Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.00 hodin)
Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych za klub Starostů vystoupila k tomuto poslaneckému návrhu.
Řeknu to hned na začátku zcela otevřeně: nás netěší, že dnes projednáváme další odklad digitalizace v oblasti dávek státní sociální podpory. A netěší nás o to víc, že se bavíme o oblasti, která se bezprostředně dotýká rodin, rodičů, těhotných žen, studentů rodičů a vůbec lidí, kteří pomoc státu skutečně potřebují. Stát jim v takové chvíli nemá komplikovat život. Stát jim ho má ulehčovat.
Právě proto jsme jako vládní koalice v minulém volebním období kladli na prorodinnou politiku tak silný důraz nejen v rovině sloganů, ale v konkrétních opatřeních. Posouvali jsme podporu rodin tak, aby byla adresnější, předvídatelnější a aby více odpovídala realitě dnešní společnosti. Prosazovali jsme změny, které mají rodinám pomáhat v situacích, kdy pomoc opravdu potřebují, a současně jsme chtěli, aby systém fungoval moderněji, rychleji a s menší byrokracií. A to je právě jádro dnešní debaty.
Digitalizace nemá být samoúčelná technologická hračka. Má znamenat, že rodič nebude obíhat úřady s papíry, že nebude čekat týdny na to, co lze vyřídit elektronicky, že komunikace se státem bude srozumitelná, předvídatelná a pokud možno co nejjednodušší a že stát nebude po občanech chtít stále znovu to, co už jednou ví.
My ten cíl velmi podporujeme. Podporujeme moderní, funkční a sjednocenou administraci nepojistných sociálních dávek. Podporujeme i to, aby se procesy mezi jednotlivými dávkami co nejvíce sjednotily. To je správný směr. Jenže zároveň musím dodat i druhou větu. Nejsme spokojeni s tím, že se dnes dovídáme, že stát není připraven tento plán v původním termínu naplnit. Problém není v cíli. Problém je v řízení.
A tady si dovolím i jednu zcela konkrétní poznámku. Kdyby totiž pan Trpkoš, což je osoba, která na MPSV byla přijata právě pro to, aby dohlížela na digitalizaci, napřel všechny své síly do digitalizace procesů a nevěnoval se personálním auditům a destabilizaci tohoto systému ministerstva, možná jsme dnes nemuseli řešit další odklad. Možná bychom dnes neříkali rodinám, že modernější a jednodušší systém přijde zase později. Možná bychom nemuseli opět vysvětlovat, proč stát nestihl, co slíbil. A to je právě ten rozdíl mezi vládnutím, které se soustředí na výsledek, a vládnutím, které střebovává energii samo na sebe. Protože rodinám je nakonec úplně jedno, kolik proběhlo interních auditů, kolik bylo personálních zásahů a kolik se odehrálo resortních přesmyček.
Rodiny zajímá jediná věc: funguje systém, nebo nefunguje? Je pomoc dostupná včas, nebo není? Je stát srozumitelný, nebo není? A to je na celé věci nepříjemné i politicky. Protože digitalizace není nějaký luxusní doplněk v oblasti dávek, je to otázka dostupnosti služby, rychlosti rozhodování, právní jistoty i důstojnosti lidí, kteří se na stát obracejí ve chvílích, kdy řeší své životní situace.
A ještě bych ráda zmínila, že tento návrh obsahuje také prvky, které jdou velmi správným směrem. Například možnost poskytovat rodičovský příspěvek už před narozením dítěte je krok, který reaguje na realitu života mnoha žen v závěru těhotenství. Stejně tak je správné hledat co nejjednodušší a nejpředvídatelnější způsob, jak tyto dávky administrovat. Dává smysl, aby ženy, které kvůli charakteru práce, studiu nebo jiné životní situaci nespadaly do klasických standardních schémat nemocenského pojištění, nezůstaly těsně před porodem bez odpovídající podpory.
