(pokračuje Jan Skopeček)

1.
Vládní návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a o změně zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 163/ – zkrácené jednání

Předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. (Poslanci odcházejí z jednacího sálu, hluk.) Jo, já taky mám času. Budeme tady stejně dneska do rána. Takže je to jedno.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, já poprosím poslankyně, poslance, aby se ztišili, případně urychlili svůj odchod z jednacího sálu, aby paní ministryně mohla v tichosti, respektive v klidu přednést své vystoupení.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: V tichosti bych nerada, pane místopředsedo. Ale rozumím vám a děkuji vám za pomoc. Tak.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, stojím tu teď před vámi, abych vám jménem vlády uvedla návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot, který kabinet schválil na základě usnesení z 2. dubna. S ohledem na mimořádnou naléhavost situace a hrozící hospodářské škody vás žádám o projednání tohoto zákona ve zkráceném jednání v rámci stavu legislativní nouze podle § 99 jednacího řádu, který jsme vlastně už dnes schválili.

Důvody, které nás vedou ke zrychlenému projednání, jsem vám představila před tímto bodem. Takže budu mluvit teď už jenom k zákonu jako celku, tedy proč je potřebný. Současný právní rámec umožňuje Ministerstvu financí regulovat ceny pouze formou opatření obecné povahy. To je nástroj, který sice v těchto dnech využíváme, ale pro řešení hlubokých krizí je nedostatečný.

Naším cílem je, aby vláda jako hlavní koordinační orgán státu měla pravomoc stanovit cenovou regulaci přímo svým nařízením. Chci zdůraznit, že tento model není žádným experimentem. Volíme obdobnou cestu, kterou v roce 2022 zvolila tehdejší vláda u elektřiny a plynu. Zároveň je důležité říct, že tehdejší kroky přicházely až s výrazným časovým odstupem po vypuknutí krize, zatímco my dnes postupujeme jinak.

Přicházíme s návrhem zákona včas, nikoliv až po půl roce dopadů na domácnosti a firmy. A to je zásadní rozdíl. Je důležité, aby stát uměl včas a jednoznačně pomoci a přesně o to se tímto návrhem snažíme. Návrh je konstruován minimalisticky, ale přináší věcný posun nejenom pro občany, ale i pro celou naši zemi. Dává státu možnost reagovat nejen na samotnou mimořádnou tržní situaci, ale nově i na její důsledky. To je klíčové právě v těchto dnech. Nelze vyloučit, že i když napětí na světových trzích opadne, vysoké ceny pro koncové spotřebitele a firmy mohou být uměle udržovány dál. Proto potřebujeme nejen rychlý a účinný, ale i legislativně silný nástroj, kterým je právě tento zákon. Ve standardním legislativním procesu bychom ho však při nejlepší vůli nedokázali prosadit včas. Naším úkolem je ochrana ekonomiky před značnými hospodářskými škodami.

Turbulentní vývoj na Blízkém východě má přímé a nepředvídatelné dopady na ceny ropy. Pokud bychom nereagovali rychle, hrozí významný nákladový šok napříč celou ekonomikou, od zemědělství přes průmysl až po dopravu s rizikem vyvolání sekundární inflace.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v žádném případě zde nejde o ideologii. Je to investice do budoucnosti, do budoucí odolnosti České republiky. Jde o to, aby každá budoucí vláda měla v rukou robustní a operativní nástroj, kterým dokáže v nejistých časech ochránit občany a firmy před dopady, které samy nemohou ovlivnit. Svět se bohužel nachází ve velmi turbulentní době a nikdo z nás nevíme, jestli nás nečeká další nepředvídatelná krize, kterou by bylo potřeba řešit. Především však jde o projev naší společné odpovědnosti vůči občanům a firmám v České republice, která, jak věřím, je pro nás spojující bez ohledu na politickou příslušnost. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 163/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Patrik Pařil a informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Pařil: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh zákona vám byl rozeslán jako sněmovní tisk číslo 163 dne 13. dubna 2026. Návrh byl Poslanecké sněmovně předložen s žádostí o vyhlášení stavu legislativní nouze a o schválení návrhu zákona ve zkráceném jednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím číslo 10 vyhlásil stav legislativní nouze na dobu od 13. dubna do 29. května 2026 a svým rozhodnutím číslo 11 rozhodl o projednání ve zkráceném jednání a zároveň o přikázání projednání tohoto tisku rozpočtovým výborem s tím, že byla stanovena nepřekročitelná lhůta pro předložení usnesení rozpočtového výboru v Poslanecké sněmovně do dnešního dne 14. dubna, tedy do 13 hodin. Rozpočtový výbor na své 13. schůzi svolané dnes na desátou hodinu projednal vládní návrh zákona a přijal k němu usnesení číslo 73, které bylo vydáno pro Poslaneckou sněmovnu jako sněmovní číslo 163/1 a já vás s ním nyní seznámím.

Usnesení číslo 73 k vládnímu návrhu zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a o změně zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, projednání ve zkráceném jednání na základě vyhlášení legislativní nouze. Po úvodním slově ministryně financí Aleny Schillerové, zpravodajské zprávě poslance Patrika Pařila a po rozpravě rozpočtový výbor v Poslanecké sněmovně za prvé navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona.

Za druhé navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona.

Za třetí navrhuje Poslanecké sněmovně, aby své jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 22 hodin dnes 14. 4. 2026.

Za čtvrté doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a o změně zákona č. 526/1990 Sb,. o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

A za páté zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Předpokládám, že paní ministryně dostatečně zdůvodnila obsah zákona, proto vám děkuji za pozornost a můžeme přestoupit k rozpravě. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu hlasováním, takže já zagonguji, protože se vyprázdnil sál, aby se doplnil, takže musíme počkat.

Tak já vás odhlásím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.

 

Výbor navrhl, abychom vedli obecnou rozpravu, nicméně o tom musíme rozhodnout hlasováním.

Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 49, přihlášeno 101 poslanců, pro 100, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

A já tedy otevírám obecnou rozpravu, kde mám jako první přihlášenou paní ministryni Alenu Schillerovou a mám ještě dvě přihlášky, pan předseda Jan Jakob a s pověřením stanoviska klubu STANu Lucie Sedmihradská. Paní ministryně nemá zájem, takže předseda Jan Jakob a připraví se stanoviskem klubu paní poslankyně Sedmihradská. Tak prosím, máte slovo a prosím o klid. (V sále je silný hluk.) Tak prosím o klid. Tak ještě jednou prosím o klid.

 

Přečtu tedy ještě tři omluvy. Benda Marek od 20.15 se omlouvá do 22.30 z pracovních důvodů, Slovák Štěpán se omlouvá od 20.15 do 21.45 z pracovních důvodů a pan ministr Červený Igor se omlouvá od 20.30 z pracovních důvodů. (Silný hluk v sále.) Ještě jednou vás poprosím o klid. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes tady stojím už potřetí. Bohužel ten chaos a socialistické experimenty vlády to vyžadují. První jsme se bavili o stavu legislativní nouze. Vy jste si ho odhlasovali, byť k tomu neexistuje žádný relevantní důvod. Pak jsem vystupoval k tomu, co teď předvádíte s tržním hospodářstvím, kam ty vaše socialistické experimenty vedou. Teď se musím vyjádřit k meritu toho vámi navrhovaného zákona o regulaci cen.

Jak jsem říkal, dlouhodobě hájím jednoduchý princip. Stát má nastavovat pravidla, nikoliv nahrazovat trh. Přesně tohle ten váš vládní návrh porušuje. Na první pohled to zní dobře. Dáme vládě nástroje, aby mohla snížit ceny pohonných hmot a pomoci lidem. To je politicky velmi atraktivní věta. Dobře se říká, dobře se prodává, ale problém je, že realita je úplně jiná. (Stále silný hluk v sále, poslanci hlasitě diskutují. Obrací se na předsedajícího.) Já se omlouvám, mě to trochu ruší.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, prosíme... Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Realita je úplně jiná. Ten zákon totiž ve skutečnosti neřeší ceny. Ten zákon řeší politickou moc. Dává vládě pravomoc administrativně zasahovat do cen. (Diskuze se vede i v ministerských lavicích.) Poprosím i kolegy, členy vlády...

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já bych vás chtěl poprosit o klid. Jinak bych musel vyhlásit krátkou pauzu, aby se situace uklidnila, což určitě nechceme. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedo. Takže ještě jednou. Ten zákon řeší politickou moc, dává vládě pravomoc administrativně zasahovat do cen, dává jí možnost rozhodovat, kdy je trh, v uvozovkách, mimořádný. Dokonce umožňuje regulovat ceny i tehdy, když už mimořádná situace pominula jen na základě jejího výkladu, takzvaných důsledků. To rozhodně není dobrá změna. To je zásadní posun ve fungování ekonomiky. Váš zákon říká: Vláda může regulovat ceny, pokud nastane mimořádná situace nebo pokud přetrvávají její důsledky. Ale co jsou ty důsledky? Kdo je určí? Kde je ta hranice? Odpověď je jednoduchá. Určí to sama vláda. To znamená následující. Dnes mimořádná situace, zítra důsledky a pozítří standardní nástroj. To je přesně mechanismus, kterému se říká plíživé rozšiřování státní moci.

Teď se podívejme na další zásadní věc. Dnes, když stát reguluje ceny, je možné se bránit u soudu, je zde kontrola. Tento návrh však říká: Nově bude regulace formou nařízení vlády a to nelze napadnout standardní soudní cestou. Jinými slovy, méně kontroly, méně transparentnosti, více moci v rukou exekutivy. Dámy a pánové, to není detail. Tohle je změna rovnováhy mezi státem a občanem.

Teď pojďme k jádru problému. Vláda si myslí, že když zastropuje cenu, tak ji sníží, ale ekonomie říká něco jiného. Zkusím to vysvětlit opravdu jednoduše. Cena není náhoda, cena je informace. Je to výsledek střetu mezi nabídkou a poptávkou. Když ji uměle snížíte pod tržní úroveň, stane se přesně toto. Roste poptávka, protože cena je nízká. Klesá nabídka, protože se to nevyplatí. Vzniká nerovnováha a výsledkem je nedostatek, skryté zdražení jinde nebo úplný rozpad trhu. To jsou prosím základy ekonomie.

Teď si řekněme, co ten zákon skutečně přinese, ne v teorii, v praxi. Distributoři omezí dodávky, některé čerpací stanice omezí provoz. To už se obojí děje dnes. Náklady se přesunou jinam. Investice do sektoru klesnou a dlouhodobě to znamená vyšší ceny, menší konkurenci, větší závislost na státu. To je přesně pravý opak toho, co vláda slibuje.

Ale možná největší problém je ještě jinde. Tímto zákonem se ceny pohonných hmot stávají politickým nástrojem. Vláda bude moci pomáhat před volbami stabilizovat při tlaku veřejnosti a rozhodovat o cenách administrativně. To znamená jediné. Konec předvídatelného prostředí a bez předvídatelnosti jako podnikatel neinvestujete, neplánujete a nakonec nefungujete.

V důvodové zprávě se mimochodem píše, že zákon nemá přímé dopady na podnikatelské prostředí. Dámy a pánové, tohle je věta, která by měla zaznít znovu a ještě víc nahlas. Regulace cen nemá dopad na podnikatelské prostředí? To je ale mimořádný ekonomický nesmysl. Jsem rád, že kolegové od Motoristů si to točí. (Poslanec Motoristů natáčí projev poslance Jakoba na mobilní telefon.) Měli by si to pak pouštět u nich na klubu, když se tváří pravicově a přitom tady páchají vládní socialistické experimenty. (Potlesk poslanců ODS.) Regulace cen nemá dopad na podnikatelské prostředí. To je opravdu mimořádný ekonomický nesmysl. Regulace cen je jeden z nejtvrdších zásahů do podnikání, který stát může vůbec udělat.

Abych nebyl jen kritický, pojďme si říct, co by měl stát dělat správně. Pokud chce pomoci, má pomoci cíleně, má pomoci adresně, má pomoci ale jen dočasně. To znamená, podpora sektorů, které jsou skutečně zasaženy, pomoc domácnostem, které to skutečně potřebují, stabilní a předvídatelné prostředí. Ne plošné zásahy do cen, ne deformace trhu, ne socialistické experimenty. Dámy a pánové, nazývejme věci pravými jmény. Toto není zákon o pomoci lidem. Tento zákon je o tom, že si vláda myslí, že umí cenové prostředí vytvářet lépe než trh. Je to návrat k socialistickému myšlení, který jsme už jednou opustili. Myšlení, že ceny lze řídit od stolu, centrálně je plánovat.

Jaký bude výsledek deformace trhu? Ztráta důvěry, dlouhodobé škody. Krátkodobá politická výhoda, ale dlouhodobá gigantická ekonomická chyba.

Tahle země nepotřebuje další socialistické experimenty, potřebuje stabilitu, předvídatelnost a respekt k základním ekonomickým principům. A proto vás žádám, abyste tento návrh rozhodně nepodpořili. Děkuju za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí se stanoviskem klubu poslední přihlášená paní poslankyně Lucie Sedmihradská, stanovisko klubu STAN. Prosím, máte slovo. (Porada mimo mikrofon.) Ne tedy poslední, tím myslím přednostním právem samozřejmě. A pak jsou v řádné rozpravě potom ještě další poslanci.

Ano, prosím.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zde přednesla stanovisko poslaneckého klubu Starostové a nezávislí. Nechci zpochybňovat, že situace na trhu s pohonnými hmotami je napjatá. Nechci zpochybňovat ani to, že stát v krizových momentech musí mít nástroje, jak reagovat. Co ale zpochybňuji je představa, že krize sama o sobě ospravedlňuje obejití standardních pravidel, oslabení parlamentní kontroly a omezení soudní ochrany. Režim legislativní nouze není běžný procedurální nástroj. Je to výjimečný institut, který má sloužit k odvrácení bezprostředních hrozeb. Má být použit tehdy, když hrozí vážné hospodářské škody a neexistuje jiná možnost, jak jim zabránit.

My dnes ale neprojednáváme jednorázové krizové opatření. My projednáváme systémový zákon, který má vládě do budoucna svěřit velmi rozsáhlé pravomoci, a to pravomoci regulovat ceny strategické komodity formou nařízení vlády. To není ad hoc reakce. A proto se za klub Starostové a nezávislí ptáme, jaký je skutečný důvod, proč tento návrh nemohl projít standardním legislativním procesem.

Co se týká samotného návrhu, tak za problematické považujeme oslabení možnosti soudního přezkumu, a to tím, že se mění právní forma cenové regulace z opatření obecné povahy na nařízení vlády. Tím dochází k vyloučení přímé působnosti správního soudnictví, které je standardně určeno k přezkumu proporcionality, věcné správnosti a okamžitých dopadů exekutivních zásahů. Současně tím odpadá možnost předběžné soudní ochrany, zejména formou předběžného opatření. Soudní kontrola je odsunuta výhradně do roviny Ústavního soudu, která je časově náročná, procesně omezená a fakticky neumožňuje účinnou ochranu práv v době trvání regulace. Druhým problémem, který zde byl rozsáhle diskutován, je absence kompenzací v případě, že by cenová regulace vedla k prokazatelné ztrátě prodejců pohonných hmot.

Ráda bych se současně přihlásila k pozměňovacímu návrhu, je to sněmovní dokument číslo 819. A tento pozměňovací návrh, který předkládáme spolu s dalšími poslanci, rychle představím.

Cílem návrhu není bránit cenové regulaci jako takové, ale zajistit, aby šlo skutečně o dočasný, výjimečný a kontrolovaný nástroj. Pozměňovací návrh obsahuje tři základní změny.

První změna zpřesňuje podmínky, za nichž lze regulaci zavést. Vypouští neurčitou formulaci umožňující regulaci i po skončení mimořádné tržní situace pouze na základě jejich důsledků. Regulace je tak výslovně vázána jen na skutečně existující mimořádnou tržní situaci.

Druhá změna výrazně posiluje roli Poslanecké sněmovny. Navrhujeme zkrátit maximální dobu platnosti jednoho cenového výměru z 12 měsíců na 3 měsíce a podmínit jeho opakované vydání předchozím souhlasem Poslanecké sněmovny. Tím se zabrání tomu, aby se výjimečný nástroj stal fakticky trvalým režimem.

A za třetí, pozměňovací návrh stanoví výslovnou povinnost vlády regulaci zrušit, jakmile pominou důvody jeho zavedení, tedy i před uplynutím stanovené doby v tom původním výměru. Jde o technické, ale důležité úpravy, které mají za cíl zajistit proporcionalitu zásahu a zachovat základní parlamentní kontrolu. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já bych ještě paní poslankyni Sedmihradskou poprosil, aby se přihlásila k tomu svému pozměňovacímu návrhu v podrobné rozpravě – ještě je potřeba, ano? Jenom odkázat na dokument, ano? Není potřeba už číst znova.

Ještě mi teď naskočila dvě přednostní práva. Takže pan předseda Výborný, pan předseda Hřib.

A prosím, máte slovo. Tak prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju za slovo, vážený pane předsedo. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych tady rád sdělil ve stručnosti stanovisko za poslanecký klub KDU-ČSL. Naváže na mě ještě potom kolega Marian Jurečka, který představí čtyři pozměňovací návrhy, které jako klub jeho jménem předkládáme.

Nicméně dovolte mi na začátek možná se ještě podívat před ten samotný sněmovní tisk 163, a to, než byl zpracován. My jsme tady opakovaně – jenom připomenu, že otázku rostoucích cen pohonných hmot tady neřešíme poslední týden, ale minimálně sedm týdnů. Opakovaně jsme tady jednak chtěli tu věc diskutovat na plénu Poslanecké sněmovny a v zásadě to vláda odmítala, my jsme – a paní ministryně to moc dobře ví – opakovaně navrhovali různá opatření, která samozřejmě jsou možná. My se tady teď soustředíme na navrhovaný zákon o regulaci cen pohonných hmot, ale samozřejmě těch nástrojů, které mohou jít ve prospěch spotřebitelů, tady je celá řada, včetně využití toho, že stát má k dispozici druhého až třetího distributora pohonných hmot, kde samozřejmě může prostřednictvím Ministerstva financí nějakým způsobem vlastně zasahovat do toho trhu a legitimně v souladu se stanoviskem ÚOHSu, není to problém. Čili já teďka těžko mohu kritizovat paní ministryni za to, že přináší alespoň nějaké řešení, byť je to pozdě, to je bez debat. Můžeme se bavit o tom, jestli tak jak je to navrženo, a já věřím, že paní ministryně bude naslouchat i pozměňovacím návrhům, které předkládáme, a že možná tady najdeme společnou řeč, ale jak říkám, mohlo to být dříve, zaplaťpánbůh, že to je aspoň teď.

My jako lidovci, KDU-ČSL, určitě neříkáme striktně, že tento nástroj je nelegitimní nebo nemá být používán nebo je ku škodě, byť samozřejmě nejsme žádnými příznivci regulací, tak v mimořádných případech, za mimořádných okolností, jako je například tato, v které se nacházíme, tak určitě říkáme – je legitimní, aby vláda, jakákoliv vláda měla možnost využít, ale to podtrhuji slovo dočasně a za jasně definovaných podmínek nástroj, kterým by mohla i na základě regulace cen vyjít vstříc spotřebitelům. Čili regulace ano, může to být, může to být za určitých okolností legitimní nástroj k cenové politice, ale musí být jasně, striktně definován – a musí být také zajištěno to, že nemůže být zneužíván.

A tady mi dovolte tedy několik poznámek k tomu návrhu zákona a to, co potom bude představeno v těch pozměňovacích návrzích, jednak ta do určité míry obrovská libovůle 12 měsíců je za nás těžko odůvodnitelná a ten čas nebo respektive omezení doby trvání toho cenového výměru na dobu kratší je podle mě základní podmínkou pro to, abychom vůbec mohli uvažovat o podpoře tohoto návrhu.

My navrhujeme vlastně 3 periody po 90 dnech, kdy ale ta třetí už by podléhala souhlasu Poslanecké sněmovny. Myslíme si, že to má určité analogie i v tom předchozím období a že to je věc, na které bychom se dokázali shodnout.

Stejně tak nesmí absentovat jasné a konkrétní zdůvodnění proč chce vláda v tom nařízení vlády toto opatření, tento použít. Musí být tady zcela jasně zdůvodněno, z jakých dat, z jakých podkladů čerpá, proč nestačí, nepostačují nějaká jiná, mírnější opatření, na jak dlouhou dobu vláda toto opatření přijímá, za jakých podmínek bude opatření zrušeno, změněno nebo neprodlouženo. Čili mělo by být jasné, a to všem účastníkům, kterých se to týká, včetně tedy dodavatelů pohonných hmot, aby věděli, na základě jakých podmínek vláda s tímto nařízením pracuje, na základě jakých tento nástroj využívá a jak s ním bude pracovat i do budoucna.

A zcela jistě by tam neměla absentovat vyjádření čtyřech základních a klíčových institucí, a to je Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, to je Státní správa hmotných rezerv a také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud by tyto podmínky byly naplněny tak, jak navrhujeme my za KDU-ČSL v těch pozměňovacích návrzích, tak jsme připraveni zvážit i podporu celého zákona. Ale ten do určité míry dnes ne zcela jasně vydefinovaný návrh, který vláda předkládá, tak tyto věci neobsahuje. A pro nás, říkám, paní ministryně, toto je limitem jeho podpory.

Ty pozměňovací návrhy jsou už v systému. Já věřím, že se s nimi i předkladatelé seznámí. Znovu říkám, pokud by tato jasně definovaná omezení a podmínky, za kterých je možné tento nástroj využívat, byly podpořeny i ze strany tady vládnoucí koalice, my jsme připraveni zvážit i podporu celého návrhu zákona. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan předseda Hřib a připraví se pan poslanec Papajanovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Dámy a pánové, abychom si to tedy nějakým způsobem shrnuli, tak jestli jsem to správně pochopil, tak vlastně podle toho, co je napsané v té důvodové zprávě, tak vlastně vláda přiznává, že hlavním důvodem toho, proč vlastně chce tenhle zákon schválit, je to, aby se omezila možnost toho soudního přezkumu, jestli jsem to tedy správně pochopil. Stačí, když kývnete. (Ministryně nesouhlasí.) Ne.

Tak zkusme si tedy vysvětlit, proč potřebujete schválit ten zákon. Ta důvodová zpráva, paní ministryně, tímto způsobem na mě působí, protože o tom se tam píše hned v úvodu, že jako problém je v tom, jakým způsobem lze soudně zpochybňovat aktuální opatření.

A vy teď máte ten nástroj. Vy ho dokonce intenzivně využíváte. Využíváte ho způsobem, který znesnadňuje dostupnost těch pohonných hmot pro koncové zákazníky, protože některé čerpací stanice na základě vašich opatření přestaly prodávat některé pohonné hmoty. Například čerpací stanice provozovaná Dopravním podnikem v Děčíně přestala prodávat naftu. Připomenu, že vy máte v Děčíně primátora, takže tohle celé se děje pod vaší kontrolou. A to znamená, vy těmi svými opatřeními zhoršujete dostupnost pohonných hmot pro koncové zákazníky.

