Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.50 hodin)
(pokračuje Jan Bureš)
Za třetí, nesystémová duplicita kompetencí. Podle § 2 odst. 2 navrhovaného zákona zůstává nedotčena působnost Ministerstva financí jako stávajícího cenotvorného orgánu. Tím vzniká legislativní duplicita. Budeme mít dva orgány s totožnou pravomocí regulovat stejnou komoditu: Ministerstvo financí a vládu jako celek. Ministerstvo financí přitom disponuje potřebným odborným a analytickým aparátem pro posuzování cenových výkyvů. Přenášení této pravomoce přímo na vládu, a to ještě v jiném právním režimu, tedy nařízení místo opatření obecné povahy, nedává z hlediska organizace státní správy smysl a vytváří kompetenční nejasnosti.
Vážené kolegyně a kolegové, regulace cen je jedním z nejtvrdších zásahů státu do volného trhu a vlastnických práv. Právě proto musí být doprovázena silnými garancemi zákonnosti a možnostmi soudní obrany. Tento návrh zákona tyto garance naopak plošně odstraňuje. Z těchto odborných a legislativně technických důvodů navrhuji, abychom návrh vrátili předkladateli k dopracování, případně alternativně, abychom tento návrh zamítli, a to s jasným požadavkem: Pokud stát má regulovat ceny pohonných hmot, ať již tak činí nadále formou opatření obecné povahy, které podléhá standardní kontrole nezávislých správních soudů. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Jenom v rychlosti. Pokud mám tady dobře poznámky... Pro pana poslance Bureše. On mě neposlouchá. Můžu? Ty vaše návrhy si myslím, že nelze a že jsou nehlasovatelné, protože nejsme v prvním čtení. My jsme rovnou ve druhém čtení. Tak to jenom tady říkám pro pro informaci pro ostatní poslance.
V této chvíli je na řadě Vendula Svobodová, připraví se Petr Bendl a mám tady ještě přihlášku od Libora Turka, jestli je to míněno teďka do tohoto bodu. Je to tak? Ano, děkuji. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Vendula Svobodová: Dobrý večer. Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená paní ministryně, vážený pane předsedající. Doufám, že už jsem na nikoho nezapomněla. Já bych se tady chtěla taky krátce vyjádřit právě k tomuto zákonu. Ta krize na Blízkém východě začala 28. února... (Hovor u místa předsedajícího.) Takže ta krize... Pardon, tady už není tolik lidí, tak je to hodně slyšet.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, pardon. Já se omlouvám. My jsme tady ještě řešili ty podrobnosti toho předchozího návrhu.
Poslankyně Vendula Svobodová: Ne, to je v pořádku. Tak já se vrátím. Takže ta krize na Blízkém východě začala 28. října. Tady u nás jsme pozorovali pětitýdenní ticho po pěšině a nečinnost. A vlastně by mi to zas tak nevadilo, pokud bychom věděli, že se připravuje nějaké opatření, a abychom to věděli transparentně. Ne, že se pak něco vykopne. My jsme měli informace o tom, že do 15. 3. se sbíraly informace o maržích, pak už ne, nebo to nevíme. A vlastně 8. 4. došlo na zastropování těch marží.
V okolních státech se vydávali různými cestami a i to pro nás mohlo být určité vodítko a nápověda, co je prostě ta slepá cesta, nebo kudy se vydat. A pak jsme se přesunuli o pár let zpátky. A nenechte se zmást, ale my jsme se vrátili jakoby do těch covidových let, a mně se to vždycky vrací takovými flashbacky, kdy opravdu si vzpomenu na ta opatření, která se dělala bezhlavě, takzvaně ode zdi ke zdi. A tady se začaly denně stanovovat stropy cen. Výsledek byl ten, že malé pumpy buď zavřely, prodávaly pod cenou, anebo spoléhaly na doplňkový sortiment. Takže pumpy, které prodávají pohonné hmoty, a je to jejich stěžejní funkce, se staly takovými hokynáři, a aby nemusely zavřít, tak se snažily tou kávou, vodou do ostřikovačů, párky v rohlíku vydělávat na ztrátu z toho prodeje. A velké pumpy? Tak ty zvedly ceny po stropy, protože mohly. A to je podle mě velké pokřivení trhu a bití malých podnikatelů.
