Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.10 hodin)
(pokračuje Berenika Peštová)
Je to zbytečný, protože si myslím, že opravdu ty lidi, kteří jsou tam dosazováni, tak víte přesně, koho tam dosazujete. Věděli jste to vy jako minulá vláda, věděli to ministři, kteří jsou zřizovatelé jednotlivých organizací. Museli samozřejmě vědět, koho podepisují nebo komu dávají jmenovací dekret, protože věděli, koho tam dávají. Věřím tomu, že jako ministr byste si ohlídal a ohlídáte si, že tam takového člověka nechcete, ne? Že prostě řeknete na té vládě, ne, takový člověk tam být nemůže, protože to a to a to. Já říkám, osobně za mě je to zbytečná byrokracie, proto jsem připodepsala zrušení tohoto zákona, protože se mi zdá, že je k ničemu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní poslankyni Peštové. Nyní s přednostním právem předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib. Máte slovo.
Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Ono je strašně lákavé po vystoupení paní poslankyně Bereniky Peštové zareagovat na něj. Byli bychom tady asi dlouho, ale já si to tentokrát odpustím, protože bych rád tu debatu vrátil do věcné roviny. To je tedy o tom, co vlastně bude reálně znamenat zrušení nominačního zákona.
My jsme tady pokládali včera nějaké otázky. Odpovědi žádné jsme bohužel nedostali, tak bych to nějak zkusil shrnout tedy za paní předkladatelku a za pana zpravodaje. Protože realita je taková, že teď funguje ten zákon totiž jako pojistka proti problematickým nominacím. Protože přestože ten výbor vydává nezávazná stanoviska, tak přece jenom v naprosté většině případů, konkrétně tedy 80 procent, v momentě, kdy výbor kandidáta nedoporučil, tak ministerstva to stanovisko respektovala.
Ostatně, asi tak před pěti dny jsem viděl v novinách nějaké zprávy o tom, že se jedna z vládních stran ohradila proti tomu, že jejich kandidát, respektive kandidátka, byla zamítnuta v rámci tohoto nominačního procesu a svolávala k tomu koaliční jednání. Takže zcela zjevně ten zákon reálně funguje. Myslím si, že právě vláda, která se tedy tváří minimálně a neustále to říká, tedy tvrdíte a snažíte se tady v tomhle směru působit, že to děláte, že nemáte nebo nebudete mít politické trafiky. Já si o tom tedy myslím něco jiného, ale pokud tedy tvrdíte něco takového, tak byste s tímhle zákonem přece neměli mít skutečně žádný problém, zvlášť když tedy vaše vláda byla ta, která to zavedla.
Mimochodem, ten nominační zákon zavádí transparenční prvky přesně v souladu s doporučením OECD pro řízení státních firem z roku 2024 i hospodářskou strategií vlády. To znamená, zrušení zákona jednoznačně znamená oslabení nástrojů personální politiky a riziko snížení profesionality lidí, kteří státní firmy řídí.
Za druhé, není pravda, co tady zaznívalo, že ten proces se nějak prodlužuje, protože při obsazování řídících orgánů musí být oznámení o výběrovém řízení zveřejněno jen 10 dní jako povinné a nominační výbor poté má 10 dní na vydání stanoviska. U dozorčích orgánů je jediná lhůta 10 dní pro nominační výbor. Takže to se opravdu nezdá jako nějaká vysoká cena pro to, že tady máme kvalitnější a transparentnější výběr kandidátů do vedení společností, které tady hospodaří s majetkem v hodnotě více než 1,3 bilionu korun.
Potom tedy tady zazněly argumenty, že ten zákon je nesystémový, protože zasahuje do kompetencí ministrů, a přitom je to poradní orgán vlády. Ale ve skutečnosti, protože vláda činnost ministerstev zastřešuje, tak z podstaty věci tohle je to nejsystémovější řešení, které existuje. Mimochodem, zásah do kompetencí ministrů spočívá pouze v nastavení pravidel. Finální pravomoc jmenovat i politická odpovědnost, ta celá zůstává na ministrech. Takže tam se ve skutečnosti žádný problém také neobjevuje.
