(pokračuje Tomio Okamura)

Slib poslance

Jedním z nich je slib nového poslance.

A já vás požádám o klid v jednacím sále. Já vás požádám o klid, aby ten okamžik byl zajištěn důstojně. Takže ještě jednou vás požádám o klid!

Žádám místopředsedu mandátového a imunitního výboru poslance Michala Zunu, aby nás seznámil s kroky, které tento výbor učinil, a poté přečetl ústavou předepsaný slib, který pan poslanec složí do mých rukou, tedy do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené členky a členové vlády, dne 11. března 2026 zanikl rezignací mandát poslankyně Markéty Šichtařové a na její místo nastupuje jako první náhradník politického hnutí Svoboda a přímá demokracie za volební kraj 1, hlavní město Praha, pan Josef Nerušil. Skutečnost, že se pan Josef Nerušil stal poslancem, ověřil na své 7. schůzi mandátový a imunitní výbor a přijal v této věci usnesení číslo 25, které bylo dopisem zasláno předsedovi Poslanecké sněmovny. Podmínky pro složení slibu jsou tedy naplněny.

Nyní si vás dovoluji všechny požádat, abyste povstali a aby sem před stolek předstoupil pan poslanec Josef Nerušil a složil ústavou předepsaný slib poslance, který za malou chvíli přečtu:

Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony, slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

(Nový poslanec Josef Nerušil podáním ruky předsedovi Poslanecké sněmovny a slovem "slibuji" složil slib.)

Já děkuji za pozornost a novému panu poslanci blahopřeji k získání mandátu. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pěkný den i ode mě. Dovolte, abych tedy mezi námi uvítal nového poslance Josefa Nerušila a popřál mu v Poslanecké práci hodně úspěchů. Předpokládám, že už ví, kde má sedět a já předám slovo panu předsedovi.

Přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze, a to už si bude řídit pan předseda.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Navrhuji, abychom určili poslankyni Barboru Rázgu a poslance Hayata Okamuru. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh nevidím. Přistoupíme tedy k hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 1 přihlášeno 163 poslanců, pro 154, proti nikdo.

 

Konstatuji, že jsme ověřovateli 13. schůze Poslanecké sněmovny určili poslankyni Barboru Rázgu a poslance Hayata Okamuru.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Ančincová Hana do 15 hodin - rodinné důvody, Hoffmannová Andrea celý jednací den - pracovní důvody, Hoppe Libor celý jednací den - pracovní důvody, Kovářová Veronika celý jednací den - pracovní důvody, Kovářová Věra od 19.30 - pracovní důvody, Králíček Robert celý jednací den - rodinné důvody, Lang Hubert celý jednací den - zdravotní důvody, Langšádlová Helena od 18.30 - pracovní důvody, Pařil Patrik celý jednací den - pracovní důvody, Svárovská Gabriela celý jednací den - zahraniční cesta, Svoboda Jiří celý jednací den - zdravotní důvody, Válková Helena celý jednací den - zdravotní důvody, Vojáček Jiří celý jednací den - pracovní důvody, Volfová Jitka celý jednací den - pracovní důvody, Vondráček Radek do 15.30 - pracovní důvody, Vrána Petr od 15 do 17 hodin - zdravotní důvody. Dále ministr Bednárik Ivan celý jednací den - pracovní důvody, Šebestyán Martin do 16 hodin - pracovní důvody, Zůna Jaromír celý jednací den - pracovní důvody.

Nyní přistoupíme k návrhu pořadu 13. schůze tak, jak je uveden na poznámce. Nejdříve vás seznámím s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium.

Navrhujeme za prvé zařadit do návrhu pořadu nové volební body, Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, Návrh na volbu předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny.

Za druhé navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu. Dnes bychom začali projednávání bodem číslo 1, sněmovní tisk 85, životní a existenční minimum, zamítnutý Senátem. Poté bychom projednávali následující body z bloku Zákony první čtení v pořadí: 54, tisk 119, doplňkové penzijní spoření, tam je § 90 odst. 2, poté bod 5, sněmovní tisk 16, návrh zákona, kterým se mění zákony v souvislosti se smlouvami o finančních službách uzavíraných na dálku, dále bod 6, sněmovní tisk 46, mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních, bod 11, sněmovní tisk 57, zdravotnické prostředky, § 90 odst. 2, bod 7, sněmovní tisk 52, určování provozoven a jmenování zástupců některých poskytovatelů služeb za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení, bod 9, sněmovní tisk 55, snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou, bod 10, sněmovní tisk 56, snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou - související, bod 8, sněmovní tisk 53, ochrana spotřebitele, bod 14, sněmovní tisk 62, některé povinnosti související s opravou výrobku, bod 24, sněmovní tisk 113, ekodesign výrobků, § 90 odst. 2.

Dále zítra bychom zahájili jednání projednáváním bodů dle návrhu pořadu schůze a ve 14 hodin bychom pevně zařadili volební body v následujícím pořadí:

Nový bod návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, dále

bod 65 návrh na odvolání předsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, dále

bod 66 návrh na odvolání členů dozorčí rady Státního a zemědělského intervenčního fondu, dále

bod 67 návrh na odvolání členů dozorčí rady Státního fondu podpory investic, dále

bod 68 návrh na odvolání členů dozorčí rady Vinařského fondu, dále

bod 69 návrh na volbu předsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu,

bod 70 návrh na volbu členů dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu,

bod 71 návrh na volbu členů dozorčí rady Státního fondu podpory investic, dále

bod 72 návrh na volbu členů dozorčí rady Vinařského fondu, dále

nový bod návrh na volbu předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny, dále

bod 62 návrh na volbu členů a náhradníků Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, dále

bod 63 návrh na volbu místopředsedy Poslanecké sněmovny, dále

bod 64 návrh na volbu členů Rady Českého rozhlasu.

Po projednání volebních bodů s tajným hlasováním bychom pokračovali v 15 hodin projednáváním bodů z bloku Zákony - první čtení, a to v pořadí neprojednaných bodů z úterý, případně dle návrhu pořadu schůze.

Na závěr mi dovolte informovat vás o tom, že na 10. a 12. schůzi byly projednány body návrhu pořadu 13. schůze 3,15,16,18,19, 83, 87,88, 89, 90, 91, 93 a 95. Škrtněte si je prosím, o tomto není potřeba hlasovat, nebudou součástí schváleného pořadu 13. schůze.

To je z mé strany vše. Nyní prosím, paní poslankyně a páni poslanci, abyste se k návrhu pořadu vyjádřili i vy. A jako první přednostním právem ministr vnitra Lubomír Metnar a dále s přednostním právem, já ta přednostní práva když tak přečtu, protože stejně potom přicházíte s dotazy, takže následně předsedkyně Taťána Malá, předseda Zdeněk Hřib, předsedkyně Olga Richterová, předseda Vít Rakušan, předsedkyně Michaela Šebelová, předseda Matěj Ondřej Havel, předseda Martin Kupka, předseda Marek Výborný, předseda Jan Jakob. To jsou přednostní práva a dále bez přednostních práv

poslanec Ivan Bartoš, poslanec Marian Jurečka, poslanec Jaroslav Foldyna, poslanec František Talíř, poslanec Bohuslav Němec, poslanec Michal Zůna, poslankyně Julie Smejkalová, poslanec Jiří Horák, poslanec Jan Bureš, poslanec Vojtěch Krňanský, dále poslanec Petr Hladík, poslanec Vojtěch Munzar, poslankyně Marie Kršková, poslanec Benjamin Činčila poslanec, poslanec Michal Kučera, poslanec Lukáš Vlček dvakrát.

Tak prosím, pane ministře, máte slovo. A já vás poprosím o klid v jednacím sále. Prosím o klid v jednacím sále, tak prosím ještě jednou o klid v jednacím sále, ještě jednou o klid.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Vážený pane předsedo, děkuji Vám za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já Vás požádám o chvilku pozornosti, protože bych vás chtěl informovat o pátečním požáru v Pardubicích.

Takže dovolte mi, abych Vás zde na plénu Poslanecké sněmovny taktéž informoval o tom pátečním požáru, ke kterému došlo v pátek krátce po čtvrté hodině ranní v průmyslovém areálu v Pardubicích ve společnosti Archer LPP. Okolo dvanácté hodiny hasiči ukončili hasební práce a situace na místě byla stabilizována. (Předseda Tomio Okamura zvoní.) Děkuji Vám, pane předsedo. Byla stabilizována a hasiči předali místo požářiště policii k ohledání místa požáru nebo přesněji ohledání místa činu. Jednalo se o opravdu rozsáhlý zásah, který si vyžádal okamžitou reakci složek integrovaného záchranného systému, za což chci opravdu velmi poděkovat všem složkám, všem zúčastněným složkám.

Dámy a pánové, chci Vás ujistit, že od brzkých ranních hodin probíhala velmi intenzivní komunikace mezi členy Bezpečnostní rady státu. V návaznosti na vývoj situace jsem ve 12 hodin v pátek svolal krizový štáb ministra, jehož cílem bylo vyhodnotit aktuální stav a přijmout základní opatření. Bezprostředně po krizovém štábu jsme veřejnost informovali prostřednictvím tiskové konference, které se vedle mě účastnil i pan policejní prezident generál Vondrášek a náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Zdeněk Borovička a nejvyšší státní zástupkyně doktorka Lenka Bradáčová. Veřejnosti jsme předali klíčové informace, tedy že nehrozilo v danou chvíli žádné další bezprostřední nebezpečí a bezpečnostní sbory jsou v nepřetržitém kontaktu i se zahraničními partnery a situací nadále průběžně vyhodnocujeme ve spolupráci se zpravodajskými službami.

Zároveň jsme jasně upozornili na riziko dezinformací ve veřejném prostoru, což bych rád zopakoval a požádal Vás i veřejnost, abyste čerpali pouze z oficiálních zdrojů Ministerstva vnitra, Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru.

Ten den v pátek ještě v 16 hodin následně jsem svolal opět zasedání krizového štábu ministra vnitra a zasedání společné zpravodajské skupiny, na kterém proběhlo detailní vyhodnocení bezpečnostních rizik. Zde jsme se shodli na aktuálním stupni ohrožení terorismem, tedy stupeň B v posílené variantě, a to s ohledem nejenom k tomu útoku v Pardubicích, ale i s ohledem na adekvátnost přijatých opatření s ohledem na konflikt na Blízkém východě. Chtěl bych Vás ujistit že bezpečnostní sbory byly a jsou schopny aktivně reagovat na jakékoliv podezřelé aktivity které by mohly ohrozit naši bezpečnost. Následně v ten pátek v 18 hodin zasedla Bezpečnostní rada státu a po jednání Bezpečnostní rady státu jsme opět informovali veřejnost prostřednictvím tiskové konference.

To jednání bezpečnostní rady probíhalo, jak se říká, nepřetržitě od brzkých ranních hodin, jak jsem vám říkal, ale jsou potom věci které již nelze sdělit přes telefon, tak proto nastal čas se sejít fyzicky a projednat ty informace.

Zároveň mohu doplnit, že policie v tuto chvíli pracuje stále se čtyřmi verzemi vzniku požáru, přičemž ve všech případech se jedná o úmyslné zavinění. Policie v současné době, jak víte, intenzivně pátrá po pachatelích a v některých případech je úspěšná. Já za to policii a všem zúčastněným děkuji. Dozorový státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze po vyhodnocení těch okolností konstatoval, že existuje reálné podezření ze spáchání trestného činu teroristického útoku dle ustanovení § 311. Z tohoto důvodu vykonává dozor nad vyšetřováním právě Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Prověřování případu je naprosto klíčové, aby orgány v trestním řízení měly prostor pro svoji práci. Proto ještě jednou apeluji na veřejnost i média, aby čerpaly pouze z otevřených zdrojů.

Dále vám chci říci, že v souvislosti s nadcházejícími svátky, a to nejenom Velikonocemi, ale jsou tady křesťanské svátky a jsou tady i židovské svátky, policie přijímá adekvátní bezpečnostní opatření, a to v návaznosti na aktuální vývoj bezpečnostní situace na Blízkém východě i s ohledem na tu páteční událost v Pardubicích.

Tato opatření se zaměřují zejména na ochranu měkkých cílů, tedy akcí sportovního, kulturního, společenského charakteru, dále na vytipované dopravní uzly a mezinárodní letiště. Součástí je také zvýšená činnost v oblasti silničních kontrol, intenzivní monitoring a operativně pátrací činnost nejenom na našem území, ale i se zahraničními partnery. Cílem těchto opatření je zajistit ochranu veřejného pořádku odpovídajícím počtem sil a prostředků Policie České republiky s důrazem na přítomnost policie v terénu a minimalizaci bezpečnostních rizik. Na těchto bezpečnostních opatřeních se bude denně podílet více jak tisíc policistů. Zahrnuje to zejména intenzivní dohled na místech s vysokou koncentrací osob včetně nasazení hlídek vybavených balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. Takže to je řekněme opatření nejenom k tomu případu, ale je to k blížícím se svátkům, které nás čekají,

Ale ještě mi na závěr dovolte takový závěr ve směru k tomu hodnocení z místa činu v těch Pardubicích. Já si myslím, kolegyně a kolegové, že nebudeme podezřívat naše kolegy na místě, to znamená policisty a příslušníky dalších bezpečnostních sborů, že jsou diletanti. A pokud zhodnotí a my potom to interpretujeme, že bezpečnostní zabezpečení těch objektů nebylo dobré, že bylo spíše žalostné, tak netřeba naskakovat na nějaké řekněme mediální zkratky. O to bych vás chtěl poprosit a děkuji vám za pozornost. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní s přednostním právem vystoupí předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá a připraví se předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Krásné dobré odpoledne. Jako tradičně přicházím s tím, abych navrhla změny pořadu schůze a také abych preventivně s ohledem na to, jak jsem viděla ten štos přihlášek na změnu pořadu schůze, navrhla jménem tří poslaneckých klubů procedurální návrh, a to je, abychom jednali a meritorně i procedurálně hlasovali po 19. i 21. hodině.

Tak a teď bych se ráda dostala ještě k návrhu změn v pořadu schůze k bodům, u kterých nebyla shoda na dnešním politickém grémiu. Za prvé navrhuji, aby byl za bod číslo 14, sněmovní tisk 62 zařazen bod 34, sněmovní tisk 35, to je o platech představitelů státní moci, následně aby byly za bod 24, sněmovní tisk 113 zařazeny následující body, a to je bod 53, sněmovní tisk 116, kterým se zrušuje nominační zákon, bod 52, sněmovní tisk 115, novela trestního zákoníku, bod 45, sněmovní tisk 87, o zemských znacích a vlajkách.

Následně ještě si dovolím navrhnout, abychom zítra od 9 hodin projednávali zákony z bloku třetích čtení, a to konkrétně tisky 11 a 70.

Současně ještě poprosím a na závěr navrhuji, abychom z bloku volebních bodů schválených grémiem vypustili bod Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, protože tento bod nebyl naplněn. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní tedy budeme hlasovat o procedurálním návrhu, abychom meritorně i procedurálně jednali a hlasovali po 19. i 21. hodině.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, přihlášeno 173 poslanců, pro 95, proti 35. Návrh byl přijat.

 

Nyní vystoupí předseda Pirátů Zdeněk Hřib a připraví se předsedkyně Pirátů Olga Richterová. (Hluk v sále.)

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Dobrý den. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem chtěl poděkovat tady panu ministru Metnarovi, že tady tedy vystoupil a seznámil nás s tím procesem, jak to tedy celé probíhá. Já jsem velice rád, že to nebere na lehkou váhu, že skutečně uvažuje o té teroristické hrozbě jako o realistickém nebezpečí. Nicméně o to víc mě tedy mrzí... (Předsedající: Prosím o klid.) ...o to víc mě mrzí výroky premiéra Babiše, který se tváří, že před terorismem tady naše obyvatele a naše firmy ochrání prostě nějaký lepší plot, což je naprosto absurdní představa. Já připomenu, že teroristický útok jsme tady měli už jednou například na garáže Dopravního podniku, kde plot byl naprosto v pořádku. Také došlo ke žhářskému útoku. Kromě toho tady byl útok ve Vrběticích. A opravdu plot není řešením terorismu. Ostatně zajímalo by mě, jak by se zachoval pan premiér Babiš v momentě, kdyby tady došlo nedej bože k teroristickému útoku na nějaký z takzvaných měkkých cílů. Jestli by tedy jako vysvětloval, že ten nákupák měl být lépe oplocen nebo že to náměstí mělo být lépe oploceno a problém by se vyřešil. Myslím, že všichni chápeme, že ochrana proti terorismu nemůže spočívat v tom, že mají někde nějaký plot.

Ochrana proti terorismu je jednoznačně úkolem bezpečnostních složek našeho státu a je odpovědností této vlády pro ně zajistit dostatečné financování, v čemž bohužel tato vláda selhává. Připomenu, že náš poslanec Samuel Volpe načetl ten pozměňovák rozpočtu, kterým navyšoval rozpočet BIS o 240 milionů, a také rozpočet NÚKIBu pro ochranu před těmi kybernetickými hrozbami o dalších více než 90 milionů korun. A to jsou záležitosti, které jsou prostě v dnešní době důležité. Takže znovu; já vítám, že pan ministr Metnar to bere vážně, ale zároveň je mi líto, že pan Babiš do toho vnáší ten chaos.

Stručně, než se dostanu k tomu hlavnímu, bych ještě okomentoval tu situaci, které jsme tady teďka svědky okolo veřejnoprávních médií. Pan předseda STAN Vít Rakušan tady bude načítat za chvíli ten společný návrh opozice, který my samozřejmě podporujeme, ale já bych rád zdůraznil ještě předtím, než se budeme vyjadřovat potom k tomu návrhu, který přednese pan předseda Rakušan, já bych rád zdůraznil, že tady jsou ve skutečnosti dvě linie, po kterých se vede boj o veřejnoprávní média. Jedna linie je otázka toho financování, to je zcela logické, protože přece jenom, a vidíme to z příkladů ve Vé čtyřce, že tak jak začíná každý správný autoritář, tak je to vždycky tak, že se snaží osekat financování samospráv, jednak tedy samospráv municipálních, regionálních a akademických, ale také se snaží osekat financování veřejnoprávních médií a případně je ovládnout. Tohle jsou věci, které jsme viděli různě po Vé čtyřce, viděli jsme to v Maďarsku, viděli jsme to na Slovensku. Nicméně není to jenom o těch financích.

Kromě toho připomenu, že se bude odehrávat velice důležitá volba členů a členek Rady České televize. Naše poslankyně Andrea Hoffmannová vyzvala organizace občanského sektoru, tedy spolky, neziskové organizace a další, aby nominovaly své zástupce do těchto rad. Protože ono to není jenom o tom financování. Je to také o tom, kdo v těch radách sedí. Pokud tam sedí lidé, kteří mají nějaké politické nebo byznysové vazby, tak bohužel ta organizace potom není řízena správně a to je také součást tohoto problému.

Takže teď můžeme vidět, že aktuální radní České televize pan Matocha tady navrhuje, aby na obrazovkách vedle skutečných odborníků na očkování vystupovali také antivaxeři. To je skutečně návrat o několik století zpět do doby tmářství a je to naprosto proti tomu, co mají radní ve své kompetenci, protože ti mají kontrolovat primárně hospodářství, schvalovat strategii a dohlížet na plnění té veřejné služby, a nikoliv mluvit do toho, kdo přesně sedí v těch diskusích, kdo sedí v těch pořadech nebo jaké názory jsou ty správné, které by tam měly zaznívat.

To znamená, my nechceme, aby si tady vládní koalice zestátnila veřejnoprávní média, a to ani prostřednictvím těch rad.

V dubnu tady budeme volit členy Rady České televize. Já bych byl rád, aby skutečně v té radě zasedli lidé, kteří tam budou jmenováni kvůli své mediální odbornosti, a nikoliv kvůli nějakým svým politickým konexím. Myslím si, že i tohle je důležitá část toho, aby tady zůstala funkční naše občanská společnost a systém liberální demokracie. To znamená, je to opravdu základ toho systému zachování demokracie tak, jak ji dnes známe.

No, a ta záležitost hlavní, ke které jsem chtěl tady dnes hovořit, to je ten chaos okolo toho ruského zákona. Ruského zákona, kterým tady plánuje vláda Andreje Babiše šikanovat lidi, kteří pomáhají nezištně jiným. Je to záležitost, kdy i v tomto případě máme dohodu s ostatními opozičními stranami na tom, že v případě, že by tento zákon měl být protlačen silou vládní koalice, tak použijeme všechny možné a dostupné i právní prostředky k tomu, aby to dopadlo přinejlepším jako na Slovensku, to znamená, aby Ústavní soud ten zákon případně zrušil. Protože přece jenom je zcela zjevné, že tady je ruská stopa a ruská inspirace pro tento zákon, který má šikanovat ty, kteří nezištně pomáhají.

Je na tom překvapivý především ten chaos. Ten chaos inženýra Babiše, který připomíná ten chaos za covidu, který jsme tady zažili všichni v nejrůznějších rolích, já tedy v roli primátora našeho hlavního města. A teď je to tady zase znovu zpátky.

10. 3. jsme se dozvěděli, že Babišova poradkyně paní Vachatová s vazbami na Rusko tady chystá tento zákon. Ona sice autorství toho zákona následně popřela, nicméně ta digitální stopa v uniklém dokumentu ji jednoznačně usvědčuje.

Následně 19. 3., to bylo tedy minulý čtvrtek, vicepremiér Babišovy vlády Petr Macinka sdělil, že na tom zákonu se skutečně pracuje, konkrétně že se na něm pracuje na Ministerstvu spravedlnosti. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc tuto informaci následně popřel.

21. 3., to bylo v sobotu, druhý vicepremiér Babišovy vlády Karel Havlíček se nechal slyšet, že samozřejmě na zákoně pracuje ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Ten v pondělí dvacátého třetího, to bylo včera, opět popřel tuto informaci s tím, že na něm nepracuje ani on, ani nikdo jiný z vlády a pokud se něco chystá, tak maximálně nějaká vyhláška, která má sloužit k většímu přehledu o národních dotacích, tedy rozhodně ne k té šikaně neziskovek, jak bylo původně uvažováno.

Ale dneska vystoupil premiér Babiš s tím, že vláda to rozhodně nevzdává, že přece jenom ten zákon na šikanu lidí, kteří tady nezištně pomáhají jiným, chce prosadit a tou vyhláškou to rozhodně nekončí.

Takže s ohledem na to, že tady opravdu vzniká extrémní chaos okolo této záležitosti, tak navrhuji bod na dnešek jako první na program s názvem Vysvětlení chaosu inženýra Babiše okolo ruského zákona k šikaně lidí, kteří na rozdíl od něj nezištně pomáhají jiným. Protože je načase, abychom si tuhle záležitost tady opravdu vysvětlili, a nečetli každý den v médiích úplně opačnou informaci, co tady vlastně vláda chystá, nebo nechystá. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová a připraví se předseda STAN Vít Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní ministryně, vážení spoluobčané, máme před sebou další schůzi Poslanecké sněmovny a co se ukazuje? Že zkrátka ta krize na Blízkém východě s největší pravděpodobností dopadne i na české občany a projeví se zdražováním, a to zdražováním nejenom cen pohonných hmot, ale i cen běžných potravin. To patrně nenastane hned, ale v budoucnosti ano. A právě proto se za pirátský klub domníváme, že to má vláda řešit a má se připravit na ten okamžik, kdy toto přijde.

A já mám proto několik návrhů na předřazení bodů a jeden návrh na úplně nový bod, kdy poté ke stolku předsedajícího donesu samozřejmě ten zapsaný název. Takže ten návrh na zařazení nového bodu nejprve přednesu a pak odůvodním. Je to Plán na krizový bonus k řešení zdražování a ekonomické situace lidí v důsledku krize na Blízkém východě.

Oč jde? Stát bude v důsledku té krize a zdražování s největší pravděpodobností vybírat více na dani, na dani z přidané hodnoty, a mohou to být i velké miliardy.

Sedí tady paní ministryně financí, tak já toho využiju. My se domníváme, že v této chvíli, tak jak se ta situace vyvíjí, se na to prostě vláda má chystat. Ano, je tam samozřejmě i možnost jednat dlouhodoběji - a k tomu se dostanu. Ale k tomu konkrétnímu plánu na krizový bonus a na nějaký způsob automatické ochrany rodin a domácností při růstu cen pohonných hmot si myslíme, že má vláda přistoupit a že se má na tuto situaci zkrátka připravit.

Co je inspirací? Věc, kterou už v minulosti, byť opačným způsobem, zavedl překvapivě Miroslav Kalousek. Zavedl tehdy povodňovou stokorunu - bylo to každý měsíc a byl to mechanismus, který odečítal ze slevy na poplatníka. To bylo negativní. A my navrhujeme aby tento již prozkoušený mechanismus vláda využila, ale do pozitivní stránky, do způsobu, jak všem pracujícím tu daňovou slevu dočasně navýšit a kompenzovat tak to zdražování, které zkrátka může přijít. Je to něco, co by se automaticky aktivovalo při překročení určité cenové hranice, pak by se vypnulo. Připomínám, že tak to bylo u té povodňové stokoruny s využitím té slevy na poplatníka.

To je tedy stručný návrh. Rádi ho probereme podrobně. Jsme si ovšem jisti, že vzhledem k tomu, že při zdražení těch pohonných hmot například o 20 korun na litr stát vybere nějakých přibližně 38 miliard korun ročně navíc. Takže to jsou opravdu veliké peníze, kde je na místě zvážit - a my tento návrh řešení přinášíme, jak lidem tyto peníze rozumným způsobem vrátit.

A protože se tyto peníze a toto zvýšení promítne s největší pravděpodobností do cen potravin, tak přicházíme do té debaty ještě se snížením DPH na základní potraviny na 6 procent.

Opět nabízíme to jako věc k debatě. Jsme přesvědčeni, že to dává smysl u těch úplně základních potravin a hygienických potřeb, tedy menstruačních pomůcek.

Prostě to jsou věci, které bude potřebovat úplně každý. A zároveň bychom byli rádi, kdyby se prostě k tomu ta politická debata vedla. Takže to tady dávám jaksi do závorky. My to máme připravené jako legislativní návrh. Ovšem, kdyby byla vůle o tom ještě jednat, tak budeme velice rádi. To tedy k bodu který navrhuji zařadit jako nový bod, prostě plán na krizový bonus k řešení zdražování. Plný název donesu.

Druhá věc - prorodinný balíček. Trošičku dlouhodobější záležitost, ale něco, co zase z pirátského pohledu je naprosto zjevné. Rodiny byly tou dlouhodobou ekonomickou situací poškozeny tak, jak u nás v Česku je. A když se podíváme, to zvýšení rodičovského příspěvku, byť jsme rádi, že jsme ho o 50 000 korun prosadili, tak stejně nepokrylo inflaci ani z poloviny, protože ta reálná kupní síla rodičovského příspěvku je dnes o 70 000 korun nižší, než jak tomu bylo v roce 2020. Ta jeho hodnota neustále klesá.

Proto tedy navrhujeme, aby se opravdu řešilo to pravidelné navyšování, předvídatelné navyšování rodičovského příspěvku o inflaci a stejně tak, aby na té hodnotě neklesal ani bonus na první dítě a hodnota té slevy na poplatníka. Takže vedle řešení rychlého vedle plánu na krizový bonus přednáším ještě návrh na řešení dlouhodobější, a to je skutečně na to, aby se projednal pirátský prorodinný balíček. Je to sněmovní tisk číslo 4. A ten sněmovní tisk číslo 4 navrhuji projednat jako druhý bod dnes. Ten sněmovní tisk obsahuje zvýšení daňové slevy na poplatníka a její valorizaci podle růstu mezd. Je to věc, která se nám už v minulosti povedla prosadit, ale pouze nominálně. A my jsme přesvědčeni, že ty zákony mají být stabilní a předvídatelné a že to má zkrátka růst předvídatelně.

Dále to obsahuje totéž u rodičovského příspěvku a navíc jeho zvýšení na 420 000 korun a nakonec to dorovnání té daňové slevy na dítě. Tak to je tedy rodinný balíček, prorodinný balíček za pirátský klub a poprosím dnes jako druhý bod sněmovní tisk číslo 4.

A třetí věc, kterou přednesu a která je za nás velice důležitá, abychom se opravdu v kontextu i toho, že vláda navrhuje řešit doplňkové penzijní spoření a penzijní fondy, ale jenom v otázce nějakých řešení nespravedlností, které za nás je zcela v pořádku řešit, ale není to opravení celé podstaty problému, tak navrhuji ještě opravdu probrat to celé. A to znamená předřazení sněmovního tisku 71. Jde o snížení poplatků pro střadatele v penzijních fondech v Česku a tam žádám o předřazení na dnes jako bod 3. A u sněmovního tisku 86 se jedná o změnu investičních pravidel, o to, aby byly vyšší výnosy pro lidi při spoření, o reálné zhodnocení úspor lidí a to navrhuji, aby byl dnes bod 4. Takže ten sněmovní tisk 71 jako bod třetí, sněmovní tisk 86 jako bod čtvrtý.

To je návrh k tomu, co očividně vláda řešit zčásti chce, to je za nás potřeba. Ale zatím tam nevidíme tu celkovou změnu, to, aby se opravily velice nízké výnosy těch českých penzijních fondů, příliš vysoké poplatky, příliš svázaná pravidla investování a to, že i lidé, kteří si spoří celý život, nakonec přicházejí o stovky tisíc korun na důchodu.

