Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.00 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, mám, tak vstupuji tedy. Tak a máte pět minut na další návrh.
Poslankyně Lucie Sedmihradská: Takže dostávám se ke svému druhému návrhu, a to se jedná o předřazení bodu číslo 89 Zpráva o plnění státního rozpočtu za první pololetí na rok 2025. Zpráva o plnění státního rozpočtu je základním nástrojem parlamentní kontroly výkonné moci v oblasti veřejných financí. Je to moment, kdy může Sněmovna říci - vládo, takhle jsi hospodařila, takhle jsi plnila své záměry a tady jsi selhala a ptát se proč. Tato kontrolní funkce je i ústavní a je naprosto klíčová. A právě tuto roli Parlamentu chce vláda prostřednictvím novely rozpočtových pravidel, sněmovní tisk 90, která bude později dnes projednána ve třetím čtení, omezit.
Argumentace je zde obdobná jako u toho předchozího dokumentu. Vláda i koaliční poslanci často argumentují tím, že Parlament sám svoji kontrolní roli nevykonává řádně, že zprávy o hospodaření státního rozpočtu zůstávají bez projednání. Tak to pojďme dnes změnit. Předřaďme tento bod a diskutujme o Zprávě o plnění státního rozpočtu za první pololetí roku 2025.
Ta zpráva obsahuje nespočet dat a témat, o nichž se můžeme a hlavně bychom se měli bavit a chtít o nich debatovat. Jsou to fakta, která má Sněmovna projednat dříve, než bude hlasovat o změnách pravidel, jimiž se veřejné finance řídí. Protože to je přesně to, o čem je ta novela. Sněmovní tisk 90 mění pravidla pro to, jak stát hospodaří, jak jsou nastaveny výdajové limity a jak parlament může na plnění těchto pravidel dohlížet. Pořadí projednání zde není formální otázkou, je to logická a důležitá otázka. Nejprve se podívejme, jak stát hospodařil. Pak teprve hlasujme o tom, jak bude parlamentní kontrola tohoto hospodaření nastavena do budoucna. Takže ten můj druhý návrh je předřazení bodu číslo 90 Zprávy o plnění státního rozpočtu za první pololetí roku 2025 – jako první bod dnešního programu.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Ano, mám poznačeno. Tak začíná...
Poslankyně Lucie Sedmihradská: A dostávám se ke svému třetímu vystoupení...
Místopředseda PSP Jiří Barták: Máte znovu čas.
Poslankyně Lucie Sedmihradská: Výborně, děkuji mnohokrát. Kde navrhuji zařazení nebo respektive předřazení bodů 91, 92 a 105 na začátek dnešního jednání. Pak to řeknu konkrétně. A jedná se o zprávy o hospodaření České národní banky za roky 2023, 2024 a 2025. Tady si prosím všimněte, že Sněmovna ještě neprojednala zprávu o hospodaření za rok 2023.
Chci tady zmínit důležitý kontext, který souvisí s tím, o čem jsem mluvila před chvílí. A to, že ve veřejném prostoru se v poslední době objevuje otázka, kdy začne Česká národní banka posílat peníze do státního rozpočtu? Přiznejme si, že zákon takovou možnost připouští, ale jsou k ní přísné podmínky. A právě o těch by Poslanecká sněmovna měla být informována dříve, než bude hlasovat o novele Sněmovní tisk 90, která upravuje pravidla fungování veřejných financí.
Zákon o České národní bance je jasný. Než může Česká národní banka odvést cokoliv do státní kasy, musí splnit dvě podmínky. Zcela uhradit kumulované ztráty z minulých let a naplnit rezervní fond. Nic z toho zatím nesplňuje. Kumulovaná ztráta se sice snížila v letech 2023, 2024, ale pro rok 2025 ta ztráta je opět vyšší, což je způsobeno silnou korunou.
Proč toto všechno říkám dnes? Protože debata o tom, co Česká národní banka dělá se svým ziskem, zda a kdy by mohla přispívat státnímu rozpočtu a za jakých podmínek, je přesně ta debata, která by měla probíhat v Parlamentu na základě informací z ročních zpráv, které máme před sebou. Nejde o politická přání. Nejde o mediální spekulace, ale je potřeba diskutovat o faktech. Takže proto bych chtěla, abychom projednali všechny tři zprávy dnes a prokázali tak, že Sněmovna se věnuje institucím, které jsou s veřejnými financemi spjaty, i když stojí mimo státní rozpočet.
