(pokračuje Patrik Nacher)

14.
Návrh poslanců Aleše Juchelky a Jany Pastuchové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 125/ – prvé čtení dle § 90 odst. 2

V této chvíli tedy upozorňuju, že jako v minulém tisku je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 125/1. Poprosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Aleš Juchelka a pak opět... (Někteří poslanci se zvedají a odcházejí ze sálu.) Prosím, neodcházejte ze sálu, protože budeme hlasovat o změně zpravodaje, tak to hlásím dopředu. Pane poslanče i ministře, máte slovo. Pardon, já vám musím zapnout mikrofon.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi jenom krátce odůvodnit – protože už v tom minulém sněmovním tisku jsme se dotkli i tady tohoto tisku, aby to bylo rychlejší – návrh zákona, který jsem z důvodu časové tísně předložil taktéž jako poslanecký návrh, nikoliv jako návrh vládní.

Cílem navrhovaného zákona je především posunout převod kompetencí z Úřadu práce v oblasti příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením a problematiky průkazu osob se zdravotním postižením, na územní správy sociálního zabezpečení z 1. července 2026 na 1. června 2028 a prodloužit účinnost § 8 zákona, o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který stanoví speciální výši příspěvku na mobilitu pro osoby se zdravotním postižením, využívající po celý kalendářní měsíc domácí oxygenoterapii nebo domácí plicní ventilaci, a to 2 900 korun oproti standardní výši příspěvku, což je 900 korun na mobilitu, a to o jeden rok z 31. prosince 2026 do 31. prosince 2027.

Změny spočívající v převodu kompetencí z Úřadu práce na územní správy sociálního zabezpečení, k němuž by mělo dojít ve výše uvedených oblastech na základě zákona číslo 300, s účinností od 1. července 2026, nejsou reálné a bez posunu jejich účinnosti by hrozilo riziko nefunkčnosti informačních systémů, prodloužení řízení a ohrožení výplaty dávek pro osoby se zdravotním postižením. Základní účinnost je navržena dnem následujícím po dni jeho vyhlášení s tím, že navrhovaný zákon musí nabýt účinnosti nejpozději tak, aby k navrženým změnám právní úpravy došlo včas. Děkuji za pozornost a prosím o podporu tohoto návrhu v § 90. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane ministře a poprosím o klid. Už je tady za mě zbytečně mnoho hluku. Původně byla zpravodajka pro prvé čtení Lenka Dražilová, která je omluvena ze zdravotních důvodů, takže budeme hlasovat o nahrazení s tím, že nově bude zpravodajka opět Renata Oulehlová.

Poprosím, budeme hlasovat o změně zpravodaje. Už jsem gongoval.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 143, přihlášeno 146, pro 122, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že jsme změnili zpravodajku pro prvé čtení.

Paní zpravodajku Renatu Oulehlovou prosím, aby se ujala svého slova, než otevřu obecnou rozpravu.

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, chtěla bych Vás opět seznámit se zpravodajskou zprávou. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 125 dne 9. 3. 2026. Jelikož se jedná o poslanecký návrh, byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska. Stanovisko vlády bylo rozesláno poslancům dne 31. 3. 2026 jako tisk 125/1. Vláda vyjádřila souhlasné stanovisko. Předkladatel navrhnul projednávání zákona tak, aby s ním Sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní zpravodajko a otvírám obecnou rozpravu, do které má opět s přednostním právem stanovisko klubu hnutí STAN Pavla Pivoňka Vaňková, kterou bych poprosil a pozval sem k pultíku. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, po předchozím bodu asi není překvapením, že tady nebudeme předstírat za Starosty spokojenost, ale přece jen je potřeba říct, že tento tisk má jiný dopad a jinou váhu. Tady se nebavíme jen o organizační změně. Bavíme se o příspěvku na péči a dávkách pro osoby se zdravotním postižením. Chci za náš klub znovu říct, že se nepřipojíme k vetu a nebudeme vetovat tento návrh. To zase z toho prostého důvodu, že nechceme, aby toto veto dopadlo na ty nejpotřebnější, na lidi s handicapem a zdravotním postižením.

Co bych ale chtěla otevřít a jakou debatu nastolit, je i to, co je pro nás velmi důležité, že když budeme řešit tuto agendu nadále, tak je třeba otevřít téma příspěvku na péči a dalších dávek pro osoby se zdravotním postižením nejen ve smyslu, kdo ji bude administrativně vykonávat a od jakého data, ale i to, jakým způsobem stát vůbec posuzuje potřeby těchto lidí.

