Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Druhým opatřením je zrušení pravidla, podle kterého se od roku 2027 nemělo valorizovat takzvané výchovné, výchovné, tedy 500 korun za každé vychované dítě, bylo zavedeno jako ocenění nefinančních zásluh rodičů, zejména matek. Přijatá úprava měla spočívat v tom, že se tato částka před valorizací odečte, valorizuje se pouze zbytek procentní výměry a poté se nezvýšené výchovné znovu přičte. Tento postup je mimořádně komplikovaný, administrativně náročný a především obtížně vysvětlitelný veřejnosti. Lidé oprávnění vnímají jako nespravedlivé, že by se reálná hodnota ocenění za výchovu dětí měla v čase snižovat. Výchovné by nemělo být tématem, které nás rozděluje. Jedno je jisté. Právě maminky velmi často nesou hlavní díl každodenní péče o děti. Jsou to roky práce, které nejsou vidět na výplatní pásce, ale má obrovskou hodnotu pro celou naší společnost.

Proto vás žádám o zařazení a předřazení tohoto návrhu na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Mám zaznamenáno, aby byl zařazen po sněmovním tisku číslo 47. Tak děkuji.

Ještě než pozvu dalšího řečníka, přibyla nám tady omluva. Od 17.30 hodin se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Jiří Pospíšil.

A já bych požádal nyní paní poslankyni Katerinu Demetrashvili, aby se ujmula svého slova. Prosím.

Poslankyně Katerina Demetrashvili: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane ministře, ještě na začátek, pan místopředseda Nacher si tu stěžoval na dlouhé a četné projevy v rámci návrhu pořadu schůze, tak bych jen ráda předestřela, že ona by to bylo mnohem kratší, kdybyste nám zase nezařízli čtvrteční interpelace. Tak jen k připomenutí příčin a následků.

Já si dovoluji tedy navrhnout zařazení nového bodu na pořad této schůze, a to bod s názvem Bezpečnostní situace na Blízkém východě. Ten současný vývoj v regionu představuje jednu z nejtěžších zkoušek mezinárodního společenství za poslední roky a i desetiletí a jeho dopady se nás bezprostředně týkají. Nejde o něco vzdáleného, to nemůžeme sledovat jenom z bezpečné vzdálenosti, ono se nás to opravdu týká, má to přímé důsledky. Teokratická diktatura v Íránu dlouhodobě potlačuje vlastní obyvatelstvo a její jaderný a raketový program představuje vážnou hrozbu pro stabilitu nejen tamního regionu, ale i celého světa. Česká republika i Evropská unie musí být připraveny na všechny scénáře, musí posílit vlastní bezpečnost a aktivně přispívat ke stabilizaci regionu.

Pozice Pirátů stojí dlouhodobě na dvou pevných pilířích. Tím prvním je respekt k právu každého státu zajistit bezpečnost svých obyvatel a chránit je před terorismem. Jednoznačně odsuzujeme teroristické útoky Hamásu i dalších extremistických organizací, které vedou k zabíjení civilistů a dalšímu prohlubování násilí v regionu. No, ale tím druhým pilířem je stejně důsledný důraz na dodržování mezinárodního a humanitárního práva, protože právo na sebeobranu nemůže znamenat rezignaci na ochranu civilních životů, to má také svá mezinárodní pravidla. Nelze přehlížet devastující humanitární krizi a utrpení civilistů. Lidská práva jsou univerzální a nelze je relativizovat podle toho, na jaké straně hranice se právě nacházíme. Situace se navíc pro nás jako pro Českou republiku dramaticky vyostřuje.

Íránské revoluční gardy otevřeně hrozí odpálením raket na Kypr. Přitom Kypr je členským státem Evropské unie a pokud autokratický režim hrozí bombardováním území členského státu EU, tak tím jednoznačně překračuje tu poslední červenou linii a v takové chvíli nemůže Evropa zůstat jen divákem.

