(pokračuje Jiří Barták)

5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 57/ - prvé čtení dle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vám ve stručnosti představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o zdravotnických prostředcích. Návrh zákona je implementační právní úpravou, která adaptuje národní právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/1860 ze dne 13. června 2024, kterým se mění nařízení 2017/745 a 2017/746, pokud jde o postupné zavádění databáze EUDAMED, povinnost informovat v případě přerušení nebo ukončení dodávek a přechodná ustanovení pro některé diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.

Návrh zákona si ve světle nařízení klade za cíl zajistit ochranu veřejného zdraví prostřednictvím nově zakotvených mechanismů a hlášení regulovaných subjektů tak, aby byla v co nejvyšší míře zajištěna v rámci EU dostupnost zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a zajištěno poskytování zdravotní péče. Pokud výrobci z jakéhokoliv důvodu předvídají přerušení nebo ukončení dodávek svého prostředku, u kterého lze důvodně předpokládat, že jeho nedostupnost by mohla způsobit vážnou újmu, je jim uložena nová povinnost informovat příslušný orgán a zároveň hospodářské subjekty a poskytovatele zdravotních služeb, kterým takový prostředek přímo dodávají. Splnění této povinnosti samo o sobě však nepostačuje k naplnění účelu nařízení. Je proto rovněž nezbytné, aby SÚKL, Státní ústav pro kontrolu léčiv jako kompetentní orgán měl možnost vyhodnocovat nejen informace, které získal od výrobce na základě nařízení nebo v rámci své úřední činnosti, ale aby mohl tyto informace cíleně získávat a doplňovat od všech dotčených subjektů tak, aby kvalifikovaně vyhodnotil, zda a v jakém rozsahu může být ohroženo veřejné zdraví z důvodu snížení dostupnosti nebo nedostupnosti prostředků.

Návrh dále umožňuje, aby Ministerstvo zdravotnictví mohlo pružně reagovat a přijímat opatření i v případě hrozícího nebezpečí nedostatku prostředku, jehož příčina je jiná než plánované přerušení nebo ukončení dodávek výrobcem ve smyslu nařízení. Návrh byl schválen vládou, přičemž Legislativní rada vlády neuplatnila žádné připomínky dne 8. prosince 2025 poté, co již jednou byl Poslanecké sněmovně předložen v minulém funkčním období, avšak nebyl projednán. S ohledem na to, že je nařízení použitelné již od 10. ledna loňského roku a jeho implementační lhůta již uběhla, je návrh předkládán ke schválení Poslaneckou sněmovnou s návrhem na jeho projednání podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

Žádám vás proto, abyste s tímto návrhem, který je ryze implementační a technické povahy, vyjádřili souhlas již v prvním čtení tak, aby bylo možné dostát závazkům České republiky jakožto členského státu Evropské unie. Děkuji vám za pozornost a za vaši podporu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Věra Adámková. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já tu zprávu mám poměrně obsáhlou, ale pan ministr se domnívám, že prostě vyčerpávajícím způsobem vás seznámil s tímto. Čili jenom zopakuji některé důležité věci, a to tedy, že tento návrh zákona je implementační právní úpravou, která adaptuje národní právní řád na (nařízení?) Evropského parlamentu a Rady Evropy, a to prosím ze dne 13. června 2024. S datem už nic neuděláme. Nařízení 2024/1860 si klade za cíl dosáhnout právě té úrovně ochrany zdraví pacientů, uživatelů, ale také eventuálně fungování vnitřních trhů, pokud jde o zdravotnické prostředky a diagnostické prostředky in vitro. Je to velmi důležité, protože diagnostika bez těchto věcí se dělat nedá.

Čili tento tisk se snaží vyjasnit situaci farmak ve zdravotnických prostředcích nebo podle čl. 10 odst. 2 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. Bylo tady jasně sděleno, jakým způsobem tedy potom bude možné postupovat. Samozřejmě musíme předpokládat, že i nadále se může stát někdy, že bude nedostatek některých prostředků, a je tudíž jedině správně, jestliže budeme mít nějakou jasně danou metodiku, jakým způsobem dále pokračovat. Čili není tady podle mě žádné kolize, které by k tomu vedlo. A k tomuto uvedenému již předsedkyně Legislativní rady vlády stanovila dopisem ze dne 16. října 2025, je tady i spisová značka, tedy další podmínky. To je prosím zatím všechno.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nepřihlásil nikdo. Končím tedy obecnou rozpravu. Nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Přednesu návrh usnesení.

 

"Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 57 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Nyní tedy nechávám hlasovat. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 52, přihlášeno 169 poslanců, pro 111, proti žádný. Návrh usnesení byl schválen.

 

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu, do které se, jak vidím, nikdo nehlásí. Končím tedy podrobnou rozpravu a ptám se na případná závěrečná slova.

Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 57".

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

(Hlasování číslo 53), přihlášeno 168 poslanců, pro 113 poslanců, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Nyní se budeme zabývat... Ne, nebudeme se zabývat už ničím. Budeme se zabývat tím, že projednání tohoto tisku končí.

 

Nyní se budeme zabývat dohodou předsedů všech klubů, kteří se dohodli na tom, že dnešní jednání končí. Přerušuji 13. schůzi do zítřejšího dne, tedy do středy 25. března do 9 hodin. Pěkný večer a zítra na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 21.11 hodin.)

(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý den jednání 13. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Ano i na to dojde. Prosím abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Zatím nikdo takový nebyl.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci, poslankyně: Martin Baxa od 15 hodin - pracovní důvody, Ondřej Matěj Havel celý jednací den - pracovní důvody, Andrea Hoffmannová celý jednací den - pracovní důvody, Věra Kovářová od 16.30 - pracovní důvody, Veronika Kovářová od 15.30 do 18 - rodinné důvody, Robert Králíček celý jednací den - rodinné důvody, Hubert Lang celý jednací den - zdravotní důvody, Pavel Outrata celý jednací den - pracovní důvody, Patrik Pařil celý jednací den - pracovní důvody, Jana Patková do 15 hodin - zdravotní důvody, Vladimír Pikora do 13 hodin a od 11 do 13 - pracovní důvody, Julie Smejkalová do 11.30 - osobní důvody, Gabriela Svárovská celý jednací den - zahraniční cesta, Jiří Svoboda do 15 hodin - zdravotní důvody, Helena Válková celý jednací den - zdravotní důvody, Jiří Vojáček celý jednací den - pracovní důvody.

Z členů vlády poté: do 14 hodin Andrej Babiš - pracovní důvody, Ivan Bednárik celý jednací den - pracovní důvody, Igor Červený celý jednací den - zahraniční cesta, Oto Klempíř celý jednací den - pracovní důvody, Zuzana Mrázová do 11 hodin - pracovní důvody, Robert Plaga celý jednací den - pracovní důvody, Alena Schillerová celý jednací den - pracovní důvody, Martin Šebestyán celý jednací den - zahraniční cesta, Jeroným Tejc do 13 hodin - pracovní důvody a Jaromír Zůna celý jednací den - pracovní důvody. Tolik tedy omluvy.

Dnešní jednání bychom měli zahájit bloky bodu, tedy body z bloku třetího čtení.

Já vás poprosím o klid.

A to body 55, 56, sněmovní tisk 11, o pojistném na sociálním zabezpečení, a sněmovní tisk 70, o pojistném na veřejném zdravotním pojištění. Následně bychom případně pokračovali body dle schváleného pořadu schůze zákony prvního čtení. Ve 14 hodin máme pevně zařazené volební body 57 až 68, připomínám. Po projednání volebních bodů s tajným hlasováním bychom pak pokračovali v 15 hodin, takže mezi 14. a 15. hodinou je pauza, prostor tedy pro volby a potom pauza.

Teď v této chvíli je tedy prostor pro vystoupení poslanců. Mám tady čtyři přednostní práva a jednu přihlášku k pořadu schůze.

Já vás skutečně poprosím o klid.

Mám tady přihlášeno asi sedm faktických poznámek, ale v této chvíli nejsou možné, tak vás všechny odmažu, kolegyně kolegové. (Hluk v sále přetrvává. Předsedající zvoní na zvonek.)

První s přednostním právem se přihlásila Taťána Malá. Ta ruší. Dále s přednostním právem Zdeněk Hřib. Není. Dále Olga Richterová. Olga Richterová ano? Ano. Paní předsedkyně, máte slovo, já vám zapnu mikrofon.

Odmažu další faktické poznámky, není možné se teďka přihlásit.

Přečtu ještě dvě omluvy a pak ještě vás požádám o větší ztišení, tedy Zuzana Majerová do 11 hodin - pracovní důvody a Samuel Volpe od 16.30 - pracovní důvody.

Teď vás poprosím o klid, aby paní poslankyně mohla vystoupit. (Hluk v sále přetrvává.) Já se omlouvám, ale skutečně když tady budete takhle debatovat, tak já už budu jmenovat - já si vás už začínám pamatovat - na mikrofon, a to z levé i z pravé části.

Paní předsedkyně, můžete.

 

Poslankyně Olga Richterová: Krásné dobré ráno, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já zde přicházím s názvem nového bodu, protože mediální zjištění z posledních dní nám připadají velice závažná. A ten název toho bodu zní - Hrozba neproplacení 100 milionů korun z fondů EU v souvislosti se střetem zájmů poradkyně ministra práce. O co jde? Paní Alexandra Semansová je poradkyní ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky. Na starosti má především miliardové dotace a přesto dál má firmu. Jakou firmu? Firmu na dotace, na pomoc se získáváním právě těch veřejných dotací, které pomáhá nyní spoluurčovat, řídit. Má je zkrátka pod palcem. Podle oficiálního dopisu svých kolegů - úředníků ministerstva - je ve střetu zájmů.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní předsedkyně, já vás přeruším. Já vás tady sám neslyším.

Poprosím o klid. Jestli máte nějaké jiné věci jednání, tak můžete opustit pro tuto chvíli sál.

Já jsem to neslyšel ani ten název toho bodu, jestli můžu poprosit znovu.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já vám ho pak dám i písemně. Hrozba neproplacení 100 milionů korun z fondů EU v souvislosti se střetem zájmů poradkyně ministra práce. Jde o to, co publikovaly například Seznam Zprávy, ale i další média, kdy Alexandra Semansová je v dvojí roli. Je zároveň v roli poradkyně, má na starosti miliardové dotace a na druhé straně - je na té druhé straně, kdy pomáhá získávat dotace jiným a má na to firmu. A to je vlastně ukázkový střet zájmů. Takže je pravou rukou ministra, je člověkem, který má obrovský vliv na mnohamiliardové dotace z evropského rozpočtu a současně pomáhá jiným lidem z tohoto balíku peněz ty dotace získávat. To je prostě věc, kterou my za Piráty považujeme za nepřijatelnou, považujeme to za další obrovský přešlap ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky, obklopuje se lidmi, kteří za nás nemají jasnou odbornost na ty věci, co mají řešit, ale naopak mohou prosazovat věci nebezpečné pro Česko. A nyní, když řeknu znovu ten název bodu - Hrozba neproplacení 100 milionů korun z fondů EU v souvislosti se střetem zájmů poradkyně ministra práce a sociálních věcí, tak zdůrazním, že jakmile jeden člověk designuje, jak budou vypadat ty dotační programy, určuje, jaké budou milníky a podobně a druhým dechem pomáhá jiným se k těm penězům dostat, tak ukázkovější střet zájmů už snad ani neexistuje. Je to dvojí role, která za nás rozhodně není přípustná. Je to něco, co zapovídají i pravidla Národního plánu obnovy, z něhož se ty miliardy z Evropy rozdělují. Jde o to, že prostě člověk, co bude mít finanční profit, nemůže mít tu roli, aby nastavoval, jaké budou podmínky pro jejich rozdělování, proplácení a podobně.

Ještě závěrem, o jakou přesně firmu jde? Jde o to, že paní Semancová je majitelka firmy SIPTRADE. A tam, jak je vidět, je řada těch dotací, které přes tu firmu SIPTRADE chce paní Alexandra Semancová pro svoje klienty získat. Ty jsou právě v té hodnotě více než 100 milionů korun a na základě zjištění médií tedy žádáme, protože to vypadá, že to je opravdu ukázkový střet zájmů a že to je hrozba pro peníze, které by mohli čerpat čeští občané, mohli by z nich mít profit, ale kvůli tomu, koho a jakým způsobem dal pan ministr Juchelka na tu pozici, tak prostě těch minimálně 100 milionů korun je v ohrožení.

