Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.10 hodin)
(pokračuje Jana Murová)
Za třetí, návrh reaguje na současnou bezpečnostní situaci, umožňuje pružnější reakci státu v případě výrazného zhoršení bezpečnostních podmínek, například při ohrožení státu nebo nutnosti zásadních obranných výdajů. V takových situacích bude možno operativněji upravit výdajové rámce a zajistit financování nezbytných opatření, aniž by byl porušen systém rozpočtové odpovědnosti.
Za čtvrté, dochází ke zjednodušení některých procesů v oblasti rozpočtového hospodaření, což přispěje k rychlejšímu uvolňování prostředků v mimořádných situacích a ke snížení administrativní zátěže. Benefitem této legislativy je tedy kombinace odpovědnosti a flexibility. Na jedné straně posilujeme dlouhodobou stabilitu veřejných financí, transparentnost a kontrolu, na druhé straně vytváříme nástroje, které umožní státu rychle reagovat na krizové či bezpečnostní výzvy.
Je důležité zdůraznit, že návrh není samoúčelnou novelou. Je reakcí na změněné evropské fiskální prostředí i na realitu současného bezpečnostního vývoje. Přináší větší předvídatelnost rozpočtové politiky, lepší koordinaci s evropským rámcem a současně zachovává suverenitu České republiky při rozhodování o vlastních veřejných financích.
Doporučuji schválit legislativu podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila za prvé paní poslankyně Vendula Svobodová, připraví se pan poslanec Benjamin Činčila. Paní poslankyně Vendula Svobodová, prosím. (Reakce v sále, že jsou přednostní práva.) Pravda, máme tady, omlouvám se, mám tady dvě přednostní práva. Tak stanovisko klubu, takže první půjde, má přednost, tedy přednostní právo za klub a stanovisko jde tedy až následně, to znamená první by vystoupila paní... (Reakce v sále.) Takže vy chcete až na konec, jo? Dobře, takže první vstoupí paní poslankyně Lucie Semihradská se stanoviskem klubu Pirátů, STAN, pardon. Prosím. A připraví se paní poslankyně Pivoňka Vaňková. Prosím.
Poslankyně Lucie Sedmihradská: Takže dobrý večer, dámy a pánové. Ráda bych vás tady seznámila se stanoviskem klubu Starostové a nezávislí k návrhu vládního zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, a ráda bych vysvětlila, proč nemůžeme podpořit projednání tohoto návrhu v režimu § 90 a proč uplatníme veto k tomuto projednání.
Tento tisk se tváří jako technická transpozice evropských norem a adaptace na nová unijní nařízení o koordinaci hospodářských politik. Na rozdíl od sněmovního tisku 64, který do Sněmovny předložila ještě minulá vláda, však sněmovní tisk 90 kromě novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a změně dalších zákonů s tím souvisejících, tak jak to tady podrobně představila paní ministryně, provádí řadu poměrně zásadních úprav rozpočtových pravidel vedoucích k oslabení role Poslanecké sněmovny v rozpočtovém procesu.
Je tady často skloňována transparentnost při každé možné příležitosti. Ta navržená novela, a nyní se bavím skutečně o novele zákona o rozpočtových pravidlech, nijak nereflektuje dobrou praxi rozpočtové transparentnosti a legislativního dohledu tak, jak ji definují mezinárodní organizace, například International Budget Partnership nebo OECD. Původní zákon o rozpočtové odpovědnosti byl schválen v roce 2000. Tehdy reflektoval rozpočtovou dokumentaci a tehdejší mezinárodní standardy rozpočtové transparentnosti.
Tady jenom bych velmi ráda připomněla, že se bavíme o období, kdy v roce 2000, respektive před tím rokem, vznikl Code of Good Practices on Fiscal Transparency zpracovaný Mezinárodním měnovým fondem. Skutečně průlomový přístup k rozpočtové odpovědnosti. Všechny ty další kroky byly novější. To znamená, naše rozpočtová pravidla vznikla v době, kdy ta mezinárodní praxe skutečně teprve vznikala - mezinárodní standardy - a reflektovala dokumenty, které vznikaly a nastavila tu transparentnost poměrně dobře na tehdejší období.
