(pokračuje Jan Skopeček)

2.
Návrh poslanců Aleny Schillerové, Patrika Nachera, Borise Šťastného, Tomia Okamury a Taťány Malé na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 119/ - prvé čtení dle § 90 odst. 2

Upozorňuju tedy, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 119/1 a já poprosím, aby předložený návrh uvedla za navrhovatele paní poslankyně Alena Schillerová. Paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych představila poslanecký návrh zákona, který řeší situaci starobních důchodců, kteří byly dotčeni změnou v poskytování státního příspěvku schválenou v minulém volebním období.

Klientům ve třetím penzijním pilíři s přiznaným starobním důchodem přestal být od 1. července 2024 poskytován státní příspěvek, ale nebylo jim umožněno ze systému bez sankcí odejít, pokud neměli splněno požadovaných pět let spoření. Takoví účastníci byli tedy nuceni buď dál spořit bez státního příspěvku, nebo spoření ukončit, ale v takovém případě přišli o již připsané státní příspěvky, nebo pokud neměli odspořeny alespoň dva roky, i o své vlastní prostředky.

Tuto situaci tímto návrhem chceme napravit. Starobním důchodcům, kteří dosud v systému jsou, umožňujeme ze systému bez sankcí odejít, i když nemají splněno požadovaných pět let spoření. Doplňuji, že se jedná o možnost pro těchto zhruba 150 000 účastníků. Zda ji využijí nebo ne, bude samozřejmě na nich. Pokud budou chtít nadále spořit a využívat například daňové zvýhodnění, které zůstalo zachováno i pro důchodce, pak samozřejmě mohou.

Účastníkům s přiznaným starobním důchodem, kteří systém opustili a přišli přitom o již připsané státní příspěvky, nebo dokonce v některých případech i o své vlastní prostředky, navrhujeme vrátit tyto prostředky zpět. Jedná se celkově ke konci roku 2025 o cirka 14 000 osob. Jakmile tento tisk projde celým legislativním procesem, tak od prvního dne příštího kalendářního měsíce získají tito klienti lhůtu půl roku na to, aby požádali svou penzijní společnost o vrácení těchto prostředků. Stát následně tyto prostředky penzijním společnostem kompenzuje. Pro státní rozpočet půjde o výdaje ve výši zhruba 60 milionů korun. Považuji je za rozumnou investici do obnovení důvěry účastníků ve státem podporované spoření na stáří.

Jsem přesvědčena, že tato novela je správný krok. Nikdo by neměl být trestán za to, že si v dobré víře založil doplňkové penzijní spoření v předdůchodovém věku a nedostal od Fialovy vlády férovou možnost reagovat na následné odebrání státního příspěvku penzistům. Desítky tisíc spořících seniorů od nás tuto možnost férově a bezplatně dostane a bude jenom na nich, jestli se ji rozhodnou využít. Vedle toho navrhujeme úpravy zákona o daních z příjmu, které zajistí, že plnění vyplacená účastníkům podle nově navrhované úpravy zákona o doplňkovém penzijním spoření nebudou podléhat dani z příjmu fyzických osob a že založením možnosti ze systému předčasně vystoupit nepřestane být daný produkt daňově podporovaným produktem spoření na stáří.

Navrhujeme schválení tohoto návrhu již v prvním čtení, protože my jsme se v té době, když vaše vláda, teď mluvím k opozici, když vaše bývalá vláda tento krok udělala, tak jsme se obrátili na Ústavní soud. Neuspěli jsme, byť tedy v tom odůvodnění docela se vyjadřoval k tomuto postupu Ústavní soud poměrně příkře. Já jsem tehdy dala veřejný slib jménem hnutí ANO a koalice se k tomu připojila, naše vládnoucí koalice později, když jsme ji ustanovili, že tuto nespravedlnost napravíme. A teď tak činíme. Je jenom na vás, jestli dáte veto nebo nedáte veto, protože já si prostě myslím - a budeme tady mít zanedlouho zákon o spotřebitelském úvěru, budeme tady mít tyto věci, které s tím souvisí, schválila to naše vláda minulý týden, a myslíme si, že když bojujeme proti šmejdům, proti finančním šmejdům, tak by se stát neměl chovat jako šmejd. Děkuji vám za pozornost a děkuji za podporu. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Pikora. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Dámy a pánové, návrh zákona vám byl rozeslán jako sněmovní tisk 119/0 dne 27. února 2026. Je navrženo projednání návrhu zákona tak, aby s ním Sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu. Parlamentní institut vypracoval stanovisko ke kompatibilitě tisku s právem EU pod číslem 0-119. Vláda zaslala svoje stanovisko 10. března 2026, které bylo rozesláno poslancům jako tisk 119/1, a vyjádřila souhlas. Organizační výbor navrhl rozpočtový výbor jako garanční. Já v této chvíli doporučuji návrh zákona schválit již v prvém čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili tito poslanci: v pořadí vystoupí paní poslankyně Sedmihradská, připraví se pan poslanec Jakob. Tak, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Děkuji. Přeji pěkný večer. Já bych ráda na úvod sdělila, že za poslanecký klub Starostové a nezávislí nebudeme uplatňovat veto na projednání v takzvané devadesátce. Nicméně ráda bych se vyjádřila k tomu, že na tomhle případě krásně vidíme, že opravdu potřebujeme vyhodnocovat dopady přijímané legislativy. Každý zákon, i ten s nejlepším úmyslem, může v praxi vytvořit neúmyslné situace a problémy. Považuji proto za důležité, abychom si osvojili, že legislativní proces nekončí schválením zákona, že musí následovat jeho monitoring, vyhodnocení a v případě, že se v praxi objeví vedlejší nezamýšlené efekty, jako se to v tomto případě stalo u skupiny osob pobírající starobní penze, tak musí následovat rychlá a efektivní náprava. Považuji za nešťastné, že řešení přichází opět formou poslanecké iniciativy, protože by to měla být primárně vláda a její odborný aparát, kdo na základě dat identifikuje slabá místa v systému a přichází s řešením. Vládní návrhy přicházejí (procházejí?) připomínkovým řízením a mají tak hlubší analýzu dopadů. Dneska je už 24. března, takže to standardní připomínkové kolečko by se už dávno stihlo.

