(pokračuje Jiří Barták)

94.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky, respektive tedy cestou pana předsedy vládě České republiky, a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace. Nejprve tedy na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen blog interpelací na ostatní členy vlády.

Ještě připomínám, že interpelující poslanec má na svou interpelaci dvě minuty, interpelovaný ministr nebo předseda vlády České republiky má odpověď pět minut, doplňující otázka poslance jedna minuta, doplňující odpověď jsou dvě minuty.

Nyní dávám slovo poslanci Martinu Šmídovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše. Připraví se poslanec Vojtěch Munzar.

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, sledujeme rozklad rezortu životního prostředí, jeho úřednického aparátu, profesionálních týmů v managementu národních parků, ale i ohrožení z důvodu legislativní ochrany přírody skrze překotnou novelu stavebního zákona. Symbolem tohoto rozkladu je i meziroční snížení rozpočtu rezortu o více než třetinu. Obzvlášť u národních parků je seškrtání jejich rozpočtů tak masivní, že vyvolává otázky, zda nebude ohroženo samotné elementární fungování národních parků. Tedy otázka číslo jedna: Jak bude zajištěno fungování národních parků po brutálním seškrtání jejich rozpočtů? Bude to zvýšením těžby nebo omezením některých aktivit? A kterých?

Dalším důkazem nekompetence a neprofesionálního a netransparentního přístupu vedení MŽP je náhlé a neodůvodněné odvolání ředitele Krkonošského národního parku. Jako podklad k tomuto odvolání chybí jakékoliv objektivní důvody, jakékoliv vysvětlení, jakékoliv hodnocení či výsledky analýz. Veřejnost má právo vědět, jaké byly skutečné důvody takového kroku. Tedy otázka číslo dvě: Co bylo skutečným důvodem odvolání ředitele KRNAP? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A nyní má slovo předseda vlády Andrej Babiš. Já zatím přečtu omluvy - nepřečtu.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vážení spoluobčané. No, já si určitě nemyslím, že rezort životního prostředí je v rozkladu. Naopak je to velice důležitý rezort, kde jsme například tenhle týden vyřešili problém Nová zelená úsporám, když minulý ministr životního prostředí pan Hladík si myslel, respektive musel vědět, že nedostane 33 miliard, potom 25 miliard, pan Stanjura mu to říkal, že ty peníze nepřijdou. A v podstatě tenhle oblíbený investiční vehikl vlastně byl paralyzován. My jsme to vyřešili. My jsme oznámili tento týden, konkrétně pan ministr Červený, jakým způsobem to budeme řešit. No, taky jsme zdědili ty větrníky, to taky nějakým způsobem řešíme. Takže odpověď na ten váš dotaz ohledně odvolání pana ředitele toho parku, na to bohužel nemůžu sloužit, protože vláda o tom nejednala. Já jsem o tom neměl žádnou informaci a určitě můžete interpelovat pana ministra Červeného.

Ohledně toho provozu - no, brutální seškrtání. Já si nemyslím, že je to brutální seškrtání a vysvětlím proč. Ten rozpočet se snížil o 68 milionů. Takže není to třetina, jak tvrdíte, protože to bylo méně. Bylo to - k tomu se ještě dostanu. Takže ten provoz národních parků samozřejmě není vůbec ohrožen a ten přímý příspěvek zřizovatele je jenom část celkového financování. Takže nejsou národní parky financovány jenom provozním příspěvkem od zřizovatele a ten tvoří asi třetinu jejich reálných příjmů. Takže oni mají samozřejmě příjmy a není potřeba se obávat, protože k 31. 12. 2025 měly všechny národní parky dohromady k dispozici 689,2 milionu korun ve svých zákonných fondech. To znamená nárůst o 115,5 milionu korun v porovnání s rokem 2024. Takže vlastně je to dvojnásobek ročního příspěvku státu. Takže právě díky těmto rezervám došlo k snížení příspěvků, ale nemá to žádný dopad do ochrany přírody nebo návštěvnický servis nebo provoz těch organizací. Takže bylo to upraveno, nemluvili o škrtech ani brutál, jo, protože návrh rozpočtu na rok 2026 počítá s částkou 336 milionů a znovu opakuji, že ten stav na účtech koncem roku byl 689 milionů, takže pro všechny ty čtyři národní parky a ten rozdíl je vlastně způsoben dostupností vlastních zdrojů parků a samozřejmě jejich vysokými rezervami.