Já tedy donesu vám ten návrh bodu písemně a současně upozorňuji, jakmile zjistíme další takový střet zájmů budeme na to opět upozorňovat, protože ti lidé, co nastavují podmínky, nemají být i těmi, co pomáhají se k těm penězům dostat. To je naprosto skandální. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Poprosím o ten písemný předklad.

V této chvíli je na řadě Martin Kupka připraví se Tom Philipp a Zdeněk Hřib, který propadl nakonec, jestli platí. Vystoupí? Ne, teďka Martin Kupka, pak Tom Philipp a pak Zdeněk Hřib. Je to tak, takže v tomhletom pořadí. (Poslanec Kupka: Dobrý den.) Moment, pane předsedo, ještě moment.

Omluva: Hana Ančincová celý jednací den ze zdravotních důvodů.

Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, dneska je to přesně sto dnů, kdy vládnete. To je dobrá příležitost podívat se zpětně a říct, jaké to vládnutí vlastně bylo. Po pravdě, bez jakéhokoliv přehánění a s jasným poctivým pohledem na svět.

My jsme už včera představili takový stručný účet za těch sto dnů vládnutí. Je to takové vysvědčení jako ve škole, aby to bylo srozumitelné a pro vás dostatečný vodítkem, v čem by bylo dobře se zlepšit a v čem naopak zlepšení už možné není. Že jste tam jako naprosto dokonalí, třeba arogantní vystupování. Tam popravdě řečeno dosahujete světové špičky, ale není to dobrá zpráva pro českou veřejnost. Myslím, že to zaznamenáváme všichni. Teď pan ministr Macinka odešel, to je škoda. Mohl si tady otevřít nějaké noviny jako posledně, když tady mluvil pan prezident. (Ministr Macinka přichází před řečniště.) Je tady, tak to mě moc těší. Tak četl z toho Rudého práva a nějak mu nedošlo, když u toho dělal ty posunky, že je členem vlády, kde dva agenti StB jsou. Takže možná to ukazoval spíš jemu než prezidentovi. Ale to je jenom jedna ukázka arogance toho vystupování.

Potom jsme se to dozvídali na tiskových konferencích, kam někdo směl, někdo nesměl. Jenom zapomínáte na to, že to, jak se chováte k novinářům, zároveň vypovídá o tom, jak se chováte k veřejnosti a ke svým nevoličům. A komentovat například shromáždění lidí v tom směru, že tak jenom protestují proti výsledku voleb, to je fakt ponižující, protože mezi těmi lidmi byla spousta těch, kteří teda rozhodně neprotestovali proti výsledkům voleb, respektovali je. Ale zároveň přece neplatí, že když volby jednou dopadnou, takže pak všichni čtyři roky mlčí. To vy jste přece sami nechtěli a tohle by bylo v přímém rozporu s tím, co je demokracie.

Další důležitý bod, který ukazuje na to, jaká ta vláda ve skutečnosti je, a v tom arogantním vystupování se to zračí, že ve skutečnosti má dvě tváře, ale fakt žádnou páteř. A ukazuje se to na mnoha konkrétních případech. Třeba na tom, když Tomio Okamura představí nějakou svoji verzi útoku na média, ale přitom proti tomu slibuje Oto Klempíř, že to udělá úplně jinak a že nic nebude dotčeno.

Do toho všeho je jasné, že za tím je buď nějaký skrytý záměr zlikvidovat všechna veřejnoprávní média, což je nejpravděpodobnější, byť to ve volebním programu hnutí ANO nebylo, ale docela dobře se to právě díky té tváři Tomia Okamury jako zástupce té extremističtější části této vládní koalice, tak se to vlastně naplňuje.

Pojďme ale k dalšímu předmětu, Projídání budoucnosti. Tady už taky není co překonávat. Projídání budoucnosti, na výbornou. V čem se to odrazilo? No, především v návrhu rozpočtu, který prostě porušuje zákon, ale hlavně zvyšuje znovuzadlužení České republiky. A zároveň, a to mě vlastně zarazilo ještě víc, protože Motoristé říkali, že to je naposledy, že to je kvůli tomu, jaký rozpočet tu zanechala předchozí vláda, takže výmluvy - ale že příště už to bude mnohem lepší. Tak já jsem pozorně poslouchal pana premiéra v předchozích dnech.

Vážený pane předsedo Pikoro, prostřednictvím pana předsedajícího, víte, co říkal Andrej Babiš? To by vás mohlo zajímat. Že to příště bude ještě horší. Teda ne lepší ale že ten deficit bude ještě vyšší. A to řekl rok předtím nebo necelých deset měsíců před tím, než by ten rozpočet měl být schválený. To je zpráva o tom, jak to myslíte vážně s odpovědným hospodařením. Dvě tváře, žádná páteř.

Plnění slibů, nedostatečná. Respektive, abych byl přesný, za 4. V čem vidím tohle hodnocení? Slibovali jste svým voličům, že F-pětatřicítky konec. Já vítám že jste to přehodnotili. Akorát je to jeden z nesplněných slibů Andreje Babiše. Slibovali jste konec muniční iniciativy. SPD na tom postavila velkou podporu té své malé voličské podpory a také z toho, teda naštěstí, nic není. Slibovali jste, že zastropujete důchody. No, zatím se to odkládá, což je taky dobře. Vlastně se ukazuje, že všechny nesplněné sliby budou pro Českou republiku dobrou zprávou. Jak to vysvětlíte vašim voličům, to je druhá věc, ale v každém případě čtyřka z tohohle předmětu je zcela po zásluze.

Lhaní, za jedna. Tak se pojďme podívat na všechny ty lži. Ta možná jedna z nejvýznamnějších, tu si vybavuju velmi dobře, To byl začátek října a Andrej Babiš vystoupil před novináře a před českou veřejnost a povídá: My máme rozpočet dávno připravený, my nepotřebujeme vůbec nic! A pak se ukázalo, že ten rozpočet vlastně nemáte. Takže lež. No, ale to zdaleka není jediná. Potom jsem zmiňoval ty důchody, jak se budou zastropovávat, respektive věk odchodu do důchodu, zatím na to nedošlo. A spousta dalších takových lží a nesplněných slibů.

Nezávislost médií, za pět. A tohle je bod, který je určitě jeden z nejdůležitějších a ukazuje na bezpáteřnost toho vládnutí. Přece není normální, když ministr kultury jedné vlády říká, že připraví podrobný materiál, návrh zákona, který zajistí změnu financování a zároveň neohrozí ta média A Tomio Okamura, ta druhá tvář, vystoupí a řekne, že teď navrhnete jako poslanci zákon, který změní, respektive vypustí některé celé skupiny lidí a firem, kteří nebudou koncesionářské poplatky platit. A to už od poloviny roku.

Co je to jiného než normální podraz a brutální útok na ta média? Nebo byste se snadno smířili s tím, že s polovinou roku se prostě mění pravidla a ta organizace, která má jasný rozpočet, podepisuje smlouvy, tak najednou bude počítat s úplně jinými penězi? A za navíc ještě vlastně pořád ještě není známo, aby ten podraz a chaos byl dokonalý, jak to vlastně bude? A jaký výpadek můžou ta veřejnoprávní média očekávat? Česká televize se dohaduje, že to je 2,1 miliardy korun a Český rozhlas, že to bude 700 milionů. No to je dost. A ta média říkají, když tohle uděláte, tak hrozí bankrot. Jestli tohle byl skutečný záměr, tak se to teď jenom odhaluje. Ale znovu říkám, a říkám to teda tady i všem kolegyním a kolegům z hnutí ANO, to jste nepsali ve volebním programu, že zničíte Českou televizi a Český rozhlas. Já nesouhlasím ani se zestátněním, protože v situaci, kdy každý den Andrej Babiš útočí na novináře, na svém sněmu vystoupí a řekne, kdo je největší soupeř. A tady cituju doslova, Andrej Babiš na sněmu hnutí ANO řekl, že největším soupeřem jsou novináři. Fakt přesně takhle to řekl.

Vy se nad tím podivujete, že to vlastně není problém. Akorát jak se potom dívat na všechny další kroky, kdy toho soupeře se snaží Andrej Babiš znectít, potírat, dehonestovat? Co je to jiného, než reálný boj a snaha zlikvidovat a zašlapat nezávislost médií, zastrašit je? A známe to z tiskových konferencí. A teď to známe v přímém přenosu z toho, co předvádíte ve vztahu k veřejnoprávním médiím. Takže v kolonce toho vašeho vysvědčení nezávislost médií za pět, nedostatečná.

Ohrožení pro fungování České republiky. Já ještě jednou vysvětlím, co se skrývá za tou snahou zestátnit. Prostě ochočit, zglajchšaltovat, vytvořit prostě nástroje, jak veřejnoprávní média budou poklonkovat vládě, protože budou závislá na financování ze státního rozpočtu.

Existují modely, ve kterých jsou média financována ze státního rozpočtu. Akorát v takových státech je buďto speciální daň, která znamená, bez toho, aniž by do toho vláda při sestavování rozpočtu mohla zasahovat, kolik finančních prostředků náleží veřejnoprávním médiím. Nebo jsou tam jiné pojistky. O tom není sporu, možná to chystal Oto Klempíř, ale to už je úplně jedno, protože vy jste se mezitím rozhodli předložit poslaneckou novelu, poslanecký zákon. A teď to je zajímavá situace, tohle řekl Tomio Okamura, ne, já, že předložíte ten zákon. A tady se Barbora Rázga rozčiluje, kde že máme ten zákon. No, to je naprosto geniální odpověď. Vy o něm mluvíte, říkáte, ano, všichni, celá současná koalice, mluvil o tom včera Patrik Nacher. To je mimochodem váš místopředseda Poslanecké sněmovny z hnutí ANO. Tak říká, že teprve na tom návrhu zákona pracují. Geniální záležitost. Takže vystrašíme, vyhladovíme, a pak zabijeme. To je geniální strategie hnutí ANO.

Jenom se chci zeptat, nepřipadá vám, že si tady fakt zahráváte se záležitostí, která jednak přesahuje jeden volební mandát a že reálně ohrožuje to, kam Česká republika bude směřovat? Protože jedna z věcí, která tady přece hraje roli, a to není jenom součást základních pravidel Evropské unie, ale financování základních institucí má být předvídatelné, má být transparentní. A jestli přijdete v březnu, jestli se nepletu, máme ještě březen, tak jestli přijdete v březnu a řeknete, že v polovině roku bude všechno jinak, teda jestli to dobře počítám, za nějaké tři měsíce, tak teda pardon, to má k předvídatelnosti na hony daleko. A zjevné - skrývá se zatím prostě snaha, přesně to, co naznačuje Andrej Babiš, prostě si to s těmi soupeři pořádně vypořádat. Akorát s demokracií a s dobrým fungováním vládnutí to nemá nic společného.

Ale pojďme dál. Předmět, ve kterém vyniká současná vláda, pěstování agrodotací. Návrh rozpočtu, rekordní schodek 310 miliard korun, o 21 miliard méně na obranyschopnost českého státu, realita, ale zase pro změnu, oproti původnímu návrhu, dotace pro Agroholdingy šup nahoru, hned o několik miliard. A jedno z největších procentuálních navýšení - pěstování agrodotací, tato vláda Andreje Babiše, někdejšího vlastníka Agrofertu, za jedna.

Bezpečnost České republiky, za čtyři. Je mi to líto, ale lepší známku nevidím. Bezpečnost České republiky, za čtyři, akorát v situaci, kdy je ve světě méně bezpečno, než bylo kdy v předchozích desetiletích. Tak tohle je zásadní, špatná zpráva a snaha poškozovat Českou republiku. Místo toho, abyste udělali všechno pro naplňování našich spojeneckých závazků, abychom nezametali za našimi spojenci, tak určujete České republice unikátní pozici černého pasažéra. Doposud jsme díky posledním letům dokázali v těch spojeneckých vztazích reálně obsadit velmi respektovanou pozici a naši spojenci se s námi bavili. Co nás čeká? Pozice na chvostu, pozice těch, kteří neplní na základě vašeho rozhodnutí, nikdo jiný v tom není. Prostě sebrat 21 miliard na obranyschopnost je vizitka vládnutí, která v téhle době znamená reálně jednu z největších chyb a jedno z největších ohrožení bezpečnosti České republiky.