Já si tedy myslím, že účelem toho vašeho konání by měl být přesně opačný cíl, to znamená zvýšit dostupnost nebo nějakým způsobem aspoň zajistit dostupnost pro ty koncové zákazníky, protože to je to, oč tu běží.

Bohužel těmi vašimi socialistickými, komunistickými zásahy do toho trhu, které děláte, tak i z toho důvodu, že je děláte technicky chybně, tak prostě dochází k tomu, že ta dostupnost těch pohonných hmot se reálně zhoršuje. To znamená, jste schopna tady poskytnout nějaké ujištění, že třeba jste se naučili už tom ministerstvu počítat, že teďka už nebudou chyby v tom vzorečku, v tom použití, že tentokrát už to bude postavené tak, že reálně, když normální pumpa nakoupí tu naftu za nějakou běžnou cenu, jako to pravděpodobně dělá ta pumpa, kterou provozuje ten Dopravní podnik v Děčíně, já předpokládám, že oni tam mají naftu, kterou kupujou normálně standardně i pro svůj vozový park, protože takhle tak se to normálně dělá. To znamená, to by tedy znamenalo asi přiznání, že Dopravní podnik v Děčíně pod kontrolou vašeho primátora nakupuje tu naftu nějak jako nehorázně draho, což pevně doufám, že tedy pravda není, protože ta pumpa, těch pump vlastně, které mají tenhleten problém, tak to není jenom tahleta jedna, to znamená, to asi nebude způsobeno nějakým problémem s tou cenou nákupní, takže to bude spíš prostě nějaká situace, ke které došlo kvůli tomu, jak jste to spočítali.

Ostatně opakovaně na to upozorňují ti zástupci té asociace těch nezávislých čerpacích stanic, že prostě ten vzoreček je používán chybně, že je to konstruováno někým, kdo nerozumí tomu trhu, že prostě neberete v úvahu ty základní tržní principy, které fungujou na tomto trhu. A my potom vidíme, že v momentě, kdy cena ropy letí nahoru, jako se to stalo teď po tom víkendovém uzavření Hormuzského průlivu ze strany Trumpa, tak vy naopak říkáte, a my půjdeme s tou maximální cenou dolů. To znamená, vy jdete úplně proti tomu trhu s tou základní surovinou, ze které se vyrábí ta nafta, jejíž cenu chcete regulovat. A tady ty centralistické způsoby zásahu do toho hospodářství vytvářejí potom tu nedostupnost.

A já bych se nerad dostal do situace, že jako za socialismu tady budou lidi stát fronty, ne tedy na banány, ne tedy na pomeranče nebo na toaletní papír, ale zase pro změnu na něco jiného, u čeho jste se rozhodli tu cenu zregulovat a tím pádem jste znemožnili nějaké pumpě to vlastně prodávat. Protože pochopitelně ty akciové společnosti, byť jsou vlastněné nějakou municipalitou nebo nějakým regionem, vyšším územně správním celkem, krajem třeba, tak pochopitelně stále mají povinnost péče řádného hospodáře. To znamená, to vám pochopitelně žádný příčetný člověk v tom vedení nepodepíše, že bude prodávat něco, co koupil za cenu x, takže to bude prodávat za „x – 1“, protože to by si taky mohl jít sednout, protože prostě v tom momentu by porušil tu péči řádného hospodáře. Nemůžete to v obchodní společnosti, ať má vlastníka jakéhokoliv, koupit draho a prodávat levně. To prostě jako nefunguje. To je ten základní problém.

Takže tohleto by mě tedy zajímalo, jestli už tady, když chcete ty větší pravomoci, tak jestli už jste se naučili používat ty svoje vzorečky, anebo jestli jste neuvažovali třeba o nějakém jiném způsobu té regulace, třeba že byste regulovali tu marži jako takovou, protože tím byste se mohli vyhnout efektivně používání toho vašeho vzorečku, se kterým máte ten problém. Vyhnuli byste se tomu, že byste určili nějaké pumpě cenu, kterou by ona nemohla se do ní vejít. Vyhnuli byste se tomu, že ty pumpy budou potom žádat po státu kompenzaci, protože jste je donutili prodávat to se ztrátou, to znamená, jinak předpokládám, že máte někde rozpočtovou položku, ze které budete hradit ty kompenzace, paní ministryně. Nevím jako, protože já jsem ji nezahlídnul v tom rozpočtu, že byste to tam měla někde schované. Tak jestli s tímhletím nás můžete obeznámit, jak to tedy chcete řešit.

A proto je si myslím legitimní se zeptat, jestli není lepší třeba zvolit jako jiný způsob tedy té cenové regulace, pokud už jako nezbytně nutně máte pocit, že to budete rozhodovat lépe než ten trh, tak dobrá. Tak co třeba skutečně jet na principu té maximální marže? Protože ty vaše úvahy o od počátku fungovaly o tom, že ty marže jsou vysoké. Teď tedy ponechám to, že je to podle mě nesmysl, protože ten problém byl s tou marží na těch dálnicích, a tam prostě historicky vždycky byla vyšší a 30 let to nikdo jako problém nevnímal. A já jsem neměl problém natankovat si prostě mimo dálnici, tak jako spousta jiných lidí, se kterými jsem se tam vždycky na Tank ONO potkával ve frontě. Takže na cenu citlivý zákazník si prostě vždycky našel tu pumpu, kde bylo levněji než na D1, u pana Babiše, nebo jinde. To je úplně jedno v tuto chvíli.

Tak já jako pominu teďka to, že je to nesmysl od prvopočátku. Ale zkuste mi odpovědět, prosím na to, jestli jste neuvažovali jako jiný způsob cenové regulace, kterým byste nevystavili tento stát riziku náhrad těch škod, které můžete způsobit, a teď znovu odhlížím od toho, že neumíte ani používat správně ty vlastní vzorečky. Tak to je jakoby další. Protože mě by vlastně zajímalo, co je reálně jako tím vaším cílem? Je to tedy zajištění dostupnosti těch pohonných hmot, paní ministryně? Nebo co je vlastně tím cílem? Protože to vůbec nevypadá tak, že vaším cílem by bylo zajištění dostupnosti. Protože naopak těmi vašimi opatřeními dosud ta dostupnost klesá. Pumpy, co tu naftu dřív prodávaly, tak ji teď neprodávají kvůli té vaší cenové regulaci. Takže zásadní otázka, co je cílem? To je jako první záležitost. Co je tím cílem?

Je to zajištění toho, aby tedy na dálnici stály pohonné hmoty stejně jako mimo tu dálnici? Je tohleto ten problém, který pálí naší zemi? Samozřejmě po otázce názvosloví Ministerstva průmyslu a obchodu, to jsem dneska pochopil, že je zásadní problém, že se bude dělat ten rebranding, na to tedy peníze jsou, OK. Tak je tohleto tedy druhý nejzávažnější problém naší země? A týká se pouze cen pohonných hmot nebo budete řešit i ceny dalších položek na dálnici a mimo dálnici? Nebo tedy tím cílem má být skutečně zvýšení dostupnosti těch pohonných hmot jako takových? Nemělo by být cílem něco jiného? Ptám se já. Nemělo by být cílem to, že bychom snižovali závislost naší země na těch fosilních palivech? Třeba?

Máte nějaký plán tady na tohleto, jak to udělat? Protože asi všichni sledujeme tu mezinárodní situaci, jak je to nestabilní, že tady prostě vládnou v některých státech takoví jako divní oranžoví lidé, kteří prostě plácnou do médií, tady tohle, tady ondle a potom se člověk nestačí divit, jak ty ceny komodit prostě lítají na těch světových trzích. A zdá se, že tahle situace se nebude úplně v nejbližších letech měnit, že to možná bude spíš horší.

Když to tak člověk sleduje, tak máte nějaký plán, jak omezit tu naši závislost na těch fosilních palivech, abychom nepodléhali tak intenzivně tady těmhletěm změnám? Protože přece jenom my jsme země, která má vysokou závislost na těch fosilních palivech. Na rozdíl od třeba některých jiných. Pochopitelně celá Evropa dováží tu energii, to ano, ale my jsme extrémně závislí na těch fosilních palivech. Což samozřejmě i s ohledem na strukturu našeho hospodářství není úplně dobře. Vlastně je to úplně špatně.

Tak tedy za prvé, co je cílem? Za druhé, jestli jste si vědoma toho, co by skutečně mělo být cílem, protože to naši zemi trápí. Za třetí, jestli jste zvažovali třeba tu regulaci marží nebo nějaký jiný více, řekněme omylům odolný systém, který by nevystavil naši zemi těm rizikům toho, že budeme muset hradit nějaký škody.

Za čtvrté, jestli teda máte v rozpočtu položku vyhrazenou na hrazení těch kompenzací, protože znovu připomenu, když jste se odkazovala teda na to, že chcete vlastně ty pohonné hmoty regulovat, stejně jako ty ceny energií, tak znovu připomenu, když se regulovaly ceny energií před pár lety, tak nás to stálo 52 miliard. Tak já se ptám, jestli máte tedy někde nějakou přihrádku na ministerstvu, rozpočtovou položku nebo aspoň krabici od bot, kde by byly jako ty peníze nachystané na placení tady těchhletěch náhrad za ty škody, které tímhletím můžete způsobit. Protože tím, že vy znemožníte se bránit proti těm opatřením, tak tím pochopitelně ale neznemožníte ještě těm, koho to postihne se domáhat té náhrady, kterou tam ten soud, kterou tam ten stát jakoby nebo vláda svým rozhodnutím způsobí. Takže tohleto je, myslím si, zásadní otázka, která by měla zajímat všechny, kdo budou hlasovat o té záležitosti.

No a za další by mě zajímalo tedy, co jiného, pokud jste říkala ne, ne, ne, jste gestikulovala tady na mě, že není ten základní problém, že byste chtěla odejmout těm všem ostatním subjektům regulovaným tímto způsobem možnost toho soudního přezkumu v tom standardním správním soudnictví, které začíná na krajským soudě, pak je tam ten Nejvyšší a tak dále, a nechcete to jenom jako přehodit na ten Ústavní soud a tím jako znemožnit vlastně těm běžným subjektům se takhle domáhat spravedlnosti proti těm vašim krokům, tak jestli tedy tohle není ten důvod, tak jaký ten důvod teda je? Jestli to můžete uvést, protože vy kolem toho tak jako našlapujete, paní ministryně, velice obezřetně říkáte, že potřebujete ten jiný nástroj, ale vlastně nijak nezdůvodňujete, co teda bylo jako špatné na tom předchozím. Proč ten předchozí je tedy jako slabší, když s ním normálně teďka jako zacházíte, ty ceny nastavujete a on zjevně funguje, protože ty pumpy se vám daří zavírat. Takže zcela zjevně ta věc je účinná. To, že je účinná špatně, je samostatná kapitola, ale proč říkáte, že potřebujete silnější nástroj tedy?

Protože mně to zní trochu jako přiznání toho, že ten nástroj, který teď používáte, má nějakou právní vadu. Tak na co se můžeme těšit tedy v tom budoucnu, až někdo ty právní vady zpochybní? V čem, kde je ten pes zakopán? Kolik nás to bude stát? Opět asi je namístě se zeptat, jestli už máte ty peníze tady na ty náhrady. Protože připomenu třeba díky tomu, co tady prohlasovali vaši poslanci, dlužno poznamenat, že tehdy dokonce přes odpor vašeho vlastního ministra zdravotnictví, tak jste tady prohlasovali ten monopol na zdravotní pojištění těch cizinců pro PVZP. A ejhle, co se nestalo? Stalo se to, co vám všichni říkali, jako vám to teď tady všichni říkají. Tehdy vám to říkal nejenom váš vlastní ministr zdravotnictví. Říkali vám to dokonce i z antimonopolního úřadu, Říkali vám to vlastně úplně všichni, že to povede ke sporům o náhradu škody a že ten stát prohraje a bude to platit. No a teď jsou tady škody ve výši stovek milionů, o kterých už ten soud rozhodl a vy budete muset najít na to někde ty peníze.

Takže neptám se jenom tak; ptám se proto, protože vy už jste tady několikrát tuhle věc způsobili, že prostě tím špatným rozhodnutím jste to přivedli do stavu, kdy se nějaké subjekty mohly obrátit na soud, úspěšně vysoudit náhradu na státu a potom budeme tady všichni daňoví poplatníci se skládat na to. Tak se ptám, jaké tedy právní vady má ten váš stávající postup, který jste tady s velkou pompou oznámili, tuším, to bylo těsně před těmi Velikonocemi, že ano, takže pan Babiš z těch Malediv nebo odkud, kam to jel na tu dovolenou si odpočinout, tak tohleto by mě zajímalo tedy. Jaké jsou tam tedy ty právní vady, kterých vy se bojíte, a proč chcete tento nový nástroj?

Za další bych se asi vrátil k tomu, proč vy to vlastně potřebujete regulovat? Protože předtím jste tvrdili několik týdnů, že vlastně situace je nadmíru výtečná, že marže jdou dolů. A když jste se na ně začali koukat, tak začaly jít dolů ještě rychleji. Říkali jste, že ty marže jsou kolem – teď bych, koruna na nebo dvě koruny na těch pohonných hmotách, teďka nevím, co bylo dražší, jestli nafta nebo benzín, ale prostě nějak kolem tohohletoho se to pohybovalo. A potom jste vystartovali s tím, že tu marži stanovíte někde na těch 2,50, tak to mi přišlo trochu zvláštní, že vlastně vy jste říkali, ty marže jsou takhle nízko a potom jste to teda stanovili na víc, přičemž bylo zcela jasné, že to postihne jenom ty, kteří to mají na těch dálnicích dražší.

Tak proč vlastně jste teda s tím tak dlouho váhali? Proč jste říkali celou dobu, že je to vlastně ta situace je nadmíru výtečná? A potom najednou teď chcete to řešit všechno v tom výjimečném procesu, kdy jako není čas vůbec na žádné připomínky, není možné si o tom normálně promluvit. Prostě to chcete prorvat okamžitě bez jakékoliv poctivé diskuse, která by tady jinak normálně k tomu byla – projednání třeba na hospodářském výboru a podobně, kam by to asi patřilo.

Tak kde se tedy tohleto jako vzalo, že jste několik týdnů s tím nedělali nic a teď najednou je nutná ta legislativní nouze? Protože přece jenom, ono se neděje nic nového, tady jsou prostě nějací lidi, kteří vyvolali nějaký konflikt, dochází k zásahům té infrastruktury v těch zemích, kde se těží ropa a je blokovaný Hormuzský průliv tím či oním, Tak proč najednou tedy není možné využívat ten původní nástroj, který teď využíváte, a proč potřebujete tu legislativní nouzi a proč potřebujete okamžitě schválit jiný způsob k tomu, abyste dělali totéž? Abyste tedy jiným způsobem omezovali dostupnost těch pohonných hmot pro lidi.

No a potom ještě bych se chtěl tedy zeptat, proč vůbec tady máte to nutkání vlastně ve své nekonečné moudrosti rozhodovat o těch maximálních cenách? Proč to nenecháte na tom trhu, který by způsobil to, že i v tom Děčíně na té pumpě, která je v provozu pod tím vaším primátorem v tom Dopravním podniku, by byla dostupná lidem ta nafta, jo? A ano, znamenalo by to, že na dálnici by ta nafta nebo benzin byla dražší, to jo, ale jak říkám, tak to je posledních 30 let, tam přece to je něco, co jsme se tady nějak jako naučili s tím nějak žít. Tak a znovu se ptám, jestli tedy tohle vaše tažení za tou ekvalizací těch cen ve všech lokalitách bude jako nějak pokračovat ještě za rámec těch pohonných hmot, anebo jestli tedy se tady chystáte zavádět rovnou nějaké jako centrálně řízené hospodářství nebo jak to tedy vlastně plánujete? Tak to je, napočítal jsem sedm otázek. Doufám, že máme stejný počet. Já se kdyžtak zeptám, kdybych nedostal tu odpověď ještě jednou. Díky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Jan Papajanovský a připraví se Marian Jurečka. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já budu relativně stručný, protože stanovisko našeho klubu Starostů už přednesla ve většině těch důležitých bodů kolegyně Lucie Sedmihradská. Já pouze doplním vlastně v jedné otázce, která tady podle mě ještě nebyla během toho dnešního dne a snažil jsem se poslouchat opravdu skoro celý den diskutována tak intenzivně, a to jsou podobnosti, řekněme, mezi tou navrhovanou právní úpravou, kterou tady dnes projednáváme a kterou jsme dopoledne projednávali i na rozpočtovém výboru, a nad úpravou, která byla několik let nazpět vlastně zavedena tou novelizací energetického zákona, protože opakovaně vlastně je v té diskusi používáno ze strany tedy předkladatelů, že cílem je tu regulaci, cenovou regulaci u pohonných hmot dostat do úrovně, která odpovídá regulaci, která je právě pro elektřinu a plyn a kterou tedy jaksi implicitně nebo někdy explicitně dodáváno zavedla ta předchozí vláda. To znamená, ten zákon není závadný, protože ta předchozí vláda vlastně udělala něco samého. My jsme se na rozpočtovém výboru v diskusi s váženou paní ministryní dostali do velkého detailu, ale mně ten detail přijde důležitý. Takže já si ho tady dovolím zopakovat a vlastně upozornit na ten rozdíl, ke kterému tam dochází. V případě té právní úpravy, kterou máme v energetickém zákoně, tak tam ten zákon povinně zavádí kompenzace, ke kterým dochází v případě, že tedy dojde k regulaci té ceny prostřednictvím nařízení vlády a zároveň ta regulovaná cena je vlastně nižší než je cena tržní, za kterou ti obchodníci skutečně tu energii elektrickou a ten plyn nakupují. To znamená ta právní úprava, pomocí které je možné zastropovat tu cenu elektřiny a plynu prostřednictvím toho nařízení vlády vlastně v tomto případě z našeho pohledu ničemu nevadí, protože sice to nařízení vlády není možné napadnout tím standardním procesem, jako je to u opatření obecné povahy, ale to vlastně nevadí, protože ta, řekněme, práva a svobody těch vlastníků podnikatelů jsou chráněna tím, že v případě, že jim vznikne hospodářská škoda, tak automaticky ze zákona musí být kompenzováni.

Ten rozdíl v té právní úpravě, kterou tady projednáváme, je takový, že pokud bude zavedena možnost regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím nařízení vlády, tak bude vyloučena ta možnost toho soudního přezkumu, respektive bude výrazným způsobem zkomplikována tak, že nebude prakticky možná a bude nutné se k ní dobrat takovým krkolomným způsobem. A zase už o tom bylo v minulosti hovořeno, myslím dostatečně. No a takže vyloučíme vlastně možnost toho soudního přezkumu, ale zároveň nezavádíme žádnou kompenzaci. To znamená, my vlastně zeslabíme úroveň ochrany toho vlastnického práva pomocí soudní ochrany. Ale neříkáme, že v případě, že by do toho vlastnického práva bylo zasaženo tak, že by například vláda svým nařízením stanovila podnákladové ceny a ta právní úprava to vládě umožňuje stanovit podnákladové ceny. Paní ministryně dneska na rozpočtovém výboru řekla, že vláda by byla blázen, kdyby něco takového udělala. No ale my jako poslanci podle mě máme přijímat zákony, které chrání práva občanů vlastnit majetek a právo podnikat i pro případ, že by třeba vláda byla blázen. Takže proto z našeho pohledu ta právní úprava není totožná a není prostě akceptovatelné, abychom přenesli ten režim regulace do režimu nařízení vlády, které by umožňovalo vlastně regulovat tu cenu bez soudní ochrany a zároveň bez povinných kompenzací pro případy, kdyby byla stanovena cena podnákladová, což je ten zásadní rozdíl oproti té právní úpravě v energetickém zákoně.

Proto mimo jiné načítáme ten náš pozměňovací návrh, o kterém už hovořila kolegyně Sedmihradská, který, věříme by některé ty nedostatky právní úpravy, byť asi ne všechny, ale některé nedostatky té právní úpravy by jaksi řešil tím, že by v okamžiku, kdy je tam vyloučena ta kontrola soudní, tak by tam alespoň zavedl ochranu parlamentní, což je, řekněme lepší než nic. Takže budeme rádi, když ten náš návrh nebo vlastně velmi podobný návrh z dílny KDU-ČSL podpoříte, protože se domníváme, že by to bylo ku prospěchu věci a že je úkolem parlamentu v určitých okamžicích vládě vystavit nějaké rozumné omezení, protože pokud by vláda mohla vládnout bez nějakého omezení, no, tak pak bychom tady vůbec v parlamentu nemuseli být. Díky za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Michal Zuna. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý večer, pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem rád, že po té dlouhé diskusi konečně se dostáváme k tomu podstatnému projednávání tohoto materiálu a na úvod chci říct pár věcí vůbec k tematice problematiky vysokých cen pohonných hmot v České republice. Já jsem na to téma teď s paní ministryní hovořil v neděli v televizní debatě a já jenom připomenu, že kdybychom se my dneska jako opozice chovali jako tenkrát oni, tak tady máme zaplavené sociální sítě fotkami u benzinových totemů, grilovali bychom tady vládu, jak vlastně je to její problém, který ona způsobila. Dávali bychom tady návrhy, které paní ministryně Schillerová, tehdejší předsedkyně klubu hnutí ANO, tři týdny po začátku války tady přednesla do Sněmovny sněmovní tisk, který navrhoval 0 procentní sazbu DPH na pohonné hmoty. Paní ministryně, připomínám, s čím jste tenkrát přišla.

Tenkrát jste tady plamenně hovořila o tom, jak nepomáháme českým domácnostem a jak je potřeba snížit DPH na nulu. Navrhovala jste snížení spotřební daně nejenom u nafty, ale také u benzinu a když se na to podíváme dnešní optikou a vašimi slovy, tak vlastně ty vaše návrhy před třemi roky, návrhy vašich kolegů vlastně byly blbost, vy sama jste to řekla. Neargumentujte patnáctiprocentní inflací, protože ta na začátku března roku 2022 nebyla. Tu argumentaci vy tady zkoušíte, ale přišli jste s těmito návrhy, které já jsem tady odcitoval, psali jste to na ty statusy, na ty sociální sítě. A já vlastně říkám, že jsem rád, že se nechováte dneska tak, jak jste před třemi roky říkali. Za prvé jste zjistili, že to je blbost, vašimi slovy. Vy jste to věděli většinou i tenkrát. Většina z vás byla členy vlády už v minulosti. A věděli jste, že ty návrhy, které jste navrhovali, by nedávali logiku. Byly by rozpočtově velmi komplikované, ale přesto jste tenkrát chodili a říkali jste: Ne, ne, ne, to není válka někde na Ukrajině, za to může Fialova vláda. Já dneska tady nestojím, abych říkal, za to může Babišova vláda. My jasně říkáme jako jedna ze stran opozice, je to věc, za kterou vláda nemůže. Stejně jako my jsme nemohli za to, že blázen, magor Putin šel vojensky na Ukrajinu a způsobil obrovskou nestabilitu v Evropě, ale i v části světa, protože to rozkolísalo mimo jiné nejenom ceny tenkrát energetických surovin, ale třeba i ceny klíčových rostlinných komodit globálních ve světě.