Z hlediska věcného, jak už jsem naznačila, podpoříme schválení v devadesátce. My považujeme férovost a předvídatelnost systému za klíčové. Ta úprava byla zcela legitimní. Bylo to legitimní politické rozhodnutí, které chtělo zacílit státní podporu penzijního spoření směrem k motivaci mladších občanů, občanů v produktivním věku a k budování jejich dlouhodobých rezerv na stáří. V okamžiku, kdy člověk čerpá starobní důchod, tato motivační funkce je přirozeně vyčerpaná.

Pokud se stát rozhodl změnit pravidla hry v průběhu, tak bylo nezbytné udělat to fér. A domnívám se, že to opatření, které je navrženo v této novele, je v pořádku.

Určitě bych byla ráda, abychom tu nespouštěli obvyklou debatu, co jsme udělali nebo říkali my a oni nebo my a vy, protože si myslím, že voliči nikoho z nás z těchto důvodů nevolili. Naším cílem by měl být stát, který své zákony nejen přijímá, ale především průběžně a poctivě vyhodnocuje a následně na to reaguje.

Věřím, že v budoucnu budeme k podobným úpravám přistupovat v rámci řádných novel na základě včasné analýzy dat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, paní poslankyně. A s přednostním právem pana poslance Jakoba předběhne pan místopředseda Nacher. Pane místopředsedo, prosím.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Pěkný večer. Vážená paní ministryně, ministři...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane poslanče, rozumím a poprosím paní ministryni (ministryně Schillerová hovoří s poslankyní Sedmihradskou u stolku zpravodajů), jestli by se ztišila, abyste mohl v klidu pokračovat. (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Děkuju. To byl technický dotaz. Poslanec Nacher se usmívá.) Tak pane poslanče, díval jste se zle na paní ministryni, tak proto jsem paní ministryni poprosil, aby vám dala prostor. A už můžete mluvit.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak pane místopředsedo, vy jste byl teďka hyperaktivní, děkuju za to. Já jsem ale jenom pozdravil paní ministryni, ze slušnosti jsem tak jako dámy a pánové, kolegyně, milé kolegy... Ale i přesto vám děkuji.

No, já jsem tam u tohohletoho návrhu spolupodepsán, tak si dovolím k tomu také pár slov, konzistentně k tomu, jak jsme se s paní ministryní k tomu vyjadřovali i po celou dobu vzniku tohoto materiálu.

Na začátku bych chtěl poděkovat kolegyni Sedmihradské i za její postoj a za postoj celého klubu STAN, protože ona vlastně popsala to, co bych chtěl říct.

Tady nejde o ten obsah samotný. Ano, politici se můžou rozhodnout změnit podmínky něčeho, co garantuje stát, co zajišťuje stát. Nicméně, dámy a pánové, neměl by to dělat jaksi retroaktivně, neměl by to dělat u běžících smluv. Neměl by to dělat u živých smluv. Neměl by to dělat tam, kde je ta vázací doba. A vy víte, že já jsem to kritizoval. U stavebního spoření jste to udělali, tam ta vázací doba je šest let, a u tohohletoho pro ty seniory je to pět let. To znamená, tomu, kdo je v tom systému, nemůže to ukončit, tak vy mu nemůžete změnit jednostranně podmínky.

Paní ministryně tady o tom hovořila. My přece posledních deset let tady měníme jednu normu za druhou tím prospotřebitelským směrem, kde bojujeme proti různým šmejdům. Energošmejdi, kyberšmejdi, kdy když silnější strana změní ty podmínky, tak té slabší dáme možnost na to adekvátně reagovat.

To, co se tady odehrálo, je pro mě úplně neuvěřitelné. My jsme tady přijali něco, kde nejenom že měníme podmínky u běžících smluv, což je za mě naprosto nepřijatelné, nepředvídatelné pro ty lidi, ale my dokonce je tam zamkneme.

Já si pamatuju - a ptal jsem se na to tehdy ministra Zbyňka Stanjury. Ona se vedla debata na Ministerstvu financí, jak to udělat pro ty lidi, kteří chtějí odejít jak u stavebka, tak u tohohle penzijka, že když někdo bude chtít odejít, tak se mu umožní odejít i s jeho penězi. To byla jedna z variant. A pak se to zamítlo.

To znamená, vy jste tam, nezlobte se na mě, kolegyně, kolegové - a já se těším na vystoupení kolegů Jana Jakoba a Vojtěcha Munzara, co k tomu řeknou - vy jste tam ty lidi normálně zamkli. Vy jste prostě řekli - v případě, že nesouhlasíte s jednostranně změněnými podmínkami, tak tam musíte zůstat v tom systému, protože když tam nezůstanete, tak přijdete o již připsané příspěvky za ty roky minulé. Proto já tomu říkám nepřímá retroaktivita. Ty příspěvky už tam jsou připsané. Ale ten člověk o to přijde jenom proto, že tam nechce setrvat za stávajících změněných, horších podmínek.

A my neděláme tímhle návrhem nic jiného, než jenom že to odemkneme. Umožníme těm lidem, když se změnily ty podmínky, aby se mohli sebrat a se svými penězi odejít pryč.

A co my tady celou dobu řešíme s finanční gramotností? Aby ti lidé a spotřebitelé byli samostatní. Kolegové, vy se prezentujete oba dva, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, jako pravicové subjekty. My chceme po těch lidech, aby se sami rozhodovali. A vy vlastně jim tím návrhem řeknete - my vám jednostranně změníme podmínky, ale musíte tam zůstat. Vy si nemůžete sebrat ty peníze a jít někam jinam, kde by to pro vás bylo výhodnější... To je zamčení klienta v tom systému. Mimochodem to kritizoval Ústavní soud, byť to celé neshodil, ale tenhleten prvek zkritizoval.

Takže my tam navrhujeme právě to odemčení. Paní ministryně už to představila. Ti lidé budou mít možnost na podání lhůtu půl roku. Jenom připomenu statisticky, těch lidí, kteří přišli o státní příspěvky už připsané za ty roky minulé, těch je asi 16 tisíc, tak těm se zaplatí náhrada. Těch, kteří dokonce přišli o svoje vlastní prostředky, nejenom státní, tak těch je 100. Dohromady ten náklad je nějakých 60 milionů, jak řekla paní ministryně financí.

