Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A to, že ty úřady práce budou přetíženy. Já jsem se díval velmi kriticky na personální politiku, kterou razil náměstek Trpkoš, teď ho asi dropnu, to jméno, nebo ho řeknu, kdy vlastně mohutně začal propouštět, aniž by ta digitalizace tu práci ulehčovala.

Myslím si, že pan ministr Juchelka to teď nebude mít úplně jednoduché. A že ty úřady práce jsou jako přetížené, tak to se taky ví. Ví se, že sociální služby jsou přetížené, důchody se vyplácejí pozdě, čeká se na tu dávku. Teď zrovna dneska byl takový dramatický článek, jak paní odpojili vodu a ona rok čekala, než se jí vyřeší nějaká jakoby dávka v tom bytě, to mi přijde poměrně šílené. A teď tady pan ministr Juchelka byl za náma, což já kvituju. Já jsem rád, když ministr jde na klub opozičních politiků a něco jim tam jako odvykládá, když od nich něco chce. Za to jsem rád. Kdy my tady odsouváme dva digitalizační kroky, protože nejsou připraveny. Jsou to věci týkající se vypočítávání superdávky, prioritizujeme. Hovoříme o tom, že ty úřady práce mají problém zvládnout stávající agendu. Ještě nemají ty digitální nástroje, teď jim tam prostě do toho padá ta superdávka a tenhle návrh zákona říká, ještě jim jakoby naložíme, jo. Já si dokonce nemyslím, že jakmile bude spuštěn ten systém, o kterém mluví pan Juchelka, on tam žádá o ty dvě devadesátky v těch svých návrzích, který předkládá. Pravděpodobně mu asi vyhovíme, jak jsme se tak o tom bavili. Nechceme, aby došlo k nějakému ještě většímu kolapsu, ale myslet si, že za půl roku to zavedeme a ty úřady okamžitě budou mít volné ruce, protože to bude celý digitální, je skoro taková, jako byla moje představa, že zavedu digitalizaci stavebního řízení a ony myslím, začnou úřady práce druhý den pracovat. Myslím si, že ten scénář je všude stejný, proto i kvituju tady opatrnost, paní ministryně, když jsme se bavili dneska nebo včera nebo kdy to bylo v rámci geoportálu, že si tam radši žádá delší čas, protože si myslím, že ta implementace bude kulhat. Takže v momentě, kdy ty úřady si teda asi sáhnou na ty systémy, co dodává pan náměstek Trpkoš, tak jim tam podle toho současného návrhu zákona vletí ta správa té agendy, kterou jim ten zákon přičleňuje. To si nemyslím, že je dobré.

Já si nemyslím, že je dobré to poradenství v bydlení zakomponovávat do robustního systému sociální pomoci. Já si pamatuju, to jsem ještě nebyl v politice, ale sledoval jsem to, když se v Anglii, která teda rozhodně není stát, který by jako byl sociálně smířlivý ke svým lidem. V Anglii je podle mě tvrdý život, jak tady ve městě, odkud pochází paní ministryně, tam se s tím nikdo moc nemaže, tak když zaváděli super dávku, když digitalizovali Gov.uk, tak tam to mělo strašný sociální dopady. Tam jste byl člověk, který měl třeba nehodu, nebo jste nějaká maminka, který se něco jako stalo a v tom původním systému, klasickém, sociální práce vy jste to dostal do 14 dnů. Do 14 dnů jste dostal nějaké peníze na účet, takže vás nevyhodil z nájmu váš landlord a vy jste mohla dál bydlet. No a po zavedení té dávky jste se, takový člověk, přihlásil do toho systému a než ho to skórovalo automaticky, tak měl tři měsíce a byl na dlažbě a byl vyřízený. Takže dejme si pozor, pokud budeme míchat ty agendy jenom proto, že nám to umožňuje nějaká technologie, která zrovna se vyvíjí na MPSV, tak jako vůbec není garantováno, že vám ten krok práci ulehčí, urychlí. A teď se na to podívejme z těch lidí, ne první, jako proč to celý děláme, by mělo pomoct tomu člověku v nějaký kritický životní situaci. Ne si ho orankovat, vyhodnotit, změřit efektivitu, znárokovat. Takže já si myslím, že tady je velmi, velmi špatný ten krok zavádět, převádět to na ty úřady práce už jako ergo kladívko, protože Úřad práce nemá s politikou bydlení vůbec nic společného.