Abych to proložil něčím v uvozovkách pozitivním, schovávání za imunitu, tak tady v tom předmětu za jedna. Pamatuji si doby, kdy hnutí ANO říkalo, že nechce papalášskou politiku. Co jiného je papalášská politika, než uhnout před soudy a spravedlivým procesem do imunity? Přesně tak, jak to udělal Tomio Okamura a Andrej Babiš. Jasně, chápu. Tohle vlastně naplňuje základní dohody o vládnutí v této zemi. Bez téhle dohody o schování se za imunitu byste nevládli. Akorát veřejnost přesně vidí, že se z těch debat, jak oslovuje Andrej Babiš své voliče, říká, co všechno dělá pro naše lidi, tak se z toho přesně vytratila normální lidská poctivost. Protože v okamžiku, kdy tohle říká, ale zároveň se na rozdíl od nich díky imunitě schová před spravedlivými soudy, tak jsou to přesně ty dvě tváře a žádná páteř.

Směřování na východ, za jedna. Nadbíhání Orbánovi, nadbíhání Ficovi například v tom, že reálně ohrožujete fungování médií. Můžete se nad tím zlobit a podivovat se, ale jenom to, co jste v tom chaosu předvedli, kdy ministr říká: předložíme návrh změny financování, a druhá věc, přinesete poslanecký návrh, který reálně útočí a ohrožuje existenci médií už v tomhle roce, takhle se přece nedá vládnout. A tohle veřejnost pochopitelně vnímá - a každý - velmi bolestivě.

Dodržování zákonů, za tři. Samozřejmě že v každé normální společnosti se zákony dodržují, a na prvním místě by to měla být vláda, která dodržuje zákony. A co udělala vláda? Ve svém návrhu státního rozpočtu porušila zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Ochrana přírody, za pět. My Jsme slyšeli tady od dvojministra Macinky ještě v době, kdy měl na starosti i Ministerstvo životního prostředí, že končí klimatickou krizi, že se vysmívá odborným a vědeckým argumentům, že na to zvysoka kašle a že bude ideologicky určovat, kam bude směřovat například klima na planetě, protože on tomu rozumí víc. A tenhle výsměch odborníkům a vědeckým závěrům, to je přesně to, co vás definuje. Akorát si pamatuju, že ještě před nějakým časem to byla právě vláda Andreje Babiše, která říkala, jak bude sázet na ty experty, na ty odborníky.

Dostávám se k dalšímu bodu, čistky ve státní správě, za jedna. Protože vy ve skutečnosti žádné odborníky nechcete, protože je nepotřebujete. Tak jako nechcete a nepotřebujete média, která by o vás a vašich záměrech informovala pravdivě, tak nechcete odborníky ve státní správě, na ministerstvech a v dalších institucích, protože by prostě uplatňovali svůj odborný názor, protože by uplatňovali také svoje přesvědčení a těžko by se podrobovali vašim ideologickým návrhům.

To je stručně přehled toho, jak vypadá vládnutí Andreje Babiše po prvních sto dnech. Ano, bojím se toho, co bude následovat. Ke každému tomu bodu a ke každému tomu hodnocení jsem připojil konkrétní důvody. Nic, co by si musel bohužel člověk cucat z prstu, ale podloženo nejen reálným pozorováním, ale výroky představitelů současné vládní koalice. Špatná vizitka, špatné vysvědčení. Fakt neprospíváte. Nejenom že neprospíváte z hlediska hodnocení, ale neprospíváte České republice. Měníte reálně kormidlo směřování České republiky, a to samozřejmě všem, kterým záleží na tom, aby Česká republika prosperovala, aby byla v tomto směru fungující demokracií, která si váží svých institucí v demokratických... A zároveň která respektuje vládu práva... Tak přesně od tohoto se vzdalujete. Je mi to líto.

Já určitě chci na závěr navrhnout dva důležité body programu, protože jedno jsme v tom vysvědčení vynechali, protože ještě nevíme, jak to vlastně dopadlo.

Ale určitě chci na bod dnešního jednání navrhnout jednu z klíčových otázek. Poprosím jenom pro přesné znění: SynBiol - skutečně dořešený střet zájmů Andreje Babiše?

Další bod se samozřejmě týká médií, tady bych poprosil název bodu programu: Likvidace České televize a Českého rozhlasu, skutečný záměr vládní koalice Andreje Babiše, Petra Macinky a Tomia Okamury? Děkuju za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji pane předsedo. Poprosím, jestli to máte písemně, abych já pak přečetl přesně názvy těch bodů, jako mi to dala kolegyně Olga Richterová, anebo jestli sem můžete přijít za mnou a říct mi to, abych nezdržoval další kolegy.

V této chvíli s přednostním právem je přihlášen Tom Philipp, poté Zdeněk Hřib, pak jsem se přihlásil já, pokud mě někdo vystřídá, a pak jsou čtyři přihlášky z řad poslanců bez přednostního práva.

Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám tady láhev a hodně papírů. Neznamená to, že budu mluvit dlouho, aspoň doufám. V uplynulém volebním období v roce 2021 až 2025 byl projednán sněmovní tisk 504, novela zákona o návykových látkách, která byla následně přijata a promítla se do zákona 321/2024. Byl to poslanecký návrh Toma Philippa, Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Michaely Šebelové, Martiny Ochotnické, Kláry Kocmanové, Davida Kasala a Věry Adámkové. Čili vidíte, že to bylo napříč spektrem politickým ve shodě a byl to poslanecký návrh.

Jádrem té novely zákona o návykových látkách bylo zavedení dvou kategorií látek. Byly to látky psychoaktivní a byly to látky psychomodulační. Ty zařazené psychoaktivní látky, to byla skupina, do které se má zařadit látka, která má potenciálně zdravotní riziko, je to nějaká látka, která může ovlivňovat vědomí toho člověka. Není to ale látka, o které máme už dostatek vědeckých vědeckých poznatků, a proto tu látku zařazujeme do této skupiny. Je zákaz ji distribuovat, vyrábět, prodávat, ale může se zkoumat, může se vědecky zkoumat a po dobu toho zkoumání je v této v této skupině zařazených psychoaktivních látek.

Pak je tady druhá skupina, to jsou psychomodulační látky. To jsou látky, u kterých se prokáže, že jejich zdravotní a sociální riziko je nízké. To znamená jsou pro společnost jsou pro společnost přijatelné. Neznamená to, že jsou zdravé, neznamená to, že bychom je měli užívat, ale prostě není zase úplně důvod je zakázat, tak jako nějaké tvrdé drogy. Praktický smysl je tedy v tom, že tady máme nějakou třetí cestu, která vlastně umožňuje regulovat látky, které mají vliv zdravotní a mají špatný vliv zdravotní a sociální, ale nedosahuje to prostě té účinnosti, té síly tak, aby to byl důvod je zakázat a samozřejmě ty, kteří je potom používají, anebo ty, kteří je distribuují, prodávají, tak penalizovat.

Tato novela vlastně nastavuje tedy pravidla, která zásadním způsobem řeší prodej a marketing těchto látek. Je možné je prodávat pouze dospělým ve specializovaných prodejnách, ne v automatech ne ve školách, ne v restauracích nebo supermarketech, a internetový prodej je také zakázaný, pokud tedy neprokáže ten, kdo kupuje, že je ve věku nad 18 let, tedy plnoletý, a musí se vlastně dodávat ty látky nebo ty výrobky přímo do vlastních rukou. Čili to, co se tímto chtělo dosáhnout, bylo, aby tyto látky, které mají menší zdravotní a sociální riziko, byly vlastně vyloučeny k prodeji a distribuci a reklamě dětem. Chtěli jsme ochránit rodiny. Chtěli jsme pomoct rodičům, aby ve chvíli, kdy nemají dohled nad tím dítětem, tak ono nemělo možnost si koupit tuto látku v běžném automatu nebo v obchodě. A ta situace nastávala, vlastně ten zákon vzniknul z iniciativy, z občanské iniciativy, kdy se na nás obraceli rodiče, kdy se na nás obraceli ředitelé škol nebo učitelé, kteří vlastně říkali: hele, my tady máme děti, ony jsou zmatené nebo jsou pod vlivem třeba toho kratomu nebo nějakých dalších látek a není možné, prostě my jim v tom nemůžeme zabránit, protože si to prostě koupí před školou. Na tento seznam byl právě, jak jsem již řekl, do té skupiny tedy těch psychomodulačních látek, právě zařazen kratom jakožto látka, která byla uznána jako zdravotně méně - nebo s menším zdravotním účinkem a menším sociálním dopadem.

No ale já musím říct druhou věc. Kolem toho kratomu teďka vznikla v minulém týdnu nebo v předminulém týdnu velmi zvláštní situace. Ministerstvo zdravotnictví vyslalo zvláštní signál, rozhodlo se, že tuto látku přeřadí mezi látky, které jsou vyloženě zakázané, penalizované, kde jaksi jejich prodej a distribuce a užívání jsou kriminalizovány. Nejprve to navrhlo nebo navrhlo to Ministerstvo zdravotnictví vládě. Vznikl poměrně velký zmatek, protože samozřejmě ti, kteří dostali licenci, mají licencované obchody, tak nechápali, co se najednou děje, když nebylo nějaké jasné odůvodnění vědecké, které by řeklo, tady je prostě velké riziko. Samozřejmě nechci jakkoliv zlehčovat mediální zprávy o tom, že v důsledku užívání kratomu, alkoholu, v kombinaci s alkoholem může dojít i k závažnému poškození zdraví nebo úmrtí, ale je právě na lidech, aby si dávali, když jsou dospělí, pozor a takovému riziku se nevystavovali. Takže vznikl tento zmatek, který vyvolalo tedy Ministerstvo zdravotnictví. Vláda potom nakonec rozhodla, že nezařadí tu látku na ten seznam těch vyloženě zakázaných látek. A já jako nechápu, co se může na té vládě stát. Přece buďto tam jdu s předkladem, který mám jasně silně odůvodněný, vědecky odůvodněný. Jedná se o Ministerstvo zdravotnictví, tady je prostě třeba vždycky vycházet z vědecky odůvodněných zpráv. No a pak ta vláda podle mého soudu nemá moc na výběr, musí musí to schválit. No anebo to nemám řádně odůvodněné no a pak tam s takovým příkladem nebo s takovým předkladem nechodím. Vyvolává to samozřejmě zmatky ve společnosti, vyvolává to nejasnosti a ta rozhodnutí, pokud jsou potom takhle měněná, tak z nich vyplývá určitá možná nedůvěra lidí ve stát. A já proto si myslím, že bychom neměli dělat takovéto rozhodnutí anebo bychom měli jaksi vysvětlit potom společnosti, jak to vlastně jsme mysleli a proč jsme se takhle rozhodli, ať už tím nebo jiným směrem.

Proto navrhuji bod Informace ministra zdravotnictví o zajištění srozumitelné, předvídatelné a vymahatelné politiky státu při regulaci kratomu a dalších psychoaktivních látkách. (Obrací se k předsedajícímu.) Předám potom...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju, poprosím o předání toho názvu, abych to měl úplně přesně.

 

Poslanec Tom Philipp: To je první bod, který bych navrhl.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ono jich bude víc, těch bodů?

 

Poslanec Tom Philipp: Ano, bude jich víc.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dobře, jako první bod?

 

Poslanec Tom Philipp: Můžeme to dát jako první bod.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vás nechci navádět, nebo to může být za ta třetí čtení nebo jako... a tak dále.

 

Poslanec Tom Philipp: Ne, dáme to před ta třetí čtení jako první bod.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Za ta třetí čtení jako první bod. (Poslanec Philipp: Ano.) Dobře.

 

Poslanec Tom Philipp: Včera jsem měl přednášku na jedné konferenci v Mikulově, vzdáleně tedy, byl jsem tu s vámi, ale vzdáleně jsem přednášel. A bylo to o kvalitě, dostupnosti a udržitelnosti českého zdravotnictví. A já jsem se rozhodl, že využiju toho, že jsem se ponořil do té situace kolem českého zdravotnictví a jeho výhledu na rok 2027 a že vás tak nějak trošku jaksi seznámím s těmi úvahami, které v této souvislosti mám.

Jednalo se o přednášku, kde jde o hlavně o kvalitu a dostupnost té péče a klíčovými problémy, které nás čekají v těch příštích letech a které nás čekají ale v té blízké budoucnosti, nejenom v té vzdálené budoucnosti, je stárnutí populace stárnutí zdravotníků, mzdový tlak ze strany zdravotníků, nákladné inovace, nové léky, nové léky na vzácné choroby, ale i nové technologie. Pak je tady to, že tu poptávku neumíme řídit, nemáme dostatečně populaci nastavenou na to, aby chodila na preventivní prohlídky, aby se chovala ke svému zdraví tak aby vydržela... (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane předsedo, moment.