A já úplně neznám pozadí toho, proč přistupujete k tomuto zákonu, ale tak nějak si umím představit, že vás někdo upozornil na právní rovinu toho denního ovlivňování trhu z pozice Ministerstva financí. Tenhle zákon tedy nepovažuji za řešení krize okolo cen pohonných hmot, ale za řešení možných právních postihů vašeho dosavadního jednání. Podle toho stávajícího zákona, a zmiňoval to tady kolega Papajanovský, teď vlastně i můj předřečník, ozývalo se to tady opakovaně, tak podle toho stávajícího zákona o cenách se v případě hospodářské škody může firma bránit soudně. A po schválení tohoto právního předpisu to již bude možné jen tou ústavní žalobou. Takže tím řešíte jen svoje procesní problémy s opatřením, které ale navíc ani nejde po té podstatě problému, a to je vlastně i ten vznikající nedostatek pohonných hmot. Ale to si nechme třeba na jindy.
A mně to tedy vlastně přijde hrozně málo. Tady máme nastupující krizi a já z toho cítím, že si řešíte vlastně zase jenom svoje problémy. A navíc se dostáváme do té legislativní nouze, která je tedy za mě taky velmi sporná a vlastně jedinou hospodářskou škodu, kterou já tady pozoruji, že by mohla vzniknout, tak by to byly právě náhrady za soudní řízení v neprospěch toho státu.
A ještě jsem se chtěla vyjádřit k tomu procesu. Včera vláda schválila návrh zákona. Z tiskové konference okolo jedné hodiny jsme se dozvěděli, že tedy ráno bude zasedat rozpočtový výbor, a ten samotný zákon se k nám dostal někdy v průběhu odpoledne. A já chápu, že je potřeba vyjevovat nějakou aktivitu, ale tady se opravdu pět týdnů nic moc nedělo, a pak během dvou dnů tady proběhne takováto demonstrace aktivity. Ode zdi ke zdi prostě.
Pojďme se jako klidně bavit o řešení té situace. Je to na místě. Je to na místě. Ta krize se nejspíš nevyřeší ze dne na den, to už tady taky padlo opakovaně, ta krize se povleče a bude mít dalekosáhlé důsledky, protože to nejsou jenom paliva, ale to jsou taky hnojiva. Takže nám se v průběhu několika měsíců mohou výrazně zdražit potraviny, protože právě v důsledku nedostatku hnojiv nám tady ty náklady porostou.
Takže pojďme se opravdu bavit, co s tím budeme dělat, a za nás je třeba mnohem lepší využít ten nadvýběr DPH a tu pomoc, řekněme si, právě se zvyšujícími se cenami cílit konkrétně na ty zranitelné skupiny, abychom tady zas plošně nesanovali něco, co jde ve prospěch těch velkých hráčů, a biti jsou na tom ti malí, ty malé firmy.
Takže za nás, my tento zákon nepodpoříme. Máme za to, že nejde za podstatou toho problému. Vnímáme ho spíš jako demonstraci nějaké aktivity, ať už je jakákoliv. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. V této chvíli není žádná faktická poznámka, takže pozvu sem k řečnickému pultu Petra Bendla, připraví se Libor Turek. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuju za slovo., Hezký dobrý den, milé kolegyně, vzácní kolegové, drahá vládo, paní ministryně. Já jsem váhal, jestli vystoupit ale nedá mi to. Prostě myslím si, že je třeba k tomu ještě dodat pár vět. Já se opravdu divím a jsem přesvědčen, že Andrej Babiš dobře ví, co činí. To není člověk, který by neměl inteligenci. To je určitě člověk, který má zkušenosti z podnikání a ví, co takováto regulace dovnitř toho podnikatelského sektoru přinese. Určitě to není člověk, který si tohoto není vědom, a musel nějak rozhodovat, jestli být více populista, anebo více podnikatel. Myslím si, že vyhrál populista, a je to ke škodě nejenom vládě a ukáže se to v čase. To jsem si jaksi jistý. Já myslím, že lidé, kteří budou jezdit k čerpacím stanicím, kde jim budou odmítat dát naftu, protože budou čekat, jak dopadne druhý den rozhodnutí vlády, jestli náhodou se cena nafty nezvýší a jestli tedy nepočkají, protože ta cena, za kterou nakoupili, neodpovídá ceně, za kterou ji vláda doporučila prodat, tak budou čekat, jak se paní ministryně nebo pan premiér vyspí, jestli do té doby se ta cesta nezlepší a jestli nebudou schopni zaplatit náklady, které vynaložili na koupi nafty. Myslím si, že vám to jako vládě všem nakonec lidé sečtou, a čím déle bude tahle agónie trvat, tím více bude těch, kteří přestanou věřit nejenom řeknu v pravidla hry v České republice, ale přestanou věřit vládě, že to, co dělá, to, co páchá, že je ve prospěch dobra. ***