Takže není to určitě žádná snaha, že by chtěl někdo tady omezovat základní funkci těch parků. My jako vláda šetříme a samozřejmě, pokud vidíme, že někdo má řekněme dostatečné rezervy, dostatečné zdroje, tak došlo k upravení těch parametrů. Takže myslím si, že ta vaše obava není na místě, protože parky určitě budou fungovat úplně v pohodě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu předsedovi vlády a táži se pana poslance, chce-li položit předsedovi vlády nějakou doplňující otázku? Ano.

 

Poslanec Martin Šmída: Já děkuji. Ač na otázku číslo dvě tedy nebylo odpovězeno, pochopil jsem, že pan premiér o odvolání pana ředitele informován tedy nebyl. A co se týče rozpočtu národních parků, já to považuju za velmi špatný přístup, když nějaká organizace, která hospodaří dobře a dělá si rezervy právě pro nějaké nenadálé události, tak je za to následně potrestána.

To způsobí jenom to, že ty organizace budou čerpat ty rozpočty úplně do mrtě, utrácet za nesmysly a nebudou si žádné rezervy dělat, aby si uhájili ty své peníze na příští rok, a to se obávám, že je tedy velmi špatné. Takže já můžu pouze konstatovat, že na ty otázky v zásadě odpovězeno nebylo Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, já myslím, že jsem vám odpověděl na ty otázky. Tady vlastně se stalo to, že ty rezervy, které minule vláda odsála, všude, můžu tady jmenovat lesy, vy jste vysáli všechno nadoraz, 20 miliard zdravotnictví, vy jste nedali ani korunu, a proto VZP musela ty rezervy použít pro ostatní pojišťovny. Pan Stanjura si vytáhl z OKD 4,5 miliardy. Jako odsáli jste všechny dividendy, jak bylo možné. Takže tady naštěstí k tomu nedošlo. Jinak určitě byste to jako udělali, ta vaše bývalá vláda, a my určitě tady snížili velice minimálně ten rozpočet. A Ministerstvo životního prostředí průběžně jedná a bude pravidelně jednat s vedením všech národních parků a v reakci samozřejmě na snížení, malé snížení provozních příspěvků, proběhlo jednání pana ministra s řediteli jednotlivých národních parků, a na tom jednání se účastníci dohodli, že Ministerstvo životního prostředí bude s podřízenými organizacemi pravidelně komunikovat, případně nenadálá situace nenadálé situace bude řešit operativně. Ministr se oficiálně zavázal, že nenechá národní parky ve finanční tísni.

A tady cituji pana ministra Červeného: Domluvili jsme se, že samozřejmě ze strany MŽP nehrozí, že pokud by došlo k nějakým nenadálým událostem, tak bychom je v tom nechali. Takže určitě nic takového nehrozí. Takže to shrnutí je, že provoz národních parků je nadále bezpečně zajištěn a snížení příspěvku ze státního rozpočtu vůbec neznamená ohrožení provozu, reflektuje vysoké finanční rezervy jednotlivých správ, nemá dopad na ochranu území (Předsedající: Čas.) ani péči o návštěvníky a je plně kryto ostatními zdroji financování.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji pane premiére s další interpelací vystoupí poslanec Vojtěch Munzar, který byl vylosován na druhém místě, a připraví se poslanec Martin Kupka.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, ceny pohonných hmot v důsledku v konfliktu v Íránu rostou. Nafta již v průměru překonala psychologických 40 korun za litr. Před čtyřmi lety jste se při podobném růstu cen pravidelně fotili u stojanů, navrhovali jste zastropování cen na 35 korun, což je nesmyslné opatření. Stropování cen vede k nedostatku, což ukázal příklad Maďarska, které jste nám vy tehdy dávali za ten příklad. Teď přešlapujete na místě a de facto mlčíte. Kontrolujete marže u obchodníků, nicméně ty jsou až posledním článkem celého dodavatelského řetězce.

My se z opozice u stojanů nefotíme, ale připravili jsme návrh na snížení spotřební daně o korunu sedmdesát na litr, protože cca 45 % z konečné ceny pohonných hmot tvoří daňová zátěž, spotřební daň plus DPH. Je to prověřená možnost, jak snížit tlak na růst cen, který můžeme na národní úrovni udělat.