Takže není to Babišova chyba za to, že jsou dneska vysoké ceny pohonných hmot, ale vaše rétorika tenkrát byla, že to byla věc, za kterou jsme mohli my jako Fialova vláda. Já vám to chci jenom připomenout. Já nepojedu tu vaši rétoriku, abych to dělal stejně, abych stejné, nelogické, nesmyslné příspěvky psal na sociální sítě, protože prostě tyto věci nepomohou té situaci a tomu řešení.

Já jsem veřejně řekl, že to, co jste udělali v případě spotřební daně, nebo ten návrh, který jste řekli, no, ten dává logiku. Vy jste se vysmívali – vysmívali jste se monitoringu a kontrole marží. Pamatujete si to, jak jste se tomu vysmívali? Vy, kolega Vondráček, jeho fotka od čerpací stanice a říká: Co dělá vláda dva týdny poté, co to začalo? Nic. Monitoruje marže. Co jste začali dělat vy jako první? Monitorujete marže. A já se vám nevysmívám. Nevysmívám se tomu, protože to dává logiku. Jenom vy tam máte pár takových věcí typu: Premiér prohlásí, tam je 10 procent marže, tedy 10 korun marže na litru. V tu dobu ta cena byla kolem 50 korun. Vy teďka říkáte, že jste to stropli na 2,50, tak kde je těch 10 korun? To nesedí! To nesedí. Vy byste to museli tedy stropnout na daleko jiné hodnotě než 2,50.

Ano, tohle opatření je velmi diskutabilní. Já třeba s ním osobně do určité míry problém mám, ale prostě ty kroky – monitoring marží, dělali jsme ho my, děláte ho vy, je správný, nebo není, paní ministryně? Můžete odpovědět? Protože tenkrát jste říkala, že je to nesmysl, že tím nic nevyřešíme. Tak můžu se vás zeptat v té debatě, je správný krok vlády, Ministerstva financí, kontrolovat marže, nebo není? (Reakce ministryně Schillerové.) Já nekřičím, já se normálně ptám s velkým důrazem. A nepokřikujte na mě, paní ministryně! Já budu rád, když na to zodpovíte. Kolegyně, kolegové, poslanci hnutí ANO, vy jste tu byli. Tak je správné, že vláda kontroluje marže, nebo to je blbost? Tady kolegové tady tak jako dělají takovou grimasu. Hm, je to vlastně těžké. Ne, přijďte v pohodě potom, prostřednictvím pana předsedajícího, odpovědět na to v té debatě. Já se budu těšit klidně ve faktické, už tam nějaké naběhly. Já za to budu rád, když to tady zazní. Tak já jenom, abychom si ujasnili, že to blbost není. Je to jeden z nástrojů, který prostě v takové výjimečné situaci holt vláda jde a začne ho dělat. Tak to je první věc.

My jsme tenkrát snížili spotřební daň na čtyři měsíce u benzinu a na 14 měsíců u nafty. Já bych se přimlouval za to udělat to opatření u toho benzinu. Jako nemůžeme říkat, že 41 korun za litr benzinu je OK. Jsou spotřebitelé, kteří nemají doma dvě auta: jedno benzínové, jedno naftové, aby si mohli dneska říct, jako je to tak či onak. Prostě i pro ty domácnosti je 41 korun za litr benzinu při nějakém 1,2násobku vyšší spotřebě, není to málo. My jsme udělali obě dvě položky – jak benzin, tak naftu.

Tak já jenom připomínám tehdejší vaši rétoriku a to, že prostě mně, kdybych tohle měl dneska dělat úplně stejně, jako jste to dělali vy, přišlo by mně to hodně podlé. Nedělám to, ale měl jsem potřebu to tady dneska říct, protože to nebylo fér od vás. Já bych ocenil, mně by stačila jedna věta, kdybyste řekli, ano, nebylo to úplně fér. Politický boj je politický boj, já ho chápu, ale to, že se používají různé argumenty v čase podle toho, jak se hodí, už není úplně politický boj. To je překrucování toho, co se dá reálně dělat ve světle toho, aby se voličům tu a tam trošku zalhalo a přiostřily se prostě ty vyhrocené vztahy.

K tomu návrhu, který tady je teď, a v obecné rozpravě se tedy chci dostat k tomu meritu věci i k pozměňovací návrhům, které jako lidovecký klub navrhujeme. Když jsem se na to podíval, a dneska jsme tu debatovali na klubu, tak vlastně říkám, a říkám to poctivě i po zkušenostech z naší koalice Petra Fialy, takovýto nástroj je potřeba, aby tady prostě v mimořádných vypjatých situacích byl. Dělali jsme ho i my v roce 2022 na komodity plyn a elektřina. Vy jste tenkrát to také podpořili, to já oceňuji. Oceňuji to, že jste pro to hlasovali, většina z vás pro to hlasovala, takže to zas říkám korektně, že to oceňuji.

A teď vlastně, když se na to podíváme, na ty konkrétní problematické věci, které já nebo my jako lidovci vnímáme problematicky, doba trvání toho opatření, ke kterému může vláda přistoupit nařízením vlády. Za mě prostě 6+6 měsíců je fakt hodně. My proto navrhujeme v pozměňovacím návrhu, aby to bylo pro vládu prvních 90 dnů, pak aby vláda mohla prodloužit o dalších 90 dnů, pak pokud by to bylo potřeba s předchozím souhlasem Sněmovny. Mně to přijde korektní tak, abychom udělali určité pojistky, že ta vláda to, případně kdyby se úplně zbláznila, jako že to třeba nepředpokládám, ale stát se to může, občas vidíme, že se tady někdo trochu zbláznil z členů vlády, tak raději abychom takovou pojistku měli. Mně to přijde, že to je prostě rozumná rovnováha, stát může reagovat rychle, vláda má prostor konat, ale pokud by to mělo trvat déle, tak do toho má vstoupit i Sněmovna jako kontrola, demokratická kontrola exekutivy.

Když se podívám dál, tak druhý pozměňovací návrh upravuje to, abychom součástí toho vládního návrhu nařízení měli i jasná povinná stanoviska, nikoliv jenom v rámci případného vypořádání připomínkového řízení, které může být řekněme i extrémně krátké a může být i extrémně omezené a může být s výjimkou vyloženě ten materiál přinesen na stůl, jenom z pera Ministerstva financí, tak my jako lidovci navrhujeme úplně jednoduchá čtyři jasně povinná stanoviska, která by tam vždy měla být součástí tohoto vládního návrhu nařízení vlády, a to stanovisko Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a také Správy státních hmotných rezerv, protože Ministerstvo financí má zodpovědnost za oblast cenovou, Ministerstvo průmyslu a obchodu má zodpovědnost za fungování trhu a dopady na hospodářství, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za ten soutěžní aspekt a možná tržní selhání a Správa státních hmotných rezerv logicky za bezpečnost dodávek a zásobování v mimořádných krizových situacích, mimochodem ze zákona. Obě ty instituce – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže i Správa hmotných rezerv, to mají ze zákona, tyhle role.

Takže mně přijde, aby takovýto zásah byl podložen opravdu odborným posouzením, vyjádřením a nejen dojmu případného nějakého politického rozhodnutí té vlády. Přijde mi to jako nějaká férová bezpečnostní pojistka, protože neděláme to teď pro tuhle situaci. Může se to opakovat za rok, za čtyři, za osm, za nějaké jiné politické konstelace, jiné vlády, jiné koalice, tak mně by přišlo dobré to tam udělat opravdu s takovýmito pojistkami.

Pak navrhujeme jako lidovci třetí pozměňovací návrh, a to sice, kdy vůbec lze takovouto zákonnou úpravu použít. Současný vládní návrh pracuje s velmi obecnými pojmy, jako je mimořádná tržní situace a její důsledky. To říká ten návrh, který jste přinesli. To je za nás docela hodně vágní. Proto mi tam navrhujeme, aby zákon mluvil opravdu velmi jasně o krizové situaci na trhu s pohonnými hmotami, a také aby bylo jasné, co se tím rozumí. To znamená tedy stav, kdy v důsledku mimořádných a nepředvídatelných situací dochází k závažnému narušení trhu, která se projevuje například skokovým nebo mimořádným nárůstem cen, významným omezením nabídky nebo distribuce, zjevně nepřiměřeným nárůstem marží nebo ohrožením zásobování, hospodářské stability či jiného významného veřejného sektoru. Prostě dáváme tam jasné mantinely, parametry toho, jakých situací se to týká, nikoliv nějaké obecné situace, která může být velmi vágně a široce vyložena.

Pak navrhujeme čtvrtý pozměňovací návrh a ten také doplňuje to, co má obsahovat to odůvodnění vládního nařízení jako součást podkladu pro ten cenový výměr. Protože pokud vláda sáhne k tak silnému nástroji, měla by být schopna také jasně říct, jaký konkrétní důvod zásahu nastal, z jakých dat a podkladů vychází, proč nestačí mírnější opatření, proč je zvolený zásah přiměřený, jak dlouho má opatření trvat a za jakých podmínek také bude zrušeno, změněno nebo prodlouženo. Aby to nebylo tak, že budeme říkat, tak ještě týden a ještě týden, ale při jaké okolnosti, například v této situaci ceny ropy, situaci například v distribučním řetězci dodávek ropy třeba do českých rafinérií nebo rafinérií na českém území, ať jsem přesný, a tak dále.

To znamená za nás, když to shrnu, my jasně říkáme jako lidovci, jsme si vědomi toho, že pro takovou mimořádnou krizovou situaci je dobré mít lepší krizový nástroj. Nařízení vlády podle nás je lepší než opatření obecné povahy, ale ty návrhy, které předkládáme, říkají, aby tady byl jasný časový limit s pojistkou Sněmovny, jasnější podmínky použití, povinné odborné podklady v nařízení takto vydaném a kontrolovanou argumentaci vlády, která také jasně říká nějakou míru předvídatelnosti. To jsou asi ty podstatné věci, které jsou součástí našich čtyř pozměňovacích návrhů, které jsme jako klub KDU-ČSL předložili. Děkuji moc za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Michal Zuna a připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Já děkuju za slovo, pane předsedo. Já budu výrazně stručnější než můj předřečník. A já bych začal tím, o čem jsem hovořil v průběhu rozpravy, o potvrzení stavu legislativní nouze. Já mám za to, že tato novela zákona o cenách nenaplňuje ty znaky stavu legislativní nouze. Ale to už to už je pozdě, ten už je schválený, máme to tady na stole, v podstatě protlačíte to během asi 12 hodin, jestli se nepletu, v 10 byl rozpočták, v 10 budeme hlasovat, za 12 hodin hotový zákon, to si myslím, že je slušný výkon v uvozovkách.

No, po týdnech nečinnosti vlády, přicházíte s tímhle s tímhle návrhem, který protlačíte vlastně bez připomínkových řízení, s nulovými lhůtami a v podstatě bez diskuse a prostoru projednat pozměňovací návrhy řádně tak, abychom měli čas je připravit, abychom měli čas se seznámit s návrhy kolegů.

Nicméně věcně k tomu návrhu. Já mám za to, že tak jak je ten návrh předložen, kdy cenové stropy pohonných hmot, jsou v podstatě socialistické inženýrství, nikoliv zdravá hospodářská politika. Regulace jako taková tak potlačuje volný cenový mechanismus a ty administrativní zásahy do těchto cen tak otevírají v podstatě cestu k centrálnímu plánování.

A já už jsem tady kladl řečnickou otázku, jestli nás čeká i další omezování jiných trhů, nejenom nejenom trhu s pohonnými hmotami, ať už s nějakým pocitem, když vás napadne, že je něco drahé, zdali tedy budete řídit nařízením vlády nebo nějakými dekrety i něco jiného, než jsou ceny pohonných hmot, v momentě, kdy vám přijde, že nějaké jiné ceny jsou někde rozdílné, například v turistických lokalitách pivo je příliš drahé, že někde stojí 70, jinde stojí 150, tak to nějak jako omezíme.

Nicméně jak už říkám, jde o posun k administrativně řízené ekonomice a mě by zajímalo, co na co na to říkají zástupci Motoristů sobě například, kteří o sobě ještě před volbami, v průběhu voleb nebo i teď říkají, jak jsou autentická pravicová strana a on tady nikdo z nich v podstatě není a ano, to nevadí, takže se k tomu těžko vyjádří, anebo i zástupce Svobodných tady taky není, což dříve byla téměř Libertariánská strana a teď tady vlastně budou podporovat takto centrálně řízené plánování.

Takže otázka je, jestli to opravdu podporujete namísto například nějaké cílené pomoci těch zasažených sektorů, nikoliv takhle plošné socialistické inženýrství.

No, a jaká jsou z mého pohledu rizika a očekávání selhání toho trhu? Tak za prvé riziko narušení trhu. Já bych tady použil přirovnání ke Slovinsku. Slovinsko před několika lety, vlastně po po energetické krizi, po zahájení ruské agrese na Ukrajině, tak přišlo s podobným opatřením a tam ty potíže čerpacích stanic byly poměrně zásadní, některé z nich, myslím, že to byla síť Petrol, tak dokonce některé z nich zcela uzavřela. Tuším, že to byly čtyři stanice, protože prostě výnosy nepokrývaly náklady. A já bych se vůbec nedivil, kdyby tomu tak bylo i u nás v České republice. Přece jenom výnosy, aby pokryly náklady, tak jsou v různých oblastech jiné. Některé čerpací stanice jsou otevřené 24/7, některé jsou otevřeny několik hodin denně. Náklady v Praze třeba jsou také odlišné než v regionech.

Za další je to riziko nadměrné poptávky a riziko nedostatku. Dobře víme, že v Maďarsku cenové stropy vedly k nedostatku paliv, k panickým nákupům, k frontám na čerpacích stanicích. Ostatně něco z toho tady v průběhu toho dnešního dne tak zaznívalo, že se děje i v České republice, tuším, že tady padl příklad Děčína a dalších.

No a za další, za třetí, tak návrh zvyšuje samozřejmě regulatorní nejistotu a politizuje cenovou tvorbu trhu, který by měl být za mě volným trhem.

A co naopak tedy by mělo být tím řešením? Tak jak už jsem uvedl, nikoliv plošné centrální plánování nebo centrální socialistické inženýrství, ale cílená pomoc zasaženým a dotčeným sektorům. To znamená ten dotaz, který bych směroval na paní ministryni, která tady není, je, zdali jste zvažovali jiný způsob pomoci zasaženým sektorům, ať už to je doprava, distribuce, zemědělství, stavebnictví nebo živnostníci. Zkrátka ti, kteří jsou vyššími cenami pohonných hmot zasaženi primárně. Ale namísto toho upřednostníte plošná opatření právě s prvky centrálního plánování a já mám za to, že stát má řešit konkrétní problémy trhu a ne centrálně přepisovat ceny. Takže jestli by paní ministryně nebo někdo z podporovatelů koalice mi na to dal odpovědi, budu za to rád. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. My jsme se vystřídali při řízení schůze. Já vám přeju pěkný večer. V této chvíli je na řadě pan poslanec Ivan Adamec. Než sem přijde, přečtu jednu omluvu. Vendula Svobodová od 14.30 do 17.30 z pracovních důvodů. Faktická poznámka není žádná, takže pane poslanče Adamče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, já bych také řekl několik vět k té materii, kterou dneska tady projednáváme. A možná bych začal tím, co tady říkal kolega Zuna. Ono s tou krizí je to asi jako na vojně. Na vojně se taky čeká a pak se spěchá. Prostě to tak je, protože nikdo neví, jak se ta krize vyvine. Krize není standardní stav, to je potřeba taky říct na obranu. A je pravda, že každá vláda se s tím musí nějak popasovat. To je pravda.

Na druhé straně samozřejmě to zastropování ceny, každodenní stropování podle mě je něco, co mně osobně připadá jako úplně nejbrutálnější nástroj. A vlastně možná pak porovnám ty regulace zastropování v té době energetické krize, kdy jsem měl možnost se účastnit těch procesů a tohoto a řeknu, že není regulace jako regulace a není stropování jako stropování.

Já si myslím, že kdybych byl v pozici této vlády, člen vlády, paní ministryní, říkám to jako teoreticky, tak bych taky chtěl, aby to usnesení obecné povahy se změnilo na vládní nařízení. Chtěl bych to, ale říkám to kdyby, kdyby, protože řekněme si na rovinu, ono to nebude úplně beztrestné, tato činnost a najde se spousta podnikatelů, spousta vlastníků těch malých benzínových pump, kteří prostě budou mít problémy, budou je mít a už je mají. A já se k tomu pak vrátím. A samozřejmě budou mít snahu z toho státu dostat ty peníze a budou se soudit přes ten správní soud. A jistota toho, že ten správní soud rozhodne ve prospěch státu, není zas tak úplně příliš vysoká, protože ono se to velmi těžko prokazuje tyhlety věci.

Takže já to chápu, že to tak je. Mimochodem celý ten dnešní den zatím není o ničem jiném než o přechodu od toho usnesení obecné povahy k vládnímu nařízení. Jako jestli si někdo myslí, že se tady bavíme o zastropování těch cen, no, tak to už se stalo. To se stalo, vláda zastropovala a stropuje, vesele a bude stropovat. Já doufám, že co nejkratší dobu tedy mimochodem. Ale stropovat bude. Teď je to jenom o tom, a já si myslím, že nakonec samozřejmě vzhledem k složení této ctihodné Sněmovny se to změní na to vládní nařízení a prostě holt ta vláda získá jistotu, že ty její kroky budou těžce soudně napadnutelné, protože přece jenom dneska rozhýbat Ústavní soud, dát žalobu k Ústavnímu soudu nemůže každý, nemůže každý živnostníček a je to tak, že vlastně je to skoro v tuto chvíli nemožné. Ale říkám, že to chápu, já to nerozporuju. Já rozporuju to, že se stropuje tímto způsobem. Co se týká a co mi na tom vadí, že vlastně dobře, je snaha udělat veřejné blaho občanům. To chápu, to chceme všichni. A když si opozice nebo koalice občas, jak se prohodíme, myslí o té druhé partii něco jiného, ale není to tak. Všichni chceme to blaho, proto nás taky ti lidé volí nebo nevolí podle toho, jak vidí, jak jim zajišťujeme blaho, žití v té společnosti. Ale prostě já si myslím, že je to trošku blaho na úkor těch vlastníků a provozovatelů těch čerpacích pump.

A řeknu jednu věc, která tady už dneska zazněla a která mě trošku znervózňuje, abych byl opatrný, nechci žádná silná slova tady používat, protože v krizi se nemají používat silná slova a nemají se dávat takové návrhy, které vlastně znemožňují tu řekl bych možnost rychlých pohybů vládě. Protože všechno, co tady padalo, nějaké ještě další porovnávání, posuzování, no, tak to je zpomalování procesu. A to si můžeme dovolit při schvalování řádných zákonů, ale v krizi to takhle nefunguje. To si řekněme na rovinu. Já si dokonce myslím, že vláda nechce žádné plánované hospodářství. Možná se mýlím. Možná je to moje naivita. Ale myslím, že to nechce, že jenom chce vyřešit tu krizi. A řeší, jak umí.

Já si vzpomínám, tehdy, když byla první krize, kdy byl nedostatek ropy, tak tehdy vlastně došlo k tomu, co tady popisoval pan emeritní ministr Jurečka, a samozřejmě opozice kritizovala. Já jsem to bral jako opozice, ta ať kritizuje, od toho tady je. Ale ať nám taky občas dává nějaké dobré rady zadarmo, jak se říká. To se moc nestalo a chtělo se taky stropovat v té době. Zaplaťpánbůh, a to jsem ateista, že se tak nestalo, že se nestropovalo. Přežili jsme to. Nakonec jsme měli ceny nafty, benzinu nejlevnější v Evropě, až do té chvíle, než prostě se to zbláznilo s válkou v Íránu. A myslím si, že když sleduju vyjádření pana prezidenta Trumpa, tak si vůbec nejsem jistý, kdy tam ta šarvátka skončí. To, že jeden den slyším, že už je po válce, a pak se zase dozvím, že není po válce, protože se zaútočilo někde jinde, někdo něco vypustil, tak to mě fakt znervózňuje. Ten svět se opravdu velmi mění. Takže ta doba může být relativně i delší, než si myslíme.

A mně fakt vadí to, že tady vlastně se vůbec nebere ohled na to, jak ty pumpy mohou dopadnout. Máme hustou síť pump. Možná si někdo řekne, že když nějaká zmizí, tak se nic nestane. Ale všichni jsme zvyklí přijet k pumpě, zajet ke stojanu, natankovat a odjet. A kde jsou fronty, tak to jedině u ONO, protože ti zvolili jinou obchodní strategii a tam vždycky ty pohonné hmoty byly výrazně levnější.

Co se týká energetiky, no, tak to je trošku jiný příběh. To je potřeba si tady říct, že to mě fakt jako trošku nadzvedlo, že to srovnáváme s tímto případem a případem, který se stal před lety při té řekl bych ropné krizi. Přece celý problém začal už před válkou na Ukrajině, asi dva nebo tři měsíce, kdy Francie vypnula řadu svých jaderných elektráren. Mně říkali a dušovali se, že to je z důvodu sucha, že nemají vodu na chlazení. Já si myslím, že ten problém byl hlubšího charakteru, že prostě servis po francouzsku se projevil v plné síle a v tu ránu začal být nedostatek proudu. Do toho jsme zjistili, že nemáme v plynových zásobnících plyn, protože holt Gazprom nedodával v té době. A najednou cena elektrické energie i plynu se dostávala do závratných výšin a dokonce to skončilo tak, že prostě zkrachovala Lipská burza, která určovala ceny třeba elektřiny. Prostě ta cena se vyšplhala na tisíc euro za megawatthodinu a byl konec s obchody. A teď jsme to řešili, zaváděli jsme sociální tarify. Byla to peripetie, která fakt byla dlouhá a musím říct, že hospodářský výbor, a teď budu mluvit úplně na rovinu, všichni členové se snažili, abychom prostě našli takové podoby zákonů, abychom se z té krize dostali. A nakonec se to podařilo. Na některé věci nejsem úplně jako hrdý, že by byly stoprocentní, které by chtěl někdy opakovat, to říkám zcela otevřeně. Prostě tak to nebylo. Vzpomeňte si na windfall tax. Ta byla kritizovaná. Nakonec se ukázalo, že ta její účinnost je úplně někde jinde,než se vůbec předpokládalo. Ale v té krizi jsme našli řešení. Při tom zastropování se stropovala pouze cena té komodity, nikoliv ten zbytek, který prostě byl hlídán ERÚ a kde prostě to bylo. Bylo to připraveno, ty firmy se mohly připravit. Schvalovalo se to někdy na podzim roku 2022, platilo to od ledna 2023. Tady nic takového není v tomto případě. Tady je to rána z vrchu rovnou za ucho, jak se říká. Takže nesrovnávejme ty věci. A když jsme konečně zastropovali, tak jsem slyšel od vás, od opozice, a nebudu se na nikoho dívat radši: špatně, málo, pozdě. No, tak já teď říkám: brzo a špatně.