Tady ta hladina hluku na to, že nás je tady tolik, těch poslanců, je příliš vysoká. Poprosím kolegy v klidu, jestli se můžete ztišit.

 

Poslanec Tom Philipp: Děkuji. Je tu tedy spousta problémů které budeme muset v současnosti řešit tak, aby nás v blízké budoucnosti nedohnaly.

U toho stárnutí populace vám řeknu jenom několik čísel. V roce 2023 tady bylo 2,2 milionu seniorů nad 65 let, a v roce 2050 nás čeká 3,1 milionu seniorů, kteří budou nad 65 let. Když se podíváme na vývoj kardiovaskulárních onemocnění, tak do roku 2040 nás čeká nárůst zhruba o 25 procent. U srdečních selhání je to téměř 50 procent nárůstu do roku 2040. U zhoubných nádorů je to nějakých 40 procent nárůstu do roku 2040. U kolorektálního karcinomu je to zhruba třicetiprocentní nárůst. To jsou všechno data, která jsou z ÚZISu, to znamená seriózní instituce, která dělá správné odhady. Hovoří o tom, že nás čeká velká finanční zátěž, protože péče o ty pacienty je velmi finančně náročná.

Máme tady k tomu další tabulku, která přichází do přerozdělení, a která nám říká, jaký je náklad na jednoho průměrného pacienta v určitém věku. Takže třeba ve věku 65 až 69 let je to u mužů roční náklad 71 000 a u žen je to nějakých 54 000, téměř. U občanů nebo u pacientů nad 75 let je to už 103 000 ročně a u žen 77 000 ročně. Abyste měli představu, tak třeba u věkové kategorie 20 až 24 je to pouhých 15 000.

To znamená, že pokud se člověk dožije těch 75 let a výš, je výrazně víc nemocný a samozřejmě výrazně víc čerpá ze zdravotního pojištění. Takovýchto občanů tady bude v období kolem roku 2050 3,25 milionu vůči současným 2,2 milionu. To znamená, skoro o milion víc. Dovedete si představit anebo dopočítat, jaké náklady nás v tomto ohledu čekají. To není jenom do toho roku. Každý rok přibývá občanů, kteří jsou v této věkové kategorii, tím pádem každý rok tady dochází k tomu, že je velký tlak na to, aby se výrazným způsobem navýšily ty budgety.

To, k čemu jsem vlastně chtěl dojít, je dohodovací řízení. V této chvíli probíhá dohodovací řízení. To dohodovací řízení probíhá mezi poskytovateli a plátci. Bylo oficiálně odstartováno 29. 1. Mělo by skončit někdy v půli června a ministerstvo by pak výsledky toho dohodovacího řízení mělo dostat někdy ke konci června k tomu, aby je potom transponovalo do úhradové vyhlášky. Dohaduje se nějakých patnáct různých skupin: akutní lůžková péče, následní lůžková péče, praktičtí lékaři a další a další skupiny. Dohadují se se zdravotními pojišťovnami.

Co je pozitivní a za co musím ministerstvo a ÚZIS pochválit, že byla zveřejněna poměrně masivní datová základna v nějakých osmi dimenzích, 50 sadách, kdy se můžeme podívat až na jednotlivá zařízení, na jednotlivá oerpéčka. Čili, nápad té nemocnosti je poměrně dobře zmapovaný, tím pádem i debaty o tom, jakým způsobem to uhradit, budou poměrně sofistikované.

No, ale přiznejme si - pan ministr pro to často pléduje, aby tady došlo během dohodovacího řízení k dohodě - tak přiznejme si, když vám řeknu tady tu situaci finanční, jak se ty dvě strany mohou dohodnout? Finanční výhled na příští rok je takový. V roce 2026 jsme jsme si půjčili nebo se predikuje, že si půjčíme, zhruba 20 až 22 miliard, které v tuto chvíli jsou na účtech zdravotních pojišťoven, nejsou kryty meziročním nárůstem. Čili je to nějaký minus roku 2026.

V roce 2027 předpokládáme takzvané mandatorní náklady, které bude mít zdravotnictví - představte si pod tím růst centrové péče, růst receptových léků, zvláště po rozvolnění, kdy mohou mnohé léky psát proti dřívějšímu systému i praktičtí lékaři, růst PZT, nové výkony, které jsou v seznamu zdravotních výkonů, nové kapacity, jako třeba onkologie v Motole a podobné - tak tady počítáme s nějakými 12, 13 miliardami těchto mandatorních nákladů.

Meziroční nárůst finančních prostředků, který plyne z výběru pojistného za státní pojištěnce, z pravidelné valorizace, a který plyne z navyšování platů - to znamená těch 13,5 procenta, nominálně je vyšší než v tom roce minulém - je nějakých 26 miliard. Takže, finanční prostředky, které nám stoupnou, které můžeme jakoby rozdělit, jsou 26 miliard. Proti tomu máme ale náklad, půjčku z dalšího roku, to znamená ten minus roku 2026, zhruba 22 miliard, a těch 12 miliard mandatorních nákladů. To znamená, když to sečteme, je to nějakých 34 miliard.

Z toho jasně vidíme, že rok 2027 jde do toho dohodovacího řízení s nějakými minus 8 miliardami. To znamená, ty dvě strany se budou dohadovat v tom smyslu. Na jedné straně budou pojišťovny, budou říkat: My máme tolik a tolik peněz. Na druhé straně budou říkat: My vám nemůžeme dát víc, protože prostě už je nemáme. Je to o 8 miliard méně, než by odpovídalo tomu, aby ten nárůst byl nulový, abychom jenom pokryli to, co prostě v tom roce je. Naproti tomu budou zdravotnická zařízení, těch 15 segmentů, které budou říkat: No, ale my máme inflaci, my máme zvýšené náklady na personál, my máme spoustu nákladů, a vy nám tady nabízíte ne nulové, ale dokonce záporné navýšení v řádu třeba dvou procent. No, jak se tyhlety dvě strany mohou dohodnout?

Já to říkám i kvůli panu ministrovi, protože on vždycky říká: Chci, tlačím na to, aby se dohodli. Ale tady to je kvadratura kruhu. Oni se prostě nemohou dohodnout, protože jedni chtějí peníze a druzí je nemají. Oni by jim je třeba i dali, ale oni je fakt nemají.

No a teď se tedy blížím k meritu věci. Pokud stát nějakým způsobem nezasáhne, tak to dopadne tak, že se nepokryjí ani ty mandatorní náklady. To znamená, nebude růst biologické léčby, nebude růst třeba péče o vzácná onemocnění, nebude, jak uhradit nové kapacity, nebude, jakým způsobem třeba reagovat na nové ambulance v nějakých vyloučených oblastech, kde třeba nejsou praktičtí lékaři nebo kde nejsou specialisté. Čili, ta situace bude, bych řekl, velmi nepříjemná nejen pro pana ministra, který bude muset toto nějakým způsobem řešit, ale i samozřejmě pro ten terén. Hlavně to dopadne na ty konkrétní pacienty.

Proto jsem si dovolil tady navrhnout bod, a sice ten bod bude znít: Dohodovací řízení o úhradách zdravotní péče pro rok 2027 se dostává do slepé uličky. Bez dodatečných zdrojů hrozí reálný pokles úhrad, což by znamenalo zhoršení dostupnosti a kvality péče, méně vyšetření, omezení moderní léčby a horší dostupnost inovativních léků pro pacienty se závažnými onemocněními. Proto je nezbytné nad rámec běžného růstu výběru pojistného posílit systém o dalších cca 20 miliard, což odpovídá přibližně navýšení o 300 korun měsíčně za státního pojištěnce.

Chápu, že 20 miliard je poměrně hodně peněz, ale berte to tak, že pokud toto neuděláme, tak ve zdravotnictví nastane velké pnutí a i když je tu tlak na racionalizaci, na to, aby se dělaly jenom ty efektivní výkony, tak prostě z roku na rok se taková změna nestane a pokud tyto finanční prostředky zdravotnictví neposkytneme, tak vůbec nezávidím panu ministrovi Adamu Vojtěchovi to, že bude muset k poslednímu říjnu napsat úhradovou vyhlášku, ve které řekne zdravotníkům: je mi líto, minus dvě procenta. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane předsedo, neodcházejte, protože ten název byl tak dlouhý, že jsem nevěděl, kde to končí. Celé je to název? (Poslanec Philipp ukazuje materiál předsedajícímu.) Aha. Tak to je nejdelší název, který jsme tady kdy měli. Já vás poprosím tedy o předání.

V této chvíli by měl být na řadě Zdeněk Hřib, ale já poprosím... Poprosil mě ministr zdravotnictví, jestli může reagovat, jestli vás může předběhnout, mě předběhnout může. Děkuji za vstřícnost.

Pan ministr s přednostním právem, pak Zdeněk Hřib, pak já a pak jsou čtyři přihlášky. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Já moc děkuju panu poslanci Hřibovi i vám, pane předsedající. Jenom velmi slušná reakce k tomu, co tady prezentoval pan poslanec Tom Philipp. Já mohu říct - tedy myslím k té druhé části, nechci se moc vyjadřovat ke kratomu, protože důležité je, jak rozhodla finálně vláda a debata o kratomu určitě na odborné úrovni bude dále pokračovat - každopádně pokud jde o tu druhou část, tak já to mohu jenom podepsat, já určitě s tím souhlasím, otázka je, kde je ta příčina. Myslím si, že jsme si to tady už mockrát odehráli a říkali v kontextu mého návrhu zákona, který budeme dnes, doufejme, projednávat ve třetím čtení, a můžeme se k tomu znovu vrátit, kdy tedy tady pan poslanec Tom Philipp vlastně popsal historii posledních čtyř let, kterou teď jsme zdědili, kdy zkrátka rezervy jsou vyčerpány a nejsou peníze na nárůst úhrad pro příští rok. Taká je realita současného stavu systému veřejného zdravotného pojištění. Pak tedy nerozumím tomu, proč jsem tady některými kritizován za návrh zákona, který to aspoň teď, v tuto chvíli chce pro tento rok stabilizovat - ale k tomu se asi ještě dostaneme v rámci třetího čtení mého návrhu.

Já každopádně děkuju za ten podnět a budu se těšit na debatu, která pravděpodobně nastane, protože jak určitě pan poslanec dobře ví, tak pokud chceme v současné situaci změnit a navýšit platby za státní pojištěnce, tak to musíme udělat pouze změnou zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, nikoliv už nařízením vlády - a je nejvyšší čas, ano, a my na tom pracujeme a diskutujeme to. Takže já se velmi těším, až ten zákon sem přijde, tak ideálně, že bychom ho schválili rovnou v devadesátce, aby mohl být co nejdříve schválen. Takže beru to jako podporu navýšení plateb za státní pojištěnce, se kterou určitě v konkrétní čas přijdeme a těším se na to, že se na tom všichni společně shodneme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane ministře, děkuji i za vstřícnost. Nyní je na řadě předseda Zdeněk Hřib.

Než sem přijde, jedna omluva: Pavel Žáček celý jednací den z pracovních důvodů.

Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Dobrý den. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl tady navrhnout na program bod, abychom tedy se začali bavit o problému, který tady reálně trápí naše občany a vláda před tím strká hlavu do písku - a mluvím samozřejmě o vzrůstajících cenách pohonných hmot. Já jsem tady zahlédnul článek ve Zlínském deníku, protože jsem se narodil ve Zlínském kraji, který má titulek "Natankovat luxus. Cena za naftu se ve Zlíně blíží k hranici padesáti korun". Mě ten článek zaujal primárně proto, že jako doprovodný obrázek tady k tomuhle článku tam bylo foto totemu jedné čerpací stanice. A to byste nevěřili, to byla zrovna jedna z těch čerpacích stanic, které jsou státní. Připomenu, že stát tady vlastní třetí největší síť čerpacích stanic a rozdíl oproti druhé největší síti není zas tak velký. To znamená, je vlastně s velkým podivem, že vláda jediné, co dělá, je, že se vlastně tady snaží vysvětlit lidem, že marže jsou naprosto v pořádku a žádný problém vlastně není.