Takže mám na vás několik otázek. První, co máte v plánu dělat, pokud ceny pohonných hmot dále porostou a situace se neuklidní. Za druhé zase jste připraveni v takové situaci podpořit ten náš návrh. A za třetí, zda opravdu budete potom trvat na tom, co jste tvrdili z opozice, a to je zastropování cen pohonných hmot. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže děkuju za dotaz. Já bych odpověděl tak, a samozřejmě nemlčíme. Já mám dnes velký rozhovor v Mladé frontě DNES a na iDNES, který se týká téměř jenom situace u pohonných hmot, a díky Bohu, že ODS teda zprivatizovala tady všechno, tak se vám nepovedlo zprivatizovat Čepro. O to jste taky usilovali. Takže Čepro má velkou síť čerpacích stanic, kterou dobře, že navýšilo o Robin Oil, a díky tomu my můžeme vlastně vědět, co se vlastně na trhu děje.

Ministerstvo financí spustilo monitoring marží čerpacích stanic několik dní po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě, prakticky okamžitě poté, co začaly růst ceny paliv na českých čerpacích stanicích. Toto opatření mělo okamžitý preventivní efekt na celý trh a podle informací, které máme, funguje přesně tak, jak jsme chtěli. Pokud rostou ceny na totemech čerpacích stanic, je to pravděpodobně kvůli ceně ropy na burze, ne kvůli neúměrnému zvyšování marží.

Samozřejmě stále máme v záloze i extrémní opatření, kterým je regulace marží. Zákon o cenách to umožňuje, ale věříme, že k němu nebudeme muset přistoupit. Ceny rostou výhradně v důsledku situace na globálním trhu, ale stále platí, že Česká republika má jedny z nejnižších cen paliv v EU a benzín cirka třetí nejlevnější a nafta pátá nejlevnější. Mnoho jiných zemí má spotřební daně vyšší, a já jsem teď viděl cestou do Berlína, jak to funguje, kde v podstatě německá strana kontroluje, jestli nedochází k nějakému nadměrnému dovozu v kanystrech pohonných hmot z České republiky do Německa.

Pokud srovnáme reakci naší vlády s reakcí vlády ODS po vypuknutí války na Ukrajině, je rychlost naprosto nesouměřitelná. Válka na Ukrajině začala 24. února. Monitoring v podobě první iniciační komunikace se subjekty proběhl 14. března. Ano, takže to je kolik? 18 dní poté. Trvalo jim to zhruba tři týdny.

Následně hnutí ANO v opozici přišlo s komplexním balíkem dvanácti opatřením proti drahotě. A mimochodem my jsme snižovali DPH na na teplo, plyn, energie v listopadu a v prosinci 2021 z 21 % na nulu. Zarazili jsme inflaci, a vy jste v lednu 2022 v tom nepokračovali, a proto ta inflace vystřelila až postupně na 19 % a zasáhli jste všechny sektory naší ekonomiky. No, takže vy jste to tehdy odmítli. Udělali jste to o několik měsíců později. A samozřejmě to, co teď navrhujete, je nesystémový výkřik. Situaci my monitorujeme a žádný krok není vyloučen, Ale návrh ODS snížit spotřební daň z nafty o 1,7 koruny za litr je v okamžiku, když cena nafty na burze osciluje o 2 koruny denně nahoru, dolů, je plácnutím a nemá to žádný efekt. Nemělo by to žádný efekt, resp. kromě toho, že by státní rozpočet zaručeně přišel o 11 miliard ročně. Mimochodem, takhle jste to udělali s potravinami, kde vlastně rozpočet přišel o 14 miliard a ceny potravin se de facto nezměnily. Nelze zvyšovat schodek opatřením, které by nemělo efekt, není to odpovědné.