Si odskočím o šest let dozadu, kdy jsme prezentovali studii dopadů ztráty bydlení a jaké to má náklady pro Českou republiku. V konzervativních odhadech jsme hovořili o 4 miliardách ročně. To bylo to, co autoři té studie dokázali změřit. Sekundární náklady ve zdravotnictví, ztráta práce – pardon, bydlení někde v azylu, náklady na nějakou zdravotní péči, řešení odspodu. Co v té studii nebylo zahrnuto? Pozor, to je velmi důležité. Nebylo zahrnuto, že to jakkoliv souvisí s pracovními návyky. Prostě vztah nebydlím a nepracuju se nedal prokázat, že tam ta vazba je. Proto to v té studii nebylo dáno jako podmínka. My i přesto teď tvrdíme, že problematika bydlení gesčně, tedy podle mě problematika, kterou má řešit ministerstvo místního rozvoje, je řešena vlastně přes Úřad práce, to je podle mě úplně mismatch toho problému, který – jednak gesce, co má kdo řešit, ale hlavně jako toho problému, který ten člověk řeší. Pracovní historie, oskórování, prostě nemyslím, že by tohle mělo být vůbec relevantní pro tu první a druhou linii té pomoci a beztak ty lidi, které potom budete řešit v systému zabydlování a další, tak povětšinou budou ty případy, které jsou už skutečně problémové z pohledu toho, že se u nich nějaké ty negativní efekty jako míchají. To není člověk, který prostě najednou zjistí, že mu důchod nestačí na nájem. To jsou lidi, který mají jako složitější problémy. My budeme předkládat asi 4, 7 možná, pokud se nemýlím, pozměňovacích návrhů. Já jenom se zmíním k tomu prvnímu, protože ten je pro mě velmi bolestný a on už tady paní ministryně otevřela. My vlastně, protože nedokážeme říct, že někdo, nechceme přiznat lidem nárok, že jsou jako ve špatný životní situaci, protože by u nich údajně vznikl - to teď dokonce psal i Michal Šalamoun. Já si myslím, že to je kravina. Legální titul pro to, žádat po státu, aby jim byl přidělen byt, to je některý z těch závěrů, které tady zaznívají. A s tím tenkrát přišel dokonce pan náměstek, tak my zúžíme tu skupinu, pro který to, vlastně ten zákon, funguje. Tím pádem vlastně nebudeme vypadat tak blbě a já bych teda rád věděl, naopak, rád věděl jak až je ten problém v tuhletu chvíli velký.

Já bych chtěl vědět, kolik lidí by v tuhletu chvíli splnilo ten nárok to, že se to snížilo na ten koeficient 1,4 nebo myslím, že tam někde 1,6 myslím, že to předkládá paní – 1,6 já bych navrhoval ještě výrazně více, protože jakmile jste ekonomicky aktivní člověk nebo senior, je to životního minima, pokud se nepletu? Takže vlastně to z toho zákona dělá skutečně jako člověk, který už nepracuje, prostě nevím, jako tak ten už má nárok, ale člověk, který je buď v důchodu nebo ekonomicky aktivní a dostává se přes tu hladinu. A to je velmi malá hladina. Pojďme se bavit o tom, že to měla 1,9 nebo 2, protože my vlastně říkáme, protože těm lidem v tuhletu chvíli nemůžeme dodat to řešení, tak budeme tvrdit, že ti lidé jakoby, kteří by na něj měli nárok neexistují. Což je hodně takový, jako já nemám rád to slovo, nevím, jaký je český ekvivalent.

Já jsem říkal jako fakt idiotské, ale jako takhle uvažujeme my lidi, co děláme jako v životě hodně v IT, že se jako hezky zalgoritmizujeme a aby se nám tato množina jako nezvětšovala, tak do ní dáme nějaký filtr, který neumožňuje pracovat s daleko větší bází. Já si myslím, že je důležitý si přiznat, že máme deficit s tím mít vybudováno do sociálních bytů, mít nějaký bytový fond pro ty lidi potřebný nebo i pro ty lidi, který budou v režimu nějakého dostupného bydlení důležitý povolání. Ale přiznejme si, že musíme definovat tu skupinu lidí, pro který to řešíme. Tyhle nastavení těch parametrů. Ovšem co taky čekat od, řekněme ODS, která má trošku jinou filozofii v oblasti bydlení, jo, nastavení těch parametrů takto příkře jako na chudý lidi musí být přísnost. Já nevím, jaká je ta motivace. Podle mě to bylo spíš vedeno tím, aby to vypadalo hezky. Jo, tam bych koukal na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ale to není dílo Mariana Jurečky v tom novém volebním období. Takže pojďme se bavit o těch koeficientech, kdo na to má nárok. A když už budeme vidět, kteří lidé mají na to nárok, Tak paralelně pojďme dořešovat, proč se ty sociální byty nedařilo stavět. My jsme podpořili asi 6000 bytů za 2,5 roku nebo za 2,9 měsíců nebo jak dlouho jsem tam byl? Nakoply se ty projekty toho affordable housing, což jsou zase byty, které můžou být použité v tomhle systému pro ty fakt potřebné lidi a nebudeme licitovat, jestli to jako dobrý klient, špatný klient. Ano, jsou rozhodně klienti, které umístit kamkoliv a udržet je tam těžké ale ty už máme teď, ty ten zákon nově nevyrobí.

Spíš ten zákon nasměřuje pomoc těm lidem, kteří při drobné investici ze strany státu nebo obce na úrovni těch kontaktních míst o to bydlení nepřijdou a nedostanou se do té situace, která trápí v podstatě poměrně velké množství lidí. To je, nebudou se cítit ohroženi ztrátou bydlení. Když se podíváte na nějakou tu Maslowovu pyramidu potřeb, tak člověk je tvor bázlivý a domov nebo bydlení je vždycky považováno jako ten základ té jistoty. A pokud v České republice, ať už revizí třeba formy zákona, občanského zákoníku a nájemních smluv nebo nějakou adekvátní nabídkou nebo skutečně (důrazně) chytrým polštářem sociálním. Tohoto se nezbavíme, tak si myslím, že ty lidi budou furt víc a víc naštvaný a nepodaří se nám nejen vyřešit tu krizi bydlení, ale budeme dlouhodobě ztrácet důvěru občanů ve stát jako takový, protože to bydlení, fakt je základní lidská potřeba, byť se můžu vrátit k nějakým dokumentům OSN, jako že to je právo, ale je to základní lidská potřeba. A to bychom my, jako stát, měli řešit taktéž jako základní, spolu třeba s obranou. Děkuji.