Čtvrtek 5. března 2026, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Patrik Nacher)

1.
Žádost o udělení souhlasu s trestním stíháním poslance Andreje Babiše ve věci sp. zn. 56 T 7/2022

K tomuto bodu bylo na lavice doručeno usnesení mandátového a imunitního výboru číslo 20 ze dne 17. února 2026. Já tedy tak, jak jsem avizoval, prosím předsedkyni mandátového a imunitního výboru, poslankyni Helenu Válkovou, aby nám podala zprávu o projednání žádosti o udělení souhlasu s trestním stíháním. A poté poprosím, aby se připravil i zpravodaj mandátového a imunitního výboru pro tento bod, což je Michal Zůna. Paní předsedkyně, zapínám vám mikrofon, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Milé kolegyně, vážení kolegové. Děkuji, pane místopředsedo, za udělení slova, děkuji i za to, že jste schválili pořad této mimořádné schůze před chvilkou, protože ten jsme museli podle jednacího řádu iniciovat a v podstatě celý ten proces řídit jako mandátovýa imunitní výbor, který zde zastupuji v úvodu spolu se zpravodaji k těm dvěma bodům, k nimž jsme právě sloučili tu obecnou rozpravu.

V tom mém projevu bude možná... (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní předsedkyně, já vás přeruším. Tady ten hluk je přílišný za mě...

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já poprosím vlevo i vpravo, jestli projednáváte něco, co nesouvisí s touto žádostí, tak jestli můžete na chodbu, koneckonců můžete na chodbu, i když budete projednávat něco, co souvisí s touto žádostí a nejste přihlášeni. Tak, paní předsedkyně, máte klid, můžete pokračovat..

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju. Takže po tom opravdu kraťoučkém úvodu jenom chci říci, že všichni jsme slyšeli řadu emotivních projevů. Já budu věcná a budu také proto stručná. Pokud budu chtít říci ještě něco více, tak samozřejmě vystoupím posléze v rozpravě a budu asi reagovat.

Takže teď to věcné, a ono vám to dá možná i odpověď nebo korekci na něco, co tady už padlo v těch projevech, které jsme slyšeli ještě před otevřením bodu.

Takže k žádné prodlevě samozřejmě nedošlo. Všichni členové mandátového a imunitního výboru, ať už jsou to koaliční nebo opoziční poslanci, to dobře vědí, protože 9. října 2025 jsme dostali žádost Městského soudu v Praze o souhlas s trestním vydáním poslance Andreje Babiše, kterou budeme projednávat jako první, 21. listopadu byl doručen k naší žádosti trestní spis v této věci. Další schůze, která se týkala stanovení harmonogramu a zpravodajů, se konala 2. prosince 2025, pak jsme 5. prosince, hned vidíte, že tam šlo o dny, pozvali písemně na jednání našeho výboru oba dva poslance, tedy teď ale mluvíme o panu poslanci Andreji Babišovi. Měli jsme k dispozici ty spisy poměrně dost dlouho, protože jsme vraceli ten relativně útlý, v porovnání tedy s tými mnohatisícovými stránkami spisu pana Andreje Babiše, tak jsme vraceli ten trestní spis Tomia Okamury již 19. prosince, ale stejně nám to stačilo. Ale teď projednáváme ten bod, který se týká pana poslance Andreje Babiše, a tam jsme měli k dispozici ten spis opravdu dlouho a mohli jsme si ho přečíst, 12. ledna jsme ho vraceli.

20. ledna vystoupili na naší schůzi, nebo vystoupil pan poslanec Andrej Babiš. Možná, že jsem měla hned v úvodu říci, že jsme právě šetřili čas a vždycky jsme se snažili, byť jsme samozřejmě museli i projednávat oba dva body odděleně, tak využít toho jednání pro oba dva body. To znamená, i v tomto ohledu jsme šetřili svůj čas a všechny výborové schůze jsme tímto způsobem využili.

