Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.50 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Tak, počet poslanců se pomalu ustálil. Ještě jednou si dovolím načíst usnesení pro ty, co dorazili do sálu Poslanecké sněmovny.
Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení, které zní: „Poslanecká sněmovna potvrzuje trvání stavu legislativní nouze.
A já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takové usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 168 bylo přihlášeno 141 poslanců, pro hlasovalo 94, proti 47. Návrh byl přijat.
Teď se dostáváme ke změnám pořadu schůze. Návrh předsedy Poslanecké sněmovny na zařazení nového bodu do pořadu schůze jsem už vám sděloval, je to návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot, sněmovní tisk 163/2, zamítnutý Senátem. A teď je prostor pro další návrhy na změnu pořadu schůze. Mám tu nejprve přihlášky s přednostním právem. Jako první by k pořadu schůze měla vystoupit paní předsedkyně Taťána Malá. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Taťána Malá: Hezké dobré dopoledne, pane předsedající. Já bych si dovolila navrhnout, aby ten návrh vrácený Senátem, konkrétně tedy sněmovní tisk 163, o cenách, byl dnes projednán jako první bod. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, jako první bod zákon o cenách. První bod dnes. Jako další vystoupí s přednostním právem pan předseda Zdeněk Hřib. (Hluk v sále.)
Poslanec Zdeněk Hřib: Dobrý den. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já myslím, že bychom se tady měli věnovat primárně problémům, které trápí naše obyvatele, trápí rodiny s dětmi, trápí mladé lidi. A asi se shodneme na tom, že jedním z těchto problémů jsou rostoucí ceny, protože to je ekonomický problém pro čím dál tím víc lidí, protože na mnoho rodin i mladých lidí prostě dopadají rostoucí ceny benzínu, nafty, zdražování potravin – a tohle všechno dohromady prostě tvoří nějaké přímé náklady na život lidí a tím pádem i na fungování celé ekonomiky. (Hluk v sále neustává.) A místo toho, aby tady vláda měla jasno, jak to vyřešit, tak je zjevné, že vláda prostě žádný plán nemá. Místo toho se tady snaží ohýbat nějakým způsobem tu legislativní nouzi, aby vytvořili dojem, že po několika letech...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo, já vás přeruším, protože opět je v sále velký hluk. Někteří poslanci hromadně opouští sál, tak počkejme, než tak učiní, ostatní poprosím, aby se ztišili a mohl jste v klidu pokračovat. Děkuju a (Poslanec Hřib: Místo...) Můžete, prosím. (Poslanec Hřib: Díky.)
Poslanec Zdeněk Hřib: Místo toho, aby vláda skutečně reálně řešila příčiny, řešila dopady na prakticky každého, které se prostě přelijou do ekonomiky cestou inflace, tak je zjevné, že vláda vlastně žádný plán teďka nemá a jenom se snaží vykázat nějakou činnost, proto tady ohýbají legislativní nouzi tím naprosto nehorázným způsobem, aby prostě se tvářili, že něco dělají, i když několik týdnů jim to bylo úplně šumafuk. Ale realita je taková, že ceny pohonných hmot prostě kolísají a rostou, je realitou, že jsme extrémně závislí na dovozu ropy a plynu – a tím pádem jsme tedy rukojmím geopolitiky mocností. Jsme rukojmím toho, co se děje na Blízkém východě, co se děje v Rusku, a jsme taky i rukojmím kartelu OPEC. A každý výkyv znamená dražší dopravu, dražší potraviny a dražší život. A Babišova vláda s tím bohužel vůbec nic nedělá. Reaguje chaoticky s jakýmisi krátkodobými opatřeními a místo návrhu reálných řešení nás tady krmí výmluvami a bezobsažným marketingem. Takže vláda nemá plán a nedělá žádné systémové kroky.
Když se podíváme naproti tomu, co teď navrhuje Evropská komise. Takže evropský návrh AccelerateEU představuje jak krátkodobá opatření, tak i strukturální opatření s dlouhodobým účinkem. A tady by se mohla třeba vláda Andreje Babiše inspirovat, protože cílem těch opatření je snižovat závislost zemí Evropské unie na nestabilních trzích s fosilními palivy a posílit odolnost Evropy vůči budoucím rizikům. A pochopitelně základem pro to je čistá energie z vlastních zdrojů a elektrifikace. Takže Komise navrhuje následující kroky ve svém návrhu.