A teď já se vás ptám, stojí 60 milionů za to, že vy vlastně dlouhodobý produkt, který tady funguje 30 let, znevážíte a snížíte důvěru lidí střadatelů jít do nějakého holportu se státem? Když ten stát se v této konkrétní chvíli v tomto konkrétním produktu choval přesně jako ti finanční šmejdi? Vždyť vy byste byli první, co byste se rozčilovali. Jednostranně změním podmínky a pak řeknu - ale nesmíš na to jako spotřebitel reagovat, pokud reaguješ, přijdeš o peníze, které už na tom účtu tam máš za ty roky předchozí. To je úplně nepřijatelné.

Takže ten stát se v tomhletom chová jako ti šmejdi, vůči kterým ale tady rukou nerozdílnou koalice - opozice hlasujeme posledních deset let a měníme jednu normu za druhou. Takže já vůbec nerozumím, jak takovýhle návrh vznikl. A je to úplně přes kopírák jako u toho stavebního spoření.

Takže rekapitulace. Prostě vy jste zamkli klienty... Já teď nevím, protože na mě dělá posunky kolega Jakob, pane místopředsedo. Já jsem teďka asi třetí koaliční poslanec, co vystoupil dneska od 14, za 5,5 hodiny jste tady mluvili jenom vy, konkrétně Jan Jakob tady měl docela dlouhý projev. Já mám tady věcnou věc, kde popisuju to, co vy jste tady vytvořili.

A vy jste za 60 milionů korun hodili přes palubu důvěryhodnost lidí. Jak chcete přesvědčovat lidi, aby investovali do různých produktů typu - penzijní doplňkové spoření se to dneska jmenuje nebo se to bude jmenovat nějak jinak, bude jiný produkt, to je jedno, moderní třeba stavební spoření a tak dále? A jak je chcete přesvědčit, aby do toho ti lidé šli, když vy tady uděláte takovou věc, abyste jakože ušetřili nějaké peníze pro tu chvíli?

Ale ona to řekla i paní poslankyně Sedmihradská. Mohli jste to udělat. Mohli. Ale od nových smluv, prosím pěkně. Ale to byste se pak nemohli pochlubit, že jo, jakoby nějakým výsledkem. Tomu se říká nějaká předvídatelnost jako práva.

To znamená, za mě jsem rád, že jsme to tady navrhli, že jsme s tím úplně začali. My jsme to slíbili v případě, že to podání k Ústavnímu soudu neuspěje. Já doufám, že to projde co nejrychleji, protože my narovnáváme tu nespravedlnost. My nezpochybňujeme vaše právo měnit podmínky, ale nedělejte to, prosím pěkně, tak, že poškozujete ty lidi, nedáte jim možnost na to reagovat a vlastně se chováme proti tomu, co jim furt říkáme a děláme z těch lidí vlastně finanční otroky v tomhletom případě - ty tady musíš zůstat, my jako stát chytrý jsme se rozhodli změnit podmínky, nemůžeš nic dělat, prostě to musíš strpět.

A pamatuji si, že pan ministr financí dokonce těm lidem radil - tak si tam dávejte jenom stovku a udržujte ten systém uměle, buďte tam, dejte si tam stovku a nějakým způsobem...

Takže prosím pěkně, rozum do hrsti. Ideální by bylo, kdyby na to veto nebylo. Já jsem dneska na grémiu slyšel, že tam veto bylo. Omlouvám se tedy takhle ještě na mikrofon, protože jsem to řekl i na tiskové konferenci. Tam zaznělo, že to je jako veto všech opozičních stran, STAN tam nezaznělo, že se ho to netýká, teďka na mikrofon, ani Piráti tedy evidentně ne, takže to je dobře, to tam nezaznělo, tak za to jsem rád. Já budu první ten - a nejsem rád, když někdo generalizuje opozici jako celek. Jsem rád, že v tomhletom ta opozice se jako rozpůlila a jsou tady strany, které tohleto uznávají. Nezpochybňují politickou sílu něco prosadit. Zpochybňujeme to, že to má nepřímou retroaktivitu a že to zamyká ty klienty. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já o žádném vetu zatím informaci nemám... (Poslanec Nacher mimo mikrofon: Přijde.) Ale asi přijde, dobrá. Tak nyní vystoupí podle pořadí pan poslanec Jakob.

 

Poslanec Jan Jakob: Tak děkuju, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se pokusím být poměrně stručný, ale zároveň věcný. A troufnu si říct rozhodně bez dvojího metru. Dovolte mi tedy několik poznámek k tomuto projednávanému sněmovnímu tisku. A rád bych začal tím podstatným, tedy původní změna, která vstoupila v účinnost od roku 2024, měla jasným a racionální cíl - stát nemá dotovat spoření lidem, kteří již pobírají starobní důchod. Státní příspěvek v rámci třetího pilíře má motivovat k tvorbě rezerv na stáří, nikoliv být benefitem vypláceným ve chvíli, kdy už tato fáze života započala.

To je princip, který považuji jednoznačně za správný. Nyní náhodou, že ho potvrdil i Ústavní soud, který konstatoval, že nejde o nepřípustnou retroaktivitu a že stát má právo nastavení těchto podpor měnit. Jinými slovy, směr byl správný.

Ale, a to je fér si říct, provedení mělo vedlejší efekt. Vznikla skupina lidí, kteří se ocitli v situaci, kdy přišli o státní příspěvek, ale zároveň nemohli ze systému odejít bez finanční ztráty. Takzvaní uzamčení účastníci. (Poslanec Nacher z lavice: Já to říkal také.) No já to říkám taky a prosím, aby pan kolega Nacher na mě nedělal posunky a nehalekal tady z druhé řady. Tak já dokonce - je to paradoxní, občas se to stává, tak v tomto případě říkám něco podobného, co kolega Nacher, tedy vznikli tak zvaní uzamčení účastníci. A tady se dostáváme, ano, k podstatě této novely. Ta se snaží tento problém napravit. Umožňuje bezsankční výstup ze systému a v některých případech i kompenzuje ztráty. Z hlediska jednotlivce to je pochopitelné v mnoha ohledech i spravedlivé.