20. ledna tedy vystoupil pan poslanec Andrej Babiš a jeho právní zástupci, vyslechli jsme si je, nebyla to nikdy stručná vystoupení a stručné diskuse, bylo to naopak důkladné, i kladení otázek a odpovědi.

3. února jsme měli naplánovanou schůzi, bohužel byla zrušena z důvodu zasedání pléna, takže jsme ji měli až 17. února, ale ani tam jsme vůbec nic nepropásli, protože stejně bychom se mohli jako výbor sejít až toho 17. února, což jsme se sešli a přijali jsme tam usnesení, která vám byla distribuována a leží na vašich stolech.

My teď projednáváme usnesení číslo 20, ale nechci vůbec brát, ani to není mým úkolem, to, co bude přednášet za chviličku zpravodaj určený k tomu prvnímu bodu, to znamená souhlas, nebo nesouhlas k žádosti o vydání, souhlas k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše.

A konečně 18. února jsem doručila svým dopisem předsedovi Poslanecké sněmovny, čili den poté, co jsme zasedali, žádost o zařazení a projednání obou těch žádostí o udělení souhlasu k trestnímu stíhání, čili v tomto případě Andreje Babiše samozřejmě, který teď projednáváme, na nejbližší schůzi pléna Poslanecké sněmovny, a pan předseda Poslanecké sněmovny tak učinil. V podstatě je to, aby se neztrácel čas. Takže o prodlevě tady nelze hovořit, hned na této schůzi, kde jsme si ten program před chvilkou odsouhlasili.

Stručně zrekapituluju z toho neveřejného projednávání žádosti soudu o vyslovení souhlasu k vydání poslance Andreje Babiše jenom to nejpodstatnější. V úvodu chci podotknout, proto to tady projednáváme, že jde vlastně o jednání, které se týká institutu procesní imunity, ten institut je třeba chápat jako nástroj dělby moci k ochraně poslanců, senátorů, ale i dalších ústavních činitelů před nepřiměřenými zásahy do jejich činnosti, od toho jsme dostali mandáty, ze strany jiné moci, ať už exekutivní, či soudní. To samozřejmě platí i v případě, kdy existují důvodné pochybnosti o účelově vedeném trestním řízení. To je obecně.

Jako zákonodárci jsme jediní, kteří máme možnost institut imunity změnit. Nicméně tak, jak je nyní v ústavě zakotven, jej lze na případ týkající se vydání či nevydání - v tomto případě poslance Andreje Babiše - k trestnímu stíhání aplikovat a byl takto zohledněn i v rámci doporučení, které vám za chvilku přednese zpravodaj tohoto bodu.

Jenom si tady dovolím ocitovat z odborného vyjádření profesora Aleše Gerlocha, ústavního právníka, který je vám jistě známý. Cituji: Někteří poslanci mají za to, že imunita porušuje princip rovnosti před zákonem. Samozřejmě, že ano. Ale to je jejím smyslem. Rovnost není stejnost a ani není jedinou hodnotou v demokratické společnosti.

A teď už já. Jak všichni dobře víme, nelze poslance ani senátora trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora dát svůj souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno. To víme. Tvrzení, že se má v této souvislosti posuzovat politická povaha či souvislost trestného činu, nemá ústavní oporu, neboť se vždy jedná o osobu politickou činnou. A to také není můj názor jenom. Tento názor sdílí například také profesor Aleš Gerloch, ale i jiní významní ústavní právníci.

