(pokračuje Jiří Barták)

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se smlouvami o finančních službách uzavíranými na dálku
/sněmovní tisk 16/ - prvé čtení

Bod byl přerušen 12. 3. 2026 na 10. schůzi Poslanecké sněmovny. Byl přerušen po úvodním vystoupení místopředsedkyně vlády a ministryně financí Aleny Schillerové a před vystoupením zpravodaje pro prvé čtení poslance Vojtěcha Munzara. Nyní tedy budeme pokračovat a prosím, aby se a vidím, že ještě i paní ministryně se k tomu přidá dál. Takže v tom případě, paní ministryně, máte slovo.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych vám předložila vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se smlouvami o finančních službách uzavíranými na dálku.

Předložený vládní návrh představuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2023/2673, kterou se mění směrnice 2011/83/EU, pokud jde o smlouvy o finančních službách uzavřené na dálku a zrušuje směrnice 2002/65/ES. (V sále je hluk.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, paní ministryně, věřím tomu, že si mnozí pamatují úvodní slovo paní ministryně, takže ho nemusí poslouchat, ale prosím ti, co si to nezapamatovali, aby měli krásný poslech, aby ostatní se opravdu trošičku omezili v hovorech. Děkuji.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Směrnice nahradila po 23 letech rušenou evropskou úpravu sjednávání finančních služeb pro spotřebitele na dálku. Za tu dobu došlo v regulaci finančních služeb k významným změnám. Prakticky všechny větší sektory mají vlastní, často velmi robustní sektorovou úpravu. Nová regulace sjednávání finančních služeb na dálku má proto sloužit jako takzvaná záchranná síť, tedy poskytovat ochranu spotřebiteli v případě těch finančních služeb sjednávaných na dálku, které nemají svou vlastní evropskou sektorovou úpravu nebo které jsou z působnosti evropských sektorových předpisů výslovně vyloučené. Takovými službami mohou být například některé spořicí a vkladové produkty, krátkodobá neživotní pojištění, penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo nově vznikající služby v oblasti finančních inovací.

Směrnice do značné míry přebírá stávající pravidla, proto je již nyní česká právní úprava s novou směrnicí částečně kompatibilní. Návrh zákona mění a doplňuje primárně ustanovení občanského zákoníku, ve kterém je transponována stávající evropská úprava. Částečně pak zasahuje do zákona o ochraně spotřebitele a také do několika zákonů upravujících finanční trh. Cílem návrhu zákona je výlučně transpozice směrnice a neobsahuje žádnou národní úpravu. Návrh zákona tak transponuje pouze ty prvky nové směrnice, které v české právní úpravě dosud nejsou obsaženy nebo nejsou s novou směrnicí plně kompatibilní. Jedná se zejména o oblasti předsmluvních informací, práva na odstoupení od smlouvy, náležitého vysvětlení informací o finanční službě a ochrany spotřebitele před nekalými praktikami v on-line prostředí. Směrnice částečně zasahuje i do obecné úpravy spotřebitelských smluv a zavádí pro ně zcela nový institut tlačítko pro odstoupení od smlouvy.

Jedná se zřejmě o nejviditelnější prvek této transpozice, který se, jak vyplývá z evropské předlohy, uplatní nejen na smlouvy o finančních službách, ale na všechny spotřebitelské smlouvy sjednané v on-line prostředí, tedy při jakémkoliv on-line prodeji zboží nebo služeb, typicky při nákupu v e-shopu. Nově tak bude možné od smlouvy odstoupit stejně snadno, jak ji šlo uzavřít. Podle směrnice má být nová právní úprava účinná již od 19. června 2026, proto vás žádám o podporu tohoto návrhu zákona. Vzhledem k blížícímu se termínu účinnosti také si dovolím navrhnout potom později zkrácení lhůt pro projednání ve výborech, a to o 30 dnů na 30 dnů. Ale ještě se k tomu přihlásím v průběhu obecné rozpravy. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní ministryně. Nyní tedy budeme pokračovat a prosím aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vojtěch Munzar. Máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl zpravodajskou zprávu k tomuto vládnímu tisku, to znamená, k vládnímu návrhu novely několika zákonů v souvislosti se smlouvami o finančních službách uzavíranými na dálku, který implementuje směrnice EU 2023/2673. Touto novelou se totiž novelizuje celkem 11 zákonů. Paní ministryně tady už popsala, čím se tato novela zabývá. Primárně se novela zabývá finančními službami uzavíranými na dálku jak přes on-line rozhraní, tak například telefonicky, hypotéky, pojištění, investice, paní ministryně to tady popsala a má za cíl posílit ochranu spotřebitele dvěma způsoby. Rozsahem poskytovaných informací a také zákazem nekalých praktik, který by v on-line prostředí navedly spotřebitele k uzavření pro něj méně výhodných smluv, ale smluv výhodnějších například pro poskytovatele, to znamená v rámci, konkrétně v rámci nějakých srovnávačů dávat nahoru nabídky, které jsou nevýhodné.

