Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.10 hodin)
(pokračuje Jiří Havránek)
Co se týče třetího hlasování, pardon, čtvrtého hlasování, hlasovali bychom pozměňovací návrh D pana poslance Jana Papajanovského. Pokud ten by byl přijat, tak následně pozměňovací návrhy C1, C2 a B1, což jsou pozměňovací návrhy kolegy Bena Činčily a kolegyně Venduly Svobodové, by se staly nehlasovatelnými. Pokud nebude přijat, přistoupíme k hlasování o pozměňovacím návrhu C1 předloženém poslancem panem Benjaminem Činčilou. Pokud by byl přijat, tak by následně byly nehlasovatelné pozměňovací návrhy C2 a B1. Nicméně pokud C1 nebude přijat, přistoupíme k šestému hlasování o pozměňovacím návrhu C2. V případě jeho přijetí by byl nehlasovatelný pozměňovací návrh B1. Pokud však nebude přijat při šestém hlasování pozměňovací návrh kolegy Činčily, tak bychom následně v sedmém hlasování přistoupili k hlasování o pozměňovacím návrhu kolegyně Venduly Svobodové pod označením B1. Následně bychom hlasovali o návrhu zákona jakožto celku, pokud samozřejmě nezazní ještě nějaká doprovodná usnesení a tak dále.
Co se týká stanovisek, určitě jste se na ně mohli podívat v usnesení sociálního výboru. Řekl bych to takto. Kromě pozměňovacího návrhu předloženého panem předkladatelem, poslancem a ministrem Alešem Juchelkou ostatní pozměňovací návrhy mají nedoporučující stanovisko.
Já jsem tímto krátkým vystoupením, věřím, naplnil to, že jsem byl pověřen sociálním výborem vás seznámit s průběhem jednání na sociálním výboru a také představením usnesení směrem k plénu Poslanecké sněmovny. Děkuji za vaši pozornost, ještě se přihlásím v rozpravě.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil pan předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Máte slovo.
Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, konečně tady máme před sebou závěrečné hlasování o vládním návrhu na snížení povinných odvodů živnostníků. Naše vládní koalice slíbila, že zlevníme činnost živnostníkům a náš slib plníme. Odvody, které jim od ledna zvýšila už poněkolikáté ještě bývalá Fialova vládní koalice, nejen my snížíme, ale zároveň živnostníkům vrátíme to, co od ledna kvůli bývalé vládě museli zaplatit navíc. Kroky naší vlády mají za cíl snižovat náklady lidem. Již jsme od ledna všem občanům a firmám snížili ceny elektřiny a dnešní snížení povinných odvodů živnostníkům přichází doslova v tu nejpravější chvíli. Stát sice nemůže pokrýt veškeré škody, které občanům a firmám způsobil a ještě způsobí nepromyšlený útok na Írán. Můžeme však alespoň částečně pomoci tyto dopady zmírnit a to naše vládní koalice dělá. Předchozí Fialova vláda oškubala důchodce a k tomu ještě lidem zvýšila daně. My děláme opak. Naše vláda je solidární s českými občany, českými firmami a živnostníky a přeji všem statisícům živnostníků v České republice, aby se jim dobře podnikalo. Ty peníze, co vám zvýšila bývalá Fialova vládní koalice, vám vrátíme i zpětně od ledna, a přeji vám, ať se vám daří podnikání i vašim rodinám. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. S přednostním právem se nikdo nehlásí, tedy pojďme k těm řádně přihlášeným a jako první je paní poslankyně Vendula Svobodová.
S tím, že než dorazí, tak pan poslanec Vít Rakušan se od 16.30 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Karel Havlíček od 10.45 z pracovních důvodů - zároveň tedy i ministr - a pan ministr Lubomír Metnar od 11 do 12.30 hodin z pracovních důvodů.
Paní poslankyně, máte slovo.
My si opět měníme řízení schůze.
Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dřív než požádám o podporu dvou pozměňovacích návrhů, které předkládáme, vám povím něco o podnikajících pečujících rodičích. A když říkám pečující rodič, v české společnosti je to většinou žena, máma. Oba dva naše pozměňovací návrhy jdou právě za mámami. A já je znám, já se s nimi potkávám, jsem v aktivní komunitě podnikajících žen, takže ty jejich problémy mám z první ruky.