Relativní imunita má sloužit těm, kteří by mohli být ve zvýšené míře ohroženi ve výkonu svých ústavních funkcí, se zásahy, zásahy ze strany moci soudní, ale nebo i exekutivní, policie, státní zástupci. Postačuje proto i pouhá pochybnost, že je imunitou chráněná osoba vystavena nestandardnímu zacházení, aby mohl být tento institut použit. V opačném případě by naprosto ztratilo smysl zabývat se do detailů - my jsme se tím zabývali v mandátovém a imunitním výboru - konkrétním živým trestním případem, protože by dotyčný poslanec nebo poslankyně byli vždy k trestnímu stíhání vydáni a čekalo by se jenom na rozhodnutí příslušného orgánu státního zástupce nebo soudu, zda budou zproštěni nebo odsouzeni. Logicky by byl pro tuto, zpravidla nikoliv krátkou dobu nerušený výkon jejich mandátu podstatně ztížen, někdy dokonce až znemožněn. A proto zde máme, proto se tím teď budeme zabývat, institut procesní, říká se jí relativní také, imunity, který lze využít, aby k takovému průběhu nedocházelo.

Na to si připomeňme, co tady opakovaně i zaznělo už, že trestní stíhání poslance jeho nevydáním, jak všichni víme, definitivně nekončí, neboť po uplynutí volebního období, případně z jiného důvodu ztráty mandátu, bude případ pokračovat ve stadiu, kde bylo řízení s ohledem na ve volbách získanou imunitu přerušeno.

Pominu-li tedy negativní emoci a mediální atmosféru doprovázející projednávání této věci mandátovým a imunitním výborem a vrátím se k faktům, nezbývá mi jako předsedkyni mandátového a imunitního výboru, než znovu konstatovat, že náš mandátový a imunitní výbor v tajném hlasování doporučil plénu Sněmovny poslance Andreje Babiše k trestnímu stíhání nevydat.

Pokud se Sněmovna tímto doporučením bude řídit, nestane se nic mimořádného, neboť to ani zdaleka nebude první případ, kdy svého poslance v minulosti k trestnímu stíhání nevydala. Jak ostatně víte, jak jsem hlasovala já na mandátovém a imunitním výboru, hlasovala se pro to usnesení vyslovit nesouhlas k žádosti o vydání.

A v rámci možností - já nejsem obviněná nebo obžalovaná, takže nemůžu jako pan premiér, který tady vystoupil, jako pan poslanec Babiš říkat detaily, on je tady říkal - takže v rámci možností daných neveřejností projednávání této stále živé trestní věci jsem zdůvodnila svoje hlasování nestandardním procesním řízením, kdy na rozdíl od něj nemohu blíže konkretizovat jednotlivé kroky a postupy, neboť tento případ ještě není uzavřen a bude po ukončení mandátu poslance Andreje Babiše dále pokračovat.

Obsah spisu a další v rámci neveřejného jednání mandátového a imunitního výboru prezentované skutečnosti mne vedou k závěru, že proces probíhá způsobem, který nezaručuje spravedlivé posouzení věci a je veden snahou poslance Andreje Babiše odsoudit, o čemž výmluvně svědčí i poslední pokyn Vrchního soudu v Praze, který takovou povinnost soudu prvého stupně ve svém usnesení výslovně uložil, přičemž odborná právní stanoviska pana profesora Fenyka a pana docenta Pelce takový postup označila za věcně i formálně nesprávný.

A závěrem, úplně závěrem mi dovolte jednu osobnější poznámku. Za mou otevřenost a snahu zdůvodnit před médii moje hlasování pro vyslovení nesouhlasu k žádosti o vydání Andreje Babiše jsem se dočkala místo odborné diskuse a polemiky urážek a hloupých nálepek. Já to dál nebudu komentovat, ale velmi mi to zamrzelo, to musím říci.

A jenom si dovolím říct ještě aspoň jednu větu, a to totiž, že naší justici já obecně důvěřuji. Věřím v právní stát. Ale nemyslím si, že by se nikdy nemohla dopouštět chyb a přešlapů, protože i v ní pracují konkrétní lidé, jejichž práce v některých případech vykazuje závažné nedostatky. A toto konstatování lze názorně doložit, a včera jsem si to ještě ověřovala, na cirka jedné stovce milionů, kterou musí každoročně náš stát zaplatit lidem, kteří byli, a to nezřídka po velmi dlouhou dobu, neprávem stíháni nebo dokonce nespravedlivě odsouzeni. Já si myslím, že to by nám nemělo být lhostejné, že z kapes daňových poplatníků platíme justici za její chyby zhruba 100 milionů korun ročně.

