Neautorizováno!

My jsme si v tom roce 2017 – a děkuju všem různým agenturám, co řeší v Brně Housing First a další – tak jsme si říkali, jak my to jako skoulíme s těmi politiky, kteří prostě z nějakého důvodu nechtějí tu reformu nebo nechtějí problém toho bydlení řešit, ty rostoucí ceny jim evidentně z nějakého důvodu vyhovují. A my jsme přišli s tím – no, vlastně lidé, kteří se tomu roky věnovali – že na nemalou část těch politiků by mohly fungovat ekonomické argumenty, kolik to Českou republiku stojí, když máme 150 000 lidí, kteří nebydlí v žádném bydlení, jsou na ubytovnách, máme tam v tom děti, a vlastně jestli ten zákon, když tady něco zainvestujeme, má nějakou návratnost.

Mně se nikdy o tom úplně nepodařilo přesvědčit Zbyňka Stanjuru, protože ten, jak to nebylo v rámci jednoho roku, tak jako by to neexistovalo, což já si myslím, že tohleto fiskální plánování – v tomhle roku se zainvestuje a zároveň ušetří – v té stejné oblasti úplně nefunguje. Ale přišli jsme nejdříve na nějaké obecné konference, potom v Senátu, potom na vládu, a vlastně ukázal se velmi funkční ekonomický model, který vyčísluje náklady toho, když nám lidi do té situace už spadnou a stávají se těmi, kteří už potřebují nadstandardní pomoc. Ten datový model byl velmi konzervativní, dokonce já, kdybych byl politik, tak bych chtěl, aby ten model vycházel lépe, ale analytici, kteří ten model vytvářeli, řekli: Pokud jsme nemohli prokázat přímou souvislost ztráty bydlení s nějakým efektem, tak jsme to tam radši nezapočítávali. Takže já vám dám příklad. Ano, asi pocitově si řekneme: Ten, kdo nebydlí, většinou nemá dobře pracovní návyky, už třeba ani do práce nechce, kde by se převlékal, možná spí v nějaké buňce, jestli to je nějaký hlídač, ale protože ten vztah jsme nedokázali dopočítat, tak tam není. Přitom podle mě je naprosto zřejmé, že významnou část nějaké ekonomické efektivity ztrácíme, když ten člověk buďto má problémy s bydlením a je vystresovaný, že ho vykopnou, anebo prostě nebydlí. Ale to v té analýze není. I přesto se vykalkulovala ta návratnost někde na 4 miliardy ročně za x let, že vlastně ten zákon začne být přínosem.

S tím jsme takhle přišli a musím říct, že řada popíračů do té doby uznala, že už ten ekonomický argument je dostatečně silný, a díky tomu nám vlastně bylo vůbec umožněno na vládě ještě za naší účasti – a díky Marianovi Jurečkovi, který pilotoval totiž i kontaktní místa, ta byla původně z peněz MPSV, kde jsme dělali proof of concept, že to funguje – tehdy jsme přesvědčili a dotáhli jsme to až do nějakého konce. A já vlastně jsem překvapený, proč, když tedy ten zákon naběhl – a já si tedy myslím, že zásahy MPSV v závěru minulého volebního období, kdy už Piráti nebyli ve vládě, vlastně byly destruktivní a ten zákon celkově zpomalily a jeho náběh zesložitily, zejména zapojením MPSV a ten jejich stále ne úplně funkční komplex vypočítávání té sociální dávky a kdesi cosi – mohli jsme to pustit, jak říkám já, na placáka v jednodušším režimu a případně v budoucnosti to integrovat do nějakého systému lepších kalkulací a dávek. Ale vlastně nechápu, pokud ten důvod není pouze časový, nebo prostě že to je příliš komplexní po tom, co do toho tedy Marian Jurečka a Ministerstvo práce a sociálních věcí a pan náměstek Trpkoš tenkrát jako hrábli, tak vlastně jiný důvod než z toho couvat nebo to nějakým způsobem možná oddálit, ty náběhy, tak jiný důvod pro to nevidím, protože ten zákon se ani nestačil pořádně rozjet, byť jednotlivé obce, které už to dělají historicky, ty výsledky mají. A ostatně i do té analýzy ty vstupy jsme použili, nebylo to stavění na zelené louce.