Takže protože víme, že čas hraje klíčovou roli a že každé zdržení stojí reálné peníze a lidem pak chybí, tak máme tyto konkrétní návrhy na snížení poplatků na 0,4 procenta na maximálně 10 procent ze zisku. Ty konkrétní návrhy, které přinesou až půl milionu navíc při odchodu do důchodu pro běžné lidi a opravdu aby to byl moderní systém, něco, co připomíná funkční důchodové spoření, jaké je například ve ve Skandinávii, ale i v řadě dalších zemí, tak chceme, aby se to už konečně rozpohybovalo. Proto jsem přednesla i tento návrh na předřazení těch návrhů zákona k změně doplňkového penzijního spoření.

Závěrem zkrátka za Piráty chceme, aby Česko fungovalo pro mladé lidi, pro rodiny, pro celou společnost. Aby do budoucna to, jak jsou u nás nastavené systémy, bylo udržitelné, předvídatelné a férové. A proto navrhujeme tato řešení, jak za prvé krátkodobě řešit to zdražování, proto ten plán na krizový bonus. A tam ještě přednesu poslední věc; požádala bych o zařazení jako první bod dnes u tohoto plánu, protože jsem tam nepřednesla to časové určení a poprosím pana předsedajícího aby si toto poznamenal. Děkuji.

 

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, mám poznamenáno. Samozřejmě vás ještě poprosím, zdali byste mi to předala, protože tam hlavně u toho prvního bodu je trošku delší název, tak aby to bylo přečteno přesně. A nyní vystoupí předseda STANu Vít Rakušan a připraví se předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju za slovo, pane předsedo. Pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem původně před včerejším dnem měl na dnešní schůzi připraveno několik bodů, řekněme provozního charakteru. Ale rozhodl jsem se ode všech z nich ustoupit a to proto, že jste nám dali důvod celé opozici, všem opozičním klubům, přijít se společným postupem ve věci veřejnoprávních médií.

To, co jste včera provedli, je dost neuvěřitelné. Vláda podpořila poslanecký návrh, ještě jednou - vláda podpořila poslanecký návrh, v kterém by média veřejné služby už během tohoto roku, během tohoto rozpočtového období, přišla o polovinu svého rozpočtu. Mělo by se stát, jak jsem řekl, už v polovině tohohle roku. A myslíte, že někdo z těch poslanců, kteří to navrhují nebo z vlády se obtěžoval oslovit s tímto návrhem management veřejnoprávních médií? Nikoliv. Nikdo.

Tak ukazujete, jak se k médiím stavíte, jací jsou pro vás partneři, jak s nimi chcete diskutovat o tom, jak mají být do budoucna média veřejné služby v naší zemi financována. Já už jsem požádal před několika měsíci pana ministra Klempíře, paní ministryni Schillerovou podle § 13 jednacího řádu o poskytnutí veškerých podkladů k tomu, jakým způsobem se rozhoduje a připravuje o budoucím financování veřejnoprávních médií v Česku Jaká byla odpověď? Nic připraveno nemáme. Zatím žádný model není známý.

Nevěděla paní ministryně Schillerová o tom, že poslanci vládní koalice chystají vlastní návrh? Nevěděl pan ministr Klempíř o tom, že poslanci vládní koalice v jeho rezortu, tam, kde on by měl být nositelem jakékoliv myšlenky a systémového přístupu, připravují návrh? Nebo mi lhali v odpovědi na moji legitimní žádost dle jednacího řádu kdy jsem jako poslanec žádal, že tyto materiály potřebuji k tomu, abych se o té věci mohl sofistikovaně a kvalifikovaně rozhodovat. Nevím. Podle mě je obojí špatně.

Pan ministr Klempíř se do médií vyjadřuje stylem: Já jsem vlastně o tomhle návrhu nic nevěděl. No, může být něco horší vizitkou pro ministra, než že neví, jaký návrh poslanci vládní koalice připravují pro Českou televizi a Český rozhlas? To je potom otázka, jestli takový člověk vůbec má být ministrem kultury, protože co pro něj v téhle chvíli má být důležitější než stabilní financování médií veřejné služby u nás. Vidíme všemožné různé jiné priority pana ministra, personální změny v důležitých institucích a podobně. Hezká narozeninová přání vypouštěná v pracovní době do veřejného prostoru. Moc roztomilé, ale jestli ministr ani neví, co připravují vládní poslanci, tak je to smutné. Nicméně vláda dala palec nahoru. A ještě jednou - vláda dala palec nahoru na to, aby od poloviny roku přišla veřejnoprávní média téměř o polovinu svého rozpočtu.

K čemu to povede? No povede to k tomu, že budou muset omezovat svoji činnost, budou muset omezovat samozřejmě i tvůrčí činnost.

Asi to povede k tomu, že vláda chce, aby management těch médií přišel na kobereček, přišel prosit, žádat, škemrat, o finanční prostředky, říkat, my potřebujeme finance, protože to nejsme schopni utáhnout po tom, co jste změnili najednou a bez varování pravidla - znovu opakuju - už pro aktuální rok, pro tento rok, kdy jsou rozpočty a investice dávno připravené. To je to, co chcete. Vy chcete, aby média veřejné služby škemrala a prosila, aby byla na tom rozpočtovém vodítku, aby neměla jasně dané financování, předvídatelné, nezávislé na politické vůli a politickém ovlivňování. Vždyť to je přece to, co chcete. Schováváte to za sociální přístup v tom, komu odpustíte koncesionářské poplatky.

Ale to je všechno jenom hra, to je všechno jenom maskovací manévr. Vy chcete zestátnit média veřejné služby, zestátnit, dostat pod svoji vlastní kontrolu, a to co nejrychleji, opět poslaneckým návrhem, bez připomínkového řízení, bez konzultace třeba s odborníky anebo i s managementem médií, tím managementem, který je samozřejmě zodpovědný za to, jak to financování a finanční stránka médií bude vypadat. Máte prostě na ta média chuť. Privatizaci téhle země předvádíte nesmírně rychle, snažíte se o velkou efektivitu.

Tenhle poslanecký návrh je předstupeň toho, že poplatky zrušíte úplně, což pan ministr Klempíř vlastně i přiznává. Tohle je zlovůle a libovůle vládnoucí politické garnitury. Tohle je arogance moci, kterou předvádíte v přímém přenosu, ale my si tohle nenecháme líbit. To nemluvím jenom za opozici, mluvím za lidi v téhle zemi, kterým záleží na tom, aby se bezprecedentním způsobem nezasahovalo do svobody veřejnoprávních médií v téhle zemi. Těch lidí je v téhle zemi hodně.

Já vás ubezpečuji, že využijeme všechny instrumenty parlamentní práce k tomu, abychom vám tohle zkomplikovali, abychom vám tady ten proces zkomplikovali v maximální možné míře, abychom ho zabrzdili, abyste to prostě nestihli, abyste museli přijít s normálním vládním návrhem, ve kterém přiznáte, co jste zač a co s veřejnoprávními médii zamýšlíte. Ne s poslaneckým paskvilem narychlo předloženým a předhozeným sem do veřejného prostoru, a ještě se schováváte za nějaké sociální důvody. Že vám není hanba!

Nezávislá a finančně nezávislá veřejnoprávní média jsou jedním z absolutních pilířů demokratického systému. Jakékoliv snahy o destabilizaci veřejnoprávních médií, oslabení, podřízení, jsou útokem nejenom na média samotná, ale jsou útokem na demokracii jako takovou. Jde o vývoj, který nemá v novodobé historii Česka žádné obdoby a žádný předobraz.

To, že je návrh poslanecký, už je špatná praxe téhle vlády. Měli bychom si zvykat. Nebudeme si zvykat a vždycky na to budeme upozorňovat. To, že o tom neví ministr Klempíř a říká, že ten návrh vlastně s ním nemá nic společného, to je šílená odpověď. Sám o sobě říká: Já jsem tak slabý ministr, že se se mnou ani poslanci vládní koalice nebaví.

Poslanecké kluby Starostů, ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 proto navrhují zařadit na jednání Poslanecké sněmovny bod s názvem Snaha vlády Andreje Babiše ohrozit financování a tím i fungování a nezávislost médií veřejné služby. Po vládě požadujeme v rámci tohoto bodu velmi konkrétní a jasné odpovědi na jednoduché otázky. Jaký model financování veřejnoprávních médií chce do budoucna zavést? Jak si představuje fungování Českého rozhlasu a České televize ve chvíli, kdy jim v průběhu roku dramaticky snižuje jejich příjmy? Součástí toho aktuálního návrhu, který se objevil na vládě a vláda mu dala palec nahoru, totiž není vůbec žádný návrh kompenzace za výpadek těchto příjmů z poplatků. To, že to ta média uvrhuje už teď pod tlak a do velké nejistoty snad nemusím připomínat.

Zároveň se ptáme, proč vláda odmítá debatu o tomhle kroku, o tom zásadním kroku, o tak zásadní systémově změně. Čeho se bojí? Bojí se argumentů? Chce to mít rychle za sebou poslaneckým návrhem? Já vám můžu vládo vzkázat jedno: Nebudete to mít rychle za sebou. Tohle téma nebudete mít rychle za sebou a pro to uděláme maximum. Doteď jsme ukazovali, že nejsme jako vy. Neobstruujeme, nemluvíme tady 11, 9, 7, 5, 4 hodiny. Nechali jsme projednat řadu bodů, ke kterým jsme měli výhrady, protože respektujeme, že Sněmovna má jednat a rozhodovat. Ne, to není že nerespektujeme výsledky voleb, nerespektujeme většinu, v žádném případě.

My nerespektujeme váš přístup k pilířům demokracie, které tady máme, a to jsou veřejnoprávní média, a nebudeme ho respektovat. Dopředu tady říkáme: Času na tomhle vašem návrhu zákona tady strávíme opravdu hodně, hodně a hodně. Protože jak jsme vyhlásili na začátek, jakmile překročíte určité linie, které nás vedou na východ k vašim velkým vzorům, na Slovensko, do Maďarska, které si chtějí privatizovat tenhle stát, které si chtějí uzmout moc a zestátnit média veřejné služby, v té chvíli vám také ukážeme, že ten čas nad takovými návrhy tady určitě strávíme.

Vy nechcete v téhle chvíli jenom brát někomu rozpočet, brát někomu finance. Vy chcete skrze tenhle návrh, který schováváte za nějaké sociální důvody, vzít médiím veřejné služby jejich nezávislost. Že je o tom ani neinformujete, že jim to ani dopředu neřeknete, to jenom svědčí o tom, jakou arogancí moci trpíte po pár dnech vaší vlastní vlády. Ale tohle vám neprojde. (Potlesk z řad poslanců opozice.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová. Připraví se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já se ve svém příspěvku a v návrhu bodu, který budu navrhovat, budu věnovat zdraví našich obyvatel, veřejnému zdraví. Bod který navrhuji a navrhuji jako první projednat dnes, pokud by byl přijat, jmenuje Tlak Andreje Babiše a SPD na změnu národní očkovací strategie. Se znepokojením sleduji veřejnou debatu, která se otevřela ve veřejném prostoru, kdy sílí hlasy proti očkování, proti základnímu pilíři prevence, proti něčemu, co zachraňuje lidské životy. Mluvil o tom částečně i předseda Pirátů Zdeněk Hřib ve své řeči, kdy vzniká tlak Rady České televize na to, aby určití lidé s určitými názory byli zváni do veřejnoprávních médií.

Myslím, že i v debatě o národní očkovací strategii jsme obětí toho, že celá řada lidí neví, co v ní ve skutečnosti je, co je jejím cílem a co je naším společným cílem. Já si pamatuju debatu na výboru pro zdravotnictví v minulém období, kde si opravdu velmi cením toho, že ty debaty jsou odborné, ty debaty jsou věcné, nasloucháme tam jak výsledku vědeckého poznání, tak odborníkům, lékařům, odborným společnostem. I v minulém období představitelé současné vládní koalice, tehdy opozice, podporovali ministra zdravotnictví Vojtěcha, vyzývali jej k tomu, aby v rámci národní očkovací strategie, která se připravuje, podporoval šíření osvěty, šíření preventivních programů, aby prostě lidé se o benefitech očkování dozvěděli.

Protože o co jde? Jde o ochranu veřejného zdraví a prevenci infekčních onemocnění. Základním pilířem té strategie je prevence, tedy předcházení toho, že se šíří nějaká infekční onemocnění. Infekční onemocnění je takové, na které třeba někdo i může umřít, a díky vynálezu očkování se tomu podaří předejít. Prostě ten člověk neonemocní, nebo pokud onemocní, tak nemá tak závažné důsledky a ve finále neumře. Také se díky očkování podařilo téměř eliminovat, ne-li vymýtit, celou řadu nemocí, na které dříve lidé běžně umírali.

Akorát, aby toto bylo udržitelné, tak ten stupeň, míra proočkovanosti, musí mít určitou úroveň, určitou hladinu. K tomu se také dostanu. Já dopředu se omlouvám, že budu trošku delší, protože to opravdu považuji za výrazné ohrožení našeho státu. Kroky proti Národní očkovací strategii, její zpochybňování vnímám jako zásadní ohrožení zdraví obyvatel a jako výrazné riziko toho, že se nám tady začnou více a více objevovat nemoci a začnou nám na ně umírat lidé - děti, dospělí. Opravdu to je vážné a zpochybňování Národní očkovací strategie považuji - a tím nezpochybňuji sílu veřejnoprávních médií, to je útok na samotnou podstatu demokracie, ale zpochybňování očkování je zase útokem na zdraví lidí. A všechno tohle, co vládní koalice v poslední době předvádí, je prostě úplně neuvěřitelný mix. My taky nevíme, co je pravda, protože jeden den jeden řekne tak, druhý den to popře, třetí den je to všechno jinak.

Tak čemu my můžeme předcházet očkováním? Třeba záškrtu, dávivému kašli, spalničkám, pneumokokovým onemocněním, virové hepatitidě typu A a B - je vesměs celá řada očkování, která jsou ta pravidelná, takzvaná povinná a hradí je zdravotní pojišťovna, některé z nich. Chřipce můžeme také předcházet. To je, myslím, taky ten důvod, proč se ta debata otevírá, ale také můžeme předcházet třeba planým neštovicím, rotavirovým infekcím a onkologickým onemocněním. Můžeme předcházet onkologickým onemocněním, která jsou způsobena viry HPV a dalším HPV asociovaným onemocněním - tedy my můžeme předcházet rakovině. Já jsem měla pocit, že boj s rakovinou, léčba rakoviny, prevence rakoviny je prioritou vlády Andreje Babiše. Ale pokud začne zpochybňovat Národní očkovací strategii, pokud začne Andrej Babiš zpochybňovat očkování (proti) HPV, proti lidským papilomavirům, tak znemožní, aby v České republice jsme ochránili naše občany před onemocněním tímto, které může způsobovat rakovinu: může způsobit rakovinu děložního hrdla, může přenášet rakovinu řitního otvoru - není pravda, že se to týká jenom žen a dívek, týká se to i mužů, chlapci jsou přenašeči těchto onemocnění, a proto je důležité, aby i oni byli očkováni.

A opravdu, pokud máme určitý dlouhodobý horizont, tak vlastně nejenomže se snižuje celkový výskyt infekčních onemocnění, tak ale i se snižuje potřeba nasazování antibiotické léčby - prostě to očkování významně přispívá k omezení antimikrobiální rezistence. Je to ale zároveň něco, čemu lidé musí věřit, protože samozřejmě očkování provází i nežádoucí účinky - to se všechno ale sleduje, sledují to odborné společnosti a samozřejmě, že ty případy jsou velmi důrazně sledovány. Ale zároveň díky tomu, že máme očkování, tak spousta lidí vůbec neonemocní nebo průběh jejich nemoci není tak závažný. A Národní očkovací strategie nebyla vymyšlená jenom tak, že by někdo ráno vstal a podíval se z okna, ale je vytvořena v provázanosti na další strategické dokumenty v oblasti zdravotnictví, s kterými sdílí společné cíle - a jejich cílem je ochrana zranitelných skupin obyvatel, prevence onemocnění, ale také zvyšování zdravotní gramotnosti, jak laické, tak odborné veřejnosti.

Je tam provázanost s Národním kardiovaskulárním plánem, a to prostřednictvím doporučení očkování proti chřipce a pneumokokovým onemocněním, které významně přispívá k snižování rizika komplikací u osob s chronickým onemocněním srdce a cév. Kardiovaskulární plán je také velmi významný dokument, který opravdu umožní zlepšení péče o naše obyvatele.

Navazuje také na Národní plán rozvoje geriatrické péče, protože očkování představuje zásadní nástroj ochrany seniorů před infekčními onemocněními s potenciálně závažným průběhem jako je chřipka, pneumokokové onemocnění nebo respirační syncytiální virus. Já jsem měla pocit, že ochrana seniorů je klíčovou prioritou vlády Andreje Babiše - a my máme nízkou proočkovanost, co se týče očkování proti chřipce, a zranitelná skupina lidí, kteří můžou být ohroženi závažným průběhem, jsou právě senioři. Proočkovanost je na úrovni 25 procent, ideální stav je úplně v jiných procentech. A strategie se také zabývá otázkou onkologické prevence. Doplňuje připravovanou strategii, eliminaci rakoviny děložního hrdla, jak už jsem o tom hovořila, a to zejména prostřednictvím podpory očkování proti HPV, to je lidský papilomavirus, jako účinného preventivního nástroje ke snižování výskytu a dopadů tohoto onemocnění a dalších HPV asociovaných onemocnění. Také souvisí s dalším důležitým dokumentem, Zdraví 2030, a opírá se o celou řadu celosvětových a evropských doporučení.

Jak se u nás očkování financuje a hradí? Je to komplexní systém, zahrnuje různé formy financování v závislosti na tom, o jakou vakcínu se jedná a jaké cílové skupině obyvatelstva je určen, a jedná se o kombinaci veřejných prostředků, které jsou určené na pravidelné očkování dle očkovacího kalendáře; potom na úhradu zdravotních pojišťoven u doporučených hrazených očkování nebo určitou imunizaci; potom některé zdravotní pojišťovny přispívají na nehrazená očkování z fondu prevence, který jsme v minulém období navýšili; no a pak také samozřejmě některé nepovinné očkování si mohou občané hradit z vlastní kapsy - není standardně hrazeno z veřejných zdrojů. Tady ale samozřejmě můžeme narážet na bariéru. Já jsem ráda - a samozřejmě je důležité, aby to očkování bylo dostupné - a vítám debatu, která se vede ohledně navýšení kompetencí lékárníků ohledně případného očkování v lékárnách, kdy já si umím představit, že třeba proti chřipce bychom za striktních podmínek umožnili toto očkování, aby jej prováděli nejenom lékárníci, ale i všichni lékaři.

Já se chci ale opravdu věnovat lidskému papilomaviru, protože to je něco, co mě vlastně na tom zpochybňování děsí úplně nejvíc - protože HPV infekce patří mezi nejčastější sexuálně přenosné virové infekce a představuje opravdu závažné rizikový faktor pro rozvoj nádorových a jiných onemocnění, zejména tedy rakoviny děložního hrdla, a jak už jsem řekla, očkování proti HPV viru je vysoce efektivním nástrojem primární prevence. Ale proočkovanost v České republice, přestože jsme v celé řadě očkování na špici v rámci Evropské unie, tak v této konkrétní nemoci je proočkovanost suboptimální. Národní očkovací strategie také ukazuje třeba procenta proočkovanosti u třináctiletých dívek, protože to období, časové okno, kdy je nejlepší a nejefektivnější tu očkovací látku podat, a proto je tak důležitá informovanost, tak je od 11 do 14 let - je to před zahájením pohlavního života, a je to jak u dívek, tak u chlapců. A například u třináctiletých dívek v letech 2012 až 2023 ta proočkovanost kolísá, jednu dobu klesala - v roce 2012 to bylo 74 procent dívek, v roce 2016 ale jenom 62 procent dívek. A postupně zase teď jsme stoupali - v roce 2023 jsme na 70 procentech, ale ten ideální stav, který je doporučený, je 90 procent u dívek do 15 let.

A jsou příklady z Austrálie, která se tomuto očkování věnuje už (od) roku 2007, kdy opravdu se jim téměř podařilo eliminovat toto závažné onemocnění. A já jsem měla pocit, že jsme moderní zemí, která chce sledovat tyto trendy, a pokud můžeme a máme nástroje, jak předcházet rakovině děložního hrdla, máme schváleny, myslím si, že poměrně jednotně v minulém období, tak neubírejme peníze na to, abychom mohli Národní očkovací strategii šířit. Protože - o co se jedná? Jedná se o lidské životy. V Národní očkovací strategii se také můžeme dočíst, že: nízká proočkovanost zásadně omezuje dopad očkovacího programu na snížení vzniku incidence, tedy toho, že onemocníte, ale taky mortality spojené s HPV. A v České republice je každoročně diagnostikováno 750 případů karcinomu děložního hrdla a 300 žen na toto onemocnění umírá. My, pokud se nám podaří dlouhodobě zvýšit proočkovanost, můžeme předejít celé řadě úplně zbytečných úmrtí. Tak já tady varuji před zpochybňováním Národní očkovací strategie, protože z epidemiologického hlediska - a je na to celá řada důkazů, celá řada odborných studií - tak to očkování představuje zásadní nástroj pro kontrolu šíření v populaci a prevenci.

Já to tady opakuji několikrát, protože my se tady nevěnujeme často na plénu zdravotnictví, ale veřejné zdraví je otázka nás všech. My potřebujeme, abychom byli všichni zdraví, protože když budeme zdraví, budeme spokojeni, budeme odolní, budeme se o sebe sami starat a myslím si, že potom budeme mít všichni chuť pracovat ve prospěch naší krásné země.

Se podívám, nechci tady úplně samozřejmě zdržovat dlouho, ale co mě třeba na tom zaráží nebo zaujalo v rámci té Národní očkovací strategie, tak je i různá regionální dostupnost, kdy opravdu třeba proočkovanost ve Zlínském kraji, Moravskoslezském kraji je výrazně nižší než třeba proočkovanost Středočeského kraje. A například ve Zlínském kraji se uvádí, že jenom 30 procent chlapců je naočkováno. Samozřejmě vy můžete říct, že je to všechno otázka praktických lékařů, dětských lékařů. Ale ono je to taky o tom, že vy musíte o té možnosti vědět. A já jsem třeba byla konfrontována, protože o tom teď veřejně mluvím s tím, že jsem asi úplně hloupá, protože přece muži nemohou onemocnět rakovinou děložního hrdla. No, samozřejmě, že nemohou, ale mohou být přenašeči té nemoci, to znamená nakazí potom svoji partnerku a případně mohou onemocnět jiným onemocněním. A pokud se nedozví maminka toho pubertálního chlapce v tom ideálním časovém okně, že jej může nechat naočkovat, tak my propásneme tu příležitost, propásneme tu možnost, kdy to očkování je nejúčinnější, protože ano, můžeme se naočkovat později v dospělém věku, ale už to není tak účinné a už si to také musí občané sami hradit v tom časovém okně a my jsme se na tom v tom minulém období shodli a za to jsem byla ráda, že jsme to časové okno rozšířili ve spolupráci se senátory, protože ono bylo moc krátké, celá řada těch rodičů se o tom nedozvěděla, proto nestihli své děti nechat naočkovat.

Samozřejmě, že je nutné prostě pro splnění těch cílů podporovat informované rozhodování rodičů, musíme jim dávat srozumitelné, věcné, důvěryhodné informace, ale předávat je empatickým způsobem. Samozřejmě, že je potřeba realizovat studie, jakým způsobem motivovat, kde jsou ty bariéry těch rodičů, proč nechtějí své děti nechat očkovat. Samozřejmě, že k tomu existuje celá řada moderních komunikačních nástrojů, webů, mobilních aplikací, sociálních sítí, podcastů, videospotů. Ale ono se to neudělá samo, něco z toho prostě holt stojí, nevím, ten čas, finanční údaje přesně, ale z vyjádření Andreje Babiše jsem pochopila, že snad 100 milionů korun počítala ta Národní očkovací strategie a že z toho tedy nevydáme ani korunu. Tak prosím, před tím já důrazně varuji, věřím, že najdu podporu v rámci celé řady kolegů, protože myslím si, že i ta debata se zúžila na očkování proti covidu, očkování proti chřipce.

Já myslím, že opravdu období covidu udělalo medvědí službu, očkování opravdu nahlodalo ten systém důvěry vůči očkování. Já patřím k těm, kteří tehdejší vládu Andreje Babiše nekritizují za ta opatření, protože zpětně po bitvě je každý generál, ale určitě byla v prostoru i celá řada dezinformací. Například lidem bylo říkáno, že neonemocní a tak dále. Naopak třeba odborníci, mnozí se vyjadřovali, že když se necháte naočkovat, můžete pak chodit mezi lidi, že to znamená, že neonemocníte, nebudete nemoc šířit. To není pravda, ale prosím, oddělme debatu, která opravdu je velice jitřená a která kde se šíří úplně extrémně moc dezinformací, tak oddělme debatu o očkování proti covidu od debaty o těch očkováních, která jsou tady dlouhodobě prozkoumaná, která prokazatelně mohou zachraňovat lidské životy, které mohou být prokazatelně prevencí rakovinotvorných onemocnění a pokud takové nástroje máme, jsou moderně podloženy daty, shodli jsme se na nich s odborníky, tak je pojďme využívat.

Protože co je problém? Nejenom to, že se třeba některá maminka nedozví o té možnosti, že může nechat své náctileté dítě očkovat proti HPV. Ale pokud se šíří různé ne úplně dobré informace, tak ona nám potom klesá ta proočkovanost i u těch dalších onemocnění. Tak třeba u těch spalniček, kde je základní očkovací schéma dvě dávky, tak ten ideální stav, aby se ta nemoc nešířila, je 95 až 97 procent proočkovanosti v rámci populace a my aktuálně jsme na 85 procentech jako Česká republika. Takže máme i tady rezervy a to číslo, když nebudou lidé důvěřovat tomu očkování, tak může klesat a objevují se případy, že nám onemocní děti a prostě ta nemoc tady dřív nebyla v takovém rozsahu. Mnohem lépe jsme na tom, co se týče pravidelného očkování proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, tak tam jsme na 93 procentech, tam je to téměř ideální, tam opravdu ten cílový stav máme. Ale proočkovanost HPV u dívek třináctiletých a tady pozor a já opravdu nejvíce apeluji na toto, tak je ideální stav 90 procent jak u dívek, tak u chlapců a u dívek jenom 70 procent. Takže ještě velká rezerva. Ale pozor u chlapců, protože přece si to všichni spojují s tou rakovinou toho děložního hrdla, takže si myslí, že to chlapců netýká, tak tam je to pouze 50 procent. My máme pouze 50 procent náctiletých chlapců a k tomu měla cílit ta Národní očkovací strategie, abychom toto číslo zvýšili.

Tak já tady apeluji na vládu Andreje Babiše, na pana ministra Vojtěcha, na všechny kolegy výboru pro zdravotnictví, abychom se tomu opravdu věnovali. Já věřím, že se tomu na zdravotnickém výboru příštím, který bude v dubnu, věnovat budeme, protože to opravdu považuji za zásadní téma ochrany veřejného zdraví. Udělám maximum pro to, aby ta debata byla věcná. Pojďme se bavit i o očkování proti chřipce, protože ideální stav u osob starších 65 let se udává na 75 procent. My v té strategii ani necílíme na těch 75 procent, cílíme na 50 procent, protože naše aktuální proočkovanost je pouze 25 procent. Tady ale já vidím, že pan ministr se tomu věnovat chce. I s ohledem třeba na to navýšení kompetencí lékárníků pro očkování v lékárnách. Prosím, aby ta debata byla odborná, aby byla věcná, ale abychom všichni při ní měli na mysli zdraví našich dětí.

Myslím si, že bychom se tomu krátce mohli věnovat i dnes v rámci jednání Poslanecké sněmovny. Bohatě by mi stačilo, kdyby vystoupil pan ministr Adam Vojtěch a seznámil nás, jak bude postupovat. Proto, jak už jsem avizovala, že to zopakuji pro pana předsedajícího, navrhuji bod Tlak Andreje Babiše a SPD na změnu Národní očkovací strategie a navrhuji, aby ten bod, pokud bude schválen, byl zařazen jako první bod dnes. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji. Tak nyní vystoupí předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel a připraví se předseda ODS Martin Kupka. Jo, ano, ano, a tady krátká poznámka. Pardon, tak pan předseda STANu.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju. Já po dohodě s panem milým předsedou jsem zapomněl ve své řeči říci, že žádám zařadit bod, který předkládáme dohromady jako všechny opoziční strany jako první bod dnešního jednání. Tak děkuji za možnost doplnění, pane předsedo.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji za upřesnění. Tak a nyní předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel a připraví se předseda Martin Kupka.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo, vážený pane předsedo. Já dneska navrhnu tři body, dámy a pánové. První bod, který jsem nazval Informace vlády České republiky o stavu zásob ropy a o připravenosti státu na případnou ropnou nouzi. Nemusíte si to poznamenávat, já vám to pak přinesu ještě v tištěné podobě, aby to bylo přesně. Já žádám, aby předseda vlády České republiky podal Poslanecké sněmovně jasnou, srozumitelnou a aktuální informaci o momentálním stavu. V současné situaci si veřejnost přece zaslouží vědět, zda stát postupuje podle krizových plánů, které má k dispozici. Tyto plány existují. Jsou to plány, které jsou zakotveny v legislativě a spravují je příslušné instituce. O to více je na místě se zeptat, zda jsou nejen formálně připravené, ale i reálně používané. A chceme od vlády slyšet především odpovědi na několik klíčových otázek.