Takže já jsem se snažila hlavně vaši pozornost upoutat na institut procesní imunity, která nám umožňuje ho využít právě v těchto případech. A proto tady dneska projednáváme bod 1, což je žádost soudu o vydání poslance Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Ostatním bude hovořit jistě podrobněji a usnesení vám přednese, které máte ale již i na stolech, zpravodaj tohoto tisku.

Děkuji, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně. V této chvíli poprosím, aby se slova ujal zpravodaj mandátového a imunitního výboru, poslanec Michal Zuna. A znovu zopakuji, protože vám tady naskakují faktické, v této chvíli vystoupí zpravodaj. Já přeruším tento bod. Dostáváme se k bodu 2, tam vystoupí opět Helena Válková a zpravodaj pan Kohoutek. Pak otevřu sloučenou všeobecnou rozpravu, pak mohou nastartovat faktické poznámky. Budou přednostní práva a ti, co jsou na obrazovce. Tak, pane zpravodaji, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená paní ministryně, dovolte mi tedy, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou k aktuálně projednávanému bodu k Žádosti o udělení souhlasu s trestním stíháním poslance Andreje Babiše ve věci sp. zn. 56 T 7/2022. Já vás postupně seznámím jak s časovým, tak i věcným rámcem k projednávanému bodu a pak samozřejmě přednesu přijaté usnesení mandátového a imunitního výboru.

Časový rámec tady už víceméně zrekapitulovala paní předsedkyně výboru, takže já už jenom pouze telegraficky mohu potvrdit, že členové a členky mandátového a imunitního výboru měli opravdu dostatečný prostor pro to, aby se se spisem Andreje Babiše nebo v trestním stíhání poslance Andreje Babiše seznámili. Konkrétně šlo o dny od 30. prosince až do konce roku. Stejně tady zaznělo, že ten spis byl pak vrácen 12. ledna. S tím, že mandátový a imunitní výbor jednal k projednávané věci 2. prosince, což byla 3. schůze, na které byl stanoven harmonogram k projednávání žádosti o vydání poslance Andreje Babiše, a zpravodajem tisku jsem byl určen já, Michal Zuna.

Dále bylo určeno, že na 4. schůzi výboru bude Andrej Babiš pozván, čehož on využil. 20. ledna, tedy proběhla 4. schůze a dále v harmonogramu odsouhlasený termín schůze byl 3. února, ten se však nekonal kvůli zasedání pléna Sněmovny k projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě a byl stanoven náhradní termín na 17. února.

V té věcné části, tak ve zpravodajské zprávě se zaměřím na období až od 3. března 2022, kdy byl v návaznosti na předchozí žádost o udělení souhlasu k trestnímu stíhání poslanec Andrej Babiš Poslaneckou sněmovnou vydán k trestnímu stíhání.

Dále na základě obžaloby Městského státního zastupitelství podané dne 21. března 2022 bylo u Městského soudu v Praze zahájeno trestní řízení proti Andreji Babišovi pro zvlášť závažné zločiny dotačního podvodu podle § 212, odst. 1 a 6 písm. a) trestního zákoníku, a poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 a 5 trestního zákoníku, vždy ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Městský soud v Praze následně rozsudkem ze dne 9. ledna 2023 obžalované zprostil obžaloby. Od doby posledního vydání poslance Andreje Babiše k trestnímu stíhání Poslaneckou sněmovnou se jednalo o první nepravomocný osvobozující rozsudek.

Na tento rozsudek navázalo odvolání státního zástupce, které dalo start dalšímu soudnímu řízení v odvolacím procesu. Vrchní soud v Praze následně rozsudkem ze dne 14. září 2023 původní rozsudek ze dne 9. ledna 2023 zrušil a vrátil soudu prvého stupně k novému projednání. Odvolací soud došel k závěru, že Městský soud v Praze chybně posoudil důkazy a nevyvodil správné právní závěry ohledně naplnění znaků dotačního podvodu a dalších skutků obžaloby.