A jen tak mimochodem popřál bych nám všem, ať ta krize trvá co nejkratší dobu. Děkuji za pozornost. (Malý potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Děkuji, pane poslanče. Žádná faktická poznámka, takže poprosím pana poslance Jana Bureše který je na řadě. Připraví se Vendula Svobodová a Petr Bendl. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane první místopředsedo. Vážení členové, členko vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi vystoupit k předloženému vládnímu návrhu zákona o regulaci cen pohonných hmot.

Ačkoliv lze rozumět snaze vlády disponovat nástrojem pro řešení mimořádných tržních situací, navržený způsob provedení obsahuje několik závažných systémových a zřejmě asi i ústavněprávních defektů, na které chci z věcného hlediska a musím z věcného hlediska upozornit. Klíčovým problémem této novely je samotný mechanismus, jakým má být cenová regulace nově prováděna. Je to omezení práva na soudní přezkum. Je to změna z opatření obecné povahy na nařízení vlády. Podle dosavadní praxe a platného zákona o cenách vydávají cenové orgány svá rozhodnutí formou opatření obecné povahy. Tento institut je z právního hlediska plně přezkoumatelný. Pokud je subjekt trhu, například distributor pohonných hmot nebo provozovatel čerpací stanice přesvědčen, že regulace je nezákonná, nedůvodná nebo diskriminační, má aktivní legitimaci, podnět k jejímu zrušení u Nejvyššího správního soudu. Vláda nyní navrhuje vydávat cenové výměry formou nařízení vlády. Nařízení vlády je však podzákonný právní předpis. Tímto krokem dochází k naprostému vyloučení soudního přezkumu ve správním soudnictví. Jedinou instancí, která může nařízení vlády zrušit, je Ústavní soud. K němu ovšem běžný podnikatel nemá přímý přístup. Návrh musí podat privilegovaný subjekt, typicky skupina poslanců nebo senátorů. Z věcného hlediska jde tedy o skryté, ale velmi radikální omezení práva dotčených subjektů na efektivní soudní ochranu.

Za druhé vyloučení standardního legislativního procesu a snížení předvídatelnosti. Návrh zákona vyloženě výslovně počítá s tím, že nařízení vlády bude vydáváno bez využití elektronického systému tvorby právních předpisů, takzvané eLegislativy a mimo standardní mezirezortní připomínkové řízení. Chybět bude i hodnocení dopadů regulace, takzvaná RIA.

Pohonné hmoty jsou strategickou komoditou, na které je závislý celý dodavatelský řetězec. Vyloučení standardních procesů znamená, že trh nebude mít žádný časový prostor se na regulaci připravit. Z hlediska tvorby podnikatelského prostředí je taková míra nepředvídatelnosti vysoce riziková a zhoršuje stabilitu trhu.

Za třetí, nesystémová duplicita kompetencí. Podle § 2 odst. 2 navrhovaného zákona zůstává nedotčena působnost Ministerstva financí jako stávajícího cenotvorného orgánu. Tím vzniká legislativní duplicita. Budeme mít dva orgány s totožnou pravomocí regulovat stejnou komoditu: Ministerstvo financí a vládu jako celek. Ministerstvo financí přitom disponuje potřebným odborným a analytickým aparátem pro posuzování cenových výkyvů. Přenášení této pravomoce přímo na vládu, a to ještě v jiném právním režimu, tedy nařízení místo opatření obecné povahy, nedává z hlediska organizace státní správy smysl a vytváří kompetenční nejasnosti.

Vážené kolegyně a kolegové, regulace cen je jedním z nejtvrdších zásahů státu do volného trhu a vlastnických práv. Právě proto musí být doprovázena silnými garancemi zákonnosti a možnostmi soudní obrany. Tento návrh zákona tyto garance naopak plošně odstraňuje. Z těchto odborných a legislativně technických důvodů navrhuji, abychom návrh vrátili předkladateli k dopracování, případně alternativně, abychom tento návrh zamítli, a to s jasným požadavkem: Pokud stát má regulovat ceny pohonných hmot, ať již tak činí nadále formou opatření obecné povahy, které podléhá standardní kontrole nezávislých správních soudů. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Jenom v rychlosti. Pokud mám tady dobře poznámky... Pro pana poslance Bureše. On mě neposlouchá. Můžu? Ty vaše návrhy si myslím, že nelze a že jsou nehlasovatelné, protože nejsme v prvním čtení. My jsme rovnou ve druhém čtení. Tak to jenom tady říkám pro pro informaci pro ostatní poslance.

V této chvíli je na řadě Vendula Svobodová, připraví se Petr Bendl a mám tady ještě přihlášku od Libora Turka, jestli je to míněno teďka do tohoto bodu. Je to tak? Ano, děkuji. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Dobrý večer. Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená paní ministryně, vážený pane předsedající. Doufám, že už jsem na nikoho nezapomněla. Já bych se tady chtěla taky krátce vyjádřit právě k tomuto zákonu. Ta krize na Blízkém východě začala 28. února... (Hovor u místa předsedajícího.) Takže ta krize... Pardon, tady už není tolik lidí, tak je to hodně slyšet.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, pardon. Já se omlouvám. My jsme tady ještě řešili ty podrobnosti toho předchozího návrhu.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Ne, to je v pořádku. Tak já se vrátím. Takže ta krize na Blízkém východě začala 28. října. Tady u nás jsme pozorovali pětitýdenní ticho po pěšině a nečinnost. A vlastně by mi to zas tak nevadilo, pokud bychom věděli, že se připravuje nějaké opatření, a abychom to věděli transparentně. Ne, že se pak něco vykopne. My jsme měli informace o tom, že do 15. 3. se sbíraly informace o maržích, pak už ne, nebo to nevíme. A vlastně 8. 4. došlo na zastropování těch marží.

V okolních státech se vydávali různými cestami a i to pro nás mohlo být určité vodítko a nápověda, co je prostě ta slepá cesta, nebo kudy se vydat. A pak jsme se přesunuli o pár let zpátky. A nenechte se zmást, ale my jsme se vrátili jakoby do těch covidových let, a mně se to vždycky vrací takovými flashbacky, kdy opravdu si vzpomenu na ta opatření, která se dělala bezhlavě, takzvaně ode zdi ke zdi. A tady se začaly denně stanovovat stropy cen. Výsledek byl ten, že malé pumpy buď zavřely, prodávaly pod cenou, anebo spoléhaly na doplňkový sortiment. Takže pumpy, které prodávají pohonné hmoty, a je to jejich stěžejní funkce, se staly takovými hokynáři, a aby nemusely zavřít, tak se snažily tou kávou, vodou do ostřikovačů, párky v rohlíku vydělávat na ztrátu z toho prodeje. A velké pumpy? Tak ty zvedly ceny po stropy, protože mohly. A to je podle mě velké pokřivení trhu a bití malých podnikatelů.

A já úplně neznám pozadí toho, proč přistupujete k tomuto zákonu, ale tak nějak si umím představit, že vás někdo upozornil na právní rovinu toho denního ovlivňování trhu z pozice Ministerstva financí. Tenhle zákon tedy nepovažuji za řešení krize okolo cen pohonných hmot, ale za řešení možných právních postihů vašeho dosavadního jednání. Podle toho stávajícího zákona, a zmiňoval to tady kolega Papajanovský, teď vlastně i můj předřečník, ozývalo se to tady opakovaně, tak podle toho stávajícího zákona o cenách se v případě hospodářské škody může firma bránit soudně. A po schválení tohoto právního předpisu to již bude možné jen tou ústavní žalobou. Takže tím řešíte jen svoje procesní problémy s opatřením, které ale navíc ani nejde po té podstatě problému, a to je vlastně i ten vznikající nedostatek pohonných hmot. Ale to si nechme třeba na jindy.

A mně to tedy vlastně přijde hrozně málo. Tady máme nastupující krizi a já z toho cítím, že si řešíte vlastně zase jenom svoje problémy. A navíc se dostáváme do té legislativní nouze, která je tedy za mě taky velmi sporná a vlastně jedinou hospodářskou škodu, kterou já tady pozoruji, že by mohla vzniknout, tak by to byly právě náhrady za soudní řízení v neprospěch toho státu.

A ještě jsem se chtěla vyjádřit k tomu procesu. Včera vláda schválila návrh zákona. Z tiskové konference okolo jedné hodiny jsme se dozvěděli, že tedy ráno bude zasedat rozpočtový výbor, a ten samotný zákon se k nám dostal někdy v průběhu odpoledne. A já chápu, že je potřeba vyjevovat nějakou aktivitu, ale tady se opravdu pět týdnů nic moc nedělo, a pak během dvou dnů tady proběhne takováto demonstrace aktivity. Ode zdi ke zdi prostě.

Pojďme se jako klidně bavit o řešení té situace. Je to na místě. Je to na místě. Ta krize se nejspíš nevyřeší ze dne na den, to už tady taky padlo opakovaně, ta krize se povleče a bude mít dalekosáhlé důsledky, protože to nejsou jenom paliva, ale to jsou taky hnojiva. Takže nám se v průběhu několika měsíců mohou výrazně zdražit potraviny, protože právě v důsledku nedostatku hnojiv nám tady ty náklady porostou.

Takže pojďme se opravdu bavit, co s tím budeme dělat, a za nás je třeba mnohem lepší využít ten nadvýběr DPH a tu pomoc, řekněme si, právě se zvyšujícími se cenami cílit konkrétně na ty zranitelné skupiny, abychom tady zas plošně nesanovali něco, co jde ve prospěch těch velkých hráčů, a biti jsou na tom ti malí, ty malé firmy.

Takže za nás, my tento zákon nepodpoříme. Máme za to, že nejde za podstatou toho problému. Vnímáme ho spíš jako demonstraci nějaké aktivity, ať už je jakákoliv. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. V této chvíli není žádná faktická poznámka, takže pozvu sem k řečnickému pultu Petra Bendla, připraví se Libor Turek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuju za slovo., Hezký dobrý den, milé kolegyně, vzácní kolegové, drahá vládo, paní ministryně. Já jsem váhal, jestli vystoupit ale nedá mi to. Prostě myslím si, že je třeba k tomu ještě dodat pár vět. Já se opravdu divím a jsem přesvědčen, že Andrej Babiš dobře ví, co činí. To není člověk, který by neměl inteligenci. To je určitě člověk, který má zkušenosti z podnikání a ví, co takováto regulace dovnitř toho podnikatelského sektoru přinese. Určitě to není člověk, který si tohoto není vědom, a musel nějak rozhodovat, jestli být více populista, anebo více podnikatel. Myslím si, že vyhrál populista, a je to ke škodě nejenom vládě a ukáže se to v čase. To jsem si jaksi jistý. Já myslím, že lidé, kteří budou jezdit k čerpacím stanicím, kde jim budou odmítat dát naftu, protože budou čekat, jak dopadne druhý den rozhodnutí vlády, jestli náhodou se cena nafty nezvýší a jestli tedy nepočkají, protože ta cena, za kterou nakoupili, neodpovídá ceně, za kterou ji vláda doporučila prodat, tak budou čekat, jak se paní ministryně nebo pan premiér vyspí, jestli do té doby se ta cesta nezlepší a jestli nebudou schopni zaplatit náklady, které vynaložili na koupi nafty. Myslím si, že vám to jako vládě všem nakonec lidé sečtou, a čím déle bude tahle agónie trvat, tím více bude těch, kteří přestanou věřit nejenom řeknu v pravidla hry v České republice, ale přestanou věřit vládě, že to, co dělá, to, co páchá, že je ve prospěch dobra.

Já jsem poslouchal paní ministryni, která se snaží tu situaci vlastně jaksi napárovat na situaci, která byla spojená s energetickou krizí. Ono už to tady částečně padlo. Je potřeba připomenout, v čem se ta situace liší, v čem je vlastně jiná. V době energetické krize, kdy se dělaly zásahy do do cen elektřiny a plynu, šlo o krizi celoevropskou a také Evropa se podílela a v rámci diskuse na úrovni Evropské unie došlo k nějakému konsensu tak, aby trh, který se zhroutil s elektřinou, dostal alespoň nějaká pravidla, protože bez nafty a bez benzinu se možná někde chvíli žít dá nebo někdo může mít zásobu, ale zásobu elektřiny si opravdu doma neuděláte. To už byste museli mít opravdu velké baterky a ne každý tuhle možnost možnost má, aby na více jak den či dva mohl zajistit chod svého domu a všechno potřebné, co mu má v domě fungovat.

V čem je rozdíl, a už to tady taky padlo, ale já myslím, že teprve stokrát opakovaná pravda se stane pravdou, je v tom, že ten váš návrh umožňuje regulaci i po skončení krize. Někdo to tady říkal. Já bych to rád zdůraznil, že to není – a vy nechcete tuto pravomoc, zcela výjimečnou na dobu krize, ale vy chcete mít pravomoc rozhodovat i o situaci, která pomine. To znamená, jaksi mít výsadní právo rozhodovat o cenách a s tím, že vy budete asi lépe vědět, čím se lidem pomáhá či nikoliv, ale já jsem si jist, že ty zásahy, které navrhujete, povedou vlastně víceméně k nedostatku do budoucna. Už jenom proto, že začne spekulace na trhu o tom, kdy se konečně vláda rozhodne nabídnout cenu, za kterou ji prodejci budou moci prodat, aby neprodělali kalhoty.

Co je podstatné, také neslyšel jsem a zkuste mi případně...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, pardon. Na to, že nás tady není mnoho...

 

Poslanec Petr Bendl: Mně to nevadí. Pan předseda Hřib si klidně tam povídá. Mně nevadí. Povídejte si, pane předsedo...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ne, příliš hluku vpravo, ale i vlevo...

 

Poslanec Petr Bendl: ...akorát přicházíte o důležité informace!

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ne, počkejte. Ale já tady musím zjednat klid, protože nás tady zase tolik není. Tak poprosím tady kolegy vlevo, kteří se baví, abych nemusel jmenovat. Tak, pane poslanče, můžete pokračovat.

 

Poslanec Petr Bendl: Dobře. Tak se omlouvám, že se jmenoval, pane předsedo, ale holt někdy se tak stává. Zkuste mi, paní ministryně, říct jeden jediný příklad země v Evropské unii, kde vláda rozhoduje ze dne na den o principu, jak se stanovuje cena pohonných hmot benzinu a nafty, jestli v Evropské unii už to někdo vymyslel, anebo jestli my jsme první. Já mám pocit, že nikdo takový neexistuje ze zcela logických a pragmatických důvodů. A to bych se musel vracet k argumentům opozice, bohužel jen opozice, které tady zazněly v minulosti. Jdete experimentem, o kterém sám pan Andrej Babiš, protože to je maďarská cesta, říkal, tohle je cesta, která nefunguje, tu já podporovat nebudu. Říkám to teď svými slovy, nechci ho citovat, ale také ta citace tady dneska padla. Víme, jak to v Maďarsku dopadlo, a my si v klidu nasedneme na stejného koně a tváříme se, že budeme šířit dobro. Nebudeme. Ve finále se to stejně nakonec buď obrátí proti lidem. I kdyby to nakonec zatáhl státní rozpočet, tak kdo ten státní rozpočet naplňuje? Daňoví poplatníci. Takže je to nakonec stejně nemine, jenom nám tady přibudou vrásky na čele, až budeme stát u benzinových pump a budeme čekat, jestli se na nás ještě pár litrů dostane.

Co je podstatné, a já tomu vlastně rozumím a ono to tady říkalo už několik lidí, že návrh se snaží, aby vláda ze svého rozhodnutí byla vyviněna, a vyhnula se tak soudnímu přezkumu, aby si dopředu zajistila, že z toho nebude polízanice směrem ke kompenzaci, protože to je jedna z věcí, kterou se také liší, paní ministryně, váš návrh od návrhu v minulosti, že v případě, že podnikatelskému sektoru vznikla škoda, tak ji státní rozpočet prostě musel zaplatit. Pokud stát si něco přeje po podnikatelském sektoru, měl by tu ztrátu kompenzovat. Že to z mého pohledu dělat nemusí, je jiná věc, ale jestliže vy to děláte, pak prostě tu kompenzaci jim nabídnout máte, aby to podnikatelské prostředí alespoň částečně bylo fér, byť tohle zcela určitě tu situaci komplikuje.

Takže vy se snažíte návrhem zákona způsobit, aby ti, co zkrachují, anebo ti, co nakoupili za cenu, která je pro vás nepřijatelná, nebudou prodávat tak, aby vlastně se neměli na kom hojit, aby zůstali takzvaně plonk. Já považuju za absolutně nefér a za vlastně asi nejhorší z toho návrhu, co v něm máte, schopnost vlády vyhnout se soudnímu přezkumu a dožadovat se z podnikatelského sektoru kompenzací za to, že někomu řeknete, můžete prodávat, ale jenom za ceny, které jsou nižší, než jste nakoupili. To je něco, co tady opravdu ještě v historii nikdy nebylo.

O spekulacích o tom, že se nikomu nebude chtít prodávat, dokud se mu ta cena prostě nevrátí, jsem mluvil. Proč by to dělali? Že se tím pádem zhorší dostupnost pohonných hmot, nafty zejména, to jako člověk zabývající se oblastí zemědělství, teď přicházíme do situace, a víte všichni, že zemědělství nežije kontinuálními výdaji a příjmy, a zejména výdaji, zemědělství je závislé na tom, jak příroda zavolá, a nás čeká období, kdy příroda volat bude. Jsou určitě zemědělci, kteří mají zásoby nafty, mají dostatečnou schopnost i finanční se předzásobit pohonnými hmotami, a budou zcela jistě tací menší, střední možná, kteří nemají šanci zaplatit a koupit si dlouhodobé zásoby na to, aby pokud už nemají zaseto, zaseli anebo sklidili a dělali potřebná opatření na to, aby nějaká úroda vznikla. Jestli nebudou mít naftu, nedejbože kdyby se na ně ve frontě nedostalo do budoucna, tak prostě nesklidí a celý rok je v háji.

My jsme měli úvahu, že jste mohli na evropské úrovni zvednout diskusi na téma zelená nafta jako mimořádné opatření, a srovnat ty podmínky uvnitř Evropské unie, protože vím, jak to funguje v České republice, vím, jak to funguje v jednotlivých zemích Evropské unie. Není to totožné. Ty způsoby podpory zemědělské produkce a prvovýroby jsou různé, ale zcela určitě to byla jedna z šancí, jak sektorově pomoct řeknu potravinové bezpečnosti ve svém důsledku v České republice. Tomu se tímhle návrhem taky vyhýbáte. V podstatě ignorujete, a co mě taky překvapuje, premiér Babiš, silná figura v oblasti zemědělství, znalý té situace, že něco takového dovolí vůbec, aby prošlo vládou, že se nestydí za to takovýhle návrh tady předložit. Možná má nějaký plán. Já mu do hlavy do hlavy nevidím.

Pořád si říkám, proč vlastně to navrhujete. Napadla mě ještě jedna věc, ale třeba to tak není, spíš úsměvná. To, že jsme navrhovali, abyste upravili tu spotřební daň do nějaké legislativně možné úrovně, ať už z pohledu té Evropské unie, nebo legislativy České republiky, tak mám někdy pocit, že vlastně vám to nestačí. Přece nebudete dělat to, co vám navrhoval někdo z opozice. A kdysi paní Růžičková v jedné krásné komedii říkala, já jsem si to radši napsal, tak to odcituju: „Když vy přistavíte, tak mi to poženeme vo štok. Když vy břízolit, tak my kachličky. A když vy inženýrku, tak to budete koukat!“ Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku. Přihlásil se Michal Kučera, poté Jindřich Reichl. Jenom aby vás jenom vás nezmátlo, mám tady ještě potom tři přihlášky do obecné rozpravy v pořadí: Libor Turek, Zdeněk Hřib, Jana Bačíková. (Poznámka z pléna.) To jsem řekl, paní poslankyně. Takže panu poslanci spouštím 2 minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo, pane předsedající. Jsem rád, že tady Petr Bendl otevřel to téma podpory zemědělcům, respektive zelené nafty. To je přesně ta podpora, o kterou tady jde. Cílená podpora ohroženým sektorům. O tom TOP 09 tady mluví od začátku, od začátku té krize. Tady naprosto krásně můžeme jednoduše pomoct sektoru, který je závislý na naftě, závislý na té ceně, která se dramaticky promítá do výroby, dramaticky se promítá do poměrně nízké přidané hodnoty výroby, protože zemědělství bohužel u nás takové je, a právě pomocí vratky spotřební daně, tedy takzvané zelené nafty, jsme mohli krásně takhle jednomu sektoru pomoct. Elegantně, cíleně, nemuseli jsme tady plošně dotovat kamiony, které putují z Rumunska někam do Německa a tady si u nás natankují tu dotovanou zastropovanou naftu. Takhle jsme mohli přesně cíleně pomoci. A já si myslím, že takhle by se našly další sektory. Já si myslím, že jsme něco takového už tady předvedli v tom minulém volebním období, kdy jsme se snažili zacílit tu podporu.