Tak já si myslím, že problém přece jenom je, protože to hrozí tím, že se to zdražování přelije taky do celkové inflace, a je zcela zjevné, že tady je dlouhodobý problém se závislostí na dovozu ropy a zemního plynu ze zemí, kde hrozí nějaká nestabilita, zejména v dnešním mezinárodním kontextu, že to ohrožuje nejenom naši energetickou bezpečnost, ale ohrožuje to i peněženky běžných lidí - to je prostě nestabilita a cenové výkyvy - a ohrožuje to vlastně i náš průmysl. A troufnu si tvrdit, že teď více než kdy jindy se naprosto krystalicky ukázalo, že ve skutečnosti problém nespočívá v tom, že chceme žít v čistším životním prostředí, že chceme dýchat čistší vzduch a že tady byl historicky a je nějaký tlak na ekologii, ať už je to Green Deal, který tedy schválil pan Babiš, nebo nějaké jiné aktivity, tak prostě tohleto ve skutečnosti je věc, která nám dlouhodobě pomáhala dosáhnout vyšší energetické nezávislosti právě na zemích, které jsou třeba autoritářskými režimy někde na Blízkém východě nebo případně i historicky na Rusku, a to je velký problém v dnešní nestabilní mezinárodní situaci.

Také vidíme, že zatímco dřív diskuse byla o tom, že ETS 2 emisní povolenky nám zdraží benzín nebo naftu o nějaké čtyři koruny na litr, tak teď nám tady pan Trump, odpůrce ekologických opatření, svojí aktivitou zdražil naftu o nějakých zhruba 14 korun na litr a vidíme, že tohleto je problém, přitom kvůli těm čtyřem korunám tady někteří chtěli pomalu vystupovat z Evropské unie, což by samozřejmě pro naši exportně orientovanou ekonomiku znamenalo gigantický problém, vlastně by to byla ekonomická sebevražda. A to je problém.

Samozřejmě podobný problém jsou i všechny ty úvahy o tom, které tady rozdmýchávají nějaké dezinformační kampaně, o tom, jak obnovitelné zdroje jsou špatně, zejména třeba větrné elektrárny, což je narativ, který k nám přichází z Ruska a který se snaží opět oslabit naši energetickou nezávislost, protože cílem tady těch aktivit rozhodně opět není žádná ochrana životního prostředí, zde tedy tvrzená jako ochrana krajiny, ale je to prostě o zdržování investic a udržení závislosti na fosilních palivech.

Nicméně energetická bezpečnost stejně jako to, kolik mají peněz v peněženkách rodiny našich obyvatel, je záležitost, které by se jednoznačně měl tento stát a tato vláda věnovat. A je velkou chybou, že se tomu bohužel naše vláda nevěnuje a strká před tím hlavu do písku. Takže s ohledem na to, že my chceme, aby stát byl připraven na to, že ke zdražování dojde a že se to promítne do všech oblastí života, tak navrhujeme zcela konkrétní opatření, která reálně pomůžou lidem v naší zemi. Konkrétně jde o to, že budou pochopitelně zdražovat i potraviny nejenom v návaznosti na zvýšení cen paliv, pohonných hmot, ale také v návaznosti na to, že Hormuzským průlivem se vozí i hnojiva, která když budou chybět v nejrůznějších zemích po světě, tak pochopitelně bude nižší úroda, tím pádem budou vyšší ceny potravin. Takže z tohoto důvodu navrhujeme snížit DPH na základní potraviny na šest procent, tedy de facto o polovinu. Jde tedy o ovoce, zeleninu, rýži, těstoviny, luštěniny nebo případně čerstvé maso, plus tedy obdobné snížení by mělo být i na nějakých základních hygienických potřebách, včetně třeba menstruačních, ty totiž také tvoří významnou část rodinných výdajů.

Prostě chceme, aby to zdražování nedopadlo na lidi tak tvrdě a ty potraviny musí kupovat každý. Asi zcela logicky se chcete zeptat, kde se na to má vzít? To je poměrně jednoduché, protože tady bude výrazný nadvýběr DPH, protože když zdražují ty pohonné hmoty, tak tím pádem stát logicky vybírá více na DPH, která se řeší procentem. To znamená v momentě, kdy se zdá, že stát tady bude vybírat o 20 miliard více kvůli tomu, že ty pohonné hmoty budou stát možná polovinu, tak jednoznačně je tady prostor, jak ty peníze vrátit zpátky lidem. Ostatně připomenu, že podobný mechanismus jsme navrhovali i u těch povolenek ETS 2, které by také zdražily ty pohonné hmoty, ale my jsme říkali, my nechceme, aby tyhle peníze stát zabalil do úhledného balíčku a v předklonu je předal oligarchům. My chceme, aby stát tyto peníze zase vrátil lidem.

Je to řešení, které směřuje k tomu, aby ty rodiny s dětmi, které byly výrazně zasaženy i během té předchozí inflační vlny a patří tedy k jedněm z těch nejvíce zasažených skupin, tak aby neměly takový problém. Takže chceme tam i zvyšovat rodičovský příspěvek na 420 000 korun. Chceme zavést jeho pravidelnou valorizaci, chceme zvýšit slevy na poplatníka a také dorovnání slevy na dítě, která nebyla valorizována už od roku 2018. Prostě chceme rodinám poskytnout podporu dřív, než to zdražování zasáhne zase jejich rozpočty.

Potom tam máme ještě jeden návrh, který se vztahuje k takzvanému krizovému bonusu. Jde o to, že když ty ceny paliv rostou a stát tedy vybere víc peněz na tom DPH, tak aby tady byl jeden nějaký jednoduchý mechanismus, jak ty peníze vrátit lidem a který se zase potom jako vypne automaticky v momentě, kdy by ty ceny paliv klesly, tak doufáme, že se také někdy stane.

My navrhujeme, aby stát na to reagoval tak, že pokud se ceny benzínu a nafty budou dlouhodobě držet nad tou hranicí 50 korun za litr, tak aby lidé dostali část těch peněz zpět formou slevy na dani, formou třeba vyšších dávek, formou vyšších důchodů. Další možností je samozřejmě třeba příspěvek na dojíždění pro ty zranitelné domácnosti. To je určitě věc, o které můžeme diskutovat. Důležité ale je, abychom se o tom bavit začali a aby tato vláda přestala schovávat hlavu do písku před těmi vysokými cenami energií, respektive benzínu a nafty. Takže proto chci navrhnout bod na dnešek s ohledem na to, že to je skutečně věc, která naše lidi významně trápí. Je to věc, která významně zasáhne do rozpočtů rodin v naší zemi, tak bych chtěl to navrhnout jako první bod dneška a je to bod s názvem Řešení vysokých cen benzínu a nafty. Návrh na krizový bonus. Jsem to už napsal hůlkovým písmem, protože jsem zjistil, že někteří předsedající mají problém vždycky se čtením potom těch názvů na těch papírcích, tak aby to bylo snadno čitelné pro pana předsedajícího, tak jsem si tedy dovolil mu to maximálně usnadnit. Myslím si, že to bude ku prospěchu věci, když to tak budeme dělat všichni, protože skutečně někteří tady mají velký problém to potom přečíst a potom lidi neví, o čem se hlasuje.

No a kromě toho samozřejmě bych byl rád, abychom se bavili o té energetické nezávislosti. Ale to je věc, která má, řekněme, nějaký dlouhodobější horizont. To je samozřejmě věc, kterou nevyřešíme ze dne na den. My k tomu dneska ještě budeme představovat nějaká další konkrétní řešení, ale myslím si, že to, co vyjadřuje skutečně urgentní zásah, je vyslat jasný signál, že to s řešením těch vysokých cen benzínu a nafty myslíme opravdu vážně, a proto tedy navrhuji tento bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za to dodání. Jinak jak panu předsedovi, tak komukoliv můžu ukázat některé tady zápisy, aby viděli, že to skutečně k přečtení není, takže děkuju za tuhletu vstřícnost. Ano, je to krásně napsané.

V této chvíli už bez přednostního práva vyzvu Evu Šrámkovou, má na to pět minut.

Pak poprosím tedy pana místopředsedu, aby mě vystřídal, protože se přihlásím s přednostním právem.

Vašich pět minut, paní poslankyně.

 

Poslankyně Eva Šrámková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení poslanci a vážené poslankyně, navrhuji zařadit bod s názvem Chceme chránit děti a zabránit opakování selhání systému? Věc je o postupu státu při řešení kontaminace kojenecké výživy a ochrany zdraví dětí. V této věci jsem podala interpelace jak na Ministerstvo zdravotnictví, tak na Ministerstvo zemědělství. Zároveň jsem podala žádosti na hygienu, SZPI a Státní veterinární správu, protože je zjevné, že odpovědnost je rozdělená mezi více institucí, ale koordinace mezi nimi není dostatečně vidět. A právě to je ten problém. Z odpovědí, které zatím přicházejí, je vidět, že nemáme jasný obraz toho, jak stát skutečně vyhodnotil dopady této situace na děti v České republice a bez toho nemůžeme říct, že systém fungoval. Podle dostupných dat jsou příznaky otravy cereulidem, toxinem, prakticky nerozlišitelné od běžné gastroenteritidy, průjem, zvracení, bolesti bříška.

To znamená, že řada případů mohla zůstat nerozpoznaná a pokud se neptáme nemůžeme vědět. Například pomocí... Mohli bychom zavést systém podobný jako je například u vadných léčiv v SÚKLu přímou notifikaci pediatrů, která by zajistila rychlou informovanost. Proto považuji za klíčové otevřít téma retrospektivního šetření v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost, aby se mohli domáhat i rodiče nějaké satisfakce, ale nejenom rodiče i zdravotní pojišťovny. Některé kojenecké výživy jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. A pojišťovna to všechno platí ten celý rok, kdy Toxin byl v kojenecké výživě. Jiné země, například Francie, aktivně oslovily pediatry a systematicky zpětně dohledávaly podezřelé případy. Díky tomu dnes mají mnohem realističtější obrázek o rozsahu problému. My máme osm případů, ale nemáme jistotu, že jich nebylo víc.

Druhá věc, kterou chci otevřít, je notre vigilance. Ministerstvo ji prezentuje jako nástroj, který má podobně situaci zachytit. Jenže notre vigilance je primárně určená pro neinfekční obtíže, ne pro akutní stavy, které vypadají jako virová infekce. A to je zásadní rozdíl. Pokud systém není nastavený na tento typ situace, nemůžeme se na něj spoléhat jako na hlavní nástroj. Třetí rovina je odpovědnost státu. Kdy se stane taková závažná situace, stát nemá jen popsat, kdo za co odpovídá, má si ověřit, jestli systém fungoval. Proto považuji za důležité, aby zaznělo, jaké jsou průběžné i finální závěry interního auditu, který Ministerstvo zdravotnictví v této situaci provádí, jak fungoval informační tok, jak probíhala koordinace mezi institucemi a proč došlo k několikatýdenní prodlevě v informování veřejnosti a hlavně rodičů a považuji za zásadní, aby s výsledky tohoto auditu byl seznámen výbor zdravotnictví nejen obecně, ale konkrétně včetně identifikace slabých míst a návrhu nápravného řešení, protože bez toho se z této situace nepoučíme.

Nechci tedy vést spor, chci otevřít fakta a řešení. Retrospektivní šetření, funkční systém hlášení a vyhodnocení postupu státu a jasné závěry auditu. To jsou tři konkrétní věci, které dnes potřebujeme. Proto prosím o zařazení tohoto bodu jako druhý bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji moc. Máme tady hlasování s náhradní kartou číslo 5, pan poslanec Josef Flek.

Já tím pádem předávám slovo Patriku Nacherovi, který jako místopředseda Poslanecké sněmovny má přednostní právo. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené poslankyně, poslanci, milí kolegové, já jsem slíbil, že tady budu takový korektor. Pak jsem si řekl, abych nezdržoval, oni to dost zdržují samotní opoziční poslanci, přestože říkali, že to dělat nebudou, ale budu vystupovat v momentě, kdy jsem jmenován a tady mě Martin Kupka jmenoval. On teďka tady není, nicméně omlouval se mi, že jde do Českého rozhlasu, takže mu to ani nevyčítám. Já si dovolím jednu repliku na něj. On nás tady jako vládu známkoval a mimo jiné tam mluvil o tom, že neplníme sliby.

Já dám konkrétní příklad, kdy ty sliby plníme úplně beze zbytku, a přesto se to jemu a opozičním politikům nelíbí, a to je to zrušení koncesionářských poplatků. To jsme totiž, kolegyně, kolegové, říkali před volbami, měli jsme to ve volebním programu, máme to v programovém prohlášení vlády a není to žádné překvapení. To jsme říkali, to jsme slibovali. Ti lidé to od nás chtějí. A my naplňujeme volební program. Naplňujeme to, s čím jsme získali ty mandáty tady do Poslanecké sněmovny. Já budu teď mluvit za ANO, ne za celou koalici, to je 80 poslanců. To znamená teďka v této chvíli po nás chtít, abychom to nedělali, znamená vlastně, abychom naplňovali váš volební program. A to přece nedává logiku.