Je vláda dostatečně připravena na případnou ropnou krizi, na případnou ropnou nouzi? Jaká opatření mohou být v případě zhoršení situace přijata a jaký je předpokládaný harmonogram jejich zavedení? Jakým způsobem vláda zajistila ochranu kritické infrastruktury, zemědělství, nemocnic, potravinářské logistiky? A  jakými kanály bude vláda v případě zhoršení situace komunikovat s našimi občany? Dámy a pánové, jako poslanci TOP 09 máme vážné obavy, že stát pod vedením současné vlády není na tuto oblast připraven dostatečně. Nikoliv z hlediska plánu na papíře, to vůbec ne, ale z hlediska komunikace.

Strategická komunikace státu je základní nástroj krizového řízení. O to více nás znepokojuje, že vláda v současnosti oslabila či zcela zrušila klíčové nástroje krizové komunikace, jako byly Stratkom nebo Krizový informační tým Ministerstva vnitra. Já tady na to téma vystupuji opakovaně. A pořád se bohužel objevují situace, které mně a dalším dávají za pravdu.

Ještě závažnější je v současné situaci počínání vlády v oblasti médií veřejné služby. Dnes nám opět vládní politici představili návrh, jak salámovou metodou zlikvidovat Českou televizi a Český rozhlas. Pokud oslabíme tato média, oslabujeme tím jediný skutečný plošný, důvěryhodný a technologicky připravený komunikační kanál, který dokáže v krizové situaci oslovit všechny občany bez ohledu na jejich věk, region, anebo preference. Nejsem si jistý, zda si vláda uvědomuje, že bez funkčního komunikačního systému nebude fungovat žádný krizový plán, ať je sebelepší.

Chtěl bych, aby nás tu pan předseda Babiš ubezpečil, že pokud jde o krizovou komunikaci státu, tak vláda nespoléhá pouze na sociální sítě svého předsedy. A my se jako TOP 09 připojujeme k tomu, co zde načetl pan předseda Rakušan, stejně jako všechny ostatní opoziční strany, s naléhavým voláním po záchraně médií veřejné služby, které chcete ohrozit. A říkáme jednoznačně, že podnikneme všechno, co je v našich silách, abychom vám zabránili v tom, abyste média veřejné služby jakkoliv oslabili.

Vážený pane předsedo Babiši, nepřítomný, už několikrát jste nám předvedl, například během pandemie covidu 19, jak nepřipravenost a zmatečná komunikace vedla k nejistotě a ztrátě důvěry veřejnosti ve veřejné instituce. A proto máme teď oprávněnou obavu z toho, jakým způsobem bude současná vláda v případě ropné krize, snad se to nestane, postupovat.

Žádám vás jménem TOP 09 o zodpovězení mých otázek, protože chceme mít jistotu, že jste se poučil ze svých chyb a v případě skutečné krize je nebudete opakovat. Nežádáme nic mimořádného. Žádáme transparentnost, odpovědnost a prosíme o připravenost. Chceme, abyste Poslanecké sněmovně i veřejnosti sdělil: Jaký je aktuální stav zásob ropy? Jaký je konkrétní plán postupu v případě zhoršení situace? Jaká opatření mohou nastat a v jakém pořadí? Zda je dostatečně zajištěna ochrana kritické infrastruktury? A jakým způsobem budete komunikovat s občany tak, aby nevznikl chaos, ale důvěra? A zároveň vás vyzýváme, abyste jasně ujistil občany České republiky že se nemají čeho bát protože stát je připraven. Chceme, aby stát byl skutečně připraven.

Navrhuji tento bod jako druhý bod dnešního jednání.

Dále si dovoluji navrhnout bod s názvem Zdůvodnění působení Natálie Vachatové na Úřadu vlády. Zdůvodnění působení Natálie Vachatové na Úřadu vlády - jako třetí bod dnešního jednání. Na webu vlády je paní Natálie Vachatová vedená v poradním sboru premiéra Andreje Babiše jako - cituji - "poradkyně pro oblast svobody projevu". Dneska jsme se dozvěděli z médií od premiéra, cituji: "Vachatová je úplně v pohodě. Není žádné bezpečnostní riziko." Konec citace. Tak to si v žádném případě nemyslíme.

Paní Vachatová sama popsala svou agendu tak, že se má starat o zachování svobody projevu v České republice. V mediálních textech se zároveň ale objevuje, že se podílí na přípravě návrhu namířeného proti takzvaně politickým neziskovkám. Na to jsme tady už narazili a určitě tady o tom bude ještě velmi košatá debata. Ten takzvaně ruský zákon, který se připravuje, nepřipravuje, ta komunikace ze strany ministrů i ze strany vládních poslanců, politiků je v tom taková dost nejistá a dost nejednoznačná.

Kdo ji přesně nominoval, nebo přes jaký kanál se k panu Babišovi na Úřad vlády dostala, nebylo veřejně vysvětleno. A nás to zajímá. Působila ve Společnosti pro obranu svobody projevu, což je organizace, která podle kritiků rámuje svobodu projevu hlavně jako boj proti mainstreamovým médiím, proti veřejnoprávním médiím a proti neziskovým organizacím, a jak se rádo říká, takzvanému progresivismu. Po anexi Krymu byla paní Vachatová aktivní ve facebookové skupině Přátelé Ruska v České republice. Vyjadřovala pochopení pro Rusko a litovala, že Putin podcenil protesty na Majdanu. Kromě toho se objevila i kritika jejího vlivu na návrh zákona proti takzvaným politickým neziskovkám.

Já jsem se dočetl, že podle analytika Romana Máci v minulosti pravidelně dávala rozhovory ruskému státnímu propagandistickému webu Sputnik. Právě kvůli jejím vazbám a kvůli bezpečnostním otázkám se jí má zabývat stálá komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. My se domníváme, že působení paní Vachatové na Úřadu vlády je bezpečnostní riziko. Chceme to projednat v bodu. Doufám, že ho otevřeme. Budeme klást otázky a chceme znát odpovědi na ty dotazy, které jsem teďka už zmínil.

A poslední třetí bod, který bych rád navrhl jako čtvrtý bod dnešního jednání, nese název Bezpečnostní rizika spojená s vazbami vládních poslanců na orbánovské Maďarsko. Bezpečnostní rizika spojená s vazbami vládních poslanců na orbánovské Maďarsko. Navrhuji zařadit tento bod na jednání Poslanecké sněmovny kvůli mimořádně závažným informacím o možném a teď už dnes vlastně potvrzeném předávání citlivých informací z jednání Evropské unie směrem k Rusku ze strany představitelů maďarské vlády, konkrétně ministra zahraničních věcí.

Současně považuji za nutné otevřít i otázku politických vazeb některých českých politiků, vládních poslanců na orbánovské Maďarsko, které dlouhodobě oslabuje evropskou jednotu a důvěru mezi spojenci, které je dlouhodobě pod Orbánovým vedením proruské a v současnosti je to nejjistější Putinův spojenec, co se Evropy týká.

Navrhuji zařadit tento bod proto, že z mého pohledu nejde o nějakou zahraničněpolitickou epizodku, ale jedná se o bezpečnost, jedná se o důvěru mezi spojenci a o to, na jaké straně Česká republika stojí. Navrhuji tady takové body opakovaně. A pokaždé to musím udělat z jiného pohledu. Teď konkrétně z tohoto.

Objevily se velmi vážné informace, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl během jednání Evropské unie informovat Rusko o průběhu vyjednávání. Je to velmi možné, protože kontakty s ruským ministrem zahraničí Lavrovem už přiznal. Pak se prosím nebavíme o nějaké evropské diplomacii. To je skandál. Bavíme se o situaci, kdy je Moskva fakticky přítomna u evropského stolu díky členskému státu Evropské unie, díky jeho ministru zahraničí.

A právě tady je potřeba říct i druhou věc. V české politice existují strany, které k orbánovskému Maďarsku vzhlížejí, omlouvají ho, nebo se k němu přímo hlásí. A jsou to někteří vládní poslanci z řad hnutí ANO, kteří vycestovali do Maďarska a netají se na sociálních sítích, třeba pan kolega Doksanský tím, že Maďarsku fandí, fandí orbánovskému režimu, fandí Orbánovi. Jako by si neuvědomovali, jaký trojský kůň Ruska Viktor Orbán v rámci evropské jednoty je?

Já myslím, že pan Doksanský tam nejel na nějaké neutrální jednání. On svou cestu veřejně propagoval, hlásil se z Budapešti a hlavně otevřeně napsal, že doufá, že Fidesz a Viktor Orbán znovu zvítězí. A je potřeba to přeložit možná do srozumitelného jazyka, do srozumitelné češtiny. Poslanec hnutí ANO Doksanský fandí režimu, který je symbolem útoků na právní stát, na svobodná média a na evropskou jednotu. To je důležitá podstata problému. To je opravdu pro nás bezpečnostní riziko. Zatímco demokratické strany hájí prozápadní směřování České republiky, někteří poslanci hnutí ANO hledají inspiraci v Budapešti.

My hájíme důvěru mezi spojenci. My se snažíme o prozápadní směřování naší země, protože to pokládáme za bezpečnostní garanci. Vy někteří koketujete s režimem, kolem kterého se objevují vážná podezření na spolupráci s Ruskem. Navíc už dnes právě potvrzená ohledně ministra zahraničí.

Není to maličkost. Vypovídá to o tom, jakou politici ANO, někteří politici ANO, by nejraději politiku přinášeli sem domů. Méně respektu k institucím, více populismu, více mocenské arogance a více inspirace u těch, kdo Evropu skutečně účinně oslabují, zatím v její jednotě. A Česká republika si musí vybrat: Buď budeme pevně stát na straně Západu, bezpečnosti a našich spojenců, anebo budeme mlčky přihlížet tomu, jak část české politické reprezentace jezdí do Budapešti obdivovat Viktora Orbána. Za nás je ta volba jasná. Chceme tento bod otevřít, chceme o tom tady diskutovat a chceme se vymezit vůči tomu, že Česká republika nepatří diplomaticky, nepatří bezpečnostně na Východ, kam táhne Maďarsko Viktor Orbán, ale patří na Západ děkuji. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí předseda ODS Martin Kupka a připraví se předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Pan předseda Kupka není, není přítomen, takže pan předseda Výborný a připraví se pan předseda klubu TOP 09 Jan Jakob.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, tedy paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, já si dnes také dovolím krátký komentář a navrhnout dva body na jednání pléna Poslanecké sněmovny, a současně se k jednomu z bodů přihlásit. Musím říct, že člověk už se téměř bojí ráno otevřít počítač nebo zpravodajské servery, co právě na něj kde vypadne, co kde zaznělo, co případně musí konfrontovat s vyjádřením starým 24 hodin, protože zase něco je jinak. Obávám se, že současná vláda se díky řadě kroků a vyjádření čím dál tím víc noří do chaosu a zmatku, a těžko se v tom má vyznat jak veřejnost, ale těžko se v tom vyznáváme i my poslanci. Proto bych rád tady některé body zařadil, aby možná některé věci mohly být uvedeny na pravou míru, abychom my poslanci - a myslím si, že i poslanci vládní koalice, aby měli ty informace, jaká je situace právě teď a zda v některých věcech nedošlo opět k diametrální změně stanoviska.

Je potřeba ale také říct, že když se podíváme na těch prvních 100 dnů vládnutí, tak ten výsledek já tedy považuju za poměrně tristní. Senát bude zítra projednávat první zákon, a to je zákon, který považuju za v zásadě banální a nedůležitý, nepřináší vůbec nic, a to, že budeme mít Den vlajky. Dobře, pro někoho věc důležitá, pro někoho možná méně v době, kdy nám ceny pohonných hmot letí opravdu do nebe a kde domácnosti, rodiny a spotřebitelé mají úplně jiné starosti, než jestli bude den vlajky, nebo nebude den vlajky. To je jediný zákon, který v tuhletu chvíli má z vládnutí vlády Andreje Babiše, Petra Macinky a Tomia Okamury projednávat tento týden jednání horní komory Parlamentu České republiky.

Zato když se podíváme na některé kroky, tak já mám skutečně pocit toho, že tato vláda cílí na ty oblasti, na které, jak jsme viděli v minulých měsících a letech, cílila slovenská vláda Roberta Fica nebo maďarská vláda Viktora Orbána. Na co cílí současná vláda? O čem tady neustále ve veřejném prostoru hovoříme? Čím jste dokázali dostat do 100 dnů vládnutí čtvrt milionu lidí, kteří proti vám protestovali, kteří varovali a chtěli upozornit na některé věci, které mohou zásadním způsobem ohrozit standardní demokratické fungování naší společnosti? Jsou to věci, které míří na státní správu, které míří na média, neziskovky, na justici, na boj s dezinformacemi. To jsou přesně ty věci, které jsme mohli sledovat v Bratislavě; věci, které jsme mohli sledovat v Budapešti, a vy to ještě ke všemu děláte vlastně jinou cestou. A to je to, co tady chci jednoznačně odmítnout. Prostě není možné zásadní věci předkládat poslaneckými návrhy. To, co se tady děje, tak skutečně vidíme dnes a denně. Je to nejenom stavební zákon, který bude takovým paskvilem, přes souhrnný komplexní pozměňovací návrh se dostaneme do situace, že to opravdu nemůže dopadnout dobře. Nemůže dopadnout dobře, a to není kritika toho, že bychom nepotřebovali změnu. Potřebujeme, ale prosím pěkně tímhletím vyšíváním na koleni, kdy skutečně neznáme dodneška ten výsledek, neznáme dodneška, jak má vypadat komplexní pozměňovací návrh, který tato vláda připravuje, tak se opravdu nedá postupovat.

Stejně tak bychom se ale mohli podívat na poslaneckou změnu jednacího řádu, na poslanecký návrh služebního zákona, respektive zrušení služebního zákona a spoutání státní správy a úředníků a úřadů pod těsnější kontrolu vlády. Řekněme si, jak to je. Služební zákon se ruší proto, aby vláda měla úřady, ministerstva, státní správu pod větší kontrolou, aby mohla snadněji vyhazovat nechtěné úředníky.

Já tady uvedu jeden do nebe volající příklad. Vyhození generálního ředitele Povodí Odry pana ředitele Birklena minulý týden. Já plně respektuji to, že ministr má právo manažersky rozhodnout, odvolat, ano, ale prosím pěkně, ať to aspoň není zdůvodňováno něčím, co opravdu není pravda. Pan ředitel Birklen tam byl dosazen na základě otevřeného výběrového řízení, a to právě proto, aby lépe fungovala komunikace v rámci Povodí Odry se samosprávami a se starosty a starostkami na tom celém území. To se skutečně podařilo. Nakonec o tom svědčí i reakce desítek starostů a starostek, takže zdůvodnit jeho odvolání tímto argumentem mně přijde opravdu falešné.

A přesně k tomu má vést ten návrh, který povede ke zrušení služebního zákona. Opět, jak signifikantní, poslaneckým návrhem. Já myslím, že tady všichni legislativci, i bývalý předseda ústavně-právního výboru, který dorazil, Radek Vondráček mně musí dát zapravdu, že Poslanecké návrhy slouží k drobným změnám legislativy, ale ne k těm... Výjimečně, zcela výjimečně to takhle může být, ale nikoliv to, co se tady děje za poslední tři čtyři měsíce, že budeme všechno valit poslaneckými návrhy. Opravdu tady vytváříme něco, za co nám příští generace nepoděkují.

Já bych si proto dovolil navrhnout, pane předsedo - místopředsedo, vidím, že jste se vyměnili, pane místopředsedo, bod, který poprosím zařadit jako druhý bod dnešního jednání, a to Podřízení státní správy vládní koalici. Podřízení státní správy vládní koalici jako druhý bod dnešního jednání.

Druhý bod, který považuji také za velmi důležitý, se týká toho, co tady také zaznělo a co jsem říkal, že je trochu signifikantní, když se podíváme, co se děje i jinde kolem nás, zvláště směrem na východ, a to je bezprecedentní tažení proti neziskovému sektoru, a to dokonce do té míry, že ten návrh, který unikl do médií a o roli paní Vachatové a Radka Vondráčka a Jindřicha Rajchla, poslanců této Sněmovny, bychom si tady také mohli vyprávět, tak jde nejenom tou ruskou cestou, toho ruského zákona, ale on je ještě přísnější a ještě rozsáhlejší, pokud jde o ty jednotlivé organizace, jednotlivé instituce, které by pod něj spadaly. To není jenom otázka cílení na neziskové organizace, to je otázka cílení na vzdělávací organizace, jako jsou univerzity. Ne nadarmo se i ony ozvaly. To je otázka cílení na charitativní organizace. Já se opravdu domnívám, že tohleto je jeden z bezprecedentních útoků na to, na čem je postavena svobodná demokratická společnost.

Proto si dovolím navrhnout, a ještě se k tomu vrátím a krátce to odůvodním, bod, který prosím zařadit jako třetí bod dnešního jednání, a to Vládní chaos kolem zákona o neziskových organizacích. Já vlastně totiž nevím, a to by bylo dobře, kdyby tady zaznělo, a očekávám to možná od pana premiéra, možná od pana ministra Tejce, jak to tedy s tím návrhem skutečně je, protože přiznám se, že kdyby to nebyla vážná věc, tak se budu smát a možná, že to je na natočení nějaké grotesky, dokud ještě Česká televize má nějaké peníze, než jí je seberete, tak by to možná mohli natočit, protože teď si tady dovolím dát časovou osu, abyste si všichni mohli udělat obrázek. Tak 16. března Český rozhlas, cituji: "Koalice se dohodla, že zákon, který by měl zajistit transparentnější financování neziskových organizací, vznikne na ministerské úrovni. Je to příliš složitý materiál na to, aby ho zpracovávali poslanci," to chválím, nicméně už ne tedy ten samotný zákon, "řekl novinářům po zasedání koaliční rady Tomio Okamura." Čili předseda koaliční strany, 16. března, Český rozhlas.

19. března, to znamená o pouhé tři dny později, šéf spravedlnosti Jeroným Tejc za hnutí ANO neví o tom, že by měl připravovat kritizovaný zákon o financování neziskových organizací. Tak tedy pan ministr tady sedící se od toho jasně distancoval, říkal, že žádné takové zadání nedostal, že o ničem neví a že na jeho rezortu se nic takového nepřipravuje. Já panu ministrovi věřím, protože předpokládám a znám ho, že to je kompetentní ministr, takže ví, co se na jeho úřadě připravuje a co úředníci dělají nebo nedělají.

Jenže v ten samý den, 19. března, myslím, že dokonce to bylo ve stejný čas, vicepremiér Karel Havlíček ve speciálu Marie Bastlové na veřejné debatě se studenty Vysoké školy ekonomické opakovaně, minimálně dvakrát nebo třikrát, na dotaz, jak to s připravovaným zákonem proti neziskovkám nebo tedy ke kontrole neziskovek je, tak zopakoval, ano, tento zákon bude, tento zákon připravuje pan ministr Tejc na Ministerstvu spravedlnosti. Takže na jedné straně Prahy, na Ministerstvu spravedlnosti, se v ten okamžik říká ne, nic takového se nepřipravuje, vicepremiér vlády 19. března říká, ne, připravujeme, a opakuje to dvakrát nebo třikrát. O den později Seznam zprávy, 20. března, Babiš dál počítá se vznikem biče na politické neziskovky. Připraví ho Tejc. Takže to je o 24 hodin později. Pan ministr Tejc ho dělá a připravuje tento zákon, tvrdil vicepremiér Havlíček ještě minulý týden, aby přišel 23. březen a my jsme se mohli dočíst, zákon proti neziskovým organizacím nechystá ministerstvo ani vláda. Prosím pěkně, to bylo včera.

Pokud jste viděli tiskovou konferenci po vládě, kde pan ministr Tejc vystoupil, tak to tam řekl, a myslím, že to tady může potvrdit třeba i pokýváním hlavy, že žádný takový zákon nebude, že vláda s ním nepočítala, nepočítá, a nic takového se nepřipravuje.

Ejhle, ani 24 hodin neuplynulo a dneska ráno z tradičního videa Andreje Babiše slyšíme, že zákon o financování neziskovek bude a bude ho připravovat vláda. Nevím tedy, jestli pan ministr Tejc nebo paní ministryně financí nebo kdo, ale já se tedy ptám, jestli se v tomhletom chaosu někdo vyznáte ? Já opravdu ne, trochu se v tom ztrácím, a je to bohužel signifikantní příklad toho, jak současná vláda postupuje.

Čili pokud by bylo možné ten bod zařadit, může být velmi stručný, krátký. Já budu rád, když někdo finální stanovisko vlády konečně řekne. Jenom by bylo dobré, kdyby šlo garantovat to, že to nebude zítra ráno zase jinak.

Tak a poslední třetí věc. Rád bych se tady přihlásil k bodu, který už tady přednesl pan předseda Vít Rakušan, a to je bod Snaha vlády Andreje Babiše ohrozit financování a tím i fungování a nezávislost médií veřejné služby, a to jako první bod dnešního jednání, protože tohleto si myslím, že je skutečně zásadní věc a to, co zaznělo ve veřejném prostoru včera po jednání vlády i z úst zde přítomného pana vicepremiéra Havlíčka, tak já považuju za velmi alarmující a chci tady říct, vážená vládo, vážený pane vicepremiére, tady v tomhletom případě skutečně narazíte, a je potřeba to říct jak to je, vaší snahou dokonce v rozporu s vašimi vlastními vyjádřeními, minimálně vás a některých vašich vládních partnerů, je jít cestou vyhladovění České televize a Českého rozhlasu právě tím, že jim chcete sebrat finanční prostředky, chcete jim sebrat peníze, které mají na svůj provoz, na svůj chod, a to dokonce už v letošním roce, to znamená bez jakékoliv šance na to, aby se managementy obou dvou organizací na to mohly nějakým způsobem připravit. Tak vy v zásadě chcete místo toho, co jste deklarovali, že se chcete bavit a změnit model financování, já jsem připraven možná o tom vést nějakou seriózní debatu, modely financování totiž skutečně jsou různé, já se nedomnívám, že jenom koncesionářské poplatky jsou zárukou nezávislosti a veřejnoprávnosti, samozřejmě máme tady severské modely, švédský, finský a další, to všechno může být k debatě, ale ta debata se musí vést.

Není možné, že váš ministr kultury, který by to měl mít gesčně na starosti a údajně tedy ten zákon prý píše, minulý týden říkal, že bude do 14 dnů, do jednoho nebo do dvou týdnů, abychom se včera dozvěděli, že to bude trvat několik měsíců a že to nikomu neukáže, protože to připravuje jeho tým a že k tomu nepřizve ani ty generální ředitele, ani management České televize, Českého rozhlasu, že to nepředstaví ani poslancům a dalším odborníkům.

Takhle si představujete, pane vicepremiére, takhle si představujete opravdu seriózní debatu? Proto chceme zařadit tento bod. Chceme, aby tady o těchto věcech se jasně a otevřeně hovořilo, protože ten cíl, ke kterému vy směřujete, tak bohužel není změna modelu financování. Skutečným cílem je ochromení obou dvou médií a získání kontroly nad nimi. Ta nezávislost bude dána pouze v případě, že jejich financování, a teď říkám znovu, je jedno, jestli to bude formou koncesionářských poplatků nebo jestli to bude nějakým jiným modelem, ale to financování musí zůstat nezávislé na jakékoliv politické reprezentaci. To není jenom o vaší vládě. To není o vládě Andreje Babiše a Tomia Okamury a Petra Macinky. Je to o každé jiné vládě, která nemůže mít toto financování pod kontrolou. V okamžiku, kdy se z toho stane položka ve státním rozpočtu, tak se přestáváme bavit o jakékoliv nezávislosti. Vždycky už to bude o tom, že ten management bude chodit a bude licitovat s ministrem financí a s vládou o tom, jak velký ten rozpočet budou mít a co si budou moci dovolit a co nikoliv a za co případně budou mít ten rozpočet vyšší, protože třeba některý redaktor, který se někomu nebude líbit, bude muset odejít, nebo některý pořad, který třeba Český rozhlas vysílá, bude muset být zrušen. A to je to velké nebezpečí.

A já tady jednoznačně říkám, že jako lidovci, jako KDU-ČSL, tohleto nedopustíme a využijeme všechny nástroje k tomu, abychom přijetí podobného zákona zabránili, protože tady tu snahu Andreje Babiše vás, vlády a vládních poslanců, ohrozit fakticky fungování a nezávislost médií veřejné služby, nedopustíme.

Dovolte mi ještě jeden příměr a možná, že pan vicepremiér Havlíček, tady sedící, by tomu mohl rozumět. Já sice netuším, jak jste na tom s tou snahou zestátnit ČEZ a vykoupit minoritní akcionáře, protože to je trošku zahaleno mlhou a já doufám, že k ničemu podobnému nepřistoupíte, protože my potřebujeme primárně se soustředit na dostavbu jádra, na to potřebuje ten ČEZ mít ty prostředky, ne na vykupování minoritních akcionářů, ale to je jiné téma. Já to říkám z jiného důvodu, pane vicepremiére, protože zkuste si odpovědět na otázku, kdo je akcionářem České televize a Českého rozhlasu, kdo tady 30 let posílá koncesionářské poplatky na to, aby tyto instituce mohly fungovat, rozvíjet se, aby mohly točit pořady, filmy, reportáže, vysílat sportovní televizní přenosy. Kdo to je? Jsou to občané. Je to každý občan, fyzická, dneska i právnická osoba, která je fakticky vlastně akcionářem těchto médií. A co vy uděláte těmito opatřeními? Vy vlastně chcete obě dvě média zestátnit, to znamená tyto akcionáře, kteří tady 30 let se podílejí na budování těchto médií, o to obrat. Tak by mě zajímalo, čím tedy vykoupíte tyto akcie, které si fakticky chcete přivlastnit.

Toto já považuju skutečně za bezprecedentní útok na veřejnoprávnost našich médií. A znovu říkám, ten bod, který tady společně s kolegy z ODS, z hnutí STAN, z hnutí Pirátů i TOP 09 předkládáme, myslíme zcela vážně a chceme, aby otevřen byl, aby se k tomu vláda jednoznačně vyjádřila.

Naprosto šokující, naprosto šokující je informace o tom, že pan ministr kultury Klempíř tady dneska řekne, že s tím nemá nic společného, zákon nezná, že ho to nezajímá. Tak já si myslím, že to je teda jako úžasná vizitka pana ministra. Blahopřeju panu premiérovi. Má opravdu skvělý tým, který se stará o to, co ty jednotlivé rezorty mají dělat. Bravo, o to víc si myslím, že ten bod má být zařazen. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, pane předsedo. Jenom jestli můžu poprosit, ten poslední bod napsaný nemám. Mám první, podřízení státní správy, vládní koalice. Je to tak? Tak poprosím donést písemně, když jich je víc. Vládní chaos kolem zákona o neziskových organizacích a teďka se to týkalo veřejnoprávních médií, ale poprosím to v písemné podobě, protože my se tady pak střídáme a nepřečteme to po těch, co tady byli před námi, když jsou ty názvy dlouhé.

Zároveň vás tady vítám. Vyměnili jsme se při řízení schůze. Přeju pěkné odpoledne.

V této chvíli je na řadě Jan Jakob. Připraví se s přednostním právem Jan Skopeček.

Ještě než sem, pane předsedo, přijdete, přečtu čtyři omluvy. Zdeňka Blišťanová celý jednací den - pracovní důvody, Ondřej Matěj Havel od 16 hodin - pracovní důvody, Martin Kolovratník od 15.30 do 19 - pracovní důvody a Petr Macinka, ministr, od 14.30 do 17.30 - pracovní důvody. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážený pane předsedající vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu tam, kde kolega Výborný skončil, ale i pro pana předsedajícího, ten poslední bod tak navrhl za všechny opoziční kluby již předtím kolega Vít Rakušan. Dovolte mi, abych i já se tímto k tomuto návrhu připojil a ten bod, který všechny kluby opozice navrhují, tak se má jmenovat "Snaha vlády Andreje Babiše ohrozit financování a tím i fungování a nezávislost médií veřejné služby". Mně by se dokonce chtělo říct, že se jedná o koaliční plán na likvidaci médií veřejné služby.

A teď přemýšlím, kde mám vlastně začít, protože to je tak mimořádný chaos, který zažíváme. První pan ministr kultury říká, jak připravuje zásadní novelu, která bude měnit celý systém financování, aby si vyžádal čas klid, klid na práci. Vedle toho včera pan předseda Poslanecké sněmovny představí v základních obrysech poslanecký návrh, jakýsi pseudomezikrok, který by sám o sobě stačil na tu zmiňovanou likvidaci médií veřejné služby, aby před pár desítkami minut zde přítomný předsedající pan kolega Nacher říkal, že ten návrh nebude předložen dnes, jak avizoval pan předseda Sněmovny, že na něm ještě s kolegy pracují, propočítávají. Takže těžko říct, kdy ten návrh bude předložen. Takže já váhám, kde mám vlastně v tomhle neuvěřitelném chaosu začít. Tak já to zkusím asi popořadě.

Dovolte mi tedy, abych na úvod řekl jednu zásadní věc. V posledních dnech zaznívají zcela mimořádně znepokojivé informace nejen z médií, ale někteří jsme toho byli svědky i minulý týden na jednání výboru pro mediální záležitosti. Tyto informace mají jeden společný jmenovatel. O celkovém plánu vlády stále nevíme prakticky nic. Žádné systematické jednání mezi vládními představiteli a vedením České televize a Českého rozhlasu neprobíhá. Ředitel České televize, bylo to na tom výboru minulý čtvrtek, otevřeně říká, že nebyl ze strany vlády seznámen s žádným uceleným návrhem změny financování médií veřejné služby a že se o něm nevede standardní odborná debata a že změny od příštího roku nejsou reálné.

