(pokračuje Tomio Okamura)

55.
Návrh poslanců Aleny Schillerové, Andreje Babiše, Tomia Okamury, Petra Macinky,
Aleše Juchelky, Karla Havlíčka, Taťány Malé, Radima Fialy a Borise Šťastného
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb.,
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 11/ – třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a zpravodaj garančního výboru pro sociální politiku poslanec Jiří Havránek.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 11/5, který byl doručen dne 5. března 2026. Usnesení garančního výboru bylo bylo doručeno jako sněmovní tisk 11/6.

Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Ano, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, od 1. ledna 2026 došlo ke zvýšení minimálního měsíčního vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost na 40 procent průměrné mzdy. Ten předložený návrh, který má za cíl vrátit výši minimálního vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných, vykonávajících hlavní samostatnou činnost, na úroveň, která byla zákonem stanovena pro rok 2025, se dostává do třetího čtení. Tedy je to z těch 40 na 35 procent průměrné mzdy, a ten byl již tedy podrobně představen v prvním a druhém čtení. K návrhu byla uplatněna řada pozměňovacích návrhů. Jedním z nich je i pozměňovací návrh, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem financí a který jsem ve druhém čtení na plénu Poslanecké sněmovny načetl a podrobně představil. Prosím vás tedy tímto o jeho podporu. já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní tedy zpravodaj garančního výboru pan poslanec Jiří Havránek.

 

Poslanec Jiří Havránek: Krásný, dobrý den. Krásné dopoledne, kolegyně kolegové. Co se týče průběhu sociálního výboru, který projednal tedy na své 5. schůzi konkrétně 18. března tento tisk, tak jsme přijali nejprve proceduru toho, jak bychom měli postupovat při dnešním hlasování. Já s dovolením teď ještě nebudu načítat to, o čem jsou jednotlivé pozměňovací návrhy. S tím vás samozřejmě před hlasováním, o každém z těch pozměňovacích návrhů, seznámím.

Procedura by měla být následující, za prvé návrhy legislativně technických úprav podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, pokud nějaké budou předneseny ve třetím čtení. Druhé hlasování by mělo být o pozměňovacím návrhu A. To je ten, o kterém zde mluvil pan ministr Juchelka jakožto předkladatel, tedy některé technické úpravy. Následoval by pozměňovací návrh pod číslem B2 poslankyně Venduly Svobodové.

Co se týče třetího hlasování, pardon, čtvrtého hlasování, hlasovali bychom pozměňovací návrh D pana poslance Jana Papajanovského. Pokud ten by byl přijat, tak následně pozměňovací návrhy C1, C2 a B1, což jsou pozměňovací návrhy kolegy Bena Činčily a kolegyně Venduly Svobodové, by se staly nehlasovatelnými. Pokud nebude přijat, přistoupíme k hlasování o pozměňovacím návrhu C1 předloženém poslancem panem Benjaminem Činčilou. Pokud by byl přijat, tak by následně byly nehlasovatelné pozměňovací návrhy C2 a B1. Nicméně pokud C1 nebude přijat, přistoupíme k šestému hlasování o pozměňovacím návrhu C2. V případě jeho přijetí by byl nehlasovatelný pozměňovací návrh B1. Pokud však nebude přijat při šestém hlasování pozměňovací návrh kolegy Činčily, tak bychom následně v sedmém hlasování přistoupili k hlasování o pozměňovacím návrhu kolegyně Venduly Svobodové pod označením B1. Následně bychom hlasovali o návrhu zákona jakožto celku, pokud samozřejmě nezazní ještě nějaká doprovodná usnesení a tak dále.

Co se týká stanovisek, určitě jste se na ně mohli podívat v usnesení sociálního výboru. Řekl bych to takto. Kromě pozměňovacího návrhu předloženého panem předkladatelem, poslancem a ministrem Alešem Juchelkou ostatní pozměňovací návrhy mají nedoporučující stanovisko.

Já jsem tímto krátkým vystoupením, věřím, naplnil to, že jsem byl pověřen sociálním výborem vás seznámit s průběhem jednání na sociálním výboru a také představením usnesení směrem k plénu Poslanecké sněmovny. Děkuji za vaši pozornost, ještě se přihlásím v rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil pan předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Máte slovo.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, konečně tady máme před sebou závěrečné hlasování o vládním návrhu na snížení povinných odvodů živnostníků. Naše vládní koalice slíbila, že zlevníme činnost živnostníkům a náš slib plníme. Odvody, které jim od ledna zvýšila už poněkolikáté ještě bývalá Fialova vládní koalice, nejen my snížíme, ale zároveň živnostníkům vrátíme to, co od ledna kvůli bývalé vládě museli zaplatit navíc. Kroky naší vlády mají za cíl snižovat náklady lidem. Již jsme od ledna všem občanům a firmám snížili ceny elektřiny a dnešní snížení povinných odvodů živnostníkům přichází doslova v tu nejpravější chvíli. Stát sice nemůže pokrýt veškeré škody, které občanům a firmám způsobil a ještě způsobí nepromyšlený útok na Írán. Můžeme však alespoň částečně pomoci tyto dopady zmírnit a to naše vládní koalice dělá. Předchozí Fialova vláda oškubala důchodce a k tomu ještě lidem zvýšila daně. My děláme opak. Naše vláda je solidární s českými občany, českými firmami a živnostníky a přeji všem statisícům živnostníků v České republice, aby se jim dobře podnikalo. Ty peníze, co vám zvýšila bývalá Fialova vládní koalice, vám vrátíme i zpětně od ledna, a přeji vám, ať se vám daří podnikání i vašim rodinám. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. S přednostním právem se nikdo nehlásí, tedy pojďme k těm řádně přihlášeným a jako první je paní poslankyně Vendula Svobodová.

S tím, že než dorazí, tak pan poslanec Vít Rakušan se od 16.30 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Karel Havlíček od 10.45 z pracovních důvodů – zároveň tedy i ministr – a pan ministr Lubomír Metnar od 11 do 12.30 hodin z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, máte slovo.

My si opět měníme řízení schůze.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dřív než požádám o podporu dvou pozměňovacích návrhů, které předkládáme, vám povím něco o podnikajících pečujících rodičích. A když říkám pečující rodič, v české společnosti je to většinou žena, máma. Oba dva naše pozměňovací návrhy jdou právě za mámami. A já je znám, já se s nimi potkávám, jsem v aktivní komunitě podnikajících žen, takže ty jejich problémy mám z první ruky.

Moje generace žen má možnosti, jak nebýt finančně závislé na manželovi, jak se vzdělávat, využívat svůj potenciál, ale je to vykoupeno potem, slzami a neuvěřitelným úsilím. Ne vždy mají v rodině dostatečnou podporu. Někdy jsou na všechno samy a někdy nejde jen o plnění snů. Někdy je to jenom o tom přidat něco málo do rodinného rozpočtu, protože prostě nepřebývá. Souvisí to i se změnou podoby rodiny, která už není jako za nás taková ta široká s prarodiči, tetami a strýci na dosah ruky. Dnes už jsme více rozeseti po republice a ta celá péče jde především za ženou, za tou mámou.

Chce-li žena pracovat i v průběhu rodičovské dovolené, a to ať už chce anebo musí, nemá moc možností. Buď má dobrého zaměstnavatele, který umožní na nějakou formu úvazku či dohody pracovat, anebo má možnost začít podnikat. Podmínky jsou poměrně výhodné, začne na vedlejší činnosti, kde jsou odvody minimální a ona si skoro celý výdělek může nechat. Jenže ona si ho nenechá, investuje ho zpátky do rodiny, část do svého podnikání. Tyhle peníze se na účtu prostě neohřejí. Stejně tak, jako se neohřejí u většiny mladých rodin. Pokud peníze proudí, je to přece dobré i pro stát. Tak a má to ještě jednu obrovskou výhodu a ta je možná stěžejní, a to je flexibilita, protože jako podnikatel nebo podnikatelka je na vás, někdy spíš na tom dítěti tedy, kdy práci odvedete, jestli raději pracujete večer nebo o víkendech, prostě jak máte čas. A to je v mnoha ohledech a obdobích k nezaplacení.

Ještě podnikání žen na rodičovské dovolené nese jeden faktor a eliminuje to právě vysokou nezaměstnanost žen, které se vrací po rodičovské dovolené do práce. Tyto ženy jsou ohroženy ztrátou zaměstnání ve větší míře než kdykoliv potom. Pak má nějaké problémy v době těsně před důchodem, samozřejmě tomu se taky musíme věnovat. Každá čtvrtá žena ztrácí zaměstnání ihned po návratu do něj, je to asi 21 procent, a pak další 4 procenta do roku od návratu po rodičovské dovolené odcházejí. A to souvisí především s tou péčí, s tou nevyzpytatelnou péčí, kdy jsou děti nemocné, školky přes prázdniny nemusí fungovat úplně a ten celý management rodiny leží stále více a více na ženách. A stíhat odvést děti do školky a stát na značkách v určitou dobu v zaměstnání je prostě náročné a v tomhle to podnikání pomáhá a je to jeden z rozhodujících faktorů, proč ty ženy podnikat začínají.

Tím se dostávám k těm svým dvěma pozměňovacím návrhům. Ten první najdete pod číslem 505 a ten pracuje se situací, kdy se rodič vrací z rodičovské dovolené a nastupuje na hlavní činnost. Je to čas, kdy už dítě má nad čtyři roky a je většinou ve školce. A tihle rodiče v průběhu rodičovské dovolené začali podnikat, ale tím, že podnikali na vedlejší činnost, si už vyčerpali to chráněné dvouleté období začínajícího podnikatele se sníženými odvody. A to mi vlastně nepřijde fér, protože tohle období by potřebovali až ve chvíli, kdy dítě umístí do školky a mají možnost rozvinout své podnikání na nějakou důstojnou kapacitu, aby je to i uživilo, aby to nebyl jenom přivýdělek nebo nějaká brigáda. Co to znamená v praxi? Na hlavní činnost opravdu přichází, až když dítě umístí do školky a až když teprve to podnikání se jim může začít nějak vyplácet. První návrh tedy nastavuje dvouleté období začínajícího podnikatele pro pečující rodiče až po dovršení věku čtyř u toho dítěte.

Teď se dostanu k tomu druhému pozměňovacímu návrhu, který jde zase do situace, kdy rodič z nějakého důvodu zůstává na vedlejší činnosti a tudíž se ho ten předešlý institut vůbec netýká. A s čím se vlastně potýkají rodiče, kteří zůstávají na vedlejší činnosti a děti už mají třeba ve školce? Oni zjistí, že zdravotní pojištění mají snížené do sedmi let věku dítěte, ale to důchodové, a jak my mu říkáme tak nějak slangově to sociální, mají snížené jen do čtyř let věku dítěte. A za mě tohle vytváří chaos a řada rodičů vůbec neví na co mají nárok. A co hůř, oni se to nedozvídají ani na těch úřadech, pokud si o to samozřejmě neřeknou přímo a někdy vlastně ani to ne.

K tomu se vás ještě možná na něco zeptám, pane ministře. Proto navrhuju tímto pozměňovacím návrhem, aby se pojištění u pečujícího podnikajícího rodiče sjednotilo u obou pojištění na sedmi letech věku dítěte. Bylo by to transparentní pro ty rodiče, pochopitelné a zjednodušilo by to jejich situaci.

Tady si právě dovolím ještě tu avizovanou odbočku. Protože jsem v kontaktu s komunitou podnikajících mám a vlastně od nich dostávám takové znepokojivé informace. Pane ministře Juchelko, poslouchejte. Jste tam sice teďka chvíli, ale možná to pro vás bude cenná informace. Tak, jak ty informace ke mně proudí, tak to vypadá, že právě například na tom sociálním zabezpečení, na tom úřadu sociálního zabezpečení, nebo správě sociálního zabezpečení, funguje něco, co by se dalo pojmenovat jakousi systémovou němotou. Nemůžu říct, že to tak je třeba všude, jestli se to zakládá na nějakém pokynu shora, ale to jsou informace, které se ke mně dostávají.

Abych to vysvětlila, tak je to jednoduše tak, že někdo jde na úřad a potřebuje poradit. Jenomže když neví, na co se přesně zeptat, tak mu nikdo neporadí. Když už ví, na co se zhruba zeptat, tak je to takové rozpačité a takové trošku mlženíčko, takže se možná té odpovědi taky nedočká. Ve chvíli, kdy se poradí s odborníkem, AI, a přesně ví co chce a tak nějak toho úředníka přitlačí ke zdi, tak dostane takové neochotné potvrzení. Já vlastně tady nechci nikoho obviňovat, ale skoro to na mě působí, jako by existoval nějaký pokyn shora, jak těm lidem nepomáhat.

To je vlastně další zásah pro ty mámy, pro ty rodiče podnikající, kteří tedy mají podmínky ztížené, mají to, jaké mají, děti jsou nemocné, školky jsou ne vždycky přístupné, ne vždycky fungují, a ještě na tom úřadu jim nikdo nevychází vstříc. Není to jenom správa sociálního zabezpečení, jsou to třeba i úřady práce. Takže to jenom tak posouvám dál, pane ministře. Pracujte s tím, jak uznáte za vhodné, nicméně tyto informace se ke mně dostávají.

Teď už se vrátím znovu k těm pozměňovacím návrhům. Takže když to shrnu, oba dva návrhy nenastavují žádný nový termín, pojem ani institut. Pracují jen s tím, co už v zákoně existuje a upravují podmínky tak, aby byly přijatelné pro pečující podnikající rodiče, aby jim ulehčily start v jejich podnikání, kdy každá koruna do rodinného rozpočtu mladé rodiny je investice, která se nám v budoucnu vrátí. Proto vás tedy žádám o podporu těchto mých dvou pozměňovacích návrhů. Děkuji.

Už je nemusím znovu číst, ta čísla? (Předsedající: Prosím?) Mám ještě číst čísla těch pozměňováků? (Předsedající: Ne, ne, to je v pořádku.) Dobře, děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy vystoupí, ano, pan ministr za zpravodaje, ale s přednostním právem pan ministr, prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji moc. Budu jenom velmi stručný a odpovím klidně v té faktické, na kterou jsem se přihlásil, paní ctěné kolegyně Svobodové. (Předsedající: Je to faktická poznámka?) Ano, faktická poznámka. Co se týká toho, že by jako ministr... Myslím si, že to neudělal žádný ministr v historii. Myslím si, že pochybuji o tom, že i pan exministr Jurečka by něco takového udělal, že by řekl úředníkům: Nepomáhejte. To si myslím, že to takhle není.

Vždycky záleží samozřejmě na tom jednotlivém úředníkovi, ale myslím si, že skutečně i na úřadech práce – je to má zkušenost – i na České správě sociálního zabezpečení, historicky dlouho, za kohokoliv, kdo vedl jakékoliv ministerstvo, tak vždycky bylo tím cílem a tou snahou, aby ti úředníci byli vždycky friendly, aby vždycky byli proklientští, aby pracovali ve vztahu klient a ten úřad. Takže se domnívám, že prostě nic takového ze shora, ani ode mě určitě ne, ani od mých předchůdců, nic takového nezaznělo. Myslím, že tím jsem si jistý.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Na faktickou poznámku reaguje paní poslankyně Svobodová. S přednostním právem je připraven předseda ODS Martin Kupka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Ano, děkuji za slovo. Děkuji za tu reakci a že to tady zaznělo takhle veřejně. Budu moc ráda, když ty informace, které se ke mně dostávají, že po nějakém čase se možná promění a bude to trošku jinak. Nicméně teď je to tak, jak vám říkám. Samozřejmě může to být nějaký vzorek. Ale moc vám děkuju za toto veřejné vystoupení. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem předseda ODS Martin Kupka, prosím. Připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar.