Ale dovolte mi prosím, několik otázek. Opravdu chceme kompenzovat všechny, kteří byli změnou dotčeni? I ty, kteří se sami rozhodli ze systému odejít? Není zde rozdíl mezi těmi, kteří v systému zůstali uzamčeni, a těmi, kteří učinili aktivní rozhodnutí odejít? A pokud tento rozdíl existuje, neměli bychom ho reflektovat i v tom navrženém legislativním řešení? Protože v současné době návrh nebo podobě návrh říká: Bez ohledu na to, jak jste reagovali, stát vás zpětně kompenzuje. Je to jistě vstřícné, ale je to také principiální a spravedlivé? Nevede to k tomu, že zpětně stíráme důsledky individuálních rozhodnutí? Nevytváříme precedent, že každá změna pravidel bude následně kompenzována, pokud se objeví negativní dopady? Fiskální efekt tohoto rozhodnutí je opravdu velmi malý. Mluvíme o částce kolem desítek milionů korun. Takže to není otázka rozpočtu. Je to otázka principu.

Proto si myslím, že bychom měli vést tuto debatu i o variantě, která by byla cílenější. Zaměřit pomoc skutečně na ty, kteří jsou v systému stále uzamčeni a nemají racionální možnost volby. Takové řešení by zachovalo férovost vůči těm, kteří se ocitli v pasti, ale zároveň by více respektovalo odpovědnost těch, kteří se rozhodli jednat.

Dámy a pánové, tento návrh neřeší špatný cíl, ale nedokonalou realizaci. A to je důležité rozlišovat. Zároveň bychom si měli dát pozor, abychom při opravě jedné nedokonalosti nevytvářeli precedent, který do budoucna oslabí stabilitu pravidel a princip spravedlnosti. Proto považuji za legitimní se ptát, zda zvolené řešení je skutečně nejlepší možné, zda by nebylo vhodné je ještě víc zacílit. A v tomto smyslu bych k tomu návrhu rád předložil i pozměňovací návrh. Rád bych i diskusi opravdu nad těmito otázkami vedl, a to i na úrovni výborů. A nejenom proto, ale po dohodě s dalšími kolegy, tedy z klubu, za tři kluby TOP 09, ODS a KDU-ČSL tímto vetuji projednávání podle § 90. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Děkuju. Eviduji tuto informaci. A nyní vystoupí pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já než začnu mluvit věcně o této novele, tak já si neodpustím poznámku na pana kolegu Nachera, vaším prostřednictvím, který tady zavádí novou disciplínu, protože většinou se reaguje na vystupující až po tom, co vystoupí, on tady zavádí novou disciplínu, že už reagoval dopředu na mě a na pana kolegu Jakoba, aniž bychom vystoupili. Je to jako zajímavá změna pravidel Sněmovny, uvidíme, jestli v tom bude pokračovat.

Ale teďko vážně k tomuto bodu, který považujeme také za velmi závažný. Já stejně jako kolega Jakob chci připomenout, aby to tady nevyznělo, že bylo jenom nějaké chybné rozhodování, které naopak ještě Ústavní soud potvrdil ústavnost toho, jak to bylo projednáváno. Ta tehdejší reforma byla skutečně zvýšením motivace vlastního spoření na stáří. Tehdy to provázelo i zvýšení státního příspěvku pro ty, kteří si na stáří spoří. Jak zde řekl pan kolega Jakob, ti, kteří si spoří na stáří. Ale nikoliv pro ty, kteří si spoří ve stáří. To je ten rozdíl. Protože naší motivací a naším účelem bylo skutečně zvýšit vlastní odpovědnost lidí za to, jakým způsobem si spoří na důchod. Protože přiznejme si a musíme si to říct úplně na rovinu a musíme to říkat i občanům na rovinu - vzhledem k demografickému vývoji spoléhat pouze do budoucna jenom na státní důchody, tak ten, kdo si uchovat nějakou životní úroveň z předchozího aktivního života, tak nic jiného nezbývá, než aby si sám na stáří spořil a stát by k tomu měl vytvářet podmínky právě zvýšením motivace. A tehdy byla otázka, jak v těch omezených zdrojích najít systém, aby se mohly ty státní příspěvky zvýšit.

Pokud si někdo spoří na stáří, tak kromě toho, že jsme se tehdy bavili o změnách v doplňkovém penzijním spoření, tak já bych tady rád připomněl, že se tehdy zavedl i daňově uznatelný nový produkt, velmi moderní produkt a to je dlouhodobý investiční produkt, který získal velké ocenění jak v odborné veřejnosti, tak ve finančních kruzích a snaží se do něj přihlásit další občané a stále je jich více, což je dobře. Bohužel původní penzijní připojištění, ty původní fondy a věřím, že to tady víme všichni, trpí tím, že dodnes nezabezpečuje dostatečnou ochranu úspor občanů například před inflací a vzhledem k velmi přísným požadavkům na likviditu a například investiční limity, je zhodnocení úspor velmi malé. Místo aby reálná hodnota úspor na stáří rostla, tak se mnohdy při vyšší inflaci snižuje. A to, myslím, odrazuje daleko více od vlastního spoření na stáří mnoho občanů než tady zazněla slova od paní ministryně než tato záležitost.

Zmíněné doplňkové penzijní spoření již funguje lépe, závisí na tom, jakou ten klient toho spoření na stáří si zvolí strategii, jestli si zvolí vyváženou, konzervativní nebo dynamickou.

Přes ty krátkodobé výkyvy kapitálových trhů, zejména například v těchto dnech, kdy kapitálové trhy dočasně klesají, dlouhodobě nabízí lepší zhodnocení. Právě jsem tady zmiňoval dlouhodobý investiční produkt, což je moderní produkt, velmi odborně oceňovaný.

Já bych rád, abychom vedli daleko širší diskusi o této problematice, než je pouze tato novela, a to o dvou věcech, a měli bychom to řešit primárně. Za prvé, jak ještě více motivovat lidi k soukromému spoření na stáří, jak posilovat jejich individuální zodpovědnost, a to co nejdříve, aby začali spořit během svého aktivního života a nenechávali to na posledních deset, patnáct let před důchodem.