Městský soud v Praze následně po opětovném líčení rozsudkem ze dne 14. února 2024 obžalované zprostil opětovně obžaloby, a to pro skutek, v němž byl dle obžaloby spatřován zločin dotačního podvodu a zločin poškození finančních zájmů Evropské unie ve vztahu k obžalované Janě Nagyové a pomoc ke zločinu dotačního podvodu ve vztahu k obžalovanému Andreji Babišovi.

Proti tomuto rozsudku podal státní zástupce odvolání, na jehož základě věc opětovně prozkoumával Vrchní soud v Praze. Ten usnesením ze dne 23. června 2025 napadený rozsudek dle § 258 odst. 1 písm. b) trestního řádu zrušil v celém rozsahu a věc dle § 259 odst. 1 trestního řádu vrátil soudu prvého stupně k novému projednání a rozhodnutí. Z rozsudku či pokynů Vrchního soudu v Praze rovněž vyplývá, aby soud prvého stupně v návaznosti na odůvodnění rozsudku odpovídajícím způsobem změnil skutková zjištění a uznal obžalované Janu Nagyovou a Andreje Babiše vinné ze spáchání dotačního podvodu dle § 212 odst. 1 a 6 a poškození finančních zájmů Evropské unie dle § 260 odstavců 1 a 5 trestního zákoníku, a v případě Andreje Babiše vše za použití § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku.

Nyní vás seznámím s přijatým usnesením mandátového a imunitního výboru, jak už jsem říkal, v tom časovém rámci, kdy došlo k projednávání. Jedná se tedy o usnesení mandátového a imunitního výboru z 6. schůze ze dne 17. února 2026 k projednání žádosti o udělení souhlasu s trestním stíháním poslance Ing. Andreje Babiše ve věci sp. zn. 56 T 7/2022.

"Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním slově předsedkyně výboru Heleny Válkové, po vystoupení poslance Andreje Babiše a jeho právních zástupců, a po zpravodajské zprávě místopředsedy výboru Michala Zuny a po rozpravě

I. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna podle čl. 27 odst. 4 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovuje nesouhlas k žádosti o udělení souhlasu k trestnímu stíhání obžalovaného poslance Andreje Babiše, narozeného dne 2. září 1954, a to na základě žádosti o souhlasu k trestnímu stíhání jmenovaného poslance, která byla pod sp. zn. 56 T 7/2022 zaslána Městským soudem v Praze dne 9. října 2025 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky na podkladě obžaloby podané dne 21. března 2022, ve věci trestního řízení pro zvlášť závažné zločiny dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 a 6  písm. a) trestního zákoníku, a poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 a 5 trestního zákoníku, vždy ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. V žádosti je uvedeno, že aktuální právní kvalifikace jednání, pro něž je obžalovaný Ing. Andrej Babiš stíhán, vyplývá z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. června 2025, sp. zn. 3 TO 34/2024, zejména odst. 210 následujícího citovaného usnesení.

II. pověřuje předsedkyni výboru Prof. Helenu Válkovou, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny České republiky;

III. zmocňuje zpravodaje výboru Michala Zunu, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky." Což jsem právě udělal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane zpravodaji. V této chvíli tedy přerušuju tento první bod a otevírám bod číslo 2, což je Žádost o udělení souhlasu s trestním stíháním poslance Tomia Okamury ve věci sp. zn. 1 T 95/2025. K tomuto bodu bylo na lavici doručeno usnesení mandátového a imunitního výboru č. 21 ze dne 17. února 2026. Stejně jako v tom bodě předchozím, i zde poprosím předsedkyni mandátového a imunitního výboru, poslankyni Helenu Válkovou, aby nám podala zprávu o projednávání žádosti o udělení souhlasu s trestním stíháním poslance. Připraví se zpravodaj mandátového a imunitního výboru, poslanec Tomáš Kohoutek. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, pane místopředsedo. No, budu vás trošku nudit, protože v podstatě to kopíruje to, co jsem před chviličkou říkala, ale budu hrozně stručná. Pak tam mám - protože imunita se samozřejmě vztahuje v obou případech na oba poslance - i její projednání, zda ano či ne, zda ji udělíme nebo využijeme nebo nevyužijeme. Takže tam nebude následovat výklad, který byl u toho prvního bodu, takže to bude ještě stručnější.

