Neautorizováno!

Je taky potřeba nezaspat v tom mezinárodním prostoru. My nemůžeme být třeba v alianci ochotných, kam jezdíme jako pozorovatelé, ale vlastně se tam ne úplně aktivně účastnit. Musíme sledovat i nové bezpečnostní projekty, které se tady objevují: nové bezpečnostní koncepty, iniciativa společného jaderného odstrašení. V téhle chvíli se k tomu hlásí Francie, hlásí se k tomu Polsko a mě by zajímalo - a k tomu budu načítat bod našeho programu - co dělá Česko. Třeba dělá, ale my to nevíme. Třeba se účastníme nějakých jednání na obranných konceptech a na konceptech, které zajistí budoucnost i perspektivně do budoucna, ale my to nevíme.

Já jsem čekal, že tady paní předsedkyně Malá nebo kdokoliv z hnutí ANO vystoupí na začátku schůze a řeknete nám, že jako první bod dnešního jednání je souhrnná informace k tomu, jak se staví vláda ke konfliktu v Íránu, jaký způsob bezpečnosti našich občanů jste teď v téhle chvíli zajistili, co ještě plánujete udělat, jak jsou zajištěny lety pro naše občany. Já vím, že je zajišťujete, tak proč nám to neřeknete? Na nás jako na poslance se také občané obracejí. Vy nejste jediní, na koho ti lidé mají číslo, a potom začnou všechno řešit. Prostě nám to jenom řekněte a budeme určitě spokojenější. Tohle je zrovna téma, o kterém mluvil i pan prezident, kde bychom se mohli shodnout. Já rád budu šířit informace o tom, jak ty repatriační lety budou organizovány. Dokonce jsem to na své stránky dal a vycházel jsem z oficiálních vládních zdrojů. Jenom řekl něco pan premiér a o tři hodiny později řekl něco jiného pan ministr zahraničních věcí, tak jsem úplně nevěděl, co z toho platí, a musel jsem to dávat dolů a dávat tam nějaké nové informace. Stane se. Ideální prostředí: Poslanecká sněmovna, 200 poslanců, 200 zástupců lidí v téhle zemi, my ty informace rádi budeme šířit, pokud nám je dáte relevantní a budete se ochotni o tom bavit.

Jak jsem řekl, že tady mám jistý pardon pro vládu, nedá se udělat všechno dobře, pan premiér neví úplně všechno, pan ministr zahraničních věcí také ne, je těžké zorganizovat ty lety, ta logistika je opravdu složitá. Fakt, tady bych se nezlobil a nevyčítal. Ono někdy ale vládě jediné, co zbývá, je mluvit, komunikovat a informovat. A tomu jste nedostáli a tohle je ta moje konkrétní výtka.

Kdo z nás viděl tiskovou konferenci, ve velkých uvozovkách, po zasedání krizového štábu Ministerstva zahraničních věcí, tak žasl. To byla ta lepší slibovaná komunikace Babišovy vlády. Ta Fialova údajně to nezvládala, tak teď nám ta Babišova předvedla, jak se to dělá. Promluvil tam nějaký člověk, který je údajně mluvčí ministerstva. Já mám pocit, že on sám nevěděl, že je mluvčím. Zjistil to v tu chvíli, když ho poslali na tiskovou konferenci po zasedání toho krizového štábu. Jedinou emoci, kterou jsem vůči tomu pánovi měl, byla obrovská lítost. On vypadal, že netušil, že něco takového bude říkat, a možná ani netušil, že zastává roli po těch čistkách na ministerstvu mluvčího Ministerstva zahraničních věcí. Řekli mu to těsně před tím, šel něco přečíst velmi nejistým tónem, informační hodnota nula, formu a styl - nechci se ho osobně dotknout, on za to nemůže - ani hodnotit nebudu. Ten pán za to opravdu nemůže. Zodpovědnost za komunikaci ministerstva nese ministr, ministr zahraničních věcí, který nepřijde na zasedání po zasedání krizového štábu Ministerstva zahraničních věcí. Já tamhle vidím sedět Marka Výborného, tak když jsme měli povodně a Marek vedl svůj krizový štáb, vystoupil před novináři, řekl jim informace. Totéž Petr Hladík, totéž já na Ministerstvu vnitra. Potom jsme udělali tiskovou konferenci spolu a ještě jsme okamžitě pustili ve strukturované formě do veřejného prostoru informace, které se v té chvíli daly říct. Já rozumím a mám pochopení pro to, že v určité fázi krize se toho mnoho říct nedá, ale právě v té chvíli jsou občas informace, aspoň ty základní, to nejcennější, co můžete dát, a vyslat nějaké uklidnění. Ale kdyby to tímhle jenom skončilo, tak řekneme: přešlap.