Proto si zároveň dovoluji načíst i návrh usnesení Poslanecké sněmovny, který zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

I. Ostře odsuzuje oficiální výhrůžky velení islámských revolučních gard o plánovaném odpálení balistických raket na území kyperské republiky, stejně jako již uskutečněné a zneškodněné útoky bezpilotních letounů mířící na britskou vojenskou základnu Akrotiri;

II. Konstatuje, že Kyperská republika je plnoprávným členským státem Evropské unie. Jakýkoliv vojenský útok na její suverénní území představuje flagrantní porušení mezinárodního práva a bezprecedentní hrozbu pro celou Evropskou unii. Evropa nesmí a nemůže tolerovat, aby cizí diktátorský režim hrozil raketovými údery na evropské občany v rámci snahy vydírat naše spojence;

III. vyzývá vládu České republiky, aby na půdě Evropské rady a Rady Evropské unie pro zahraniční věci iniciovala jednoznačné vyjádření solidarity s Kyprem a podpořila maximální koordinaci evropských států při ochraně východního Středomoří, včetně případné aktivace doložky o vzájemné obraně podle čl. 42 odst. 7 smlouvy o Evropské unii, pokud si to situace na Kypru vyžádá;

IV. žádá Ministerstvo obrany České republiky a zpravodajské služby, aby neprodleně vyhodnotily bezpečnostní rizika pro české občany a zájmy v oblasti východního Středomoří na Blízkém východě. A aby Poslaneckou sněmovnu informovali o možných formách logistické, kybernetické či materiální podpory, kterou může Česká republika v rámci Evropské unie svým partnerům v regiony poskytnout;

V. Zdůrazňuje, že současná eskalace plně potvrzuje potřebu urychleného vybudování nezávislého a robustního evropského systému protivzdušné a protiraketové obrany a posílení strategické autonomie Evropy."

A kolegyně, kolegové, zároveň chci říci, že podpoříme otevření širší parlamentní debaty o situaci na Blízkém východě, a proto podpoříme i návrh na zařazení bodu, který navrhuje poslanecký klub ODS, protože Poslanecká sněmovna má být místem věcné, odpovědné a otevřené diskuse o tak zásadních otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky. My právě teď můžeme a máme být pevným spojencem, zároveň musíme zůstat státem, který na mezinárodním poli hájí lidskost, právo a evropskou jednotu. Právě teď je ta chvíle ukázat, že bezpečnost evropských občanů bereme vážně a že dokážeme jednat společně napříč politickým spektrem.

Děkuji za případnou podporu zařazení tohoto bodu na program schůze a navrhuji to jako bod číslo 1. Je to vše čitelné? (Obrací se na předsedajícího.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Všechno čitelné. Bezpečnostní situace na Blízkém východě. Já bych jenom poprosil o ten návrh usnesení, jestli bych ho mohl dostat, protože ten byl strašně dlouhý a já jsem si ho nestačil napsat. Tak a bod číslo 1.

Tak a máme před sebou posledního přihlášeného, kterým je pan poslanec Josef Flek.

Poslanec Josef Flek: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu dlouhý. V krátkosti bych rád zařadil jako první bod tohoto jednání Postoj české vlády k situaci na Blízkém východě a její připravenost na krizové situace. My jsme dnes svolali narychlo výbor pro obranu, kde jsme se snažili doptávat na informace, musím říct, že to byl pro mě důležitý výbor, kde jsme měli pozvaného pana ministra, náčelníka generálního štábu a také Vojenské zpravodajství a na ty informace jsme se doptávali během hodinového výboru, bohužel jsme nestihli načíst usnesení, a proto zde vystupuji, protože nejen výdaje pro obranu, které tady zaznívají pravidelně, ale také ta situace na Blízkém východě a také, abychom dostali naše české občany z tohoto území zpátky do České republiky, je pro nás důležité a já bych proto načetl toto usnesení.

I. Vyzývá vládu České republiky, aby vyvinula maximální úsilí při včasném, přesném a srozumitelném informování českých občanů dotčených bezpečnostní situací na Blízkém východě. A aby prostřednictvím příslušných rezortů zajistila jejich bezpečnou repatriaci ze zasažených oblastí všude tam, kde je to možné;

II. Vyzývá vládu České republiky, aby s ohledem na zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě přehodnotila svůj postoj k výši a struktuře prostředků určených na obranu a bezpečnost v následujících letech tak, aby byly tyto výdaje plně v souladu s kritérií uznatelnosti podle platné metodiky NATO a nebyly nahrazovány investicemi v jiných rozpočtových kapitolách s nejasným přínosem pro obranyschopnost státu a aby obranu České republiky jednoznačně a fakticky stanovila jako jednu ze svých strategických priorit;

III. Doporučuje vládě České republiky, aby průběžně vyhodnocovala připravenost státu na krizové situace, včetně evakuačního scénáře kapacit zastupitelských úřadů a součinnosti mezi jednotlivými složkami státu. ***