Taky jsem zaznamenal tvrzení, že fiskální výpadek by pokryl zvýšený výběr DPH díky vyšším cenám. No ale to samozřejmě nefunguje. Takže si myslím, že ty vaše ekonomické názory skutečně jsou trošku mimo. Lidé jednak nakupují pohonné hmoty do zásoby, je to takzvaná předsunutá nebo odložená spotřeba, a ten nárůst výdeje u nás od začátku konfliktu v Íránu je o 80 %. No, ale samozřejmě jde o to, že toto se projeví později, a my samozřejmě předpokládáme, že ta krize skončí podle toho, jak Spojené státy to deklarují, a vlastně (Předsedající: Čas, pane premiére.) trh se vrátí k normálu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu předsedovi vlády a táži se pana poslance, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku. Vidím, že přichází, takže ano.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji. Já navážu na to, že jste říkal, že naše úvahy jsou mim. No, ona ta vaše odpověď ve stylu může za to růst ceny ropy na světových trzích a vyřešíme to regulací marží u našich stojanů, tak to musím označit za excelentní ekonomickou úvahu teda v tomhletom případě. Samozřejmě, že my to máme spočítáno, máme spočítány dopady. Vy jste si nevšiml, že to není na rok, tento návrh, je to jenom na čtyři měsíce, skutečně i ten výběr ze spotřební daně se částečně kompenzuje zvýšeným výběrem z DPH, pokud ty ceny dále porostou. Nicméně žádné řešení konkrétně jsme se od vás nedozvěděli. Vy jste kritizoval nás, že naše vláda to udělala pozdě, špatně, ale sám s žádným řešením nepřicházíte.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády. Mezi tím přečtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Veronika Kovářová od 15 do 17 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Jan Richter od 14.30 z pracovních důvodů.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, nevím, jestli jsem to dobře pochopil. Vy jste zpochybnil vlastně, že ten nárůst těch cen není globální. Tak nevím, jestli jsem tomu dobře rozuměl, ale snad to tak nebylo. Já myslím, že každý ví, že ten nárůst je globální, že to řeší Evropa a že jednotlivé státy uvolňují i zásoby ropy. Takže ta situace je neporovnatelná, jak to bylo za vás, ano, kdy v podstatě ta cena přesáhla 50 korun a na té úrovni se držela týdny, a tehdy jste k žádným razantnějším krokům nepřistoupili. Takže my samozřejmě jsme reagovali rychle a ten monitoring proběhne velice konkrétně už od pondělí. Ale samozřejmě ten monitoring na úrovni státní firmy ČEPRO a Ministerstva financí už probíhá.

Takže já chci jenom ujistit Poslaneckou sněmovnu i veřejnost, že vláda situaci průběžně vyhodnocuje, že není potřeba propadat nějaké panice a že pokud by došlo k výraznějšímu narušení trhu, tak samozřejmě určitě je tady namístě i spolupráce s evropskými partnery a s Mezinárodní energetickou agenturou, abychom mohli eventuálně udělat nějaké další stabilizační opatření. Takže nejsou žádné obavy namístě. Lidi, ano, nakupují do zásoby. My si myslíme, že to není potřeba. (Předsedající: Čas, pane premiére.) A deklaruje to samozřejmě ta vyšší spotřeba, nebo vyšší výdej čepra o 80 %, jak jsem o tom mluvil.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu předsedovi vlády. S další interpelací vystoupí poslanec Martin Kupka, který byl vylosován na třetím místě. Připraví se poslankyně Anežka Nedomová.

 

Poslanec Martin Kupka: Jenom na úvod podotknu, že před čtyřmi lety se právě podařilo udělat poměrně razantní kroky, které vedly k tomu, že jsme opravdu zastabilizovali ceny pohonných hmot, a to zcela prokazatelně, a měli jsme je dlouhodobě jedny z nejlevnějších v Evropě. A teď k mému dotazu.

Právě dneska si připomínáme 27. výročí vstupu České republiky do NATO. Vidíme, že Rusko každý den zabíjí nevinné lidi na Ukrajině, že eskaluje situace na Blízkém východě. To všechno nepochybně jsou důvody, proč máme být velmi pevně ukotveni v Severoatlantické alianci. A to také znamená, proto se na tom dohodli i všichni ostatní spojenci, že budeme posilovat výdaje na obranu, na 3,5 procenta na základní obranu a 1,5 procenta na mezioborovou investici v následujících deseti letech.

A co na to říká vláda Andreje Babiše? No, přesně pravý opak. Včera sebrala právě na obranyschopnost 21 miliard korun, další stovky milionů na bezpečnostní služby. Tohle všechno jsou jednoznačně negativní zprávy. A minulý týden také Andrej Babiš čelil ráznému vzkazu velvyslance Spojených států, abychom dodržovali spojenecké závazky a neriskovali. A nejde teda v žádném případě jenom o nějakou dohodu jedné vlády, ale o závazek, který sdílí všichni spojenci.