Pan ministr Macinka si chtěl popovídat o párcích s Xaverem. Byla to velká taškařice ve chvíli, kdy zuří válka a naši občané se nemají jak dostat domů. Já jenom upozorňuju na tu absurditu, jo? Naši lidi se nemají jak dostat domů, volají nám. Mně volala paní... Pan premiér tady vždycky říkal, kdo mu píše a volá, tak mně volala paní, která je v Ománu a nemá léky. Jela tam na vlastní pěst. Můžu si říkat, bylo to riskantní v téhle době, ale je to tak. Ministr zahraničních věcí se v té době baví o tom, jak se dostal k těm párečkům, nevím, někde v kantýně s panem Xaverem. Neuvěřitelné! Opravdu neuvěřitelné! To je ta slibovaná dobrá komunikace? Ale ono to pokračovalo, ono to pokračovalo. Pan ministr Macinka se k tomu vyjádřil. Vyjádřil se k tomu způsobem, že média přece nemají právo na tiskovou konferenci, která se bude konat stále, že přece on nemá povinnost předstupovat před novináře. Tahle mentalita toho, že tisková konference je gesto milosti vládnoucí vrstvy vůči svým poddaným, ta je úplně zvrhlá, a v krizi je dokonce nebezpečná a hazardující s tím, že může mít vliv i na kvalitu života našich lidí, kteří se nemohou dostat domů. To není žádná milost. My se můžeme stokrát štěkat s novináři a mít na jejich práci svůj názor, ale ve chvíli krizí se musíme snažit o to, aby byli našimi partnery, prodlouženou rukou a ty informace se v nějaké strukturované a rychlé podobě dostaly k našim občanům. To je přece základ toho, k čemu ta tisková konference má být. To je povinnost, povolání, možná poslání v některém případě novinářů a oni na to byli připraveni. Místo toho dostali statement pana mluvčího Ministerstva zahraničních věcí a arogantní výrok pana ministra, vicepremiéra Macinky, že on není povinen dělat žádné tiskové konference a že nikdo nemá nárok, abychom je dělali půl hodiny. Řekl větu: Opozice kritizuje i to, že jsou mraky na obloze. Ne, my kritizujeme to, že v krizové chvíli není schopen promluvit ministr, a já si myslím, že silný premiér by mu měl říct, že prostě tohle udělal blbě, a já si dokonce myslím, že si to silný premiér i vnitřně myslí.

S odvoláním na výše řečené tedy žádáme vládu Andreje Babiše, aby Poslaneckou sněmovnou informovala o následujících bodech: Jaký je její oficiální postoj k aktuálnímu konfliktu na Blízkém východě? Jaké kroky v současné době dělá pro občany v oblastech zasažených konfliktem? Do závorky dávám a to bych chtěl říct, já netvrdím, že je neděláte. Prosím ještě jednou, já netvrdím, že je neděláte. Jenom nám řekněte jaké a v jakém čase nastanou. Jaké kroky dělá vláda k posílení bezpečnosti Česka? Víme, že zasedala Bezpečnostní rada státu, tak tam určitě nějaké výstupy také jsou. Jaké kroky dělá k posílení surovinové a energetické bezpečnosti? Jak se staví k iniciativě společného jaderného odstrašení, kterou iniciovaly Francie a Polsko?

Pane místopředsedo (předsedo?), já načtu teď název navrhovaného bodu, ale nemusíte si psát, mám ho tady pro vás vytištěný a podepsaný, takže vám ho donesu hned posléze na vaše místo. Ten bod by měl znít: Souhrnná informace vlády o postoji k útoku na Írán, řešení problémů, jež tento útok vyvolal, a krocích, které zajistí bezpečnost Česka v nejisté geopolitické situaci.

Zároveň přicházím se vstřícným návrhem. Pokud tady vystoupí premiér vlády a vicepremiér, ministr zahraničních věcí, případně ministr vnitra, budou nás informovat, ať už v rámci bodu, či přednostních práv, strukturovaně o bodech, na které se tady legitimně tážeme, tak já jsem samozřejmě připraven vzít tento svůj návrh zpět. Děkuju. (Potlesk poslanců STAN.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Pane předsedo, kolikátý bod to navrhujete?

Poslanec Vít Rakušan: Z důvodu aktuálnosti jako první bod dnešního jednání. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí s přednostním právem předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel a připraví se pan místopředseda Michal Kučera. Prosím.

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo, vážený pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl načíst bod, který nese název - nebude to dlouhé, pane předsedo - Postoj vlády ČR k situaci Čechů v ohrožených oblastech. Postoj vlády ČR k situaci Čechů v ohrožených oblastech.

Ta debata, která vyvstává v českém prostoru v souvislosti se situací na Blízkém východě, je podle našeho názoru tato: Jak vláda České republiky jedná, když se svět kolem nás láme, a jakou kvalitu nabízí naše vláda ve chvíli, kdy Češi ve světě hledají jistotu, informace a ochranu? Aktuální válka s Íránem znovu ukazuje slabinu, kterou vidíme bohužel již opakovaně. Vláda nekomunikuje srozumitelně, rychle a dostatečně jednotně a bohužel to není detail. V krizích se nepozná jen schopnost řídit úřady, ale také schopnost držet společnou linii a nabídnout občanům klid a plán. Aktuální situace v těch minulých dnech nám silně připomněla dobu před několika lety, dobu covidovou, kdy tady vláda Andreje Babiše fungovala z hlediska komunikace podobným způsobem. ***