Český právní řád je již částečně kompatibilní se zmíněnou směrnicí, ale chybí některé úpravy pro on-line prostředí, jako je právě ochrana před manipulativními praktikami. Návrh novely a tím se tady budu zabývat já ve zpravodajské zprávě podrobněji, obsahuje i prvek, který tady zmínila paní ministryně, který se netýká jen poskytovatelů finančních služeb, ale prakticky všech aktivních prodejců v on-line prostředí, tedy dotkne se všech e-shopů v  naší zemi. Pro ně se zavádí takzvané povinné tlačítko odstoupení od smlouvy. Já jsem se obrátil jako zpravodaj na několik dotčených asociací touto novelou, například jako je fintechová asociace či Asociace pro elektronickou komerci, abych zjistil, zda tato novela nejde nad rámec směrnice a zbytečně povinnosti nezpřísňuje, zda nedochází k tolik oblíbenému v našem prostředí gold-platingu.

Vesměs mi potvrdili, že k takovému gold-platingu nedochází až na jednu jedinou výjimku, paní ministryně, a to je zmíněné tlačítko. Směrnice totiž uděluje obchodníkům povinnost zajistit spotřebiteli možnost od smlouvy uzavřené na dálku prostřednictvím takzvané funkce pro odstoupení od smlouvy, nikoliv povinnost zřídit konkrétní technické řešení v podobě tlačítka. Český návrh zákona však tuto funkci, která je zmíněna ve směrnici, transponuje daleko rigidnějším způsobem, když výsostně stanoví povinnost použít tlačítko nebo obdobný ovládací prvek.

Může se to zdát jako drobnost, která sem nepatří, ale právě touto změnou textu se česká právní úprava odchyluje od textu i smyslu směrnice, která pojem tlačítko nepoužívá, a naopak výslovně připouští různá technická řešení, například odkazy nebo jiné prvky on-line rozhraní, pokud plní požadovanou funkci.

V řadě členských států, například v Dánsku, v Litvě, v Polsku, byla právě směrnice transponována technicky neutrálním způsobem, který se drží pojmu funkce pro odstoupení od smlouvy bez předepsání konkrétního ovládacího prvku. Skutečně se to může zdát jako drobnost nehodná jednání na plénu Poslanecké sněmovny. Nicméně pokud takovou povinnost přijmeme rigidnějším způsobem a dáme kompetence dozorujícímu a kontrolnímu orgánům, aby to kontrolovaly, tak známe už v minulosti příklady, že někdy ty kontroly jsou velmi formalistické a nějaká funkce naplňující smysl zákona a naplňující smysl této směrnice může být pokutována za to, že nezvolila konkrétní technické řešení v podobě tlačítka. Proto bych chtěl s paní ministryní diskutovat o tom v dalším čtení, zda bychom se nemohli vrátit v tomto k původnímu textu směrnice, a to je diskutovat o funkci.

Tímto končím zpravodajskou zprávu. Chtěl jsem na toto upozornit, protože přece jen se toto řešení týká všech e-shopů v České republice. Není jich málo. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu zpravodaji. Zároveň děkuji všem, kteří udržují klid v sále.

A než se přesuneme do rozpravy, tak omluvy: poslanec Matěj Gregor od 19.30 z osobních důvodů, poslanec Pavel Outrata celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Pospíšil od 19.15 do 20.30 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Filip Turek od 19.15 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Lukáš Vlček od 20 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Renáta Zajíčková celý jednací den z pracovních důvodů a pan poslanec Pavel Žáček od 19.18 hodin z osobních důvodů.

Nyní tedy otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili pan poslanec Jan Jakob, pan poslanec Vojtěch Munzar a paní poslankyně Lucie Sedmihradská. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já doufám, že dnes už vystupuju naposledy, ale i přesto mi dovolte několik poznámek k tomuto vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se smlouvami o finančních službách.

Jedná se o vládní návrh, sněmovní tisk číslo 16, což svědčí o tom, že to je ještě návrh, který vlastně schvalovala předchozí vláda, pokud se nepletu, a který má především za cíl upravit český právní řád v oblasti finančních služeb v návaznosti na evropskou legislativu, jak tady zaznělo.

Když někomu vysvětluju, o čem ten zákon je, tak se stalo takovým symbolem ono tlačítko. Mám obavu, že to tady spěje dokonce ke sporu o tlačítko. Já si myslím, že to je dobrý prostředek pro spotřebitele. Nechci zpochybňovat, jakkoliv to, co říká kolega Munzar, prověřme to. Ale tento symbol mi přijde jako krok správným směrem.