Tohleto je návrh, se kterým tady přišla TOP 09. To je návrh, který já dlouhodobě tady podporuji, a já věřím, že možná se nad tím ještě naše vláda zamyslí, a právě tuhletu cílenou podporu ohroženým sektorům, jako jsou například zemědělci prostřednictvím zelené nafty ještě bude realizovat poté, až zjistí, že to, s čím přišla tato vláda, nefunguje. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. V této chvíli poprosím o faktickou poznámku Jindřicha Rajchla, připraví se Michal Zuna. Pardon, moment. Tak a spouštím vám vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji, pane předsedající. Já budu jenom krátký a faktický v reakci na pana Bendla, který tady říkal, že neví, jestli to v nějaké zemi Evropské unie takhle funguje, že to asi zřejmě v žádném případě tak není. Tak já bych chtěl tady jenom krátce ho informovat o tom, že tomu tak je. Chorvatsko a Slovensko stanovují ty ceny každých 14 dní pro čerpací stanice mimo dálnice a Belgie stanovuje tyto limity denně, mají ten zákon od roku 1974, kdy reagovali na ropnou krizi. Platí tam neustále a právě v tomto měsíci v dubnu, když ceny dosáhly 2,50 eura, tak je tento mechanismus velmi aktivně využíván a Belgie úplně stejně reguluje marže, jako to plánujeme my. Takže jenom pro informaci. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli zatím poslední faktická poznámka – poslanec Michal Zuna. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Moc děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já budu navazovat na svého kolegu Michala Kučeru. On tady zmínil právě tu sektorovou pomoc zemědělcům přes ten konkrétní nástroj a já jsem ve svém vystoupení měl dva dotazy. Jeden právě směřoval na paní ministryni, jeden směřoval na zástupce Motoristů sobě. Bohužel nikdo z nich tady nebyl, tak já si dovolím je zopakovat. Jinak paní ministryně mě osočila, že nebudu stručný. Já jsem ten svůj výstup stihnul dokončit dříve, než jste se vrátila. Tak jenom bych se zeptal právě, zdali jste zvažovali jinou variantu než tady to plošné opatření? Já jsem ho přirovnal právě k socialistickému inženýrství omezování volného trhu, a zdali jste tedy nezvažovali konkrétní pomoc zasaženým sektorům, ať už to je zemědělství, které tady zmínil kolega Kučera, ale i Bendl, ať už to je doprava, distribuce, stavebnictví nebo živnostníci, a cílit to tedy na ty sektory nebo na ty subjekty, které jsou vysokými cenami pohonných hmot zasaženy, namísto plošného centrálního plánování.

A ten dotaz směrem k Motoristům, tak ten byl právě, zdali podporujete takové socialistické inženýrství vy, kteří jste se vždycky označovali za autentickou pravicovou stranu, tak pokud třeba někdo z vás se k tomu také vyjádří. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. V této chvíli tedy poprosím Libora Turka, a protože to nevidíte na obrazovce, tak vám přečtu to pořadí: Zdeněk Hřib, Jana Bačíková, Karel Haas v této chvíli. Nejsou přihlášeni. Tam jsou přihlášeni. Tadyta možnost tady je. Jenom pro vás přehled, protože to nevidíte, ale já to vím, tak vás o tom informuji.

Ještě jedna omluva, pane poslanče, moment. Lukáš Vlček od 20.15 – osobní důvody.

A teď už máte prostor.

 

Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já budu úplně minimalistický, prostě budu strašně stručný. Ono to bude přímo úměrné tomu, jaký jsem měl čas vlastně se seznámit s těmi podkladovými materiály.

Tak úplně na úvod bych si dovolil úplně kraťoučkou citaci z důvodové zprávy, s kterou souhlasím. Tržní cena pohonných hmot je závislá na vývoji ceny ropy, která je v důsledku válečných konfliktů velmi volatilní. Nárůst ceny ropy o více než 80 procent se promítá do ceny pohonných hmot a jejich výše může přímo ohrozit fungování domácností závislých na osobní dopravě a nepřímo všechny domácnosti promítnutím do ceny veškerého zboží a ostatní segmenty ekonomiky. Jak jsem uvedl, já s tím souhlasím. Samozřejmě je pravda, že určitá reakce na krizi je potřebná, ale nesouhlasím s uplatněnou metodou.

Takže teď bych si dovolil pár poznámek, proč za mě ne cenové stropy. Ono se to bude i zčásti opakovat, už to tady bylo vlastně celý den. Tak je to nahrazení funkce trhu a ne jeho stabilizace. Cenové stropy způsobí distorze na trhu paliv. Může vzniknout situace nedostatku paliv. Podle mého názoru je lepší cestou snížení spotřební daně a kontrola marží. Regulace se bude realizovat nařízením vlády, což značně omezí soudní přezkumy.

Dále například Německo nemá cenové stropy, používá na ceny paliv spíše nepřímé metody regulace a toto platí i v některých jiných zemích. Je to podle mého názoru cenotvorba ex cathedra a důkazem toho, že není vždycky úspěšná, jsou některé země, například Maďarsko, ale vyplývá to i vlastně z ekonomických teorií. Obecně je to ten nejtvrdší způsob zásahu do tržní ekonomiky. Připouštím, žijeme v turbulentní době, pravda, ale toto je jeden z nejkrajnějších zásahů do tržní ekonomiky. Mě na tom velmi mrzí, a já to z toho vidím a čtu to z toho zastropování, že je to děláno zčásti z populistických důvodů, aby lidé měli před sebou nějaký cenový strop, a zčásti kvůli odlišení se od racionálních návrhů opozice. Děkuji vám za slovo. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. V této chvíli poprosím Zdeňka Hřiba o slovo, připraví se Jana Bačíková a Karel Haas.

Pardon, ještě přečtu jednu omluvu. Katerina Demetrashvili od 17 hodin z osobních důvodů.

Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Já jsem tady v tom svém předchozím vystoupení kladl paní ministryni nějaké otázky. Já jsem zatím tedy nedostal odpovědi, ale abychom jenom nekritizovali a neptali se, tak já tady mám pro vás nějaké konkrétní návrhy, jak byste to třeba mohli pojmout, abyste dělali něco smysluplného pro naši zemi. My totiž jsme představili konkrétní plán. Já jsem vám dokonce napsal i zprávu ohledně toho, ale zatím nemám od vás žádnou odpověď. Jde pochopitelně o to, že ta naše energetická bezpečnost je problém. To si nemusíme říkat, že není, to je zcela zjevné. To vidíme, co se děje v momentě, kdy začne ta cena kolísat. Ale jak jsem říkal, to určitě není první ani vlastně poslední situace, kterou tady s tímto zažíváme, takže by bylo fajn s tím začít konečně něco dělat, a to nějak systémově.

To, co my říkáme, že bude velký problém, je ta vlna zdražování, která nás zjevně čeká v momentě, kdy se ta vysoká cena pohonných hmot přeleje do těch dalších sektorů. Problém s tím Hormuzským průlivem bude i v tom zemědělství. Nepůjde jenom teda o tu naftu, o které tady byla už zmínka, ale jde také třeba o ta hnojiva, a proto lze očekávat, že prostě tohleto se přelije i do dalších sektorů ekonomiky a dojde ke zdražení.

A proto my jsme představili náš Manifest energetické bezpečnosti, který má konkrétní opatření, jak a co přesně dělat a taky co a jak nedělat, což je velice důležité. Tři první opatření jsou o tom, co dělat. Za prvé tedy byste měli vrátit lidem peníze z toho nadvýběru DPH na energiích, protože momentálně stát vydělává nemalé peníze na tom, že pohonné hmoty jsou dražší. To znamená, z toho bude mít stát miliardové příjmy navíc.

A my jsme tedy vás vyzvali jako vládu k tomu, abyste tyto prostředky vrátili zpět lidem formou třeba vyšší daňové slevy nebo slevy na děti. Nízkopříjmové domácnosti, které jsou závislé na dojíždění za prací nebo studiem individuální automobilovou dopravou, mají mít příspěvek na dojíždění, protože ta krize nesmí dopadat nejvíc na ty, co mají v peněžence nejméně.

A ta reakce na růst cen by měla sledovat nějaký dlouhodobý cíl, to znamená snížení závislosti na ropě a také závislosti na pochybných východních režimech. Proto tedy nám nedává smysl snižovat spotřební daně z benzínu a nafty, protože ty za posledních 15 let reálně klesly po očištění o inflaci o 40 respektive 45 procent, čímž se tedy podporuje spotřeba ropy na úkor pořizování třeba úspornějších automobilů, využívání veřejné dopravy a podobně, zatímco ta sleva na dani dává rodinám ty peníze přímo, aniž by odrazovala od těch energetických úspor. A náklady energetické krize prostě nemohou nést primárně ty rodiny, které se v posledních dekádách chovaly odpovědně a investovaly do těch energetických úspor ve svých domech nebo zvolily třeba šetrné způsoby dopravy.

A za druhé to opatření obsahuje bod, který je založený na tom, že se sníží DPH na základní potraviny, to znamená na pečivo, ovoce, zeleninu, luštěniny, těstoviny, rýže, rostlinné oleje a čerstvé maso, konkrétně z 12 na 6 procent, to znamená o polovinu, protože ty potraviny tvoří největší část výdajů těch domácností s nižšími příjmy, na které dopadne ta inflace logicky nejvíce, to si asi nemusíme vysvětlovat, plus tam jde třeba i o hygienické potřeby nějaké základní, jako jsou dětské pleny nebo menstruační potřeby, které také tvoří významnou položku v rodinných rozpočtech těch nízkopříjmových.

Takže z tohohle důvodu, a protože čekáme i to zdražování v potravinářství, kvůli tomu zdražení i těch pohonných hmot a problémům s těmi hnojivy, tak navrhujeme snížit DPH na základní potraviny, protože prostě jíme všichni.

No a bod 3 z těch rychlých kroků, které byste měli udělat, je vrátit ten osvědčený projekt Nová zelená úsporám zpátky tak, aby fungoval tak jako dřív, protože vy jste ho nejdřív zabrzdili, pak osekali tedy z těch přímých dotací hlavně na ty bezúročné úvěry, přestože jste vlastně sami přiznali, že kvůli rozpočtu a nižším příjmům z povolenek se mění to financování, tím jste tedy fakticky vzali peníze z programu, který lidem snižuje účty za energie, spotřebu plynu a také vlastně tu zranitelnost naší země v krizích jako je tato. A tedy to je problém, protože ta Nová zelená úsporám se opravdu nesmí vykuchat ani vytunelovat přes přesuny peněz z toho Modernizačního fondu. Naopak je potřeba obnovit stabilní a předvídatelnou podporu pro zateplení, fotovoltaiku i tepelná čerpadla tak, abychom byli méně závislí na výkyvech fosilních paliv na světových trzích.

Takže to jsou tři opatření, která byste měli udělat okamžitě. Vy se tedy bohužel vydáváte úplně opačným směrem, zejména u té Nové zelené úsporám.

Co nedělat? To jsou další tři opatření, která byste neměli dělat. Tady je tedy bod 4, nebojovat proti domácím zdrojům a akceleračním zónám. Tak to se vám bohužel nedaří, protože jste se rozhodli zmenšit ty akcelerační zóny o 80 procent, to znamená navýšit vlastně i tu byrokracii, spojenou tady s těmito záležitostmi, přestože máte v programu samozřejmě boj proti byrokracii.

Za páté neodebírat ropu ani plyn z Ruska. Tady vám náleží poděkování, že jste zarazili ten hloupý nápad, se kterým tady přišli vaši kolegové z klubu SPD, že tedy ta cesta má spočívat v tom, že nakoupíme v Rusku ta fosilní paliva. Tady vás tedy můžu skutečně pochválit, že toto jste naštěstí zastavili. Já pevně doufám, že tady nedojde zase k nějaké překotné změně názoru, která to najednou otočí zase o 180 stupňů, tak jak je zvykem. Doufám, že tady s tím opravdu takhle vydržíte.

Bod 6, nevykupovat akcie ČEZ. Tak tady už vás pochválit bohužel nemohu, protože vy jste se opět rozhodli jít přesně opačnou cestou a znovu nás táhnout zase zpátky, protože přece jenom to je velice špatný nápad. Já chápu, že si tím trochu usnadníte život, ale to bude tak jediné, protože utratíte ty peníze, které jinak by byly využitelné právě na budování těch nových zdrojů energie, například těch obnovitelných. Vy místo toho tedy utlumíte investice, utlumíte i pražskou burzu, protože z ní vlastně vyndáte jeden z těch nejzajímavějších titulů. A to bude velice špatné pro místní ekonomiku. To znamená, že to je zrovna věc, kdy tedy jste se vydali přesně na opačnou stranu než co by bylo prospěšné pro naši zemi a pro naše občany.

No a potom jsou tam opatření, o kterých tedy bohužel je úplně ticho po pěšině, a to jsou nějaká dlouhodobá opatření, která by měla zajistit, že my budeme méně závislí tady na těch výkyvech fosilních surovin. A to jsou tedy opatření, kterým byste se měli věnovat také, protože jak jsem říkal, ta situace tady není poprvé a není tady nepochybně ani naposled, když se koukneme na mezinárodní situaci.

Takže bod 7, podpořit úsporu energií pro rodiny a firmy. My jsme vás vyzvali, abyste zavedli zvýhodněné financování projektů garantovaných energetických úspor pro domácnosti, ale i pro průmysl. Je nutné zavést chytré tarify, které motivují ke spotřebě v době, kdy to síť potřebuje, provést reformu distribučních tarifů. A nedílnou součástí musí být i podpora komunitní energetiky tak, aby si lidé mohli tu energii sdílet, vyrábět a spravovat společně.

A také je důležité, abyste zavedli zrychlené daňové odpisy pro firemní investice do energetických úspor a instalace obnovitelných zdrojů, protože energetická nezávislost se prostě buduje teď a ten daňový systém tomu musí jít naproti.

Taky je to o nižší DPH na zateplování, na tepelná čerpadla a na solární panely. Ideální by bylo, abyste do konce roku 2027 snížili DPH na investice do energetické soběstačnosti, a to až na nulu, protože jak jsem říkal, ta situace tady není poprvé a není tady ani naposled. V době, kdy stát zrušil dotace pro domácnosti, je nulové DPH nejrychlejší a nejlevnější způsob, jak nakopnout investice do energetické nezávislosti bez nároku dalších výdajů ze státního rozpočtu.

Bod 8, urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Jak jsem zmínil, vy jste se tady bohužel vydali přesně opačnou cestou. Vy jste se rozhodli blokovat tu výstavbu větrných a solárních elektráren pod záminkou ochrany krajiny. A to hraje do karet těm, kdo chtějí udržet Česko závislé na dovozu fosilních paliv, protože pomalá výstavba domácích energetických zdrojů přímo ohrožuje naši energetickou bezpečnost a taky bude zvyšovat ceny třeba elektřiny pro domácnosti i průmysl. Budeme prostě více náchylní ke kolísání cen fosilních surovin.

Také byste měli rozvolnit podmínky pro domácí elektrárny tak, abyste umožnili navýšení instalovaného výkonu stávajících elektráren těm provozovatelům, kteří zároveň doplní bateriové nebo jiné úložiště, protože to pravidlo je jednoduché, maximální přetoky do sítě zůstávají stejné, akumulace pohltí ty přebytky, uvolní je tehdy, kdy je síť potřebuje. Kdo přidá baterii, může přidat výkon. Takže budeme mít více elektřiny bez destabilizace sítí a bez zvýšení závislosti na fosilních palivech tak, abychom skutečně nebyli závislí tolik na dovozu fosilních surovin z takových těch divných zemí, kde vládnou autoritářské režimy, podporují tam státní terorismus a podobně.

Bod 9, posílit propojení se zahraničím, primárně tedy s Německem a Polskem, přidat 800 megawattů do tří let. To je velice důležité, protože pokud bude Evropa skutečně propojená, tak tehdy dojde k tomu, že my budeme moci nakupovat energie i odjinud a využívat prostě ten volnější trh, což je zásadní pro to, aby se opět ta cena nějakým způsobem stabilizovala, abychom právě nebyli zase tolik závislí na tom, jak kolísají fosilní suroviny na světových trzích, protože ty kolísat budou nepochybně nadále, když se podíváte na tu mezinárodní situaci. Do toho bodu 8, urychlení té výstavby obnovitelných zdrojů, patří ještě to, co byste měli udělat také neprodleně, a to je spustit aukce na nové obnovitelné zdroje energie. To se dá spustit do 90 dnů. My jsme tedy vyzvali pana ministra Havlíčka, aby to okamžitě vyhlásil, protože zkušenosti ze zahraničí ukazují, že po vytyčení těch akceleračních zón může ještě letos vláda spustit aukce o objemu nejméně 600 megawatt pro solární elektrárny a 200 megawatt pro nové větrníky v tom režimu Contract for Difference. A součástí těch aukcí musí být i samostatná kategorie pro agrovoltaiku, tedy kombinace zemědělské výroby a výroby elektřiny na jednom pozemku.

A také byste měli odblokovat distribuční sítě pro výstavbu nových zdrojů. Jo? Zavedení toho principu využij nebo ztrať podle toho německého vzoru. Firmy, které si zarezervují kapacitu, nezačnou stavět v zákonné lhůtě. Oni prostě přijdou. Není možné, aby spekulanti to tady blokovali. Ten nízký rezervační poplatek opravdu nestačí. To prostě spekulativně zdržuje skutečné investory. Blokují se kapacity, brzdí se energetická transformace. Takže rezervace bez realizace by měla být zpoplatněna progresivně a po uplynutí té lhůty automaticky uvolněna. Prostě tak, abychom skutečně směřovali k nižší závislosti na fosilních palivech, která tady bohužel byla historicky dost pěstovaná, tak, abychom byli více odolní vůči těmto výkyvům. A to není triviální věc, protože momentálně je na těch cenách fosilních surovin závislé celé naše hospodářství. Tam nejde jenom o ten benzín a naftu. Ta závislost je skutečně mnohem širší. A když tady někdo zmiňuje ten Green Deal, který váš předseda, jak si jistě vzpomínáte, tedy sám schválil, tak jsme se tady bavili o tom, že ty povolenky navýší cenu za benzín tuším o nějaké 2 koruny nebo něco takového. Tak teď tady máme kvůli íránské krizi navýšené ty ceny téměř desetinásobně díky aktivitám pána, kterého někteří od vás adorovali, zejména tedy z jiných stran koalice, ale i u vás byli lidi, co tady mávali červenou čepičkou při jeho inauguraci, a kvůli tomuhle pánovi my tady teď máme dražší ty energie.

Tak pojďme něco udělat pro to, abychom byli méně závislí na tom, jak se každý den vyspí oranžový pán v Bílém domě. My vám nabízíme konkrétní řešení, paní ministryně. Jsme připraveni to s vámi probrat tak, aby naše země byla skutečně odolnější vůči situacím jako je tahle i v tom dlouhodobém horizontu. A máme i ta řešení pro ten krátkodobý horizont, pro tu hrozbu zdražování, pro tu hrozbu té inflace, která nejvíc ohrozí ty lidi, kteří teď právě mají do peněženky nejhlouběji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Žádná faktická poznámka na vaše vystoupení nepřišla, takže poprosím Janu Bačíkovou, připraví se Karel Haas. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Bačíková: Tak já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já chci říci k tomuto návrhu pár slov, protože když je něco špatně, tak stojí za to upozorňovat na to i opakovaně.

Dnes tady neřešíme totiž jenom jeden zákon. Rozhodujeme o tom, jak bude stát přistupovat k ekonomice, jestli budeme lidem a trhu věřit, nebo jestli začneme všechno řídit shora. A také rozhodujeme o tom, jestli se z výjimečného nástroje, jako je legislativní nouze, nestane běžná zkratka, když se něco nepovede.

Já začnu tou legislativní nouzí. Ta má být opravdu výjimečná, ne pohodlná, ne rychlá, výjimečná. Mají být splněny tři věci zároveň, mimořádná situace, hrozba vážných škod nebo zásahu do práv lidí a skutečná naléhavost. A teď si to řekněme upřímně. Ano, situace ve světě je složitá, ale lidem se neberou základní práva. Stát má nástroj, jak reagovat. A hlavně, vláda měla dostatek času. A to je klíčové. Pokud někdo týdny nic nedělá a pak přijde s tím, že hoří termín, tak to není nouze, to je důsledek nečinnosti.

A teď k samotnému řešení. Zastropování cen zní na první pohled opravdu lákavě. Každý si řekne, stát zasáhne a ceny půjdou dolů. Jenže realita je jiná. Ekonomika nefunguje přece na přání, funguje podle jednoduchých pravidel. Když cenu nastavíte moc vysoko, nic se nezmění. A když ji nastavíte nízko, zboží začne mizet. A přesně to se začíná dít. Někde se omezuje prodej, trh se deformuje a nejvíc na to doplácejí lidé mimo velká města. To přece není pomoc, to je začátek problému. A navíc tady vytváříme nebezpečný precedent. V legislativní nouzi se omezuje možnost obrany. To znamená, že podnikatelé, kterých se to přímo týká, budou mít mnohem menší šanci se bránit. Jinými slovy, stát si zjednoduší práci, ale oslabí právní jistotu. A to je cesta, po které se opravdu nemáme vydávat.

A teď to nejdůležitější. My neřešíme příčinu, my řešíme důsledek a ještě špatným nástrojem. Přitom řešení existují a jsou docela jednoduchá. Snížit daně tam, kde to lidé opravdu pocítí, cíleně pomoci těm, kteří jsou na dopravě závislí. Podpořit úspory a efektivitu. To jsou například kroky, které dávají smysl, ne direktivní určování cen.

Dámy a pánové, vláda dnes přichází s návrhem, který má napravit problém, který sama nedokázala včas vyřešit. Je to jako když vám v autě začne svítit kontrolka motoru a místo toho, abyste opravili závadu, tak ji přelepíte černou páskou, aby nebyla vidět. Chvíli máte pocit, že je všechno v pořádku, ale problém se mezitím zhoršuje, a přesně to dnes děláme.

Proto vás chci požádat, nevracejme se k určování cen státem, neoslabujme právní jistotu a neschvalujme tento návrh v legislativní nouzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku – Josef Kott. (Předsedající směrem do sálu k poslanci Kottovi.) Mám tady faktickou poznámku. Není zájem, takže váš odmažu. A pozvu sem k mikrofonu Karla Haase, zatím posledního přihlášeného v obecné rozpravě. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Jednou k podmínkám stavu legislativní nouze, jednou k samotnému meritu věci – pár poznámek.

Poznámka číslo 1 – to mě mrzí od paní ministryně, protože ona několikrát srovnávala dnes projednávaný návrh se sněmovním tiskem 302 z minulého volebního období.

Pro vás, to je zákon, kterým se skutečně regulovaly ceny elektrické energie a plynu. Vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 287/2022 a to srovnání je nepravdivé. Já to hned dokážu velmi rychlou citací – v tom příslušném zákonu – a padalo to tady od kolegů, tak ať to takhle zazní jednoznačně na mikrofon: § 19f se jmenoval Úhrada prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku mimořádné tržní situaci – nebojte, nebudu vám celý ten paragraf číst, myslím si, že jenom začátek nejvíce vypovídající: nepokrývá-li stanovená cena v mimořádné tržní situaci oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, má účastník trhu s elektřinou nebo plynem dodávající elektřinu nebo plyn právo na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé z důvodu dodávky elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu a přiměřeného zisku. To je alfa-omega toho, co my tady celou dobu napadáme.