Druhá oblast, které bychom se měli také věnovat - a možná bychom se mohli věnovat i díky tomu otevřenému zákonu ve druhém čtení - je uvolnění některých přísných limitů a věnovat pozornost reakci na modernější způsoby investování, jak u těch klasických známých produktů spoření na stáří, tak i zhodnotit dvouleté zkušenosti právě s fungováním DIPu a něco otevřít.

Ale nezůstanu jenom u těchto úvah, ale vrátím se k této novele. Ano, tehdejší reforma měla za cíl zvýšit motivaci vlastního spoření na stáří. Tady pan kolega Jakob to nazval velmi přesně. Mělo to vedlejší efekt a tato novela, kterou přinášíme, obsahuje dvě části. Je to za prvé kompenzace velmi široká a za druhé jsou to ty vázací podmínky. Ano, tady jsme ochotni s vámi velmi věcně, odborně - koukám se na pana kolegu Nachera, vaším prostřednictvím - diskutovat o tom, jak tuto vázací podmínku přesně zacílit, jak ji uvolnit. V tomto nijak neprotestujeme, nicméně je potřeba říci, že vaše slova o tom, jakože se stát chová jako šmejd a že to je retroaktivita a vaše upozorňování na stavební spoření, tak stát má právo ukončovat, změnit podmínky svých podpor.

Protože pokud bychom toto přijali, že jakmile jednou tady něco odhlasujeme, tak už je to dáno, tak bychom se nedostali k žádným změnám, a stavební spoření se měnilo neustále. Nechci se k tomu vracet, nechci to rozvíjet, tuhle diskusi. Jenom chci říci, že jsme s vámi ochotni diskutovat o šíři té vázací podmínky, budeme s vámi o tom diskutovat. Na druhou stranu jsem tady chtěl zdůraznit, že motivace pro ty změny byla taková, aby se zvýšila motivace soukromých občanů, kteří si vlastními prostředky spoří na stáří, aby se mohl zvýšit státní příspěvek. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Kubíček. Pane poslanče, prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuju za slovo, pane předsedající. No, byla to taková hezká bramboračka, prostřednictvím pana předsedajícího, pane Kolego Munzare. Já vás mám rád a vím, že ekonom jste, ale vy jste tady obhajoval neobhajitelné. Ministryně financí i Patrik Nacher tady hovořili o nespravedlnosti těch lidí v tom systému. Oni tady nehovořili o tom, že by se neměly hledat nové cesty k spořícím produktům, motivovat lidi v produktivním věku, aby si spořili, ale o tom, že uprostřed hry jste změnili pravidla. Tak to bylo.

Já jsem jeden z těch dotčených, pane kolego. Jsem jeden z těch dotčených a mě se to dotýká, proto se za to budu bít. Já jsem měl slíbený ten příspěvek, měl jsem ho dostávat do 65 let nějakou formou. Najednou ejhle, spořím si, pochopitelně, je to jasná záležitost, ale takových lidí bylo mnoho a ti lidé cítili velkou nespravedlnost. My jsme podali stížnost, stížnosti nebylo vyhověno, ale všechny věci, které jste tu obhajoval, ten Ústavní soud odsoudil, odsoudil je.

Takže, když budete stanovovat pravidla hry, tak je stanovte pro ty nové, tomu rozumíme. Od ministryně financí jste to slyšeli. Slíbili jsme těm lidem, že tuto křivdu napravíme a tak se děje. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Nacher, připraví se pan poslanec Bureš.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju. I přes ten nesouhlas děkuju za ten, řekněme, vřelejší tón, než jsem predikoval tady. Vidíte, tak možná je to tím, že něco předvídám a vy to pak vylepšíte. Ale já jsem chtěl znovu upřesnit, aby mi bylo rozuměno. My nezpochybňujeme to, že stát má právo změnit podmínky. My tady mluvíme o tom, že když už ten stát mění podmínky, tak to má dělat od nových smluv. To je to, o čem hovořím. Hovořím o vázací době - aby mě zase někdo nechytal za slovo - typu u penzijka nebo u stavebka cílová částka. Ta může být naplněna třeba za 20 let. Penzijní připojištění nebo penzijní doplňkové spoření může být na 20, na 30 let. Tak pozor, já mluvím o vázací době. To znamená, bavím se o době, kdy ten člověk nemůže adekvátně reagovat.

Nebavím se o celém průběhu té smlouvy, abyste mi neřekli, že když stát jednou něco změní, tak pak má možnost to změnit až za 30 let. Jo, rozumíme si? Má právo změnit to ten stát, ale má nechat doběhnout ty vázací doby. Ještě jinak, když už sáhne i do toho, tak aspoň tam ty lidi nemá nechat zamčené a má jim dát svobodnou volbu sebrat se s těmi penězi a říct: Vy jste mi změnili podmínky - stejně jako energetická společnost - vy jste mi zvýšili ceny a já odcházím, i když to mám na dobu určitou. To přece umožňuje energetický zákon. To jsme změnili. Ne, že mi zvýší cenu a já tam budu muset zůstat. Takže vždycky ten slabší má mít možnost reagovat a to tady v tomhletom případě nenastalo. O tom se bavíme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Bureš, připraví se pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, že by bylo ještě zapotřebí trošku edukace. První věc, prosím pěkně, stát nemá žádné peníze. Jsou to vždycky peníze daňových poplatníků. To znamená, tady se jedná o transfer peněz daňových poplatníků někomu, kdo si dělá nějaký spořící produkt a ten produkt mu ve své podstatě tím zhodnocujeme. To znamená, zhodnocujeme mu jeho úspory. Tolik první faktická poznámka.

Ta druhá. Dneska tady zazněla citace od respektovaného ekonoma Davida Marka. David Marek byl také členem Národní ekonomické rady vlády, která právě k tomu, co se tady tehdy odehrálo, k tomu, co dneska se má vrátit zpátky, dávala stanovisko, že jsou pro zrušení státního příspěvku u důchodců, kteří již pobírají důchod. Je to logické, protože tam prostě chybí motivační efekt, protože státní příspěvek má motivovat k hromadění peněz na dobu, kdy člověk nebude mít příjem, a pokud už člověk je v důchodu, tak se podpora stává spíš bonusem k úsporám.