Moje generace žen má možnosti, jak nebýt finančně závislé na manželovi, jak se vzdělávat, využívat svůj potenciál, ale je to vykoupeno potem, slzami a neuvěřitelným úsilím. Ne vždy mají v rodině dostatečnou podporu. Někdy jsou na všechno samy a někdy nejde jen o plnění snů. Někdy je to jenom o tom přidat něco málo do rodinného rozpočtu, protože prostě nepřebývá. Souvisí to i se změnou podoby rodiny, která už není jako za nás taková ta široká s prarodiči, tetami a strýci na dosah ruky. Dnes už jsme více rozeseti po republice a ta celá péče jde především za ženou, za tou mámou.
Chce-li žena pracovat i v průběhu rodičovské dovolené, a to ať už chce anebo musí, nemá moc možností. Buď má dobrého zaměstnavatele, který umožní na nějakou formu úvazku či dohody pracovat, anebo má možnost začít podnikat. Podmínky jsou poměrně výhodné, začne na vedlejší činnosti, kde jsou odvody minimální a ona si skoro celý výdělek může nechat. Jenže ona si ho nenechá, investuje ho zpátky do rodiny, část do svého podnikání. Tyhle peníze se na účtu prostě neohřejí. Stejně tak, jako se neohřejí u většiny mladých rodin. Pokud peníze proudí, je to přece dobré i pro stát. Tak a má to ještě jednu obrovskou výhodu a ta je možná stěžejní, a to je flexibilita, protože jako podnikatel nebo podnikatelka je na vás, někdy spíš na tom dítěti tedy, kdy práci odvedete, jestli raději pracujete večer nebo o víkendech, prostě jak máte čas. A to je v mnoha ohledech a obdobích k nezaplacení.
Ještě podnikání žen na rodičovské dovolené nese jeden faktor a eliminuje to právě vysokou nezaměstnanost žen, které se vrací po rodičovské dovolené do práce. Tyto ženy jsou ohroženy ztrátou zaměstnání ve větší míře než kdykoliv potom. Pak má nějaké problémy v době těsně před důchodem, samozřejmě tomu se taky musíme věnovat. Každá čtvrtá žena ztrácí zaměstnání ihned po návratu do něj, je to asi 21 procent, a pak další 4 procenta do roku od návratu po rodičovské dovolené odcházejí. A to souvisí především s tou péčí, s tou nevyzpytatelnou péčí, kdy jsou děti nemocné, školky přes prázdniny nemusí fungovat úplně a ten celý management rodiny leží stále více a více na ženách. A stíhat odvést děti do školky a stát na značkách v určitou dobu v zaměstnání je prostě náročné a v tomhle to podnikání pomáhá a je to jeden z rozhodujících faktorů, proč ty ženy podnikat začínají.
Tím se dostávám k těm svým dvěma pozměňovacím návrhům. Ten první najdete pod číslem 505 a ten pracuje se situací, kdy se rodič vrací z rodičovské dovolené a nastupuje na hlavní činnost. Je to čas, kdy už dítě má nad čtyři roky a je většinou ve školce. A tihle rodiče v průběhu rodičovské dovolené začali podnikat, ale tím, že podnikali na vedlejší činnost, si už vyčerpali to chráněné dvouleté období začínajícího podnikatele se sníženými odvody. A to mi vlastně nepřijde fér, protože tohle období by potřebovali až ve chvíli, kdy dítě umístí do školky a mají možnost rozvinout své podnikání na nějakou důstojnou kapacitu, aby je to i uživilo, aby to nebyl jenom přivýdělek nebo nějaká brigáda. Co to znamená v praxi? Na hlavní činnost opravdu přichází, až když dítě umístí do školky a až když teprve to podnikání se jim může začít nějak vyplácet. První návrh tedy nastavuje dvouleté období začínajícího podnikatele pro pečující rodiče až po dovršení věku čtyř u toho dítěte.
Teď se dostanu k tomu druhému pozměňovacímu návrhu, který jde zase do situace, kdy rodič z nějakého důvodu zůstává na vedlejší činnosti a tudíž se ho ten předešlý institut vůbec netýká. A s čím se vlastně potýkají rodiče, kteří zůstávají na vedlejší činnosti a děti už mají třeba ve školce? Oni zjistí, že zdravotní pojištění mají snížené do sedmi let věku dítěte, ale to důchodové, a jak my mu říkáme tak nějak slangově to sociální, mají snížené jen do čtyř let věku dítěte. A za mě tohle vytváří chaos a řada rodičů vůbec neví na co mají nárok. A co hůř, oni se to nedozvídají ani na těch úřadech, pokud si o to samozřejmě neřeknou přímo a někdy vlastně ani to ne. ***