Ano, mimořádná situace – a to říká i pravičák Haas – vyžaduje mimořádná řešení, ale musím je zavést férově tak, že pokud stát v mimořádné situaci zasáhne – a teď už se nevracím k podmínkám stavu legislativní nouze – tak musí být k aktérům trhu férový, a pokud zásah státu vyvolá ztrátu na straně podnikatelských subjektů, tak musí existovat zákonný nárok – tak jako byl postaven v § 19f – na náhradu toho, co stát tímto příkazem způsobil. To je poznámka číslo 1. Tady to padlo dnes mnohokrát, tak já jsem to jenom chtěl konkretizovat, protože skutečně odvolávání se a srovnávání dnes projednávaného vládního návrhu s naším – tehdy naším – sněmovním tiskem 302 je prostě nefér, nepravdivé – a ta kompenzace za to, co stát přikáže a vyvolá v podnikatelském sektoru ztrátu, tak ta ve vašem návrhu chybí. To byla poznámka číslo 1.

Poznámka číslo 2: drastické omezení soudní ochrany. Rozdíl – a zase ať to podnikatelský sektor ví naprosto na rovinu – rozdíl od toho nástroje, který má vláda podle platného a účinného zákona o cenách – to znamená opatření mimořádné povahy, které vláda použila – to já samotné nějak teď nekritizuju –tak ten rozdíl je ve dvou věcech.

Za prvé, ve složitosti soudní ochrany a za druhé, v délce soudní ochrany. A já teď budu na vládu – a řekl bych věcně, vycházím z důvodové zprávy k dnes projednávanému tisku 163 – vláda – a to se teda omlouvám... (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, pardon, já vás přeruším. (Poslanec Haas: Děkuju.) Ten hluk už je tady zbytečně vysoký, tak vás poprosím o klid – vlevo, vpravo i uprostřed, tentokrát.

 

Poslanec Karel Haas: Vláda se k tomu, že jí ta soudní ochrana na straně dotčených účastníků trhu vadí, tak se přiznává výslovně v důvodové zprávě. Na straně číslo 3 dnes projednávaného sněmovním tisku – to je obecná část důvodové zprávy, bod jedna – tak zhruba uprostřed strany najdete odstavec, kde vláda říká: nám vadí to, že se proti opatřením obecné povahy mohou subjekty trhu bránit ve správním soudnictví, u krajských soudů. Je tam výslovná zmínka. No, to je fungování právního státu, že krajské soudy mohou k té věci vydat předběžné opatření. Takže vláda se skutečně v tomto ustanovení důvodové zprávy vlastně přiznává k tomu: nerušit, vládneme, nám vadí právní stát, nám vadí správní soudnictví, nám vadí ochrana aktérů trhu u nezávislých soudů – tak nás nerušte. Krajské soudy, správní soudnictví, předběžná opatření my nechceme, protože to může chránit účastníky trhu. My prostě chceme kácet, řezat a tak dále, bez soudní ochrany.

Pak na straně pět důvodové zprávy: vláda sama – je to odstavec v horní části strany pět, abyste si mohli dokontrolovat – tak z mého pohledu dává účastníkům trhu naprosto cynický návod, jak se údajně mají chránit. Vláda tam zmiňuje – teď cituju: cenové výměry ve formě nařízení vlády nebude možné přezkoumat ve správním soudnictví. A odstavec pokračuje, cituju dál: i přesto však bude zachováno právo na soudní ochranu. A teď pozor, ty dva postupy, které vláda nabízí v důvodové zprávě podnikatelům.

Za prvé říká: Ústavní soud může nařízení vlády přezkoumat v abstraktním přezkumu z podnětu poslanců, senátorů, veřejného ochránce práv, zastupitelstva kraje nebo v souvislosti s řízením o konkrétní ústavní stížnosti. Jinými slovy vláda říká: pokud vás poškodíme, milí podnikatelé, tak oběhněte si krajské zastupitelstvo, oběhnete si poslance, oběhněte si senátory, aby za vás podali ústavní stížnost. Ústavní soud bude – zhruba, teď to zprůměrovávám – dva roky rozhodovat. A možná se dočkáte ústavní stížnosti v tom, že nařízení vlády o té cenové regulaci je protiústavní.

To je jedna cesta. A druhá, kdo jste tady právníci-praktici, tak to potvrdíte, je úplně jako fata morgána. Tak vláda tady v důvodové zprávě radí to, že současně má každý soud možnost v individuálním případě neaplikovat nařízení vlády – článek 95 odst. 1 ústavy – dojde-li k závěru, že je v rozporu se zákonem. Tak co tím. Zase přeloženo do lidštiny – vláda podnikatelům říká: milý podnikateli, ty sice můžeš jít k soudu – a teď máš spoléhat na to – u osvíceného, jednoho ze zhruba 3000 českých soudců – že ten soudce si řekne: ejhle, ta zlá vláda dala protiústavní nařízení vlády, tak já, soudce, nebudu to publikované nařízení vlády aplikovat.

Tak dovedete si někdo představit, jaká asi bude ochota soudců toto provést? No to je úplná fata morgána. Proto si dovolím tvrdit, že ta opoziční slova o vypnutí soudní ochrany podnikatelů jsou naprosto pravdivá.

Paní ministryně se dál oháněla systematickým přístupem, tak pokud bych očekával systematický přístup, tak dopad toho konfliktu blízkovýchodního, dopad uzavření Hormuzu, přece nemá jenom důsledky v cenách pohonných hmot, má důsledky v cenách celé řady dalších komodit: LNG, hnojiva a tak dále – kolegové – už tady padly (příklady) – tak pokud by platila slova paní ministryně financí, no tak by ta systematická úprava měla dopadat na všechny komodity, které jsou tou krizí dotčené.

A poslední – to se teda omlouvám – politická poznámka – neoslovuju teď konkrétního poslance – tady ke středu tady toho sálu: kolegové Motoristé – opravdu, teď se ptám – kde spíte? Já chápu, že je pozdní hodina, ale já se ptám politicky, kde spíte? Státní rozpočet? Nechali jste prosvištět jedna báseň. Váš předseda rozpočtového výboru se státním rozpočtem promlčel. Dnešním zákonem, který je opravdu tady z těch důvodů, které uvádím, totálně protipodnikatelský – vy se vydáváte za tu skutečnou pravici, tak proč ty podnikatele nechráníte, prosím vás, společně s námi? Stačí aspoň ten zákon opravit, žádný takový návrh od vás neexistuje.

A za třetí, dnes jsem pochopil, že je pravděpodobně noční směna i z pohledu toho, aby se dojel sněmovní tisk 90, a to je v zásadě tou pěnou dnů – velmi, velmi nebezpečná změna pravidel rozpočtové odpovědnosti v České republice. Ještě se k tomu projednávání asi přes pozdní hodinu dostaneme – a zase tedy v pozměňovacích návrzích k tady tomu velmi nebezpečnému rozpočtovému hazardu jsem nenašel žádný pozměňovací návrh Motoristů.

Tak už tři konkrétní příklady – kde jste říkali: vyměníme Fialu – ten byl vyměněn ve svobodných demokratických volbách – a sakryš, už začněte hlídat – prosba – konec spánku, rozpočtová odpovědnost, zastání se podnikatelů, nespat a pracovat. Děkuju mnohokrát. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji pane poslanče, v této chvíli není žádná faktická, nemám ani žádnou přihlášku, tak se zeptám jestli se někdo ještě hlásí z místa? (Rozhlíží se po sále.)

Pokud nikoliv, končím obecnou rozpravu. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? (Ministryně Schillerová vstává.) Paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo pane místopředsedo. Bylo toho řečeno tolik – a tolik polopravd a tolik dezinterpretací té právní normy, že bych tady mohla mluvit hodinu a to dělat nebudu, protože bych ráda, abychom překročili k hlasování.

Tak jenom to, co mi teď uvízlo v hlavě. Pane poslanče Haasi, vy jste tady tak promlouval, a tak jste promlouval našim koaličním partnerům do duše. Já vám taky promluvím do duše. Kde jste byl, když jste tady ve stavu legislativní nouze naprosto nehorázným způsobem schvalovali to, že jste sebrali důchodcům – těm nejpotřebnějším – jste sebrali mimořádnou valorizaci? Kde jste byl? Kde jste citoval – (Potlesk zleva.) – kde jste citoval ta rozhodnutí Ústavního soudu – nebo teď jste nám citoval z toho, které se týkalo právě těch důchodců? Kde tam říkal – teda citoval – jste nám, že musí se stát nejdřív – a vláda – postarat o ty úspory? Když váš exministr financí tady hřímal, že – na důchody, když jsme se ptali: jak to, že nejsou v rozpočtu těch 20 miliard? To je zanedbatelná částka z pohledu přes 2 biliony výdajů – abyste po prezidentských volbách udělali úplný opak. A tehdy, tehdy jsem vás tady neslyšela, pane poslanče Haasi. A to jsem (Reakce ze sálu.) – já myslím, že už je závěrečná, takže už to nepůjde – že tehdy jsem vás neslyšela, že byste takhle plamenně nám tady citoval rozhodnutí Ústavního soudu. To byla ta obrovská nehoráznost.

My jsme zvolili stav legislativní nouze – a to nám říkáte pozdě, pozdě jste přišli, pozdě – a teď to rychle spěcháte, říká paní poslankyně Bačíková – za tři týdny. No, já nevím. Tak jestli to pozdě? Možná pro někoho ano. Já jsem taky nezapomněla – seděla jsem támhle na tom místě, kde sedí dneska Táňa Malá, naše předsedkyně klubu. A vzpomínám si, kdy jste přišli poprvé s nějakým opatřením, kdy se to sypalo – z jedné strany ceny energií, plyn, pohonné hmoty, inflace vám vystřelila. Prostě byla – v té době, když jste přicházeli s tím opatřením – byla 12,7 (procent), podívejte se prosím na stránky Českého statistického úřadu – a za celý rok 2022 byla 15 procent a tak dále.

Takže já si myslím – a dívám se na pana poslance Jurečku, který také tady mluvil tak plamenně – co to tady děláme, dělám. Takže prosím vás, myslel vážně pan poslanec Bendl, že pohonné hmoty nejsou klíčové pro ekonomiku? Nebo jsem se přeslechla? Když říkal: pomáhejte jen tak někde, ty energie jsou důležitější, protože bez energií nejde vůbec fungovat, ale bez pohonných hmot se mineme. On je přece zemědělec, ne? Nebo má vztah k zemědělství pan poslanec – tady není. Bohužel. Já bych mu to ráda říkala do očí, už tu není.

Tak já jsem se domnívala, že on právě chápe, že to zemědělství, doprava, všechno zboží, potraviny, všechno se to dováží přece auty, které na něco musí jezdit. Takže zastavíme tu ekonomiku a vydržíme to, protože ty pohonné hmoty nejsou tak důležité. No, myslela jsem, že špatně slyším.

Nechci se opakovat. Nejsem na to ani expert. Kdyby tady byl můj ctěný kolega Karel Havlíček, asi by to řekl lépe. Ale ta situace v tom energetickém zákoně, který vy jste přijímali před čtyřmi roky – třemi? čtyřmi – čtyřmi roky, tak tam samozřejmě jste museli dát kompenzace, protože jste nutili – a to já teď nekritizuju, já říkám dikci toho zákona – nutili jste tedy toho dodavatele poslední instance, aby prodával za nějakou cenu, která třeba mu nevycházela, mohla být i ztrátová. Takže logicky jste museli počítat s kompenzacemi.

Já znovu opakuju. Znovu opakuju. My jsme – když říkal pan předseda Hřib – říkal, už jste se ten vzoreček naučili? Ano, možná by někdo vymyslel něco lepšího. Já netvrdím, že ne – my jsme využili know-how státního podniku Čepro, konzultovali jsme to s nimi – a konzultujeme na denní bázi. Zachovali jsme tam tu marži 2,50, protože ta nám připadala ještě dostatečná na to, aby ten trh se nějakým způsobem tržně choval. Každý den to stanovujeme proto, protože každý den – a ti, co tady pořád říkáte, jak jste ekonomové, takto snad chápete – že každý den ta cena na Plattsu, neboli v rotterdamské burze je prostě jiná. Takže když vezmeme ten průměr, kde je Čepro, MOL, Orlen, Platts, k tomu dáme 2, 50 marži tak jsme na té ceně. A jestliže Platts je každý den jiný – a zase už vím, že zítra bude jiný – mám už čísla, protože vždycky večer zavře burza a já dostanu čísla. Takže už vím, že zítra budeme stanovat zase trošku jiná čísla na ten další následující den, tak samozřejmě to logicky musí být jiné, když Platts je denně jiný, ta rotterdamská burza. Co je na tom nepochopitelného? Co je na tom nesrozumitelného?

A když jsme se tady bavili – mluvil tady, myslím, že pan kolega Reichl – mluvil o těch opatřeních v jiných zemích – já jsem o tom dneska mluvila na rozpočtovém výboru – tak třeba Polsko stanovilo 1,70 koruny, razantně snížili k tomu ještě DPH kromě spotřební daně a mají teď tedy tu cenu jednu z nejnižších, ale také mají problémy – a já jsem znovu opakovala – my jsme snažili se – a my víme, že ještě existuje rafinérská marže. Nebojte se, my se tomu věnujeme, ale samozřejmě jsme obezřetní. Zaznamenali jste možná výzvu našeho premiéra minulý týden, kdy pohrozil právě těm velkým výrobcům a distributorům, aby – protože máme čísla i tady této rafinérské marže, my to vidíme každý den a neviděli jsme jeden den tam prostě vůbec důvod pro to, aby navyšovali, když prostě cena jim klesla. Ale musíme se chovat s nějakou citlivostí v tom směru, že 40 procent nafty dovážíme. A nemůžeme si dovolit – právě proto, abychom nevyschli, což se některým zemím v rámci EU už stává – tak se musíme chovat tak, abychom ten import prostě nezabrzdili. Abychom nezabrzdili to, že k nám někdo bude chtít dovážet.

A teď k tomu Děčínu. Nevidím tady kolegu Richtera. My jsme ověřovali ten Děčín u pana primátora – co mi ho tady omlacujete celý den – přes tady – oko – dokola, tak ten Děčín, to je skutečně benzínka Dopravního podniku – jestli to říkám správně, dívám se na kolegu – oni se rozhodli prostě, že budou dodávat především primárně svému dopravnímu podniku, ale podle informací, kterou jsem dostala od kolegy z toho kraje, tak zítra budou otevírat. Teď mám – nemluvila jsem samozřejmě s panem primátorem – a mám to zprostředkovaně. Můžete si to ověřit.

No a kromě toho jsem tady jmenovala – já to nechci podceňovat – jmenovala jsem tady šest benzínek, které zavřeli – z toho jedna už otevřela, jeden tam měl nějaké přechodné problémy a ostatní – čili, je to minimum. A já chápu, že pan Indráček, který s vámi bezesporu spolupracuje, politik za Pirátskou stranu, na to upozorňuje, ale je to minorita na tom trhu.

My mluvíme s ČAPPO, Česká asociace petrolejářského průmyslu, mluvíme s hospodářskou komorou. Karel Havlíček to dneska jasně říkal na mikrofon. Mluvil s celou řadou dalších zástupců dopravců a tak dále a oni to naše opatření berou jako relevantní.

A mně je trapné vám tady vysvětlovat, proč jsme to udělali. Mně je trapné vám vysvětlovat, že – já nechci věřit, že to nechápete. Vy to prostě chápete. Jenom musíte tady něco říkat, abyste byli takzvaně v opozici. Jinak není možné, že byste to nechápali. Znovu vám ukážu tu tabulu (ukazuje ceduli s grafem) – tabuli ceny nafty – (reaguje do pléna) tabulu, tak su z Brna, no to víš, Marku – takže tabuli cen nafty. Vzala jsem naftu, protože ceny nafty jsou na rozdíl od benzínu – jsou tam nůžky rozevřenější a 70 procent ekonomiky – říkám to v uvozovkách – používá naftu. Tak se podívejte, znovu to opakuji, (ukazuje konkrétně na grafu) tady začal konflikt – tady – a tady 2. 4. naše vláda vyhlásila ta opatření, které jsme přijali s účinností od 8. 4. Vidíte to jsou tam všichni. (Reaguje směrem k lavicím STAN.) Já se omlouvám – takto, ale tak měla jste to na rozpočtovém výboru, paní místopředsedkyně, tak jste to dobře viděla. Klidně já vám to donesu až před oči. Vidíte, co tady ty ceny udělají a klesají? Zafungovalo to. (Reaguje směrem k lavicím STAN.) Dobře, já si příště pořídím větší nebo vám přijdu osobně to ukázat. Ale vidíte ty barevné čáry – jenom děláte, že je nevidíte. To je v pořádku. Čili já to dám – můžete se podívat na moje sociální sítě. Mám to tam, mrkněte se, to uvidíte okamžitě.

Takže to je ten důvod, proč jsme se do toho pustili. A stav legislativní nouze jsem snad už vysvětlovala xkrát, proč byly tyto důvody. A chtěli jsme to zahrnout do toho jednoho balíčku energetických zákonů spolu s plynem, spolu tedy s pohonnými hmotami jako strategické investice, aby vláda napříště mohla o tom rozhodnout.

A někdo z vás tady říkal, nevím teď přesně kdo, protože toho bylo tolik, že já mám popsaný tady list, někdo z vás říkal, myslím, že pan poslanec Haas, ale nejsem si jistá, že ta opatření tam fungují ještě po skončení krize. No logicky. To je pojistka... (Poslanec Haas naznačuje, že to nebyl on.) Tak jste to nebyl vy, tak někdo jiný, omlouvám se, pane poslanče. To je pojistka pro situaci, že ten trh by držel ty neuvěřitelné ceny, ty excesy, které jsme se snažili uřezat, že by je držel prostě naprosto bezdůvodně dál. Proto je tam tato pojistka, která samozřejmě nemůže být použita bez relevantních důvodů. To je celé. Já si stojím za tím, že ta opatření prostě jsou promyšlená, že jsme na nich spolupracovali s experty a že jsme to udělali proto, aby ta cena byla alespoň trochu přijatelná pro domácnosti, pro koncové zákazníky a samozřejmě i pro firmy. Děkuju vám za pozornost. (Malý potlesk.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuju. Ještě se zeptám, jestli závěrečné slovo chce zpravodaj? Ne. Tak mám tady přednostní právo, Jan Skopeček, byť po závěrečném slově. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za slovo. Já jsem své argumenty k tomu, proč si myslím, že návrat do centrálně plánované ekonomiky nemáme realizovat, řekl dneska odpoledne. Nicméně reaguju, můj ctěný kolega Karel Haas reagovat nemůže, nějakým způsobem na tu kritiku toho, proč necitoval z usnesení Ústavního soudu v souvislosti se změnou valorizace důchodcům. Paní ministryně, vy jste jako hnutí ANO napadli tuto věc u Ústavního soudu. Napadli jste to, že tehdejší vládní koalice, naše vládní koalice, zneužila toho stavu legislativní nouze v případu změny valorizace, ale právě v tomto smyslu dal Ústavní soud za pravdu nám a tu vaši žalobu v tomto smyslu zamítl. Takže Ústavní soud naopak podržel ten náš postup v souvislosti s valorizací. Tak to jste si nevybrala úplně správný příklad.

Správný příklad jste si nevybrala ani proto a chtěla jste tady vzbudit nějaké jako city k tomu, jak jsme my na ty důchodce byli zlí. Vy jste v té opozici slibovali, jak všechno těm lidem, co jim Fialova vláda vzala, vrátíte. Slibovali jste to i důchodcům. Nicméně máme už poměrně mnoho měsíců po volbách a já tedy nevidím tady návrhy pana ministra Juchelky na změnu valorizace. Dokonce jsme zaznamenali, že to dělat nebude, že zkrátka ta finanční situace to nedovoluje. Vlastně začal nějakým způsobem zpochybňovat to, co jste slibovali, že vrátíte důchodcům. Takže chcete-li vzbuzovat nějakým způsobem znovu a otevírat to téma, co se kde vzalo důchodcům, tak já vám chci připomenout, že jakkoliv jste slibovali, že důchodcům všechno po těch volbách vrátíte, tak jste pro ně doposud neudělali vůbec nic, a z reformy, kterou přijala naše vláda, z penzijní reformy, jste zatím zachovali všechno. Já vás za to chválím, protože si myslím, že to Česká republika a veřejné rozpočty potřebují, že potřebujeme zaplatit nejenom důchody stávajícím důchodcům, ale i důchody budoucím generacím. A je dobře, že jste v tomhletom neudělali nic. Ale ta vaše slavná slova o tom, jak všechno důchodcům vrátíte, prostě byla předvolební slib, populistický předvolební slib, ke kterému se zatím v žádném případě nenehlásíte

Vy argumentujete tím, a teď se vrátím k samotnému meritu věci, že ta věc s cenovými stropy funguje. No, prostě nefunguje. Nefunguje a vidíme to od prvního dne, kde se ty cenové stropy snažíte stanovit, a vždycky se trefíte prostě mimo. V prvních dnech jste se trefili mimo tak, že jste to přepískli. Ty stropy byly vyšší než průměrné ceny, proto neměly žádný efekt na snížení ceny. Naopak motivovaly ty prodejce vytvářet kartel a směřovat k ceně vyšší, kterou vy jste s tím cenovým stropem ukázali tomu trhu. Milí prodejci, až k této výši můžete zvyšovat ceny, přestože jste třeba prodávali níže. Nefungovaly vám. Ten váš graf, kde se ceny nafty o něco snížily, byly vykompenzovány v dalších dnech tím, že se třeba zvýšily ceny benzinu nebo že se snížily ceny nafty na dálnicích, ale zvýšily se ceny nafty na čerpacích stanicích na silnicích nižšího řádu, na venkově. Vy jste prostě zdražily benzin a naftu spotřebitelům, kteří čerpali na menších čerpacích stanicích.

Prostě nefunguje to v žádném případě. Vám běží terč, do kterého vy se snažíte střílet, jeden den střelíte doprava, jeden den doleva, ale nikdy jste ten terč ještě netrefila. Způsobujete jenom nezamýšlené efekty a způsobujete to, že vytváříte chaos. Některé čerpací stanice zavřely. Některé čerpací stanice nabízejí jenom benzin, nenabízejí standardní naftu nebo nabízejí jenom prémiovou naftu, na který ten cenový strop není aplikován. Prostě nic vám z toho nefunguje a nemůže vám fungovat. Ani vy, ani nikdo jiný s Nobelovou cenou za ekonomii prostě neví, jaká je správná cena na trhu. Ta se stanovuje na základě toho, že se střetne nabídka s poptávkou. Ta jediná určí správnou cenu na trhu. Ve chvíli, kdy se do toho montuje stát, tak je to chyba a způsobí to buď nedostatek, nebo to, že ty prodejci budou mířit k vyšším cenám. Nefunguje to a nemůže to fungovat. I kdybyste byla geniální ekonom, i kdybyste měla Nobelovu cenu za ekonomii, tak to prostě netrefíte. Nikdy to nemůžete trefit, protože ta cena každý den bude jiná, tak jak se střetává nabídka s poptávkou. Vy můžete buď udělat jenom tu ránu takovou, že bude blíže nebo dále k tomu terči a ty náklady toho špatného rozhodnutí budou větší nebo menší.