Tak já se chci zeptat, pane premiére abychom neměli slabého předsedu vlády, proč tímto způsobem hazardujete s naší bezpečností? Rád bych se zeptal, co budete pro větší bezpečnost České republiky dělat. Přece nemůžete lhát českým lidem, že se staráte o jejich bezpečí, když děláte prokazatelně pravý opak a berete peníze na obranyschopnost České republiky. Jasná otázka. Co budete dělat, abychom dostáli našim spojeneckým závazkům a skutečně se postarali o bezpečnost lidí v České republice?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, pan předseda ODS se tváří jako by nebyl z ODS. Ne? A vlastně pokračuje v té rétorice lhal jsem včera, lhal jsem, jsem předseda ODS. Tak, pane předsedo, tohle jsou výdaje na obranu od roku 1993 do 2026. (Ukazuje graf.) Vaše ODS vždy brala peníze obraně, jo. V roce 2006 byly výdaje na obranu 55,7 miliardy a vždycky jste je seškrtali. A my jsme od vás zdědili v roce 2014 - 42 miliard jsme zdědili! Dokonce vy jste ještě v roce 2022, když ten rozpočet byl ještě náš, tak jste ještě v roce 2022 seškrtali 5,5 miliardy, ano. Pět a půl miliardy!

A víte, jak proběhlo to jednání mezi Stanjurou a paní Schillerovou? Tehdy jste nás vydírali a řekli, jo, my ten pozměňovák Metnara odsouhlasíme, když ulevíte našim kámošům z hazardu. Jo, takhle to je.

Prosím vás, vy si nedělejte starosti o to, co tady vzkazuje pan velvyslanec. nevím komu, já jsem ho neviděl tento rok, já jen vím, že jsem telefonoval s panem prezidentem Trumpem 26. 12., pan Macinka s ním mluvil opakovaně, když byl ve Spojených státech. Takže my samozřejmě ohledně výdajů, které vy jste plnili jenom tím, že jste manipulovali výkaz předplateb, a ty předplatby za F-třicetpětky, které už bohužel nemůžeme zrušit, tak ty jste manipulovali ještě v roce 2024, abyste vykazovali ta procenta. A celkově jste měli na zálohách asi 71 miliard. Takže ty výdaje v podstatě jsou na úrovni ostatních členských států. Když se podívám na tabulku GDP 25 (2025?), tak ano, Itálie má 2,01, Kanada stejně, Slovinsko, Albánie a tak dále. Takže já tam nevidím žádný problém.

Problém je hlavně to, že vy jste se na té obraně chovali stejně jak v minulosti, takže je tam strašně moc podezřelých zakázek. A historicky na obraně se vždycky kradlo, jo. Kdysi předseda KDU-ČSL, ano, můžeme se podívat, co tam všechno bylo. Já tady mám celý seznam těch různých pandurů a CASA a černé fondy na štábu a tak dále, jo. Takže o tom si můžeme tady dlouho povídat, jak to všechno bylo v minulosti.

No, a ta vaše starost samozřejmě teď je dojemná. Vy jste to neplnili a teď vlastně pokračujete v té rétorice, která byla (po) celou vaši vládu, vy jste v rámci vaší vlády tady strašili válkou a mluvili o Ukrajině. Mluvili jste o tom, že přijdou sem ruské tanky a že mi zavolá Putin, v tom vy stále pokračujete a není s vámi normální řeč. Jo, to vaše vystoupení je stále dokola. Jako já vám můžu tady přečíst, teď je na sítích krásné video s bývalým panem premiérem Fialou a s paní Černochovou, ty kuchyně za 66 milionů od toho vašeho ódésáka, jo, je to strašně vtipné. Nevím, kdo dělá ta videa.

