Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Akorát, aby toto bylo udržitelné, tak ten stupeň, míra proočkovanosti, musí mít určitou úroveň, určitou hladinu. K tomu se také dostanu. Já dopředu se omlouvám, že budu trošku delší, protože to opravdu považuji za výrazné ohrožení našeho státu. Kroky proti Národní očkovací strategii, její zpochybňování vnímám jako zásadní ohrožení zdraví obyvatel a jako výrazné riziko toho, že se nám tady začnou více a více objevovat nemoci a začnou nám na ně umírat lidé – děti, dospělí. Opravdu to je vážné a zpochybňování Národní očkovací strategie považuji – a tím nezpochybňuji sílu veřejnoprávních médií, to je útok na samotnou podstatu demokracie, ale zpochybňování očkování je zase útokem na zdraví lidí. A všechno tohle, co vládní koalice v poslední době předvádí, je prostě úplně neuvěřitelný mix. My taky nevíme, co je pravda, protože jeden den jeden řekne tak, druhý den to popře, třetí den je to všechno jinak.

Tak čemu my můžeme předcházet očkováním? Třeba záškrtu, dávivému kašli, spalničkám, pneumokokovým onemocněním, virové hepatitidě typu A a B – je vesměs celá řada očkování, která jsou ta pravidelná, takzvaná povinná a hradí je zdravotní pojišťovna, některé z nich. Chřipce můžeme také předcházet. To je, myslím, taky ten důvod, proč se ta debata otevírá, ale také můžeme předcházet třeba planým neštovicím, rotavirovým infekcím a onkologickým onemocněním. Můžeme předcházet onkologickým onemocněním, která jsou způsobena viry HPV a dalším HPV asociovaným onemocněním – tedy my můžeme předcházet rakovině. Já jsem měla pocit, že boj s rakovinou, léčba rakoviny, prevence rakoviny je prioritou vlády Andreje Babiše. Ale pokud začne zpochybňovat Národní očkovací strategii, pokud začne Andrej Babiš zpochybňovat očkování (proti) HPV, proti lidským papilomavirům, tak znemožní, aby v České republice jsme ochránili naše občany před onemocněním tímto, které může způsobovat rakovinu: může způsobit rakovinu děložního hrdla, může přenášet rakovinu řitního otvoru – není pravda, že se to týká jenom žen a dívek, týká se to i mužů, chlapci jsou přenašeči těchto onemocnění, a proto je důležité, aby i oni byli očkováni.

A opravdu, pokud máme určitý dlouhodobý horizont, tak vlastně nejenomže se snižuje celkový výskyt infekčních onemocnění, tak ale i se snižuje potřeba nasazování antibiotické léčby – prostě to očkování významně přispívá k omezení antimikrobiální rezistence. Je to ale zároveň něco, čemu lidé musí věřit, protože samozřejmě očkování provází i nežádoucí účinky – to se všechno ale sleduje, sledují to odborné společnosti a samozřejmě, že ty případy jsou velmi důrazně sledovány. Ale zároveň díky tomu, že máme očkování, tak spousta lidí vůbec neonemocní nebo průběh jejich nemoci není tak závažný. A Národní očkovací strategie nebyla vymyšlená jenom tak, že by někdo ráno vstal a podíval se z okna, ale je vytvořena v provázanosti na další strategické dokumenty v oblasti zdravotnictví, s kterými sdílí společné cíle – a jejich cílem je ochrana zranitelných skupin obyvatel, prevence onemocnění, ale také zvyšování zdravotní gramotnosti, jak laické, tak odborné veřejnosti.

Je tam provázanost s Národním kardiovaskulárním plánem, a to prostřednictvím doporučení očkování proti chřipce a pneumokokovým onemocněním, které významně přispívá k snižování rizika komplikací u osob s chronickým onemocněním srdce a cév. Kardiovaskulární plán je také velmi významný dokument, který opravdu umožní zlepšení péče o naše obyvatele.