Tady je třeba podle mě legitimní říct, že současný systém dlouhodobě vyvolává otázky, že ne vždy dostatečně zohledňuje například kognitivní funkce, potřebu dohledu, skutečnou míru sebeobslužnosti nebo specifickou situaci lidí na autistickém spektru. Tedy situace, kdy člověk něco na papíře formálně zvládne, ale bez podpory druhé osoby to ve skutečném životě bezpečně a samostatně nezvládá. Neříkám to proto, že bych tuto debatu chtěla otevřít hned. Říkám to do budoucna, že jsme připraveni – doufám že tomu tak bude, až koalice začne tyto situace řešit – přistupovat k tomu velmi konstruktivně a s podporou. Za Starosty tady znovu opakuji, že veto nedáváme, ale chtěli bychom být přizváni k dalším krokům, které se této podpory a vůbec přidělování příspěvků a posudkové služby týkají.

To je asi za nás vše. Ještě dodám jenom, že tento návrh přináší i podporu zachování opatření pro ty, kteří mají prokazatelně zvýšené náklady spojené s domácí oxygenoterapií a domácí plicní ventilací, což je velmi prospěšné a důležité. Lidé se zdravotním postižením a jejich rodiny si zaslouží tuto podporu a nepotřebují další vysvětlování, proč se něco nestihlo. Prostě potřebují stát, který umí slíbené věci dotáhnout a my budeme všichni společně věřit, že to tak do budoucna bude. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. Je otevřená rozprava. V této chvíli vystoupí – nemám tady přednostní právo – na řadě je Jana Pastuchová, připraví se Vítězslav Schrek, Monika Brzesková a Marian Jurečka. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Jak jsem avizovala při své faktické poznámce u minulého tisku, já nebudu dlouhá, ale dovolte mi přece třeba jenom ještě přesvědčit kluby, které chtějí dát veto na tento sněmovní tisk, jestli by se ještě třeba nad tím nezamyslely.

Jak navrhujeme, společně s panem ministrem jsem spolupředkladatelkou tohoto sněmovního tisku, protože mnozí, kdo jsou tady delší dobu, vědí, že sama na malý zkrácený úvazek, abych úplně nevypadla z medicíny, dělám posudkářku i já. Týká se to příspěvku na péči a týká se to průkazek osob zdravotně postižených. Jsem moc ráda, že v minulých obdobích tady se dokázalo vlastně prohlasovat nebo schválit to, že všichni víte, že posudkových lékařů je opravdu málo, mladí lékaři to nechtějí dělat, protože je to převážně kancelářská práce, a tak byl schválen v minulých obdobích vlastně zákon, kde tyto posudky můžeme dělat i my, zdravotní sestry, které si doděláme na to nějaké určité vzdělání. Já jsem si to vzdělání před třemi roky dodělala a dělala jsem to také proto, že vím, že se tím zákonem tady budeme někdy zabývat. Jsem ráda, že už to bylo i v tom minulém období, a ta práce mě baví. Je mnoho z vás, kteří si za mnou přijdou i pro radu, a myslím, že kdo přišel, tak ví, že ten zákon nebo to posuzování – opravdu bych se teď i trošku poplácala po rameni – znám, jak se posuzuje.

Od začátku říkám, že posuzování v tomto stavu, v kterém to děláme teď, není dokonalé. To není. Je to staré a určitě si zasluhuje změnu toho posuzování. Takže si myslím, a už jsem o tom s panem ministrem Jurečkou hovořila, že vlastně tímto, že i se posouvá ohledně nestihnutí digitalizace na rok 2028, tak bych byla moc ráda, abychom začali co nejrychleji pracovat na tom, aby se ta změna dokázala dát do zákona nebo do nějaké vyhlášky posuzování v tom roce 2028 nebo alespoň do té doby, než skončíme toto volební období.

Chtěla bych říct, že mě samozřejmě mrzí, že bude podáno veto i na tento devadesátkový – nebo na tento sněmovní tisk, který jsme chtěli v devadesátce, protože jednak jde tady samozřejmě o klienty, kteří pobírají příspěvek na péči, anebo se jim vystavují ty průkazy osob zdravotně postižených, a doufám, že nedojde k nějakému kolapsu, ale mně je líto i těch sociálních pracovníků na úřadech práce, protože ti už vlastně půl roku žijí v nejistotě, jestli zůstanou na úřadu práce a budou tam chodit na sociální šetření k těm klientům do domácností, anebo půjdou pod Institut posuzování zdravotního stavu, který se v minulém volebním období vlastně zřídil pod Českou správou sociálního zabezpečení.

