Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.00 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Co dál to přináší? Větší prostor pro vládu rozhodovat přes usnesení a správní akty. U financování nízkouhlíkové výrobny má velkou roli vláda a ministerstvo, přičemž rozhodnutí má omezené opravné prostředky, nepřipouští se rozklad a obnova řízení vyloučena. Co to zase znamená prakticky? Velmi velké finanční rozhodnutí se bude dělat dál režimem, kde je silná role exekutivy a slabší standardní korekce. Praktický příklad. Když se u běžného člověka rozhoduje o desetitisících, bývá několik kol třeba kontroly. Když si jdete požádat do banky, tak vás lustrují, ověřují a tak dále. Tady se rozhoduje o desítkách, stovkách miliard a ten proces se výrazně zjednodušuje a snižuje se kontrola. To si nemyslím, že je úplně v pořádku.
Takže my jsme tady v riziku, že se prostě z výjimek začíná vlastně stávat nové pravidlo. To je opravdu fakt průšvih celého tohohle balíku, který jste tady teď na poslední chvíli v poslední hodinách zaplevelili dalšími a rozsáhlými pozměňovacími návrhy, které toto dělají. Co to bude znamenat? Nejdřív se řekne, to už jsme řekli, a s tím jsme se ztotožnili podle mě všichni napříč politickým spektrem, výjimka pro obranu. Teď vy přicházíte a říkáte: výjimka pro strategické stavby. Výjimka pro jádro, OK, to jsme se taky kdysi shodli. Přichází výjimka pro mimořádné situace, kdy formulace mimořádné situace je extrémně široká. Jak to potom skončí? To je jako praktický příklad, to je, když si člověk řekne, budu mít dietu, ale zároveň si řekne, no, o víkendu dietu držet nebudu, o dovolené ji taky držet nebudu, když je oslava, tak se taky dieta nepočítá, a když mám těžký den, tak se taky nepočítá. Tak proč si říkám, že chci držet dietu? To je úplně přesný ilustrující příklad toho, co vy říkáte celým tímto legislativním návrhem.
Víme, že na to nejsme blbě. Máme jako stát vysoký body mass index, když to převedu na to zadlužení. Říkali jsme si před pár roky všichni společně, měli bychom držet nějakou dietu a měli bychom si postupně nějakým způsobem tu váhu zkorigovat, aby to bylo dlouhodobě udržitelné pro náš dobrý zdravotní stav, a vy přicházíte a říkáte, prostě dieta se drží jenom někdy. O víkendech ji nedržíme, na oslavě nedržíme, o dovolené nedržíme, o prázdninách nedržíme, o Vánocích nedržíme. Ty vado, kdy ji vlastně držíme? Nikdy. Přesně tak. Tady paní poslankyně za ANO to řekla úplně přesně. Nikdy ji nedržíme. To je vlastně smysl vašeho legislativního balíku. Já jsem se snažil tady ve svém vystoupení to nějakým způsobem zarámovat, aby běžní lidé rozuměli tady těm slovům čisté, očištěné výdaje, bla, bla, bla, tomu nerozumí ti lidi, ale ukázat, co to vlastně bude znamenat.
Co to bude znamenat pro toho občana? Tak si řekněme, ten deficit na příští rok, paní ministryně, já jsem se tady s vámi sázel, vy jste říkala, že sázku takhle nebudete přijímat, já to beru, to je OK. Já tvrdím, nebudete mít deficit na příští rok menší než 350 miliard korun. Takže to bude 2027, 2028, 2029, tři rozpočty, které budou výrazně vyšší než deficity za naší vlády, kdy jste nás za to strašně tady grilovali. Ale co to znamená pro toho občana? Půjčujeme si na běžné mandatorní výdaje v dobách nejvyšších úrokových sazeb. Ten občan to zaplatí. Buď to zaplatí v tom, že na některé věci si bude muset za těch 10, 15, 20 let prostě počkat, protože tomu státu už dojde dech, to zadlužení bude tak velké, že prostě už si nebude moct v takovém tempu půjčovat, nebo to zaplatí ve vyšších daních, nebo v nižší kvalitě služeb toho státu. Prostě to nefunguje, to prostě není perpetuum mobile tady toto.
Prostě vláda tady se nechce smířit s tím, že má žít podle rozpočtových pravidel, a tak ta pravidla prostě přepisuje, rozvolňuje. Už to není jenom o obraně, už to není o Dukovanech, už to je o další plejádě věcí, u kterých se tváříme, že vlastně není důležité ptát se, kde na to vezmeme, ale prostě jdeme, půjčujeme si a takhle to roztáčíme na příští roky.