Tím posledním jsem si jist i já. Zrušení televizních a rozhlasových poplatků od 1. 1. 2027, jak slibuje vláda, rozhodně není reálné. Parlamentní procedury budou dlouhé, budou opravdu velmi dlouhé. To vám tady slibuji. Vláda navíc stále nepředstavila žádný kompletní návrh nového systému. Neznají ho odborníci, neznají ho instituce, kterých se to týká, upřímně řečeno dlouho ho neznaly, a nejsem si tím ani jist teď, že ho znají samotní poslanci vládní koalice. Naproti tomu ale koaliční představitelé opakovaně tvrdí, že ke změně dojde, což s sebou přináší velkou míru nejistoty a samozřejmě nervozity. Proto nejen já, ale i zástupci odborné veřejnosti opakovaně vyzýváme, aby se o tomto klíčovém zákoně vedla otevřená diskuse. Namísto toho pan ministr kultury žádá klid na práci a konkrétní podobu řešení stále neznáme a nechce nám o ní vůbec nic říct.

Působí to až dojmem, že ani sám pan ministr nemá jasno, jak bude výsledný návrh vypadat. O to překvapivější je, že ještě nedávno současný systém poplatků obhajoval a varoval před kroky, které by oslabily nezávislost médií. Takže ještě jednou - máme tady zásadní změnu systému, o jejíž celkové podobě vláda nemluví, není připravená, a přesto se první kroky už dějí. A právě proto je naprosto na místě o tom vést tady na půdě Sněmovny otevřenou debatu.

A teď k tomu, co je nové za posledních vlastně 24 hodin. Ještě před několika dny jsme nevěděli prakticky nic, a to v zásadě v tom chaosu platí i dnes. Jen s jedním rozdílem - objevil první konkrétní, dneska zase zpochybňovaný, krok. Koalice přichází s návrhem na částečné zrušení televizních a rozhlasových poplatků. A nenechme se mýlit, to není ucelený plán, to není finální řešení. To je jen první krok. První krok procesu, jehož konec dnes sice neznáme, byť ho všichni tušíme. A právě v tom je ten zásadní problém. Máme tady zásah do systému financování médií veřejné služby, ale nemáme žádnou odpověď na to, co bude dál. Nevíme, jak bude systém vypadat jako celek, nevíme jak bude zajištěna stabilita financování, nevíme, jak bude garantována nezávislost. A přesto se první krok už děje.

Dovolte mi zmínit několik důvodů, proč je to nebezpečné. Vláda říká, zrušíme část poplatků. Na první pohled to může působit líbivě, ale ty peníze nezmizí. Média veřejné služby budou muset být financována dál. A pokud zároveň neexistuje nový stabilní model, pak je výsledek zřejmý. Tento první krok povede k finančnímu oslabení médií veřejné služby. Co k finančnímu oslabení? Spíš k finanční likvidaci.

Dovolte mi, abych teď odcitoval vyjádření Milana Fridricha, zástupce generálního ředitele České televize, které si můžete přečíst i na zpravodajských webech. Cituji: Česká televize by dle návrhu na zrušení části poplatků podle finančního ředitele přišla o 2,1 miliardy ročně, což je téměř 30 procent příjmů z televizních poplatků. To je o 1,25 miliardy více, než kolik dostala Česká televize při zvýšení poplatků v loňském roce. Takový úbytek peněz by nás nevrátil do roku 2024 před zvýšením poplatku, nýbrž před rok 2008, o 20 let zpět, ale s náklady a mzdami roku 2026.

 

V roce 2008 navíc Česká televize měla reklamu, kterou nyní nemá. Ta situace je bezprecedentní. Nebudu přehánět, že Česká televize nemůže pod takovým tlakem zvládnout úspory a transformaci a reálně jí bude v řádu měsíců až jednoho roku hrozit platební neschopnost a bankrot, zvlášť pokud by měla přijít o více než jednu miliardu už letos, pak ta katastrofa bude ještě rychlejší. Bude to znamenat, že Česká televize nebude schopna plnit smlouvy, mandatorní výdaje a vyplácet mzdy. Tohle žádná organizace bez dlouhodobého rekonstrukčního plánu nemůže zvládnout. Tolik citace zástupce generálního ředitele České televize.

Český rozhlas je na tom velmi podobně. Ten by také přišel o zhruba 30 procent příjmu z rozhlasových poplatků, tedy zhruba o 800 milionů korun. A je potřeba si uvědomit, že tyto instituce musí opravdu plánovat dlouhodobě, že mají zasmluvněno spoustu závazků a to ne v horizontu jednoho rozpočtového roku, ale v horizontu několika let dopředu, ať už jsou to práva na sportovní přenosy nebo samozřejmě i příprava vlastní tvorby.

Televizní a rozhlasové poplatky tedy rozhodně nejsou žádný přežitek. Jsou pojistkou nezávislosti. Jakmile tento systém začnete rozkládat, byť postupně, otvíráte dveře jinému modelu. Modelu, kde financování závisí na státu, na vládě, na aktuální politické většině. A to už není žádná nezávislost. Situace je o to vážnější, že vláda zároveň slíbila, že nebude zvyšovat daně. To znamená jediné. Nevznikne žádný stabilní a zákonem ukotvený model mimo státní rozpočet, třeba tolik zmiňovaný švédský a finský model. Jinými slovy, vláda nejdřív oslabí stávající systém a teprve potom bude hledat cestu co dál. A zkušenosti z jiných zemí ukazují, jak takový proces obvykle končí: nejprve finanční oslabení, poté závislost na státním rozpočtu a nakonec faktické zestátnění. Tedy pokud nedojde na to, co popisoval pan ředitel, že mezitím Česká televize a Český rozhlas zbankrotují.

Já chci zdůraznit ještě jednu věc. Současný systém v České republice je stabilní, předvídatelný a funkční. Neexistuje žádný racionální důvod ho rozbíjet, aniž bychom měli připravený lepší model. Tato debata není debatou o detailu. Je to debata o směru, o tom, jestli média veřejné služby budou sloužit veřejnosti, nebo jestli se postupně stanou hlásnou troubou vlády.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vracím se na začátek. Stále neznáme celkový plán vlády. Stále neprobíhá otevřená odborná diskuse. Ale nově víme jedno, ten proces už začal a začal krokem, který oslabuje systém, aniž bychom věděli, co přijde po něm. To není odpovědný postup.

A dovolte mi ještě jednu poznámku k tomuto tématu. Pokud vláda nemá hotový, promyšlený a transparentní plán, pak by neměla dělat ani první krok. Protože první krok bez znalosti cíle může vést špatným směrem a v tomto případě směrem, který může skončit ztrátou nezávislosti médií veřejné služby, jejich zestátněním nebo úplnou likvidací. Proto bych byl moc rád, abychom konečně v tom chaosu koaličních návrhů a nenávrhů začali dělat pořádek a abychom začali vést diskusi. To, co zatím vypadá, že je koaliční plán na likvidaci médií veřejné služby, tak je tak děsivé, že je potřeba o tom otevřeně, veřejně diskutovat. Tolik tedy přihlášení k bodu, který navrhujeme kompletně jako celá opozice.

A dovolte mi ještě druhý návrh. Rád bych navrhl, abychom sněmovní tisk pod číslem 10 zařadili jako druhý bod dnešního jednání, tedy za zamítnutý návrh Senátem. Tedy aby jinými slovy zůstal druhým bodem, kde je dnes. Rád bych k tomu přečetl stručný dopis, který jste možná dostali i ostatní od Asociace komerčních televizí, Asociace online vydavatelů, Asociace provozovatelů soukromého vysílání, České unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj.

"Vážený pane Jakobe, dovolujeme si Vás oslovit jménem českého mediálního trhu v souvislosti s projednáváním implementačního zákona k evropskému aktu o svobodě médií European Media Freedom Act, tedy EMFA zkráceně, vedeného jako sněmovní tisk 10 a vyjádřit podporu jeho brzkému přijetí v podobě, v jaké byl Sněmovně předložen. Z pohledu profesních asociací zastupujících všechny typy médií v České republice jsme přesvědčeni, že předkládaný text zákona představuje poctivě projednaný návrh, který vznikl na základě široké odborné debaty zástupců Ministerstva kultury České republiky a zástupců mediálního sektoru. Česká republika se navíc již nyní nachází v časovém skluzu, neboť většina povinností v nařízení EMFA nabyla účinnosti již v průběhu roku 2025, což zvyšuje právní nejistotu jak pro mediální vydavatele, tak pro další subjekty působící v oblasti médií a reklamy. Další odklady nebo zásadní přepracování návrhu by tento stav dále prohlubovaly a mohly by vést k nejasnostem při praktickém uplatnění evropského práva.

Za důležitý považujeme rovněž aspekt transparentnosti vlastnických struktur médií. Nedávná novela zákona o evidenci skutečných majitelů omezila veřejný přístup k databázi skutečných vlastníků, čímž došlo k faktickému oslabení veřejné kontroly v této oblasti. Implementační zákon k EMFA přináší vyvážený rámec, který transparentnost mediální oblasti znovu posiluje. Současně bychom rádi z pozice zástupců mediálního trhu varovali před aktivistickými pozměňovacími návrhy z řad některých netransparentních spolků, u nichž by se mohlo vyskytnout riziko, že by nebyly v souladu se samotným nařízením EMFA včetně jeho odůvodnění. Pokud by v důsledku toho došlo k dalšímu zdržení procesu adaptace, Česká republika už by mohla být vystavena sankcím ze strany Evropské unie za nedodržení lhůt.

Dovolujeme si Vás proto požádat, abyste podpořili navržené přijetí této minimalistické implementace ve zrychleném režimu dle § 90 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zachování návrhu v jeho současné podobě. Děkujeme Vám za zvážení našich argumentů. V případě otázek jsme plně k dispozici." Podepsáni zástupci těch asociací, které jsem citoval v úvodu.

Takže prosím, pojďme ten bod zařadit. Je to poměrně jednoduchá, ale velmi důležitá novela. Myslím si, že by nám to nemuselo zabrat víc než několik málo jednotek desítek minut. Prosím, zvažte to. Je vidět, že Ministerstvo kultury - to bylo ještě vlastně za minulé vlády, tak je to důkazem, že umí komunikovat s odbornou veřejností, tento návrh je velmi pečlivě připraven a myslím si, že bychom to mohli zvládnout velmi rychle. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedo. Jenom abych to upřesnil. Ten váš první návrh - se přihlašujete k panu předsedovi Rakušanovi, který tady přečetl. Ten váš druhý návrh je sněmovní tisk číslo 10, který je teďka druhý v pořadí, tam ponechat jako druhý v pořadí po tom senátním návrhu. (Poslanec Jakob souhlasí.) Dobře, děkuji, mám zaznamenáno.

V této chvíli je na řadě Zdeněk Hřib - mám tady poznámku bez návrhu na projednání.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Ano, děkuji. Já budu velice stručný. Já jenom, jak už jsem avizoval v tom svém prvním projevu, tak se chci přihlásit k tomu bodu, který byl načtený panem předsedou Rakušanem s tím názvem Snaha vlády Andreje Babiše ohrozit financování a tím i fungování a nezávislost médií veřejné služby ČT a ČRO.

Pochopitelně já nechci tady to nějak prodlužovat, ale skutečně ve stručnosti - je zcela zjevné, že tady nejde jen o změnu financování těchto veřejnoprávních médií. Mnohem více tady sledujeme záměr o jejich zestátnění bez náhrady, a to i tak, že tam vlastně není žádný návrh nějaké kompenzace na to, aby nedošlo k ohrožení těch jejich stávajících realizovaných, třeba investičních záměrů a podobně.

A ano, i za nás je debata o financování médií, veřejné služby určitě možná. Můžeme se bavit také o transparentnosti. My prosazujeme to, aby tam byl možný ten dohled NKÚ. Můžeme se bavit o spoustě různých možností. Já si dokonce dokážu představit, že bychom se mohli třeba shodnout na tom, že veřejnoprávní média jsou natolik zásadním prvkem celého toho systému, že by třeba měla být nějak podchycena ústavním zákonem. O tom všem se můžeme bavit. Ale dost obtížné je vést tu debatu, pokud se tady něco pytlíkuje někde takhle pokoutně a vlastně ta veřejná debata není možná.

A co se týče toho aktuálního návrhu, tak jak je to uvažováno, tak to je samozřejmě ten problém. Je problém zejména ten motiv, se kterým se to dělá. Ale problém je i ta praktická stránka, jak by to vlastně vypadalo v momentě, kdyby se převedlo to financování do rozpočtu.

Tak problém je samozřejmě hlavně ten motiv, protože, jak zmiňoval i Zdeněk Svěrák na té Letné, tak říkal - no, rozdíl není v tom, že bychom to neplatili my všichni, protože teď ty poplatky platíme všichni. No a když se to převede do daní, respektive do rozpočtu, no tak to budeme všichni platit z daní, takže tam žádný jiný rozdíl nebude, protože přece jenom kdo jiný by to vlastně platil. Ale ten rozdíl je v tom, že vláda chce získat rozhodující vliv v těch médiích a to přípustné opravdu není. A jak jsem zmiňoval, ty zkušenosti z V4 jasně ukazují, že tohleto je vlastně ten základní problém. Pokud neexistují veřejnoprávní média, tak neexistuje ani férová politická soutěž. A to rozhodně připustit nemůžeme.

Druhý problém tedy je i to, že vlastně my tady sledujeme takové neustálé vaření mlhy. Vaření mlhy. Neustále vidíme nějaký chaos, kdy jedna ruka zjevně neví, co dělá ta druhá, ale celé to probíhá s jakýmsi záměrem rozložit tady tu naši občanskou společnost a i ty principy, na kterých je založena liberální demokracie. A to je velký problém a tomu tedy rozhodně nemůžeme přihlížet.

Takže ještě jednou - my se připojujeme k návrhu toho bodu tak, jak tady byl načten - Snaha vlády Andreje Babiše ohrozit financování a tím i fungování a nezávislost médií veřejné služby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, pane předsedo. V této chvíli je na řadě Martin Kupka, kterého tady ovšem nevidím, takže propadá dozadu z přednostních práv. A na řadě je poslední s přednostním právem Jan Skopeček.

Protože se mě neustále ptáte, kolik vás je, tak je tady přibližně dvacet potom dalších přihlášek do pořadu schůze. Tak jenom abyste to věděli.

Jedna omluva. Pane místopředsedo, ještě počkejte. Renata Vesecká od 18.45 - pracovní důvody A máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, určitě jste zaznamenali, že v těchto dnech máme sto dnů od okamžiku, kdy byla jmenována nová vláda Andreje Babiše. Sto dnů je tedy příležitost udělat určitou inventuru, podívat se na to, jakým způsobem se vláda v těch uplynulých dnech, sto dnech projevovala, s jakými návrhy přicházela, co zvládla ze svého programového prohlášení, co rozpracovala, co se jí nepodařilo. Koneckonců i včerejší jednání vlády bylo ukončeno tiskovou konferencí, v rámci které pan vicepremiér Havlíček velmi vyzdvihl těch uplynulých sto dní, holedbal se, co všechno vláda stihla, a čím mě nejvíc pobavil, tak konstatoval, že se prokázalo, že vláda přišla do svých funkcí připravena a od prvního dne pracuje na tom, co slibovala nebo co má zájem v tomto volebním období prosadit.

No já si myslím, že tak optimistický pan vicepremiér Havlíček by být neměl, protože když se skutečně objektivně realisticky podíváme na těch uplynulých sto dní, tak se pojďme podívat na to, co se během těch sto dní odehrálo. Nebudu mluvit samozřejmě o všem, nicméně zastavím se alespoň u těch ekonomických nebo hospodářskopolitických rozhodnutí a témat, které jsou s novou vládou Andreje Babiše spojeny.

Tak za těch sto dní vláda dokázala schválit protizákonný rozpočet s deficitem 310 miliard korun. My jsme před volbami slyšeli stesky a vlastně kritiku na připravovaný schodek 286 miliard korun, který navrhovala vláda Petra Fialy. Slyšeli jsme od tehdejšího hnutí ANO v předvolební kampani, že mají připravený lepší, kvalitnější rozpočet, který přinese nižší schodek, než je těch 286 miliard korun.

Co se stalo po volbách, jsme viděli v přímém přenosu. Nejprve jsme byli kritizováni za to, že nechceme poslat už podruhé do Poslanecké sněmovny návrh rozpočtu z dílny vlády Petra Fialy, a to proto, abychom se vyhnuli rozpočtovému provizoriu. Když končící vláda Petra Fialy ten rozpočet do Poslanecké sněmovny poslala, tak jsme se dozvěděli, že rozpočtové provizorium stejně bude. A následně byl ten návrh přepracován tak, že ačkoliv přišla lepší makroekonomická čísla, lepší makroekonomická prognóza, tak se plánovaný schodek 286 miliard korun prohloubil na 310 miliard korun.

Tak bych se chtěl pana vicepremiéra Havlíčka zeptat, kde byla připravenost té vlády na to převzít odpovědnost, když před volbami nás kritizovali za schodek 286 miliard, aby po volbách využili náš rozpočet, prokázali, že lhali v předvolební kampani, protože žádný svůj návrh rozpočtu připravený do položek, jak tvrdili voličům před volbami, neměli, museli využít ten návrh předcházející vlády a ten návrh přepracovali tak, že prohloubili schodek na 310 miliard korun? To je připravenost na vládnutí par excellence. Tvrdit, že mám připravený lepší rozpočet, přijít do vlády a využít rozpočet nebo návrh vlády Petra Fialy a ještě ho zpackat, zhoršit tím, že prohloubím v době ekonomického růstu ten schodek na 310 miliard.

A zatímco prohloubili schodek na 310 miliard, zvýšili státní přerozdělování, tak ještě v tom rozpočtu oproti návrhu Petra Fialy snížili výdaje na obranu a bezpečnost. Tak to je to, co se podařilo v rozpočtové oblasti té údajně připravené politické reprezentaci, která se čtyři roky tady zodpovědně připravovala. Nepřipravovala se na nic. Ukázalo se hned den po volbách, hned den po nástupu vlády Andreje Babiše, že co se týče rozpočtu, lhali a nemají připraveného vůbec nic.

Vedle toho, že přepracovali návrh státního rozpočtu a prohloubili ten schodek, tak začlo zpochybňování nezávislé Národní rozpočtové rady. A tu tady máme bez ohledu na to, jaká vláda zrovna vládne, jaká vláda, jakého zbarvení zrovna je u moci, tak tu máme Národní rozpočtovou radu, aby nějakým způsobem hodnotila a konstatovala, jestli stát, jestli vláda hospodaří dobře a jestli jsou plněna rozpočtová pravidla tak, jak na ně pamatuje česká legislativa.

A protože Národní rozpočtová rada samozřejmě nemohla konstatovat nic jiného, než že Alena Schillerová připravila protizákonný státní rozpočet, tak jsme tady z vlády, která přišla rozpočtově nepřipravená do svých funkcí, slyšeli útoky na Národní rozpočtovou radu, která samozřejmě byla kritická i vůči vládě Petra Fialy a máme ji jako nezávislou proto, aby byla kritická samozřejmě k jakékoliv vládě, která je zrovna u moci.

Ale nebyla to jenom kritika Národní rozpočtové rady. Přišlo i rozpuštění NERVu, poradního orgánu vlády tvořeného ekonomy, což se ani nedivím, protože ti by těžko mohli akceptovat to, že vláda připravuje a nechá v Poslanecké sněmovně vládní koaliční většinou schválit protizákonný rozpočet. Ale co se dozvídáme ze strany pana premiéra, tak je tu další otočka oproti předvolebnímu období, ve kterém hnutí ANO slibovalo, že bude postupně snižovat schodky veřejných financí, protože poté, co jsme schválili ten vysoký schodek, protizákonný schodek 310 miliard korun, tak se pan premiér v médiích nechal slyšet, že v nadcházejícím roce bude pravděpodobně ten deficit ještě větší. Takže lhali nám v tom, že mají připravený lepší rozpočet před volbami, a lhali nám i v tom, že budou postupně snižovat schodky veřejných financí. Podle pana premiéra tomu bude pravý opak, ty schodky a ty dluhy se budou vršit. Protože ony ty dotace do zemědělství a ty jednotlivé populistické sliby, se kterými vláda Andreje Babiše přicházela, ty samozřejmě něco stojí.

Takže toto vláda v té rozpočtové oblasti zvládla za těch 100 dnů. Nemít vlastní rozpočet, který slibovali. Zpackat rozpočet, který připravila vláda Petra Fialy. Prohloubit schodek v době ekonomického růstu na 310 miliard korun. Zpochybňovat a útočit na nezávislou rozpočtovou radu. Rozprášit NERV tak, aby nebyl kritický vůči ekonomickým plánům nové vlády na ještě vyšší zadlužování, než které vláda schválila v tomto roce.

Některé sliby vláda opustila, které slibovala před volbami a to je v některých případech dobře. Vidíme, jak ministr práce a sociálních věcí Juchelka couvá z toho inzerovaného, dramatické změny rozpočtové reformy, kterou schválila vláda Petra Fialy. Už není tak přísný, co se týče toho valorizačního mechanismu. Odkládá nějakým způsobem zastropování prodlužování věku odchodu do důchodu, To jsou věci, za které je určitě já kritizovat nebudu, protože všichni tuší, že ty změny v penzijním systému byly potřebné. Koneckonců je nám doporučovaly i mezinárodní ekonomické organizace, jako bylo OECD. A samozřejmě v souvislosti s tím, jak se vyvíjí demografický trend a jak stárne česká společnost, tak pro udržitelnost našeho průběžného penzijního systému to byly změny naprosto zásadní.

Tak tady jsme rádi, že vláda na ty své předvolební sliby zapomíná. Ale přiznejme si, že to bylo vůči voličům trošičku nefér, že slibovala něco, na co zapomíná hned v těch prvních stech dnech vlády.

To se týká i další věci. Bylo slibováno, jak dojde ke snížení daně z příjmu právnických osob. Nicméně i kdybych já si měl vybrat, jestli firmám snížit daň z příjmu, sazbu daně z příjmu právnických osob, nebo spíše nějakým způsobem zvýhodnit, urychlit odpisy firem například v rámci investic do nových technologií, které by naši ekonomiku posouvaly dál, tak je to rovněž věc, na které bych dokázal najít kompromis, a věc, kterou bych podpořil. Ale znovu je to prostě obrácení o 180 stupňů oproti slibům, které hnutí ANO mělo ve svém předvolebním programu, respektive ve své předvolební rétorice.

Co se té vládě skutečně podařilo, respektive co slibovala, bylo převzetí platby za ty obnovitelné zdroje z faktur domácností a firem na státní rozpočet. Vláda sice nepřesně zavádějícím způsobem říká, že snížila ceny elektřiny, nic takového se samozřejmě nestalo - vláda nesnížila ceny elektřiny, jenom část poplatků přenesla z těch faktur do státního rozpočtu. V kontextu toho, že státní rozpočet samozřejmě nehospodaří s ničím jiným než s penězi daňových poplatníků, tak to jak firmy, tak domácnosti zaplatí jinak, zaplatí to formou daní, které jsou přerozdělovány ve státním rozpočtu, ale to vláda skutečně udělala.

Nicméně je potřeba říct, že to neudělala úplně šťastně, že se mohla nechat inspirovat například v Německu, kde k podobnému kroku přistoupili. Nicméně přistoupili k němu chytře, protože podporují například touto formou zejména firmy a podniky, které jsou v tom sektoru vysoce energeticky náročných provozů. Ve chvíli, kdyby vláda v současné rozpočtové napjaté situaci v tímto touto cestou podpořila zejména firmy, které jsou energeticky náročné, nebo domácnosti, které mají nějaký sociální problém, tak by bezesporu udělala lépe a to plošné odpuštění prostě v současné rozpočtové situaci nedává smysl.

No a co vláda v rámci těch 100 dnů vůbec absolutně nezvládá? To je samozřejmě reakce na stávající energetickou krizi. Vzpomeňme si na útočnou podkopávající nohy rétoriku hnutí ANO v době energetické krize, kdy jsme měli vládu Petra Fialy. Vzpomeňte si ty fotky u čerpacích stanic a to, jakým způsobem jsme od paní ministryně dnešní Schillerové a pana premiéra Babiše slýchali. Vraťte lidem ty peníze, které jim ten stát vybírá prostřednictvím DPH a spotřební daně z těch vysokých cen benzínu! To nepatří státu, to patří lidem. Zastropujte to, vraťte jim to, zrušte DPH, snižte daně! Tak to jsme slyšeli od paní ministryně Schillerové a od pana premiéra Andreje Babiše, když byli v opozici. Když jsou ve vládě, tak co dělají už mnoho týdnů? Monitorují a sledují vývoj cen na energetických trzích. Ale ono není co sledovat, co monitorovat. Ty ceny na čerpacích stanicích v České republice od data útoku na Írán jenom rostou, jenom rostou. Ještě nenastal den, kdy by ty ceny klesly.

Když se podíváme na ceny ropy na mezinárodních trzích, tak včera po vyjádření Donalda Trumpa na chvilku poklesly pod 100 dolarů, ale už jsou tam zpátky a jsou tam dlouhodobě, jsou tam několik týdnů. A na českých čerpacích stanicích se to projevuje tím, že ceny benzínu i ceny nafty rostou. A rostou setrvale, ale vláda a paní ministryně financí to sleduje, monitoruje. Ale ve chvíli, kdy byli v opozici, tak nenechali nit suchou na vládě Petra Fialy, která na rozdíl od stávající vlády přistoupila k tomu, že spotřební daň na pohonné hmoty snížila.

Takže v tomto vláda spí jak Šípková Růženka, nic nedělá, sleduje, monitoruje, ale to si myslím, že firmám i občanům, kteří čerpají stále dražší benzín u čerpacích stanic, to jim opravdu jako nic nepomůže To, že vláda monitoruje, respektive spí, to opravdu občanům ani firmám, kteří čerpají vysoké ceny pohonných hmot, to jim fakt nic pozitivního nepřinese.

A já tedy slovy tehdy paní ministryně Schillerové a pana premiéra Babiše vyzývám stávající vládu, aby si vzpomněla na ta svá doporučení v době, kdy byla v opozici, a něco s těmi daněmi skutečně začala dělat, připravovat, protože všichni dobře víme, že například cena benzínu je, když se na tu cenu podíváme, tak více jak 50 procent z té ceny tvoří právě odvody státu na spotřební dani a DPH. A tudíž je to, jakým způsobem ulevit a snížit ty proinflační tlaky, které jsou s rostoucími cenami pohonných hmot spojeny.

Tak tady vláda spí, tady monitoruje, tady nic nedělá a nechává lidi platit vyšší ceny benzínu, nafty a získává díky tomu do státního rozpočtu více peněz. Ale kde vláda těch sto dnů nespala, to jsou personální otázky. Tam teda byli kolegové velmi akční. Lítá jeden šéf státní instituce za druhým, šéf VZP, šéf Čepra.

Bez ohledu na to, že jsou to ředitelé, kteří tam byli třeba i několik volebních období, přestože... (Ministryně Schillerová vznáší námitku.) Pardon, Mera, nebo koho jste odvolali?(Ministryně Schillerová: Mera.) Mera, pardon, děkuju za opravu. Tak přestože to byli ředitelé, kteří v těch institucích fungovali poměrně dlouho, třeba i několik volebních období, přinášeli velmi dobré finanční výsledky pro své instituce, které řídili - jako tomu bylo například v případě VZP - tak s těmi se vláda rozloučila velmi rychle. Takže v takových těch systémových věcech, které vyžadují nějakou znalost a nějakou kompetenci, tam se té vládě nic moc nedaří. Když přijde na personální čistky, tak tam se hnutí ANO a nová vláda opravdu nezakecala.

Tak to je taková inventura těch 100 dní nové vlády - protizákonný rozpočet, útoky na nezávislé instituce typu Národní rozpočtové rady, rozpuštění NERVu, aby jim ekonomové nekecali do dalšího rychlejšího zadlužování, nicnedělání, co se týče růstu cen pohonných hmot. Ale když přijde na to, aby mohli nějakého ředitele setnout a poslat do té instituce svého člověka, tak v rámci toho se během těch 100 dnů opravdu nezakecali.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom tedy jestli jsem to dobře sledoval, tak jste nenavrhl žádný bod? (Poslanec Skopeček: Ne.) Dobře. V této chvíli tedy přichází na řadu řadoví poslanci bez přednostního práva. Ivan Bartoš už se toho chopí, tak ještě malý moment. Já jsem to počítal, opravdu je tady 20 přihlášek, takže jsem se trefil přesně, tak abyste věděli to pořadí a mohli se připravit. Poté je na řadě Marian Jurečka, Jaroslav Foldyna, František Talíř a Bohuslav Niemiec, v tomhletom pořadí. S přednostním právem Martin Kupka bude až nakonec. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že máme novou schůzi, já bych i s ohledem na to, co se stalo v posledních dnech, chtěl zařadit nový bod a ten bod by se jmenoval: Jak přesně zvýší obranyschopnost státu trať na Karlštejn? To je název toho bodu.

Já bych se chtěl obrátit zejména na pana premiéra, možná na pana ministra Metnara a na pana ministra Zunu a chtěl bych ocenit, že i v souvislosti s tím útokem na objekt v Pardubicích tady pan ministr Metnar ráno vystoupil. Nicméně, ať už to byla situace v jednání o rozpočtu i několik následujících jednání výboru pro obranu, já bych se chtěl vrátit v tomhletom bodu - i vzhledem k současnému vývoji na domácí půdě i mezinárodní - a otevřít otázku financování jak projektu Ministerstva obrany, tak i defundaci jednotlivých bezpečnostních služeb tady toho státu, včetně Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Když se sestavoval rozpočet pro tento rok - byla to už vláda Andreje Babiše, vycházela tedy z původního návrhu Petra Fialy a jeho vlády, kde byly určeny peníze na obranu, ale i na jednotlivé složky státu, zejména na služby, které se zabývají obranou a bezpečností. Mě trochu zaráží - a viděl jsem několikrát pana premiéra Babiše, jak mává takovými grafy, že my vlastně dáváme víc, než kdy bylo. Přitom v porovnání v návrhu rozpočtu minulé vlády - jejíž tedy součástí už jsme nebyli - tak ty částky byly výrazně vyšší.

