje pověst černého pasažéra v NATO. A spojenci nás nebudou hodnotit podle tiskových konferencí. Budou nás hodnotit podle reality, podle toho, zda jsme schopni plnit naše závazky, podle toho, zda jsme důvěryhodní, podle toho, zda jsme připraveni ne svůj podíl odpovědnosti.
Proto navrhuji tento bod, aby vláda jasně vysvětlila, jak chce reálně dorovnat deficit obranných výdajů, jak chce napravit škrty v PVO, dronech, výzkumu a vojenském zpravodajství? Jak chce obnovit důvěryhodnost České republiky v rámci NATO? Jak chce zajistit, aby Česká republika nebyla slabým článkem v době, kdy se bezpečnostní situace dramaticky zhoršuje, protože obrana země není pouze PR. Obrana země není hra s čísly a švejkování. Obrana země je základní povinnost našeho státu. A pokud ji nebudeme plnit odpovědně dnes, zaplatíme za to v budoucnu mnohem vyšší cenu. Děkuji. A přál bych si zařadit tento bod jako první na dnešní schůzi.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, děkuji. Já mám ten váš bod, pane poslanče, už přepsán, vy jste ho poctivě napsal, Připravenost České republiky plnit závazky vůči NATO, reálný stav obranyschopnosti, jako první bod dnes. (Poslanec Hlavatý: Ano, děkuji.) Děkuji.
V této chvíli je na řadě poslankyně Jana Bačíková, která také napsala, pokud to dodrží, název tady přepíšu odsud. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Bačíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ano, ten bod se bude jmenovat tak, jak jsem vám to tam napsala do přihlášky. Kolegyně, kolegové. Já bych vás opravdu teď požádala o pozornost, protože už tady teď stojím po druhé a chtěla bych vám přednést návrh na změnu zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních.
Ono totiž na první pohled je to velmi drobná legislativa, která ale ve skutečnosti bude řešit opravdu zásadní problém, který bude mít přímý dopad na dostupnost zdravotní péče v České republice. Ta současná právní úprava říká, že odbornou způsobilost k výkonu povolání ošetřovatele lze získat mimo jiné absolvováním tříletého studia na střední zdravotnické škole. Zároveň ale náš vzdělávací systém podle školského zákona umožňuje takzvané zkrácené studium, a to v délce jednoho až dvou let pro ty, kteří už mají nějaké jiné vzdělání. To je běžná a vlastně i funkční praxe napříč vlastně všemi učňovskými obory.
Jenže právě u oboru ošetřovatel tato možnost chybí. A to nikoliv proto, že by to nedávalo smysl, ale čistě proto, že ten zákon obsahuje striktně slovo tříleté. A tady mně tedy dovolte upozornit na jeden paradox. Zákon dnes umožňuje získat kvalifikaci ošetřovatele prostřednictvím akreditovaného kurzu, který trvá přibližně jeden rok, ale neumožňuje získat prostřednictvím zkráceného studia na škole, které je vlastně kontrolovatelnější. Když to řeknu jinými slovy, umožňuje nám kratší a méně strukturovanou cestu, ale blokujeme cestu standardní, školní. A to další srovnání je třeba také u oboru praktická sestra, kdy délku studia vůbec neřešíme. To znamená, že tento obor lze studovat i ve zkrácené formě a systém s tím nemá vůbec žádný problém.
Ta navrhovaná změna je opravdu minimální a spočívá v tom, že ze zákona odstraníme to jediné slovo tříleté. Tím umožníme školám otevřít zkrácené studium oboru ošetřovatel. Srovnáme podmínky s ostatními obory a odstraníme dlouhodobě neobhajitelnou nerovnost systému. Nezavádíme žádný jiný institut, neobcházíme ani kvalitu ošetřovatelské péče, pouze dáváme prostor tomu, co už v systému máme, co existuje. Ten dopad do praxe bude velmi konkrétní, protože umožníme vstup do zdravotnictví lidem, kteří mají maturitu, ale chtějí změnit třeba profesi nebo absolventům jiných učňovských oborů, nebo těm, kteří se chtějí rychleji zapojit do péče o pacienty.
Zkrácené studium přitom neznamená snížení kvality. Naopak. To studium neobsahuje znovu všeobecné předměty, ale soustředí se jenom na odbornou přípravu. Navíc tuto možnost by mohly využít desítky škol po celé České republice, které tento obor už teď vyučují, ale jsou limitovány legislativou.
My všichni víme, že české zdravotnictví čelí nedostatku personálu, a to vlastně nejvíce zejména v té přímé péči. Často zde diskutujeme o složitých reformách, velkých systémových změnách a počítáme, z čeho se všechno zaplatí. Ale tento návrh, ten jde úplně jinou cestou. Je jednoduchý, rychlý a praktický. Neznamená žádné vyšší výdaje ze státního rozpočtu a neznamená ani snižování standardů, což je také velmi důležité. Znamená pouze to, že si přestaneme házet klacky pod nohy a rozumně se nad tím zamyslíme.
Dámy a pánové, fakt někdy stačí málo, aby ten systém fungoval lépe. A tady stačí opravit jednu legislativní překážku, která za mě nemá žádné racionální opodstatnění. Otevřeme tím cestu lidem, kteří chtějí pracovat ve zdravotnictví, pomůžeme školám a hlavně pomůžeme ve výsledku i pacientům. Proto bych vás chtěla požádat o podporu tohoto návrhu, a to jako první po pevně zařazených bodech dnes. Děkuju vám za pozornost.***