My jsme dostali žádost o vyslovení souhlasu s trestním stíháním poslance Tomia Okamury 10. listopadu 2025. Také jsme požádali trestní spis a ten jsme dostali 25. listopadu 2025 ze soudu. Teď chci na tomto místě oběma soudům, Městskému soudu i Obvodnímu soudu pro Prahu 1, jeho příslušným předsedům, těch v Senátu, poděkovat, protože byli velmi vstřícní. Nemuseli jsme tam chodit a dostali jsme ty spisy s důvěrou, že se nic neztratí - nic se neztratilo - že k němu budou mít přístup jenom povolené osoby - což se stalo, měli jsme tam i pečeť - a že ho využijeme, samozřejmě. Proto nám ho půjčovali a můžu říci, že jsme ho využili. Všichni jsme tam chodili a studovali jsme oba spisy, takže jsme vybaveni tím know how, respektive těmi poznatky, kterými bohužel vy, kteří jste neměli tu možnost, vybaveni nejste.

Potom tedy 2. prosince 2025, jak už jsem říkala v tom předchozím bodě, byli určeni zpravodajové. V tomto případě byl určen zpravodajem pan poslanec Tomáš Kohoutek. Za chviličku bude vystupovat. 5. prosince jsme pozvali písemně pana poslance Tomia Okamuru na jednání na schůzi dne 20. ledna. 19. prosince jsme vrátili spis, protože všichni jsme si ho prostudovali. Byl velice, bych řekla, útlý na běžné trestní spisy, spis pana poslance Tomia Okamury.

Toho 20. ledna potom vystoupil pan poslanec Tomio Okamura v doprovodu svého právního zástupce, který tam vystupoval jeho jménem také a všechno jsme také důkladně projednali, prodebatovali. Opět musím poděkovat, i právní zástupce byl velmi vstřícný a dozvěděli jsme se, co jsme potřebovali, v obou případech. To znamená, i v případě pana poslance Tomia Okamury.

Pátek, jak jsem říkala, 3. února byla zrušena ta schůze a 17. února už jsme přijali to usnesení, které se týkalo pana poslance Tomia Okamury. Má číslo 21 a bude vás o tom informovat podrobněji pan zpravodaj, s tím, že 18. února jsem doručila dopis panu předsedovi Poslanecké sněmovny, aby i tento bod zařadil na nejbližší schůzi pléna Poslanecké sněmovny.

A jenom na okraj zmiňuji, že zde existuje i prvé pravomocné rozhodnutí civilního soudu pro Prahu 7, které konstatovalo, že SPD není stranou, která hraje dominantní úlohu při vyvolávání předsudečné nenávisti, ani není xenofobně zaměřenou populistickou skupinou a že takové její označení bylo nezákonné. A tady chci upozornit pro všechny, kteří budou se zamýšlet, na § 13 občanského zákoníku, který předpokládá, že judikatura našich soudů by měla být konzistentní a že to znamená v překladu, že i další soudy budou postupovat stejně a budou aplikovat na věci, které jsou stejného charakteru, protože tam je ještě více žalob, budou postupovat způsobem, který povede ke stejnému závěru.

Proto také aplikovat na tento případ prostředky trestního práva, když i civilní právo tady něco říká jako prostředku ultima ratio, je velmi otazné. A proto není překvapující, že v tomto případě, i proto není překvapující, že ani v tomto případě náš mandátový a imunitní výbor v tajném hlasování doporučil plénu Sněmovny poslance Tomia Okamuru k trestnímu stíhání nevydat.