Navíc, když se bavíme o škrtech, které byly v rezortu obrany provedeny - to je těch 21 miliard korun - tak se ukázalo, že to škrtání skutečně jde na vrub Ministerstva obrany a armády, zatímco věci, které naprosto nesouvisí s obranyschopností České republiky, jako již zmíněná - a to není vtip - vlaková trať na Karlštejn, v ní zůstávají s jakousi falešnou představou, že nám naši spojenci, až budou vyhodnocovat, zda Česká republika naplnila dvě procenta hrubého domácího produktu, toto uznají.

Jak už jsem zmínil, vláda Andreje Babiše - škoda, že tu pan premiér není, chtěl jsem se obracet rovnou na něj - ve finále krátila rezort obrany o 21 miliard korun. Pokud se podíváme na tajné služby nebo na služby státu, na ty, které mají tu položku rozpočtovou viditelnou - tedy nejsou skryty pod nějakou kapitolou - tak samozřejmě i Národnímu úřadu pro kybernetickou bezpečnost nebo i Bezpečnostní informační službě.

Namísto aby se vláda rozhodla plnit ten zákonný závazek na obranu investicemi do reálné modernizace, tak si pomáhá různými rozpočtovými kouzly. Nemám před sebou ten článek - myslím, že dneska vyšel na serveru Novinky.cz, ale podobných analýz již vyšla celá řada - tak do výdajů státu jsou skutečně schovány běžné civilní dopravní stavby, jako je třeba již zmíněná optimalizace železniční trati Karlštejn - Beroun a řada dalších.

Já bych se možná tady k tomuhletomu vrátil, protože tu debatu jsme vedli i na výboru pro obranu, jehož jsem členem. Ty uznatelné náklady, které potom zpětně vyhodnocuje aliance, to není tak, že vy se rozhodnete, že postavíte silnici nebo dálnici odsud tam a ty kilometry dálnice prostě vezmete a uplatníte to jako náklad na obranu. Ono to funguje trochu jinak. Vy máte nějaký plánovaný rozvoj infrastruktury státu, třeba mosty, třeba železnice, třeba i ty silnice a dálnice, a v nějaký moment můžete navrhnout pro zvýšení obranyschopnosti - je to častá debata - že tu stavbu nějakým způsobem posílíte.

Například stavíte most, který máte zaplánovaný, a protože Česká republika je země, která plní například i v rámci aliance jakousi roli logistického hubu, tedy místo, přes které by případně na východní křídlo putovaly ať už nějaká vojenská technika, tak i nějaké části armády, tak přes Českou republiku v podstatě - a měli jsme to historicky v těch jednotlivých třeba i cvičeních - přejíždějí konvoje. My máme poměrně těžké tanky. Ano, tyto tanky by měly být schopny přejet přes naše mosty.

Tedy pokud se uplatňují infrastrukturní investice, tak my máme most, ten chceme postavit - třeba přes Berounku - nebo obnovit, a pokud chceme, aby unesl ty tanky, uděláme druhou investici a tu už nám samozřejmě v rámci nákladů na obranyschopnost České republiky Aliance do těch dvou procent uzná, což je trošku něco jiného než posílení železniční trati a její optimalizace Karlštejn - Beroun. Ale rád se - pokud bychom tento bod otevřeli, jak přesně zvýší obranyschopnost státu trať na Karlštejn - rád se dozvím, jaká je za tím úvaha. Třeba mi něco uniká, zatím nevím.

Tady už bylo zmíněno - vystupoval tady i pan ministr Metnar - že v době, kdy se bavíme o tom, zda jsou či nejsou dobře financovány zpravodajské služby, dochází... Není to první útok na infrastrukturu. V minulém roce jsme měli několik sabotáží na zbrojní nebo respektive na fabriku v Pardubicích. Jsou to právě zpravodajské služby, které tedy ty první tři měsíce, respektive dva a půl měsíce, do momentu schválení již platného rozpočtu pro tento rok byly financovány v rámci rozpočtového provizoria pouze jakýmsi podílem z rozpočtu loňského roku, tedy reálně měly méně, než by bylo v případě, kdyby vláda neudělala škrty v navrhovaném rozpočtu, který předložila oproti návrhu Petra Fialy. Tak skutečně jsou to právě zpravodajské služby a jejich operativci, kteří mají takovýmto útokům ve své činnosti předcházet, získávat informace a případně jim zabránit.

Často slýchám, že Česká republika je bezpečnou zemí. Samozřejmě spousta informací - o některých informují média, některé mají členové vlády, členové Bezpečnostní rady státu - tak to, že Česká republika je relativně bezpečnou zemí i z pohledu nějakých teroristických útoků a sabotáží, tak je to právě proto, že zpravodajské služby, Bezpečnostní informační služba a další jednají. Jejich práce se nám proto může jevit jako běžným občanům neviditelná, nicméně je podmíněna tím, že mají stabilní financování.

Představa, že tomu teroristickému útoku, jako byl ten v Pardubicích, zabrání nějaká nová trať nebo investice do lepší čerpací stanice - což je jeden z dalších případů - by mohla být zábavná, kdybychom skutečně nehazardovali se životy českých občanů a dlouhodobě i se zájmy České republiky. Když jsem se o tom incidentu dozvěděl a byl jsem dotazován i novináři, co si o tom myslím jako opoziční politik, zdůraznil jsem: Buďme rádi, že v souvislosti s tím pardubickým incidentem nedošlo k žádným ztrátám na životech. V takovémto případě by se jednalo i o životy civilní.

Nicméně když se vrátíme zpátky k té struktuře toho rozpočtu, byla to i Národní rozpočtová rada a před ní bezpečnostní experti, kteří upozorňovali, že v tom, jak je ta struktura navržena, kde se škrtá, kde se přidává, tak rozhodně ty podmínky, které Severoatlantická aliance má na uznání naplnění dvou procent a neustále se bavíme, že celkově to je přece 2,1 procenta, tak tyto výdaje neuzná a tento postup je tak obcházením zákona, který jsme schválili ještě v minulé vládě a zavazuje Českou republiku k plnění dvou procent, a faktickým hazardem budoucí připravenosti a bezpečnosti státu, tak je samozřejmě výsměchem i našich spojenců.

Zrovna včera byli zástupci vládní koalice v Maďarsku, obnovují se jednání se sousedním Slovenskem na vládní úrovni. Já si myslím, že spousta věcí, kde se vláda vzhlíží v sousedním Slovensku nebo Maďarsku, jsou rozhodně věci, které bychom v České republice, v demokratické zemi, nechtěli. Ale podívejte se na Maďary, Slováky i na Poláky. Tyto země podle mě již obsolutního projektu přežitého V4, ta procenta plní a plní více. Jsou země, které se již teď blíží k těm domluveným třem procentům. Jsou země, které dávají na svou obranu výrazně více.

My jsme chtěli ukázat jakousi konstruktivní alternativu v oblasti debaty o státním rozpočtu, kde jsme navrhovali přesun zhruba 2 miliard korun na moderní armádu, ať už na věci dronů, protidronovou obranu, kybernetickou bezpečnost, využití umělé inteligence, tak i na reálnou bezpečnost, ne nějaké účetní triky. I Samuel Volpe navrhoval skrze výbor pro bezpečnost a zde i na plénu, aby se vrátily ty plánované rozpočty na tajné služby. Prostě to škrtání v momentě, kdy i jsem slyšel politiky argumentovat, tak si neobnoví vozový park, tak počkají a nekoupí si novější počítače, mi přijde, že buď to je účelová manipulace nebo to je nepochopení, na co jsou ty peníze, zejména v oblasti těch tajných služeb, ale i třeba NÚKIB, potřeba. My stále více a více klademe požadavky například na Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, nově velmi důležitá věc, která může být velkým rizikem pro Českou republiku. To je NIS2, zákon o kybernetické bezpečnosti, který mimo jiné řeší i bezpečnost dodavatelských řetězců. To je věc, kterou bychom chtěli, aby nejen ve státních institucích, které jsou, jak se ukázalo historicky, kyberneticky děravé jak cedník, tak i v klíčové infrastruktuře a důležitých firmách, které jsou v České republice, jako jsou třeba operátoři, kteří poskytují mobilní a internetové připojení. Je naprosto zásadní, aby Česká republika do budoucna v této oblasti byla bezpečná, byla kyberneticky bezpečná, chránila infrastrukturu, na které v podstatě běží tento stát, zároveň chránila data a životy lidí a já jen doufám, že tento typ sabotáže, kterého jsme byli svědky a není to jenom ta pardubická kauza, nebude přibývat, ale ochrana kritické infrastruktury je jedna ze zásadních cílů té bezpečnosti České republiky v následujících letech.

Bavíme se o tom, a někteří politici stále věří, že Vladimír Putin, Ukrajina, to je jeho poslední štace, že by se zastavil. Teď se nebavíme o nějaké noze ruského vojáka nebo často skloňované tanky v Praze, ale útoky na kritickou infrastrukturu i třeba v souvislosti s válkou v Íránu, který je špičkou v kybernetických útocích a má státem placené hackerské skupiny, což mimo jiné teda Putinovo Rusko má taky, tak je to naprosto zásadní v rámci naší vnitřní bezpečnosti. Nemusí to být drony, nemusí to být rakety, ale skutečně sabotáže na území České republiky a nebo právě kybernetické útoky, to jsou ty reálné hrozby, proti kterým se Česká republika musí umět bránit. A k tomu jsou potřeba peníze. A k tomu je potřeba i potřebná legislativa. Já jsem ostatně dnes oslovil předsedu výboru pro obranu, zda bychom na následující jednání, ať už jako řádný bod nebo dokonce na speciální jednání Výboru pro obranu, nezařadili tento bod i třeba v souvislosti s tím a překvapil mě Andrej Babiš, když se něco v České republice daří, tak on je ten, který to zařídil, ale když se ukáže, že nějaká infrastruktura je nedostatečně chráněná, tak to hodí na komerční segment. Je to přece na nich, aby si to pořešili. Je to přece na nich, aby si to ubránili, což jednak teda není pravda, stát garantuje na svém území bezpečnost jak civilního obyvatelstva, tak samozřejmě i majetku osob podnikajících, takže tady bych si troufnul s panem Babišem nesouhlasit, ale zároveň je potřeba i změnit legislativu. My jsme měli jednání na výboru pro obranu, byl tam pan ministr Zůna, hovořil velmi o tom, že to je úkol pana náměstka Vícha za SPD, mimo jiné bývalý předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny. Jen pro Tomia Okamuru, až bude tvrdit, že v minulém vedení Sněmovny SPD nemělo žádné funkce, abychom se i podívali, v jaké fázi je příprava potřebné legislativy, ať už na národní úrovni, tak i implementace evropských směrnic, protože Česká republika je v prodlení a já vím, že to je problematické i v implementacích povinných evropských směrnic týkající se kybernetické bezpečnosti a infrastruktury.

Já už se budu chýlit k závěru. Mě mrzí, že tady pan premiér Andrej Babiš není, ani pan Zůna, ani pan Metnar, ale já bych chtěl jasné odpovědi na následující otázky a ty by měly zaznít v rámci toho navrhovaného bodu. A ty otázky jsou tři. My pravděpodobně ve čtvrtek nebudeme mít interpelace, takže jinde než na jednání Sněmovny ani tu odpověď očekávat v tuto chvíli nemohu. A to je za prvé. Z jakého důvodu vláda oslabuje reálnou modernizaci armády a skutečně chybějící miliardy se snaží překrýt tím určitým škrtem, kde jsou například i civilní dopravní stavby, trať na Karlštejn a další, u kterých nejenže hrozí, že je Aliance neuzná jako vládní obranný výdaj, ale fakticky nezvyšují obranyschopnost a odolnost České republiky. Proč se ty škrty nerealizovaly v této části, ale realizovaly se právě ve výdajích na armádu, což jaksi je podkapitola celého toho balíku Ministerstva obrany? Jinak tam je to asi 1,71 procent, tedy ještě méně to, co fakticky jde armádě. A tam je jedna podotázka. Zda, ono se to vyhodnocuje až zpětně, takže ono takové to po nás potopa, nějak to bude, je možná ten přístup, který definuje v tuto chvíli i přístup paní ministryně Schillerové nebo Andreje Babiše, již mají od Aliance předem oficiálně potvrzeno, které ty stavby, které v tuto chvíli jsou navěšeny na ty dodatečné výdaje, uzná a nikoliv. Takže to je první otázka. Proč seškrtalo modernizaci armády v těch dalších výdajích rezortů a zda tedy už je nějaká vize, co z toho lze a nelze uplatnit u Aliance v rámci našeho závazku plnění v tuto chvíli pouze dvou procent.

Druhá moje otázka. Ta skutečně míří zejména do oblasti bezpečnosti a našich služeb. Tam byly realizovány až stamilionové škrty. Samuel Volpe se snažil tady pozměňovacími návrhy, byť byly zamítnuty v debatě o rozpočtu, aspoň nějakým způsobem vylepšit. Takže ta moje otázka zní. Jak vláda garantuje zachování akceschopnosti našich tajných služeb a kybernetické bezpečnosti, zejména NÚKIB, po stamilionových škrtech v jejich rozpočtech, a to ve světle aktuálních hrozeb a nedávných sabotáží na území České republiky?

A pak třetí otázka. Myslím si, že to je velmi důležité, pokud už Andrej Babiš apeluje na soukromý segment, aby nějakým způsobem se sám zabezpečil. Samozřejmě firmy typu mobilní operátoři, datová centra jakousi ochranu mají. Určitě fungují v tom pasivním režimu. Dokáží řešit kybernetický útok, v nějaké míře dokáží řešit i útok, třeba fyzický, ať už je to nějaké pronikání skrze zamčené dveře nebo nějaký let dronů, ale ve spoustě věcí, například při tom dronovém útoku, v podstatě oni se obrací na stát, na bezpečnostní složky, na armádu, aby toto nějak řešila, což v případě třeba takového útoku úplně není nejrychlejší reakce a v momentě, kdy stát dokáže reagovat, je po všem. Takže v jaké fázi přípravy je legislativa, která již byla zmíněna, že se chystá, která by umožnila soukromým společnostem, jako jsou mobilní operátoři a další správci komerčních objektů, efektivněji realizovat zabezpečení této kritické infrastruktury proti možným útokům a sabotážím a kdy by tato legislativa případně byla předložena Sněmovně?

Já jsem rád, že vláda konečně schválila plán legislativních prací, tedy některé položky, které plánuje, jsou pro mě jako liberálního politika dosti děsivé, ale tak plánují se až třeba na druhou polovinu příštího roku, takže se s tím snad dá i něco dělat, viz jak rychle se vláda - zatím tedy nedohodla, že nebudou tady prosazovat ruský zákon, ale zajímalo by mě, zda tato legislativa je plánovaná a kdy bude předložena do Sněmovny.

To je vše a já doufám, že tento bod podpoříte. A ještě jednou zdůrazním, že jsem rád, že - mě to vlastně trošku překvapilo - že tady ráno s tou bleskovou informací vystoupil i pan Metnar, nicméně tyto otázky jsou spíše dlouhodobějšího charakteru a takovéhle kroky a sabotáže se prostě můžou opakovat. A evidentně je vidět, že pokud to nebudeme probírat nějakým způsobem koncepčně a naopak vláda se bude snažit oslabit rozvědku, vojenskou zpravodajskou službu nebo BIS, tak se rozhodně o tom s předstihem nedovíme, tak aby Česká republika se mohla bránit tím, že takovým útokům fakticky předchází. Děkuji. (Poslanec Bartoš odchází od pultíku.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pardon, pane poslanče. Já jsem si tedy napsal - jestli jsem to napsal správně, jeden bod (Poslane Bartoš mimo mikrofon: Jeden bod.), ty ostatní byly jenom otázky - Jak přesně zvýší obranyschopnost vlaková trať na Karlštejn...

 

Poslanec Ivan Bartoš: ...státu trať na Karlštejn. Můžeme tam přidat i vlaková, jak se vám to... (Místopředseda Nacher: Jaká?) Můžeme tam dát i vlaková. (Místopředseda Nacher: Já jsem napsal vlaková.) Vlaková trať na Karlštejn. (Místopředseda Nacher: Ano.) A jako první bod.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, mám napsáno. V této chvíli je na řadě Marian Jurečka, který tedy to poctivě tady napsal, ty dva body, jestli to bude tedy platit. Připraví se Jaroslav Foldyna a František Talíř. Jinak děkuji těm, kteří se odhlásili z rozpravy, je tam asi přibližně teďka 17 nebo 18 poslanců.

Přečtu jednu omluvu: Zdeněk Hřib od 16.15 do 18 z pracovních důvodů.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dobré pozdní odpoledne. Je vidět, že se toho v posledních dnech děje opravdu hodně na té vládní, celostátní úrovni, takže poptávka po tom, aby některé aktuální informace případně zazněly i zde, na plénu Poslanecké sněmovny, je evidentně na místě.

Já nechci být dlouhý a taky dlouhý nebudu. V zásadě možná ten jeden bod bych vůbec nepřednášel, kdyby tady vystoupil premiér, v 15 minutách (?) řekl to podstatné, pokud jde o současnou bezpečnostní situaci v České republice a šel pryč, tak si myslím, že i mnoho jiných kolegyň a kolegů by vůbec (s) takovouto tématikou nepřicházelo. Protože jsem to nezaznamenal, nenavnímal jsem, že by taková vůle a chuť pana premiéra byla, ať už dnes, nebo třeba zítra, tak si tedy dovoluji navrhnout dva body: a jeden bod je právě aktuální bezpečnostní situace po incidentu v Pardubicích, tedy Informace vlády o zabezpečení strategických a obranných provozů po události tedy v Pardubicích.

Mně jde o to, že když jsem pozoroval výsledek jednání Bezpečnostní rady státu a to, co říkal premiér České republiky se svými vládními kolegy, tak si myslím, že rozhodně v takové situaci a poté, co se stalo v tom provozu, není možné, aby - a teď parafrázuji slova pana premiéra - byla především odpovědnost na těch daných firmách v tom, ať si ony zabezpečí své provozy, a ještě, aby bylo bez ohledu na to, jak dopadlo to vyšetřování, z úst premiéra řečeno, že daná firma neměla adekvátně zabezpečený plot, a tudíž vlastně je to do určité míry vina té dané firmy.

A myslím si, že adekvátní situace zodpovědného premiéra a vlády, která dbá o bezpečí svých občanů, svých podnikatelských subjektů, by měla být: uděláme všechno pro to, abychom tyto vytipované objekty, kterých je několik stovek, společně s lidmi, kteří té problematice opravdu rozumí, abychom jim poskytli součinnost, pomohli jim bezpečnostní opatření zlepšit, a tam, kde to vyhodnotíme, budeme na té bezpečnosti pracovat společně se složkami, které má Česká republika k dispozici - ať už jsou to bezpečnostní informační služby, ať už je to Policie České republiky; a zároveň bych čekal reakci, že premiér řekne: rozhodně to je pro nás priorita, budeme do toho investovat společně s těmi firmami a děláme kroky k tomu, aby vlastně jakéhokoliv případného agresora něco takového odrazilo. Místo toho jsme slyšeli: v zásadě je to problém těch firem, ať si ty firmy poradí. Něco podobného jsme slyšeli před zhruba pěti lety v covidu: když nejsou roušky, tak si je ušijte. Já myslím, že takhle není možné postupovat.

Já bych byl moc rád, aby tady premiér, ministr vnitra, ministr obrany v tom bodu, který jsem navrhl, přišli a dali informaci o tom, jaké konkrétní kroky česká vláda s nástroji, které má, je schopna teď učinit pro to, aby zvýšila bezpečnost těch firem, lidí, kteří tam pracují, protože to jsou tisíce lidí, kteří v těch provozech pracují, a také je celá řada lidí, kteří bydlí v bezprostředním okolí těch objektů. A myslím si, že to potřebuje slyšet nejenom podnikatelská veřejnost, ale právě i ti lidé, kteří tam pracují, kteří v okolí bydlí, kteří tam žijí, mají tam své děti - ale zároveň je potřeba, aby to slyšeli ti, kteří o takových útocích případně uvažují, že Česká republika opravdu tomu věnuje pozornost, že česká vláda tomu věnuje pozornost a je připravena udělat maximum pro to, aby se to neopakovalo.

Myslím si, že fakt není šťastné to, když se dočítáme, že vlastně Ministerstvo vnitra oproti plánovanému rozpočtu má škrt minus 4,9 miliardy korun v letošním roce, rezort obrany - to číslo je známé - zhruba víc jak 21 miliard korun škrt, BIS minus 240 milionů korun, NÚKIB minus 91,9 milionu korun. To myslím, že v současné bezpečnostní situaci ve světě i tady v regionu střední Evropy rozhodně není zodpovědný a dobrý krok vlády.

Pokud jde o bod číslo 2, tak ten bod si dovolím pojmenovat jako Informace vlády o plnění zákona o právu na digitální službu a o skutečných prioritách vlády v oblasti digitalizace a umělé inteligence - nebo případně pan předsedající použije to, co jsem napsal heslovitě na přihlášení k úpravě programu této schůze.

Tady chci říct jenom několik stručných věcí. Jsme v situaci, kdy pan premiér vzal na sebe zodpovědnost, že on je předsedající takzvaného RVISu. Máme anebo jsme měli donedávna zmocněnce pro digitalizaci kolegu poslance Králíčka a máme vládního zmocněnce pro AI. Já bych byl rád, abychom tady slyšeli v tom bodu, který navrhuji, z úst pana premiéra, případně vicepremiéra Havlíčka, co jsou vlastně cíle, které chce tato vláda dosáhnout v oblasti digitalizace - teď nemyslím jenom digitalizace úřadů a zákona o právu na digitální službu, který se má naplnit - to beru jako základní podmínku, to nepovažuji za nějakou nadstavbu, ale zajímá mě to z hlediska obecně digitalizace napříč státní, veřejnou správou, napříč podnikatelským sektorem, napříč snižováním byrokratické zátěže. Pak by mě to zajímalo i z pohledu, kam se chceme posunout, pokud jde o AI, její implementaci v oblasti firem, v oblasti celoživotního vzdělávání, jak podpoříme konkrétní subjekty v tom, aby opravdu jsme se v tom posunuli výrazně kupředu, a co jsou vlastně ty konkrétní indikátory, jak to budeme za půl roku, za rok, za dva, za tři, za čtyři vyhodnocovat.

Pan premiér tady při představování vládního - programu vlády, když jsme hlasovali o důvěře, tak velmi kladl důraz na to, že chce, aby ty věci byly měřitelné. Tak já bych chtěl, aby v oblasti digitalizace, v oblasti implementace, daleko širšího používání umělé inteligence v české ekonomice, v české společnosti, v České republice zazněly za vládu konkrétní měřitelné cíle, které bude možné vyhodnocovat v čase. Například: jak se mění a zvyšuje podíl firem, které využívají umělou inteligenci; jestli k tomu máme nějakou ambici; jestli třeba k tomu budeme mít i nějaké konkrétní nástroje, jak toto podporovat, například v podobě uznatelných odečitatelných položek, stejně jako je to třeba na vědu a výzkum. To jsou za mě věci, které mě zajímají, protože když vidíme třeba to, co se děje ve Spojených státech amerických - tam se například do implementace umělé inteligence šlape opravdu velmi intenzivním způsobem. Tak já bych chtěl slyšet konkrétní plán vlády, konkrétní cíle, konkrétní indikátory v průběhu času, kterými toto budeme schopni měřit a vyhodnocovat.

Tak to jsou dva body, které jsem si dovolil navrhnout, pane předsedající, uvedl jsem v přihlášce také i do které části programu schůze to navrhuji a děkuju moc za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, já vám za to děkuji. To znamená, Aktuální bezpečnostní situace po události v Pardubicích - jako třetí bod; a Digitalizace státu, AI jako priorita vlády - jako čtvrtý bod dnešního jednání. Já děkuji.

Poprosím Jaroslava Foldynu o jeho přednes, připraví se František Talíř, Bohuslav Němec, Michal Zuna. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Čekal jsem na něj a jsem rád, že ho můžu přednést. Dnes je 24. března. 24. března, den, který se zdá jako obvyklý, ale já vám chci říct, že před sedmadvaceti lety, 24. března 1999, to nebyl obvyklý den, to začalo NATO, Aliance, aliance 19 velmi silných států bombardovat Jugoslávii v rozporu s mezinárodním právem, v rozporu s Washingtonskou smlouvou - a v té době přestalo platit mezinárodní právo.

Já se chci zeptat svou poznámkou, o které chci tady mluvit, o tom bombardování 24. března 1999, já se chci zeptat, zdali mezinárodní právo ještě platí nebo platí jen pro někoho nebo platí jen někdy, protože v souvislosti a v kontextu událostí, kterých jsme svědky dnes, ta otázka se nastoluje.

Tehdy americký prezident Clinton - nechci tady mluvit o jeho pohnutkách, těch bylo hodně, rozhodl, že vedení NATO, tehdy to byl Javier Slovana, zahájí útok na suverénní stát, který není členem NATO, tedy bez mandátu Rady bezpečnosti, a my jsme se stali součástí toho NATO, byli jsme tam za týden měsíc v uvozovkách, tak jsme se stali součástí agrese. Agrese, která znamenala přes 2 500 mrtvých civilistů, 89 mrtvých dětí. Například 17. dubna kazetovou bombou, která byla v té době a je i dnes na soupisu zbraní, které civilizované země nepoužívají, tak tou kazetovou bombou 17. dubna ve svém domě byla zabita tříletá Milica Rakic. Bylo těch dětí za těch 78 dní bombardování zabito 89. 89 dětí zabily bomby... Slyšel jsem slovo málo. Škoda, že nevím, kdo to řekl. Rád bych vám vysvětlil, že to bylo hodně. Slovo málo bych vám zdůraznil, že to bylo hodně. Domnívám se, že prostě, a takovéto poznámky sem vůbec nepatří.

Já jsem to chtěl otevřít, protože to porušení mezinárodního práva může být někdy velkým problémem i pro nás, pro malou zemi uprostřed Evropy. Měli bychom si vyříkat tu událost dopodrobna. Měli bychom si říct, zdali mezinárodní právo platí tak, jak bylo napsáno, nebo platí jen pro někoho, nebo jen někdy, protože mi to připadá, že z té agrese na to odpisují i další země, které také nevedou válku, ale přitom útočí na cizí zemi. Je to agrese a my to jako agresi odsuzujeme. Ale tenkrát, když jsme tu agresi dělali my, tak ji neodsuzujeme a to je dost podivné. Já se domnívám, že ten bod by měl, pakli by byl schválen, velký význam v tom, že bychom si vyříkali ty akcenty právního pojetí mezinárodního práva.

Domnívám se, že bod, o kterém tady mluvím, by se mohl jmenovat Zaseli jste Kosovo a sklidili jsme Ukrajinu. Přestalo platit mezinárodní právo, přestalo platit tehdy, neplatí teď. Pojďme si o tom povídat tedy, když se tady vzájemně odsuzujeme, vzájemně se označujeme na toho či onoho. Měli bychom si vyříkat všechny ty akcenty, aby nás malou zemi uprostřed Evropy, něco podobného nepotkalo. To je to, proč jsem chtěl navrhnout tento bod, který by se jmenoval: Zaseli jsme Kosovo a sklidili jsme Ukrajinu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak já jenom, abych si to ověřil, Zaseli jsme Kosovo, sklidili jsme Ukrajinu.

Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec František Talíř.

 

Poslanec František Talíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, hezké dobré odpoledne. Já navrhuji zařadit nový bod této schůze s názvem Chceme nezávislá veřejnoprávní média? Já věřím totiž, že se na tom plně shodujeme. Tím spíše, že vláda to má ve svém programovém prohlášení - obhajobu nezávislých veřejnoprávních médií. Nicméně každý krok, který ve vztahu k nim dělá, tak svědčí o pravém opaku, protože už ta bizarní situace, že s nimi vůbec, ať už ministr Oto Klempíř, nebo jiní vládní činitelé nekomunikují návrhy, nekomunikují změny například v jejich financování, tak vede přesně k tomu, že oprávněně vzniká dojem, že to není o nějakém novém modelu, ale o snaze tyhle média prostě ovládnout. A protože ta diskuse neprobíhá a protože my na ní stále jako opozice apelujeme na všech možných platformách, tady na plénu Sněmovny, na mediálním výboru. Ráno jsme vyzvali i k jednání s Andrejem Babišem na téma financování veřejnoprávních médií, tak ale protože jaksi nemáme ty partnery k té diskusi, tak zařazuji nebo navrhuji zařadit tento bod, abychom se tady o tom mohli konečně věcně nějakým způsobem pobavit, protože mimo jiné zaznívá celá řada lží a dezinformací. Tak třeba včera předseda Sněmovny Tomio Okamura říkal, že se vrátíme tím poslaneckým návrhem, o kterém ministr Klempíř říká, že o něm nic neví, takže se vrátíme do roku 2024. Nicméně to je lež, to prostě finančně neodpovídá, protože jestli by tento návrh nakonec byl úspěšný a prošel tak by znamenal zhruba minus 700 milionů v rozpočtu Českého rozhlasu a minus 2,1 miliardy v rozpočtu České televize, což opravdu není rok 2024 po té poslední novele, tím rozšířením poplatků, tak ano. Rozhlas nyní dostává zhruba o 400 milionů korun více, Česká televize zhruba o 900 milionů, z toho ale 150 milionů odvádí ještě do kultury.