Určitě vítám to, že tam nějaká změna nastala v tom, jak pan exministr, bývalý Jurečka říkal, že se tam zkrátí jedna věc mezi úřadem práce a Českou správou, potažmo tím Institutem, to je možné, ale ten systém na to opravdu není teď ještě připraven. Úředníci na úřadech práce opravdu nevědí, co mají dělat dřív. Učí se stále nové věci. Teď je to superdávka, předtím to bylo něco jiného a teď vlastně ti zaměstnanci z úřadu práce by měli jít pod ten institut dělat tu stejnou práci sociálního šetření v těch domácnostech, ale vlastně pod jinou institucí.

Já si tedy myslím, že to posunutí teď – je to kvůli digitalizaci, ale já jsem i ráda, že to je k tomu 1. červnu 2028, a opravdu se budeme snažit, aby tam došlo aspoň k nějakým změnám v tom posuzování, protože vzpomeňte si v minulém volebním období, když jsme tady řešili to, že ukrajinští občané, kteří tu byli, měli dostat jednorázově všichni stejně příspěvku na péči. Tenkrát jsem opravdu s tím nebyla spokojená, protože naši občané si musejí projít dlouhým kolečkem, a my posudkáři jim uznáme jedničku, dvojku, trojku nebo čtyřku. A v tom je sakra rozdíl finanční. A mně se nelíbilo, že ukrajinští občané by měli dostat všichni jednu částku stejnou. A tenkrát Ministerstvo práce a sociálních věcí, i jsem za to poděkovala, najednou stihlo udělat posudkový systém pro ukrajinské občany a šlo to. Ale tenkrát jsem i říkala, že máme dvojí hodnocení. A máte to jako pilotní projekt. Nevím, jak se to osvědčilo. Znám děvčata, která dělají ty posudky doma, ty zdravotní sestry, které mají sedět a pomáhat posudkářům doma. Uvidíme, mně se ten německý systém, jak jste to prezentovali, opravdu nezamlouvá, nelíbí se mi to, protože právě, že my posudkářky, sestry, když to děvče nebo ten posudkář, nelékař dělá měsíčně při plném úvazku 120 posudků, 120 posudků! Vynásobte si ty sestry, kolik mají – nemusí to být jenom sestry, jsou tam různé profese – kolik mají posudků nebo kolik jich je, tak kolik práce jsme udělali, aby posudkoví lékaři měli čas na... (Odmlka pro hluk v sále.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Já vás prosím o klid v sále!

Poslankyně Jana Pastuchová: ...na invaliditu. Ono se vás to taky bude, kolegové, týkat jednou, ten příspěvek na péči, no! Takže těch posudků, co udělají ti nelékařští pracovníci, je opravdu, opravdu kvantum. Kvantum. Takže za to já jsem ráda, ale nelíbilo se mi, že se v tom posudkovém nic neudělalo, aby se to trošku zlepšilo nebo zmodernizovalo, jak bych řekla.

Další věc, která tam je, na kterou nevím, jestli pan exministr Jurečka, vaším prostřednictvím, zapomněl, ale možná taky ne, vůbec mu to nevyčítám, je, že zase jsme tady schválili v minulém období, že my nelékaři jsme posudek museli vypracovat, pak jsme ho museli poslat aprobujícímu lékaři a ten mi řekl nebo napsal: máš to dobře, máš to špatně. Teprve pak jsme to mohli odeslat na úřad práce zpátky pro toho klienta. A po nějaké době vlastně jsme zde schválili, že tyto posudky, příspěvky na péči už nemusíme my nelékaři posílat tomu lékaři, protože on to po nás musí číst a znovu to kontrolovat, což bylo zbytečné, a kdo jsme dostali kompetenci, tak už můžeme ty příspěvky na péči posílat na úřad práce sami, ale zapomnělo se tam na to, že sice příspěvek můžeme poslat sami, ale jak my říkáme, dostáváme často dvoják, což znamená, že dostaneme příspěvek na péči a k tomu si ten klient žádá i vlastně o průkaz osoby zdravotně postižené. A když ji dostane, tu průkazku, tak na základě toho si může nechat vystavit tu kartičku, jak znáte do auta pro TP, ZTP nebo ZTP/P.