Všechny další podrobnosti už vám řekne zpravodaj. Pokud nějaké ještě jsou, protože ten přehled, který by jinak řekl, jsem už řekla vlastně dvakrát. Takže poprosím, aby se vyjádřil k tomu, co jsem třeba neřekla. A hlavně prosím přečíst to naše usnesení číslo 21. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně. Než vyzvu pana zpravodaje, přečtu dvě omluvy. Jiří Pospíšil od 11.40 do 12.50 hodin osobní důvody, Marek Výborný od 12.15 do 16.30 pracovní důvody. Tak teďka vystoupí zpravodaj mandátového a imunitního výboru poslanec Tomáš Kohoutek a pak poprosím oba zpravodaje, aby si sedli sem za svůj zpravodajský stolek a zahájíme sloučenou všeobecnou rozpravu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den. Dovolte, abych vás seznámil s projednáním žádosti o vyslovení souhlasu s trestním stíháním poslance Tomia Okamury v rámci projednávání mandátovém a imunitním výboru.

Dne 10. listopadu roku 2025 byla doručena datovou schránkou mandátovému a imunitnímu výboru žádost Obvodního soudu pro Prahu 1 o vyslovení souhlasu s trestním stíháním poslance Tomia Okamury v rámci řízení vedeného u příslušného soudu pod spisovou značkou 1T 95/2025. V této žádosti se uvádí a konstatuje, že obviněnému Tomiu Okamurovi je obžalovanému kladeno za vinu, že v průběhu roku 2024 na Václavském náměstí v Praze 1 a na dalších místech České republiky v postavení předsedy politického hnutí Svoboda a přímá demokracie, mimo jiné v rámci předvolební kampaně tohoto politického hnutí do zastupitelstev krajů a senátních voleb konaných v roce 2024, za účelem dosažení co nejlepšího volebního výsledku, jakož i obecně za účelem zvýšení volebních preferencí tohoto politického hnutí prostřednictvím vzbuzení nebo posílení negativních emocí nenávistného charakteru vůči migrantům negroidní rasy a romskému etniku na území České republiky osobně prezentoval v rámci setkání s občany, rozhovorů ve veřejných sdělovacích prostředcích nebo příspěvků na veřejně přístupných sociálních sítích, ačkoliv opakovaně a dlouhodobě obviněný brojí proti uvádění politického hnutí Svoboda a přímá demokracie ve zprávách Ministerstva vnitra o extremismu pro předsudečné projevy následující plakáty.

Za prvé plakát Chirurgové z dovozu, který zobrazuje muže negroidní rasy s agresivním výrazem v obličeji a zakrváceným oblečením a se zakrváceným nožem v ruce, přičemž tento plakát je doplněn do začátku září 2024 textem, cituji: Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu, Stop migračnímu paktu EU. A od začátku září 2024 textem, cituji: Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu, Stop migračnímu paktu EU, kdy uvedený plakát přímo vyvolává strach, odpor, pocit ohrožení nebo nedůvěru vůči migrantům negroidní rasy, přičemž tento plakát osobně prezentoval minimálně, a to v době od 5. srpna 2024 do dne 5. října 2024 na sociální síti Facebook, na jím užívaném veřejně přístupném uživatelském profilu.

Dále dne 19. srpna 2024 ve 12.30 v rámci televizní reportáže CNN Prima News v pořadu K věci. Dále v době od 19. srpna 2024 do 30. září 2024 na sociální síti YouTube a konečně dne 25. srpna 2024 v 11.45 hodin v rámci televizní reportáže CNN Prima News v pořadu Partie Terezie Tománkové, dne 5. září 2024 na Václavském náměstí v Praze 1, kdy se zúčastnil prezentační akce politického hnutí Svoboda a přímá demokracie, v rámci které byl (nesrozumitelné) plakát vyvěšen v podobě velkého banneru. A dne 21. prosince 2024 na sociální síti X v rámci jím užívaném veřejně přístupném profilu, ve kterém reagoval na útok v německém Magdeburgu.