Stejně jako moje kolegyně a kolegové sdílím ty obavy a kolegyně ze STANu to tady zvedla, že ta důvodovka je napsaná tak divně, že bych skoro čekal, že ten záměr v druhém čtení je to nějakým způsobem totálně pohřbít. I když se tady koukám na moji kolegyni z ANO Evu (Otáčí se k poslankyni Fialové.), prostřednictvím pana předsedajícího, s kterou jsme ten zákon dlouho diskutovali, tak doufám, že by mi řekla, kdyby takovýhle plán tam nějaký byl, a já bych pak případně přitvrdil ve své rétorice – tak třeba tam není, ale mám obavy, že se něco takového může stát zejména jako s tím odůvodněním. Nicméně kdyby ta cesta do budoucna vedla, že se mírně poníží role MPSV pana ministra Jurečky, který tady teď (Ohlíží se za sebe.) – Juchelky, pardon – který není, tak já bych se vůbec nebál, protože si myslím, že bytová politika kompetenčně náleží spíše Ministerstvu místního rozvoje, a tam je v tom zákoně jasně daná hranice fungování kontaktních míst pro bydlení. (Zvedá nad hlavu graf.) Je to další grafík – který nemůžete vidět, protože zde stále v 21. století nemáme projekci, a oni by ji zas někteří zneužívali – kde vlastně to poradenství v nějaký moment, je-li ten člověk zralý na sociální služby, tak ho to přesouvá do tady toho chlívečku (Ukazuje v grafu.), kde už potřebuje tu složitější asistenci, a pak se zapínají MPSV, OSPODy a všichni ti velmi schopní, málo placení lidé v terénu, kteří řeší problém těch lidí komplexně. Ale pokud se paní Nováková – a všechny paní Novákové mi odpustí – prostě najednou bojí, že přijde o byt, protože to nemůže skloubit z důchodu, kdesi cosi, tak bych ji fakt neposílal do nějakého skóringu, a když tím projdete, tak vám můžeme poradit. Jo, pak by potřebovala někoho, když třeba nemá děti, kdo by jí řekl: Paní Nováková, tenhleten problém řeší tisíce lidí, dělá se to takhle, takhle, takhle. Jo, aha, vy tady nemáte vyplněnou správně tady žádost o nějakou..., vyplňte si to a od příštího měsíce máte o tu dvojku navíc. Tím pádem tu tisícovku, která vám v tuhletu chvíli chybí, vlastně vyřešíte. Takhle banální může být služba toho poradenství, když ten člověk se má kam obrátit. Dá se to saturovat dokonce i infolinkou, ale radši se živým člověkem na telefonu.

Jestli chcete vidět opravdový hororový příběh, je to film o jednom seniorovi z Anglie, myslím, že se jmenoval Mr. Black, který měl nějakou příhodu, asi srdeční. Potřeboval se prokopat anglickým nepřívětivým zdravotním systémem a po operaci srdce mu ten systém řekl, že nemá nárok na předčasný důchod, a spadl do toho systému. Musíte si hledat práci, kterou hledáte na internetu, absolvovat školení, a ten člověk ne že by nechtěl pracovat, ale nemohl pracovat, a tedy končí to velmi tragicky. Nechci spoilovat – kdybyste chtěli vědět, o jakém filmu se bavím, doporučuju vám to. On se tam ještě setká s matkou samoživitelkou, která zase řeší podobné věci, která pro změnu snídá v potravinové bance fazole, a to jsou reálné příběhy lidí, kteří si třeba netykají s moderními technologiemi, a nějaká životní nebo zdravotní tragédie je zasáhne v blbé fázi života. Takže s těmihle lidmi je potřeba pracovat, a pokud budeme těžce technicistní, což byla tedy doména pana Trpkoše, který stále je na Ministerstvu spravedlnosti, a budou to pro něj nějaká čísla, datové toky a klientské zóny v online, tak si myslím, že se nám ten problém nepodaří vyřešit.

Já jsem slíbil kolegům v předsálí, neboť já k tomu zákonu samozřejmě pak budu ještě vystupovat v jeho dalších fázích, že nechci protahovat to jednání příliš. Já se – možná se vyjádřím k poslední věci, a nevím, jak to s tím souvisí. Já jsem včera v médiích, vlastně už jsem o tom věděl trošku dříve – včera o tom psal Deník N, psal o tom Seznam, že dochází k dalším škatulatům na Ministerstvu místního rozvoje u paní ministryně. Samozřejmě její svaté právo je dělat na rezortu potřebné změny, nicméně jedna ze změn, které tam vidím, je v jakési systemizaci a změně struktury ministerstva, kde v danou chvíli nějakým způsobem bude asi – všichni se ptali, kam s ní – ponížená, nebo dokonce povede to ke zrušení Agentury pro sociální začleňování, a ta operace, která na ministerstvu probíhá, pak ve finále vyústí, že budou moct být propuštěni hned dva lidé. A mám velké obavy i třeba o to oddělení, které řešilo tu situaci s bydlením, připravovalo, podílelo se významně na přípravě tohoto zákona, protože si myslím, že tam jsou lidi, kteří – chápu, že asi ne u Hospodářské komory a u Penty a u těchhletěch, jo – jsou erudovaní, mají velké slovo a znají ty projekty po celé republice, často se na nich podíleli ještě před momentem, než třeba vstoupili a rozhodli se, že tedy zkusí tu politiku nebo politiku bydlení měnit, tak mám obavy, že tak, jak se tam teď dějí ty změny, že pak ani na rezortu samotného ministerstva tento zákon, který si myslím, že patří do gesce ministerstva, naopak by měl sloužit jako dobrý nástroj paní ministryni k cílenému řešení problematiky bydlení po celé České republice, tak abychom s tím tedy neodpískali cestu rozvoje tady v tomhletom zákoně.

Ještě jsem tady poslouchal a předtím jsem vystoupil – jestli se pan kolega Munzar urazil, tak se mu teď omlouvám, to není žádný experiment. Experiment byl, když se někdy před dvaceti lety spouštěly v Brně a v dalších městech okoukané ze zahraničí různé projekty na Housing First a zabydlování. To byly experimenty. Ukázalo se, ať už je to Brno, nebo další města, že ty experimenty přinesly dobré výsledky, a třeba v Housing First je to kolem 90 procent úspěšnosti za bydlení a udržení bydlení, jo? ***