 

Poslanec Martin Kupka: Já musím nutně zareagovat na nestoudnou lež, se kterou tady vystoupil Tomio Okamura, že jsme údajně oškubali důchodce. Možná usilujete o zápis do Guinnessovy knihy rekordů největšího lháře, ale ubezpečuji vás, že ani když tuhle lež zopakujete tisíckrát, tak se nestane pravdou. Abych to doložil konkrétními čísly. V prosinci roku 2021 byla průměrná výše důchodů v České republice 15 425 korun. V lednu roku 2026 je to 21 800. Změna je 40 procent. Kumulovaná inflace za to období je něco kolem 35 procent. To znamená, navýšení penzí je reálně vyšší, než je kumulovaná inflace.

Žádná jiná skupina obyvatel nemohla být kompenzována z hlediska inflace víc a nebyla kompenzována víc. Tohle byla jediná skupina a pokládám to za správné, ale tvrdit, že bychom oškubali důchodce, je fakt totální nesmysl. Přesně naopak. Dařilo se i v těch složitých časech udržet penzisty v tomto směru chráněné valorizací penzí. Měnili jsme valorizační vzorec, což kdybychom neudělali, tak by to dneska znamenalo dramatické problémy i pro sociální systém i pro všechny další výdajové stránky rozpočtu, včetně obrany.

Prosím, přestaňte tuhle nehoráznou lež opakovat. Jasně jsem ukázal na datech, že je to holý nesmysl a že tímhle způsobem akorát nabouráváte to, o co jste si říkal v okamžiku své volby, že máte být předsedou pro všechny poslance. Pokud tímhle způsobem zneužíváte svoji pozici, je to do očí bijící.

Poslední poznámka, která se vztahuje k tomu, co jsme skutečně udělali, a je potřeba to minimálně pětkrát zdůraznit. Jestli opravdu nechcete vy oškubat důchodce do budoucna, tak prosím neměňte základní parametry, neměňte důchodovou reformu, ke které jste v předchozím období vládnutí neměli žádnou odvahu, tedy přesněji hnutí ANO. Vy jste v té vládě nebyli. Ale důchodová reforma tak, abychom dokázali zajistit důstojné důchody pro ty, kteří teď sedí na balkoně a pro spoustu dalších generací mladších lidí, tak bez důchodové reformy to Česká republika nezvládne.

Vy jste se rozhodli akorát nadbíhat populisticky každému v té společnosti, ale dobře víte na základě odborných dat a demografického vývoje, že bez důchodové reformy to český stát nezvládne. Tak moje výzva na závěr, pokud nechcete dopustit skutečné oškubání české veřejnosti, okradení je o jejich budoucnost, tak zachovejte důchodovou reformu a naopak ji rozvíjejte tak, aby i příští generace a generace dnešních čtyřicátníků, třicátníků a padesátníků měly důstojné penze. Děkuju. (Potlesk z řad ODS.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Než dám prostor na faktické poznámky, bych rád jenom upozornil, že zneužívání funkce předsedajícího by bylo v okamžiku, kdyby z tohoto mikrofonu předsedající vystupoval k politickým záležitostem mimo řízení schůze, ale pakliže jde dolů a vystoupí k tamtomu mikrofonu, tak je to přesně (v souladu?) s jednacím řádem. Jenom upozorňuji. Takže tady se nejednalo o zneužívání funkce. Důležité je vždycky jít k tomu mikrofon dolů a vystoupit jako poslanec. Tím nehodnotím obsah.

Jinak faktické poznámky. Máme tady poslance Mariana Jurečku. V pořadí na faktické poznámky je potom paní poslankyně Lucie Šafránková, potom s přednostním právem pan předseda? (Obrací se na poslance Kupku.) Nebo taky na faktickou? (Poslanec Kupka: Ano.) Jo, jo, tak prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: S dovolením navážu. Pane předsedající, vaším prostřednictvím, chci říct Tomiu Okamurovi: Jste lhář, veřejně opakovaně lžete. Za prvé, u důchodů jsme nikoho neokradli. Jediné skupině lidí, které jsme opravdu snížili důchody, jsou bývalí komunističtí prominenti. Nikomu jinému jsme důchody nikdy nesnížili. Kdybychom ponechali tehdejší mimořádnou valorizaci tak, jak byla navržena, tak třetině důchodců by se trvale po zbytek jejich života neférově snížily důchody vůči těm dvěma třetinám, které měly průměrné a nadprůměrné příjmy ve svých důchodech. Lhář jste proto, protože nemáte koule, nemáte čest, nemáte odvahu, omluvit se Markétě Pekarové Adamové za to, že jste ji tady veřejně opakovaně v mediálním vystoupení nařknul z toho, že si z rozpočtu Sněmovny objednala luxusní BMW.

Nikdy se to nestalo. Nikdy se to nestalo, byl jste usvědčen ze lži. A já jsem se opakovaně u tohoto pultu sám jako politik omlouval za svoje chyby i za to, co jsem třeba řekl nepřesně. Ale vy ty koule nemáte, vy jste srab! Vy normálně měsíce, roky jste Markétu Pekarovou křivě vláčel, obviňoval na sociálních sítích a tady z něčeho, co není pravda – prokázalo se to, ta auta koupilo Ministerstvo vnitra, Policie České republiky a Ochranná služba koupila ta dvě BMW pro potřeby Sněmovny ještě za vašeho předchůdce Radka Vondráčka – ten mlčí, jako srab potichu mlčí – a vy nemáte koule a čest, odvahu a říct: spletl jsem se, není to pravda. Markéto Pekarová, spolu třeba nesouhlasíme, jsme z jiných politických táborů, ale nemáte koule se jít omluvit. Fakt jste chudák. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Další faktická poznámka – aspoň vidíme, jaká je nastavená hranice věty v jednacím řádu, co se týče vyjadřování ve Sněmovně. Možná to bude pro někoho inspirace. Tak prosím, nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Šafránková, připraví se pan předseda Kupka.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane předsedo. Já musím reagovat na své dva předřečníky, pana předsedu Kupku a také pana Mariana Jurečku z KDU-ČSL. Co vy si to tady dovolujete, prosím vás, říkat? Vy tady říkáte někomu o tom, že je srab nebo že nemá koule? A vy je máte? Vy jste si dodrželi své předvolební sliby? Nedodrželi jste vůbec nic. A důchodce, ty jste skutečně oškubali nebo jste možná zapomněli už na to, že tady byla mimořádná valorizace, byl tady platný legislativní zákon, který vy jste v průběhu hry změnili a důchodci tak přišli o peníze. Vy jste na to zapomněli? Tak si, prosím, vzpomeňte. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan předseda ODS Martin Kupka. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Zachovám v tomhle případě ledový klid, ale o to ostřejší budu. Nebudu nikomu vyhrožovat, ale znovu jasná data: průměrný důchod v prosinci roku 2021 15 425 korun, v lednu 2026 21 800, navýšení o 40 procent. Žádného důchodce jsme neoškubali a fakt si vyprošuji tyhle nehorázné a neopodstatněné, nepravdivé neboli lživé útoky. Fakt tím nedosáhnete ničeho.

Když jsem hovořil o zneužívání té pozice, přece v okamžiku, kdy se bezuzdně pustíte do lží jako předseda Poslanecké sněmovny, no tak to je prostě za mě zneužití té pozice, ať už je (Ukazuje k umpiru.) od tamtoho pultíku nebo odtud, přece normální je nelhat. A z vaší strany je to opakovaně úplně nesmyslný, neopodstatněný útok, který vám možná může někoho naklonit, ale pořád ještě platí, že data rozhodují o tom, co se skutečně děje a skutečné kroky.

Jak jsem říkal, v okamžiku, kdybychom udělali věci jinak, tak by to znamenalo, že okrádáme a vytvoříme vážný problém i pro současnou vládu – daleko závažnější, než si dovedete představit. A dokázali jsme to zajistit tak a zcela prokazatelně, že se důchody zvyšovaly víc než inflace pro jedinou skupinu ve společnosti. Takže v žádném případě jsme důchodce neoškubali, už to, prosím, vezměte definitivně v potaz.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan ministr Aleš Juchelka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuju. Já si dovolím zareagovat. Pan bývalý ministr Kupka to tady shrnoval, ale když se podíváte na data – jsou veřejně dostupná, paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího – tak průměrný důchod v České republice mezi roky 2022, 2025, beru to k 1. lednu, valorizace tohoto roku, tak vzrostl o víc jak 5 000 korun v průměru, z toho u skupiny zhruba víc jak jednoho milionu žen-maminek důchod vzrostl ještě výrazněji. Vzrostl výrazněji proto, protože se rozeběhlo výchovné, to znamená, ten pay gap, který tam byl, se výrazně snížil, u maminek, které měly jedno dítě, se prakticky vyrovnal, u maminek, které měly dvě, tři a více dětí, tam ještě zůstává. Já klidně, ať to je černé na bílém, ať to máte v koalici, pošlu úplně jednoduchou férovou faktickou interpelaci na pana ministra Juchelku, ať to zodpoví MPSV v těch skutečných reálných datech a ať vám to tady třeba příště při nějaké schůzi (nesrozumitelné?) předložit, protože ta čísla jsou nezpochybnitelná.

Jestliže máte vzorec, který zákonem říká: valorizujete vždy o inflaci, tak nemůžete přece tvrdit, že ty lidi někdo oškubal v době vysoké inflace, valorizovalo se vždy o inflaci. Dokonce data MPSV – ne Jurečky, MPSV a České správy sociálního zabezpečení říkají, že vzrostla i reálná kupní síla těch důchodů i data, která porovnávají důchody vůči průměrné mzdě, jasně hovoří o tom, že jsme dosáhli v předchozích dvou letech nejvyššího maxima, zhruba 47 procent byla průměrná výše důchodu vůči průměrné mzdě. To znamená, všechna konkrétní fakta hovoří v to, že skupina důchodců byla za posledních pět let nejlépe chráněnou skupinu obyvatel vůči velkému inflačnímu výkyvu, který tady byl v roce 2022, 2023. To znamená, slova pana předsedy Tomia Okamury, že tady někdo někoho oškubal, vyjma těch komunistických prominentů, prostě fakticky nesedí.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan ministr Aleš Juchelka a připraví se Lucie Šafránková. Prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji moc. Jenom to srovnání, těch 47 procent k průměrné mzdě, tak tam samozřejmě víme, že devět čtvrtletí za sebou klesaly reálné mzdy za minulé volební období, což já tomu rozumím, inflace nám stoupala. Já jenom chci říct, protože tady nechceme teďka zabředávat do diskuse ohledně důchodů, to si ještě určitě užijeme, protože ty změny tady přijdou, tak jenom řeknu, co se bude měnit, jaký je plán.

Během dubna budeme předkládat novelu o důchodovém pojištění, která bude mít za cíl, aby se zvedly řádné valorizace z jedné třetiny na jednu polovinu reálných mezd a o inflaci; taktéž, aby tam byly věkově podmíněné valorizace, protože víme, že čím starší lidé jsou, tím mají více zdravotních neduhů, zdravotních komplikací a potřebují mít vyšší náklady nejen samozřejmě na léky, ale taktéž na péči jako takovou. Co se týká potom, tak jdeme cestou větší motivace pro pracující důchodce, tak aby dobrovolně, dobrovolně senioři mohli zůstávat v pracovním procesu pokud chtějí – a ta motivace bude navázána na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. V druhé vlně samozřejmě budeme stropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech, to je na sto procent; a budeme řešit taktéž rizikové profese, náročné profese, které samozřejmě se zúžily díky pozměňovacímu návrhu dvou tenkrát vládních, nyní opozičních poslanců na 12 000 lidí čtvrt hodiny před koncem druhého čtení; a budeme samozřejmě taktéž řešit z hlediska Ministerstva financí třetí kapitálový pilíř. To jsou ty plány. Rozhodně, co se týká třeba mimořádných valorizací, tak jsme tady měli celou řadu diskusí o tom, jak mimořádné valorizace – a nakonec to rozhodl Ústavní soud, tak jak to rozhodl, tak skutečně (Předsedající: Čas.) ti lidé přišli o tisícovku měsíčně.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní paní poslankyně Lucie Šafránková a připraví se Marian Jurečka a Miroslav Ševčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Já už doufám, že tady vystupuji dneska naposledy k tomuto tématu, ale prosím, najděte si na internetu rok 2023 – jste v průběhu hry snížili mimořádnou valorizaci důchodcům, následně jste snížili valorizační mechanismus na jednu třetinu reálných mezd a následně jste snížili od tohoto roku nově přiznané důchody. Takže o čem tady mluvíte? Nepleťte prosím, hrušky s jablky – to je realita, prostě jste je oškubali. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Miroslav Ševčík a pak Vojtěch Munzar v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dvě faktické reakce, jedna na pana ministra. Pane ministře, já vás moc prosím, nedělejte už další plošné valorizace důchodů podle věku, pokud to nemáte podloženo daty a fakty. Já znám celou řadu případů, kdy ti lidé i ve vysokém věku mají opravdu dobré zdraví – a tam argumenty, že tato mimořádná úprava výpočtu důchodů a nějaká specifická valorizace na základě věku je jejich podporou, prostě nesedí. Je to plošné opatření. Prosím pěkně, jestli chceme podpořit – a já s tím souhlasím – lidi, kteří potřebují opravdu intenzivní třeba sociální a zdravotní péči, udělejme to zvýšením příspěvku na péči. Propánajána, tam ty peníze jsou potřeba – a já teď velmi rád využiji, pokud tady doputuje tisk, novela, která otevírá i stoosmičku (?), tak tam velmi rád dám podobné částky, které jste tady dávali vy před ještě dvěma roky, na zvýšení příspěvku na péči. Ale tam je to adresné, tam to dáváme někomu, kdo to potřebuje – vy argumentujete léky. Vždyť senior nezaplatí ročně za léky na předpis víc jak 500 korun.

Roční ochranný sociální limit je 500 korun. Pak ta argumentace nesedí. Tam už jsme zavedli tu ochranu, fakt jsme ji tam zavedli, ale jestli chceme fakt pomáhat jen těm, kteří tu pomoc potřebují a jejich rodinám, udělejme například úpravu zvýšení příspěvků na péči.

Na paní kolegyni Šafránkovou. Znovu říkám, podívejte se, jak se vypočítávají řádné a mimořádné valorizace, za jaké období. Řádná valorizace, která se dělá k 1. lednu se vždy počítá za období mezi 1. červencem až 30. červnem, pokud mezi tím je i mimořádná, se odečte, pokud není, tak se bere celé to období a ten inflační rozdíl. A tady byl celou historii, zhruba těch 30 let, nastaven mechanismus valorizace důchodů o inflaci a jednu třetinu růstu reálných mezd. Po zhruba asi dva roky to bylo na té polovině a ten systém garantoval docela velmi dobrou kupní sílu těch důchodů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou pan poslanec Miroslav Ševčík a ještě se přihlásil místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. Prosím, dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Ševčík: Dobrý den, slečny poslankyně, dámy poslankyně, pánové poslanci. Já jsem nechtěl vystupovat, ale já bych tady chtěl ukázat na trojčlence, že by se měli někteří naučit počítat. Tak zastropování důchodů jsme neměli v plánu, ale zastropování důchodového věku, to bylo z předchozího vašeho vystoupení, milý pane poslanče, takže to jste se spletl. Ale to je jiná věc.