To znamená, tato vláda neposiluje rozpočtovou odpovědnost. Ona jenom prostě, a to je nutné uznat, to já uznávám, v tom jste dobří, vy chytře přepisujete pravidla tak, aby se dala obcházet. Největší problém není jenom vyšší schodek. Největší problém je to, že po změnách už běžný občan ani nepozná, co je skutečný schodek, skutečný dluh a co už není, co kryjete nějakými jinými cestami. Ale když z rozpočtových pravidel vyjmete obranu, velké stavby, jádro, mimořádné výjimky, zůstane přísnost už vlastně na co? To je to, co jsem se zeptal, proč to vlastně ještě držíte? Já vím, evropská legislativa. To už není rozpočtová kázeň. Tady nemůžeme mluvit o žádné kázni. To jsou prostě jenom účetní triky.
Já nevím, co víc říct silnějšího, abyste prostě zkusili se zamyslet. Vy se nad tím nezamyslíte, vám je to jedno. Myslím si, že většina poslanců to vlastně ani nečetla, ty pozměňovací návrhy, neví, co se pod tím skrývá, že prostě tohle fakt není cesta k rozumné budoucnosti, prosperitě České republiky. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. My jsme se vystřídali a mám tady faktickou poznámku, paní ministryně, paní poslankyně Jana Murová.
Prosím, prosím o klid v jednacím sále! Děkuji.
Vaše 2 minuty.
Poslankyně Jana Murová: Nechtěla jsem reagovat, ale musím. To, že se levá strana neshodne s pravou, to je neoddiskutovatelný fakt. Proto tu také jsme. To, že Fialova vláda slibovala konsolidaci veřejných rozpočtů a nakonec po ní zůstala rozpočtová potopa, to je další neoddiskutovatelný fakt. Ale i tak jsem předpokládala, že v druhém čtení se budeme zabývat pozměňovacími návrhy, a ne, že se přesuneme do osobních invektiv, obzvlášť když je to osobní útok muže na ženu. Já, a myslím si, že i paní ministryně, se hrdě hlásíme k tomu, že jsme ženy a že nás toto oslovení neuráží, ale přesun do světa zvířat si myslím, že na tuto půdu nepatří. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Paní ministryně, prosím, ještě s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Marian Jurečka. Vaše 2 minuty.
Poslanec Marian Jurečka: Já jsem, paní poslankyně, hovořil o tom, jak lze chápat to, když tady sedí ministr vlády, viz včerejší noční jednání, sedí tady dlouho, mluví tady velmi korektně a věcně poslankyně a poslanci, ministryně či ministr vlády vůbec nevystoupí v té obecné rozpravě a nechá si svoji reakci na závěrečné slovo, kdy ty poslankyně a poslanci nemohou reagovat, protože nemají přednostní právo. A označil jsem to za pštrosí politiku. Není v tom nic osobního vůči konkrétní ženě. Je v tom to, že upozorňuju na chování člena vlády, členky vlády, která by měla korektně vystoupit v té debatě a reagovat v situaci, kdy na to může reagovat i ten běžný poslanec této Sněmovny. Paní ministryně to neudělala jednou, udělala to skoro u všech tisků, u kterých tady sedí v tomto novém sněmovním období jako předkladatelka. Můžete si to dohledat. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a nyní vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju. Já děkuju paní kolegyni Murové, ale politika není pro slečinky, jak se říká, takže já se tím nezaobírám. Drzé čelo hanby nemaje, to mně šlo hlavou, když jsem vás poslouchala, pane poslanče Jurečko, a hned to zasadím do konkrétního kontextu.
Já jsem včera vystupovala mockrát s mnoha faktickými poznámkami. Určitě to najdete ve stenozáznamech, a že jste tu třeba momentálně nebyl, to vám nevyčítám, ale je to prostě fakt. Takže víte, já jsem naopak byla docela včera v takové nekomfortní situaci, když jsem vystoupila se závěrečným slovem, a pak jsem tady poslouchala ty hnojomety vašich kolegů s přednostním právem, aniž bych mohla reagovat, protože bych otevřela opět rozpravu, ale to je jedno. Znovu opakuji, politika není pro slečinky a já si to dávno neberu a dávno se mě to nedotýká. ***