Navazuje také na Národní plán rozvoje geriatrické péče, protože očkování představuje zásadní nástroj ochrany seniorů před infekčními onemocněními s potenciálně závažným průběhem jako je chřipka, pneumokokové onemocnění nebo respirační syncytiální virus. Já jsem měla pocit, že ochrana seniorů je klíčovou prioritou vlády Andreje Babiše – a my máme nízkou proočkovanost, co se týče očkování proti chřipce, a zranitelná skupina lidí, kteří můžou být ohroženi závažným průběhem, jsou právě senioři. Proočkovanost je na úrovni 25 procent, ideální stav je úplně v jiných procentech. A strategie se také zabývá otázkou onkologické prevence. Doplňuje připravovanou strategii, eliminaci rakoviny děložního hrdla, jak už jsem o tom hovořila, a to zejména prostřednictvím podpory očkování proti HPV, to je lidský papilomavirus, jako účinného preventivního nástroje ke snižování výskytu a dopadů tohoto onemocnění a dalších HPV asociovaných onemocnění. Také souvisí s dalším důležitým dokumentem, Zdraví 2030, a opírá se o celou řadu celosvětových a evropských doporučení.

Jak se u nás očkování financuje a hradí? Je to komplexní systém, zahrnuje různé formy financování v závislosti na tom, o jakou vakcínu se jedná a jaké cílové skupině obyvatelstva je určen, a jedná se o kombinaci veřejných prostředků, které jsou určené na pravidelné očkování dle očkovacího kalendáře; potom na úhradu zdravotních pojišťoven u doporučených hrazených očkování nebo určitou imunizaci; potom některé zdravotní pojišťovny přispívají na nehrazená očkování z fondu prevence, který jsme v minulém období navýšili; no a pak také samozřejmě některé nepovinné očkování si mohou občané hradit z vlastní kapsy – není standardně hrazeno z veřejných zdrojů. Tady ale samozřejmě můžeme narážet na bariéru. Já jsem ráda – a samozřejmě je důležité, aby to očkování bylo dostupné – a vítám debatu, která se vede ohledně navýšení kompetencí lékárníků ohledně případného očkování v lékárnách, kdy já si umím představit, že třeba proti chřipce bychom za striktních podmínek umožnili toto očkování, aby jej prováděli nejenom lékárníci, ale i všichni lékaři.

Já se chci ale opravdu věnovat lidskému papilomaviru, protože to je něco, co mě vlastně na tom zpochybňování děsí úplně nejvíc – protože HPV infekce patří mezi nejčastější sexuálně přenosné virové infekce a představuje opravdu závažné rizikový faktor pro rozvoj nádorových a jiných onemocnění, zejména tedy rakoviny děložního hrdla, a jak už jsem řekla, očkování proti HPV viru je vysoce efektivním nástrojem primární prevence. Ale proočkovanost v České republice, přestože jsme v celé řadě očkování na špici v rámci Evropské unie, tak v této konkrétní nemoci je proočkovanost suboptimální. Národní očkovací strategie také ukazuje třeba procenta proočkovanosti u třináctiletých dívek, protože to období, časové okno, kdy je nejlepší a nejefektivnější tu očkovací látku podat, a proto je tak důležitá informovanost, tak je od 11 do 14 let – je to před zahájením pohlavního života, a je to jak u dívek, tak u chlapců. A například u třináctiletých dívek v letech 2012 až 2023 ta proočkovanost kolísá, jednu dobu klesala – v roce 2012 to bylo 74 procent dívek, v roce 2016 ale jenom 62 procent dívek. A postupně zase teď jsme stoupali – v roce 2023 jsme na 70 procentech, ale ten ideální stav, který je doporučený, je 90 procent u dívek do 15 let.

A jsou příklady z Austrálie, která se tomuto očkování věnuje už (od) roku 2007, kdy opravdu se jim téměř podařilo eliminovat toto závažné onemocnění. A já jsem měla pocit, že jsme moderní zemí, která chce sledovat tyto trendy, a pokud můžeme a máme nástroje, jak předcházet rakovině děložního hrdla, máme schváleny, myslím si, že poměrně jednotně v minulém období, tak neubírejme peníze na to, abychom mohli Národní očkovací strategii šířit. Protože – o co se jedná? Jedná se o lidské životy. V Národní očkovací strategii se také můžeme dočíst, že: nízká proočkovanost zásadně omezuje dopad očkovacího programu na snížení vzniku incidence, tedy toho, že onemocníte, ale taky mortality spojené s HPV. A v České republice je každoročně diagnostikováno 750 případů karcinomu děložního hrdla a 300 žen na toto onemocnění umírá. My, pokud se nám podaří dlouhodobě zvýšit proočkovanost, můžeme předejít celé řadě úplně zbytečných úmrtí. Tak já tady varuji před zpochybňováním Národní očkovací strategie, protože z epidemiologického hlediska – a je na to celá řada důkazů, celá řada odborných studií – tak to očkování představuje zásadní nástroj pro kontrolu šíření v populaci a prevenci. ***