Nazývat to způsobem jako vyhladovění nebo zestátnění, tak já jsem si našel z roku 2009, a budu to tady opakovat furt dokola, ODS navrhuje zrušit poplatky za ČT i rozhlas a ekonomicky je zestátnit. A to bylo, prosím pěkně, v době, kdy to v těch jiných zemích nebylo. My jdeme teďka cestou, kde to je v 17 zemích Evropské unie. Ano, na různý způsob - jsou to různé daně, různé napojení na státní rozpočet, různé koeficienty. To je pravda. Ale vlastně kopírujeme ten stav ve většině zemí Evropské unie. Naproti tomu ODS před 16 lety to chtěla udělat a v těch zemích to nebylo.

Tak mi teď řekněte, kolegyně, kolegové, jak to, že vy tedy právo zrušit poplatky za ČT a Český rozhlas jste měli, a my tedy jako to nemáme? Nebo já tomu nerozumím. To je první věc.

Druhá... To je ten rozdíl, kde my jsme to říkali i před volbami. My jsme to říkali i před volbami, takže my nepřekvapujeme. Naproti tomu to, co se odehrálo v tom minulém volebním období, a to bych chtěl připomenout, tak tam vy jste překvapili. Vy jste ve volebním programu neměli, že budete zvyšovat koncesionářské poplatky. Neměli jste to. Neříkali jste to před volbami. Neměli jste to v programu. Dokonce rok a půl po volbách ministr kultury, který je gesční ministr, sdělil, že nebude zvyšovat koncesionářské poplatky. Následně rok před volbami jste je navrhli zvýšit. To znamená, vy jste udělali přesně to, co Martin Kupka nám tady vyčítal: nedodržení slibu. Nemluvili jste o tom. A zázračně rok před volbami tak, aby se to schválilo půl roku před volbami, jste navrhli zvýšit koncesionářské poplatky.

To mi tedy řekněte, jestli tohleto jako nevnímáte jako nedodržení slibů? A nám zároveň vyčítáte, že mi dodržujeme to, co jsme transparentně říkali před volbami, to, co říkáme po volbách. A já respektuji, že vám se to nelíbí. Ale jsme v tomhletom konzistentní a nepřekvapujeme.

Vy jste naproti tomu bez ohledu na to, co jste říkali, a jak říkám, co slíbil i váš ministr kultury, navrhli zvýšit koncesionářské poplatky. Tu debatu jste kolem toho nevedli - to, co vyčítáte teďka nám, já byl předseda mediálního výboru, tak jsem u toho byl přímo, a najednou tohleto bylo v pořádku. Mimochodem ten náběh byl od 1. května, když už se bavíme vždycky o tom náběhu a o tom překvapení, kdo co má, jak se má připravit. Ale rozumím tomu, že když se někomu peníze přidávají, tak se na to připravovat nemusí, než když by někdo o peníze přišel. Tak tolik jenom na vysvětlenou.

Znovu, ODS to navrhovala už v roce 2009, za prvé. Za druhé, vy jste v minulém volebním období navzdory svým proklamacím a navzdory svému slibu gesčního ministra přišli s úplnou otočkou. Naproti tomu my naplňujeme to, co jsme říkali, ne že bychom to promlčeli před volbami, abychom získali hlasy a teďka jsme najednou překvapili, ale jenom to naplňujeme. A vy nám vyčítáte, že naplňujeme to, s čím nás sem ti lidé poslali a co po nás chtějí. A to je prostě dodržování toho programu.

Jak říkám, vy s tím můžete nesouhlasit, ale nemůžete nám tohleto vyčítat, protože pak byste vlastně po nás chtěli: vy jste vyhráli volby, ale prosím, naplňujte náš program, jinak vás budeme za to kritizovat. Tolik ta drobná poznámka. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane místopředsedo. Paní poslankyně, budete muset chviličku počkat, s přednostním právem se přihlásil předseda klubu TOP 09 Jan Jakob a potom s druhým přednostním právem předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem k programu nechtěl vystupovat, ale na kolegu Nachera zareagovat musím. Nemůžu mluvit za ODS, ale mluvím za TOP 09 a za sebe jakožto člověka, který se problematice médií a mediální legislativy za naši stranu dlouhodobě věnuje. Padla tady spousta věcí s tradičním dvojím metrem Patrika Nachera a je potřeba to uvést na pravou míru.

Za TOP 09 rozhodně v problematice médií, médií veřejné služby jsme konzistentní a jsme konzistentní dlouhodobě. Ve volebním programu před těmi pěti téměř už lety za koalici SPOLU bylo to, že zajistíme udržitelné, dlouhodobě udržitelné financování médií veřejné služby. Možná si pod tím lze představit cokoliv, ale já si pod tím jednoznačně představoval a představuju doposud, že financování médií veřejné služby bude po letech jednoznačně předvídatelné, transparentní a dostatečné, tedy vlastně i v souladu s novou platnou evropskou legislativou. A tak se i stalo.

Ano, to projednávání bylo poměrně dlouhé. A bylo dlouhé proto, že jsme vedli otevřenou veřejnou debatu, debatu se všemi aktéry, ať s dotčenými institucemi, tedy Českou televizí, Českými rozhlasem, ale i debatu s ostatními hráči na trhu tak, aby byl zachován duální systém. A ten výsledek dle mého soudu jednoznačně odpovídá tomu, co jsme měli jako koalice SPOLU ve volebním programu a co zároveň bylo i v programovém prohlášení vlády. Takže z mého pohledu, z pohledu TOP 09 a výroků představitelů TOP 09 jsme jednoznačně postupovali konzistentně. A to, co jsme slibovali, tak také bylo naplněno, včetně toho indexačního mechanismu, na což jsem hrdý, že se do té novely prosadilo. Otázkou je, jestli s vašimi zásahy vůbec na nějakou indexaci dojde.

Nicméně ten rozdíl ve vašem konání oproti tomu, jak jsme debatovali, jak jsme prosazovali ty změny v minulém období, a ano, nebylo to rychle, trvalo to poměrně dlouho, takže ta diskuse se vedla prakticky po celou dobu minulého funkčního období. Ale to, co se děje dnes, tak je naprostý chaos, co předvádíte s vašimi úmysly, úmysly stran financování médií veřejné služby. Ano, ve volebních programech dvou koaličních současných stran jste měli, že budete rušit poplatky televizní a rozhlasové. Třetí koaliční strana (Obrací se na ministra Macinku.) - tady sedí pan předseda Motoristů - tak to ve svém volebním programu neměla.

Ten jeho výrok si velmi dobře pamatuju, působil velmi zásadově a tenkrát jsem ho velmi oceňoval. Leč situace je jiná, proběhla nějaká vaše koaliční jednání. A to co nastalo za ty poslední dny nebo týden, tak je vrchol naprostého, naprostého chaosu.

V pondělí předseda Poslanecké sněmovny pan Okamura za SPD prohlásí - popíše základní parametry navrhované novely s tím, že tu novelu všichni podepíšete, koaliční poslanci, a bude v úterý, tedy včera, předložena. Ty důsledky jsme tady probírali v průběhu včerejška. Vlastně by šlo o jednoznačnou finanční likvidaci médií veřejné služby.

Načež můj tady předřečník pan místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher za ANO včera někdy po poledni prohlásil, že žádný návrh zatím neexistuje, že na něm pracujete, propočítáváte varianty a jeho dopady a že rozhodně se v úterý žádný návrh nepodá, tedy včera.

Do toho, a to slyšíme od minulého týdne, kdy zasedal výbor pro mediální záležitosti, pan ministr kultury Oto Klempíř za Motoristy připravuje patrně nějaký návrh, nějakou ucelenou koncepci způsobu financování, žádá nás na výboru o klid na práci a zarytě mlčí. A mlčí. Vlastně i včera mlčel. Dneska tady není, tak nám k tomu asi nic neřekne.

Já se omlouvám, pane místopředsedo Nachere, prostřednictvím vaším, ale to, co předvádíte, tak rozhodně není žádná veřejná diskuse, je to naprostý chaos, kdy představitel jedné koaliční strany říká něco, o čem ostatní neví, a rozhodně to té situaci neprospívá. A já chápu, že ve veřejném prostoru, a to nejenom zástupci zmiňovaných dvou institucí, České televize a Českého rozhlasu, ale zajímá to i širokou veřejnost, co se tedy bude s médii veřejné služby dít. A já se moc omlouvám, ale na mě ten způsob, který tady...

Děkuju kolegům tady od Motoristů, že si mě natáčejí. (Poslanec Krejčí si natáčí řečníka mobilním telefonem.), asi to dají do svého archivu, budou si to pak pouštět, aby měli ty správné argumenty. To je dobře. To oceňuju...

K čemu to asi jako může vést tenhle chaos? Možná je to řízený chaos zcela účelově. A já mám obavu, že ty kroky můžou být poměrně jako jasné.

Pokud schválíte nějakou novelu ve smyslu, jak ji představil předseda Poslanecké sněmovny, tak to znamená, že ty prostředky, které mají média veřejné služby k dispozici, tak se vrátí zhruba o dvacet let. Nicméně výdaje přirozeně s inflací jsou na úplně jiné úrovni. Ta média samozřejmě mají nějaké smluvní závazky a to nejsou závazky, které jdou krátkodobě vypovědět. Ty závazky jsou na řadu let dopředu, ať už se to týká vysílacích práv, třeba i na sportovní přenosy, týká se to třeba už olympiády za dva i za čtyři roky. Ale i závazky na vlastní tvorbu. A říkali to představitelé obou dvou médií v průběhu včerejška, že to je otázka spíše měsíců, zvlášť kdybyste to prosadili, což neprosadíte, to vám garantuju, to my tady budeme bojovat. Neprosadíte, aby to bylo účinné od půlky roku. Tak já chápu, že se vám nelíbí, že tady vystupuju. Jak jsem říkal v úvodu, nechtěl jsem vystupovat, musím ale reagovat na kolegu Nachera, který tady svým dvojím metrem neříkal věci úplně přesně a správně.

Abych se vrátil k tomu. Je to otázka měsíců, kdy ty instituce se dostanou do platební neschopnosti nebo dokonce do bankrotu. Co se stane potom? Přijde vláda a řekne: Tak jo, my to chápeme, máte tady závazky, to jako nejde, aby Česká televize, Český rozhlas úplně zbankrotovaly, tak my vám pomůžeme, my vám dáme tu účelovou dotaci ze státního rozpočtu za tím a tím účelem. A kde je pak už ta nezávislost médií veřejné služby? Tady už je zcela evidentní vztah, který není vyrovnaný, kdy je naprostá závislost finanční těch médií na vůli vlády, na vůli vládní většiny. A pak přijdete možná konečně. Mezitím bude mít pan ministr kultury ten klid na práci a připraví asi nějakou změnu systému modelu toho financování. Otázkou je, jestli výsledkem bude to zestátnění médií veřejné služby nebo úplná likvidace, že když to bude v tom bankrotovém stavu, že to zrušíte, že to nemá smysl.

No a ten scénář z toho, jaké máme informace, tak já myslím, že může být velmi pravděpodobný a pro úroveň demokracie v naší zemi je mimořádně zdrcující. Protože média a média veřejné služby obzvlášť jsou nedílnou součástí demokratické společnosti a ten tlak, který na ně vyvíjíte už nyní, tak je naprosto, naprosto nepřijatelný.

My chceme, pane kolego Nachere, vaším prostřednictvím, my chceme, aby se konečně vedla veřejná diskuse. Ať vědí média veřejné služby, představitelé, co je může čekat. Hlavně ale ať to ví i široká veřejnost. A možná ta otevřená transparentní diskuse by pomohla i tomu, že byste si vy mezi sebou v rámci koalice vlastně ujasnili, co chcete.

Říkal jste, že ty modely ve světě se vyvíjejí. Ano, vyvíjejí. Vy do těch modelů, které počítáte jako financované přes státní rozpočet, tak počítáte i ty modely, které tak nefungují. Prostě v tom výčtu je takhle máte. A to zmiňované Finsko, Švédsko, tam je ale ten systém jiný. Mimo státní rozpočet. Jsou to speciální daně, které třeba i v případě Finska jdou přes speciální fond. Takže ty prostředky vůbec neprotékají státním rozpočtem. Ale to kolega Nacher moc dobře, moc dobře samozřejmě ví, ale úplně se mu to do té argumentace nehodí.