Klíčovou roli hraje koordinace, tedy Komise zajistí, aby opatření na úrovni členských států byla prováděna v plné koordinaci – to zahrnuje doplňování podzemních zásobníků plynu, využívání flexibilních pravidel pro doplňování zásob nebo výjimečné uvolňování zásob ropy. A koordinační skupiny pro ropu a plyn se scházejí často, aby zajistily plnou informovanost členských států o situaci. Vnitrostátní nouzová opatření a opatření zaměřená na zajištění dostupnosti leteckého paliva a nafty včetně dostupnosti výrobních kapacit ropných rafinérií by měla být úzce koordinována.
Za druhé, bude tedy zřízena nová instituce, která bude sledovat produkci, dovoz, vývoz a stav zásob dopravních paliv v Evropské unii, což umožní rychlou identifikaci potenciálního nedostatku a v případě uvolnění nouzových zásob bude sloužit jako základna pro cílená opatření, udržení vyvážené distribuce paliv na odvětví letecké dopravy v EU. A Komise rovněž objasní stávající flexibilitu v rámci leteckého rámce EU.
Dále. Včasná, cílená a dočasná opatření. Tam jde o ochranu spotřebitelů, včetně tedy průmyslu, před cenovými výkyvy. To může zahrnovat cílené programy podpory příjmů, energetické poukázky a programy sociálního leasingu, jako třeba i snížení spotřební daně z elektřiny pro zranitelné domácnosti.
Komise rovněž přijme dočasný rámec pro státní podporu, kterou poskytne vnitrostátním vládám, který poskytne vnitrostátním vládám vnější flexibilitu, včetně mimořádných opatření na podporu nejvíce ohrožených hospodářských odvětví.
Za další, urychlení přechodu na čisté energie z vlastních zdrojů, které nahradí ropu, plyn a fosilní paliva v dopravě. Takže do léta nám Komise předloží akční plán pro elektrifikaci. To bude obsahovat ambiciózní cíl v oblasti elektrifikace a opatření k odstranění překážek bránících elektrifikaci průmyslu, dopravy a stavebnictví. Rychlé provedení plánu investic do udržitelné dopravy je klíčové pro urychlení zavádění udržitelných leteckých paliv.
Posílení soustavy přenosových sítí. Elektrifikaci musí doprovázet přenosová síť, která bude odpovídat danému účelu. Tady jsme bohužel zaspali. Prvním krokem je zajistit plné provedení stávajících právních předpisů a rychlé uzavření jednání o evropském balíčku pro přenosové sítě. Dalším opatřením je maximální využití stávající infrastruktury pro obnovitelné zdroje energie. Rychlá modernizace velkých větrných farem a zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně mořských větrných parků a vodních elektráren, může přinést rychle tolik potřebnou dodatečnou úlevu.
Komise rovněž předloží legislativní návrh týkající se poplatků za připojení k síti a zdanění, který zajistí mimo jiné to, že elektřina bude zdaněna méně než fosilní paliva.
A poslední bod je podpora investic. Na úrovni EU jsou k dispozici značné prostředky, například v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, tedy RRF, 219 miliard euro, a fondů v rámci politiky soudržnosti. A v současné krizi jsou rozhodující rychlost a dopad.
Takže Komise bude členským státům pomáhat s maximálním využitím dostupných finančních prostředků Evropské unie. Ty veřejné prostředky nicméně samy o sobě nepokryjí značné investiční potřeby. Tady se očekává 660 miliard euro ročně do roku 2030 spojené s energetickou transformací. A za účelem mobilizace soukromých investic proto Komise v březnu 2026 přijala strategii pro investice do čisté energie. Komise uspořádá summit o investicích do čisté energie, na němž se sejdou zástupci odvětví finančních služeb, včetně významných institucionálních investorů, předních průmyslových podniků, developerů projektů a veřejných finančních institucí, s cílem urychlit soukromé financování. ***