Bylo by asi dobré zmínit, když jste tady říkali, že je špatně, že ten výbor nemá žádnou exekutivní pravomoc, tak bych vám možná přečetl důvodovou zprávu k nominačnímu zákonu, tedy důvodovou zprávu z vaší tehdejší vlády: Exekutivní řešení otázky není systémové, jelikož nepřináší dostatečnou veřejnou kontrolu. Teď nám tady tvrdíte, že je problém, že tam nejsou exekutivní pravomoce. Tak já tomu nerozumím tedy. Co se změnilo za ty roky?
Uvedení celé problematiky na úroveň zákona povede k závaznosti formulování pravidel a k posílení důvěry veřejnosti v politiku státu v dané oblasti. To jste měli v důvodové zprávě v roce 2019, tak proč tady tvrdíte teď, že přece stačí jenom podzákonný předpis? Vždyť jste si sami odpověděli v důvodové zprávě tehdy. Takže já tomu opravdu nerozumím, proč tady najednou zaznívají úplně jiné informace.
Za druhé je otázka ceny. Tak my jsme se tady nedozvěděli, kolik to stojí. No tak, já to tady mám. Mám to tady, dohledala to nevládní organizace – vy byste řekli politická neziskovka – Lobbio. To je tedy bývalá Rekonstrukce státu. To je ta Rekonstrukce státu, jak jste jim podepisovali za ANO tehdy, někdy v tom roce 2017, jejich plány a potom jste je neplnili tedy. Tak prosím pěkně, ti spočítali, že samotný výbor pro personální nominace vyšel stát v roce 2021 na – zkuste si tipnout – 79 625 korun. Takže to je cena, kterou my za to platíme. To je naprosto absurdně nízká částka v porovnání s těmi 1,3 biliony korun, což je tedy hodnota majetku, o kterém se tady bavíme, který by měl být efektivně spravován. To znamená, tady je natuty jasné, že po zrušení toho zákona ztráty převáží tyhlety náklady,
Potom tady zaznívaly různé další nesmysly, jako že tedy transparentnost bude zachována. No, není tomu tak, protože zrušení zákona skutečně reálně znamená ztrátu transparentnosti, protože to právě naopak bylo zavedení tohoto nominačního zákona, které transparentnost do obsazování orgánů státních firem vneslo.
Takže, za mě určitě bychom se mohli bavit třeba o novelizaci toho zákona, namísto zrušení. Pochopitelně tam jsou nějaké mezery, které to chce vylepšit. Třeba zavedení Jednotného veřejného portálu pro výběrová řízení, nominace a jmenování, povinnost ministerstva definovat profily pro obsazování jednotlivých pozic v dozorčích radách, rozšíření role výboru pro personální nominace a jeho zapojení do procesu formulací profilů jednotlivých pozic představenstva a dozorčích rad, vedení otevřené databáze kandidátů, kvalitních kandidátů tedy do dozorčích rad.
Takže, i s ohledem na to, že tedy hnutí ANO se před volbami zavázalo k dvanáctce opatření pro fungující stát od iniciativy Česko, funguj, tak mezi opatřeními jsou také návrhy pro kvalitní řízení státních firem, které jsou zahrnuty do vládní hospodářské strategie, tak si myslím, že by stálo za to, abyste skutečně tento zákon nerušili ještě tak ukvapeným způsobem, jak to děláte, protože to je skutečně velký krok zpět v boji proti korupci.
Protože to znamená konec povinných výběrových řízení na manažery státních firem, konec nezávislého posouzení kvality nominací do dozorčích rad a tím pádem tedy konec pojistek proti politickým trafikám ve státních firmách. Nebudou tam žádná kvalifikační kritéria, žádné pojistky proti střetu zájmů, neproběhne žádný proces posouzení nominace.
To je mimochodem ve velice ostrém rozporu s tím, jak jsou reálně řízeny velké soukromé firmy. Vy jste tady přišli s tím, že chcete stát řídit jako firmu. Tak prosím vás pěkně, nevím, jestli to víte, jak jsou reálně řízeny velké firmy. Mám na mysli opravdu velké firmy, firmy, které jsou třeba kotovány na světových burzách. Jestlipak to víte, protože ty firmy, které jsou tímto způsobem kotovány, tak mají formalizované nominační procesy. Protože samozřejmě ty lidi, kteří chtějí investovat své peníze do těchto společností, tak samozřejmě zajímá, jestli jejich peníze budou v bezpečí. Ty zajímá, jestli třeba tu firmu za měsíc, za rok, pak někdo nevytuneluje. ***