A tohle už my sestry nemůžeme samy poslat zpátky na úřad práce a potřebujeme k tomu zase souhlas toho aprobujícího lékaře. Tak, takže to tam je další věc, která je. A rozšíření. No a pak samozřejmě ta oxygenoterapie, která se navrhuje, aby se prodloužila o jeden rok a to si myslím, že je taky velice správné, protože ta oxygenoterapie, náklady na tu energii, je opravdu náročná.

Takže já prosím kolegy ještě jednou, ano, zavetovali jste první sněmovní tisk124 a asi zavetujete i tento. Ale říkám, jsou v nejistotě, ,tady sociální pracovníci na úřadech práce neví, co budou, stihne se to, nestihne, přijdu na úřad práce do práce 1. července nebo půjdu jinam pod institut. Nevím, jako bereme si ne rukojmí, to v žádném případě, ale může tam dojít opravdu ke kolapsu těch dávek. Ale i mi je líto těch zaměstnanců, kterých se to na úřadech práce týká. Děkuju.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Vítězslav Schrek a připraví se paní poslankyně Monika Brzesková. Tak prosím.

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ještě jednou pěkný podvečer. Pane ministře, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, musím říct, že s plným respektem k tomu, co tady zaznělo z úst paní poslankyně a kolegyně Jany Pastuchové, ale zároveň s odkazem na můj komentář, který jsem zde měl u toho předchozího sněmovního tisku pod číslem 124, tak i v tomto případě sněmovního tisku 125 přicházím se stanoviskem dvou poslaneckých klubů, ODS a TOP09, s námitkou proti projednávání v režimu podle § 90. Toť vše, děkuji pěkně.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí paní poslankyně Monika Brzesková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Monika Brzesková: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřila k projednávanému návrhu novely zákona o sociálních službách, který se týká posunu převodu kompetencí v oblasti příspěvku na péči a dávek pro osoby se zdravotním postižením z úřadu práce na územní správy sociálního zabezpečení. Nejde o návrh, který by přinášel zásadní systémovou reformu. Jde o návrh, který reaguje na realitu, a právě proto je potřeba k němu přistupovat věcně a bez zbytečných ideologických sporů.

Původní legislativa počítala s tím, že k přesunu těchto agend dojde už od 1. července 2026. To byl ambiciózní plán, který měl své opodstatnění, snahu o sjednocení agend, zvýšení efektivity a zjednodušení systému. A to je správně. Nicméně dnes už víme, že tento termín není reálně dosažitelný a to není otázka politického názoru, ale faktického stavu věcí. V oblasti nepojistných dávek dnes probíhá souběh několika zásadních změn. Digitalizace, úpravy procesů a zavádění nových dávek, to všechno klade extrémní nároky na informační systémy, na samotné instituce, ale především na zaměstnance. Je samozřejmě otázkou, zda je nutné posunutí účinnosti novely zákona až na 1. června 2028, tedy skoro za dva roky. Tento posun dává opravdu hodně času na technickou přípravu, čas na sladění procesů, čas na to, aby změna nebyla jen formální, ale skutečně funkční.

Vedle samotného posunu účinnosti obsahuje návrh ještě jednu důležitou část, a to prodloužení platnosti ustanovení o příspěvku na mobilitu pro osoby využívající domácí oxygenoterapii nebo plicní ventilaci. To je velmi praktické a konkrétní opatření. Týká se lidí, kteří mají vysoké náklady na provoz těchto zdravotnických prostředků, zejména na elektrickou energii. Prodloužení tohoto režimu o jeden rok je podle mého názoru rozumné a citlivé řešení. Opět nejde o systémovou revoluci, ale o praktickou pomoc lidem v konkrétní životní situaci a přesně takové kroky by měly být součástí sociální politiky.

Celá oblast dávek pro osoby se zdravotním postižením je extrémně citlivá. Nejde jen o administrativu, nejde jen o procesy. Jde o lidi, kteří velmi často jsou v obtížné životní situaci a kteří jsou na fungování tohoto systému přímo závislí. Proto bychom měli být při jakýchkoliv změnách maximálně opatrní. Každá chyba, každý výpadek systému, každé zdržení má přímý dopad na konkrétní lidské osudy. Z tohoto pohledu považují předložený návrh za krok správným směrem. Není to krok vpřed ve směru reformy, ale je to krok stranou, který nám umožní udělat skutečný krok vpřed později a lépe.