Nicméně tohle je pokles o minus 700, respektive minus 2,1 miliardy. To znamená útok na ta veřejnoprávní média, který je velmi, velmi, velmi podobný tomu, co se stalo na Slovensku před dvěma lety, a sice, že tam přes noc prostě lusknutím prstu vlády Roberta Fica sebrali třetinu rozpočtu veřejnoprávním médiím. Proč? Aby je destabilizovali, aby je oslabili a tím snáze ovládli. Čili pokud tedy má vláda skutečně ve svém programovém prohlášení snahu zachovat nezávislost těchto médií, tak věřím, že její poslanci tento bod dneska podpoří, protože tím, že bez jakékoliv diskuse s řediteli těchto institucí jim tam hodíte granát v podobě sebíráme vám čtvrtinu rozpočtu, tak to si úplně nemyslím, že jako nějaká snaha o nezávislost České televize a Českého rozhlasu je.

Proto budu rád, když v té diskusi budeme pokračovat. Je to myslím, nutné. Popravdě řečeno, řada z nás opozičních politiků a poslanců se v tom trošku ztrácí, protože ty informace, které jsou protichůdné od vás jako vládních stran ze dne na den, z hodiny na hodinu se stále mění, tak v tom už opravdu se podle mě nemůže vyznat jako nikdo, tak se o tom pojďme bavit tak, aby v tom bylo konečně jasno. Uvedu příklad. Minulý čtvrtek jsem pozval na mediální výbor jak ředitele České televize pana Hynka Chudárka, tak ministra Oto Klempíře, na tom výboru zaznělo z úst pana ministra: S Českou televizí a Českým rozhlasem se nebavíme. Dejte nám klid na práci, nechte se de facto překvapit, co z toho nakonec vypadne. Budeme to mít v červnu. To byla jedna informace ve čtvrtek. Ejhle, pár dní na to, tři dny na to, včera ráno najednou informace od předsedy Sněmovny Tomia Okamury, tak nejen chystáme poslanecký návrh v téhle fázi a chceme vám prostě sebrat čtvrtinu z vašich rozpočtů, nějak se s tím popasujte.

Další informace z dnešního dne od pana místopředsedy Patrika Nachera. Ne, ten poslanecký návrh ještě není hotový, ještě to dělat nebudeme. Jenom mi, prosím vás jako řekněte, nebo na mě nějak destikulujte, jestli tomu vlastně jako rozumíte. Já se jenom ptám, a protože těch otázek je spousta, ty otázky stále přibývají, tak proto navrhuji zařadit tento bod - Chceme nezávislá veřejnoprávní média? Jako druhý bod dnešního jednání. Děkuji za pozornost.

 

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, takže zapisuji jako druhý bod. A nyní je v pořadí pan poslanec Bohuslav Niemiec.

 

Poslanec Bohuslav Niemiec: Dámy a pánové, já taky před vás předstupuji se zařazením nového bodu. A na začátek bych rád poděkoval panu ministrovi Metnarovi právě za jeho úvodní slovo, za objasnění situace a spoustu věcí.

Téma, které já chci tady otevřít a bod zařadit, tak jeho název je Podpora výstavby dostupného bydlení a zkusím ho zařadit jako úplně poslední bod programu schůze - uvidíme, jestli to pomůže - s tím, že by mohl být schválen. Já bych právě na základě i vystoupení pana ministra Metnara požádal paní ministryni, paní Mrázovou o to, aby se diskuse o podpoře dostupného bydlení více otevřela, protože Ministerstvo pro místní rozvoj v poslední době uvedlo, že zatím nemá připravenou konkrétní podobu financování programu na výstavbu dostupného bydlení. S její formou paní ministryně nejdříve chce seznámit celou vládu. Dobře tomu rozumím. Ale zároveň si myslím, že jako partneři, jako poslanci se na tom chceme podílet taky. Paní ministryně tvrdí nebo říkala, že pracuje s vícero variantami.

Podle hospodářské strategie naší vlády by mělo vzniknout 50 000 nových bytů v příštích čtyřech letech, to znamená nárůst zhruba o 20 000 bytů ročně. Dobře, to je fajn, to plně podporuju. 10 000 bytů by mělo být obecních, družstevních nebo v režimu takzvaného dostupného bydlení a mělo by to být zhruba třetina. Super. Taky se mi to líbí.

Ale už tady chybí další podstatná věc, a to je vyhrazení finančních prostředků, protože minulá vláda počítala s nějakými 7 miliardami, pak se čtyřmi a půl miliardami. Ale teďka se dozvídáme, že vlastně v rozpočtu zůstala částka pouze 2,2 miliardy na tento program. V minulosti to bylo podrobené silné kritice. Dnes je prozatím ticho po pěšině.

A já bych se rád zeptal, jakým způsobem se tomuto tématu budeme věnovat dále, protože chápu, řešíme stavební zákon, uvidíme jakým způsobem se nám podaří vypořádat v té pojmologii, ať už je to souhrnný pozměňovací návrh, komplexní pozměňovací návrh, další pozměňovací návrhy. A věřím, že když se nějakým způsobem z toho dostaneme ven a schválíme něco rozumného, tak by to mohlo pomoct.

Ale dostupné bydlení, kde já vidím hlavní problém, je právě v tom, že v dnešní době to není pouze problém nízkopříjmových skupin, ale zasahuje už i střední třídu. Hlavní faktory: vysoká cena nemovitostí a nájmů. Ten růst cen dlouhodobě předbíhá růst reálných mezd. Teď, když se k tomu přidá cena pohonných hmot, která zvedne inflaci, tak se nám může právě prodražit i bydlení. Nová výstavba bude dražší, protože doprava bude dražší. A ten problém nám bude růst i v důsledku vyšších cen. Nedostatečná výstavba k tomu, už jsem tady zmínil stavební zákon. Uvidíme, jestli nám to pomůže, nebo nepomůže. Jakým způsobem to dopadne. Další skupina: hypotéky. A tady narážíme opět na vysokou míru inflace. Uvidíme, jakým způsobem hypotéky budou dostupné nebo nebudou dostupné.

Takže když to shrnu, tak vidím více problémů a málo řešení. A právě proto navrhuji zařazení toho bodu, abychom společně hledali řešení a opravdu s tímto problémem, který trápí spoustu lidí v naší zemi, s dostupným bydlením, abychom se posunuli dopředu.

Takže ještě jednou zopakuji téma bodu nebo název bodu, pardon, Podpora výstavby dostupného bydlení a jako poslední bod pořadu schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak mám - jako poslední bod pořadu schůze. A nyní je přihlášen pan poslanec Michal Zuna a potom se může připravit paní poslankyně Julie Smejkalová a potom pan poslanec Jiří Horák. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Já vám děkuju za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych navrhl bod, který je v souvislosti s bezpečností. Já bych na úvod chtěl ocenit vystoupení ministra Metnara, který nám podal zprávu ohledně toho pátečního útoku na společnost LPP v Pardubicích i s tím doplněním chystaných opatření na Velikonoce a na další dobu. Nicméně ten můj bod by se věnoval vůbec celkové koncepci a vnímání důležitosti zajištění bezpečnosti stávající vlády ANO, Motoristů a SPD.

Já mám za to, že vláda na ty rostoucí hrozby reaguje úplně zcela opačně, než by měla. A to jenom pro připomenutí, v té situaci, ve které jsme, kdy dochází k útokům na strategické objekty, jako byl například právě ten páteční, a tady je potřeba doplnit, že to není nic ojedinělého, že už s tím jsme se i v minulosti setkávali, ať už například při útoku na Depo Klíčov nebo ve Vrběticích. K tomu probíhá válka na Blízkém východě, pokračuje ruská agrese vůči Ukrajině a zároveň i roste aktivita cizích zpravodajských služeb v Evropě. A my namísto posilování bezpečnosti jsme byli v nedávné době svědky výrazného snížení rozpočtu na zajištění bezpečnosti, ať už v oblasti obrany, nebo v oblasti vnitřní bezpečnosti, a stejně tak i například na zpravodajské služby.

My jsme za TOP 09 navrhovali vrácení těch původně plánovaných prostředků bývalou vládou, ať už to bylo 21 miliard na obranu nebo 300 milionů pro Bezpečnostní informační službu nebo 43 milionů pro Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Nicméně k tomu jsme svědky ještě dalšího oslabování kapacit státu ve smyslu čelit hybridním a teroristickým útokům, a zároveň vlastně stávající vláda i zajišťuje rozklad strategického řízení státu oslabováním klíčových strategických a analytických struktur. Tím mám na mysli nedávné zrušení Stratkomu, nedávné zrušení nebo aktuální - tuším, že to je vlastně platné od 1. dubna - KRITu, tedy Krizového informačního týmu.

To jsou za mě obrovské chyby, která se nám v budoucnu vrátí, které nás v budoucnu budou mrzet, ať už z pohledu potom řešení nějakých teroristických útoků nebo hybridních útoků, ale i zcela řekněme běžnějších, nějakých vnitrostátních problémů typu přírodních katastrof, například povodní, kde je i KRIT, tak by určitě hrál zásadní roli.

A my si potom vzpomeneme třeba na Hasičský záchranný sbor, až budou lidé potřebovat pomoc, a všichni budeme oceňovat jejich profesionalitu a skvělou práci. Ale oni možná se budou pohybovat zase v nějakém chaosu díky tomu, že tyto strategické orgány pro řízení krizových situací stávající vláda úplně úplně zrušila.

Takže já mám za to, že tady můžeme mít důsledek v podobě oslabeného státu v době rostoucích hybridních nebo teroristických útoků, případně i nějakých přírodních přírodních katastrof.

A ten bod, který je s názvem Bezpečnost na prvním místě, tak by za mě měl i plnit tu rovinu otevření otázky novely zákona o rozpočtové odpovědnosti, abychom se vrátili k tomu, co je ve smyslu bezpečnosti prioritou, abychom ty finanční prostředky tam vrátili, a i v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě, rostoucích cen ropy, dalších komodit a strategických surovin, tak opět otevřeli otázku řekněme nižšího schodku státního rozpočtu, protože to je ta nejlepší prevence před krizemi - nejlepší prevence před krizemi je určitě mít zdravý státní rozpočet.

Takže ještě jednou, ten bod se jmenuje Bezpečnost na prvním místě a navrhoval bych ho jako dnes druhý bod. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, máme poznačeno. Další přihlášenou je paní poslankyně Julie Smejkalová a může se potom připravit pan poslanec Jiří Horák a potom pan poslanec Jan Bureš. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Julie Smejkalová: Děkuju za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych zde navrhla bod s názvem Vládní chaos - nesoulad mezi vládními poslanci, ministrem Tejcem a premiérem Babišem. Nejde totiž jenom o nějaký komunikační šum. Jde o mnohem vážnější problém, o směřování téhle země, o důvěru veřejnosti a o to, jakým způsobem se tady nakládá s tématy, která mají základní a zásadní dopad na naši občanskou společnost.

Minulý týden jsme byli svědky silných prohlášení některých vládních poslanců, kteří se předháněli v tom, jak zakročí proti neziskovým organizacím. Vznikl dojem, že vláda chystá zásadní zásah do fungování mimovládního sektoru. Jenže potom vystoupí ministr spravedlnosti Jeroným Tejc a řekne, že vláda nic takového nepřipravuje. Takže kde je pravda?

Ale pojďme ještě o krok dál. Celá tahle debata o boji proti neziskovkám je ve své podstatě falešná. Mimovládní organizace v České republice suplují roli státu tam, kde zkrátka nezvládá dostatečně zasahovat. Pomáhají třeba seniorům, seniorkám, rodinám v krizi, lidem se zdravotním postižením, dětem nebo obětem násilí. A bez nich, bez neziskových organizací, by celá řada služeb vůbec neexistovala. A místo toho, abychom tu řešili reálné problémy lidí od nedostupného bydlení, po nedostatečnou kvalitu zdravotnictví a vzdělávání, nedostupnou péči o duševní zdraví nebo třeba málo peněz do obrany České republiky, tak tady otevíráme ideologické boje proti těm, kteří tu společnost drží pohromadě. A to je samo o sobě špatně. A ještě horší je, odkud tyhle návrhy přicházejí. Narativ, že neziskové organizace jsou nepřítel, že je potřeba je omezovat a kontrolovat, ten není nový. Je to metoda, kterou dlouhodobě používá Rusko. Stačí se jenom podívat na jejich legislativu o zahraničních agentech a na to, jak ruský režim likviduje občanskou společnost.

Je alarmující, že podobné myšlenky se dnes objevují i tady a že na nich pracují lidé jako poslanec Jindřich Rajchl, kteří dlouhodobě šíří ruskou propagandu a zpochybňují naše demokratické ukotvení. A do toho všeho sledujeme rozklad komunikace uvnitř vlády České republiky. Jedni něco slibují do médií, druzí to další den zase otáčejí nebo popírají. Bez koordinace, bez odpovědnosti a bez elementární shody. A přiznejme si, že jsme to tady už takhle jednou měli. Tenhle chaos a protichůdné výroky, to neustálé platí, neplatí, bude, nebude, tak mně to připomíná období pandemie covidu-19, kdy vláda nebyla schopna komunikovat jednotně a srozumitelně.

Chceme se do tohohle stavu snad vracet? Já si myslím, že ne. A právě proto je důležité tenhle bod projednat. Pojďme si otevřeně říct, co vláda skutečně připravuje, kdo za jaké návrhy nese odpovědnost a jaké hodnoty tady vlastně hájíme. Přece nám nejde jenom o neziskové organizace. Jde o to, jestli tady budeme stát na straně otevřené a demokratické společnosti, anebo jestli tu budeme přejímat narativy, které tuhle společnost akorát tak oslabují.

Takže děkuju a prosím o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu na dnešní schůzi. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím pana poslance Jiřího Horáka a připravit se zatím může pan poslanec Jan Bureš a potom pan poslanec Vojtěch Krňanský.

 

Poslanec Jiří Horák: Děkuji. Krásné dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl na dnešní jednání jako předposlední bod zařadit Zrušení dotační výzvy Standardizovaná sportovní infrastruktura 2026. My jsme se nebo já jsem se dočetl minulý týden, že se zrušila tato dotační výzva na sportovní zařízení, a když se podíváme, jak ta výzva vznikla, když vznikla Národní sportovní agentura, tak v roce 2020 byly vypsány tyto výzvy, aby - jak cituji - nastavila jasná pravidla, odstranila netransparentní přerozdělování peněz, vytvořila dlouhodobou koncepci sportovní infrastruktury, cituji, aby stát přesně věděl, co kde a proč podporuje. Za předminulé vlády vznikla tato koncepce.

Města a obce podle této výzvy několik let připravovaly projekty sportovních zařízení. Přesně podle parametrů, které byly přesně v této výzvě specifikovány. To znamená, aby ta sportovní zařízení měla takovou výšku, měla takový počet šaten s takovými metry, hlediště s takovým počtem diváků a tak dále a tak dále. Některá města tyto projekty dva tři roky připravovala za x milionů korun, aby se nyní dočetla, že v podstatě je to bez náhrady zrušeno. A já se ptám, co bude následovat, jestli ta města mají hodit do koše ty projekty za mnoho milionů. Jenom v mém městě jsme dělali projekt sportovní haly za pět šest milionů přesně podle výzvy té Národní sportovní agentury, přesně podle dotačního programu Standardizovaná sportovní infrastruktura a přesně ten projekt vznikal podle těch parametrů. A teď to jde celé do koše. Tak mě by opravdu zajímalo, co ty obce, které to připravovaly, a vím, že těch obcí, měst je celá řada, tak co teď v tuto chvíli mají dělat?

Ty projekty samozřejmě jsou dražší, když se dělaly přesně podle těch standardů, a v tuto chvíli podle mě nastává totální zmatek. Ty peníze se přerozdělí na menší projekty, méně finančně náročné; ty, které ta města a obce si v podstatě mohly udělat samy, a tyto strategické projekty na první ligy a tak dále za vyšší finanční prostředky, tak ty teď zůstanou bez financování. Ano? Já to považuji za fakt zmatečné jednání, drahé, neférové a nekoncepční. A zajímalo by mě, co ta města, včetně třeba mého města, která tyto projekty připravovala, teď mají dělat.

Takže já bych chtěl zařadit tento bod, který bych nazval Zrušení dotační výzvy Standardizovaná sportovní infrastruktura 2026 jako předposlední bod dnešního jednání. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Jan Bureš a já bych rád omluvil paní poslankyni Janu Černochovou od 18 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, vážený pane předsedající. Mě můj předseda klubu požádal, abych byl stručný, tak já se pokusím být opravdu stručný.

Dovolte mi, abych navrhl, aby bod číslo 49, je to sněmovní tisk 103, byl zařazen na programu této schůze, a to jako třetí zítra. Jde o zákon, který se týká změny zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a souvisejících zákonů. Podstatou tohoto návrhu je velmi jednoduchá věc, aby stát byl schopen efektivně komunikovat s lidmi, kterým vyplácí veřejné prostředky. Dnes máme situaci, kdy u části příjemců dávek, konkrétně u cizinců, často neexistuje spolehlivý a rychlý komunikační kanál. To v praxi znamená zpoždění, složité doručování, vyšší náklady a někdy i faktickou nekontaktnost těchto osob.

Navrhované řešení je přitom administrativně jednoduché. Automatické zřízení datové schránky ve chvíli, kdy vznikne nárok na dávku a jednoduchá informační povinnost příslušných úřadů směrem k Digitální a informační agentuře. Nejde o žádnou revoluci. Stát už dnes automaticky zřizuje datové schránky podnikatelům nebo právnickým osobám. Pouze tento princip rozšiřujeme na situace, kdy stát vyplácí veřejné peníze a potřebuje mít jistotu, že je schopen s příjemci komunikovat. A důvod je zřejmý.

Rychlejší komunikace, nižší náklady, větší právní jistota a také férovější nastavení pravidel. Vláda ve svém stanovisku uvádí řadu výhrad, například obavy z diskriminace, technické problémy nebo i otázky praktického fungování, a já chci říct jedno důležité, to jsou legitimní otázky a jsou důležité pro druhé čtení. Jsme připraveni se s nimi věcně vypořádat, ať už úpravou návrhu, doplněním podmínek nebo zpřesněním mechanismu tak, aby byl plně v souladu s právem Evropské unie, mezinárodními závazky a nakonec i praktickými potřebami.

Stejně tak jsme připraveni diskutovat i o případném rozšíření na další skupiny, aby nevznikly pochybnosti o rovnosti, technické nastavení, doručování a zpřístupňování schránek i otázku jazykové přístupnosti nebo podpory pro zranitelné skupiny. Ale to všechno patří do standardního legislativního procesu, nikoliv jako důvod, proč se návrhem vůbec nezabývat. Ten návrh má jasnou logiku. Když stát vyplácí dávky, musí být zároveň schopen efektivně komunikovat. A proto vás žádám o podporu zařazení tohoto bodu na program schůze, abychom o něm mohli vést věcnou debatu. Děkuji za pozornost. Snad jsem nebyl moc dlouhý.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Ještě jednou prosím, číslo bodu 49, sněmovní tisk 103, třetí bod ve středu 25. 3. 2026. Děkuji.

A nyní prosím pana poslance Vojtěcha Krňanského. Zatím se může připravit pan poslanec Petr Hladík a potom pan poslanec Vojtěch Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Krňanský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne nebo podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já přicházím s návrhem zařadit na program dnešní schůze bod Výše a četnost přeplatku za elektřinu pana předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba. Jedná se o to, že pan předseda neoprávněně pobíral peníze z pražského Energetického holdingu. Jedná se konkrétně o 178 000 za pět měsíců v souhrnu. Tuto věc na policii označil za přeplatek nebo domněnku přeplatku. Já se domnívám, že pokud tady mluvíme o 41 tisících měsíčně opakovaně jako o pouhém přeplatku, tak je to trochu nedůstojné. Zvláště v tom, kdy tady slyšíme, jak se Piráti staví do pozice jakéhosi Robina Hooda v české politice, ale tímhle jejich šéfík spíše připomíná nějakého kaviárového komunistu.

Takže já bych byl rád, aby nám tady pan předseda Hřib všem vysvětlil, jaké platí zálohy na energie, když přeplatek dělá 41 000 měsíčně, aniž by si toho všiml, v souhrnu 178 000. Takže tento bod navrhuji zařadit jako desátý bod na dnešní schůzi. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: A nyní tedy další v pořadí je pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné dobré odpoledne. Já bych rád zařadil nový bod, který se bude jmenovat Řešení energetické krize, strategie vlády na zvyšující se ceny pohonných hmot a zemního plynu.

Já myslím, že každý den, když tankujeme, když sledujeme vývoj v oblasti energetiky v souvislosti se současnou energetickou krizí, tak se logicky ptáme, jaká bude reakce vlády. My nevoláme po žádných reakcích, které by byly unáhlené, které by byly nepromyšlené, které by byly populistické. My tady nebudeme dělat nějaké focení a říkání zafixujte ceny, odpusťte DPH. Tohle byl styl, se kterým přicházela opozice v minulém volebním období.

Na druhou stranu se ptáme zcela jasně, čistě a konkrétně, jaká je strategie vlády. Jaká je strategie vlády? Krátkodobá, střednědobá, dlouhodobá? My jsme požadovali jako lidovci svolání podvýboru pro energetiku, bohužel zatím se tak nestalo. Myslím si, že je potřeba o těch věcech mluvit.

Já když se podívám na výroky, tak Radim Fiala v sobotu na Nově: Pokud se to začne dostávat k 50 korunám, pohonné hmoty, tak vláda by měla nějak reagovat, aby čeští občané a průmysl na to tolik nedopláceli. V neděli pan ministr Červený na Primě tvrdil, že v pondělí, tedy včera, přijde vláda a představí konkrétní strategii. Já jsem si pečlivě poslechl tiskovou konferenci, nic takového se nestalo. Do toho tady máme jasné stanovisko ÚOHSu, že to, co jsme udělali minulé čtyři roky, koupili jsme Robin Oil, posílili jsme pozici Česka jako vlastníka společnosti Čepro v síti a v množství prodaných pohonných hmot, že je možné dokonce jít pod cenu nebo třeba tam nemít marže.

Dává nám smysl i dlouhodobě usilovat o to, aby Česká republika postupně byla méně a méně závislá na fosilních palivech. Já budu citovat Miroslava Singera, bývalého guvernéra České národní banky: Je to hodně o cenách a maržích. Překvapuje mě ale, že nevidím výraznější aktivitu společnosti Čepro. Stát přes ni koupil síť Robin Oil, což je z mého pohledu velmi zajímavý krok. O to víc bych čekal, že právě tady uvidíme snahu jít s maržemi dolů a ukázat určitou roli státu na trhu.

Tak já chci zařadit tento bod proto, abychom se bavili o tom, jaká je role státu, jaká jsou konkrétní opatření, která je možné dělat hned, jaká je dlouhodobá strategie vlády, protože jenom připomenu aktuální situaci. Cena pohonných hmot je zhruba o 10 korun větší než před měsícem, plyn je dvojnásobně dražší, elektrická energie zhruba o 15 procent dražší. Především průmyslové areály, které zůstaly na spotových cenách plynu, tak v současné době mají opravdu velké problémy. Proto bych rád slyšel od vlády tu strategii, ať už krátkodobou, dlouhodobou, plnění zásobníků.

Při návštěvě pana vicepremiéra Havlíčka se oznámilo, že by část zemního plynu měla být dovážena ze Spojených států, ale nejsou k tomu žádné detaily. Proto žádáme toto projednání, případně projednání na podvýboru pro energetiku tak, abychom se bez přítomnosti médií a veřejnosti mohli bavit o větším detailu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuj. Dalším přihlášeným je pan poslanec Vojtěch Munzar. Zatím se může připravit paní poslankyně Marie Kršková a potom pan poslanec Benjamin Činčila. Máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte i mně, abych navrhnul celkem tři body programu této schůze. Já budu stručný. V tom prvním bodě vlastně navážu na předchozího řečníka, pana poslance Hladíka, vaším prostřednictvím, protože první bod, který navrhuji, je pod názvem Růst cen pohonných hmot a dopad do ekonomiky. Nafta překonala již v průměru 45 korun na litr. Cena roste kvůli dvěma důvodům. Primárně je to samozřejmě růst ceny ropy na světových trzích. Ten druhý důvod, ten menší, ale přesto s nějakým vlivem, je zhoršující se kurz koruny vůči zahraničním měnám.

Cena pohonných hmot, zejména nafty, vstupuje nejen do ceny dopravy, ale do všech možných i průmyslových odvětví, do mnoha oblastí našeho hospodářství a bohužel i zhoršuje výhled v případě pokračující této ropné krize. Další v řadě, zhoršuje výhled inflace jak v celé Evropské unii, tak u nás, protože pochopitelně zvyšující se cena nafty, zvyšující se cena dopravy, bude zasahovat do konečné ceny veškerého zboží a služeb.

Já stejně jako můj předřečník se chci v tomto bodě zeptat, jaké má vláda plány na řešení tohoto problému. Co jsme zatím slyšeli, tak je to vlastně plán na zakleknutí na marže provozovatelů benzínových stanic, i když sama vláda říká, že ty kontroly neprokázaly nějaké zneužívání situace a naopak že ty marže marže klesají.

Já neopomenu při argumentaci k tomuto bodu připomenout tu situaci před čtyřmi lety, kdy se zástupci hnutí ANO každý den de facto fotili u stojanů a fotili se s těmi cenami nafty. A například tady u tohoto pultíku příklad: 3. 3. 2022 řekl tehdejší předseda hnutí ANO, dnešní premiér Andrej Babiš, toto: Takže zopakuji. Máte dost peněz. Ceny pohonných hmot explodují. Dostanete desítky miliard navíc ze spotřební daně z DPH. Vraťte lidem ty peníze, jo? Můžete odpustit DPH i na pohonné hmoty, zastropovat. Nic jste neudělali. Můžete zastropovat ceny energií, mohli jste odpustit DPH, neudělali jste nic.

No, přiznám se, že když se bavíme o plánu, ke kterému bychom se měli vrátit, pokud to bylo myšleno vážně, tak zastropování cen pohonných hmot, tak i historie nás učí jak z ropných krizí sedmdesátých let ve Spojených státech, tak před čtyřmi lety v nedaleké Maďarsku, že zastropování cen nikam nevede. Vede pouze k nedostatku pohonných hmot u čerpacích stanic. Stejně tak odpuštění DPH vlastně nepomůže firmám dopravců, protože to jsou plátci DPH. Takže my jsme navrhli, stejně jako před čtyřmi lety to udělala tehdejší vláda, snížení spotřební daně. A mě trošku překvapilo, a jsem rád, že je tady paní ministryně Schillerová, protože mě překvapilo, že tento náš návrh označuje dneska za nesystémový, kdežto když jsme to předkládali minule, tak řekla, a je to přímo citace tady od tohoto pultíku, že předložené snížení spotřebních daní je sice správným krokem, ale tento krok přichází příliš pozdě a je nedostatečný.

Já na tom chci ukázat dvě věci. Za prvé chci ukázat ten rozdíl, ten obrat o 180 stupňů rétoricky v tom, když hnutí ANO bylo v opozici a před čtyřmi lety velmi hystericky křičelo na tehdejší vládu, ať s tím něco dělá. Ale druhá věc, a ta je závažnější, my potřebujeme skutečně znát plán, potřebuje vědět trh, protože když se dlouho nic dělat nebude, tak ty dopady do ekonomiky skutečně budou, skutečně přispějí k inflaci. A my chceme, aby vláda - a chceme s vámi o tom diskutovat, abychom případně i společně našli nějaká řešení, která ekonomice neublíží, ale naopak jí pomohou. Takže to je zdůvodnění toho prvního bodu.

Druhý bod je také ekonomický, pod názvem Rozpočtová neodpovědnost a dopad do našeho hospodářství. Zase budu citovat premiéra Andreje Babiše, který teď v nedávných rozhovorech jak pro deník Blesk, tak pro Českou televizi řekl a připustil, že schodek státního rozpočtu na příští rok bude vyšší než letos. Je to velmi negativní zpráva do ekonomiky. Je to vyvolávání nejenom obavy trhu, ale vyvolávání negativního očekávání. V případě, že takový plán bude realizovaný, tak skutečně to dopadne negativně nejenom na postupné zvyšování výdajů na dluhovou službu, která vytlačí všechny ty ostatní potřebnější výdaje, které potřebujeme, ale bude to mít dopad i na očekávání investorů a může to mít negativní dopad na rating České republiky. A samozřejmě potřebuju zdůraznit tady u tohoto pultíku, že v ekonomické situaci, v jaké se dnes nacházíme, to znamená solidní ekonomický růst, ekonomika podle veškerých možných analýz renomovaných ekonomů je na hranici potenciálu a v takovém případě dávat peníze na dluh, zalévat ekonomiku penězi na dluh, vrtulníkovými penězi, tak to je akorát další zvýšení proinflačních tlaků. A právě tohle je případně velmi nesystémový a protiekonomický návrh. Je to znejišťování trhu a je to negativní fiskální signál. Takže bych byl rád, kdybychom se skutečně o dopadech takové fiskální politiky tady o tom pobavili.

