Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.30 hodin)
(pokračuje Michal Zuna)
Mně se chce říct, že každá odpovědná vláda, tak by měla bezpečnost jako prioritu, stejně tak jako to třeba vidíme v zemích, které mají tu smůlu, že jsou blíže k hranici Ruské federace, ať už to je Polsko, Finsko, Estonsko, Litva či Lotyšsko, což jsou země, které již dlouhodobě vydávají někde mezi čtyřmi a šesti procenty HDP na obranu.
Cílem toho našeho pozměňovacího návrhu, tak je tedy pokračující modernizace techniky a infrastruktury Armády České republiky, rozvoj schopností protivzdušné obrany, budování systému obrany státu, posílení strategického zpravodajství.
Bohužel, co však vidíme v tom návrhu Ministerstva obrany, tak je krácení prostředků prakticky ve všech kapitolách a oproti návrhu z bývalé, bývalé vlády, tak jde tedy o těch zmíněných 21 miliard, které my se snažíme prostřednictvím tohoto pozměňovacího návrhu vrátit zpátky. Je tam za mě zcela zásadní například snížení v části strategického programu pozemních sil o 7,5 miliardy nebo prostředků pro speciální síly Armády České republiky, tam jde o téměř o 2 miliardy, či ve strategickém programu vzdušných sil také 1,5 miliardy.
Za mě zásadní nezodpovědností toho návrhu tak je však krácení, ono je to součástí některých těch částí, které jsem uvedl, v rámci investičních akcí. Tady bych chtěl zdůraznit, že odložení nějaké investiční akce v oblasti obranného průmyslu o jeden rok, tak jak to právě nepřítomný ministr Zůna velmi často obhajuje, tak v praxi neznamená to, že ty, že ty prostředky nebo ty zbraňové systémy, že také o jeden rok později získáme. Tam se může stát to, že odložení o jeden rok může způsobit vlastně dodání těch požadovaných požadovaných zbraní třeba o tři nebo čtyři roky i s ohledem právě na to, jak vysoká poptávka nejenom v Evropě, ale celosvětově v tuto chvíli, jak je vysoká. Takže to považuji za zcela nevhodné v té dnešní době.
Já bych chtěl uvést i některé konkrétní položky. Tam se to dotýká například pásových bojových vozidel pěchoty, které vlastně jsou plánovány v rámci financování mezi lety 2023 až 30, ale ve chvíli, kdy se oproti tomu původnímu plánu zkrátí rozpočet o 2,5 miliardy, tak zase to dodání toho kontraktu může být výrazně, výrazně prodlouženo. Je tam například i dodávka potřebných radiostanic a kryptografických prostředků. A to je zajímavé, to je právě na základě mezinárodní dohody, vláda se Spojenými státy, tak tam nevím, jak je pan ministr domluven s panem ministrem obrany tedy na tom odložení, ale jde tam o krácení o 2 miliardy. Ale je tam i celá řada dalších, například modernizace letištní infrastruktury v Čáslavi, odložení nákupu samohybných děl, protiletadlových baterií a tak dále. Já to považuji za zcela flagrantní ohrožení plnění závazků. A nejde mi jen o ta dvě procenta vůči HDP, protože to je pouze jeden z několika závazků, které vůči Severoatlantické alianci máme.
Tam, co já považuji za důležitější, tak je plnění takzvaných Capability Targets, což jsou závazky právě v podobě toho, jak my jsme připraveni, jak my jsme vyzbrojeni, jak my máme dostatečně velkou personální kapacitu, a v případě vlastně krácení toho rozpočtu o takto vysokou částku, tak budeme v prodlevě i vůči tomuto dalšímu velmi důležitému závazku.
To byla tedy kapitola pro Ministerstvo obrany. A pak jsem tam ještě uváděl tedy ty další dvě položky, 300 milionů ve prospěch Bezpečnostní a informační služby, tedy služby v oblasti kontrarozvědné činnosti, která je v této době bezpochyby stejně tak důležitá, ať už v oblasti boje proti terorismu, odhalování hybridních hrozeb či ochrany ekonomických zájmů. Já se omlouvám. Proto tam tedy také navrhujeme těch zmíněných 300 milionů.
A v poslední části, kde je tedy navýšení o 43 milionů pro Národní úřad pro kybernetickou informační bezpečnost, tak i s ohledem na narůstající počet kybernetických incidentů, potřeby dohledu nad kritickou infrastrukturou. A vy, kteří jste tady byli minulé volební období, tak dobře víte, jak složitá a dlouhá byla debata ohledně novely zákona o kybernetické bezpečnosti. A tam právě považuji za velmi důležité, aby i v oblasti dohledu NÚKIB ty finanční prostředky nechyběly.
Já jsem se snažil tady o tuto změnu už v rámci návrhu na výboru pro bezpečnost, ta debata se kolem toho vedla, bohužel, nebylo pro to dostatečný počet nebo dostatečná podpora.
Takže jenom mi dovolte na závěr zrekapitulovat, že bezpečnost a obrana je opravdu tím, co představují základní funkci státu. My, kdybychom tady vedli nějakou libertariánskou debatu, což se tady bohužel asi nikdy nestane, o tom, jaká role a funkce státu je, tak by určitě tím výstupem bylo, že právě zajištění bezpečnosti, obrany, územní celistvosti, ochrany obyvatel, bezpečnosti a budoucnosti toho státu, tak by mělo být tím absolutním minimem. A měla by to být právě ta položka, kam by zvlášť v tak vyhrocené době, jako je ta dnešní, mělo jít postupně více peněz.
A bez dostatečného financování právě obrany a bezpečnosti nelze zajistit stabilitu, nelze zajistit ochranu obyvatel a nelze zajistit ani dlouhodobou ekonomickou prosperitu. Proto bych byl moc rád, kdybyste, vážená paní ministryně, vážené členky a členové vládní koalice, tento pozměňovací návrh zvážili. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. V této chvíli je na řadě Vlastimil Válek, připraví se Zdeňka Blišťanová. Stále připomínám, že je potřeba se přihlásit přímo potom i k tomu číslu toho pozměňovacího návrhu. Já to jenom připomínám, že to bylo pro všechny.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuju, děkuji, pane předsedající. Starého muže připomínky vždycky potěší. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, shodneme se na tom, že zdravotnictví je prioritou České republiky a této vlády bezesporu, minimálně to zní z úst pana premiéra, a je to priorita nejenom z hlediska medicínsko-etického, ale i ta ekonomická priorita, protože zdravý pacient, to je to, co každý stát bezesporu chce. Každý zaměstnavatel to chce.
Já jsem kdysi ještě dávno, než jsem byl v politice pro jednoho ministra z financí, dělal analýzu vlastně nákladů na léčbu cévní mozkové příhody pomocí mechanické trombektomie. A již v tom roce, pokud jsme zavedli tu metodu, která stála tehdy řádově téměř milion korun u jednoho pacienta, tak i v tom roce se ty náklady bohatě z placení daní vracely, protože ti pacienti, pokud byli rychle, efektivně léčeni, tak se vraceli zpátky do práce vlastně během několika měsíců, nebyli invalidizováni, a ten efekt byl velmi vysoký a bylo až překvapivé, jak pozitivně to vycházelo.
V rozpočtu na rok 2025 činily výdaje na lůžkovou péči více než 3 miliardy korun, více než 3 miliardy korun. V návrhu rozpočtu na rok 2026 který předložila vláda, jejímž jsem byl členem, to byly bohužel už jenom 2 miliardy 257 milionů, nicméně i tato částka byla dostatečná k tomu, aby došlo k zachování stability systému.***