Teď bych chtěl reagovat na to, co tady zaznělo ohledně okradení důchodců. Důchodci byli okradeni. Když si vezmeme rok 2023, 2024, 2025 prosím, 3 roky krát 12 měsíců, to je dohromady 36 měsíců, kdyby někdo to nemohl spočítat. A 36 měsíců je 36 000, o 36 000 za 3 roky tím svým mechanismem okradli důchodce. Pak bych chtěl upozornit ještě na jeden ukazatel. Vy jste mluvili o kumulované inflaci. Tak inflace se počítá pomocí takzvaných bazických indexů. Ty bazické indexy vycházejí z celkové cenové hladiny roku 2015. V roce 2021, když jste nastupovali, tak na konci ten bazický index byl 119,3 procenta a když jste končili vládu, tak to bylo 155,2 procenta. 155,2 minus 119,3 je prosím 35,9 procenta. Kdybychom potřebovali ještě něco spočítat, tak si pojďme sednout, podíváme se na to a ty trojčlenky se naučíme. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí místopředseda Sněmovny Jan Skopeček a potom v obecné rozpravě zatím přihlášky, pan poslanec Munzar. Prosím, máte dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Pár poznámek. Když dostanete v absolutní míře víc, v nominální míře víc i v reálné víc na důchodech za čtyři roky, tak paní kolegyně, fakt tomu nemůžete říkat oškubání. Když máte menší hromádku a během těch let ta hromádka roste a v posledním roce ji máte větší, tak to není oškubání. Víte, co je oškubání? Oškubání je to, pokud pan ministr práce a sociálních věcí prosadí to, co chce v rámci penzijního systému, zruší všechny ty úpravy parametrických opatření, které my jsme udělali a v budoucnu dnešní moje generace, vaše generace a generace mladších lidí nebude mít vůbec žádné státní důchody nebo je bude mít reálně mnohem nižší než jaké důchody dneska dostávají důchodci. To znamená, jestli budou přijaty ta opatření, která doporučovala České republice OECD a další mezinárodní organizace, protože tuší, že máme-li průběžný penzijní systém a stárne-li populace, taky je nezbytné ten průběžný systém upravovat, tak pokud projdou ty návrhy, které pan ministr inzeruje, tak samozřejmě oškubete budoucí důchodce, oškubete dnešní střední generaci, která se už vůbec nebude moci na státní systém penzí spolehnout, protože v něm prostě nebudou peníze, nebudou v něm peníze. Proto, protože zrušíte parametrické systémy, které zavedla Fialova vláda. Nemluvte o žádném oškubání, respektive mluvte o oškubání v případě toho, že schválíte to, co uvažujete. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní v obecné rozpravě pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já než se dostanu na to, co trpělivě čekám na vystoupení k tomuto tisku, abych sdělil i to, jak probíhala debata na našem klubu, určitě budete překvapeni, tak mi dovolte na začátku, nehlásil jsem se do faktických, ale stejně potřebuju zareagovat na vás, pane předsedo, vaším prostřednictvím. Vy jste tady v tom svém plamenném úvodu, kdy jste oslovoval ne nás, ale oslovoval jste voliče, tak jste provázel projednávání tohoto tisku s reakcí na Írán. Víte, jaká je fakticky reakce vaší koalice, které je SPD součástí, na to, co se děje na vývoj pohonných hmot, je to absolutní, absolutní nula.

Vy jste se před čtyřmi lety, když byla podobná situace, tak jste se fotili nejenom zástupci hnutí ANO, ale i zejména poslanci SPD, tak jste se fotili skoro každý den u těch stojanů, každý den jste na sociální sítě dávali, jak cena roste a vykřikovali jste, jak má vláda tehdy Fialova rychle zareagovat, že nestačí kontroly marží, že se mají zastropovat ceny, že se má odpustit DPH. Ty recepty mimochodem, které jste doporučovali, když vyzkoušeli v Maďarsku, tak nefungují, protože vedou k nedostatku pohonných hmot. My jsme snižovali spotřební daň, stejně takové opatření jsme navrhli i letos a výsledkem je mlčení. Takže provázat tady tento tisk, který tady byl dříve, než vůbec někdo o Íránu věděl, s nějakou kompenzací na Íránu je opravdu, opravdu mimo mísu.

Vy jste mluvil o slibech. Já připomenu taky jeden. Vy jste slibovali snížení daní firem, právnických osob o 2 procenta. Zjistili jste, narazili jste na ekonomickou realitu, na realitu našich veřejných financí a z toho slibu jste ustoupili, že snížíte o 2 procenta tuto daňovou zátěž. No kdyby veřejné finance byly v daleko lepším stavu, tak samozřejmě by nedošlo ani k tomu zvýšení. Jenom chci upozornit, že i v tomhletom vy začínáte hned na začátku porušovat vaše sliby.

Za třetí, co tady chci zdůraznit. No, jeden příklad. Vysoké deficity. Vy jste nás i SPD kritizovali za vysoké deficity celé čtyři roky, celou kampaň, vůbec jste si nevšimli a vůbec jste to neřekli ani vašim voličům, že tempo zadlužování se přes ty vysoké deficity snižovalo. A co vidíme dnes? Zvýšený deficit na tento rok. Premiér vaší koalice, šéf vaší koalice, šéf vašich ministrů říká do médií opakovaně, že příští rok bude ten deficit ještě vyšší. Jdete cestou zvyšování tempa zadlužování, přestože nám jste vytýkali to snižování tempa zadlužování a vysoké deficity, schovávali jste to za absolutní za absolutní čísla. Takže prosím, ten váš plamenný projev může oslovit někoho, vaše voliče, ale živnostníkům je potřeba říct že jste zapomněl, zapomněl v tom svém projevu říci na to, co Fialova vláda pro ty živnostníky všechno udělala.

Zvýšili jsme možnost paušální daně na 2 miliony, aby živnostníci nebyli trápeni vysokou administrativou. Zvýšili jsme obrat pro povinnou registraci DPH na 2 miliony, protože právě plátci DPH mají tu daňovou administrativu a všechny ty papíry spojené s daněmi nejvyšší, takže jsme zvedli z 1 milionu na 2. Navázali jsme tím na zvýšení daňových výdajových paušálů pro živnostníky na 2 miliony, které jsme prosadili v tom předchozím minulém období jako ODS. Zrušili jsme silniční daň pro vozidla pro 12 tun, což také pomohlo těm živnostníkům. Zvýšili jsme roční částku, do které se nepodává daňové přiznání pro živnostníky do 50 000 korun příjmů za rok. Snížili jsme pokuty pro malé živnostníky za špatně vyplněné nebo pozdě odevzdané kontrolní hlášení na polovinu. A proč jsme to všechno dělali? Protože tady chci zdůraznit a říct za ODS, že pro nás byli vždycky živnostníci ti, kteří poskytují ty své služby svému okolí a my jsme si jich za to vždycky vážili a vždycky jsme si vážili lidí, kteří po státu de facto nic nechtějí, naopak si vydají na nelehkou cestu podnikání. A nejenom že do okolí nabízejí své služby, ale přispívají k ekonomickému potenciálu České republiky a mnohdy zaměstnávají a dávají práci těm ostatním.

Ano, koaliční vládnutí, a sami to mnohdy poznáte, přináší kompromisy, mnohdy krvavé kompromisy. Přímo jedním z takových, a já už jsem to tady říkal v prvním čtení, jedním z takových krvavých kompromisů bylo to skokové a příliš rychlé zvyšování výdajů na pojistné, na sociální zabezpečení, které skutečně může u některých vést k tomu, že se mohou dostat za hranu a za hranici toho, kdy se živnostníkem být vůbec vyplatí.

Pak je otázka, co se s takovými lidmi stane, zda nepůjdou třeba na Úřad práce a například nezačnou čerpat podporu v nezaměstnanosti a vyčerpávat náš sociální systém, místo aby do něj alespoň něco přispívali.

Budou pracovat – další otázka – budou třeba pracovat načerno a nebudou odvádět žádné odvody a žádné pojistné a žádné daně, protože to samozřejmě hrozí u těch, kteří jsou na hraně své ekonomické životaschopnosti. A co je pro naši ekonomiku důležitější? Jestli tato cesta, nebo cesta toho, že ti živnostníci svou ekonomickou činností přispívají k potenciálu, k výkonnosti a růstu české ekonomiky.

Navážu na tu diskusi, které tady probíhaly v prvním, v druhém čtení. U těch, kteří si platí celý život jen minimální zálohy, tam je velmi reálné riziko, že budou pobírat jen minimální důchod a mnozí si budou žádat o další sociální dávky. Je potřeba neustále i těm živnostníkům připomínat, že se musí zabezpečit na stáří.

Nicméně těch, kteří platí minimální zálohy po celou dobu své ekonomické činnosti – po celou dobu své ekonomické činnosti – je velmi malé množství. U většiny se podnikání většinou rozjede. Ano, dvě opatření jsme prosadili v minulém období: máme snížené zálohy v prvních třech letech podnikání a v prvních dvou se dokonce nemusí platit zálohy s tím, že povinné platby se doplatí až za celý kalendářní rok.

Ale právě živnostníci, kteří se rozhodli postavit na vlastní nohy, rozhodli se vzít odpovědnost za svůj život do svých vlastních rukou, tak já jsem přesvědčený a my jsme přesvědčeni, že drtivá většina z nich si uvědomuje svoji odpovědnost za své stáří a nějakým způsobem se na své stáří připravují. A je i otázkou státu, jaké podmínky takovému spoření soukromému třetímu pilíři na stáří dává. A je tedy otázkou, kterou bychom tady měli řešit, jak více motivovat nejen živnostníky, ale třeba i zaměstnance, aby se na stáří více soukromě připravili.

Proto jsme například zavedli nový, daňově uznatelný, dlouhodobý investiční produkt, nebo například změkčili přísné limity, kam penzijní fondy mohou investovat, aby se víc zhodnocovaly prostředky těch, kteří je tam vkládají.

Je potřeba také vnímat, že na rozdíl od zaměstnanců žádný příspěvek od zaměstnavatele živnostníci nedostanou. Často se srovnávají ty povinnosti živnostníků a zaměstnanců. Je to nesouměřitelné. Nedá se to srovnávat, protože živnostníci nemají dovolenou, práci si shání sami. Čas, který vůbec vynaloží na to, aby si nějakou práci sehnali, aby si sehnali zakázku, aby si sehnali klienta, kde mnoho rozjednaných zakázek nevyjde, tak ten čas jim nikdo nezaplatí, a ten se tady v těch platbách nezapočítává.

Zároveň po nich chceme jako stát, aby znali dokonale všechny povinnosti, které jim jako stát nakládáme. A to je také čas a peníze, které se v jejich ekonomických výsledcích neobjeví. Protože my vlastně chceme, aby kromě kvalitního vykonávání své činnosti znali úplně všechno pod hrozbou pokut a kontrol.

Já nejsem přesvědčen o tom, a možná tady předjímám i diskusi a vystoupení některých kolegů, já nejsem přesvědčen o tom, že stát má vždy a za každou cenu určovat život i ekonomický život občanů. Měl by více důvěřovat vlastní odpovědnosti, v tomto případě živnostníkům. Proto chci říci nakonec, že po dlouhé diskusi na klubu ODS jsem rád, že valná většina poslanců za ODS tento návrh předkladatelů podpoří. Děkuju za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Jedna faktická poznámka, místopředseda Jan Skopeček. Dále se připraví v obecné rozpravě pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Já jsem se hlásil ještě k té diskusi k těm důchodům. Já to nechci dlouze nějakým způsobem zdržovat, už se to posunulo jinak. Nicméně reagoval jsem na kolegyni Šafránkovou, chtěl jsem zareagovat i na ctěného kolegu pana docenta Ševčíka, který tady mluvil o tom, že to krádež byla.

Rozumím tomu, že reprezentanti radikální strany SPD musí používat i radikální rétoriku. Ale myslím si, že při rozhodování o veřejných výdajích, ať už jsou na jakoukoliv oblast, prostě rozhoduje politická většina, je to politické rozhodnutí. A jako takové politické rozhodnutí krádeží není, pokud bylo schváleno legitimně.

Důchodcům samozřejmě nikdo nic protizákonně nevzal. Ta úprava byla přijata samozřejmě tady v Poslanecké sněmovně. Hnutí ANO ji nechalo otestovat i Ústavním soudem, který nekonstatoval nic proti tomu, že by snad taková úprava byla proti ústavnímu pořádku nebo proti zákonu. Čili samozřejmě o žádnou krádež se nejednalo. Krádež znamená, když někomu vezmete, uzmete majetek v rozporu s právem, v rozporu s nějakými právy toho člověka vlastnit a narušujete jeho majetková práva. To je jedna věc.

Druhá věc, my jsme k tomu nepřistupovali, k těm parametrům, změnám parametrů důchodového systému, že bychom chtěli někomu ubližovat, ale přistupovali jsme k tomu právě s odpovědností vůči dalším generacím tak, aby na ty důchody bylo, za což nás koneckonců pochválila i Národní rozpočtová rada, která konstatovala, že ty změny výrazně přispěly k tomu, že se prodlužuje udržitelnost penzijního systému a že se také snižuje projektovaný veřejný dluh v horizontu 50 let, který Národní rozpočtová rada sleduje, z 217 procent hrubého domácího produktu na 178. Proto také vyzýváme pana ministra práce a sociálních věcí, aby od těch svých populistických návrhů ustoupil, protože by vedly ke zhoršení stavu veřejných financí.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Hlásí se ještě na faktickou poznámku pan poslanec Miroslav Ševčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Ševčík: Já jenom lehce zareaguju tady na ctěného pana kolegu, velmi vzdělaného ekonomicky. Podívejte se, vy víte velmi dobře, že v životě lidí hraje velkou roli očekávání. A vzhledem k tomu, že bylo tady určité očekávání u těch chudáků nás gerontů, no tak v podstatě ano, bylo to okradení oproti očekávání. A já, abych nepoužíval to slovo, tak řeknu, že jste je trošku ožebračili oproti očekávání. Takže oni něco čekali, to se nestalo.

Ještě jste to udělali v situaci, a vy to velmi dobře víte, že my v současné době máme nejméně starobních důchodců od roku 2014. Máme nejmenší počet vyplácených důchodů od roku 2011. Takže se to dalo unést. A víte, že to bylo ve složité situaci, velmi vysoké inflaci. Já jsem vám to tu na bázi těch bazických indexů, jsem vám to tady spočítal, takže si myslím, že ta reakce u těch nejzranitelnějších nemusela být taková.

Jinak jsem hrozně rád, že pan kolega Munzar tady tohle bude podporovat. Věřím, že i další pravicoví poslanci, kteří vlastně si váží práce OSVČ, tak že tento zákon nakonec podpoří a že to povede k tomu, že oni to, co nesou za rizika oproti zaměstnancům, tak že se jim to vrátí aspoň tady v tomhle, že nebudou platit tolik, kolik bylo nachystáno z té vaší poslední změny. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní jedna faktická poznámka, pan místopředseda Skopeček. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Já jsem rád, že i SPD začíná ustupovat od toho neadekvátního slova krádež, že se to dostává ke slovu ožebračení a vůči nějakému očekávání.