Také se jedná o fiskální úsporu. To znamená, stát tímhletím krokem vlastně ušetří miliardy korun ročně, které může využít jinde, například na zvýšení příspěvku pro ty, kteří si spoří do toho důchodu, do té penze. Také ten další efekt je zneužívání systému, protože mnoho seniorů využívalo penzijní připojištění jen na minimální povinnou dobu, to znamená na tu pětiletou, aby si vybrali státní příspěvky, což ve finále deformovalo trh s dlouhodobými investicemi. Děkuji za malé edukativní okénko.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já děkuji za dodržení času. Vystoupí pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Na pana poslance Kubíčka, vaším prostřednictvím. Já jsem byl možná rozšafný a trošku složitější ve svém vystoupení, tak se to pokusím ještě jednou shrnout. Já jsem to tady zasazoval do toho rámce, proč se vlastně k celé změně tehdy přistoupilo tak, aby se zvýšila motivace aktivních lidí vstoupit do nějakého systému na stáří. Proto jsem tady mluvil o těch zvýšených příspěvcích, proto jsem tady mluvil také o dlouhodobém investičním produktu. Samozřejmě v těch omezených zdrojích se hledaly možnosti, jak to udělat. Skutečně zopakuju to, je to spoření na stáří, ne spoření ve stáří. To je první věc.

Druhou věc, kterou jsem tady zmínil, je, že ano, jsme ochotni a schopni diskutovat o té vázací podmínce, která individuálně mohla být samozřejmě nespravedlivá. Tak to znamená, jsme o tom ochotni hovořit. Ale to, proč se to tehdy i takto přijímalo, byl důvod, že byla obava z důsledku toho, že by se rozkolísal systém v důsledku masivních odchodů z toho systému. Vysvětloval jsem to tady. Myslím že to nebyla bramboračka. Takže děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A do rozpravy se hlásí paní poslankyně Richterová. Vy s přednostním právem paní ministryně (Ministryně Schillerová mluví mimo mikrofon) nebo s přednostním právem se chcete přihlásit? Počkáte? Tak paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Přeju pěkný večer. Vážená paní ministryně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolím si jenom stručnou poznámku k tomu, že tohle je jenom jeden příklad z věcí, které jsou potřeba u nás v tom penzijním spoření řešit. A ano, to je věc, která se v té veřejné debatě objevila v posledních, já bych řekla, letech. My jsme ji jako Piráti uchopili v květnu minulého roku, v květnu 2025, a zkrátka ta úprava, ta regulace fondů v České republice, si za nás žádá opravdu jasné kroky. A tohle, co tady dnes vidíme, je jenom nějaké dílčí, vlastně drobné, napravení něčeho, co za nás je určitě možné diskutovat, ale nemá to ten obří dopad, který může mít změna nastavení správních poplatků v českých penzijních fondech, protože tam je ta podstata problému, proč jsou nízké výnosy penzijních fondů pro české střadatele a potom druhá věc, ta příliš svázaná pravidla investování. Ano, jsou takhle příliš svázaná v některých typech těch fondů. Nicméně prostě ten výsledek je jednoduchý. Lidé si třeba i celý život nebo dlouhodobě spoří a nakonec přicházejí o stovky tisíc korun na tom důchodu. Takže tím, že tady paní ministryně je, tak já se ráda zeptám, zda tímhle směrem, který my jsme už ten minulý květen navrhli a Česká národní banka tam i dala stanovisko neutrální, což bylo tehdy potvrzení toho nastavení těch poplatků na 0,4 procenta, je jaksi navrženo konzervativně a přijatelně, že to pro ty fondy nebude představovat, že by nebyly životaschopné, tak zda tímto směrem, a vypadá to tak ze zpráv z médií, že chce jít. Já si myslím, že by to bylo dobře pro naši zemi. Když se podíváme na mezinárodní srovnání, tak ty české penzijní fondy patří mezi nejméně výnosné v Evropě a prostě je to ta kombinace těch příliš vysokých poplatků a těch velmi konzervativních, velice omezených, možností investic, takže ty peníze nepracují a ten systém těch penzijních fondů pak neplní tu svou funkci, aby lidé skutečně měli pořádné přilepšení k důchodu.

Já jenom zdůrazním, že vlastně jde o to, aby i mladí lidé, rodiny měli ne naději, ale nějakou rozumnou míru jistoty, že když si budou spořit, tak budou mít důstojný důchod, že když se budou chovat zodpovědně, tak se jim to opravdu vrátí za těch několik desítek let, a proto za mě by bylo skvělé, kdybyste se paní ministryně vyjádřila i k tomuhle rozměru, kdy nestačí hasit prostě za nás ty jednotlivé problémy, a tak. Jako jsme to udělali v tom minulém období, kdy jsme přinášeli ta konkrétní řešení, tak teďka jsme znovu nahráli, naše dva tisky jsou v tom systému. Takže za ten náš pirátský klub my budeme velice rádi, když se o tom bude jednat, jestli ty parametry mají být navržené trošku jinak. Jestli prostě to rozvolnění investic má být nějakým způsobem ještě omezeno nebo jestli ty správní poplatky třeba nejsme schopni srazit ještě trošku níž z těch 0,4 procenta, aby byly ty výnosy pro lidi ještě větší, ale budu velice ráda za to vyjádření, protože si myslíme, že to je v zájmu lepší budoucnosti obecně pro střadatele u nás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji A nyní vystoupí v rozpravě paní ministryně Schillerová.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo pane místopředsedo. Já bych teď ještě v obecné rozpravě požádala nebo načetla návrh na zkrácení lhůt o 45 dnů na 15 dnů tak, aby bylo jednacímu řádu učiněno zadost a pak až ukončíte rozpravu, tak bych to ještě shrnula tu diskusi v závěrečném slovu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, že navrhujete zkrácení lhůt o 45 dnů na 15. Pardon, ještě jednou (Ministryně Schillerová mluví mimo mikrofon.). Jestli můžete na mikrofon.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Zkrátit lhůtu o 45 dnů na 15 dnů k projednání ve výborech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji (Ministr Juchelka mluví mimo mikrofon.). Slyším, pane ministře, děkuju za péči o můj sluch, ale slyším. Děkuju pěkně, ale chtěl jsem, aby to zaznělo správně. Ptám se, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Nikdo takový není. Končím tedy obecnou rozpravu. Je zájem o závěrečná slova? Ano, paní ministryně inzerovala, pak se zeptám i pana zpravodaje.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji vám, pane místopředsedo, Já si dovolím shrnout. Čeká nás, předpokládám, rozpočtový výbor, to je jasné, ten bude garanční. Čeká nás druhé, třetí čtení, takže bude dostatek prostoru o tom debatovat, ale já, prosím, bych si dovolila ocenit to, že tady byly dva kluby, pokud se nemýlím, které nevznesly veto ve projednání v takzvaném režimu § 90 jednacího řádu. Bylo to hnutí STAN a hnutí Pirátů. To velmi oceňuji, protože to beru jako projev toho, že si uvědomili, že tady se skutečně spáchala obrovská nespravedlnost. Vy ostatní, ODS, TOP 09, jste mě nepřekvapili. Nepřekvapili jste mě tady v tomto směru a KDU mě teda překvapilo, protože se vždycky stavělo do role takového toho ochránce těch slabých, bezbranných a za sociální politiku, tak to mě překvapilo, to si dovolím jenom takové povzdechnutí, jdu od toho dál.