Nicméně tato novela není jenom o tlačítku, a proto bych se chtěl stručně věnovat pěti oblastem, kterých se dotýká. První z nich je vlastně reakce na vývoj finančních trhů, který se v posledních letech jednoznačně dramaticky změnil. Dříve byly finanční služby poskytovány téměř výhradně v kamenných pobočkách bank nebo finančních institucí, dnes se velká část těchto služeb poskytuje na dálku, prostřednictvím digitálních platforem, přes mobilní aplikace nebo prostřednictvím různých on-line rozhraní.

S tímto vývojem se samozřejmě pojí i nové právní otázky. Jak má být uzavíraná smlouva na dálku? Jaké informace musí klient dostat před uzavřením smlouvy? Jaké má mít možnosti odstoupení? A jak zajistit, aby digitální prostředí nebylo zneužíváno k netransparentním, nekalým praktikám. Právě na tyto otázky musí legislativa reagovat. A tato novela je jedním z kroků, jak právní rámec přizpůsobit realitě dnešních finančních trhů.

Druhou klíčovou oblastí této novely je ochrana spotřebitele. Finanční produkty patří mezi nejsložitější produkty, se kterými se běžný občan setkává, ať už jde, jak i paní ministryně tady říkala, o úvěry, investiční produkty, pojištění, nebo různé formy spoření. Pro běžného spotřebitele je často velmi obtížné posoudit skutečné náklady produktu, rizika spojená s investicí nebo dlouhodobé důsledky finančního rozhodnutí. Proto musí existovat jasná pravidla, která zajistí, že klient dostane všechny důležité informace včas a ve srozumitelné podobě. Novela se snaží právě tuto oblast zpřesnit, například pokud jde o informační povinnosti poskytovatelů finančních služeb, nebo o pravidla uzavírání smluv na dálku.

Další důležitý aspekt tohoto návrhu je harmonizace českého práva s evropskou legislativou. Finanční služby jsou dnes jedním z nejvíce evropsky regulovaných sektorů. A důvod je jednoduchý. Finanční trh je z podstaty věci vlastně mezinárodní, aspoň na té evropské úrovni určitě. Finanční instituce často působí ve více státech současně a klienti mohou využívat služby poskytovatelů z různých zemí Evropské unie.

Pokud chceme, aby české firmy mohly na tomto trhu fungovat, a zároveň byli čeští spotřebitelé chráněni stejně jako spotřebitelé v členských státech, musejí být základní pravidla sjednocená. Tato novela je tedy také součástí širšího procesu sjednocování pravidel finančního trhu v rámci Evropské unie.

Vedle ochrany spotřebitelů je důležitý ještě jeden aspekt - právní jistota pro poskytovatele finančních služeb. Finanční instituce potřebují jasná a předvídatelná pravidla. Pokud jsou pravidla nejasná nebo zastaralá, vzniká právní nejistota, která může vést například k soudním sporům, regulatorním problémům nebo omezení nabídky některých služeb.

Modernizace právního rámce proto není jen otázkou regulace, ale otázkou konkurenceschopnosti finančního sektoru. Dobře nastavená regulace totiž umožňuje finančním institucím inovovat a nabízet nové produkty, aniž by byla ohrožena ochrana klientů.

A konečně, dostávám se k širšímu principu, který bych chtěl v této debatě zdůraznit. V oblasti finančních služeb musíme vždy hledat rovnováhu mezi dvěma cíli. Na jedné straně je to ochrana spotřebitele, stabilita finančního systému a transparentnost trhu. Na straně druhé jsou to inovace, konkurence a dostupnost nových finančních služeb. Pokud bude regulace příliš slabá, hrozí zneužívání trhu a poškození klientů. Pokud bude naopak příliš rigidní, může brzdit inovace a rozvoj moderních finančních služeb. Úkolem zákonodárců je proto najít správnou rovnováhu.

Tento návrh zákona reaguje na vývoj finančního trhu, který se v posledních letech výrazně proměnil. Jeho cílem je přizpůsobit českou legislativu moderním formám poskytování finančních služeb, posílit ochranu spotřebitelů a zároveň zajistit, aby český finanční sektor fungoval v souladu s evropskými pravidly. Proto považuji za správné, aby se tímto návrhem dál Poslanecká sněmovna zabývala a aby byl podrobně projednán zejména na rozpočtovém výboru, kde se nepochybně také budeme věnovat onomu na úvod zmiňovanému tlačítku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče a předsedo. A nyní tedy pan poslanec Vojtěch Munzar.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já jsem uvedl svou zpravodajskou zprávu, teď mi dovolte trošku bližší pohled a možná navážu na pana poslance Jakoba, vaším prostřednictvím. Zrovna tato regulace vede k tomu, že rozšiřuje okruh informací pro spotřebitele a zároveň zakazuje nekalé praktiky - manipulativní na tom on-line prostředí, které by navedly spotřebitele k nesprávnému, záměrně nesprávnému rozhodnutí. V takovém případě stanovovat pravidla a reagovat na moderní digitální dobu, to je v pořádku.