Nicméně určitě se shodneme, že ta očekávání, ekonomická očekávání penzistů – a nejenom penzistů, i dalších skupin obyvatel České republiky, nenabourala vláda Petra Fialy, ale nabourala to ekonomická situace spojena i s tehdejšími geopolitickými vlivy, válka na Ukrajině, energetická krize, inflace. Určitě se shodneme na tom, že tu inflaci způsobila i předcházející vláda Andreje Babiše, která nalila obrovské množství peněz do ekonomiky a zároveň tu ekonomiku zavřela. To přineslo do České republiky tu obrovskou míru inflace, která samozřejmě oproti očekávání snížila životní úroveň celé řadě skupin obyvatel. Ale jestli nějaká skupina obyvatel na tom byla ve srovnání s ostatními, jako jsou rodiny s dětmi, jako jsou samoživitelky, a mohli bychom nalézt další citlivé sociální skupiny, tak jestli to dopadlo na někoho vůbec nejméně, tak to byla právě skupina důchodců, která díky těm valorizačním mechanismům získávala samozřejmě důchody vyšší i ve srovnání s tou érou předešlou, kdy vládla vláda Andreje Babiše.

Čili ožebračení oproti očekávání ano, ale snad my dva spolu budeme souhlasit v tom, že si přejeme tržní ekonomiku, která je spojena s cyklickým vývojem, tedy i tím, že někdy ta očekávání nejsou naplněna. Věřím, že jistotu v socialismu, kdy jsme měli všichni stejně, všichni jsme dostávali přidáno stejně a inflace statisticky neexistovala, existovala pouze jako skrytá třeba tím, že to byla nedostatková ekonomika nebo že se zhoršovala kvalita zboží, že takovou jistotu už tady v České republice snad oba dva nechceme.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Mám tady ještě dvě faktické poznámky. Pan poslanec Marian Jurečka a pan poslanec Vojtěch Munzar.

Přečtu tři omluvy: Hřib Zdeněk od 14 hodin do 19 hodin – pracovní důvody, Pipášová Barbora od 10 hodin do 12 hodin – pracovní důvody, Richterová Olga od 11 hodin do 14 hodin – pracovní důvody.

Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Já chci reagovat faktickou na pana kolegu poslance Ševčíka. Já nemám rád, když si tady v té debatě někdo stoupne k pultíku, a protože to sleduje veřejnost a protože z toho šmikne to video, tak si propůjčí nějaká jako účelově dobře sehraná data, která dobře působí. Pan docent tady řekl, že máme nejnižší počet důchodců včetně těch, kteří pobírají starobní důchod a srovnal to s rokem 2014. Kdyby to srovnal s rokem 2010, tak už to nesedí. Když to srovnal s rokem 2014, je to minus zhruba 9 000. Když to srovnám s rokem 2010, tak je to plus 10 000 oproti dnešnímu stavu.

Jaký je dlouhodobý trend? To je to, na co se máme ptát. A dlouhodobý trend je, že s nějakými drobnými výkyvy nám počet důchodců, včetně těch, kteří čerpají starobní důchod, do roku 2020 rostl. Proč nám rostl ten počet starobních důchodců do roku 2020? Proč nám neroste dál? Protože covid a dopady covidu a celá řada i nelogických, nesmyslných opatření té vlády Andreje Babiše v té době zapříčinila, že na počet obyvatel země byl jeden z nejvyšších počtů úmrtí na světě v době covidu. A to se výrazně dotklo právě, právě skupiny starobních důchodců. Takže období covidu v České republice snížilo počty starobních důchodců v řádu jednotek desítek tisíc. A to je ten moment, proč dneska vy tady můžete vystoupit a vyberete si zrovna ještě rok 2014 a prodáváte to tady tím způsobem, že ten počet důchodců se snížil. Ano, když srovnáte účelově jenom některé vybrané roky v té historii, tak to takhle můžete říct.

Ale ten dlouhodobý trend měl drobné píky, ale celkově nám ten počet roste. A nebýt covidu, tak by toto srovnání nemohlo vůbec tady zaznít. Bohužel nebýt covidu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. My jsme se opět vyměnili.

Já prosím s faktickou poznámkou pana poslance Vojtěcha Munzara. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já také zareaguju na pana kolegu Ševčíka, vaším prostřednictvím, možná i předtím na vystoupení paní kolegyně Šafránkové, vaším prostřednictvím, která dorazila.

Vy mluvíte o očekávání, ale neříkáte to b. Neříkáte tu cenu za to očekávání. Neříkáte to, že právě v roce 2023 se deficit toho sociálního účtu, příjmy versus výdaje, prohloubil právě i díky mimořádným valorizacím na 70 miliard korun. A pokud by nedošlo ke stabilizaci, ke stabilizaci a vyrovnání toho, tak by se ty deficity prohlubovaly.

Je tady i jiná generace, která má očekávání. Nahoře na galerii sedí mladí lidé. Ti taky mají legitimní očekávání, že až dospějí jednou do toho věku, kdy budou potřebovat starobní důchod, tak že na nějaký starobní důchod od státu si budou moci sáhnout. Ale podporovat očekávání za každou cenu, když na to není, tak to prostě nejde.

Přes to, co jste tady říkal, tak se zvyšovaly důchody jak nominálně, tak reálně. A to je odpověď. Takže mluvit o nějakém ožebračování, to je opravdu za nějakou hranou. Protože očekávání můžete mít v životě jakákoliv a pak přijde ta realita a s tou se taky musí počítat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Miroslav Ševčík.

 

Poslanec Miroslav Ševčík: Milé slečny poslankyně, vážené dámy poslankyně, vážení poslanci, prostřednictvím předsedajícího, tady k panu Jurečkovi. Prosím, já jsem to nedodával k roku 2014 schválně, ale já jsem říkal od roku 2014, že to je nejnižší počet starobních důchodců, od roku 2011 že je vyplácený nejnižší počet celkových důchodů včetně invalidních. To jsem řekl, od roku. To znamená, kdyby to bylo ještě k jinému roku, tak bych vám řekl – od toho roku, od kterého to bylo.

Musím se usmívat, že ty deficity toho důchodového účtu tady byly. To je pravda. Ale byly i přebytky. Představte si, že celkový deficit za ty roky, za pětadvacet let, průměrný deficit roční představuje kolem 17 miliard korun. To znamená, že každý ten systém by měl být schopný těch 17 miliardiček doplatit z něčeho jiného.

Ano, máte pravdu, že tady nastane problém. Ten nastane tak za deset, dvanáct roků. Ano, to máte problém.

Ještě bych se chtěl vrátit k jedné věci. Já si myslím, že byli poškozeni nejvíc právě starobní důchodci a samozřejmě rodiny s dětmi, protože jste zrušili školkovné a nějaké další záležitosti. Já vím, že ti mladí to odnesli velmi škaredě. A pozor, ti důchodci, já bych se jich nezastával, kdyby mě nezastavovali a řekli – něco s tím už konečně udělejte, ať to nepokračuje tak, jak to tady bylo za té předchozí vlády. Takže proto se zastávám této sociální skupiny důchodců. Je to sociální přístup. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. S faktickými poznámkami jsou nyní přihlášeni pan poslanec Vojtěch Munzar a pan poslanec Marian Jurečka. Začínáme panem poslancem Munzarem. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím na pana kolegu Ševčíka. No, ony tady dokonce byly i rezervy z privatizace na Fondu národního majetku a byl to váš koaliční partner, hnutí ANO, který to zrušil a ty rezervy rozpustil ještě před covidem a žádné rezervy nezůstaly.

Když tady mluvíte o přebytcích, no tak co navrhuje vaše vláda v novele zákona o rozpočtové odpovědnosti, o rozpočtových pravidlech? Navrhuje, že ty přebytky tohoto důchodového účtu se pak rozpustí v běžných výdajích státního rozpočtu. Ano, přečtěte si to. Ukazujete, že ne, ale přečtěte si to, je to tam.

Buďme k tobě spravedliví. Vy nám vyčítáte, že jsme snížili nebo nenaplnili očekávání – neočekávání stávající starobních důchodců. My vám říkáme, že přesto, že byl ten důchodový účet v deficitu, tak jsme ho dokázali stabilizovat. Změnili jsme parametry, aby i mladí lidé v budoucnu měli nárok na nějaký důchod. A přesto i pro ty stávající starobní důchodce ty důchody jak v absolutní, tak reálné hodnotě rostly. (Poslanec Ševčík mimo mikrofon: V reálné ne.) Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Marian Jurečka. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: První věcí, kterou chci zareagovat na kolegu poslance Ševčíka, ale i kolegu poslance Okamuru, prostřednictvím pana předsedajícího. Pokud platí vaše teze, že jsme tenkrát někoho opravdu okradli, tak ve světle včerejšího tisku, kterým jste tady ústy paní ministryně financí vraceli – a byla tady k tomu taková debata, taková bych řekl velmi srdečná – něco účastníkům třetího pilíře, tak můžete v pohodě doplatit i ty mimořádné valorizace, jestli chcete. Je to ročně 35 miliard. Běžte do toho. Mně jste vypálili cejch na čelo, že já jsem někoho okradl. Tak jestli to myslíte vážně, tak to běžte dneska vrátit! Každý rok 35 miliard korun vytáhněte z toho systému. Tak jednoduché to je. Ale vy to neuděláte, protože víte, že ty peníze prostě ten stát nemá. Ale mě a Fialovu vládu jste si vzal jako terč. Vy tady kritizujete u pultíku, Tomio Okamura tady kritizuje nebo paní Šafránková, prostřednictvím pana předsedajícího, že jsme upravili valorizační schéma, tedy pardon, schéma pro výpočet důchodů, tak ho běžte v koalici změnit. Teď už se couvá z toho, že jste říkali a slibovali, že snížíte daň právnickým osobám. Vy jste slibovali totiž úplně nereálné věci. Občan této země nemůže za to, že píšete blbosti do volebního programu, které jsou nenaplnitelné. Vy to teďka vidíte. Teď máte zodpovědnost za to vládnutí, teď to nejste schopni naplnit. Ale vy jste jim vědomě lhali. Někteří možná vědomě ne, protože neznají realitu toho, co ten stát unese nebo neunese, ale teď jste v situaci, kdy najednou celá řada těch věcí, za které jste nás bičovali, kritizovali, tady současný ministr mě tady vláčel čtyři roky v tvrdé kritice, OK, to je politické kolbiště, ale dneska máte možnost to vy napravit. Tak vezměte těch 35 miliard korun ročně a dejte je tam! Neuděláte to! Zaplaťpánbůh.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S faktickou poznámkou pan ministr Aleš Juchelka. Vaše dvě minuty.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, my tady probíráme zákon o pojistném na sociálním zabezpečení a skutečně tu debatu o důchodech nechme tam, kam ona patří, a to bude opravdu u změny těch důchodů tak, jak jsem je tady avizoval. To znamená, změna u řádných valorizací, věkově podmíněné valorizace, větší motivace pro pracující seniory, zastropování věku odchodu do důchodu a změna u náročných profesí, u rizikových. Já se chci vyvarovat tady těch emotivních vystoupení. Před námi je ještě dalších pět řečníků. Já bych rád, aby se tady tento sněmovní tisk doprojednal, ale moc prosím, ano, mimořádné valorizace prostě a jednoduše jako pojistka, která byla v tom minulém zákonu, nenaběhly a byla tam pojistka, že třikrát po sobě inflace, která překročí tuším pětiprocentní hranici, tak se ta pojistka spustí. Tuto pojistku jste smazali a dalších x věcí, které jste udělali. Já nevím, dvojí bych řekl penalizaci u odchodu do předčasných důchodů a tak dále. Ty věci byly skutečně kontroverzní, ale nechme si to potom na tu další debatu.

My půjdeme tady tímto směrem, budeme to chtít změnit, budeme to měnit a samozřejmě máme na to tady většinu díky volbám a určitě se pojďme o tom bavit, budeme to diskutovat, ale všech tady těchto pět zásadních věcí měnit rozhodně budeme, včetně zastropování věku odchodu do důchodu, ať se to někomu líbí, nebo nelíbí. Je to důležité, protože dobrovolně mohou samozřejmě u vyšší motivace, kterou my chystáme, ti senioři pracovat i nadále, ale dobrovolně. A vy jste opravdu udělali více než pořádek v těch důchodech chaos. To tak prostě je. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Marian Jurečka.

Než sem přijde, tak tady mám omluvu: od 12.30 z důvodu zahraniční cesty se omlouvá pan ministr Petr Macinka.

Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já myslím, pane ministře, že ta debata opravdu úzce souvisí s tímto tiskem, protože tímto tiskem děláte krok, který znamená, že trvale prohloubíte deficit v tom systému. O další 3,5 miliardy korun v letošním roce, v příštích letech ten deficit bude vždycky už jenom vyšší o tu částku. Takže ono to s tím souvisí úzce.

Já si vám dovolím přečíst zprávu, která mně přišla včera v 10.33 hodin: „Pane Mariane, nepotřebujeme, aby za nás platil stát poplatky za televizi a rozhlas. Jsme důchodci 75 a 73 roků. Já mám důchod necelých 10 000, manžel přes 20. Nechceme toto na úkor obrany nebo neziskových organizací. Dobrota vlády nás nevede k vděčnosti, ale spíš ke vzteku a také k tomu, že lid potřebuje mít jistotu, že dostáváme informace nezkreslené a omezené. Není to dobrota upřímná, ale pro svůj výtěžek, aby je lidé volili. Takovou dobrotu nechceme a nepodporujeme. Vždyť je to paskvil. Jsme důchodci, ale nepatříme k těm, kteří si nedokáží vyhodnotit dobro a zlo. I pana prezidenta hodnotíme velice kladně a nemusíme se za něho stydět. Přeji vám vše dobré a úspěšné.“ Paní, kterou neznám.

Já vám chci říct, že ti lidé jsou si schopni uvědomit, jsou schopni si vyhodnotit to, co ten stát unese, co je opravdu zbytné, co nezbytné, v čem je potřeba pamatovat na budoucnost, na svoje děti a na svá vnoučata. A vy přicházíte a těm lidem říkáte, my tu budoucnost vašich dětí a vnoučat jenom víc a víc zadlužíme. Paní ministryně financí mně účelově odmítá odpovědět na můj jednoduchý dotaz, kolik tak bude asi deficit vaší vlády v příštím roce. Já vám říkám, že pod 350 miliard korun v příštím roce to nebude ani náhodou. Ani náhodou! I vy osobně jste nás tady kritizoval ještě před rokem, jak velké, vysoké deficity má Fialova vláda. A vyseknete ten dluh mnohem, ale mnohem vyšší!

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji za dodržení časového limitu. Nemáme tady v tuhle chvíli žádnou faktickou poznámku, to znamená, že mohu pozvat do rozpravy pana poslance Igora Hendrycha. Máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře. Já se po dlouhé době vrátím k meritu tohoto tisku. Milerád, budeme se bavit nebo budu hovořit o tomto tisku číslo 11, o novele o pojistném na sociální zabezpečení, a jak říkal pan ministr Juchelka, ty věci ohledně důchodů budu rád, když si necháme až na samostatné projednávání.