Stejně jako u mých předchozích návrhů tak prokážeme, že takovou diskusi vedeme dříve, než měníme základní pravidla, která se týkají řízení veřejných financí. Navrhuji tedy předřazení bodů 91, 92 a 105 jako třetí, čtvrtý a pátý bod dnešního programu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A já teď prosím přečtu omluvy. Celý jednací den z pracovních důvodů omluven poslanec Matěj Ondřej Havel, celý jednací den – zdravotní důvody - poslankyně Andrea Hoffmanová, celý jednací den – zdravotní důvody – Poslankyně Eva Šrámková, do 10 hodin z pracovních důvodů byla omluvena poslankyně Barbora Urbanová a od 11 hodin z pracovních důvodů pan ministr Jeroným Tejc. A dalším v pořadí s návrhy je pan poslanec Vítězslav Schrek.
Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuji za slovo, pane předsedající, pěkné dopoledne. Vážený pane ministře, dámy a pánové, přicházím s návrhem na zařazení nového bodu týkajícího se financování silnic druhé a třetí třídy v regionech prostřednictvím podpory ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Do rozpočtu SFDI na rok 2026 nebyly alokovány prostředky pro kraje na údržbu, opravy a rekonstrukce krajských komunikací. Přitom jde o infrastrukturní síť, kterou denně v regionech využívají miliony lidí. Kraje dlouhodobě upozorňují, že bez státní podpory hrozí snížení kvality jejich komunikací, zhoršování jejich stavu a komplikace v regionální dopravě.
Regionální podpora ze SFDI představuje pro kraje opravdu významnou pomoc s opravami jejich komunikací a spolu s vlastními prostředky krajů, které vyčleňují ze svých daňových příjmů, jim umožňují zajistit nejen dobrou dopravní dostupnost jejich obyvatel, ale zvyšuje také bezpečnost silničního provozu.
Význam ze strany státu mohu dokladovat na svém domovském kraji, kde Vysočina díky podpoře státu opraví každoročně zhruba 35 kilometrů své sítě. V minulých letech se s výjimkou roku 2025 jednalo o částku pohybující se mezi 320 až 390 miliony korun. V loňském roce, kdy byla podpora krajům krácena na 2 miliardy, stále v případě Vysočiny se ale jednalo zhruba o 200 milionů korun.
Naděje na trvalou podporu regionální dopravy se přitom minimálně na nějaký čas rozplynula s nepodporou zákonodárné iniciativy krajů, které v roce 2024 předložili v Poslanecké sněmovně návrh na změnu rozpočtového určení daní pro kraje. To zahrnovalo trvalé zařazení finančních prostředků 4 miliard korun na regionální infrastrukturu ze státního rozpočtu do daňových příjmů krajů. Tuto změnu se bohužel nepodařilo projednat a pro letošní rok již nebyly krajům vyčleněny peníze vůbec žádné. Protože však v řadách ctěné Poslanecké sněmovny zasedá řada poslanců, kteří jsou aktivní i v regionech a tuto situaci nejenže dobře znají, ale jistě vnímají i potřebu krajů zajistit dobrou dopravní dostupnost prostřednictvím své sítě silnic, tak jsem optimistou v případě podpory zařazení tohoto mého aktuálního bodu napříč politickým spektrem. A věřím, že otevření debaty o stabilním a předvídatelném systému financování krajských komunikací najde ve vašich řadách masivní podporu. Zařazuji proto bod Financování silnic druhé a třetí třídy ze SFDI na dnešní program, a to v pořadí projednávání jako první. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní tedy paní poslankyně Eliška Olšáková.
Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, já si dovoluji navrhnout zařazení nového bodu na program jednání Poslanecké sněmovny, který se týká návrhu zákona upravujícího veřejné opatrovnictví, sněmovní tisk 100. Veřejné opatrovnictví je téma, které se dlouhodobě do Sněmovny vrací, opakovaně je odborně diskutováno a zároveň je zcela zřejmé, že jeho neřešení dopadá na jednu z nejzranitelnějších skupin obyvatel, na osoby, které potřebují podporu při právním jednání. ***