Na druhou stranu často v rámci ochrany spotřebitele se stává to, že se zde přijímají, i na evropské úrovni se přijímají regulace, které vlastně snímají potom tu osobní odpovědnost za individuální rozhodnutí z jednotlivců, z klientů a de facto ji přenášejí na stát. A pak čím dál tím více v naší společnosti slýcháme věty typu: stát nás dostatečně neochránil před něčím, před čímkoliv, i když to bylo třeba chybné rozhodnutí jednotlivce, a my skutečně musíme vážit na lékárnických váhách, jakým způsobem ty regulace přijímat budeme.

Nicméně co se týká tohoto tisku, je to skutečně ta minimální možná novela. Ale vrátím se ještě k tomu zmiňovanému tlačítku. My nemáme problém s tím, abychom dostáli směrnici. Naopak, když někdo uzavírá na dálku nějakou smlouvu, má právo i na odstoupení. To znamená, každý ten web nebo e-shop by měl tuto funkci nabízet. Nám jde spíš o to, abychom zase se nestali svědky formalismu, že bude v zákonu napsáno tlačítko, a pak kontrolní dozorové orgány budou vyžadovat konkrétní podobu technického řešení po jednotlivých e-shopech. Podle nás by stačilo k naplnění této směrnice a záměru zákona, pokud by tam byla skutečně funkce, nikoliv tlačítko. To byla reakce na pana kolegu Jakoba, vaším prostřednictvím. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A zatím tedy poslední přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Lucie Sedmihradská.

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Takže ještě jednou dobrý večer. Já bych tedy ráda za poslanecký klub Starostů a nezávislých vyjádřila podporu rychlému projednání tohoto vládního návrhu. O lhůtách již tady mluvila paní ministryně. My návrh podporujeme zejména kvůli jeho přímému pozitivnímu dopadu na ochranu našich občanů.

Ta předloha, ten návrh modernizuje pravidla pro digitální věk a zavádí velmi praktické nástroje, jako je to už opakovaně diskutované povinné tlačítko pro odstoupení od smlouvy v on-line rozhraní. To zajistí, aby spotřebitelé mohli smlouvu ukončit stejně snadno, jako ji on-line uzavřeli. Je to princip férovosti, který dlouhodobě prosazujeme. Zákon navíc bojuje i proti manipulativním technikám v aplikacích, které klamou spotřebitele a ovlivňují jejich svobodné rozhodování. Vzhledem k tomu, že jde o čistou technickou transpozici, tak podpoříme ty avizované zkrácené lhůty. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní poslankyni a nyní bych poprosil o vystoupení paní ministryni, která bude chtít načíst zkrácení lhůt.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ano, já, jak jsem avizovala ve své úvodní řeči, navrhuji zkrácení lhůty na projednání ve výborech o 30 dnů na 30 dnů Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A pokud se nikdo nehlásí... Máme tady s přednostním právem předsedkyni klubu Pirátů Olgu Richterovou. Máte slovo.

Poslankyně Olga Richterová: Jenom velice stručně. Myslím, že už se blížíme k hlasování. Jenom velice stručně. Vlastně to takzvané tlačítko, čili prostě to, aby bylo stejně jednoduché tu službu sjednat jako od ní odstoupit, považujeme za opravdu tak velký přínos, že samozřejmě ten nástroj, jak to tady co nejrychleji prosadit, čili zkrácení lhůt, také podpoříme. Tolik pro stručné dovysvětlení.

A jenom bych ráda zdůraznila, že když se někdy hází spousta špíny na Evropskou unii, pak tohle je také věc, co přišla z Evropské unie, tak je dobré si připomenout, že řadu praktických věcí se daří i zlepšovat.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Rozhlížím se, jestli je ještě někdo přihlášen. Ne, tím pádem prosím končím obecnou rozpravu a nyní tedy budeme hlasovat za chviličku. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Vidím, že tomu tak není, přistoupíme tedy k hlasování. Jenom se ptám, je potřeba odhlásit? Ne.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru? Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 49, přítomno 167 poslanců, pro hlasovalo 115, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.

Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Není tady takový návrh.

V tom případě jdeme tedy k poslednímu hlasování, a to je zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 50, přítomno 168 poslanců, pro hlasovalo 117 poslanců, proti žádný. Návrh na zkrácení lhůty o 30 dnů byl přijat. V tuto chvíli tedy ukončuji projednávání tohoto bodu.

A přesuneme se k bodu dalšímu, kterým je

Aktualizováno 26. 3. 2026 v 0:21.