Já jsem tady už potřetí ve stejné věci, takže nic nového tady dnes nepřinesu. Budu v podstatě parafrázovat sám sebe z prvního a druhého čtení, ale myslím si, že je důležité, abych tady vystoupil s tím, že bych chtěl tu změnu, kterou dnes tady projednáváme, a já pevně věřím, že bude schválena a nejen koaličními hlasy, jak už tady avizovali někteří kolegové nebo minimálně jeden tedy z ODS, tak zarámovat nějak do nějaké nedávné minulosti a rekapitulovat trošku, proč vlastně jsme se k téhleté problematice vůbec jaksi vrátili a proč navrhujeme tuhletu změnu.

Důležité je si uvědomit, že vlastně tahleta změna vychází ze zákona (č.) 349/2023 Sb., kdy vlastně byl do tohoto zákona vtělen takzvaný konsolidační balíček té předchozí koalice, a já tedy si dovolím krátce zopakovat, co ten konsolidační balíček ve vztahu k sociálnímu zabezpečení vlastně nebo minimálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu OSVČ přinesl.

Přinesl, že minimální roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění placené OSVČ se zvýšil z 50 procent daňového základu na 55 procent. Přinesl dále to, že výše měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, se zvýšila v druhém pásmu paušálního režimu z 25 500 na 28 050 korun a ve třetím pásmu paušálního režimu z 39 000 korun na 42 900.

Další další věc, kterou přinesl ten konsolidační balíček. Měsíční vyměřovací základ OSVČ, která vykonává tuto činnost jako hlavní, se zvýšil z 25 procent průměrné mzdy na 30 procent až 40 procent postupně v letech 2024 až 2026 a u osoby vykonávající vedlejší výdělečnou činnost jako OSVČ se základ zvýšil z 10 procent na 11 procent. Tohle byla ta úlitba, o které tady tak trošku jinotajně hovořil pan poslanec Munzar, prostřednictvím pana předsedajícího, koaliční úlitba, protože ODS nikdy nebyla v minulosti pro to, aby se navyšovaly odvody živnostníkům. Tak jsem to tedy aspoň já pochopil a budu rád, když vlastně podpoří tuto změnu alespoň částečně, protože my se nevracíme do roku 2023 touhletou úpravou. My měníme pouze jeden z těchto parametrů, které jsem tady před chvílí přečetl. Pouze jeden, a to je to, že zachováváme vlastně ten měsíční vyměřovací základ OSVČ na těch 35 procentech roku 2025. Všechno ostatní necháváme tak, jak je, a já to považuji za přijatelný kompromis.

V podstatě i tím, že průměrná mzda nadále roste a bude růst, tak i tak budou ti živnostníci, kteří mimochodem vykonávají práce, které nejsou příliš oceňovány, a kteří vydělávají relativně málo peněz, tak i tak budou mírně platit více. Už jenom proto, že vlastně průměrná mzda roste a růst bude. To je vše, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Marian Jurečka. Máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji moc, pane předsedající, sice mám trochu pocit, že to je marný, je to marný, je to marný, ale já považuji za svoji povinnost, abych tady naposledy ve třetím čtení k tomuto tisku řekl několik faktů a úplně jednoduchou prosbu, prosím, nedělejte to, byť vím, že to stejně uděláte. Protože prostě kdybych se na to měl dívat jako nějakou optikou logiky, což samozřejmě je těžké u některých představitelů vládních koaličních stran hledat, tak by si kladl otázku: Potřebuji posílit a podpořit segment OSVČ? Potřebuji ho posílit v té oblasti odvodové zátěže? Tak na tu otázku bych se odpověděl ano v okamžiku, kdybych viděl, že mně třeba počet lidí, kteří podnikají jako OSVČ v České republice, stagnuje anebo klesá. No jo, ale nic z toho se neděje. Když se podíváme na roky 2023, 2024 a 2025, tak meziročně v roce 2023 přibylo 49 000 lidí pracujících na OSVČ, v roce 2024 přibylo 27 000, v roce 2025 jich přibylo 23 000. A dlouhodobý trend je, že v České republice počty OSVČ rostou a jsme zemí, která má podíl OSVČ na pracovním trhu jeden z nejvyšších vůbec. Takže kdybych jako zodpovědný politik si kladl otázku – potřebuje nějaký segment naší ekonomiky aktivních pracujících lidí – kterých si kterých si nesmírně vážím, vím, jak je to těžké, protože jsem sám osobně začal jako OSVČ ještě na vysoké škole, 11 let jsem se tím živil – tak jako politik si odpovím: ta data mně neříkají, že ten sektor těchto pracujících živnostníků potřebuje v této oblasti – neříkám, že v jiných – ale v této oblasti odvodů nějakou speciální úpravu. Pak bych si jako zodpovědný politik mohl položit otázku – máme třeba kolem nás země, kde ty podmínky jsou výrazně výhodnější a lepší? Nejčastěji se v této věci srovnáváme se Slovenskem. Tak když se podíváme na Slovensko, tak tam dnešní aktuální minimální odvodová zátěž na pojistném na sociálních odvodech je zhruba o 30 procent vyšší. Dneska při nižší kupní síle, nižším výkonu ekonomiky, nižších průměrný výdělcích je ta odvodová zátěž na Slovensku vyšší – a to poměrně výrazně. To není malý rozdíl. Na Slovensku dneska je ten odvod minimálně 303 eur. Ten rozdíl je, když počítám nějaký kurz zhruba 25 korun, že v České republice je ten odvod minimálně o 1 860 korun nižší. O 1 860 korun v České republice ta minimální odvodová zátěž je vyšší (nižší?). To znamená i druhá rovina, kterou bych si jako politik mohl položit, mně neříká, že tady mám u země, která je nám velmi blízká historicky, vývojem, podnikatelským prostředím, často tam i ty osoby mohou vykonávat nějakou činnost, takže by nám ti Slováci vytvářeli takovou konkurenci, že by tam ty odvody byly nižší. No, nejsou tam nižší. To znamená, ani druhá argumentace v tom jako nedává jako logiku.

Pak tady zaznívá argument – vládní koalice chce těmto lidem pomoci a snížit náklady ceny práce. Když se podíváme na dlouhodobá doporučení pro českou ekonomiku, tak v oblasti nákladů ceny práce ta doporučení jsou – snížíme odvody zaměstnavatelů nebo zaměstnanců tam, kde kde jde o standardní pracovněprávní vztah. To jsou dlouhá doporučení, dlouhodobá. My jsme dokonce jako naše koaliční vláda Petra Fialy měli v plánu – o dva procentní body to snížit, ale poté, co se stala invaze na Ukrajinu a veškeré dopady do energetiky, do hospodářství, tak jsme nakonec od tohoto kroku pod tou aktuální situací museli ustoupit. Kdyby chtěla opravdu vláda říct, chceme podpořit nějakou část naší ekonomiky, pracovního trhu, našich firem a jejich konkurenceschopnosti, tak by to na základě všech logických argumentů udělala vůči firmám a jejich zaměstnancům.

Nechápu, proč si vláda, která už říká, že teda chce přijít o nějakou část příjmů do toho státního rozpočtu, to nevybrala tímto směrem. Tak když se posunu dál, tak tento krok vlády, ten obrovský rozdíl mezi tou odvodovou a daňovou zátěží mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a OSVČ (se?) bohužel mnohem víc prohlubuje. A já jsem si tady nachystal pár příkladů, abych to ilustroval, i proto toho, kdo případně tu debatu bude sledovat, abychom si to uvědomili. Použiji modelový příklad: chci mít člověka, který si vydělá zhruba 600 000 korun čistého ročně. Tak pokud mně tento člověk bude pracovat v zaměstnaneckém poměru se standardními odvody, počítám tam pouze slevu na poplatníka, nepočítám tam ani manželku, ani děti, ani hypotéky a podobné věci, tak ten člověk na takovýto příjem v součtu s tím, co odvede jeho zaměstnavatel, odvede do veřejných rozpočtů ročně 437 515 korun. 437 000 budou odvody toho člověka, který si chce vydělat těch 600 000 korun ročně, to znamená 50 000 korun měsíčně. Když to bude OSVČ, běžný režim, pouze výdajový paušál šedesátiprocentní, tak ten odvede 315 000 korun do těch veřejných rozpočtů, když to bude OSVČ, který bude mít šedesátiprocentní paušální režim a využije paušální daň, tak tam odvede zhruba 200 000, a když to bude paušální dan s paušálními náklady 80procentními, tak ten odvede na těch 600 000 119 000 korun. To znamená, ten největší rozdíl toho příkladu je minus 317 000 korun. Já jsem se tady snažil už minule upozornit na to, že tím, že toto prohlubujete, tak logicky zvyšujete ještě větší motivaci, aby tam, kde v těch firmách je standardní zaměstnanecký poměr v pracovněprávním vztahu, tak aby tam ti lidi měli větší motivaci odcházet do toho takzvaného švarcsystému OSVČ. Ten se nedá ukontrolovat. Těch kontrol se udělá řádově jednotky tisíců ročně. Ale vidíme, kolik lidí v IT firmách se překlopilo třeba do toho, že dneska pracují jako OSVČ. Takže vy ten rozdíl takhle zvýšíte, zvýšíte tu motivaci pro to, aby těch lidí z těch pracovněprávních vztahů ubývalo a překlápěli se do režimu OSVČ, tudíž pro stát nejenom z pohledu důchodového systému, ale z pohledu obecně průběžných systémů zdravotního pojištění i toho daňového, budete snižovat příjmy do budoucna. Já opakovaně před tím varuju a říkám – není ten krok nutný. Vážím si každého živnostníka. Vím, že to je jako náročné. Poměrně vysoká rizika ten člověk nese, ale já jsem osobně nezaznamenal, stejně jako ze strany firem, které by tady dneska stále říkaly, chceme snížit daň z právnických osob, že zrovna toto je to, co je nejvíc trápí v té jejich podnikatelské činnosti, kde mají pocit, že jim stát háže klacky pod nohy.

Snažím se tady dát ty národohospodářské argumenty, proč si opravdu myslím, že ten krok není nezbytně nutný. Bude znamenat dlouhodobé výpadky peněz, které jednou stejně ten daňový poplatník bude muset zaplatit. Připravíte ten rozpočet ročně o 3,5 miliardy korun, v příštím roce to bude o 4 miliardy korun a takhle to poroste. Ne v dobách přebytku státního rozpočtu, v dobách deficitu jdeme si na to půjčit, ty peníze budou chybět jinde, budou chybět v oblasti sociálních služeb, budou chybět v oblasti třeba celé řady jiných věcí, které těm občanům potřebujeme opravdu doručit, protože jsou třeba v bezvýchodných životních situacích. A tam na to nebudou ty peníze. Pouští se tímto krokem úplně zbytečně tomu státnímu veřejnému rozpočtu, který je rozpočtem pouze nás občanů a daňových poplatníků této země, nikoho jiného, pouští se mu opět zbytečně žilou. Tak já znovu apeluju na to, že si nemyslím, že to nutné.

Zaznamenal jsem, že i firmy dneska říkají: Nepotřebujeme snížit o 2 procentní body daň z příjmů právnických osob.

Tady, zaplaťpánbůh, to vypadá, že asi ministryně financí bere zpátečku a bere ji celá koalice, a tudíž tento slib se nenaplní. Protože by to bylo zhruba nějakých 35 miliard korun, které by zase český občan zaplatil i s úroky někdy v budoucnu. Jestli chceme pomoct společně OSVČ, vezměme celý ten byrokratický balíček, který připravila Hospodářská komora a pojďme pokračovat v tom co jsme začali už za naší vlády, byl u toho tenkrát hodně Michal Šalomoun. Pojďme vysekávat další věci, kterými můžeme snižovat byrokratickou zátěž. Pojďme ještě v letošním roce zrychlit odpisy pro některé vybrané skupiny. Dneska třeba mně podnikatelé říkají: Prostě odepisovat budovy na víc jak třicet let, když já do té budovy mezitím dvakrát musím zainvestovat, bylo totální rekonstrukcí, je fakt peklo. Pojďme toto změnit! Dneska mi OSVČ popisují absurdní situace, a to je dlouhodobá chyba všech předchozích vlád, kdy na rozdíl od České správy sociálního zabezpečení Finanční správa funguje tak, že vy máte za loňský rok nárok na vratku daně ke konci února. A máte stanovené nové zálohy. Tudíž v tom saldu ten stát by vám měl peníze vrátit. No myslíte si že to daňová správa umí započíst? No, ani náhodou. Daňová správa řekne ne, ne, ne, ne, teďka nám v březnu milý živnostníků zaplatíš tu novou vyměřenou zálohu a my ti někdy v druhé polovině dubna vrátíme to, co jsme ti v únoru řekli, že ti vrátit máme. Změňte toto. Těm živnostníkům na měsíc a půl až dva zadržuje ten stát úplně nesmyslně stovky milionů korun. Tady řešíme 715 korun. Dvě hodiny práce nebo dvě a půl hodiny práce běžného živnostníka, řemeslníka, který přijde a dělá někde zednickou, dělá někde obklady. Ale to, že ten stát těm lidem neférově bere peníze, na které ti lidi mají nárok, neumí to ani započíst.

Dokonce když to nezaplatíte, když ten živnostník v tom únoru má nárok na tu vratku a on nezaplatí k 15. březnu tu nově vyměřenou zálohu, tak mu ten stát toho půl měsíce dopočítá i s úroky, že nezaplatil. Takhle debilně se dneska ten stát chová. Česká správa... (nesrozumitelné?), že pan ministr si píše, že to nemusí, že Česká správa to umí. Česká správa tohleto takhle nedělá. To je příklad daňové správy. To jsou konkrétní smysluplné věci, které kdybychom upravili, tak by ti lidi tomu zatleskali.

Nebo třeba režim spolupracující osoby taky není úplně korektní, není úplně výhodný. A dlouhé roky se to nedařilo. Já jsem se o tu debatu vždy v minulosti pokoušel. To jsou za mě náměty, které opravdu těm lidem zlepší podnikatelské prostředí. Budou je víc motivovat k tomu, aby ti lidi měli chuť tu živnost a činnost dělat.

Úplně závěrem jenom chci říct, prostě já rozumím tomu, že to bylo na billboardech, rozumím tomu, že to bylo na plakátech, ale říkejte těm lidem poctivě i ty související věci, zaplatíte to všechno jednou i s úroky. Vy jako vláda jdete a jdete si na to půjčit. Sníží vám to budoucí důchody. To v té debatě vůbec nezaznívá. Vy se neobtěžuje to ani dopočítat do té důvodové zprávy. Na co by to tam bylo, že jo? Nám se to nehodí, tak to tam počítat nebudeme. Ale tak to je, taková je realita. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji pane poslanče. O vystoupení s přednostním právem požádal místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já na úvod řeknu, tato novela zákona je příklad toho, že i opozice je schopna někdy podpořit tisky nebo novely, návrhy zákonů, které přicházejí z vládní koalice. Alespoň za většinu poslaneckého klubu ODS mohu říci, že tuto novelu zákona podpoříme

Já řeknu proč. Já prostě považuju malé a střední podnikatele, zejména živnostníky, za páteř nejen ekonomiky, ale celé společnosti jako takové. Jakkoliv si vážím jakékoliv lidské práce, vážím si i lidí, kteří pracují jako zaměstnanci, myslím si, že všichni my, kteří nepodnikáme, máme mít schopnost ocenit odvahu a schopnost riskovat na straně lidí, kteří si jdou pro živnostenské oprávnění a pustí se do podnikání. Protože tito lidé opustí relativní jistotu zaměstnání, každoměsíčního stálého příjmu a ochrany zákoníku práce a vrhnou se na podnikání, které přináší riziko. Riziko toho, jestli najdou tu pověstnou mezeru na trhu. Riziko, jestli v tom či onom měsíci budou tržby vyšší nebo nižší. To je úplně jiná životní a ekonomická situace, které jakýkoliv živnostník čelí, než jaké čelí zaměstnanec, který přece jen má tu jistotu relativně vyšší a je pod ochranou zákoníku práce a může čerpat dovolené a může čerpat další benefity, které jsou se zaměstnáním spojené a na které si živnostník v žádném případě nesáhne.