Co víme z vašeho programového prohlášení ještě, tak je to, že nechcete zvyšovat jakékoliv daně. Takže ten finský, švédský model i tím dle mého soudu - kéž by ne ve vašich úvahách - ale byl by v rozporu s vaším programovým prohlášením. Tak usuzuji, že ty jsou úplně, úplně mimo hru.

Co nám zbývá? Jaké modely? Tak vaše inspirace je jednoznačná. Jezdíte často opakovaně za představiteli nejvyššími Slovenska, kde čerpáte z jejich zkušeností, v tomto týdnu jste byli mnozí z vás - nevím, jestli už se vrátili kolegové z hnutí ANO... A tady pan předseda od Motoristů taky byl v Maďarsku.

Tam víme, jak ty transformace probíhaly, a probíhaly de facto podle toho scénáře, který jsem popisoval před pár minutami, který evidentně, zdá se, chystáte. Takže ta vaše cesta je průhledná, je jasná, čeho chcete dosáhnout, ten cíl je jednoznačný. Chcete, aby média veřejné služby byla hlásnou troubou vlády, aby byla přímo závislá na vládě, a to rušení poplatků televizních a rozhlasových, to je takový vedlejší produkt tohoto vašeho cíle, který je ryze populistický, může být do jisté míry populární, ale ty prostředky i ze státního rozpočtu jsou samozřejmě prostředky všech občanů této země, takže oni to zaplatit stejně budou muset, byť je naprosto krásné, líbivé, že na tom Sipu nebo ten trvalý příkaz si budou moct zrušit. Ale věřte, mnoho voličů není tak hloupých. Oni na tenhle populismus neskočí. Oni moc dobře vědí, že ty peníze se někde vzít musí, a vy je chcete vzít asi ze státního rozpočtu.

To jsem měl zapotřebí tady jasně vysvětlit, popsat tu situaci, v jaké jsme. Z toho ani dvojím, trojím nebo kolikátým metrem Patrika Nachera se nevykroutíte. Ten chaos je naprosto neuvěřitelný. A TOP 09 v tom, jakým způsobem přistupuje ke svobodě médií, k fungování médií veřejné služby, je jednoznačně konzistentní od svého vzniku. To nemůže ani dvojí metr Patrika Nachera jakkoliv popřít. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. S přednostním právem předseda Marek Výborný.

Než přijde, předčtu jednu omluvu: Eva Decroix celý jednací den - z pracovních důvodů.

Ano, pane místopředsedo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Trochu se bojím, jak se tam nahoře stahujete kolem toho pultu s vedením Sněmovny, ale já jsem vlastně tady nechtěl vystupovat, nicméně musím se důrazně ohradit, pane místopředsedo, protože vy jste tady vystoupil a žádný bod na jednání jste nenavrhl zařadit. Já chápu, že máte přednostní právo, čili určitě neporušil jste jednací řád, nicméně nevím, jestli tohleto je ten prostor, kde se má vést tato debata. A abyste ji mohl vést, tak já mám pro vás dobrý návrh, a proto navrhuji zařadit tedy nový bod Aktuální ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií. Aktuální ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií a, pane místopředsedo, vaším prostřednictvím k vám osobně, to je přesně ten okamžik a ten bod, kdy tu debatu tady budeme skutečně moci vést. Vy jste tady pouze využil prostor, kdy se mají navrhovat body k programu.

Abych okomentoval ten svůj vlastní návrh, tak se dotknu i toho, na co jste si tady vy stěžoval, že máte právo naplňovat svůj program - program hnutí ANO, Motoristů, SPD, programové prohlášení vlády. Tak tomu samozřejmě rozumím a určitě vám v tom nebudeme bránit, ale my nechceme nic jiného, abyste to naplňovali. A v tom programu máte mimo jiné uvedeno, cituji: "Naší prioritou je zachování nezávislosti - zachování nezávislosti médií veřejné služby, veřejnoprávních médií." Tak pro pána krále, prosím pěkně, hurá do toho a začněte ten program naplňovat. Děláte přesně to opačné. Takže já nechci, abyste neplnili svůj program. Plňte ho. Ale plňte ho opravdu tak, jak ho máte napsán. Bohužel v tuto chvíli sledujeme přesný opak, respektive sledujeme, že se neděje nic. Ministr kultury tvrdí, že o žádném návrhu, který tady je den předtím prezentován na tiskové konferenci vlády, nic neví. Zároveň se tady hovoří o tom, že v rozporu s tím, co jste říkali a co se dotýká programového prohlášení vlády, že chcete přinést nový model udržitelného financování, tak ve skutečnosti to, co tady představíte, je snížení, a to dramatické snížení rozpočtu Česká televize i Českého rozhlasu v zásadě tak, aby to byl ten první krok k tomu, aby si ta média potom sama musela k vám přijít říct o finanční prostředky ze státního rozpočtu, a tím, abyste získali právě tu míru ochočení, kterou vy potřebujete.

Čili prosím pěkně, nevracejte se do historie. Mimochodem, koalice SPOLU měla v programu zajištění dlouhodobého udržitelného financování médií veřejné služby. Opět cituji doslova. A přesně to jsme také dělali. My jsme tam nehovořili o poplatcích, jestli budou takové, nebo onaké, ale že zajistíme dlouhodobé, trvalé, udržitelné financování médií veřejné služby. Může si každý pod tím představit v zásadě možná různé věci, ale my jsme to takto udělali. Pokud to chcete změnit, změňte to, ale změňte to v souladu s tím, co jste si dali do programového prohlášení vlády. Nic takového se tady bohužel neděje, tak v tom bodu se k tomu můžeme vrátit a můžete to vysvětlit. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju, pane předsedo. Jenom upřesnění, už teďka nelze navrhovat body do programu. To bylo možné pro poslance, kteří se přihlásili do 9.30. Jsme v druhém dni. Vystoupil jste s přednostním právem, stejně jako jsem vystoupil s přednostním právem já, a není nutné navrhovat žádný bod, stejně tak jako se to stalo včera. Tolik na vysvětlenou, takže si ani ten bod zapsat nemůžu, protože to není možné. Navrhovat body mohou pouze teďka poslanci přihlášení Katerina Demetrashvili, Jan Papajanovský a Jindřich Rajchl. Ostatní se nepřihlásili do 9.30. Tolik na vysvětlenou.

V této chvíli s přednostním právem v zastoupení předsedy Marka Bendy Lucie Bartošová.

Já předám řízení schůze.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Pane místopředsedo, díky za slovo a budu vaším prostřednictvím vlastně reagovat, nebo teď už prostřednictvím pana předsedy, na vás jako na našeho místopředsedu a na našeho ctěného korektora, což je tedy samozřejmě - ctěného korektora - na vás chci reagovat, pane místopředsedo, prostřednictvím pana předsedajícího. To je samozřejmě důležitá funkce, ale jenom do doby, kdy říkáte úplnou pravdu. Tak jenom chci upravit to, co vy jste tady říkal a z čeho vy jste vlastně nějakým způsobem osočil nebo označil odéesku, že my jsme tehdy chtěli zrušit koncesionářské poplatky. Tak jenom abychom si byli jasni, v roce 2009 to byla iniciativa pana senátora Svobody s tehdejším kandidátem do Evropského parlamentu panem Kožušníkem. Předložili to v Senátu, ani v Senátu to neprošlo. Oba pro to vlastně to měli jako nějaká administrativní řešení, ani pro to nějakou velkou podporu nehledali, ani z toho Senátu to nevyšlo. Takže jestliže vy říkáte, že to předložila a že to chtěla celá ODS, tak já se proti tomu jenom chci ohradit, že to nebylo za celou odéesku, prosím pěkně, bylo to za tyto dva zmíněné naše kolegy a my jako odéeska se k tomu prostě teďka momentálně opravdu nehlásíme.

Ty důvody, které vlastně tady předtím říkali kolegové, já je nebudu opakovat, protože prostě s nimi souzním, abych to tady neprotahovala, protože si myslím, že to není ten účel pro to, abychom to tady dneska úplně protahovali, tak jsem jenom chtěla prostě zareagovat na to a upřesnit informace, které vy jste tady dneska dal. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké dopoledne. Nyní tedy vystoupí k programu paní poslankyně Katerina Demetrashvili. Připraví se Jan Papajanovský a připraví se Jindřich Rajchl. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Katerina Demetrashvili: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážení členové a členky vlády, vážené kolegyně, kolegové, já bych dnes ráda navrhla zařadit na jednání Poslanecké sněmovny mimořádný bod k informacím zveřejněným v médiích, podle nichž měl maďarský ministr zahraničí pravidelně informovat Ruskou federaci o jednáních uvnitř Evropské unie. Pokud jsou tato zjištění pravdivá, nejde o žádný diplomatický detail, ani o vnitropolitickou epizodu v jiné členské zemi, jak se to určitě budete snažit ospravedlnit, ale jde o mimořádně závažné podezření na jednání, které podkopává důvěru mezi spojenci, oslabuje naši jednotu v rámci Evropské unie a přímo nahrává agresivní politice Putinova režimu.

Říkala jsem to tu opakovaně, ale bohužel to mnohým pořád nedochází. Česká republika je zemí, která má historickou zkušenost s ruským imperialismem, s nátlakem Moskvy i s tím, jak destruktivní může být rozkládání evropské a alianční solidarity zevnitř. A proto právě my nemůžeme mlčet ve chvíli, kdy se objevují informace, že představitel členského státu Evropské unie mohl sloužit jako informační kanál pro zemi, která vede útočnou válku proti Ukrajině, destabilizuje Evropu a otevřeně vystupuje proti našim bezpečnostním zájmům.

Vážená vládo, vám nezáleží na naší budoucnosti? Na budoucnosti občanů, na budoucnosti nás mladých? Bohužel pan Macinka nás tady už opustil. Já jsem doufala, že tu zrovna bude - možná jev bufetu - a doufám, že přijde. Panu Macinkovi vždycky tak trochu, promiňte, klesá ego, když si ho někdo byť jen všimne, byť jen kriticky. Tak já bych tu ráda navrhla platformu, aby se mohl zkusit ospravedlnit. Protože tahle Sněmovna, občané, mladí lidé, voliči všech nás si zaslouží od vlády slyšet jasnou odpověď, zda tato vláda považuje zveřejněné informace za bezpečnostní hrozbu pro Evropskou unii a její členské státy? Jak se k tomu plánujeme postavit? Zda se vláda distancuje od výroků vicepremiéra Petra Macinky, který relativizoval či vlastně jistým způsobem obhajoval jednání, které zavání kolaborací s nepřátelskou mocností? Jak bude česká vláda aktivně bránit tomu, aby se proruské postoje a omlouvání ruských zájmů stávaly součástí české vrcholné politiky? Navrhuji zařadit bod s názvem Hájíte české nebo ruské zájmy, pane ministře Macinko? A to jako první bod pořadu. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, mám poznamenáno, a předposlední v pořadí vystoupí pan poslanec Jan Papajanovský a připraví se pan poslanec Rajchl. Vašich pět minut, prosím.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím navrhnout bod, který se nazývá Plány Ministerstva pro místní rozvoj - osud sociálního začleňování a dále projektu na Transformaci sídliště ve Šluknově. Je to bod, který osobně považuji za mimořádně důležitý, protože pocházím z Ústeckého kraje, jsem poslanec za Ústecký kraj a mimořádně mě znepokojily zprávy, které se ke mně v posledních dnech dostaly o tom, co se odehrává na Ministerstvu pro místní rozvoj ve věci Agentury pro sociální začleňování. Jako starosta České Kamenice s Agenturou pro sociální začleňování spolupracuji už sedmým rokem a podařilo se nám v našem městě, které je zasaženo bohužel sociálním vyloučením stejně jako další desítky, možná stovky obcí v České republice, zrealizovat úspěšné projekty v řádu vyšších desítek milionů korun. Podařilo se nám dostat stovky lidí z dluhové pasti, podařilo se nám dostat desítky dětí z chudoby, zabydlet je, zavést terénní programy, asistenty prevence kriminality a rozjet výkupy nemovitostí v sociálně vyloučených lokalitách. Agentura pro sociální začleňování neměla historicky dobrou pověst vždy, nicméně jak mám možnost její fungování sledovat v průběhu těch posledních let, tak na její straně došlo k výrazné stabilizaci, ke zlepšení a vnímám to tak, že v současné době je velmi dobrým partnerem pro to, aby se v obcích a městech napříč Českou republikou dařilo proti sociálnímu vyloučení bojovat.