Za těch posledních let došlo skutečně k ohromnému posunu, a to vnímání dobré praxe se významně posunul. Ten posun jde celou řadou směrů. Já bych tady ráda zmínila dva. První souvisí s tím, že transparentnost je požadována v průběhu celého rozpočtového cyklu, tedy od okamžiku zahájení přípravy přes projednání a schvalování po průběžné hodnocení v průběhu roku a následnou kontrolu ve formě závěrečného účtu a auditu. Takže je to skutečně celý proces. Druhým významným trendem je posílení legislativního nebo chcete-li parlamentního dohledu. Jde o to, aby parlament nebo jeho výbory, což by v našem podání byl rozpočtový výbor, měly podstatné pravomoci pro zajištění efektivní kontroly při nakládání s veřejnými financemi.
Podle čerstvé listopadové studie OECD - ta studie se jmenuje Quality Budget Institutions - ta role parlamentu je definována následovně: parlament by měl dohlížet na všechna důležitá rozhodnutí týkající se veřejných financí, měl by schvalovat rámec fiskální politiky vlády, fiskální strategii a rozpočet. Debaty by měly probíhat po každé klíčové fázi rozpočtového procesu a měly by být strukturovány tak, aby rozhodnutí zohledňovala fiskální omezení vlády a podporovala veřejné porozumění stavu veřejných financí.
Rychle to shrnu. Ten dnešní standard dobré rozpočtové transparentnosti znamená zveřejňování dokumentů a legislativní dohled v průběhu všech fází rozpočtového cyklu. Stará rozpočtová pravidla z toho roku 2000, ta původní verze, toto pravidlo ctila. V té době vláda neschvalovala rámec fiskální politiky nebo strategii rozpočtové politiky. Sněmovna tedy začala tím, že projednávala zákon o státním rozpočtu, čtvrtletní zprávy o plnění rozpočtu a závěrečný účet. V průběhu rozpočtového roku, tedy vláda musela skládat účty třikrát - na konci každého čtvrtletí - kde rozpočtový výbor nebo Sněmovna tyto zprávy projednala a přidala k nim své stanovisko.
V předložené novele je změna, kdy je navrhováno, aby zprávy za první a třetí čtvrtletí nebyly z důvodů, a teď cituji, "nadbytečné pracovní agendy Ministerstva financí nadále zpracovávány". Zde naprosto souhlasím s tím, že dnes publikované zprávy o měsíčním plnění státního rozpočtu jsou kvalitní a poskytují dostatek relevantních informací. Není tedy skutečně nutné vytvářet nějaké čtvrtletní zprávy. Nicméně, a tady hovořím za celý klub Starostové a nezávislí, naprosto nesouhlasíme s tím, aby tyto průběžné zprávy nebyly nadále projednávány v rozpočtovém výboru a aby vláda neskládala účty Sněmovně třikrát, ale jen jedenkrát ročně.
Současně, a to věřím, že na to se dostaneme při druhém čtení, to otevření rozpočtových pravidel je skutečně dobrou příležitostí pro rozšíření role Sněmovny v raných fází rozpočtového procesu. Konkrétně jde o to, že fiskální strukturální plán neschvaluje vláda, ale Sněmovně ho nijak nepředkládá. Toto je rozhodně příležitost pro zlepšení té současné praxe. A jistě je tam podobných příležitostí celá řada.
Co se týká té klíčové části toho tisku, my samozřejmě naprosto respektujeme, že je potřeba provést transpozici nových evropských pravidel. V tomto směru pouze upozorňujeme na jednu věc, a to, že dobrá fiskální pravidla a především jejich vymahatelnost souvisí s tím, že těm pravidlům veřejnost a poslanci dobře rozumí. Tady apeluji na vládu, na Ministerstvo financí, případně na další instituce, aby skutečně věnovali dostatečnou pozornost výkladu vysvětlení a edukaci toho, jak ta nová pravidla fungují, protože pokud jim nebudeme rozumět, tak nebude možné je ani vymáhat a nebudou fungovat tak, jak tady paní ministryně popisovala.
Takže pokud shrnu to naše stanovisko, naše stanovisko je, že jako klub Starostové a nezávislí uplatňujeme veto na projednání v režimu § 90. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy s přednostním právem paní poslankyně Pivoňka Vaňková. Prosím, máte slovo. ***