Tady přece nejde o to, kolegyně a kolegové, že jste měli nějaký politický názor, to je legitimní. Ten politický názor byl ten, že jste prostě chtěli u běžících smluv, nakonec, udělali jste to i u stavebního řízení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, paní poslankyně, rozumím. Prosím, aby se ti, co přicházeli do sálu, aby se zdrželi nějakých hlasitých projevů tak, abychom mohli projednávání tohoto tisku, který probíhal poměrně klidně, i dokončit.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju, pane místopředsedo. Udělali jste to u stavebního a teď se teda bavíme o penzijním připojištění, o státním příspěvku. Bylo to vaše legitimní rozhodnutí, politické. My jsme pro to nehlasovali, což bylo taky legitimní. A vlastně vy jste se potom z toho zodpovídali. To nechci kritizovat, já dokonce vím, a vy to víte také, aspoň ti, co se o to zajímáte, že už v roce 2011 tehdy rozhodoval Ústavní soud o podobné situaci, kterou tehdy udělala jiná vláda, kde sedělo tehdy ODS a TOP 09 a nevím, kdo další, abych se nespletla, bylo to za ministra Kalouska, tak tehdy už vlastně se provedlo to samé a Ústavní soud to tehdy verifikoval, takže my jsme věděli a nešli jsme do předem prohrané bitvy z pohledu toho, co už bylo rozhodnuto, to ne. My jsme šli bojovat za ty uvězněné penzisty. Za ty, kteří tam zůstali, za těch zhruba, jak jsem tady o tom mluvila, asi 130 000 lidí, kteří zůstali uvěznění v tom systému, protože jste ty podmínky změnili tak, že se z něho prostě nemohli dostat. A přišli mnozí nejen o ten státní příspěvek, ale přišli i o svoje vlastní peníze, jak tady připomínal můj ctěný kolega Patrik Nacher tak tehdy váš ministr financí doporučoval, když se ho ptali média, co mají dělat ti důchodci, těch pár důchodců, kteří tam zůstali v tom systému, tak on řekl, tak ať tam posílají stovku, než uteče ta vázací doba. O to jsme šli bojovat. Prohráli jsme, ale když se podíváte do odůvodnění toho Ústavního soudu, tak vám taky tehdy naložil, i když samozřejmě tu úpravu nezrušil. To je potřeba říct.

My nejsme, pro pana předsedu Jakoba, schopni rozlišit, kdo odešel proto, že přišel o příspěvek a kdo by odešel i bez toho. To se nedá rozlišit.

A jak bychom to taky rozlišovali, protože musíme předpokládat, že když odešel po tom, co přišel o příspěvek, takže odešel kvůli tomuto - tam je jasná časová souslednost a logika, jak jinak bychom to zkoumali? To máme dělat protokoly, máme se jich na to ptát? To je prostě neproveditelné. A myslím si, že fiskálně je to skutečně nezajímavé vzhledem k tomu, jaké škody byly napáchány. Když vy vlastně říkáte - ještě dopovím myšlenku a pak to pak to ještě doplním na nějaké další dotazy - takže vy říkáte vlastně, že bychom měli odlišit, že někdo odešel kvůli tomu, že přišel o příspěvek, a někdo, že by odešel i tak. Jak to chcete udělat? To je neproveditelné, neproveditelné. My to dělat nebudeme, my to těm lidem prostě vrátíme. Právě proto, že ztratili důvěru a že prostě ztratili to, co je tak cenné, aby tento systém fungoval.

Vy říkáte, mluvíte tady o rozkolísání systému, ale ono to nehrozí - část lidí už odešla a část lidí odejde teď. Takže to rozhodně není o rozkolísání systému - ten jste rozkolísali. Vy víte, kolik odešlo po této vaší úpravě lidí ze třetího pilíře? Půl milionu. A myslíte si, že odešli náhodou, že zrovna po té úpravě se sbalili a odešli? Proč by to dělali? Odešli v důsledku toho, že to bylo nezajímavé.

Co jste udělali třeba pro propagaci DIPu, dlouhodobého investičního produktu? Nic. Máte tam 230 000 lidí - prostě nic. To znamená, že tady se připravila ta velmi sporná důchodová reforma, nakonec jsme se - to nebudu tady rozebírat, není to tématem tohoto mého vystoupení - a vlastně všechny ty okolní - a upozorňovali jsme na to - musíte prostě zatraktivnit třetí pilíř.

A tady navazuji na dotazy paní předsedkyně Richterové, která se tady na mě obrátila. Ano, zatraktivnění třetího pilíře, na tom pracujeme. Pracovní termín mám ten, že na vládu to půjde do konce června. Má to několik bodů, na kterých pracujeme. A první, jeden z prvních bude snížení poplatků - řekla jsem to už veřejně, prostě sníží se ty poplatky. Není to normální, jaké tady jsou poplatky, není to normální.