Na závěr chci říct, že jako lidovci považujeme za zodpovědné předejít problémům, které by jinak mohly nastat. Zároveň ale očekáváme, že čas, který tímto posunem získáme, bude skutečně využit ne jako odklad bez řešení, ale jako prostor pro důkladnou přípravu, testování a nastavení systému tak, aby byl stabilní, srozumitelný a funkční. Protože je to nakonec to nejdůležitější, aby stát fungoval spolehlivě tam, kde to nejvíce lidé potřebují. Děkuji za pozornost.

Nyní vystoupí pan poslanec Marian Jurečka, poslední přihlášený. Tak prosím.

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji pane předsedající. Kolegyně, kolegové, Já musím říct, že u tohoto tisku a u tohoto odsunu nemám vůbec žádnou radost a dívám se na to kriticky, protože tato změna byla připravovaná dva roky a my jsme termín toho nasazení této změny už jednou v legislativním procesu během loňského roku posunuli. Kdo jste pamětníci, pamatujete si, že původní termín, kdy se tato změna má stát, byl navržen na 1. 10. Ve druhém čtení jsme to pozměňovací návrhem přesunuli na 1. červenec tohoto roku. Za mě odsun celé této změny o dva roky je krok, který není odůvodnitelný. Za mě argumentace evropským průkazem prostě jako není na místě, protože ta změna, kterou jsme tady navrhovali a prosadili v loňském roce, byla změna o tom, že to nebudou dělat dvě instituce, ale jedna, že to bude celé dělat Česká správa sociálního zabezpečení a institut pro posuzování zdravotního stavu, který jsme zřídili za minulé vládní koalice a který byl určitě posunem k rychlejšímu a kvalitnějšímu vyřizování.

Pak jsme tady také udělali kroky, které měly procesně zrychlit v termínech to, aby ti lidé příspěvek na péči dostali daleko dříve. Dlouholetý stav je v této republice takový, že příspěvek na péči lidé v některých případech dostávali později v situaci, kdy třeba ten, pro koho ten příspěvek žádali, už na tom světě ani nebyl. My jsme udělali krok, který už teď je v účinnosti, loni schválený, že pro lidi v termálním stadiu, na konci jejich života, při vytipovaných typech diagnóz, je možné ten příspěvek přiznat okamžitě do patnácti dnů na základě stanoviska specialisty, například onkologa. To je bez diskuse krok správným směrem. A děkuju všem, kteří to tady v té minulé Sněmovně podpořili. Ale teď tady od 1. července měly být lhůty, které měly garantovat, že v zásadě sociální šetření zvládneme do dvaceti dnů, že agendu vyřízení zvládneme těm lidem dodat ve lhůtě do šedesáti dnů, přiznání a výplata toho příspěvku. My tady tímto posunujeme celou tuto změnu o dva roky. Přiznám se, já jsem se nedočetl relevantního zdůvodnění, proč o celé dva roky.

Zároveň tady slyšíme, že tady začala nějaká debata. Paní poslankyně Pastuchová evidentně nemyslela, že to konzultovala se mnou, protože říkala s Jurečkou, ale s Juchelkou. Předpokládám, že jste myslela to, že je to spíš taková drobná poznámka, ale prostě nezaznělo, tak bude ta změna dřív než v roce 2028, bude změna hodnocení, které bude daleko více odrážet nejenom těch dnešních deset posuzovaných kritérií, ale komplexní pohled na toho člověka z pohledu nejenom jeho fyzického zdraví, ale i mentálního zdraví, duševního zdraví. To tady nezaznělo a myslím si, že ta situace je tady dvacet let už tak poměrně napnutá i přes ty dílčí změny a posuny k lepšímu, že by si ti lidé zasloužili slyšet: ano, máme to promyšlené nebo směřujeme tímto směrem a chtěli bychom třeba nejpozději k 1. 1. 2027 nebo nejpozději k 1. 7. 2027 nebo nejpozději k 1. 1. 2028 ty změny udělat takové a takové, povede to k takové garanci rychlosti vyřizování, k větší objektivitě a tak dále.