Přiznám se proto, že jsem s hrůzou sledoval zprávy o tom, že má dojít k reorganizaci Agentury, že má na Ministerstvu pro místní rozvoj dojít k reorganizaci, v rámci které mají být zrušena všechna vedoucí místa pracovníků Agentury s tím, že tyhle změny se pracovníci Agentury dozvěděli z médií, nebylo jim to dopředu nějak oznámeno. Na Ministerstvu pro místní rozvoj kvůli tomu panuje stávková pohotovost a z mojí zkušenosti a z rozhovoru s těmi pracovníky opravdu hrozí to, že systém boje proti sociálnímu vyloučení, který není dokonalý, není funkční na sto procent, ale pomáhá - já opravdu mám tu zkušenost s tím, že pomáhá - tak hrozí, že tento systém bude rozvrácen. Abychom mohli tyto obavy vyvrátit, respektive abychom se dozvěděli, co za tím vším stojí, tak proto žádám aby byl tento bod zařazen do programu. Není to jenom požadavek nás jako České Kamenice nebo představitelů České Kamenice. Vznikla petice na podporu nějaké transparentnosti a informací o tom, co se děje, co se děje v Agentuře pro sociální začleňování, pod kterou jsou podepsaní představitelé Děčína, Teplic, Liberce, Brna, Nového Boru a dalších měst napříč Českou republikou, která dlouhodobě s Agenturou úspěšně spolupracují. Myslím si, že tady na fóru Poslanecké sněmovny bychom si zasloužili vysvětlení toho, co se s Agenturou pro sociální začleňování děje, jaký bude další postup a jaký bude osud sociálního začleňování.

Zmíním ještě jednu důležitou věc. Předchozí vláda rozjela na konci svého funkčního období projekt Transformace sídliště ve Šluknově. Sídliště ve Šluknově je jednou z řekl bych nejhorších vyloučených lokalit, které v České republice máme. Podařilo se domluvit integrovaný přístup, který byl domluven na úrovni kraje, obce a státu s tím, že to měl být ukázkový projekt toho, jak sociálně vyloučenou lokalitu, která zahrnuje stovky, možná přes tisíc obyvatel, transformovat a posunout ji dopředu tak, aby Šluknov neměl tady ten velký problém. Zase z médií jsme se dozvěděli a potvrdili to mimo jiné představitelé Ústeckého kraje, ve kterém vládne hnutí ANO, tam nevládnou současné opoziční strany, že i projekt tohoto sídliště ve Šluknově je ohrožen, že jeho transformace možná neproběhne. To je opět něco, co mě velmi zarazilo, protože to má vliv na osudy desítek, stovek lidí a byl bych rád, abychom se zde na půdě Poslanecké sněmovny dozvěděli, jak to tedy bude, jak to bude s Agenturou pro sociální začleňování, jak to bude se sídlištěm ve Šluknově, jestli tyto transformační projekty pokračovat budou nebo nebudou?

Opakuji, navrhuji bod jako první v pořadu jednání: Plány MMR, osud sociálního začleňování a dále projektu na Transformaci sídliště ve Šluknově k zařazení jako první bod dnes.

Dále navrhuji druhý bod k zařazení do jednání a to tím, že kolega Marek Výborný ho už navrhnout nemohl, tak navrhuji druhý bod: Aktuální ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií jako druhý bod v pořadí dnešního jednání. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, já si to jenom poznamenám, takže to mám poznamenané. Teď jako poslední vystoupí pan poslanec Jindřich Rajchl. Prosím, vašich pět minut.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji mockrát, pane předsedající, dobré dopoledne všem. Já budu velmi stručný, já bych si dovolil navrhnout jako bod programu na dnešní zasedání Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prošetření okolností, systémových souvislostí a institucionálního fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy, akciová společnost, ve věci z podezření z korupčního jednání, takzvaná kauza Dozimetr. Tento návrh byl doručen řádně Poslanecké sněmovně, je to Návrh na zřízení vyšetřovací komise dle čl. 30 naší Ústavy a § 48 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., v platném znění. Dokument byl doručen - má číslo 656, splňuje veškeré zákonné požadavky, to znamená je k němu přiložen arch s podpisy více než jedné pětiny členů Poslanecké sněmovny. Jsem přesvědčen, že je na místě, abychom tady tuto komisi zřídili, neboť kauza Dozimetr je patrně, alespoň z mého subjektivního pohledu, nejzásadnější vůbec kauzou, kriminální kauzou po roce 1989 a zásadním problémem v oblasti prorůstání organizovaného zločinu do nejvyšších pater politiky. A myslím si, že v té celé věci proběhlo tolik systémových selhání, kdy my samozřejmě jako parlamentní vyšetřovací komise nenahrazujeme orgány činné v trestním řízení, ale máme řešit systémová selhání exekutivy a justice, že je opravdu na místě, abychom tuto komisi zřídili, abychom se touto problematikou zabývali. Já se samozřejmě, pokud ten bod bude zařazen, tak já se potom podrobně vyjádřím k tomu návrhu, nicméně jsem přesvědčen, že občané této země naprosto důvodně mají dojem, že některým lidem, některým subjektům není měřeno stejně jako ostatním a rovnost před zákonem coby základní princip - to známé "padni komu padni" by mělo opravdu být dodrženo a myslím si, že je naší povinností vůči občanům této země, abychom se velmi důsledně touto kauzou zabývali. Tento bod navrhuji na pořad dnes po bodu číslo 24, tedy po sněmovním tisku 113. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se po sále, zdali se ještě někdo hlásí k do rozpravy ke změně programu? Už ne určitě. Nikoho nevidím, zagonguji.

Vidím, že už jsme tady v dostatečném počtu.

 

Jako první bychom hlasovali návrh na zařazení nového bodu na program schůze, paní předsedkyně klub Pirátů Richterová, název je Hrozba neproplacení 100 milionů z fondu EU v souvislosti se střetem zájmů poradkyně ministra práce a sociální věcí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, přihlášeno 173 poslanců, pro 69, proti 88. Návrh byl zamítnut.

 

Další dva návrhy jsou předseda ODS Martin Kupka. První se jmenuje SynBiol, skutečně vyřešený střet zájmů Andreje Babiše?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení? Kdo je proti?

Hlasování číslo 55, přihlášeno 176 poslanců, pro 73, proti 88. Návrh byl zamítnut.

 

Další Martin Kupka, Likvidace ČT a ČRo - jasný záměr vládní koalice Andreje Babiše, Petra Macinky a Tomia Okamury?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, přihlášeno 176 poslanců, pro 74, proti 90. Návrh byl zamítnut.

 

Dále tady máme dva návrhy předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Toma Philippa.

 

První se jmenuje Informace ministra zdravotnictví o zajištění srozumitelné, předvídatelné a vymahatelné politiky státu při regulaci kratomu a dalších psychoaktivních látek.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 57, přihlášeno 175 poslanců, pro 74, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Další, Tom Philipp, je Dohodovací řízení o úhradách zdravotní péče pro rok 2027 se dostává do slepé uličky. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Reakce ze sálu.)

Chcete to celé, jo? Dobře, dobře, tak já prohlašuji hlasování (číslo 58) za zmatečné. Já jsem si říkal, jestli je to možné takhle dlouhé. Dobře.

 

Dohodovací řízení o úhradách zdravotní péče pro rok 2027 se dostává do slepé uličky, je návrh bodu předsedy poslaneckého klubu Toma Philippa, a dále pokračuje s jeho návrhem bez dodatečných zdrojů hrozí reálný pokles úhrad, což by znamenalo zhoršení dostupnosti a kvality péče, méně vyšetření, omezení moderní léčby a horší dostupnost inovativních léků pro pacienty se závažnými onemocněními. Proto je nezbytné nad rámec běžného růstu výběru pojistného posílit systém o dalších cca 20 miliard korun, což odpovídá přibližně navýšení o 300 korun měsíčně za státního pojištěnce. To je návrh bodu předsedy klubu KDU-ČSL Toma Philippa. Samozřejmě děkuji za to, že to předkládáte písemně. Jdete příkladem, to zase v každém případě

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, přihlášeno 176 poslanců, pro 74, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní máme předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba a název se jmenuje Řešení vysokých cen benzínu a nafty, návrh na krizový bonus.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno 176 poslanců, pro 69, proti 88. Návrh byl zamítnut.

 

Dále tady návrh paní poslankyně Evy Šrámkové. Název je Chceme chránit děti a zabránit opakování selhání systému.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 61, přihlášeno 176 poslanců, pro 76, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Teďka paní poslankyně Demetrashvili má název bodu Hájíte české nebo ruské zájmy, pane ministře Macinko? Jako první bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 62, přihlášeno 176 poslanců, pro 76, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Ještě tři návrhy.

 

Pan poslanec Papajanovský, Plány MMR, osud sociálního začleňování a dále projektu na transformaci sídliště ve Šluknově.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, přihlášeno 176 poslanců, pro 60, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Papajanovský ještě druhý návrh má, Aktuální řešení nezávislosti veřejnoprávních médií.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, přihlášeno 176 poslanců, pro 76, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Poslední, ten je již zařazen na program schůze, takže budeme hlasovat pouze už o pevném zařazení. Je to pan poslanec Jindřich Rajchl, který navrhuje zařadit bod Návrh na zřízení vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr po bodu 12, po tisku 113.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno 176 poslanců, pro 98, proti 30. Návrh byl přijat.

Tím jsme se vypořádali s hlasováním o návrzích. Přejdeme tedy ihned k prvním bodu programu schůze Sněmovny. Jedná se o návrh poslanců Aleny... (Poslanec Baxa se hlásí o slovo.)

Jo, k hlasování, tak pan poslanec Baxa, prosím.

 

Poslanec Martin Baxa: Pane předsedo, já mám jenom k hlasování hlasování číslo 56. Mám ve sjetině proti, hlasoval jsem pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Ještě jednou k hlasování, pan poslanec Radek Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Jenom k poslednímu hlasování, hlasoval jsem pro, na síti mám proti. Nezpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Paní předsedkyně Richterová ještě se hlásila k hlasování. Ne, pan předseda Hřib k hlasování.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: To jsem já, pardon. Já jsem tedy hlasoval pro, ale přišlo mi, že bude vhodné, když zrovna já se zdržím. S ohledem na to, že už je to třetí člověk... Pardon, chtěl jsem, mačkal jsem "zdržel se", mačkal jsem "zdržel se", svítilo zelené, jo? Ale s ohledem na to, že už jsem třetí, tak zpochybňuju hlasování.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Dobře, je to poslední hlasování...

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Sorry za zmatek. Hlasoval jsem "zdržel se", svítilo zeleně. Zpochybňuju hlasování. Na sjetině svítilo zeleně.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: No, je to poslední hlasování, tak dobře. Ještě jednou tedy.

 

Budeme nejprve hlasovat o té námitce na zpochybnění hlasování, jestli tedy souhlasíme.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, přihlášeno 176 poslanců, pro 150, proti 7. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy budeme znovu hlasovat o návrhu. Tady pan profesor Rajchl přednesl návrh na zřízení vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr. Návrh je již zařazen na schůzi, takže zdali zařadíme pevně po bodu 12, po tisku 13.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, přihlášeno 176 poslanců, pro 89 proti 20. Návrh byl přijat.

 

Má někdo ještě něco k hlasování? Je to vyřešeno tedy? Má někdo něco ještě znovu k hlasování? Hlásí se někdo? Pan poslanec Tom Philipp, prosím.

 

Poslanec Tom Philipp: Já se jenom jdu podívat na sjetinu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Jasně. (Hlas z pléna: Pan kolega Činčila se spletl.) Moment, hlaste se. Toto je k hlasování? (Poslanec Činčila: Ano.) Prosím.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Já se omlouvám, ale zpochybňuji hlasování, protože jsem hlasoval proti a na sjetině mám pro.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já vás odhlásím všechny, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o námitce pana poslance Činčily proti hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, přihlášeno 160 poslanců, pro 152, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Budeme hlasovat ještě jednou. Už jsem vás odhlásil. Prosím o soustředění, abychom se dostali k dalšímu bodu programu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh na pevné zařazení komise ke kauze Dozimetr, vyšetřovací komise? Kdo je proti? Kdo je proti?

Hlasování číslo 69, přihlášeno 160 poslanců, pro 88, proti 21. Návrh byl přijat.

 

Je hlasování v pořádku? Nikdo neměl technické problémy nebo nějaké jiné? Nikoho nevidím, že se hlásí. Já to považuji tedy za to, že jsme prohlasovali, hlasovali o všech návrzích.

 

Nyní bychom tedy přešli k prvnímu bodu dnešního programu, což je

Aktualizováno 26. 3. 2026 v 0:21.