A poslední bod, který jsem nazval Žádné výjimky, žádné výmluvy; použil jsem slova velvyslance Spojených států při NATO. Všichni vidíme, že žijeme v nestabilním světě. Tak z mého pohledu snižovat výdaje na obranu, respektive snižovat ten předchozí návrh výdajů na obranu a vystavovat se riziku, že nesplníme závazek NATO, tak je to hazard s bezpečností České republiky a je to vlastně takovou ruskou ruletou. Můžeme si myslet, že kulka z toho revolveru nevystřelí, ale spoléhat na tu víru skutečně nestačí. Snížení o 21 miliard korun na obranu s tím, že z těch ponechaných výdajů je téměř 20 miliard nejistých, protože se jedná o dopravní infrastrukturu, ale my dneska nevíme, zda budou uznány do obranných výdajů, tak skutečně se vystavujeme riziku, že nesplníme závazek ani vůči spojencům. A vláda tím nejenom hazarduje se samotnou bezpečností České republiky, ale bohužel tím zahazuje důvěryhodnost České republiky v očích spojenců a podkopává samotnou obranyschopnost České republiky. V dnešním rizikovém světě plném konfliktů a napětí je to trestuhodný přístup.

Každý ze států NATO má jistě své vnitřní problémy. Každý stát a všichni jeho představitelé si dokáží představit, že místo výdajů na obranu by ty peníze dali na něco jiného. Ale jak prohlásila například italská premiérka Meloni, ze které byl náš premiér nadšen, tak svoboda je nezaplatitelná. Představa, že náš premiér pojede buď do Bílého domu nebo na setkání NATO ostatním státům vysvětlovat, proč zrovna my, Česká republika, nemůžeme dostát svým závazkům, je úplně mimo mísu. Je to pouze znak, že chceme působit na své spojence jako nedůvěryhodní Švejci. Je mi za to stydno, protože to vytváří negativní obraz naší země, vytváří ho bohužel vláda a já bych rád se s vládou přel třeba o nastavení daní, o ekonomické situaci, ale velmi jsem nerad, pokud naše vláda by měla dělat ostudu České republice. A protože se jedná o obraz nejenom naší vlády, ale celé České republiky i nás všech, co jsme v tomto sále, v zahraničí, navrhuji toto jako třetí bod dnešního jednání a v pořadí - já jsem to napsal panu předsedajícímu - navrhuju tyto tři body jako druhý, třetí a čtvrtý bod dnešního jednání po tom senátním vráceném tisku. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní se s přednostním právem přihlásila ministryně financí paní Alena Schillerová.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, už jsem chtěla vystoupit po vystoupení pana místopředsedy Skopečka, ale byla tam šňůra přednostních práv, takže bych se tam nedostala, takto jsem si to nechala po panu kolegovi Munzarovi. No, pane kolego, jste člen rozpočtového výboru, spolupracujeme velice úzce. Dost často se neshodneme, ale byly i okamžiky, kdy jsme se shodli. To zas je potřeba říct. Ale tady se tedy fakt neshodneme na těch vašich navrhovaných krocích stran pohonných hmot. Není den, abych nebyla ve spojení několikrát denně s generálním ředitelem firmy Čepro. Přečtu vám za chvilku aktuální průměrnou cenu společnosti Čepro. Bylo to myslím že včera nebo dneska ráno kolem 39 korun. Nemáme nikde vyschlé benzinky. Rozumíme si. Že by byl nedostatek. To znamená, zásobujeme to. Máme v regionu suverénně nejlevnější cenu. Abych byla poctivá, o korunu méně má teď Slovensko krátkodobě, protože zavedlo takzvaný systém samoregulace. To znamená, týden Slovnaft nezvyšoval ceny podle pokynů. Samozřejmě oni jsou v trošku jiné situaci. Víte, že mají tam stav ropné nouze vyhlášený a jsou v nějaké specifické situaci. A zavedli tam velice, za mě tedy, problematické opatření, že budou jiné ceny pro tuzemce, jiné ceny pro cizince. Myslím si, že to je neuhlídatelné a taky to uhlídatelné není podle informací, které mám přímo z terénu. Ale to je věc Slovenska, to si netroufnu v žádném případě komentovat. Jenom abych spravedlivě řekla, ano, teď jsou o korunu levnější v důsledku této samoregulace, do které my se tedy rozhodně nepouštíme.

Marže - a já jsem informovala vás, informovala jsem veřejnost, informovala jsem média - tak marže v podstatě díky tomu, okamžitě do šesti dnů jsem spouštěla monitoring a vy to víte, tak díky němu ty marže klesly až k 1 koruně na litr, mnohem méně než za vaší vlády v roce 2022, kde se pohybovaly kolem 3 korun i přes 3 koruny. Všechno jsem to zveřejňovala a říkala na sítích. To znamená, vy jste spustili monitoring někdy v červnu, válka na Ukrajině vypukla v únoru - jenom konstatuju, jsem prosta teď kritiky. Je to už vlastně úplně jedno, co jste tehdy udělali.

A opatření ke snížení spotřební daně jste udělali, tuším, v srpnu. Od srpna. Pamatuju si to, protože jsme tady o tom debatovali. Ale v jaké jste byli situaci? Jaké ceny atakovaly pohonné hmoty? Jakou výši atakovala inflace? Skoro 13 procent v té době. Jak explodovaly ceny energií? Prostě byli jsme v úplně jiné situaci.

My máme dneska marže na koruně v průměru. Máme osmé nejlevnější pohonné hmoty z 27 států EU. V regionu máme suverénně nejlevnější s výjimkou Slovenska o korunu, a to jsem vysvětlovala ty důvody. A vy nás vyzýváte, vy pravicoví politici ODS? Promiňte, že to říkám s takovým... S takovou jako trošku ironií v hlase, ale nemohu si pomoct. Vy nás vyzýváte ke snížení spotřební daně?

My víme, že pokud ty ceny explodují, pokud to bude pokračovat - a teď dva dny klesly... Není vyhráno, to já vím, nejsem naivní a nebudu se bít teď v prsa, že je to za námi. Není. Tak když to bude pokračovat - sledujeme to, tak my uděláme komplex systematických a systémových opatření. Ale ta doba tady není.

A vy nás vyzýváte jen proto, abyste něco říkali. Ale pravdy, pravdy a podstaty v tom není ani za mák. Jestliže nám osciluje ta cena plus minus 2 koruny, říkala jsem vám to tady před týdnem, jestliže včera třeba nafta uzavřela na burze - a já mám denně po uzavření burzy aktuální čísla - o 2,14 korun levněji, tak v tomhle okamžiku co pomůže ta vaše 1,70 na litru? Co pomůže? No nic. Nic. Jenom nás bude stát peníze. V celoroku je to 11 miliard.

Takže druhým dechem mě tady vyzýváte, jak je ten schodek tedy hrozně velký, a na druhé straně tady říkáte - klidně tady prostě vyhoďte peníze za neefektivní opatření.

Mě dneska zaujal rozhovor ekonoma, ať tady neříkám svoje názory, protože bezesporu je budete považovat za politické a budete je politizovat, to prostě k té politice patří. Dneska dal zajímavý rozhovor pro server Seznam Zprávy ekonom, kterého, předpokládám, nezpochybníte, to bych se tedy hrozně divila, pan David Marek, bývalý poradce pana prezidenta, ekonom, který svými názory je velice znám, svými břitkými názory, a určitě mnohokrát kritizoval i nás a mnohokrát asi bude, to prostě k tomu patří. Ale tentokrát tady řekl zajímavé věci a já si ho dovolím odcitovat, protože s ním prostě souhlasím.

A tady se ho ptají: "Je na místě zásah vlády?" Myšleno u pohonných hmot. "A kdy je vlastně nutné politicky reagovat a co z toho je politický marketing?"

"My jsme si naštěstí" - odpověď pana Marka - "už natrénovali, jaká by na podobné šoky měla být ta správná reakce. Z chyb předchozí vlády víme, že plošná opatření jsou špatná a drahá. Jsou nákladná a pro ty, kteří to opravdu potřebují, je ten zásah relativně malý.

Teď jsou tu nápady" - stále cituju pana Marka - "typu dočasně snížit spotřební daň nebo DPH u pohonných hmot. Myslím, že pokud někdo něco takové vysloví, měl by se stydět a vrátit se zpět do základní školy, aby se naučil číst to, co se tu řešilo čtyři roky zpět. Jsou to naprosto fatální ekonomické chyby."

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak nyní je v pořadí paní poslankyně Marie Kršková, potom by měl být pan poslanec Benjamin Činčila a měl by následovat pan poslanec Lukáš Vlček. Než prosím, začnete mluvit, je tady omluvenka - pan poslanec František Talíř od 19.30 do 21 hodin bez udání důvodu. Máte slovo.

 

Poslankyně Marie Kršková: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si navrhnout zařazení nového bodu na pořad této schůze s názvem Orientace zahraniční politiky České republiky.

K tomuto návrhu mě vedou aktuální informace z médií, které vzbuzují vážné pochybnosti o směřování naší zahraniční politiky. Konkrétně jde o podezření, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl vynášet citlivé informace z jednání Evropské unie směrem k ruské straně, konkrétně k ministru zahraniční Ruské federace Sergeji Lavrovovi. Ten ve svém včerejším vyjádření pravidelný kontakt s Lavrovem přiznal.

Z pohledu České republiky je v té souvislosti znepokojující reakce české vlády, respektive jejího ministra zahraničí Petra Macinky. Ten dlouhodobě zaujímá vůči Maďarsku i Rusku vstřícné postoje a nyní podezření vznesené vůči Szijjártovi ještě bagatelizuje. Jako předseda politické strany má samozřejmě právo vyjádřit před volbami v Maďarsku podporu, komu chce. Jako ministr zahraničí této vlády ale má mít na prvním místě zájmy České republiky.

V této souvislosti se nabízejí různé otázky. Jaký vztah má dnes vláda České republiky k Ruské federaci? Považuje ji stále za zásadní bezpečnostní hrozbu, jak je jasně deklarováno v bezpečnostní strategii České republiky? Nebo se nenápadně posouváme směrem k normalizaci vztahů s Ruskem a navazování kontaktů, aniž by o tom proběhla otevřená politická i veřejná debata? Toto nejsou akademické otázky. Toto jsou otázky, které se přímo dotýkají bezpečnosti našich občanů.

A ta bezpečnost není abstraktní pojem. Minulý týden jsme zažili požár haly zbrojařské firmy v pardubické průmyslové zóně, který je vyšetřován i v rovině možného teroristického činu. I já vítám informace od pana ministra Metnara na začátku dnešní rozpravy a určitě nechci předbíhat závěry vyšetřování. Nelze však přehlížet, že tento případ se podobá jiným sabotážním akcím, které byly v posledních letech zaznamenány v Evropě.

Podle informací Bezpečnostní informační služby byly i na území České republiky odhaleny a zastaveny sabotážní aktivity organizované ruskými zpravodajskými službami. Připomínám zde také výbuch muničních skladů ve Vrběticích nebo novější případ kolumbijského občana, který jako člen organizované skupiny naverbovaný přes síť Telegram spáchal žhářský útok na garáže pražského Dopravního podniku a plánoval další.

Jinými slovy, Česká republika není mimo tento konflikt. Česká republika je jeho součástí. O to více bychom měli vědět, jakou politiku vůči Rusku vlastně chceme a vedeme.

A zároveň na druhé straně sledujeme konkrétní kroky vlády, které tyto pochybnosti dále prohlubují. Došlo ke snížení plánovaných výdajů na obranu o desítky miliard korun a to v době, kdy naši spojenci upozorňují na zhoršující se bezpečnostní situaci. Omezení se dotklo i vojenského zpravodajství. Současně byl oproti původním plánům snížen rozpočet Bezpečnostní informační služby, tedy instituce klíčové pro ochranu České republiky před cizími vlivy a hybridními hrozbami. To vše se děje v situaci, kdy vláda zároveň navyšuje rozpočtový schodek.

A vedle toho sledujeme i návrhy a kroky, které podle odborné i opoziční kritiky oslabují fungování státní správy a veřejnoprávních médií. Novela zákona o státních zaměstnancích, která je podle předkladatelů nutná pro posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti. Současně ale vládě umožňuje jednodušeji se zbavovat neposlušných úředníků. Změny na Ministerstvu zahraničních věcí, včetně rozpuštění odboru pro sankce, kybernetický prostor a odolnost, který měl čelit Putinově propagandě. Zrušení krizového informačního týmu na Ministerstvu vnitra a rušení odboru strategické komunikace na Úřadu vlády.

Dalo by se pochopit, kdyby vláda chtěla vyměnit vedení těchto týmů k obrazu svému. Místo toho ale přistoupila k jejich úplnému zrušení. Přehodit jejich agendu na tiskové odbory ministerstev nebo na Úřad vlády není dobrý nápad. Krizová komunikace není zbytečnost a ani žádný výmysl předchozí koalice nebo předchozí vlády. Krizová komunikace je obor, který se vyučuje na vysokých školách, magisterských studijních programech. Nyní se stát bez věrohodného vysvětlení těchto odborníků na krizovou komunikaci zbavuje.

Tyto návrhy a kroky vlády by se možná jednotlivě daly uspokojivě vysvětlit. Dohromady ale vytvářejí obraz, který je znepokojivý. Pokud se má měnit směr zahraniční politiky České republiky, pak to občané mají právo vědět. Mají právo slyšet pravdu bez zamlčování a bez mlžení.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, je v životním zájmu České republiky být součástí společenství, které je založeno na respektu, partnerství a sdílených hodnotách. Tímto prostorem je Evropská unie. Pokud máme výhrady k jejímu směřování, je naší odpovědností o tom vést debatu a aktivně jej měnit. Ale rozhodně není v zájmu České republiky stát se spojencem nebo dokonce vazalem Ruska. Historie nám opakovaně ukázala, že takové spojenectví nepřináší bezpečí ani prosperitu. Naopak.

Proto považuji za nezbytné, abychom na půdě této Sněmovny vedli otevřenou a férovou debatu o tom, kam směřuje naše zahraniční politika, jaké hodnoty hájíme a na jakých spojenectvích chceme stavět naši budoucnost. Žádám vás proto o podporu zařazení tohoto bodu na program schůze, protože zahraniční politika není hra na dvě strany, je to otázka, na které stojí bezpečnost této země a tu nesmíme nikdy vyměnit za iluzi o spolupráci s režimem, který ji dlouhodobě ohrožuje. Děkuji Vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Paní poslankyně, jenom se ubezpečuji, měla jste v té přihlášce napsaný první bod, je to tak, na dnešek? Dobře. Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Benjamin Činčila, potom se může připravit pan poslanec Lukáš Vlček a za ním pan poslanec Martin Baxa.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Dobrý den, děkuju za slovo, pane předsedající. Dobrý den, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, dámy a pánové, já bych chtěl zde vystoupit a poprosit vás o podporu mého návrhu bodu na zařazení jako první bod dnešního jednání. Ten bod se jmenuje Tipujte, o kolik se zvýší schodek státního rozpočtu v roce 2027 oproti roku 2026. Možná to zní, že si z toho dělám srandu, ale legrace to není, protože jde o velmi vážnou situaci. Ten schodek státního rozpočtu, který jsme schválili, státní rozpočet, který jsme schválili, tak je schodkem 310 miliard pro letošní rok. Byl navržen v době, kdy byl odhadovaný růst HDP pro českou ekonomiku na 2,9 procenta HDP pro letošní rok, jedna z nejnižších inflací za poslední roky a přesto čtvrtý nejvyšší schodek státního rozpočtu v historii. Byl v době, kdy ekonomika se zdála, že bude velmi dobrá. Bohužel celosvětová situace nahrává spíš tomu, že ty odhady se zhorší, že se zhorší i ten očekávaný růst HDP. A co to bude znamenat? Bude to znamenat, že to naše vysoké zadlužování, to zadlužování, které připravila současná vládní koalice, bude i o to větším problémem pro českou ekonomiku.

Ale vláda se nebála porušit několik zákonů. Hned jeden z nich je samotné porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti předložením zákona, který je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, neplněním dvou procent HDP na obranu, protože je plní jenom v případě, že se do toho započítají ty dopravní stavby. Ale nicméně, jak samozřejmě víme od odborníků, ekonomů, jak se na ně před chvílí odkazovala paní ministryně financí, tak od nich víme, že velmi pravděpodobně NATO neuzná tyto výdaje spojené s obranou a proto nebudeme plnit ani zákonný požadavek výdajů na obranu.

No a poslední nebo jeden z dalších zákonů, který vláda porušila, tak je předložení střednědobých výhledů rozpočtu. Protože dobře jeden ten rozpočet současný letošního roku, tak vymlouváte se na předchozí vládu, navrhli jste ho teda mnohem vyšší. Nicméně my bychom chtěli vidět, kam chcete posouvat Českou republiku. Jestli chcete se tvářit, že může existovat stát s nízkými daněmi, velký stát a ještě nezadlužená budoucnost. A já říkám, že to není možné a chtěli bychom od vás slyšet, jak a kam chcete posouvat Českou republiku. Protože jde o směřování České republiky.

Pokračující zadlužování a rozdávání nebo chystáte nějaké reformy zdravotnictví, sociálních věcí, pokračování v reformách, které jsme přichystali na Ministerstvu práce a sociálních věcí jako lidovci nebo chcete se pustit do reformy školství, která je velmi důležitá pro budoucnost České republiky, pro moderní ekonomiku, kterou bychom chtěli, nebo reformu daní. A nic z toho od vás nezaznívá.

Slyšíme pořád jenom to, jak kritizujete, co se pokazilo před rokem, před třemi lety, před pěti, sedmi a tak dále. A já to považuju za chybu. Ukončeme tyhle diskuse o tom, co se pokazilo v minulosti. Pokazili jste něco vy, možná jsme pokazili, nebo ne možná, určitě jsme pokazili i něco my - nicméně my se máme dívat do budoucnosti. Ukažte nějakou vizi, protože my tu představu máme. Víme, že nemůže existovat tenhle stát, který nebude chtít řešit žádné reformy, bude rozdávat všechno všem. Pojďte se bavit o tom, kam chcete posouvat Českou republiku, kam chcete posouvat budoucnost české země.

Musíme se zbavit přesně toho, že se budeme donekonečna dohadovat o té minulosti. Představte to, kam chcete posunout rozpočet příštího roku. Ne kvůli nějakým tabulkám. Ne kvůli tomu, abychom si splnili to, že jste udělali nějaký úkol, ale kvůli tomu, abychom věděli, že chcete lepší budoucnost pro Českou republiku.

Název bodu není ironie. Je to vážnost. Jde o budoucnost našich dětí, vnoučat. Jde o budoucnost České republiky. Proto vás prosím o podporu tohoto bodu. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji pane poslanče. Další přihlášený je pan poslanec Lukáš Vlček, pokud tedy, až úplně nakonec, dobře. Pan poslanec Lukáš Vlček prosím.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové poslanci, já se pokusím odůvodnit a přesvědčit vás o tom, abychom dnes zařadili dva body. Tím prvním bodem a já to zde navrhuji již potřetí, již dvakrát jsem to navrhoval a již dvakrát vládní většina bohužel tento můj návrh tedy smetla ze stolu. Návrh na tento bod zní Strategická opatření České republiky k zajištění energetické stability a mírnění cenových dopadů v souvislosti s krizí na Blízkém východě.

Já to navrhuji potřetí. Zkouším tedy štěstí i do třetice. A já se ptám, tedy má vláda České republiky v otázce krize na Blízkém východě nějaký plán? Má plán, který je ochotna představit občanům České republiky představit to v Poslanecké sněmovně a být ochotná o něm diskutovat? Zatím jsme bohužel takový plán neslyšeli.

My tady vidíme některé a slyšíme některé výkřiky, některá konstatování, která si mnohdy v čase odporují. Zde sedící paní ministryně Alena Schillerová v roce 2022 navrhovala snížení DPH na pohonné hmoty z 21 procent na 0 procent. A já když budu citovat váš tweet, paní ministryně, tak zní, tak jako jsme navrhli snížení DPH na energie, navrhneme totéž i u pohonných hmot. Skoro polovinu ceny tvoří daně. Státní pokladna kvůli růstu cen vydělá více, ale ty peníze tahá z kapes lidí. Dnes ta samá Alena Schillerová na tiskové konferenci říká, že návrhy na snížení daní u pohonných hmot jsou unáhlené a populistické.

A já s vámi, paní ministryně, souhlasím. Já jsem velmi rád, že jste procitla po těch čtyřech letech a že tyto věci označujete jako unáhlené a populistické. To s vámi mohu souhlasit, ale pořád mi pořád mi chybí to hlavní, aby vláda tedy představila jasný plán jakým způsobem na tuto krizi, která opravdu bohužel bude ještě chvíli trvat, a ona se dotýká nejenom cen pohonných hmot, nejenom cen ropy, nejenom cen plynu, ale ona se bohužel dotýká například i zemědělských hnojiv a může způsobit i globální krizi v otázkách potravin a jejich produkce.

Tedy já se ptám potřetí, zkouším to potřetí, do třetice všeho dobrého, zda tedy vláda má plán a zda ho chce prezentovat a diskutovat. Tedy první bod, který navrhuji na jednání Sněmovny a já s dovolením opětovně přečtu ten název, je Strategická opatření České republiky k zajištění energetické stability a mírnění cenových dopadů v souvislosti s krizí na Blízkém východě. A tento bod navrhuji jako bod první po projednání senátních vratek.

Druhý bod, který navrhuji na jednání Sněmovny, je bod s názvem Stavební zákon - hrozba totální paralýzy stavebního řízení.

Vážené kolegyně, kolegové, já osobně si myslím, že takto se zákony přijímat v České republice nemají. Objem zákonů, 42 zákonů, 850 stránek textu bez Legislativní rady vlády, bez LRV, bez rezortního připomínkového řízení, bez diskuse s odbornou veřejností, tak to prostě být nemá.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Vládní většina si to i uvědomila, proto i sama předkládá komplexní pozměňovací návrh, který sám o sobě čítá 160 stran. Tedy je zde samotné uvědomění si, že tady opravdu je předloženo něco, co se dá nazvat legislativním zmetkem, něco, co opravdu obsahuje mnoho a mnoho chyb. Tedy obsahem tohoto druhého bodu je, prosím, pojďme znovu otevřít debatu o stavebním řízení.

Věřím, že najdeme mnoho shody o tom, jakým způsobem zrychlovat stavební řízení v České republice tak, jako jsme to našli v minulosti v mnoha jiných oblastech, jako byla otázka lex plyn, který jsem Sněmovně předkládal v minulém období, nebo to byla novela liniového zákona, a taktéž jsme našli obecnou politickou shodu. Myslím, že obecný zájem máme všichni stejný, ale prosím, dělejme to jinak. Pojďme se k této věci opětovně vrátit, pojďme tu debatu vést a opravdu netlačme to tak na sílu, protože zde opravdu hrozí řada technických vad, technických chyb, nejsou vyřešeny personální záležitosti, otázka financování, otázka archivů, otázka ochrany osobních údajů, a mohl bych opravdu pokračovat. Tedy zde opravdu hrozí velmi reálně paralýza stavebního řízení.

Tedy druhý bod, který navrhuji, je bod s názvem Stavební zákon - hrozba totální paralýzy stavebního řízení. Navrhuji to jako bod 3, tedy za projednání senátních vratek. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Taky děkuju. Vy jste v tom původním názvu měl nový stavební zákon. Mám to tam nechat, dobře.

Prosím dalšího v pořadí pana poslance Martina Baxu. Můžou se připravit paní poslankyně Eva Šrámková a pan poslanec Martin Kupka.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobrý podvečer, kolegyně, kolegové. Můj návrh do programu dnešní schůze Poslanecké sněmovny je jednoduchý - Aktuální stav přípravy nové mediální legislativy. Pane místopředsedo, navrhuji jako šestý bod dnešního programu jednání. Pokud by tento bod byl zařazen, tak bych jej směřoval k panu ministru kultury Otu Klempířovi, od kterého jsme v posledních dnech slyšeli nebo četli mnoho velmi rozporuplných výroků. Od toho, že média veřejné služby nemají co mluvit do přípravy nové mediální legislativy, že je to politická práce a kdyby se s nimi mluvilo, tak to bude trvat nekonečně, až po to, kdy včera ještě pravděpodobně netušil, že se jedná o nějakou podivnou hru Tomia Okamury, tak radostně vítal ten zničující poslanecký návrh, který měl sejmout média veřejné služby - promiňte mi ten trošku expresivní výraz - tím, že by jim v součtu vzal plus minus okolo dvou miliard korun. Oto Klempíř včera psal, že se raduje, že nebudou poplatky platit OSVČ, kteří je už neplatí na základě naší novely a několik obdobných věcí.

Já to tady říkám trošku s nadsázkou, ale ta podstata je velmi vážná. Ministerstvo kultury České republiky je z kompetenčního zákona garantem, mimo jiné, legislativy v oblasti médií, tedy Ministerstvo kultury má být jediným ústředním orgánem státní správy, který má připravovat gesčně jakékoliv změny v mediální legislativě. Takže tento bod má sloužit k tomu, abych se měl příležitost zeptat pana ministra Klempíře, co se na jeho ministerstvu chystá, co konkrétně znamená ministerská aktivita, když je bodem programového prohlášení vlády, zrušíme koncesionářské poplatky.

Chtěl bych, aby on nám tady zcela konkrétně řekl, jak daleko je příprava jaké verze, jakého zaměření, jakého charakteru návrhů, které se chystá předložit po mezirezortním připomínkovém řízení, po projednání v Legislativní radě vlády, vládě České republiky a ta posléze Parlamentu. Tuto poslední větu zdůrazňuji proto, že jsem byl mnohokrát kritizován za to, že v době svého působení v čele Ministerstva kultury jsme naši mediální legislativu projednávali příliš dlouho, že byla vlastně k finálnímu schválení připravena až ve volebním roce.

Ale na začátku, kolegyně a kolegové, byl úplně prostý fakt, a to ten, že my bychom si ani ve snu nedovolili uvažovat o tom, že bychom tak zásadní změny posunuli do parlamentního procesu bez toho, co předpokládají normální legislativní pravidla pro připravování návrhů zákonů, to znamená řádné mezirezortní připomínkové řízení a všechno, co s tím souvisí.

Takže, pane místopředsedo, ještě jednou zopakuji svůj návrh. Jedná se o bod s názvem Aktuální stav přípravy nové mediální legislativy. Navrhuji jej zařadit jako šestý bod dnešního jednání Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče, mám poznamenáno. Já bych si dovolil poprosit, než přijde paní poslankyně Eva Šrámková, abychom zachovali opravdu tu dělnou atmosféru a ten klid v Poslanecké sněmovně. Pokud si někdo potřebuje vyřídit nějaké hlasité hovory, ať si je prosím zkusí vyřídit na chodbě a neruší ostatní řečníky. Děkuji. Máte slovo.

 

Poslankyně Eva Šrámková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení poslanci a vážené poslankyně, navrhuji zařadit bod: Chceme posílit prevenci v České republice? V poslední době se totiž ve veřejném prostoru objevují výroky, které zpochybňují očkování nebo tvrdí, že k němu neexistují studie. To prostě není pravda. Takových studií existuje velké množství a dlouhodobě ukazují, že očkování snižuje riziko komplikací, hospitalizací i úmrtí. Očkování není ideologie, je to medicína. Problém ale není jen v těch výrocích samotných, problém je v jejich dopadu. Pokud se podobná tvrzení opakují, oslabují důvěru lidí v prevenci. Důvěra ve zdravotnictví se buduje roky, ale ztratit ji můžeme během pár výroků.

Tady je potřeba říct jednu důležitou věc. Když začneme zpochybňovat jedno očkování, neoslabujeme jen to jedno, oslabujeme důvěru v očkování jako celek. To znamená, že se nám to může vrátit i u jiných vakcín a to už je reálné riziko pro veřejné zdraví. Česká republika přitom patří mezi země s nízkou proočkovaností proti chřipce. Každou sezonu pak vidíme vyšší nemocnost, zbytečné komplikace i tlak na zdravotní systém.

Máme přitom schválenou Národní očkovací strategii, která stojí na jednoduchém principu. Očkování nemá být o nátlaku, ale o dostupnosti a informovaném rozhodnutí lidí. To ví všichni, kdo ji opravdu četli. Nejlepší cesta není lidi tlačit, ale dát jim možnost. To znamená, přiblížit očkování lidem například tím, že bude dostupné bez čekání, přímo tam, kde lidé běžně chodí, tedy i v lékárnách. Očkování nemá čekat na pacienta, má být tam, kam pacient chodí, například do lékárny.

To je i dlouhodobý postoj Pirátů, dostupná a dobrovolná prevence, která dává lidem reálnou možnost se rozhodnout. Čím více lidí má dobrou zkušenost, tím více roste důvěra. Já bych tedy chtěla ocenit i dosavadní kroky pana ministra Vojtěcha, prostřednictvím pana předsedajícího, v oblasti osvěty a prevence, které jdou i tímto směrem. Nechci tady vést ideologický spor. Myslím, že bychom měli tu debatu vrátit zpět k tomu, co má smysl, k datům, k medicíně a ke konkrétním řešením, méně strašení a více prevence. Přesně o tom by měl být tento bod. Proto prosím o jeho zařazení jako první bod této schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Předtím, než předám slovo tedy poslednímu, kdo je přihlášený, navíc s přednostním právem, což je pan poslanec Martin Kupka, tak ještě prosím tady máme jednu omluvu. Pan premiér Andrej Babiš se omlouvá od 17.30 hodin z pracovních důvodů.