Proto jsem přesvědčen, že nejde zrcadlově srovnávat odvodovou zátěž na jedné straně zaměstnanců a na druhé straně živnostníků už zkrátka proto, že ten zákoník práce chrání pouze ty zaměstnance, nikoliv ty živnostníky. Protože ty benefity přichází zaměstnavatelům, nikoliv živnostníkům, kteří si opravdu na jakýkoliv benefit, který si chtějí pořídit, musí vydělat tím, že uspějí na trhu. Že uspokojí v konkurenci s ostatními podnikateli nějaké potřeby spotřebitelů a zákazníků.

Chci tento návrh zákona podpořit i proto, protože si myslím a já chci coby zastánce kapitalismu budovat v České republice a použiju termín Margaret Thatcherové lidový kapitalismus, to znamená kapitalismus, který nebude postaven pouze na velkých investorech, velkých korporacích, ale který bude právě postaven a jeho základ bude na straně těch středních, malých živnostníků, kteří každý den bojují o své místo na slunci.

Já podpořím navrhovanou novelu zákona o pojistném na sociální pojištění i proto, že to je podle mého názoru racionálně napsané a je to racionální kompromis. Jakkoliv pro mě z úsměvného vystoupení Tomia Okamury jsme mohli nebo jste mohli mít dojem, že tato vláda ruší veškerý konsolidační balíček nebo ruší to zvýšení odvodů, které schválila Fialova vláda v těch jednotlivých krocích úplně a vrací v uvozovkách těm živnostníkům veškeré ty zvýšené odvody, tak to samozřejmě není pravda.

Předkladatelé podle mého názoru racionálně akceptovali to, že neruší ty jednotlivé kroky v těch jednotlivých letech, kdy se to z 25 o 5 procent každým rokem zvýšilo až na 40 procent a nevrací se díky nebo kvůli tomuto zákonu ten vyměřovací základ zpátky na 25 procent, tedy na chvíli, kdy jsme to, na úrovni, kdy jsme to v rámci konsolidačního balíčku začali řešit, protože, a tam souhlasím s bývalým panem ministrem práce a sociálních věcí, ta odvodová povinnost ve srovnání zaměstnanců a živnostníků byla skutečně vysoká a pokud jsme chtěli nějakým způsobem konsolidovat veřejné finance a bylo zřejmé, že to bude jakýsi kompromis na straně výdajů, co se týče úspor a na straně příjmů, co se týče zvýšené daňové zátěže, tak bylo zřejmé, že v kontextu toho velkého rozdílu v odvodové povinnosti živnostníků a zaměstnanců budeme muset i v rámci tehdejší koalice najít nějaký kompromis.

Ten kompromis vznikl. Vznikl v podobě toho, že z těch 25 procent minimálního vyměřovacího základu vůči průměrné mzdě se každoročně ten vyměřovací základ zvyšoval o pět procent. A já jsem přesvědčen, že bychom měli i v kontextu toho, co jsem říkal, podpory živnostníků, zastavit to zvyšování právě na té hranici 35 procent. Čili i pro ty, kteří hlasovali pro konsolidační balíček Petra Fialy, kteří byli u přípravy toho zvyšování minimálního vyměřovacího základu, je podle mého názoru možné hlasovat pro tento návrh, protože jak znovu opakuji a chci to zdůraznit, není to návrat k 25 procentům vyměřovacího základu, na kterých to bylo před tím hlasováním o konsolidačním balíčku. Je to pouze zastavení toho růstu na úrovni 35 procent. Tedy i ten rozdíl, o kterém tady hovořil pan kolega Jurečka, tento návrh neruší a tento návrh akceptuje. A myslím si, že se díky tomu za to mohou postavit i poslanci ODS, kteří samozřejmě pro ten konsolidační balíček hlasovali.

Proč si myslím, že je racionální tento návrh podpořit, je i ekonomická situace, kterou v současné chvíli máme.

Jakkoliv současná vláda spí a nic nedělá, spí jak Šípková Růženka v souvislosti s energetickou krizí a s každodenně rostoucími cenami benzínu a nafty na našich čerpacích stanicích, tak to jsou samozřejmě náklady, které se velmi citlivě projeví v nákladech jakéhokoliv živnostníka, který samozřejmě pro svoje podnikání využívá osobní automobil, dodávku nebo jakýkoliv dopravní prostředek. I od něj si ta vláda vezme peníze navíc, protože samozřejmě i ten živnostník, stejně jako jakákoliv domácnost, bude platit z té zvýšené ceny benzínu a nafty vyšší odvody prostřednictvím daně z přidané hodnoty, protože zkrátka na těch čerpacích stanicích je vyšší cena, než byla před útokem, nebo před tou operací Spojených států v Íránu.

Protože vláda spí a nechce dělat nic s těmi vysokými cenami paliv, jakkoliv vládu Petra Fialy hejtovala za to, že nic s vysokými cenami pohonných hmot neděláme, jakkoliv vláda Petra Fialy snížila spotřební daně na pohonné hmoty, tak vy, jakkoliv jste to doporučovali, jakkoliv jste nás hejtovali za to, že to neděláme dostatečně rychle, tak vy to neděláte vůbec, spíte a absolutně nějakým způsobem nereagujete na to, co se děje s cenami energií. A tento zákon, nebo tato novela je příležitostí, jak na jedné straně ulevit živnostníkům, kteří samozřejmě i z důvodu vysokých cen energií nyní platí vyšší náklady.

Ale bude tu také další opatření, které slibuje vláda Andreje Babiše. Bude tu EET, které bezesporu nějakým způsobem dál zatíží živnostníky a podnikatele. A v kontextu toho, že pravděpodobně vládní většina EET podpoří, ani v tomto případě Motoristé neuhlídají vládu Andreje Babiše v tom pravicovém slova smyslu, a protože tu budeme mít EET, které jistě nějaké náklady a zátěž živnostníkům přinese, tak i z tohohle důvodu si myslím, že je racionální, zastavit ten nárůst minimálního vyměřovacího základu.

Myslím si, že pro ODS je to přirozené hlasování, pro nás živnostníci vždycky byli skupinou, kterou jsme hájili v Poslanecké sněmovně nejvíce. Vzpomeňme na všechna ta opatření, která díky ODS živnostníci mít mohou. My jsme pro začínající OSVČ zavedli sníženou sazbu minimálního sociálního pojištění. Zvýšili jsme výdajové paušály na 2 miliony korun. Zvýšili jsme obrat pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun, čímž jsme výrazně snížili velké skupině živnostníků a podnikatelů administrativní náklady. Zrušili jsme silniční daň pro vozidla do 12 tun. Další naše pozitivní opatření směrem k podnikatelům a živnostníkům. Zvýšili jsme roční částku, do které se nepodává daňové přiznání pro živnostníky do 50 000 korun příjmů na rok. Snížili jsme pokuty pro malé živnostníky za špatně nebo pozdě vyplněné a odevzdané kontrolní hlášení na polovinu. Čili nenajdete v Poslanecké sněmovně žádnou politickou stranu, která by hájila zájmy podnikatelů a živnostníků více, než jak je hájila vláda, respektive Občanská demokratická strana, a to jak ve chvíli, kdy jsme ve vládě, tak ve chvíli, kdy jsme v opozici.

Jediná debata, kterou uznávám i já, kterou je potřeba vést, je ten argument, protože ta debata samozřejmě není černobílá, jestli ti živnostníci, kteří si platí minimální zálohy, minimální pojistné, tak jestli následně ve chvíli, kdy odejdou do důchodu a kdy je jim přiznán na základě plateb minimálních záloh i velmi nízký důchod, jestli nebudou obcházet ten systém a nebudou čerpat ze sociálního systému, což by vůči těm zaměstnancům skutečně bylo nespravedlivé, kdyby na jedné straně platili minimální odvody a pak si v uvozovkách ten nízký důchod nahrazovali daněmi jiných lidí, kteří je platí a které sociální systém přerozděluje. Tak tuto otázku jsme velmi řešili, nicméně po diskusi s kolegy, s kterými jsme se dívali na nějaká data, tak podle našich odhadů, pokud se bavíme o živnostnících, kteří podnikají a mají to jako hlavní svoji činnost, tak ten podíl lidí, kteří platí minimální odvody, je pětiprocentní.

Nicméně je o tom debata, možná by bylo dobré, pokud by ministr práce a sociálních věcí dokázal explicitně ta data zveřejnit. Ale i proto, aby byla vidět nějaká naše odpovědnost i vůči tomu, aby tady nebyl zneužíván sociální systém a peníze daňových poplatníků, kteří je hradí do sociálního systému, tak si dovoluju navrhnout, pane zpravodaji, doprovodné usnesení, které vám přečtu. Není to doprovodné usnesení, které by bylo nějakým způsobem podle mého názoru komplikované nebo konfliktní. Dokonce si myslím, že je to usnesení, které věřím, že mohou podpořit i zástupci vládní koalice, kteří snad ocení i to, že my pro tento návrh budeme jako ODS většinově hlasovat. Ten návrh usnesení zní: „Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložila legislativní návrh řešení takové situace, kdy OSVČ pobírající nízký starobní důchod z důvodu plateb záloh na sociální pojištění v minimální zákonné výši v průběhu své podnikatelské činnosti, následně čerpají po přiznání starobního důchodu i další sociální dávky, pokud se ukáže, že takový jev ve významné míře existuje, a to nejpozději do 31. 12. 2026.“

To je naše doprovodné usnesení, kterým reagujeme na tu kritiku některých, že toto opatření, nebo ty nízké odvody mohou vést k jakémusi zneužívání sociálního systému ze strany těch živnostníků hradících v průběhu své podnikatelské činnosti minimální zálohy a tedy pobírající minimální důchod. My jsme přesvědčeni, že se to neděje v masové míře, nebo alespoň ta data, která máme k dispozici, nám ukazují, že se to neděje v nějaké významné míře, kterou by bylo potřeba nějakým způsobem řešit, ale kdyby se náhodou ukázalo, že ano, proto dáváme to usnesení.

Jinak děkuju za pozornost a věřím, že toto opatření získá v Poslanecké sněmovně nadpoloviční většinu, protože je opravdu potřeba ocenit každého člověka v České republice, který vystoupí ze své komfortní zóny a na rozdíl od většiny obyvatel je schopen na sebe převzít riziko, je schopen podnikat a je schopen rozvíjet Českou republiku. Takových lidí bychom si měli vážit a takovým lidem bychom měli pomáhat. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní tedy pokračujeme v rozpravě, do které je připraven pan poslanec Jan Papajanovský. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já budu jenom velmi stručný. Já bych chtěl za klub Starostů požádat o podporu našeho pozměňovacího návrhu, který je podán pod číslem 553. Je to pozměňovací návrh, jehož hlavním cílem je omezit dopad toho navrhovaného opatření na veřejné rozpočty. Zjednodušeně řečeno, jde o to, že na rozdíl tedy od předkladatelů návrhu navrhujeme, aby se ten růst vyměřovacího základu, respektive to navýšení, které tedy je účinné od letošního ledna, tak aby se snížilo pouze těm živnostníkům, které je možné označit za živnostníky nejzranitelnější. Jsou to živnostníci, pro které je již dneska možné podle zákona o daních z příjmů použít nejvýhodnější osmdesátiprocentní paušál. A jsou to ti živnostníci, o kterých se nejčastěji hovoří v kontextu toho, že je potřeba je podpořit. To znamená, jsou to kadeřnice, pekaři, instalatéři, zkrátka ti drobní řemeslní živnostníci, u kterých skutečně máme ekonomická data o tom, že ta efektivní míra zdanění, zdanění v širším smyslu, tedy když uvažujete nejen o dani z příjmů, ale i o sociálních a zdravotních odvodech, tak tady ta efektivní míra zdanění je u nich objektivně vyšší než u jiných živnostníků. Takže tam ta jistá úleva dává ekonomický smysl podle nás. Proto jsme tento pozměňovací návrh předložili a proto žádáme o jeho podporu.

Řečí čísel by ten náš pozměňovací návrh ušetřil naprostou většinu nákladů, které tuším v případě schválení toho návrhu návrhu jsou někde v řádu jednotek miliard korun, a ten náš návrh by z toho ušetřil určitě více než polovinu. Takže pevně věříme, že alespoň někteří z vás ho podpoří, protože na jednu stranu chápeme nutnost živnostníky podpořit. Na druhou stranu, když se podíváme na realitu státního rozpočtu, tak vidíme, že ten státní rozpočet si opravdu další slevy a další dárečky dovolit nemůže, a bylo by iracionální tedy schvalovat ho v té původně předložené podobě.

Chápeme záměr koalice, ale předkládáme k němu racionálnější, konstruktivní řešení, které by znamenalo, že část (nesrozumitelné?) prostředků ušetříme díky za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče, a předposledním přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Jiří Havránek, a potom se může mezi tím připravit pan poslanec Benjamín Činčila, který je úplně posledním přihlášeným do rozpravy.

 

Poslanec Jiří Havránek: Krásný den, kolegyně kolegové, nebudu dlouhý, vím že opravdu je tady úzus projednat tento bod a i ten bod následující v průběhu dnešního dne. Co se týče toho, co zde zaznělo, já jsem opravdu nechtěl zneužívat přednostního práva z pozice zpravodaje tohoto tisku, a proto jsem si psal poznámky. O to poté samozřejmě také kratší bude mé vystoupení na závěr rozpravy, respektive nevyužiji tohoto práva.

Nejprve musím na ten úvod opravdu k tomu, co se zde odehrálo, kdy pan předseda Okamura využil svého přednostního práva a ke kolegům, kteří na něj reagovali, si jen dovolím poznamenat. Přece pokud o někom víte, že je uznaným lhářem, soudem uznaným lhářem, neomluvil se za své vyjádření opravdu, jak to říci, vstřícně a opravdu s uznáním své chyby, tak vás přece nemůže překvapovat, že pokračuje stále v tom samém. Ale je dobře, že na to všichni upozorňujeme a neplatí to bohužel jenom u kolegy Okamury.

Taky mě mrzí u pana předsedy Okamury to, že zde zazněla jenom půlka toho celého příběhu. Ano, dochází tímto tiskem ke snížení odvodu živnostníků. Ale proč nezaznívá to B z toho, co je připravováno? Lehce to tu nějak naťukl pan kolega Skopeček, že opravdu dochází k návratu EET. Baví se o něm nejenom Ministerstvo financí, ale všechny rezorty už v mezirezortním připomínkovém řízení. A co obsahuje tento návrh? Obsahuje možnost jakéhosi v uvozovkách vyvinění se z nutnosti míti EET, ale samozřejmě, že to bude mít dopad na daňové povinnosti, které ti jednotliví živnostníci budou muset plnit. Takže ano, dneska si vytváříte prostě prostor pro ty vaše následující kroky a to mě mrzí a prosím, protože jsme tady na plénu Poslanecké sněmovny, kde vzniká a upravuje se legislativa, viděl jsem mezirezortní připomínkové řízení, z pozice některých rezortů mi přišlo úplně komické, zejména ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, které se úplně vykašlalo na to, jaký to bude mít dopad například na venkovské podnikání. Nevím potom, nač tento rezort v podstatě stále máme.