A já bych v této souvislosti, a Karel Haas to tady řekl poměrně dobře, já bych se chtěl obrátit na Motoristy. Milí kolegové, jestli budete hlasovat pro to, že v tržní ekonomice, kterou tady po roce 1989 máme a ke které jsme se dostali mimo jiné tím, že jsme liberalizovali ceny po roce 1989, k 1. lednu 1991 jsme liberalizovali ceny, které do té doby stanovoval centrálně plánovací úřad. To bylo to hlavní gros spolu s privatizací, o čem byla transformace české ekonomiky z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Jestli dneska budete hlasovat pro tento návrh zákona, tak říkáte, že nevěříte tomu, že za bohatství České republiky, které dneska máme, může tržní ekonomika, a říkáte, že bohatství České republiky bude vytvářeno lépe a ve větším množství tím, že znovu začneme uplatňovat principy centrálně plánované ekonomiky, které jsme tady měli před rokem 1989.

Vy jste při nástupu do této vlády, do této koalice hlásili, že tam jdete proto, abyste Andreje Babiše hlídali zprava, abyste ho hlídali zprava, aby nebyla ta vláda tak levicová. Nedovedu si představit principiálnější téma, principiálnější spor, na kterém můžete ukázat skutečnou svoji ideovou výbavu a svoje ideové směřování. Už tady během těch čtyř let pravděpodobně nebude symboličtější hlasování o tom, jestli se řadíte mezi lidi a mezi politiky, kteří věří svobodnému trhu, nebo kteří věří centrálnímu plánování. Jestli chcete se vracet před rok 1989, jestli věříte principům centrálního plánování, jestli věříte, že paní ministryně umí lépe než svobodný trh stanovit cenu benzinu na trhu, pak pro tenhleten návrh hlasujte. Ale už nikdy, už nikdy se nevydávejte za pravicovou stranu, už nikdy se nevydávejte za lidi, kteří věří klasickému liberalismu, volnému trhu a tržní ekonomice. Dneska se přihlásíte k socialismu. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dobře, tak byť byla ukončena rozprava, s přednostním právem Taťána Malá a Zdeněk Hřib.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěla zeptat na jednu věc, kolegyně, kolegové. Paní ministryně měla závěrečné slovo. To „závěrečné“ asi od slova jako „závěr“. A předpokládala bych, že – chápu, že tady naše politická kultura není úplně na vrcholu, nicméně by možná bylo dobré, abychom, pane poslanče Skopečku, prostřednictvím pana předsedajícího, dodržovali to staré pravidlo, které bývalo zvykem, že prostě po závěrečném slovu už se nevystupuje. Je normální, a nebudu s tím mít žádný problém, pokud vystoupíte mezi body s přednostním právem.

Ale chápu, že i za minulého volební období se občas stalo, že ještě někdo vystoupil po závěrečném slovu. Ale v tomto volebním období se to stává pravidlem a opakovaně. A já poprosím naše kolegy, abychom ještě připravili k novele jednacího řádu jednu úpravu, a to bude pozměňovací návrh, který v tomto případě ta přednostní práva omezí. Děkuju. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, děkuju. Ne, teď je Zdeněk Hřib, kterého jsem nejdřív přesvědčil, aby vystoupil až v podrobné rozpravě, ale protože se to teďka rozjelo, tak je na řadě. A je pravda, že my jsme se tady dívali – počkejte, pane poslanče – že po závěrečném slovu se v minulém volebním období nevystupovalo, vystupovalo se mezi body. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Já se zeptám, já jsem tady nový, tak můžu vystoupit potom v té podrobné rozpravě? Protože jestli jsem to chápal správně, tak vy teďka uzavřete tu obecnou a potom bude podrobná. Tak jestli se můžu s přednostním právem přihlásit do podrobné rozpravy? (Souhlas.) S přednostním můžu. No, tak já počkám tedy s dovolením, jakmile předsedající uzavře obecnou a hlásím se tedy s přednostním právem do podrobné? Nebo až, pardon, otevře podrobnou a přihlásím se do podrobné?

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Bavíme se o podrobné rozpravě. Děkuju. Tak, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já velmi rád odpovím ctěné kolegyni, paní předsedkyni poslaneckého klubu hnutí ANO. Paní poslankyně, já také nemám ve zvyku vystupovat po závěrečných slovech a nikdy jsem to nedělal. Ale zrovna paní ministryně financí má takový zvyk, že nereaguje během obecné rozpravy. Mohla reagovat na kolegu Haase ve chvíli, kdy vystoupil v obecné rozpravě, ale právě proto, aby pan poslanec Haas nemohl na paní ministryni reagovat, tak paní ministryně si počká na ukončení rozpravy, následně vystoupí ze závěrečným slovem, kde reaguje na každého poslance, říká mu výtky a říká mu, proč reagoval nebo nereagoval v minulém volebním období, aniž už by kolega Haas nebo kdokoliv jiný mohl na paní ministryni financí reagovat. Takže jestli prosím hovoříte o politické kultuře, zkuste vysvětlit paní ministryni Schillerové, že by bylo v rámci politické kultury určitě lepší reagovat na kolegy v obecné rozpravě a nechat je reagovat na výtky, které ona sází pouze v závěrečném slově, kdy už kolegové nemohou reagovat. (Bouřlivý potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní předsedkyně Taťána Malá.

 

Poslankyně Taťána Malá: Pane kolego Skopečku, prostřednictvím pana předsedajícího, předpokládám, že máte velmi dobrou paměť a byl jste tady se mnou stejně jako s dalšími kolegy v minulém volebním období. (Hledí vpravo.) Tady na tom místě sedával Zbyněk Stanjura jako ministr financí. Nikdy jsme se nedočkali od něj odpovědi na otázky. Byli jsme naštvaní, že bylo závěrečné slovo, že odpovídal až v tom závěrečném slovu. Reagoval úplně stejně, úplně stejně. A to jste mlčeli a netleskali. Anebo ani nezareagoval, ani neodpověděl a bylo to v pohodě úplně. Vůbec vám to nevadilo. Takže vás to teďka zvedá ze židle? Patrik Nacher musí tleskat... Dva metry (Naznačuje tleskání.), že?

Takže myslím si, že je to jenom o nějaké snaze se skutečně dohodnout. Závěrečné slovo je závěrečné slovo, nikdo nemá povinnost odpovídat na vaše dotazy. To asi víme, že prostě když jako někdo holt nechce, tak neodpoví... (Nesrozumitelné poznámky z pléna.) To si asi... Tak já myslím, že my jsme toho tady byli svědkem čtyři roky. My jsme to tady čtyři roky od Zbyňka Stanjury zažívali dnes a denně. A kdo tady seděl, tak si to moc dobře pamatuje. Takže já prosím, pojďme se dohodnout na tom, že prostě po závěrečném slovu vystupte s přednostním právem mezi body a můžeme úplně v klidu pokračovat v tom jednání. Děkuju. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. My jsme se vyměnili. Teď o přednostní právo požádal pan místopředseda Patrik Nacher, po něm se hlásil pan předseda Hřib a po něm se jako třetí hlásil pan místopředseda Skopeček.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já měl ten slot do 23.00; tak jsem tam vydržel déle, protože jsem to chtěl ukončit a nemohl jsem to komentovat ze své pozice. Tak jsme se vystřídali a já to teďka můžu komentovat.

Já si pamatuju přesně, jak tady ty čtyři roky probíhaly. Ona už to popsala Táňa Malá. A já jsem si to ověřoval a díval jsem se, jak probíhala i ta přednostní práva z naší strany. Bylo to tak, že my jsme se ptali, jako se ptáte vy. Zejména Zbyněk Stanjura tady seděl, neodpovídal, často tady ani neseděl. Vy to víte moc dobře, protože já jsem na to tady upozorňoval, že se vám to někdy vrátí. Já si to pamatuju, protože jsem tady stál, když jsem to říkal, že jo, logicky. Pak bylo závěrečné slovo, kde Zbyněk Stanjura všem odpověděl a nikdo na to závěrečné slovo potom s přednostním právem nereagoval. Pak se přihlásila Alena Schillerová jako předsedkyně po skončení toho bodu. Po skončení, ne po závěrečném slovu. To závěrečné slovo – já jako předsedající musím dát přednostní právo, to jen na vysvětlení, protože je napsané v jednacím řádu: kdykoliv o to požádá. Kdykoliv. Jenom říkám, že po závěrečném slovu je to novum, které jste teďka zavedli vy.

Takže já jsem kolegovi Skopečkovi to slovo dát musel. Jenom je dobré na to upozornit, že tady zavádíte úplně novou věc, kterou samozřejmě – teďka zase nemůže reagovat paní ministryně, protože kdyby reagovala, tak otevře tu rozpravu, jo. A vy to moc dobře. Víte, já jsem rád a chtěl bych na tomhle místě poděkovat Zdeňkovi Hřibovi, který tam za mnou přišel a poprosil také o to přednostní právo. Já jsem řekl, ať tedy vystoupí v té podrobné rozpravě a nenarušuje se tady nějaký zvyk, který vy jste tady porušili po dvaceti letech. Takhle to je. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a nyní s přednostním právem pan předseda Zdeněk Hřib.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Dobrý večer. Tak já jsem tady nový, ale co jsem stihl tedy pochopit za tu chvíli, co tady jsem je, že tady si tedy fakt dělá každý, co chce. Já myslím, že jestli tedy lidi, pane poslanče Nachere, něco zajímá, prostřednictvím pana předsedajícího, méně než to, co děláme na Magistrátu, pokud se na nás tady koukají, tak je to to, co vy jste tady dělali před osmi nebo čtyřmi nebo já nevím kolika lety. Prostě tohleto podle mě lidi vůbec nezajímá. Lidi zajímá, jakým způsobem se tady postavíme k problémům, které oni teď řeší. Protože mně tedy nebylo také odpovězeno ze strany paní ministryně prakticky na žádnou z těch otázek, tak já bych ty otázky asi položil tady tak nějak jako ostatním koaličním stranám, jestli tedy mají v tom jasno. Možná, že právě tady Motoristům, když je tady mám přímo před sebou.

Chtěl bych se jich zeptat (za prvé), proč chtějí zavádět ten socialismus hlavně. Jestli je to jako jenom tím, že jde o ty pohonné hmoty, jestli jako to je nějaké specifikum, kvůli kterému jsou ochotní zavřít to oko, a na jednu stranu, že se tedy budete tvářit jako pravicová strana, ale na druhou stranu budete podporovat ten státní centralismus. Tak to je tedy první otázka.

Za druhé, když tedy paní ministryně mi nedokázala odpovědět na to, co je tím cílem, tak možná vy dokážete odpovědět, jestli se pro to chystáte hlasovat, co je tedy cílem? Je cílem tedy zajistit vyšší dostupnost těch pohonných hmot? Já připomenu, že ta pumpa v Děčíně jako není jediná, která má ten problém, která zavřela nebo neprodává tu naftu. Těch pump je vícero. Já chápu, že některé můžete zmermomocnit tedy přes svého primátora v Děčíně, ale některé jiné zcela zjevně ne.

Za druhé (třetí) jsem se ptal, jestli už umíte na ministerstvu počítat, abyste uměli správně technicky používat ten vzorec. Tak já nevím, možná, že vy jste říkali, že pohlídáte Babiše, tak zvládnete ho pohlídat i tak, aby vláda tedy uměla počítat nebo nebo ne?

Za třetí (čtvrté) jsem se ptal, jestli neuvažovali jste třeba o něčem jako používat menší nástroj, menší kladivo než tu regulaci té maximální ceny, třeba regulaci maximálních marží nebo něco podobného, protože by to byl třeba menší zásah do toho trhu.

Za čtvrté (páté) jsem se ptal, jestli tedy máte peníze v tom rozpočtu na ty kompenzace, které tady zcela zjevně budou nastávat, pokud tedy se dostaneme do toho režimu, kde jsme byli u těch cen energií před pár lety.

Za páté (šesté) jsem se ptal, proč tedy chcete používat silnější nástroj. Proč vám nestačí ten stávající, kterým se vám už podařilo zavřít nějaké pumpy kvůli tomu, že ho tedy neumíte používat.

A za šesté (sedmé) jsem se ptal, proč teďka potřebujete legislativní nouzi, když jste 5 týdnů tady hongali nohama nedělali vůbec nic a tvářili jste se, že situace je nadmíru výjimečná. Tak když mi tady neumí odpovědět paní ministryně, tak bych se měl asi (Otáčí se vlevo.) otočit i na druhou stranu, zeptat se třeba předsedy hospodářského výboru, co o tom soudí, s SPD, zeptat se (Ukazuje vpřed.) tady Motoristů sobě, co o tom soudí – jde přece jenom o pohonné hmoty, tak asi přece jenom je to věc, na kterou vy cílíte.

No a protože, jak jsem pochopil, tak je tady ta situace nějak jako nekonformní a možná bychom se přece jenom rádi dozvěděli odpovědi od paní ministryně, tak mě napadlo, že by tady mohlo být řešení, že bychom si zahlasovali o znovuotevření obecné rozpravy. Já doufám, že to procesně je možné navrhnout (Otáčí se.) znovuotevření obecné rozpravy k tomuto bodu. Tak tímto bych tedy rád navrhl znovuotevření obecné rozpravy k tomuto bodu, aby paní ministryně mohla beze strachu tady předstoupit a osvětlit tedy, jak to tedy je, odpovědět na ty otázky, abychom to tedy vrátili do nějakých mezí, které jsou konformní se zdejším jednacím řádem Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pane předsedo, podáváte tedy návrh na znovuotevření obecné rozpravy? (Poslanec Hřib hovoří mimo mikrofon.) V tom případě... (Hledá po kapsách.) budeme... Já jsem hledal i svoji hlasovací kartu. Budeme tedy hlasovat tento návrh. Já vás v tuhle chvíli tedy všechny odhlašuji a prosím, přihlaste se svými hlasovacími kartičkami. (Předsedající se odmlčí, vyčkává.) Vidím, že se postupně zvyšuje počet přihlášených.

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahajuji hlasování. Kdo je pro znovuotevření obecné rozpravy? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 50, přítomno 154 poslanců, pro 64, proti 89. Návrh na znovuotevření obecné rozpravy nebyl přijat.

 

A já tím pádem předávám přednostní právo místopředsedovi Poslanecké sněmovny Janu Skopečkovi.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Už jenom v krátkosti, ale přece jenom, vystoupila paní poslankyně Malá, paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, a nějakým způsobem argumentovala. A já bych chtěl nějakým způsobem reagovat, odpovědět. Paní poslankyně, já si také myslím, že po závěrečném slově nemáme si brát přednostní práva, protože to nemá logiku. Závěrečné slovo je závěrečné slovo, mají tam zaznít hlavní argumenty, mají tam zaznít hlavní odpovědi, má tam zaznít nějakým způsobem souhrn toho, k čemu se blížíme, k hlasování, o čem vlastně budeme hlasovat. Ale to by to závěrečné slovo muselo být pojato i ze strany předkladatele jako závěrečné slovo, kde to shrne tu diskusi, kde řekne nějaké základní principy toho zákona. Ale ve chvíli, kdy paní ministryně se obrací na pana poslance Haase a ptá se ho, kde jste byl, když se tady hlasovalo o důchodech, kde jste říkal tyhlety věci – přímo se na něj obrací a dokonce se ptá, ptá se ho pokládá mu otázky ve chvíli, kdy mu je mohla položit 5 minut před tím, kdy byla otevřená diskuse, otevřená rozprava, on mohl reagovat, tak v takové chvíli to není závěrečné slovo, ale je to nějakým způsobem vybuzení další diskuse. A to, že nemůže reagovat kolega Karel Haas, no, tak to vede ty, kteří mají přednostní právo, že reagují za něj. Ve chvíli, kdy by paní ministryně reagovala v průběhu obecné rozpravy, tak by si to s panem poslancem vyříkali, závěrečné slovo by proběhlo bez otázek, protože ty do závěrečného slova nepatří a mohli jsme hlasovat a nikdo by se k přednostnímu právu nehlásil.

Nejsem schopen tady komentovat, jakým způsobem se choval Zbyněk Stanjura jako ministr, tak každý jsme ho tady zažívali, já ho nechci nějakým způsobem komentovat, ale, paní poslankyně, nemůžete na jedné straně vyčítat bývalému ministrovi financí, že nějakým způsobem nereagoval, a v druhé větě říct: ale vždyť paní ministryně Schillerová nemusí nikomu odpovídat. Tak nemůžete vyčítat a chtít po někom, aby se choval nějakým způsobem, a zároveň to samé chování akceptovat u své ministryně jenom proto, že je ve vaší politické straně. Když mají platit pravidla a když někoho vyzýváte k nějakému chování, tak to musí být chování, které budete vyžadovat od všech bez ohledu na politické tričko. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Obecnou rozpravu máme ukončenou.

A já otevírám podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásily – a teď se jenom, prosím, ptám: Pan předseda Hřib, který říkal, že se bude hlásit s přednostním (Hledí do pléna.) – ne, dobře, v tom případě se do podrobné rozpravy přihlásili: pan poslanec Marian Jurečka a paní poslankyně Lucie Sedmihradská. A já předávám slovo panu poslanci Jurečkovi.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Dobrý pozdější večer, kolegyně, kolegové. Já bych teď v podrobně rozpravě chtěl dát odůvodnění k pozměňovacím návrhům. A musím říct, že v minulé Sněmovně jsem byl člen vlády, který tady strávil nejvíc času u svých tisků, 3,5 dne (Ministryně Schillerová reaguje mimo mikrofon.) pouze v prvním čtení – já to samozřejmě, paní ministryně, odůvodním, ty pozměňovací návrhy, nebojte – 3,5 dne jenom první čtení. Odpovídal jsem vám tady v diskusi, zapojoval jsem... dokonce jsem byl chválen mnohými poslanci za hnutí ANO, že jsem reagoval v té diskusi. A paní ministryně Schillerová v té debatě – a nejenom u tohoto tisku, ale v mnoha jiných tiscích v tomhle volebním období – vůbec nereagovala v obecné rozpravě. Udělala... To stejné, co udělala dnes, to udělala i v minulosti. To fakt není fér. To fakt není fér. (Ministryně Schillerová opět hovoří mimo mikrofon.) Já, paní ministryně, odůvodním pozměňovací návrhy, nebojte se. A to, co se stalo v minulém období, bylo překročení všech běžných zvyklostí této Sněmovny. (Ruch v sále.) To, jak jste vy tady vystupovala, úplně stejně. Já poprosím, paní ministryně...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím, abychom se opravdu drželi bodu, ve kterém jsme, to znamená, podrobná rozprava a přednesené návrhy řádně odůvodněné. Děkuji.

 

Poslanec Marian Jurečka: Nebojte, já ty pozměňovací návrhy řádně odůvodním, nebojte se. Bylo zvykem, že první čtení byla obecná rozprava, ve druhém se načetly, ve třetím se nevedly dlouhé hodinové debaty k tiskům a šlo se hlasovat. To byla zvyklost Sněmovny, kterou si tady pamatuji já dvě období. Minulé období se toto celé rozbouralo. Minulé období se rozbouralo to, jakým způsobem se přistupuje k jednání Sněmovny o programu. Nebojte, já vám nebudu tady dělat to, co jste dělali vy nám, ale já to jenom považuju za korektní tohle připomenout, kde ten stav vznikl – kolega Skopeček to tady pojmenoval velmi dobře. (Hluk v sále neustává.)

Pokud jde o ty čtyři pozměňovací návrhy, tak já jsem za náš poslanecký klub...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím o klid. Nyní jsme skutečně v situaci, kdy se zveřejňují pozměňovací návrhy a bylo by dobré, aby všichni ty návrhy slyšeli. Děkuji.

 

Poslanec Marian Jurečka: Chci říct, že jednoznačně za nás nezpochybňujeme tu samotnou potřebu ve výjimečné krizové situaci hledat nástroj, aby stát mohl reagovat. Pokud nastane skutečný krizový vývoj na trhu s ropou a pohonnými hmotami, ať už v důsledku války, geopolitického otřesu, výpadku dodávek nebo jiného prudkého šoku, vláda nemůže být bez možnosti jednat – to by nebylo úplně odpovědné. Právě ale proto nechceme vystupovat proti samotné existenci toho krizového nástroje, ale zároveň považujeme za svou povinnost říct, že každý mimořádný nástroj musí být mimořádně přesně vymezený. Čím silnější pravomoc zákon vládě udává nebo dává, tím přesněji musí zákon říct, kdy ji lze použít, na jak dlouho ji lze použít, na základě jakých podkladů ji lze použít a jakým způsobem může být použití zdůvodněno a kontrolováno.

A právě v tom spatřujeme hlavní slabinu vládního návrhu v jeho původní podobě. A proto navrhujeme za náš poslanecký klub KDU-ČSL konkrétní pozměňovací návrhy.

Ten první, obecné východisko pravomocí (?), ale ne bez jasného vymezení. To znamená, když zákon dává vládě možnost zasáhnout do cen pohonných hmot, nejedná se o drobný administrativní detail, nejde o technickou úpravu, jde o pravomoc, která může mít dopad na domácnosti, na dopravu, na zemědělství, na průmysl, na obchod a v konečném důsledku i na cenovou hladinu v ekonomice. Pohonné hmoty nejsou běžné zboží, jsou to vstupy, které prostupují celým hospodářstvím – a právě proto je pochopitelné, že stát chce mít pro krizové situace připravený nástroj. Jenže právě proto, že jde o trh tak citlivý, tak významný, je zároveň nutné zabránit tomu, aby vznikla situace, kdy bude vláda moci tuto pravomoc používat příliš široce, příliš dlouho nebo na základě příliš volné interpretace zákona. Mimořádná pravomoc bez přesných mezí je vždy rizikem, a to bez ohledu na to, která vláda je právě u moci. Dneska se může zdát, že jde o nástroj pro řešení jedné konkrétní situace, ale zákony my tady nepíšeme pro jednu konkrétní situaci, pro jednu tiskovou konferenci, ani pro jeden mediální cyklus nebo cirkus, píšeme je pro právní řád. A co jednou do právní řádu vložíme, může zítra používat kdokoliv jiný v jakémkoliv jiném politickém kontextu. A proto je správné, abychom se dnes neptali jen na to, zda má vláda mít krizový nástroj, a také na to, jaké přesné mantinely k tomu nástroji stanovíme.

Pozměňovací návrh číslo 1, časové vymezení 90 plus 90 dnů. Vládní návrh v původní podobě umožňuje vydat cenový výměr až na dlouhých 12 měsíců a pokud důvody trvají, tak opakovaně. Podle mého názoru je to příliš dlouhé. Pokud opravdu mluvíme o mimořádné krizové situaci, pak má jít o zásah rychlý, dočasný, přechodný a pravidelně vyhodnocovaný. Rok, celý rok si myslím, že je fakt dlouhá doba. To už není akutní zásah, rok, to už je téměř jako standardní režim. A opakované prodlužování bez silnější parlamentní kontroly může vést z mimořádného řešení k trvalému stavu, který začne být používán pohodlněji, častěji než je zdrávo.