Není normální, když si to srovnáte i v rámci tady okolních zemí. A já jsem to řekla mediálně jasně: (?) poplatky. A to bude jedna z prvních věcí, které uděláme. A pak samozřejmě další věci, na kterých pracujeme, jako je možná nějaká forma progresivity, jako je zainteresování třeba i mladých rodin, protože ty mají jiné starosti než myslet na důchodové pojištění, ale právě čím dřív začnou, tím je to lepší.

Samozřejmě vy jste mluvila o nějaké atraktivitě a chuti se zapojit i do nějakých dynamičtějších fondů - no, ale to je přece všechno potřeba na tom pracovat, jednak legislativně, jednak i z hlediska toho, že to lidem se vysvětluje, že se kolem toho dělá nějaká forma i propagace. Takže toto určitě bude tématem, strop na poplatky bude tématem. Já jsem to nakonec říkala i v době, kdy vy jste to navrhovali. Říkali jsme: ne, ta novela musí proběhnout kompletně a musí se týkat celé té úpravy, protože ten systém byl opravdu po těchto necitlivých krocích jednoznačně zdecimován.

V tuto chvíli navrhujeme to nejrychlejší, to, co jsme slíbili, to, co se týká opravdu malé skupiny lidí fiskálně, znovu opakuji, že ty skupiny jsou asi tři - 130 000, pak je tam asi 100 lidí, kteří byli úplně uvězněni, celkově to dělá dohromady 60 milionů, pokud by všichni si o to požádali - a budou mít lhůtu asi půl roku, aby to využili, a bude na nich, jestli toho využijí, nebo nevyužijí.

Takže zavetovali jste, já to beru, že na to máte právo, budeme diskutovat v rámci druhého, třetího čtení, budeme diskutovat ve výborech a věřím, že to snad nějakým způsobem blokovat nebudete, protože tohle fakt nestojí za to. Nestojí za to a vraťme těm lidem aspoň kousek důvěry, kterou měli v době, kdy uzavírali produkty, a kterou bezesporu ztratili. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní ministryně. S přednostním právem předseda klubu Jan Jakob.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju za slovo. (Hluk v sále.) Já musím reagovat, budu maximálně stručný, na ta příkrá slova paní ministryně na naši adresu, byť úplně nevím, čím jsme si je vysloužili, protože si myslím, že jsme vstřícnost sama (Ministr Červený se hlasitě směje.) - poté, co jsme zavetovali - prosím pana ministra životního prostředí, aby tak hlasitě neprojevoval svoji veselou náladu. Asi má radost, já to chápu, že Motoristi, kteří se tváří...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane předsedo, abych požádal, aby se i ostatní, prosím, vyjadřovali tak, abychom je tady v tomto prostoru moc neslyšeli. Děkuju.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Chápu, že Motoristé, kteří se tváří jako pravicová strana, oceňují, že jsme ten návrh zavetovali. A já znovu vysvětlím, proč jsme tak učinili - aspoň za náš klub, protože já jsem tady popisoval a kladl celou řadu otázek, které považuji za důležité a principiální. A rád bych podal pozměňovací návrh, který bude jistou alternativou a z mého pohledu spravedlivější variantou, tedy, aby se ten návrh týkal výhradně těch, kteří zůstali v tom systému takzvaně uzamčení, tedy uzamčených účastníků, nikoliv těch, kteří vědomě, při vědomí toho, jaké to bude mít podmínky a následky, z toho systému již vystoupili. A znovu říkám, ten původní - nebo proč k tomu došlo, tak ten návrh z mého pohledu byl jednoznačně racionální. Přece nedává logicky příliš velký smysl, aby ti, kteří již jsou pobírateli starobního důchodu, dál čerpali státní příspěvek na spoření právě na dobu, kdy budou ve starobním důchodu.

Poslední věcná poznámka. Paní ministryně teď říkala, kolik lidí houfně ten systém opustilo. Zároveň je ale férové dodat, že celá řada z nich patrně, anebo mnoho dalších nových se přihlásilo do toho systému dlouhodobého investičního produktu. Znovu zopakuji. Poté, co jsme tedy zavetovali, paní ministryně za námi přišla, jestli bychom byli ochotni přistoupit na zkrácení lhůt. A tady opakuji: ano, jsme vstřícnost sama. A řekli jsme, že tedy nebudeme vetovat tak velké zkrácení lhůt. Po těch příkrých slovech jsem trochu zaváhal, nicméně to, abych mohl tento pozměňovací návrh připravit a podat, tak prostor na to bude dostatečný, rozpočtový výbor to bude moct projednat a já budu moci v druhém čtení ten pozměňovací návrh návrh načíst.

Tak, prosím, já jsem řekl i v úvodní řeči svůj pohled, to, že vnímám, že ti uzamčení účastníci, že to není dobrý efekt toho, co byl původní záměr. Je potřeba to vyřešit. Já navrhuji cílenější variantu a byl bych rád, aby mohla být v paletě navrhovaných řešení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Mám dotaz, zda má závěrečné slovo pan zpravodaj. Ne. Dámy a pánové, rozhlížím se. Vidím, že se nehlásí už nikdo.

Takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Vidím, že se nikdo nehlásí.

Přistoupíme tedy k hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby se přikázalo toto výboru garančnímu? Zmáčkne tlačítko, zvedne ruku. Rozpočtovému výboru jako garančnímu. Kdo je proti?

Hlasování číslo 47, přítomno 169 poslanců, pro hlasovalo 133, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Vidím, že se nikdo nehlásí, tím pádem konstatuji, že tedy nebylo přikázáno žádnému dalšímu výboru.

 

A jsme u posledního hlasování a to byl návrh na zkrácení lhůt o 45 dnů na 15 dnů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení na 15 dnů? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 48. Přítomno 170 poslanců, pro hlasovalo 119, proti 3. Návrh na zkrácení lhůt na 15 dnů byl přijat.

 

A tímto tedy končím projednávání tohoto bodu.

 

A přesuneme se k bodu následujícímu, kterým je

Aktualizováno 26. 3. 2026 v 0:21.