Tak vás prosím, vážený pane ministře práce a sociálních věcí, abychom se i u EET zamysleli právě nad tím, zda bychom třeba tu možnost vyvinění se nerozšířili proti původnímu předpokladu paní kolegyně ministryně financí Schillerové z 1 milionu obratu na 2 miliony korun obratu tak, aby to dávalo smysl s ohledem na paušální daň.

Co se týče toho, co zde představovala kolegyně Vendula Svobodová, já bych chtěl vyjádřit prostřednictvím sebe podporu jejímu pozměňovacímu návrhu, protože opravdu, co se týče zaměstnávání a podnikání na rodičovské dovolené, si myslím, že máme jako Česká republika velmi výrazný, velmi výrazný dluh a její pozměňovací návrhy nejsou nějakou výraznou koncepční změnou, kterou bychom si zasloužili jako Česká republika, ale jsou nějakým možným prvním krokem, protože jenom pár čísel. Opravdu těch 97 procent z těch pracujících podnikajících lidí na rodičovské dovolené jsou ženy. A opravdu, co se týče celého penza lidí na rodičovské dovolené, tak zhruba 92 procent by si rádo přivydělávalo a celý systém označují za zbytečně složitý.

Jediné, co bych kolegyni kolegyni Svobodové vytkl, opravdu si nemyslím, že se jedná o to, že by ty dané ženy, popřípadě i ti daní mužové, chtěli být nezávislí na svém partnerovi. Myslím si, že opravdu co se týče partnerských vztahů, tak ta rovnoprávnost je trošku v něčem jiném a myslím si, že ten rodinný rozpočet naplňují oba dva. Ten pozměňovací návrh jde správnou cestou a já bych opravdu rád, pokud by to byl tedy start k nějaké diskusi o celkové systémové změně, protože můžete si přečíst některé články, které se objevovaly na českých webech, ale už i v akademickém prostředí, kdy opravdu ten potenciál, o kterém se bavíme, může být ve výši až 10 miliard, co se týče vlastně kapacity těchto těchto lidí a je to určitě nejenom pozitivní s ohledem na českou ekonomiku, ale samozřejmě i na rozpočty těch jednotlivých rodin. A musím také podotknout, že ten potenciál je samozřejmě i v platformové práci. Měli jsme tady minulý týden, pokud se nepletu, poměrně velmi dobře obsazený seminář. Těší mě, že ho výbor pro sociální věci pořádal a opravdu tam zaznívala důležitá čísla, jaké přínosy opravdu může mít platformové zaměstnávání. Může mít přínosy právě i zaměstnávání těch lidí na rodičovské dovolené, dopady do služeb nejenom sociálních, ale například i do společného hlídání dětí. Prostě všechno, co přímo souvisí s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

No a musím, vážený pane ministře, zareagovat i na to, co mě štve u tohoto tisku anebo co mě trápí na té dnešní diskusi Mě trápí to, že za prvé od začátku nemáme přesné vyčíslení dopadů, ať už to je v předloženém samotném návrhu, ale samozřejmě ani u těch jednotlivých pozměňovacích návrhů. Poté není možné reagovat na to, jaká výše dopadů do toho penzijního systému, respektive do systému odvodů, bude. Proto je právě složité se vyjadřovat směrem k některým těm pozměňovacím návrhům a opravdu je takto z místa zamítnout a zapomenout na to, že můžou mít přinos i třeba nějaký jiný než pouze směrem k státnímu rozpočtu.

K panu bývalému ministrovi Jurečkovi prostřednictvím pana předsedajícího. Vážený pane kolego, neprovokujte vládní poslance opravdu tím, jak ještě více destruovat státní rozpočet, protože opravdu první pilíř důchodového pojištění není nic jiného než součást státního rozpočtu a opravdu sekera dalších 30 miliard každý rok by byla tragédie ve spolupráci s tím, co dalšího zaznívá. Takže když se bavíme o tom, a tady bych pochválil prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Juchelku. Řekl, že je klíčové a důležité se bavit o třetím kapitálovém pilíři a že na tom bude spolupracovat s paní ministryní financí. Já chválím, ale měl to být první bod. Neměla by tomu předcházet destrukce těch změn, se kterými přišla Fialova vláda, které z toho systému dělají systém udržitelný. Jakákoliv změna, a zaznělo jich tedy několik v průběhu vystoupení pana kolegy Juchelky, ničí udržitelnost toho samotného systému a tím, že je to výdaj státního rozpočtu, tak samozřejmě je to prostor, který bychom měli využít úplně jinak, který bychom měli využít směrem k investicím směrem k budoucnosti České republiky a třeba i, pokud bychom chtěli, aby zůstal v rámci sociálu, k tomu, jak ulehčit lidem, kteří v tuto chvíli, protože máme průběžný penzijní systém, vydělávají na jeho udržitelnost. Takže pokud chcete směřovat tyto finance do oblasti sociální politiky, tak se pojďme bavit o tom, jak právě podporovat například jednotlivá odlehčovací zařízení, ať už to jsou ty pro rodiče s dětmi, které mají například nějaké znevýhodnění, nebo samozřejmě i pro ty seniory, protože péče má začínat v rodině a samozřejmě někdy může přerůst nějakou únosnou mez a opravdu tím, že bychom směřovali finance směrem právě do nejenom Alzheimercentra, ale dalších odlehčovacích pomocí, tak opravdu pomůžeme nejenom těm samotným seniorům, ale i těm rodinám, které tu vydělávají na udržitelnost samého samého penzijního systému.

Dobře. Co se týká, vlastně toho, co zde ještě dále zaznívalo, já opravdu rád podpořím pana kolegu Juchelku v některých věcech, o kterých mluvil, ať už to právě byl ten třetí pilíř, ať už to bylo například i zmiňování – a to bylo i o dalších kolegů – rozvoje dlouhodobého investičního produktu. To jsou věci, které mají smysl a jsou správně. Ale opravdu v čemkoliv, co se týká destrukce udržitelnosti toho systému, vás nemůžeme podpořit, protože byly to sice jenom parametrické změny, ale s ohledem na to, co dělaly předešlé vlády, které většinou nedělaly nic, nebo ten systém naopak destruovaly, jsou opravdu reformní a byla to první odvážná cesta po více než 10 letech směrem k tomu, jak z toho systému, a povedlo se to, udělat systém, který bude mít nízké deficity nebo naopak bude v plusu. Pro mě osobně není to jenom o DIPu, je to samozřejmě i o podpoře rodin, je to o podpoře těch jednotlivých center. Je to cesta k tomu, jak využít peněz, které směřují do sociálních služeb, které směřují do oblasti Ministerstva práce a sociálních věcí daleko lépe, než se znovu zaměřovat na úzkou specifickou skupinu lidí. A tím nijak neznevažuji seniory, ba naopak je to prostor, jak se v podstatě zkvalitní péče o ně prostřednictvím nejenom státního systému.

Zaznělo tu od někoho z kolegů, omlouvám se, že ho nebudu jmenovat přesně, myslím, že to byl pan docent Ševčík, chaos v důchodech. Možná to byl pan ministr, nechci teď se splést. Chaos naopak přece vždycky dělají další a další změny. A to se nám tady přesně v tuhletu chvíli děje. Nastavili jsme zhruba před dvěma lety parametrickou úpravu penzijního systému, nyní přicházíme s jeho destrukcí, bohužel to je to, co přináší chaos.

Poslední věc, od pana docenta Ševčíka tu zazněl nový ekonomický termín, okradení oproti očekávání. Je to krásný termín, ale přece senioři nefungují jako firmy, jako například Česká televize, že musí něco dopředu zazávazkovat.

Ale co se týče právě těch seniorů, ti přece upravují své rozpočty jako běžné rodiny v podstatě ad hoc a zvyšují své výdaje s ohledem na to, jak jim roste jejich penze. Nepočítají s ničím dopředu, a proto tenhle nový ekonomický termín, byť mě pobavil, považuju za zbytečný a nepravdivý.

Děkuju, kolegyně, kolegové, za vaši pozornost. Co se týče samotného zákona a jednotlivých pozměňovacích návrhů, jsem se vyjádřil a u zpravodajské zprávy opravdu již budu jen říkat, čeho se tyto návrhy týkají.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu poslanci Havránkovi a zároveň mu děkuji nejenom za vystoupení, ale i za sílu hlasu, že jsem opravdu nemusel upozorňovat na hluk ve Sněmovně.

Ale, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, opravdu, hlasitost hovorů začíná přesahovat takovou rozumnou míru a aspoň pro posledního vystupujícího, pana poslance Benjamina Činčilu, prosím, aby opravdu bylo zachováno důstojné prostředí pro to, aby mohl přednést svůj příspěvek do rozpravy. Děkuji.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já bych se zde rád přihlásil jenom ke svým dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem společně s Marianem Jurečkou připravil. Zaznělo tady už poměrně hodně, tak to nebudu znovu opakovat. Jenom bych rád okomentoval ty dva pozměňovací návrhy. Najdete je pod čísly 592 a 593.

Jeden se týká postupného snížení odvodů OSVČ. Tak, jak tady zaznívalo, možná někteří z vás, řekl bych ti rozumnější, chápou, proč jsme to opatření před dvěma třemi lety zaváděli, proč došlo k tomu nárůstu odvodů OSVČ, protože to znamená vyšší důchody v budoucnu pro živnostníky a tak dále. Tak bych byl rád, kdybyste zvážili podporu, ať už jste z vládní koalice nebo z opozičních lavic... (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vidím, že moje žádost nedospěla úplně ke všem. Možná jsem nebyl slyšet, když jsem vás žádal o to, abyste snížili hladinu hluku svých rozhovorů. Prosím, já také nechci křičet do mikrofonu. Děkuji všem, kteří dávají prostor kolegům pro to, aby se mohli vyjádřit. Díky.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Tak jo, já to zkusím ještě jednou. Děkuju za zjednání klidu. Ať už jste z vládní koalice nebo z opozičních lavic, pokud byste zvážili variantu, že byste se připojili k pozměňovacímu návrhu, který každý rok snižuje o jeden procentní bod to navýšení, protože už došlo k navýšení na 40 procent, tak takhle by se to snížilo v příštích pěti letech na 35 tak, jak vy chcete. Proč to navrhuji? Je to jednoduché, protože v průběhu času bude růst průměrná mzda, takže to navýšení by zůstalo přibližně stejné a dál by se už nenavyšovalo.

Myslím si, že to je zajímavý kompromis, stejně tak jako druhý pozměňovací návrh, který to snížení nesnižuje na 35 procent, ale pouze na 37,5 procenta. Je to jednoduchá číselná kombinace. Věřím, že to také můžete zvážit. Je to právě proto, že dojde tedy k poklesu toho růstu. Živnostníci budou mít v tuhle chvíli nižší odvody, zároveň samozřejmě o trošku nižší důchody v budoucnu, ale dojde tam k trošku větší férovosti v systému sociálního pojištění pro živnostníky.

Už jsem tady slyšel vyjádření z obou stran, proto nebudu k tomu znovu dál vystupovat a opakovat to, ale jen jsem vás chtěl požádat o to, zda byste nezvážili tyto kompromisní pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost. Hezký den.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Máme tady dvě faktické poznámky. S první přichází pan poslanec Miroslav Ševčík, s druhou potom paní poslankyně Ivana Mádlová.

Než přijde pan poslanec Ševčík: od 16.30 do 19 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Josef Nerušil.

Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Ševčík: Nebudu dlouho zdržovat, vážené slečny poslankyně, dámy poslankyně, páni poslanci, musím ale zareagovat. Můj výrok o chaosu v důchodech to nebyl, tak upozorňuju tady pana kolegu. To je první věc, protože se to zaznamenává, tak aby to bylo jasné. Možná bych se k tomu ale přidal tady k panu ministrovi.

Nicméně, pane kolego, vás si taky vážím. Vy máte velmi výborné vzdělání, protože jste studoval národohospodářskou fakultu, ekonomii umíte, tak proč děláte takovou chybu? Myslíte, že očekávání zanikají se vstupem jednotlivců do důchodu? Každý ten jednotlivec má očekávání. Má ho i jako dítě. Dokonce i děti už mají očekávání, že se budete dobře o ně starat. Jste to vy v dospělém věku a nemyslete si, že já, když jsem vstoupil do gerontologického věku, že bych neměl očekávání a ta očekávání mám. Takže poprosím zapamatovat si, že žádný ze subjektů, dokonce ani u domácností to nezaniká s tím, že zestárnou, že by neměli očekávání. Takže prosím, každý jednotlivec má v každém věku nějaké očekávání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a prosím, abyste se v obracení ke kolegům ve Sněmovně obraceli cestou předsedajícího. Děkuji. Paní poslankyně Ivana Mádlová. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěla reagovat na předřečníka, pana kolegu Činčilu, a potom i na Vás, pane předsedající, protože jsme byli upozorněni, že tady hlučíme. Já bych chtěla jenom poprosit, jestli by bylo možné požádat ozvučení, aby něco udělal s hlasitostí tohoto mikrofonu a ozvučení, protože hlasitost tady dosahuje skutečně 95 decibelů. Dokonce teď kolega Činčila 99 decibelů, v průměru 85 decibelů. Chápu vaše nadšení, ale je to skutečně neúnosné a bolí to do uší. Chtěla jsem poprosit, jestli ze zdravotních důvodů by zvukaři nemohli něco udělat s tím, abychom si tady nemuseli držet uši, protože to opravdu bolí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Je tady přihlášený s faktickou poznámkou pan poslanec Vlastimil Válek. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Mně to nedá, než doplnit, vaším prostřednictvím, pana poslance Ševčíka. Jak říkal Jára Cimrman, každá fáze očekávání, po ní následuje fáze zklamání.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. To bylo tak krátké vystoupení, že jsem ani nezareagoval.

Dámy a pánové, rozhlížím se, jestli je ještě někdo přihlášený do rozpravy. Vidím, že není, rozpravu tedy končím.

Ptám se, zda pan ministr má závěrečné slovo? (Ministr Juchelka: Ano.)

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji. Já budu stručný, ale budu samozřejmě na některé věci v tuto chvíli reagovat. Naším cílem je samozřejmě vrátit vyměřovací základ pro odvody OSVČ zpátky ze 40 procent na 35 průměrné mzdy. Chceme tím zmírnit dopady prudkého růstu odvodů z posledních let a podpořit drobné podnikatele. Jenom připomenu, že ke zvýšení vyměřovacího základu na 40 procent došlo od ledna tohoto roku a šlo již o třetí zvýšení ve velmi krátké řadě.

Pro mnoho živnostníků to znamenalo nárůst odvodů o 715 korun měsíčně, což znamená 8 580 korun ročně. Tady toto oni v tuto chvíli tím, že to vrátíme zpátky na 35 procent průměrné mzdy, ušetří. Pokud tedy sečteme změny z let 2024 až 2026, jde o celkové navýšení odvodů zhruba o 50 000 korun. Tak rychlé zvyšování odvodů má negativní dopad zejména na drobné živnostníky, například na osobní přepravce, fitness trenéry, uklízečky, doučovatele, kadeřnice, kosmetičky a tak dále.