Proto navrhujeme jednoduchou, srozumitelnou, bezpečnou úpravu: základní doba takového opatření nejvýše 90 dnů. Jediné prodloužení na 90 dnů. Pokud to bude situace vyžadovat, (?) možné, aby vláda prodloužila o dalších 90 dnů. Pokud i přesto bude nutné to prodloužení opakovat, už pouze s předchozím souhlasem Poslanecké sněmovny. A to je podle nás lidovců rozumné z několika důvodů.

Za prvé, vláda má stále dost prostoru jednat rychle. Nikdo jí nebere možnost okamžité reakce. Za druhé, stát má stále k dispozici dostatečný časový rámec, 180 dnů je půl roku, to už není krátká epizoda, to je dost dlouhá doba na překlenutí krizové situace i na přijetí dalšího opatření. Za třetí, pokud by měla vláda chtít v regulaci pokračovat déle, pak už je naprosto namístě, aby o tom rozhodovala i Poslanecká sněmovna, protože od určité chvíle už nejde jen o krizovou reakci vlády, ale o dlouhodobý zásah do trhu – a ten má mít i silnější demokratickou legitimitu. (Odmlčí se, otáčí se vpravo k diskutujícím u stolku zpravodajů.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vidím, že už se nám hladina hluku opět snížila, tak můžete pokračovat. Děkuji.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já bych, pane předsedající, poprosil, aby paní ministryně s paní předsedkyní klubu na mě nepokřikovaly tady. Tento návrh, který nestojí proti akceschopnosti, naopak stojí za tím, aby krizový nástroj zůstal krizovým nástrojem a aby se neproměnil na volný bianko šek,

Pozměňovací návrh číslo 2, povinná stanoviska odborných institucí. Druhý pozměňovací návrh říká, že před vydáním cenového výměru si vláda musí vyžádat stanoviska Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Správy státních hmotných rezerv. Někomu se tady může zdát, (že) je to možná formalita, ale podle nás to formalita fakt není, naopak jde o docela důležitou pojistku. Každá z těchto institucí do celé věci vnáší jiný, ale nezbytný klíčový pohled.

Ministerstvo financí je klíčové z hlediska cenové regulace a fiskálních dopadů. Pokud stát uvažuje o zásahu do cen, musí být zřejmé, jak se na to dívá právě orgán, který za cenovou oblast primárně odpovídá. Ministerstvo průmyslu a obchodu má nést pohled na fungování trhu, dopady do průmyslu, dopravy, energetiky a zásobování. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je důležitý proto, aby stát rozlišoval mezi situací, kdy jde skutečně o mimořádné narušení trhu... o situaci, kdy může jít o selhání soutěžního prostředí, tržní sílu nebo nepřiměřené marže v některém článku řetězce. A Správa státních hmotných rezerv vnáší bezpečnostní a zásobovací pohled. Pokud stát vstupuje do trhu s pohonnými hmotami, nemůže přehlížet otázku, jak to ovlivní dodávky, zásoby a odolnost celého systému.

Podstata tohoto našeho lidoveckého návrhu jednoduchá: Takto to silné rozhodnutí nemá být a nesmí být jen politickým rozhodnutím vlády bez povinné odborné opory. Ano, vláda bude rozhodovat, rozhodovat má, to jí nikdo nevezme a nemůže vzít, ale musí rozhodovat na základě jasných podkladů, které budou dohledatelné, přezkoumatelné a které vnesou do rozhodnutí odborný korektiv. To znamená, nebude to jenom na principu připomínek v připomínkovém řízení, které může být různě dlouhé, různě široké, může být čistě velmi formálně vypořádané, ale součástí rozhodnutí, nařízení vlády budou tato odborná stanoviska. Budou je vidět transparentně všichni účastníci na trhu a budou případně jasně viditelná pro nějaké potenciálně možné soudní spory.

Pozměňovací návrh číslo 3, přesnější vymezení krizové situace. Třetí pozměňovací návrh považujeme opravdu za hodně důležitý, protože původní text vládního návrhu pracuje s formulacemi typu (Gestikuluje uvozovky.) mimořádná tržní situace a důsledky této mimořádné tržní situace. Paní ministryně tady před chvilkou říkala, že v takové situaci třeba stačí, když pan premiér udělá bububu, z Malediv se přes sociální sítě apel na účastníky trhu. A my proto navrhujeme v pozměňovací návrhu – a já ho nyní odůvodňuji – aby zákon používal přesnější pojem krizová situace na trhu s pohonnými hmotami a aby zároveň také zákon stanovil, co se tím rozumí, tedy aby bylo řečeno, že jde o stav, kdy v důsledku mimořádných a nepředvídatelných okolností dochází k závažnému narušení trhu, které se projevuje zejména skokovým nebo mimořádným nárůstem cen, významným omezením nabídky nebo distribuce, zjevně nepřiměřeným nárůstem marží neodpovídajícím vývoji nákladů nebo ohrožením zásobování, hospodářské stability či jiného významného veřejného zájmu. Toto vymezení je lepší z několika důvodů.

Za prvé, zákon se tím stává srozumitelnějším, každý lépe pochopí, v jakých situacích se má použít. Za druhé, snižuje se riziko, že by mimořádný nástroj se používal i v situacích, které ještě nejsou skutečnou krizí, ale jen běžným cenovým vývojem nebo politickým nepohodlím. Za třetí, vytváří se pevnější základ pro odůvodnění a případný přezkum: Vláda nebude moci říct jen obecně, že jde o mimořádnou situaci a basta, nazdar, bude muset ukázat, v čem konkrétně krizová situace spočívá. A za čtvrté, tímto se zákon vrací k tomu, co má být jeho skutečným smyslem: Ne být nástrojem pro pohodlné řízení trhu, ale být nástrojem pro opravdu výjimečné situace, kdy je trh závažně narušen.

Jinými slovy, náš lidovecký třetí pozměňovací návrh neoslabuje stát, on jen přesně říká, kdy stát smí použít mimořádnou pravomoc. A to si myslíme, že je v právním státě naprosto legitimní požadavek.

Čtvrtý pozměňovací návrh. Co musí vláda v podkladech vysvětlit. Čtvrtý pozměňovací návrh doplňuje minimální obsah odůvodnění, které má být součástí podkladů pro vydání cenového výměru. Zní to možná technicky, ale ve skutečnosti jde o jednu z nejdůležitějších věcí, protože každá mimořádná pravomoc je tak kvalitní, jak kvalitně je vláda schopna vysvětlit, proč ji vlastně použila. Navrhujeme proto, aby vláda musela uvést, jaký konkrétní důvod zásahu nastal, z jakých údajů a podkladů vychází, proč nepostačují mírnější opatření, proč je zvolený zásah přiměřený, na jakou dobu se opatření vydává a proč právě na tuto dobu, a za jakých podmínek bude zrušeno, změněno nebo neprodlouženo. To je podle nás naprosté minimum. Pokud vláda není schopna tyto věci říct jasně, transparentně, pak zřejmě není dostatečně připravena k tomu, aby sahala po tak silném nástroji. Naopak, pokud je schopna to přesvědčivě doložit, pak tím nejen plní svou povinnost vůči Sněmovně a veřejnosti, ale zároveň zvyšuje důvěryhodnost celého opatření.

Tento čtvrtý pozměňovací návrh je tedy ve skutečnosti návrhem na vyšší kvalitu, transparentnost vládního opatření. Tento návrh je tedy ve skutečnosti návrhem na vyšší kvalitu a nikoliv nějakou byrokratickou překážkou. Jde o to, aby ten mimořádný zásah byl zdokumentovaný, obhajitelný, přiměřený a kontrolovatelný.

To jsou čtyři pozměňovací návrhy. Myslíme si, že jsou srozumitelné. Já jsem to snažil být stručný, abych vysvětlil, proč je navrhujeme, protože jsem měl pocit, že v té debatě před tou hodinou to asi trošku zapadlo. Paní ministryně na to následně nereagovala a já si tedy dovolím přihlásit se k těmto čtyřem pozměňovacím návrhům, které jsme předložili jako poslanci klubu KDU-ČSL pod sněmovními dokumenty pod číslem 814, 815, 817 a 818. Děkuji vám za pozornost, děkuji vám za jejich podporu případnou. Pěkný večer. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a já bych jenom poprosil, abychom opravdu podrobnou rozpravu nezaměňovali za faktické poznámky a přednostní vystoupení. A nyní se do rozpravy hlásí paní poslankyně Lucie Sedmihradská.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Děkuji. Já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu sněmovní dokument číslo 819 a jenom velmi rychle shrnu, čeho se ten pozměňovací návrh týká, protože přece jenom od té doby, co jsem tu mluvila, uplynuly asi 3 hodiny.

Pozměňovací návrh hnutí Starostové a nezávislí má tři základní body, kdy ten první bod zpřesňuje podmínky, za nichž lze regulaci zavést. Vypouští neurčitou formulaci umožňující regulaci i po skončení mimořádné tržní situace pouze na základě jejích důsledků. Regulace je tak výslovně vázána jen na skutečně existující mimořádnou tržní situaci.

Druhá změna, tam výrazně posilujeme roli Poslanecké sněmovny. Navrhujeme zkrátit maximální dobu platnosti jednoho cenového výměru z 12 měsíců na 3 měsíce a podmínit jeho opakované vydání předchozím souhlasem Poslanecké sněmovny.

A ta třetí změna, tam návrh stanoví výslovnou povinnost vlády regulaci zrušit, jakmile pominou důvody jejího zavedení, tedy i před uplynutím původně stanovené doby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Končím podrobnou rozpravu, nikdo není přihlášen. Ptám se jenom paní ministryně, zda bude chtít mít závěrečné slovo? Ne. Byly tedy předneseny pozměňovací návrhy. Pane zpravodaji, můžeme o jednotlivých pozměňovacích návrzích hlasovat bezprostředně?

 

Poslanec Patrik Pařil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se domnívám, že podstatné bylo vysvětleno předkladateli, a proto není potřeba vyhlašovat pauzu mezi jednotlivými hlasováními. Proto vás seznámím s postupem hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích. (Gestikulace z pléna.) Takže chcete pauzu, nebo? Pardon?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Máte slovo.

 

Poslanec Patrik Pařil: Takže navrhuji postup hlasování: Jako první budeme hlasovat o návrhu pana poslance Bureše o zamítnutí návrhu zákona. Dále budeme hlasovat postupně podle čísel sněmovních dokumentů, takže první pozměňovací návrh bude pod číslem 814...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pane zpravodaji, prosím o přerušení. Máme tady námitku pana předsedy Jakoba.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající, za slovo. Já tedy nevím jak ostatní, ale já proto, je to závažná norma ve zrychleném projednávání, já bych byl rád, abychom aspoň jeden výtisk těch pozměňovacích návrhů na každý klub měli. Já myslím, že není žádný problém. Bylo vždy zvykem, kdy se projednávalo v rámci legislativní nouze, tak se dělala krátká pauza. Není to takový problém vytisknout, protože já to potřebuji mít před sebou. (Námitky zleva.) Bylo to tak. Bylo to tak! Poprosím, zeptám se organizačního, kolik potřebují na to vytištění. Bylo to tak vždycky... (Komentáře z pléna.) Já se omlouvám. Pane předsedo, poprosím vás, abyste na mě nepokřikoval... (Předsedající se snaží promluvit.) Není pravda, že to závisí na zpravodaji. Přece my, nás 200 poslanců musí mít kvalitní podklad pro své rozhodnutí. (Předsedající: Pane předsedo...) Tak já prosím, znovu se ptám, kolik času potřeba na vytištění?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pane předsedo, prosím aby se sem za mnou dostavili předsedové poslaneckých klubů, a vyhlašuji pauzu dvě minuty. Prosím předsedy poslaneckých klubů sem za mnou. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno od 23.46 do 23.48 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vzhledem k tomu, že diskuse zatím pokračuje, prodlužuji přestávku o další dvě minuty.

(Jednání pokračovalo v 23.50 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vzhledem k tomu, že diskuse zatím pokračuje, prodlužuji přestávku o další dvě minuty.

 

(Jednání přerušeno od 23.50 do 23.51 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a pánové, diskuse stále ještě pokračuje. Další dvě minuty.

 

(Jednání přerušeno od 23.51 do 23.53 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Věřím tomu, že to trošku natahuju, ale ještě dvě minuty.

 

(Jednání přerušeno od 23.54 do 23.56 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak se postupně po těch dvou minutách dostáváme k 10 minutám přestávky. Takže ještě prosím dvě minuty.

 

(Jednání přerušeno od 23.57 do 23.59 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a pánové, takhle bychom se posunovali po dvou minutách. Vyhlašuji pětiminutovou hygienickou přestávku. (Potlesk.) Budeme pokračovat v 0.04 hodin. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 23.59 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 0.05 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a pánové, máte poslední tři minuty na to, abyste dokončili hygienickou přestávku, protože podle informací, které jsem teď dostal, tak za tři minuty tady budeme mít písemná vyhotovení a můžeme pokračovat. Tím pádem to vypadá na 00:08.

 

(Jednání přerušeno od 0.05 do 0.06 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pokud vnímám dobře, tak se výtisky objevily v jednacím sále. Nyní jsou vám předávány, to znamená, že to opravdu vypadá, že za minutu budeme schopni pokračovat. Já tedy přivolám kolegy a kolegyně z předsálí.

Tak. Předsedové klubů obdrželi pozměňovací a jiné návrhy. Zároveň vám tyto návrhy přišly i v elektronické podobě. Já vidím, že předsedové klubů už dokončují diskusi a budeme snad schopni pokračovat.

A! Prosím, požadavek od předsedů klubů, ještě potřebují tři minuty, takže budeme pokračovat 00:11.

 

(Jednání přerušeno v 0.09 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 0.11 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak stále zatím máme přestávku. Já zjišťuji, že ten můj prvotní odhad těch 20 minut se blíží realitě. Vidím, že se nám pan zpravodaj vrací do řečniště. Já bych rád pokračoval v řízení schůze. Potřeboval bych vědět, na čem se předsedové klubů dohodli. Vypadá to... Já ještě tedy jednou pozvu do sálu všechny kolegyně a kolegy, protože budeme pokračovat. Zároveň poprosím o klid. Dámy a pánové, prosím o klid. Děkuji.

Ještě tedy jednou připomínám že byly předsedům klubů předány pozměňovací a jiné návrhy v písemné podobě. Zároveň přišly i elektronicky. A protože podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po čtení druhém, zahajuji třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona a očekávám, že zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Patrik Pařil bude spolu se mnou sledovat od stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto otevírám. Pokud se do rozpravy nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Případná závěrečná slova, paní ministryně? Ne. Pan zpravodaj? Ne.

Prosím tedy zpravodaje poslance Patrika Pařila, aby nás seznámil s procedurou hlasování. A ještě než nás seznámí, slyším tady údery. Všechny tedy odhlašuji a prosím, než pan poslanec začne se seznamováním, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Tak, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Pařil: (Není zapnutý mikrofon.) Děkuji moc za slovo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Už máte i hlas.

 

Poslanec Patrik Pařil: Konečně. Já budu rychlý, protože ty pozměňovací návrhy jste tedy dostali všichni do svých e-mailových adres anebo předsedové klubů je mají vytištěné.

Takže nejprve budeme hlasovat o návrhu poslance pana Bureše o zamítnutí návrhu zákona, následně o návrhu sněmovní dokument  814, poslanec Jurečka, Výborný, Philipp a další, o zkrácení doby platnosti cenového výměru z 12 měsíců na 90 dní s možností opakování. Pokud bude tento návrh schválen, tak je nehlasovatelný bod 2, který je pod sněmovním dokumentem 819, který je poslední z pozměňovacích návrhů z dílny hnutí STAN.

Následně budeme hlasovat o sněmovním dokumentu 815, kde je opět pozměňovací návrh poslanců Jurečka, Výborný, Philipp a další. Zde jde o přesnější definici krizové situace. Opět zde, pokud bude návrh schválen, je nehlasovatelný bod 1 návrhu pod sněmovním dokumentem 819.

Dále budeme hlasovat o sněmovním dokumentu 817, kde je upraveno zavedení minimálního standardu odůvodnění, opět z pera poslanců Jurečka, Výborný, Philipp a další.

A poslední bod, poslední pozměňovací návrh – pardon, ještě předposlední – 818, opět z pera poslance Jurečka, Výborný, Philipp, kde se stanovuje okruh požadovaných podkladů před vydáním cenového výměru.

A následně poslední pozměňovací návrh z hnutí STAN, který upravuje dobu platnosti a celkovou definici krizové situace.

Následně poslední hlasování bude o návrhu jako celku. To je vše. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Já vás poprosím o to, abyste nás provedl tím hlasováním. Jenom se teď ptám prosím, je třeba číst celé ty návrhy, když je máte k dispozici? Není potřeba.

Prosím, ještě prosím omluvenka a omluva. Pan ministr Ivan Bednárik od 14 hodin z pracovních důvodů. Tím pádem máme omluvenky za sebou a pojďme...

 

Poslanec Patrik Pařil: A já prosím ještě o hlasování k této proceduře, kterou jsem teďka představil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nechávám hlasovat o proceduře, kterou pan zpravodaj představil.

Kdo je pro hlasování s touto procedurou? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, přihlášeno 163 poslanců, pro 160, proti žádný. S návrhem procedury byl vysloven.

 

Tak. Nyní můžeme hlasovat jednotlivé pozměňovací návrhy.

 

Poslanec Patrik Pařil: Děkuji. Jako první budeme hlasovat o návrhu pana poslance Bureše k zamítnutí návrhu zákona.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Paní ministryně, stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 52, přihlášeno 163 poslanců, pro 72, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Patrik Pařil: Následně budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích. Jako první je sněmovní dokument číslo 814, kde jde o zkrácení doby platnosti cenového výměru z 12 měsíců na 90 dní s možností opakování.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 53, přihlášeno 163 poslanců, pro 72, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Patrik Pařil: Následuje sněmovní dokument 815, pozměňovací návrh k přesnější definici krizové situace.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne tlačítko a zvedne... (Pobavení.) Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, přihlášeno 163 poslanců, pro 69, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Patrik Pařil: Následuje sněmovní dokument 817, zavedení minimálního standardu odůvodnění.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 55, přihlášeno 163 poslanců, pro 70, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Patrik Pařil: A poslední pozměňovací návrh z pera poslance Jurečky, Výborný a Philipp a další pod sněmovním dokumentem 818, který měl stanovit okruh požadovaných podkladů před vydáním cenového výměru.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, přihlášeno 163 poslanců, pro 70 poslanců, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Patrik Pařil: Poslední pozměňovací návrh z pera pana kolegy Papajanovského, Sedmihradské a dalších z hnutí STAN pod číslem sněmovního dokumentu 819, který upravoval dobu platnosti a celkovou definici krizové situace.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 57, přihlášeno 163 poslanců, pro 72, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Patrik Pařil: A poslední hlasování. Návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a o změně zákona číslo 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 163. Zákon jako celek samozřejmě nakonec.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Přednesu tedy návrh usnesení, ať to ještě jednou zazní:

 

„Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a o změně zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 163, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.“

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, přihlášeno 162 poslanců, pro 91, proti 68. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Ukončuji... S přednostním právem pan předseda Kupka.

 

Poslanec Martin Kupka: Obvyklé okénko, čeho jsme tady dneska byli svědky. (Smích a potlesk.) Tak se potvrdilo, že paní ministryně financí je skalní fanoušek socialistických plánovačů. Ukázalo se, že všechny věty hnutí ANO o tom, jak důvěřují podnikatelům a trhu, jsou jedna velká – ano lež jako věž. A konečně taky se potvrdilo, že tu nemáme žádné pravicové motorky, ale tak nanejvýš levicové babety. (Pobavení a potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Další se hlásí pan místopředseda...

 

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já se moc omlouvám. Hlasoval jsem proti, na sjetině mám pro. Zpochybňuji hlasování. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zpochybňujete Hlasování? (Ano.) Dobře. (Komentáře z pléna.) Promiňte, ještě jednou? (Nesrozumitelné komentáře z pléna.) Dámy a pánové, já si myslím, že zvládneme hlasovat hlasovat ještě jednou. Tak tady máme protinávrh...

 

Poslankyně Taťána Malá: Ne, nemáme žádný protinávrh. Pan kolega Skopeček neřekl u jakého hlasování jak hlasoval.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Teď jsme se dostali do situace, ve které nevím, komu mám dávat teď přednostní slovo. (Oživení v sále.) Tak ještě jednou místopředseda pan Skopeček.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní kolegyně, myslím, že to bylo zřejmé. U posledního hlasování o zákonu jsem hlasoval proti, na setině mám pro. Zpochybňuju hlasování.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nechávám tedy hlasovat o zpochybnění hlasování. Kdo je pro zpochybnění hlasování? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, přihlášeno 162 poslanců, pro 150, proti 4. Návrh na zpochybnění hlasování byl přijat.

 

Nechávám tedy... (Požadavek na odhlášení.) Dobře, budeme odhlašovat. Odhlásil jsem prosím všechny. Přihlaste se znovu hlasovací kartičkou.

 

Opět přednesu návrh usnesení: „Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a o změně zákona číslo 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 163, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.“

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno 158 poslanců, pro hlasovalo 90, proti 67. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk.)

 

Tak pozor! Pane poslanče, vy jste se hlásil? (Ne.)

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a ukončuji projednávání... Pardon a máme tady ještě...

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Ano, děkuji. Já bych chtěla říct, že jsem hlasovala proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A v tuto chvíli tedy ukončuji projednávání tohoto bodu. Děkuji za trpělivost, bylo to náročné pro nás všechny. A nyní s přednostním právem paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já budu mít ještě ten následující bod, který budeme projednávat, ale abyste nepřišli o tu moji pověstnou tečku, když po ní tak pan předseda Kupka neustále volá, že tady bývala vždycky ta pověstná tečka paní tehdy předsedkyně Schillerové. Tak já myslím, že to je dobrá zpráva, že jsme ten zákon schválili. Je to dobrá zpráva pro občany, pro motoristy, pro podnikatele, pro osoby samostatně výdělečně činné. A opravdu, my věříme těm našim občanům, a pro ně tady jsme a pro ty naše firmy tady jsme, více než těm, kteří právě je chtěli sdírat. Proto tento zákon, pane předsedo Kupko.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní ministryně. Já zatím přečtu omluvy. Od 17.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Filip Turek a do 16 hodin z pracovních důvodů pan ministr Šebestyán, ale tím, že jsme se dostali do druhého dne, tak automaticky naskakují omluvy pro dnešní jednací den, což já jsem nevěděl, než jsem to přečetl.

 

Nyní jsme

Aktualizováno 17. 4. 2026 v 14:51.