Jenže i dobré věci se dají pokazit tím, že stát nezvládne jejich zavedení. A my dnes bohužel stojíme před situací, kdy znovu slyšíme: my bychom chtěli, ale informační systémy nejsou připravené. To je vysvětlení, které můžeme vzít na vědomí, ale těžko je můžeme brát jako něco, nad čím stačí jen mávnout rukou.
Za klub Starostů a nezávislých proto říkám toto. Ano, nemáme z toho radost. Ano, považujeme to za důsledek nezvládnutého řízení rezortních priorit. A ano, považujeme za správné na to upozornit a jasně říct, že takto se modernizace státu dělat nemá. Zároveň si ale plně uvědomujeme ještě jednu věc. Rukojmími tohoto prodlení se nesmějí stát lidé, kteří podporu státu potřebují. Ne rodiče, ne těhotné ženy, ne studující rodiče, ne rodiny, které jsou na funkční a předvídatelný systém odkázány.
A právě proto říkám, že nebudeme vetovat zrychlené projednání tohoto návrhu. Ne proto, že bychom byli nadšeni ze způsobu jakým je předložen. Ne proto, že bychom byli spokojeni s odkladem. A už vůbec ne proto, že bychom chtěli dát komukoliv bianco šek na další podobné postupy. Uděláme to proto, že vnímáme odpovědnost vůči lidem, na které by dopadlo, kdyby se situace dále zkomplikovala. Uděláme to proto, že nechceme, aby se kvůli neschopnosti státu zhoršila dostupnost podpory těm, kdo ji potřebují.
A stejně jasně dodávám i druhou část našeho stanoviska. Tady naše dobrá vůle končí. Stejně jako u sněmovního tisku 125, který bude projednáván následně, dáváme najevo, že jsme v této chvíli připraveni jednat vstřícně kvůli dopadům na občany. To ale neznamená, že budeme tolerovat, aby se z mimořádných a zrychlených postupů stala nová vládní nebo ministerská norma. Tohle není standardní způsob, jak má být vedena legislativa. A tohle rozhodně není standardní způsob, jak má být řízená tak citlivá agenda jako je podpora rodin.
Rodiny v této zemi nepotřebují slyšet, že se něco zase nezdařilo. Rodiny potřebují funkční stát. Potřebují systém, kterému budou rozumět. A potřebují vědět, že prorodinná politika není jen kapitola v důvodové zprávě, ale skutečná schopnost státu doručit pomoc včas a bez zbytečných překážek.
Shrnuji tedy, že podporujeme moderní prorodinnou politiku a podporujeme digitalizaci tam, kde opravdu zlepšuje život občanům. Mrzí nás, že dnešní návrh je důkazem další nepřipravenosti. A přesto nebudeme blokovat zrychlené projednání, protože nechceme, aby dopady nesli ti, kteří pomoc potřebují. Současně ale upozorňujeme zcela jasně, že tolerance k takovému legislativnímu postupu není bezbřehá a do budoucna ji opakovat nebudeme. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Máme tady dvě faktické poznámky, s první pan ministr Aleš Juchelka, s druhou paní poslankyně Jana Pastuchová a potom by se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Renata Oulehlová a potom bychom pokračovali v rozpravě tak, jak jsou lidé uvedeni na tabuli. Máte slovo.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji. Ke své ctěné kolegyni paní Pivoňka Vaňkové – vy jste na té ká osmičce pravidelně sedávala. Dokonce vám bylo řečeno na ká osmičce, když se prosazovala vy osobně hlídačkovné, že se to nedá stihnout v rámci digitalizace. To stejné bylo u předrodičáku. Takové informace máme od těch, kteří tam samozřejmě seděli. A teď si tady dovolujete něco říkat a kritizovat? Vy si vlastně kritizujete do svých vlastních řad, že když se vlastně tady toto dělo, tak vy jste za to mohli. My jsme tady čtyři měsíce. Za čtyři měsíce neuděláte digitalizaci toho všeho, co vy jste tam připravili, včetně superdávky, jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. A všechno jste to dali na Ministerstvo práce a sociálních věcí, včetně toho zpackaného stavebního řízení a té digitalizace. ***