Společně jsme o tom vedli debaty čtyři roky na půdě sociálního výboru v tom minulém volebním období a teď vlastně říkáme „nestíhá se to a posunujeme to o dva roky“. S tím já na rovinu říkám mám problém. (nesrozumitelné) poznámka – já jsem stál mnohokrát jako ministr před (nesrozumitelné) a úředníci říkali „hele, my tohle nestíháme, chceme to odsunout“. Ano, někdy to bylo objektivně, někdy jsem přišel do Sněmovny a řekl „posuneme to“, ale mnohokrát jsem taky řekl „ne, neposuneme to“ neposuneme to a prostě uděláme to proto, že to je klíčová priorita a na ni si sedneme nebo posuneme jenom nějakou dílčí část.

Na druhou stranu – já jsem fakt rád, že vlastně to téma tady je ve smyslu vnímáme problémy, které se nepodařilo dlouhé roky dořešit a chceme je posunout dál. To je pozitivní. Zároveň taky říkám, že druhé čtení a možnost podat pozměňovací návrhy k tomuto tisku určitě za lidovce využijeme.

První věc, kterou řeknu – už neposunujme ten příspěvek na oxygenerátory na podporu dýchání o další rok, dyť to nedává logiku. I já jsem v minulé koalici bojoval, že jsem to chtěl zrušit a přiznat to trvale. Dejme to v těch domácnostech, kde prokazatelně ten člověk má příspěvek na péči srovnatelný samozřejmě s lidma, kteří ho potřebují podle toho stupně závislosti, ale navíc má prokazatelně fixní náklad na vyší spotřebu energie, protože má tyto přístroje, které jsou nezbytně nutné k jeho běžnému... Je to podmínka života toho člověka fakticky a mně prostě přijde férové říkat ne dalším 12 měsícům, ale pojďme se všichni napříč shodnout – nechejme tady tuto podporu u těchto osob opravdu trvale. To za mě dával logiku.

Tak toto vidím jako jednu z věcí, kterou bychom si mohli říct, že to společně pozměňovací návrhem ve druhém čtení upravíme, protože mi přijde zbytečné těm lidem říkat „tak ještě rok vás necháme v situaci, kdy vám pomůžeme, ale za 12 měsíců to možná skončíme“. V položce MPSV, v položce státního rozpočtu, je to zanedbatelná částka, tenhle příspěvek.

Tak to bych řekl první věc. Já jsem o to usiloval už minule, nepodařilo se mi to v rámci našich koaličních interních debat. Zkusme to teďka udělat, protože si myslím, že ta vůle, podpora z nás určitě některých by tady pro to byla.

A druhá poznámka, já určitě za nás lidovce budu chtít navrhnout a věřím tomu, že se k tomu třeba připojí ostatní poslankyně, poslanci, abychom v té 108 udělali krok zvýšení příspěvku na péči. My jsme ho v tom minulém období zvyšovali ve dvou krocích – v tom prvním bylo zvýšení druhý, třetí a čtvrtý stupeň s tím, že čtvrtý stupeň závislosti byl upraven na takzvaný čtyři plus, kde lidem, kteří jsou ve čtvrtém stupni doma dneska je příspěvek ve výši 27 000 korun, a pojďme se na to podívat a pojďme od 1. ledna příštího roku tu úpravu udělat. Minimálně tu čtyřku u lidí, kteří jsou doma, bych také zvýšil a podíval se i klidně na trojku, dvojku, jedničku, ale určitě bych ještě také speciálně zacílil na zvýšení příspěvku u dětí.

Takže moc prosím, vy jste mně u každé novely 108 tady jako opoziční poslankyně poslanci dávali pravidelně zvýšení příspěvku na péči. Pojďte se podívat na vaše bývalé pozměňovací návrh, když jste byl ještě v opozici, pojďme se dohodnout společně, že tady uděláme zvýšení, protože člověk, který je v pobytových sociálních službách nás přes dotační linku stojí 68 000 korun – to jsou data MPSV za loňský rok. 68 000 korun plus stejně za příspěvek na péči dalších necelých 20 000 korun, to je například kategorie čtyři.

(Když) zvýšíme příspěvek na péči, podpoříme péči o lidi v domácím přirozeném prostředí, podporujeme tím nepřímo i ty neformálně rodinné pečující. Je to pro stát vždycky levnější, efektivnější cesta, než budovat nákladné investičně i provozně pobytové služby. Musíme je budovat, to všichni víme z pohledu demografie, ale pojďme ten krok využít zase po tom roce a půl k tomu, že bychom mohli zvýšit minimálně příspěvek ve čtyřce u lidí, kteří jsou doma, případně i v jedničce, dvojice, trojice, protože to prostě ekonomicky dává logiku.