A druhý plakát nazvaný Romští chlapci zobrazující dva chlapce romského etnika ve věku žáků prvního stupně základní školy, kteří mají lhostejný výraz ve tváři a kouří cigarety, přičemž tento plakát je doplněn textem, cituji: Říkají, až chodíme do školy, ale naši to mají na háku... Podpora pouze pro rodiny, kde děti plní školní docházku, kdy uvedený plakát přímo stereotypizuje příslušníky romského etnika jako osoby nezodpovědné a zneužívající sociální systém, přičemž tento plakát osobně prezentoval minimálně a a zase dne 25. srpna 2024 v 11.45 hodin v rámci televizní reportáže CNN Prima News v pořadu Partie Terezie Tománkové, dne 20. srpna 2024 na sociální síti YouTube a dne 5. září 2024 na Václavském náměstí v Praze 1, kde se účastnil prezentační akce politického hnutí Svoboda a přímá demokracie, v rámci které byl tento plakát vyvěšen v podobě bannerů.

Mandátový a imunitní výbor tuto žádost, jak jsem již říkal, obdržel dne 10. listopadu 2025. Dne 25. listopadu roku 2025 byl mandátovému a imunitnímu výboru doručen trestní spis v příslušné věci. Dne 2. prosince 2025 na 3. schůzi mandátového a imunitního výboru byl stanoven harmonogram projednávání žádosti o vydání poslance Tomia Okamury, kdy byl zároveň pozván. Dne 5. prosince 2025 odešla oficiální pozvánka Tomiu Okamurovi prostřednictvím předsedkyně výboru na jednání mandátového a imunitního výboru dne 20. ledna 2026, kdy poslanci měli možnost, respektive členové mandátového a imunitního výboru, měli možnost tyto spisy studovat do 19. prosince 2025, kdy tento trestní spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

Dne 20. ledna 2026 vystoupil poslanec Tomio Okamura se svým právním zástupcem na jednání mandátového a imunitního výboru, kdy tento výbor byl odročen na 3. února 2026. Ovšem z důvodu konání mimořádné schůze na zdejším plénu Poslanecké sněmovny byl stanoven nový termín, a to 17. února 2026, na kterém přijal mandátový a imunitní výbor usnesení číslo 21, se kterým vás nyní seznámím.

Tedy "21. usnesení mandátového a imunitního výboru ze 6. schůze ze dne 17. února 2026 k projednání žádosti o udělení souhlasu s trestním stíháním poslance Tomia Okamury ve věci sp. zn. 1T 95/2025.

Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním slově předsedkyně výboru profesorky Heleny Válkové, po vystoupení poslance Tomia Okamury a jeho právního zástupce, po zpravodajské zprávě místopředsedy výboru Tomáše Kohoutka a po rozpravě

I Navrhuje Poslanecké sněmovně, aby v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 90/1999 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna podle čl. 27 odst. 4 zákona 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 12, odst. 1 zákona 90/1992 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovuje nesouhlas k žádosti o udělení souhlasu k trestnímu stíhání obžalovaného poslance Tomia Okamury narozeného dne 4. července 1972, a to na základě žádosti o vyslovení souhlasu s trestním stíháním jmenovaného poslance, která byla pod spisovou značkou 1T 95/2025 zaslána Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 10. listopadu 2025 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky na podkladě obžaloby podané dne 7. srpna 2025 ve věci trestního řízení pro přečin podněcování nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 356 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku;

II Pověřuje předsedkyni výboru profesorku Helenu Válkovou, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny České republiky;

III zmocňuje zpravodaje výboru poslance Tomáše Kohoutka, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky." Děkuji.

Patrik Nacher (Místopředseda PSP)

Aktualizováno 5. 3. 2026 v 16:21.




Přihlásit/registrovat se do ISP