Upozornění pro všechny, kteří nás sledují i na chodbách. Máme zde poslední vystoupení. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, nejprve reakce na to, co zaznělo. Vzpomínám si dobře, před čtyřmi roky současná ministryně financí Alena Schillerová říkala tehdejší vládě - pomalu a málo, děláte toho málo. Navrhujeme snížení DPH, snížení spotřební daně, zastropování po vzoru Maďarska. Slyšeli jsme to. Plná hlava nejrůznějších doporučení a teď jenom plná hlava výmluv. Konkrétní věci, které tu zazněly z úst paní ministryně a neodpovídají realitě, neboli jsou to buď lži, nebo zkreslená či vadná ekonomická data.

První věc, hrozí výpadek 11 miliard korun, kdyby se naplnil návrh poslanců ODS. To není pravda, protože ten náš návrh se váže na dočasné opatření na čtyři měsíce.

Jak to bylo před čtyřmi roky, že jsme to spustili v srpnu? Není to pravda. Bylo to v červnu a končilo to v září. Jak by vypadal současný dopad takového opatření na ceny pohonných hmot? Paní ministryně tady taky zmiňovala, že současná cena nafty se pohybuje kolem 37 korun. Není to pravda. Pohybuje se v tuto chvíli podle zveřejňovaných kurzů kolem 47 korun a na některých pumpách, bohužel, je na 50 korunách.

Ten náš návrh předcházel možnému vývoji, pamatoval na možný kritický vývoj a právě proto jsme přišli s opatřením, které za a nebude znamenat výpadek z hlediska veřejných financí, protože už při rozdílu cen pohonných hmot před krizí na Blízkém východě větším než 12, 13 korun se ve výsledku neprojeví výpadkem v celkové bilanci veřejných financí. Důležitá věc, dobře propočtená, i s ohledem na to, jaké je složení spotřebitelů pohonných hmot mezi plátci DPH a mezi neplátci DPH. Prokazatelně jde o krok, který je protiinflační, prokazatelně jde o krok, který zafungoval před čtyřmi lety a abych uvedl na pravou míru jednu věc, rozšířenou lež, že tím nabízíme jakési zastropování. Omyl, to je dočasné opatření, které není žádným stropem, žádným nehorázným zásahem do trhu, který tehdy navrhovala právě Alena Schillerová a tehdejší opozice. Ta říkala, že to zastropujeme po vzoru jejich kumpána Viktora Orbána. Víme, jak vypadaly ty výsledky, jak se v Maďarsku stály fronty a palivo nebylo. Tohle není naše cesta. To naše doporučení je prodiskutované, má smysl a je možné ho využít a v situaci, kdy ceny pohonných hmot dál porostou, tak aplikovat a spojit s tím třeba další kroky.

Věřím, že teď jsem definitivně vyvrátil některé nesmysly, které v souvislosti s tím návrhem zaznívaly a zároveň tedy chci navrhnout, protože, jak to dnes také zaznívalo, nepůjde zdaleka jenom o ceny pohonných hmot v případě, že se krize bude dál protahovat, tak bude mít další zásadní dopady na ceny hnojiv, na další ceny komodit v České republice, a to je nepochybně téma, kterým se vláda musí zabývat, pokud nechce teda v tomto směru absolvovat a realizovat tady pštrosí politiku. Jenom připomínám znovu slova Aleny Schillerové před čtyřmi lety. Pomalu a málo. Tak teď to zní jako vykřičník nad jejími vlastními kroky.

Další bod, který navrhuju. Ten první se tedy jmenuje strategické kroky vlády v reakci na krizi na Blízkém východě. Další důležité téma je opatření pro zvýšení bezpečnosti v České republice. Tak se jmenuje další bod, opatření pro zvýšení bezpečnosti v České republice. Ano, je to reakce na to, co se odehrálo. Na útok, který zatím všechny bezpečnostní složky vyhodnocují jako teroristický útok. A tady jsme slyšeli ze strany současného premiéra, že to je odpovědnost špatného zabezpečení ze strany firem, které se v České republice věnují obranyschopnosti a že v tomto směru se mají zajistit lépe samy.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte pane poslanče. Prosím o klid v sále. Děkuji.

 

Poslanec Martin Kupka: Tak aby bylo jasno a aby to zaznělo naprosto jednoznačně a na placato. Je-li to teroristický útok, tak obrana před teroristickými útoky je primárním odpovědností státu a premiér se tady nemůže z ničeho vyvléknout a má zajistit kroky k tomu, aby Česká republika nebyla terčem podobných teroristických útoků. A oproti tomu všechny předchozí kroky tak znamenaly naopak omezení obranyschopnosti České republiky, snížení výdajů oproti původnímu návrhu a zároveň omezení financí i pro zpravodajské služby, tak mě zajímá a navrhuju to na bod jednání jako důležitou věc, opatření pro zvýšení bezpečnosti České republiky, to jest jakým způsobem se vláda postará o to, aby klíčové zpravodajské služby, jejíž informace jsou klíčem k zabezpečení České republiky a občanů České republiky, tak abychom ji byli schopni v České republice zajistit.

A poslední bod, který je velmi významný a ukazuje na chaotické fungování této vlády. Oto Klempíř, ministr kultury, slíbil Poslanecké sněmovně a našim kolegům v příslušných výborech, že připraví a představí návrh na změnu financování médií veřejné služby v České republice.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pardon. Prosím opravdu poslance a poslankyně, aby snížili hladinu hluku, protože i já si třeba musím zapisovat to, co pan poslanec říká. Děkuji.

 

Poslanec Martin Kupka: Sice to Oto Klempíř nerapoval, ale jasně to slíbil a říkal, že to bude systémový krok, o kterém se tu bude jednat. A jaký je výsledek? Výsledek je ten, že na stole není nic kromě úplně chaotického a fakticky ohrožujícího návrhu, kde pravděpodobně ani koaliční poslanci neví, co ten návrh vlastně přesně říká. Jenom tak, jak se vyjádřil Tomio Okamura veřejně, má znamenat omezení výběru koncesionářských poplatků u vyjmenované skupiny subjektů. Výsledek? Jak na to upozorňuje Česká televize, výpadek 2 miliard pro Českou televizi a 700 milionů pro Český rozhlas. To není nic jiného než reálný podraz. Ohrožení existence a fungování České televize a Českého rozhlasu. Takže místo reálného návrhu je tady prostě fakticky demolice současných médií veřejné služby, protože nic jiného nemůže nastat. Místo toho, abychom reálně dokázali garantovat fungování médií veřejné služby, (zvuk zvonku) které budou v každé normální společnosti důležitým pilířem demokratického fungování země, v situaci, kdy informace přicházejí k veřejnosti mnoha různými kanály různě ověřenými, tak prostě existence médií veřejné služby je klíčová podmínka pro to, abychom se nevyvíjeli směrem autoritářským režimů, ale abychom směřovali opravdu k posilování demokratických podmínek v České republice. Místo toho podraz na média veřejné služby. Místo toho, abychom se dívali směrem na západ, tak je to ohrožení jejich existence. A to, že se tak děje návrhem, který vlastně ještě nikdo neviděl, jenom vzbuzuje reálné obavy, reálná rizika. Víte, co se teď děje v médiích veřejné služby? Jak propočítávají, co to může znamenat a jak ve světle toho předchozího slibu, veřejného slibu, že ministr kultury předloží nějaký reálný návrh, jak by garantoval fungování médií veřejné služby, tak místo toho rána do vazu. Rána do vazu, která se velmi podobá tomu, co by asi mohl předvádět Viktor Orbán nebo Robert Fico, ale ne standardní státy západního střihu, to fakt ne. A těžko se z toho vyvlečete. Ten slib tady zazněl, a to, co předvádíte, je chaos, který reálně ohrožuje normální fungování veřejné služby.

Je úplně přirozené, že se na to budeme nejen ptát, ale že samozřejmě se budeme jasně zastávat médií veřejné služby. Já jsem zmínil důvod, proč je to tak důležité. My prostě nechceme dopustit, aby si aktuálně fungující vláda ochočila média veřejné služby. Ochočila, podrobila je státnímu rozpočtu a v tuhle chvíli je to hůř než podrobení státního rozpočtu, protože v tuhle chvíli je to podle vzoru vyhladovět a zabít, reálně vyhladovět a zabít. Možná je to teda promyšlená strategie, ale zatím jste se jí nepochlubili. Zatím jste říkali, jak zajistíte fungování, byť musíte vyhovět Tomio Okamurovi. A jedna věc je úplně jasná. I s ohledem na to, že ani koaliční poslanci neví, co v tom návrhu vlastně je, že se tu ukazuje současný premiér jako slabý předseda vlády, protože kdyby byl silný, tak by to nepochybně buď nedopustil nebo by dopředu věděl, co v tom návrhu je a tento bohapustý chaos by prostě v té zemi nedopustil a nevysmál by se do očí svému koaličnímu partnerovi Otu Klempířovi, který tady něco slibuje, ale místo slibu přijde takováhle rána do vazu.

Tak já předpokládám, že současná vládní koalice o tom návrhu přestane rychle uvažovat tak, jak přestala uvažovat o tom návrhu na likvidaci neziskovek, respektive sledování všech, kteří mají jakýkoliv kontakt se zahraničím. Už to (zvuk zvonku) vyvrátil ministr spravedlnosti, ale jenom pro doklad chaotičnosti fungování téhle vlády dnes už premiér zase říkal, že jako úplně ne, že od toho záměru nějakým způsobem kontrolovat neziskovky neupustili. Tak tohle je věc nevídaná.

Ta vláda fakt neví, jedna ruka, co dělá druhá, a překřikují se v přímém přenosu. Kdyby šlo jenom o překřikování, kdyby ale zároveň neudělali z lidí v České republice rukojmí a z lidí, kteří pracují jako profesionálové v České televizi a v Českém rozhlase.

Takže proto říkáme takovým snahám jasné ne. A fakt nejde o nic jiného než o reálné ohrožení těch médií, o jejich vysávání a destabilizaci. Tohle je reálná demontáž fungování médií veřejných služeb. My jsme jasně dali na stůl, že je potřeba pojmenovat, co je služba veřejná v oblasti médií, to je na místě, ale média veřejné služby v kritických situacích, média veřejné služby pro to, aby obsáhla širokou škálu různých sportovních disciplín, aby obsáhla širokou škálu různých kulturních žánrů, tak tohle prostě mají ve svém popisu práce. A to, o co usiluje tahle vláda, je prostě orbanizace České republiky a orbanizace českého mediálního světa. A je potřeba to takhle jasně pojmenovat, kdyby nad tím někdo váhal.

Jestli se pod tohle chcete podepsat vy všichni, kteří v tuhle chvíli představujete poslance současné vládní koalice, tak, prosím, poslouchejte partnery v zahraničí, nejenom na Slovensku a v Maďarsku, poslouchejte ty, kteří se dlouhodobě ve Velké Británii, v Německu i jinde starají o to, aby média mohla fungovat svobodně a nezávisle. (Hluk v sále.) Pokud si je chcete ochočit, podmanit, pokud je chcete zabít, tak ale zároveň vám říkám: tady ukazujete jenom aroganci svých kroků, svoji chaotičnost a nesmyslné manažerství, které ale ve výsledku ohrožuje fungování České republiky a demokracii, které se těšíme. Takže, Jano - ano, náš návrh je konkrétně pro toto jednání Poslanecké sněmovny...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jenom - pardon, pane poslanče, prosím. Já nemám lodní zvon, já už nemůžu cinkat něčím víc a potřeboval bych si zapsat to, co pan poslanec bude říkat. Děkuju.

 

Poslanec Martin Kupka: Bod, který navrhuji, se jmenuje Ohrožení České televize a Českého rozhlasu, jak čelit chaotickým útokům vlády.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ohrožení České televize a Českého rozhlasu.

 

Poslanec Martin Kupka: Děkuji velmi předsedkyni klubu hnutí ANO za ocenění konkrétních návrhů. (Poslankyně Malá gestikuluje.) Vnímám to tak, že ona se ztotožňuje s tím, jak média veřejné služby současná vládní koalice ohrožuje, jak na ně útočí a jak se je snaží nejenom podmanit, ale jak se je snaží hloupě ochočit. Akorát i vaši voliči se s tímhle směřováním České republiky neztotožňují. Přestaňte sloužit svému koaličnímu partnerovi, SPD, které tohle říkalo před volbami - ale vy jste to lidem neslibovali, vy jste neslibovali, že zničíte média veřejné služby. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Jenom, prosím, pane poslanče, body budou zařazeny... Je tam nějaký návrh na zařazení? Strategické body vlády ke krizi na Blízkém východě - to bylo...

 

Poslanec Martin Kupka: Jako třetí bod, vezmeme to odzadu: první bod - Ohrožení České televize a Českého rozhlasu, jak čelit chaotickým útokům vlády; druhý bod - Opatření pro zvýšení bezpečnosti v České republice; a třetí - Strategické kroky vlády v reakci na krizi na Blízkém východě. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak, mám tady ještě přihlášení s přednostním právem z místa.

Ještě předtím, než dám slovo panu předsedou Hřibovi, prosím, mám tady omluvu: omlouvá se paní poslankyně Zuzana Majerová od 19.30 hodin z pracovních důvodů.

Předávám vám přednostní právo, pane předsedo, a zároveň se tady tím pádem měníme v řízení schůze.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Já děkuji, pane předsedající. Já jsem byl informován, že v době, kdy jsem tady nebyl zrovna, tak pan poslanec Krňanský navrhoval tady nějaký bod o nějakých odměnách. Tak já bych se k tomu rád vyjádřil. Prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče Krňanský, já nevím, jaké odměny máte přesně na mysli, ale jestli máte na mysli konkrétně ty, které já jsem si na účet rozhodně sám neposílal, naopak v momentě, kdy jsem zjistil, že mi je posílají, tak jsem na to sám upozornil na prvním jednání představenstva, na které jsem byl pozván. A následně tedy - ještě po urgenci - jsem tedy je donutil to upravit, přestat mi posílat. A poté, co mi poslali tedy údaje, kam se to má vrátit, tak jsem jim všechno do koruny vrátil. Tak s probíráním těchto odměn, pane Krňanský, já nemám vůbec žádný problém, já budu hlasovat určitě pro, jsem rád, že si to tady probereme.

Ale já mám takový trošku pro vás možná špatné zprávy. (Gestikuluje před sebe do pléna.) Já teď vidím trochu ve vašich očích, prostřednictvím pana předsedajícího, ty ohníčky naděje, jo, ohníčky naděje, které říkají: konečně jsem přišel na něco, kdy jako Hřib má nějaký problém, nějakou kauzu nebo vůbec jako Piráti mají konečně nějakou kauzu, konečně jsem na to jako kápl. A já vás musím zklamat strašně, jo, tak jako zklamáváme dost pravidelně tady vaši kolegyni třeba, paní poslankyni Rázga, nebo Patrika Nachera a podobně na zastupitelstvu, kteří prožívají neustále cyklus očekávání, naděje a následného zklamání na zastupitelstvu hlavního města Prahy, protože tady tuhle záležitost už řešily dvě nezávislé instituce. Policie jasně řekla, že žádný trestný čin se nestal, správní úřad následně řekl, že se nestal ani přestupek. A ten přestupek, který se nestal - a to je možná zajímavé pro vás, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího - ten přestupek, co se nestal, se jmenuje: neoprávněné pobírání odměn. Takže to je přesně to, co se podle dvou nezávislých institucí tady právě nestalo.

Takže já nemám vůbec žádný problém si o tom povídat. Možná, ale je zajímavé, že vás zajímají tedy věci, co se nestaly, a nezajímají vás třeba věci, které se týkají (Gestikuluje do vládních lavic.) tady pana Babiše, protože od Pirátů nikdo není trestně stíhaný, nikdo neschovává se tady za papalášskou imunitu před trestním stíháním, není tady nikdo, komu vy byste pomáhal právě se schovat před tou papalášskou imunitou, protože to je právě ten rozdíl mezi mnou a panem Babišem, kterému tady vy podpíráte židličku, protože já nejsem zbabělec, já jsem skutečně se neschovával za žádnou takovouto imunitu. Takže to je ten podstatný rozdíl. A já se tedy těším na to, že si tady o tom budeme povídat, věřím, že stejně jako někteří jiní z vás. Já budu rozhodně hlasovat pro váš návrh. Takže díky. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Přeji vám dobrý večer, vystřídali jsme se v řízení schůze. Jestli tomu je tak, tak už není nikdo přihlášen k pořadu schůze. A pokud tomu tak je, přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí, v jakém byly podány.

A nejprve bychom měli hlasovat o návrzích z grémia. Ptám se, zda je nějaká námitka proti tomu, abychom o návrzích z grémia hlasovali najednou? Pokud taková námitka není, tak já dám hlasovat - (Ťukání karet do lavic.) ano, zaznamenal jsem žádost o odhlášení, takže vás nejprve všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami opětovně přihlásili. Mezitím jsem zagongoval, aby kolegové z předsálí mohli se účastnit hlasování. Počet poslanců se pomalu ustálil a já zopakuji pro nově přicházející, že budeme hlasovat o návrzích z grémia.

 

A protože nezazněla námitka, abychom nemohli hlasovat najednou, budeme tedy o návrzích z grémia hlasovat najednou.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takové návrhy? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 3 bylo přihlášeno 170 poslanců, pro hlasovalo 169, (proti 0). Návrh byl přijat.

 

A nyní budeme hlasovat další návrhy, tak jak byly postupně načítány. Jelikož jich bylo velmi mnoho, tak, prosím, dávejte dávejte pozor se mnou. Poté vystoupil pan ministr Metnar, nicméně ten měl vystoupení bez návrhu na nový bod, a budeme tedy hlasovat návrhy, které podala paní poslankyně Malá. A ta jako druhý bod navrhla v bloku prvního čtení doplnit: a) bod 14, sněmovní tisk 34, 35, platby představitelů státní moci, za bod 14, a b) za bod 24 doplnit body 53, 52, 45, což je zrušení nominačního zákona, trestní zákoník a o zemských znacích.

Kdo je kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Zahajuji hlasování. Kdo je proti?

V hlasování číslo 4 bylo přihlášeno 174 poslanců, pro hlasovalo 96, (proti 75). Návrh byl přijat.

Jako třetí návrh paní poslankyně Malá navrhla ve středu od 9 hodin body z bloku třetích čtení, a to za a) bod 60, sněmovní tisk 11, pojistné na sociální zabezpečení, a za b) bod 61, sněmovní tisk 70, pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 5 bylo přihlášeno 174 poslanců, pro hlasovalo 97. (Proti 25.) Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem paní poslankyně Malé je vyřazení bodu, a to sice bodu Změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 6 bylo přihlášeno 174 poslanců, pro hlasovalo 170. (Proti 1.) Návrh byl přijat.

 

Tak budeme pokračovat panem poslancem Hřibem, který navrhl bod s názvem Vysvětlení chaosu inženýra Andreje Babiše okolo našeho zákona k šikaně lidí, kteří na rozdíl od něj nezištně pomáhají jiným.

Tak já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 7 bylo přihlášeno 174 poslanců, pro hlasovalo 77. (Proti 95.) Návrh nebyl přijat.

 

Dalšími body jsou body, které navrhla paní poslankyně Richterová. Prvním návrhem na nový bod je bod s názvem Plán na krizový bonus k řešení zdražování a ekonomické situace lidí v důsledku krize na Blízkém východě.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 8 bylo přihlášeno 174 poslanců, pro hlasovalo 77. (Proti 97.) Návrh byl zamítnut.

 

Dalším bodem navrženým paní poslankyní Richterovou je to, abychom číslo bodu 26, sněmovní tisk 4, daně z příjmů, projednávali dnes jako druhý bod našeho jednání.

Tak já se ptám, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 9 bylo přihlášeno 174 poslanců, pro hlasovalo 65. (Proti 97.) Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem paní poslankyně Richterové je, abychom bod číslo 40, sněmovní tisk 71, doplňkové penzijní spoření, projednávali dnes jako třetí bod. Zahajuji hlasování a ptám se kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 10 bylo přihlášeno 174 poslanců, pro hlasovalo 56. (Proti 98.) Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem paní poslankyně Richterové je návrh, abychom bod číslo 44, sněmovní tisk 66, o doplňkovém penzijním spoření, projednávali dnes jako čtvrtý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 11 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 53. (Proti 99.) Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Dostáváme se k návrhu pana poslance Rakušana, který navrhuje nový bod s názvem Snaha vlády Andreje Babiše ohrozit financování a tím i fungování nezávislosti médií veřejné služby, k čemuž se přihlásili následně i pan poslanec Výborný, pan poslanec Jakob a pan poslanec Zdeněk Hřib.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 12 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 77. (Proti 98.) Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh je návrh paní poslankyně Šebelové na nový bod a to bod s názvem Tlak Andreje Babiše a SPD na změnu Národní očkovací strategie.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového nového bodu? Ať stiskne tlačítko zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 13 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 76. (Proti 96.) Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Havla na zařazení nového bodu s názvem Informace vlády o stavu zásob ropy. Zdůvodnění působení... To je druhý bod, pardon, tak nejprve budeme hlasovat o Informaci vlády o stavu zásob ropy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 14 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 78. (Proti 93.) Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o druhém návrhu pana poslance Havla a to je Zdůvodnění působení... teď se přiznám, že nepřečtu to jméno, jestli by ho někdo mohl, kdo to psal... jo, jasně... paní Natálie Vachatové na Úřadu vlády. Zdůvodnění působení paní Vachatové na Úřadu vlády.

Kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 15 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 75. (Proti 98.) Návrh byl zamítnut.

 

A ještě tu máme jeden návrh pana poslance Havla a to na zařazení nového bodu Bezpečnostní rizika spojená s vazbami vládních poslanců na orbánovské Maďarsko.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 16 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 63. (Proti 96.) Ani tento návrh nebyl přijat.

Dostáváme se k návrhům pana poslance Výborného, který navrhuje nový bod s názvem Podřízení státní správy vládní koalici. K tomuto bodu, respektive k oběma bodům navrženým panem poslancem Výborným se přihlašuje i pan poslanec Rakušan. Ale nyní budeme hlasovat o zařazení bodu s názvem Podřízení státní správy vládní koalice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 77 (proti 97). Návrh byl zamítnut.

 

Druhým bodem pana poslance Výborného, ke kterému se přihlašuje i pan poslanec Rakušan, je návrh na zařazení bodu s názvem Vládní chaos kolem zákona o neziskových organizacích.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 77 (proti 97). I tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích pana poslance Jakoba, a sice navrhuje nový bod s názvem Poskytování mediálních služeb. Aha, jedná se o číslo bodu 2, sněmovní tisk 10, není to nový bod, ale dnes je jako druhý bod. Ano. A ten název toho bude poskytování mediálních služeb, bod číslo 2, sněmovní tisk 10. A pan poslanec Jakob navrhuje, aby byl projednáván dnes jako druhý bod. Takže nejde o nový bod, jde jenom o změnu v pořadí.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 77 (proti 95). Návrh byl zamítnut.

 

Nyní je tu návrh pana poslance Bartoše na nový bod, a to s názvem Jak přesně zvýší obranyschopnost státu trať na Karlštejn? (Pobavení v sále.)

Zahajuju hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 77 (proti 92). I tento návrh byl zamítnut.

 

Pokračujeme dál. Tentokrát budeme hlasovat o návrzích pana poslance Jurečky, který navrhuje nový bod,

a to s názvem Aktuální bezpečnostní situace po útoku v Pardubicích.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 77 (proti 91). Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem na nový bod pana poslance Jurečky je bod s názvem Digitalizace státu - AI jako priorita vlády.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 75 (proti 91). Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o návrzích, respektive o návrhu pana poslance Foldyny, který zní Zaseli jste něco a sklidili jsme Ukrajinu. (Nápověda v sále.) Kosovo. Zaseli jsme Kosovo a sklidili jsme Ukrajinu. To je návrh nového bodu pana poslance Foldyny.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 43 (proti 38). Návrh byl zamítnut.

 

Budeme hlasovat nyní návrh pana poslance Talíře, který navrhuje nový bod s názvem Chceme nezávislá veřejnoprávní média.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 75 (proti 90). Návrh byl zamítnut.

 

Budeme pokračovat návrhem, který podal pan poslanec Niemiec, a sice návrh na nový bod Podpora výstavby dostupného bydlení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, bylo přihlášeno 185 poslanců, pro hlasovalo 56 (proti 88). Návrh byl zamítnut.

 

Dostáváme se k návrhu pana poslance Zuny, který navrhuje nový bod s názvem Bezpečnost na prvním místě.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 26, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 73 (proti 60). Návrh byl zamítnut.

 

Dostáváme se k návrhu paní poslankyně Smejkalové, která navrhuje nový bod s názvem Vládní chaos, nesoulad mezi vládními poslanci a Andrejem Babišem a Jeronýmem Tejcem.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 71 (proti 92). Návrh byl zamítnut.

 

Dál se dostáváme k návrhu na zařazení nového bodu od pana poslance Horáka a název nového bodu zní Zrušení dotačního titulu Standardizovaná sportovní infrastruktura 2026.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 28, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 74 (proti 93). Návrh byl zamítnut.

 

Dostáváme se k návrhu pana poslance Bureše, který navrhuje, aby bod číslo 49, sněmovní tisk 103, o elektronických úkonech, byl projednáván ve středu jako třetí bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 73 (proti 96). Návrh byl zamítnut.

 

Dostáváme se k návrhu pana poslance Krňanského, který navrhuje nový bod s názvem Výše a četnost přeplatků za elektřinu pana předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 30, bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 167 (proti 3). Návrh byl přijat. (Velký jásot a potlesk v sále.)

A nyní bychom se měli zabývat tím, kdy bude bod projednán, a návrh pana poslance Krňanského je projednat ho jako 10. bod dnešní schůze.

Takže já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 31 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 160. (Proti 1.) Návrh byl přijat a budeme tento bod projednávat jako 10. bod naší schůze.

 

Dostáváme se k návrhu pana poslance Hladíka, který navrhuje nový bod, a to Řešení energetické krize a strategie vlády na zvyšující se ceny pohonných hmot a zemního plynu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu. Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 32 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 75. (Proti 94.) Návrh byl zamítnut.

 

Nyní jsou na řadě návrhy pana poslance Munzara na zařazení nových bodů. Prvním návrhem na zařazení nového bodu je bod s názvem Růst cen pohonných hmot a dopad do ekonomiky.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 33 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 77. (Proti 94.) Návrh byl zamítnut.

 

Jako druhý nový bod navrhuje pan poslanec bod s názvem Rozpočtová neodpovědnost a dopad do hospodaření.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 34 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 76. (Proti 95.) Návrh byl zamítnut.

 

Dalším bodem, který navrhuje pan poslanec Munzar jako nový bod, je bod s názvem Žádné výjimky, žádné výmluvy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro Žádné výjimky, žádné výmluvy, ať stiskne tlačítko zdvihne ruku? Kdo je proti?

V hlasování číslo 35 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 76. (Proti 90.) Návrh byl zamítnut.

 

Dostáváme se k dalším vystoupivším. Vystupovala paní poslankyně Schillerová, ta nicméně nenavrhla žádný nový bod.

 

Tak je tady návrh paní poslankyně Krškové, která navrhuje nový bod, a to bod s názvem Orientace zahraniční politiky České republiky.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 36 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 76. (Proti 92.) Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Činčily na nový bod, který nese název Tipujte, o kolik bude větší schodek státního rozpočtu v roce 2027 oproti schodku dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 37 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 64. (Proti 94.) Návrh byl přijat... (Námitky.) Návrh nebyl přijat, pardon. Tak. Návrh nebyl přijat.

 

A dostáváme se k hlasování o návrzích pana poslance Vlčka, který navrhuje jako nový bod bod s názvem Strategické opatření ČR k zajištění energetické stability a mírnění cenových dopadů v souvislosti s krizí na Blízkém východě.

Zahajuju hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 38 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 76. (Proti 94.) Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem na nový bod pana poslance Vlčka je bod s názvem Stavební zákon - hrozba totální paralýzy stavebního řízení v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 39 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 57. (Proti 90.) Návrh byl zamítnut.

 

Nyní se dostáváme k návrhu pana poslance Baxy na zařazení nového bodu s názvem Aktuální stav přípravy nové mediální legislativy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 40 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 77. (Proti 96.) Návrh byl zamítnut.

 

Dostáváme se k návrhu paní poslankyně Šrámkové, která navrhuje nový bod, který nese název Chceme posílit prevenci v ČR?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 41 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 63. (Proti 74.) Návrh byl zamítnut.

 

Nyní se dostáváme ke třem návrhům pana poslance Kupky na zařazení nového bodu s názvem Strategické kroky vlády v reakci na krizi na Blízkém východě.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti? Kdo je proti?

V hlasování číslo 42 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 76. (Proti 92.) Návrh byl zamítnut.

 

Dalším navrženým bodem pana poslance Kupky je návrh na zařazení nového bodu s názvem Opatření pro zvýšení bezpečnosti v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 43 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 77. (Proti 83.) Návrh byl zamítnut.

 

A posledním navrženým bodem je návrh na nový bod s názvem Ohrožení ČT a Českého rozhlasu - jak čelit chaotickým opatřením vlády. Ohrožení ČT a Českého rozhlasu - jak čelit chaotickým opatřením vlády?

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 44 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 77. (Proti 95.) Návrh byl zamítnut.

Tím jsme se vypořádali se všemi navrženými změnami a doplněními k pořadu schůze. Jenom se zeptám, jestli o všech návrzích bylo hlasováno, jestli nikdo neprotestuje. Není tomu tak, čili nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 13. schůze Poslanecké sněmovny, jak vám byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.

 

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko zdvihne ruku.

Kdo je proti?

V hlasování číslo 45 bylo přihlášeno 175 poslanců, pro hlasovalo 96. (Proti 6.) Návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme schválili pořad schůze.

 

Budeme pokračovat schválenými body. Nyní to bude

Aktualizováno 26. 3. 2026 v 0:21.