Takže to bych byl rád, abychom v tom druhém čtení k tomu určitě využili, a fakt zkuste zvážit, jestli trvale už neříct příspěvek na podporu dýchání. Oxygenerátor ponechme do těch domácností trvale i v budoucnu a neprodlužujme to každých 12 nebo 24 měsíců, protože pro ty lidi je to fakt jako zbytečná nejistota a to říkám s vědomím vlastní chyby, že jsem to měl odstranit už při minulé novelizaci 108 v loňském roce.

Tak tolik asi za mě k těm některým poznámkám, které k tomu mám, a děkuju za pozornost.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak mám tady dvě faktické poznámky – takže pan ministr Aleš Juchelka a paní poslankyně Pastuchová, prosím.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji. Jenom na pana poslance Jurečku – my samozřejmě tady s tím počítáme, že to dáme do legislativy natrvalo ty oxygenátory. To je jasné, (?) jsme to potřebovali prodloužit, aby se to stihlo i od 1. 1. 2027, je to projednáno i s paní kolegyní Schillerovou, která tady toto navrhovala na vládě, a samozřejmě, že některé dílčí věci, o kterých tady hovoříte, tak v průběhu těch čtyř let přijaty budou. Tady toto je mezní termín toho, kdy k tomu přechodu by mělo dojít. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí paní poslankyně Jana Pastuchová na faktickou poznámku. Prosím.

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuju. Já jen krátce – pane exministře Jurečko, omlouvám se za to. Ano, mluvila jsem s panem Juchelkou, to je první. Za druhé nevím, jestli posunul ten institut posuzování zdravotního stavu něco k lepšímu, to je na diskusi, a za třetí fajn, zkrátit termíny, ale kdo to bude posuzovat? Pořád jenom ty posudkáři a těch máme pořád málo.

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuju.

Tak nyní tedy už nemám další přihlášku, takže přečtu omluvu. Pan poslanec Vojáček Jiří od 18.30 se omlouvá z rodinných důvodů.

Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Jana Pastuchová: Já ještě dovolím, pane předsedo, načíst zkrácení lhůty. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, poslanci, dovoluji si přednést návrh na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech mezi prvním a druhým čtením o 50 dnů na 10 dní, jako to bylo u toho minulého sněmovního tisku, podle § 91, odst. 2 zákona číslo 90 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny tím, že bylo dáno veto. Děkuju.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Nikoho dalšího jako přihlášeného tady nevidím, takže končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova? Zájem o závěrečná slova nevidím.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložit návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím.

Přistoupíme k hlasování kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 144, přihlášeno 150 poslanců, pro 135, proti nikdo. Návrh byl přijat a konstatuji, že ten návrh byl přikázán k projednání Výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru

Má někdo ještě nějaký další návrh na přikázání výboru? Nikoho nevidím.

Takže ještě budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty na projednání, to znamená zkrácení o 50 dnů na 10 dnů.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 145, přihlášeno 151 poslanců, pro 114, proti nikdo. Návrh na zkrácení lhůty byl přijat. Tak k hlasování pan poslanec Bartošek.

Poslanec Jan Bartošek: Pane předsedo, ani ne tak hlasování jako k proceduře, protože dochází-li ke zkrácení lhůty pod 20 dnů, je k tomu vždycky potřeba souhlas navrhovatele. Je to podle jednacího řádu, pouze pro pořádek tento dotaz měl padnout. (Ministryně Schillerová a ministr Juchelka hovoří mimo mikrofon.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Můžete prosím. (Pokyne poslanci Volpemu.) Jestli máte k hlasování tak... K hlasování prosím.

Poslanec Samuel Volpe: Děkuji za slovo. K poslednímu hlasování. Hlasoval jsem pro, na sjetině mám zdržel jsem. Nezpochybňuji hlasování pro stenozáznam. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak jenom bych chtěl upozornit, že se souhlasem navrhovatele je to v případě... Pouze v případě prodloužení lhůty nikoliv zkrácení. Takže končíme projednávání tohoto tisku a půjdeme k dalšímu tisku.

Budeme pokračovat, máme

Aktualizováno 26. 4. 2026 v 10:06.