My chceme podporovat podnikavé a aktivní lidi, kteří nejsou závislí na státu, stojí na vlastních nohou, kteří nepracují v šedé ekonomice, kteří odvádějí daně. Zároveň chceme podpořit samozřejmě ekonomiku vyšší spotřebou, investicemi, růstem HDP. Peníze chceme nechat lidem, aby je mohli zpátky třeba investovat do svého podnikání, ukládat klidně na důchod, využívat do vzdělávání anebo prostě a jednoduše utratit v ekonomice. To znamená, že chceme vrátit odvody OSVČ na rozumnou úroveň, zastavit tím jejich skokové zvyšování. Peníze chceme nechat lidem, aby je investovali do sebe a do ekonomiky. Naším cílem je silná ekonomika postavená na aktivních lidech, ne na zvyšování odvodů.

Co se týká samozřejmě těch dalších věcí, tady zaznělo hodně ohledně důchodů hlavně ze strany KDU-ČSL. Takže jenom za poslední dva měsíce předložili poslanci za KDU poslanecké návrhy, které navyšují důchodový účet o 4 miliardy korun, jako například valorizaci výchovného a tak dále. Já tomu rozumím, ale jde to do kontrapunktu s tím, co tady neustále říkají, aby se šetřilo. Ale teď, v tuto chvíli, místo aby to před třeba pěti měsíci začali prosazovat, tak teď to řeší poslaneckými návrhy a dávají jeden za druhým na vládu, které zvyšují schodek důchodů.

Co se týká byrokratické zátěže, kterou tady říkal můj ctěný kolega pan exministr Jurečka – ano, tu určitě budeme řešit. Ta kritika po sto dnech, kdy tady vládneme – a vy jste tady byli čtyři roky – že máme u OSVČ například změnit byrokracii, tak to je opravdu, opravdu mimo. Vy jste byli ve vládě čtyři roky. Takhle – a cituji to – takhle debilně se daňová správa chovala – to je vaše citace, pane exministře. A takhle debilně se tedy chovala za minulé vlády a chová se samozřejmě i teď – a my to budeme chtít změnit.

Co se týká toho samotného usnesení, které tady předkládá pan místopředseda Skopeček, tak já nemohu pro něho hlasovat, nebudeme se u něj zdržovat, ale na druhou stranu vám slíbím, že ta data se budeme snažit dát dohromady – bude to ale trvat několik měsíců, abychom to dali dohromady co se týká toho požadavku, tak jak jsem to usnesení četl, ale můžu říct, že jen minimum, minimum lidí, kteří jsou jako plátci na OSVČ, si ho platí celý svůj pracovní život, protože takových je skutečně minimum v tuto chvíli, máme tady devadesátá léta, která takhle byla. Někteří přecházejí právě z podnikání do zaměstnání a zpátky, různě se to přelívá, takže ta data skutečně i díky tomu krátkému vlastně úseku, to je 36 let, kdy tady máme tady tento nový systém, tak určitě budou taková, že jenom minimální množství je těch, kteří skutečně celou dobu byli jako plátci sociálního zabezpečení, ale pokusíme se ta data samozřejmě vám připravit.

Takže v tuto chvíli já už to dál nebudu zdržovat, protože nás čekají další tisky, máme už jenom tři čtvrtě hodiny a mockrát děkuji všem i z opozičních řad, kteří podpoří tady tento návrh na snížení odvodů OSVČ.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Ptám se jenom pana navrhovatele, zda také bude mít závěrečné slovo?

 

Poslanec Jiří Havránek: Jakožto zpravodaj – krásný dobrý den – budu mít velmi krátké závěrečné slovo. Debata byla košatá, vidíte, snažím se opravdu aby i ten zvuk nebyl tak výrazný, kolegyně, kolegové, a jenom konstatuji, že opravdu se ukázalo, jaké jsou souvislosti a dopady tohoto tisku, probírali jsme i budoucí zákony, které by sem měly dorazit z pera Babišovy vlády. Pro mě osobně možná i výraz nějaké racionality a racionality našich očekávání směrem k tomu, co sem bude předloženo, a aspoň víme, jaká bude ta debata do budoucna.

Jinak, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem představil proceduru, jak by měla být, a jsem připraven tedy řídit i hlasování.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tedy přikročíme k hlasování. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil ještě jednou s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. (Ťukání karet do lavic. Poslanec Havránek: Ta procedura...) Ještě... Pardon. Ještě než začnete, já teď všechny odhlásím a znovu se přihlásíme. (Předsedající nedopatřením spouští hlasování číslo 70.) Nyní tedy vás prosím, abyste nás provedl hlasováním.

 

Poslanec Jiří Havránek: Určitě. (Hluk v sále.) Vážený pane předsedající, s ohledem na to, že opravdu zde zazněl návrh doprovodného usnesení, tak si dovolím poupravit proceduru s ohledem na to, jak byla schválena na...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ještě prosím... Že vás přerušuji.

Dámy a pánové, prosím, aby tady opravdu, opravdu byl klid. Za prvé nebudeme muset křičet na mikrofony a za druhé všichni uslyšíte přesně to, o čem hlasujeme. Děkuji.

 

Poslanec Jiří Havránek: Já vám za to děkuju, pane předsedající, protože opravdu ambicí nikoho z nás tu není křičet a ohrožovat naše sluchovody.

Co se týče tedy té procedury oproti původnímu, co zde zaznělo ode mě, bychom tedy postupovali tak, že bychom nejprve hlasovali návrhy legislativně technických úprav. Žádná nezazněla, takže tento bod řešit nemusíme.

Za druhé (za prvé?) pozměňovací návrh A kolegy Juchelky.

Za druhé pozměňovací návrh B, který předložila paní kolegyně Vendula Svobodová – zatím jej nepředstavuji, budu to dělat až před hlasováním.

Třetím hlasováním tím pádem bychom se dostali k pozměňovacímu návrhu D kolegy Jana Papajanovského. Pokud by byl přijat, je nehlasovatelný pozměňovací návrh C1, C2 a B1.

Nicméně pokud nebude přijat, tak bychom hlasovali ve čtvrtém hlasování pozměňovací návrh C1, který předložil pan poslanec Benjamin Činčila. V případě jeho přijetí je nehlasovatelný návrh C2 a B1.

Nicméně pokud nebude přijat, tak následně v pátém hlasování se budeme věnovat pozměňovacímu návrhu C2 znovu kolegy Benjamina Činčily, jehož v případě přijetí je nehlasovatelný pozměňovací návrh B1.

Nicméně pokud nebude přijat, tak bychom následně hlasovali pozměňovací návrh B1.

Poté bychom tedy měli přistoupit k hlasování o návrhu jako celku.

Následně bychom tedy zařadili hlasování o doprovodném usnesení, které zde zaznělo od pana místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka. Já jej samozřejmě před samotným hlasováním ještě jednou přečtu, aby všichni věděli, o čem hlasujeme.

Takto zní procedura, která byla schválená garančním výborem, doplněná tedy o hlasování o doprovodném usnesení, nicméně bylo zde avizováno, že zde bude ještě protinávrh k samotné proceduře.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ano, takže slyšeli jste návrh procedury dnešního hlasování. Má k ní někdo nějaké připomínky? (Poslankyně Svobodová se hlásí o slovo.) Ano. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Teď je ta pravá chvíle. Já mám návrh na změnu procedury, kdy navrhuji změnu hlasování procedury tak, aby pozměňovací návrh B1 byl hlasován před pozměňovacím návrhem B2. A důvodem je, že při schválení návrhu D by se návrh B1 stal nehlasovatelným, ačkoliv neupravuje materii, která nesouvisí ani s návrhem D ani s návrhy C1 a C2. A proto navrhuji předřazení bodu B1, aby o něm Sněmovna mohla rozhodovat samostatně. A navrhované pořadí pořadí by bylo: bod 1A, bod 2B.1, bod 3B.2, bod 4D, bod 5C.1, bod 6C.2 – prostě v abecedním i číselném pořadí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nechám tedy hlasovat o tomto protinávrhu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 71, přihlášeno 171 poslanců, pro hlasovalo 47 poslanců, proti 83. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní tedy můžeme hlasovat o návrhu... (Předsedající se odmlčí. Poslanec Havránek: Procedury, tak jak zaznělo.) O návrhu procedury, tak jak ho přednesl pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 72, přihlášeno 171 poslanců, pro 171 poslanců, proti žádný. Návrh procedury byl přijat.

 

Nyní můžeme začít s hlasováním.

 

Poslanec Jiří Havránek: Já vám děkuji, vážený pane předsedající. A nyní bychom tedy měli hlasovat o pozměňovacím návrhu, který máme pod písmenem A, je to pozměňovací návrh poslance Aleše Juchelky. Ten byl zpracován ve spolupráci s Ministerstvem financí za účelem odstranění administrativní náročnosti a některých dalších negativních dopadů úpravy na OSVČ a Českou správu sociálního zabezpečení. Stanovisko výboru je: doporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nechávám tedy hlasovat o... Pardon.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Stanovisko ministerstva je souhlasné.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanoveno stanovisko ministra, stanovisko ministra bylo souhlasné.

Nechávám tedy hlasovat o tomto návrhu. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 73, přítomno 171 poslanců, pro hlasovalo 131, proti hlasovalo 5. Návrh byl přijat.

 

Omlouvám se, použil jsem tam špatné označení, nikoliv pan ministr, ale předkladatel. Děkuju.

 

Poslanec Jiří Havránek: Nyní bychom tedy měli hlasovat o pozměňovacím návrhu B2 poslankyně Venduly Svobodové. Obsahem je změna podmínky pro posouzení samostatně výdělečné činnosti jako vedlejší u osob samostatně výdělečně činných, takže pardon, že za vedlejší se činnost bude považovat i tehdy, pokud osoba samostatně výdělečně činná osobně pečuje o dítě do 7 let věku, doposud je to do 4 let věku. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Nechávám tedy hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, přihlášeno 171 poslanců, pro 76 poslanců, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Nyní pozměňovací návrh pod písmenem D jako Daniela pana kolegy Jana Papajanovského. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je snížit vyčíslený dopad sněmovního tisku do veřejných rozpočtů, a to formou zachování sníženého měsíčního vyměřovacího základu na 35 procent průměrné mzdy, avšak pouze pro osoby vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství nebo živnostenské podnikání řemeslné. Stanovisko... Pardon, stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 75, přihlášeno 171 poslanců, pro hlasovalo 67, proti 96. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Tím, že nebyl pozměňovací návrh D přijat, je hlasovatelný pozměňovací návrh C1 pana poslance Benjamina Činčily, k němuž přistoupíme tedy nyní. V tomto pozměňovacím návrhu je tedy oproti původnímu navrhovanému jednorázovému snížení minimálního měsíčního vyměřovací základu osoby samostatně výdělečně činné, vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost z úrovně 40 procent průměrné mzdy na 35 procent průměrné mzdy. S účinností od roku 2026 se navrhuje pro změnu postupné snižování právě až směrem k roku 2030. Stanovisko garančního výboru sociálního je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, přihlášeno 172 poslanců, pro 60 poslanců, proti 108 poslanců. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Tím, že nebyl přijat pozměňovací návrh C1, můžeme přistoupit k hlasování pozměňovacího návrhu C2, znovu pana poslance Benjamina Činčily. Tento pozměňovací návrh se dá nazvat jako kompromisní pozměňovací návrh, kdy tedy konkrétně je nastavena ta úroveň měsíčního vyměřovací základu pouze na 37,5 procenta průměrné mzdy. Tedy to snížení nesměřuje až k těm 35 procentům. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 77, přihlášeno 172 poslanců, pro hlasovalo 66 poslanců, proti 101. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Nyní bychom přistoupili k pozměňovacímu návrhu paní kolegyně Venduly Svobodové. Je to tedy pozměňovací návrh pod číslem B1 a ze současné právní úpravy se OSVČ, která zahájí samostatnou výdělečnou činnost v době, kdy je její činnost pro účely záloh považovaná za vedlejší typicky z důvodu osobní péče o dítě do 4 let nachází v roce zahájení v režimu vedlejší činnosti s nižším minimem, avšak po skončení péče a po přechodu do režimu hlavní činnosti čelí skokovému nárůstu minimální vyměřovacího základu. Proto tento pozměňovací návrh tento přechod zmírňuje cíleným dvouletým obdobím se sníženým minimem 25 procent průměrné mzdy, které se uplatní od kalendářního měsíce, v němž osoba přestala osobně pečovat o dítě do 4 let.

Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko předkladatele? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 78, přihlášeno 173 poslanců, pro 78 poslanců, proti 81 poslanců. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Tím jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy a nyní bychom měli hlasovat o návrhu jako celku. Poprosím, poté ještě budeme hlasovat o návrhu doprovodného usnesení, aby kolegové prosím neodcházeli.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Hlasujeme o... (Zpravodaj: Zákonu jako celku, vážený pane předsedající.) Zákonu jako celku.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 79, přihlášeno 171 poslanců, pro 110, proti 16. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Nyní bychom tedy, vážený pane předsedající, přistoupili k hlasování o navrženém usnesení, jež zde zaznělo od pana místopředsedy Jana Skopečka, vaším prostřednictvím. Já jej dovolím si přečíst: „Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložila legislativní návrh řešení takové situace, kdy osoba samostatně výdělečně činná pobírající nízký starobní důchod z důvodu plateb záloh na sociální pojištění v minimální zákonné výši v průběhu své podnikatelské činnosti následně čerpají po přiznání starobního důchodu i další sociální dávky, pokud se na datech ukáže, že takový jev je ve významné míře existující, a to nejpozději do 31. 12. 2026.“

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a pánové, musím prohlásit to předchozí hlasování jako zmatečné, protože je povinností, abych vám přečetl celý návrh usnesení.

 

Čtu ještě jednou celý návrh usnesení: „Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Aleny Schillerové, Andreje Babiše, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleše Juchelky, Karla Havlíčka, Taťány Malé, Radima Fialy a Borise Šťastného na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 11, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.“

Nyní tedy nechávám hlasovat. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 80, přihlášeno 171 poslanců, pro 112 poslanců, proti 9. Návrh usnesení byl přijat.

Nyní máme připomínku k hlasování.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Hlasoval jsem proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování, jenom pro stenozáznam. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ještě tady máme jednu připomínku k hlasování.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Ještě jednu připomínku k hlasování. Já jsem si všimla, u hlasování číslo 73, 74, 75 a 76 jsem hlasovala pro, nicméně na sjetině je „zdržela se“. Nezpochybňuju hlasování, jenom pro stenozáznam.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Nyní prosím doplňující usnesení.

 

Poslanec Jiří Havránek: Ano. Já ho znovu musím načíst celé ze stejného důvodu jako vy, pane předsedající, tedy: „Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložila legislativní návrh řešení takové situace, kdy osoby samostatně výdělečně činné pobírající nízký starobní důchod z důvodu plateb záloh na sociální pojištění v minimální zákonné výši v průběhu své podnikatelské činnosti následně čerpají po přiznání starobního důchodu i další sociální dávky, pokud se na datech ukáže, že takový jev je ve významné míře existující, a to nejpozději do 31. 12. 2026.“

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 81, přihlášeno 174 poslanců, pro 81, proti 3 poslanci. Návrh usnesení nebyl přijat.

 

Ukončuji tedy projednávání tohoto bodu.

 

Dalším bodem je bod

Aktualizováno 26. 3. 2026 v 15:21.