A já mám tady celkově asi... Kolik to je? Dvacet čtyři... (Listuje v podkladech.) Třicet jedna podivných zakázek. A můžu vám je všechny tady číst, ano, jak se schvalovalo, jak to bylo netransparentní, jak se nesoutěžilo a je toho strašně moc. Takže já doufám, že to někdo konečně všechno vyšetří. A my říkáme ano, my budeme řešit závazky v rámci NATO. My to rádi panu prezidentovi Trumpovi vysvětlíme a nemáme s tím žádný problém. Je navýšení výdajů na obranu meziročně o 14 miliard. A tím, že stoupá HDP, stoupají i ty výdaje. A pro nás samozřejmě i pro příští rozpočet bude zdravotnictví na prvním místě, ale samozřejmě i vojáci. Těm vojákům jste vlastně ani nedali ty příjmy, to si vzpomněla paní Černochová až vlastně půl roku před volbami. Takže my určitě naši armádu podpoříme. A není potřeba mít žádné nějaké starosti, co vlastně by se stalo a určitě (čas) to rádi našim spojencům vysvětlíme. Já s panem generálním tajemníkem NATO si často píšu esemesky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, ani se nemusím ptát, že pan poslanec už je u mikrofonu.

 

Poslanec Martin Kupka: Jak se pozná slabý premiér? Že neodpovídá na otázky, ale jenom útočí a dívá se do minulosti. Zase jenom snůška nesmyslných lží a útoků. Tak jenom připomenu, že právě za naší vlády se podařilo poprvé naplnit ten závazek výdajů dvě procenta na obranu, tedy závazek, který držíme vůči spojencům nejenom v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Já tu svoji otázku znovu zopakuju, protože jsme na ní nedostali ani trochu odpověď. Co budete dělat, abychom splnili závazky vůči spojencům? A nemůžete se jenom vymlouvat. Prostě co se týče těch výtek o nesoutěžení, no tak to míříte do vlastních řad k nynějšímu ministrovi vnitra, někdejšímu ministrovi obrany Metnarovi, který fakt nesoutěžil. Proto jsme také doháněli ty historické dluhy. A ty kuchyně, jestli se nepletu, tak ten člověk si (nesrozumitelné) SPD než odkudkoliv odjinud, aspoň podle veřejných zdrojů.

Ale zpátky k těm základním dotazům. Znovu se ptá a vyzývá i americká ambasáda a američtí spojenci. Prostě (čas) máme dodržovat závazky. Co uděláte, abychom je dodržovali?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. A zatím, než se dostane ke slovu, tak od 16 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá poslankyně Gabriela Sedláčková, od 15 hodin z pracovních důvodů poslankyně Helena Válková.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Slabý premiér, už si vyměňte tu komunikační kartu, už to je jako trapné. Vy jste měli premiéra, který vybíral jídelníček, když byla zahraniční návštěva. To je všechno, co jsme identifikovali na Úřadě vlády, co tam dělal za ty čtyři roky, když už jsme tedy u toho. (Poslanec Kupka na znamení nesouhlasu bouchá do lavice.) No klidně můžete bouchat jako... Vy máte smůlu, že vy lžete stejně jak Fiala. To je váš problém, že vy v tom pokračujete. A ty aféry Dalík a tyhle historické věci, to bylo za koho? To nebylo vaše? To nebyla vaše ODS? Vy všichni nesnášíte Trumpa, ne? Vy jste ho všichni hejtili. Vy jste všichni fandili demokratům, ne? Všichni, celá vaše opozice. (Poslanec Kupka nesouhlasí.) Jak to, že ne? Vy jste se nám vysmívali, že nosíme nějaké čepice, když to nebyla jeho čepice, ale bylo to silné Česko. Takže já nevím proč vy máte takovou starost? My to vysvětlíme Trumpovi rádi. Rádi to vysvětlíme Trumpovi a už jsme mu to i vysvětlili, že co se tady dělo na obraně. Jak jste vybírali ty tanky? Nejdřív jste si nechali darovat nějaké staré šunky třicetileté, z toho jedna byla totálně na šrot. A proč? Abyste nesoutěžili, abyste neoslovili americký Abrams jak Poláci, a tak dále. F-třicetpětky jste taky nesoutěžili. Takže je tady velké podezření na podivné zakázky. Ano, a my samozřejmě budeme plnit naše závazky vůči NATO, mechanizovanou brigádu. Proč jste změnili vlastně tu strategii armády? Proč prostě tam dali ty F-třicetpětky, když předtím tam nebyl určen typ letadla? Nedělali jste na to soutěž, nedělali jste to a je to velice podivné všechno a samozřejmě (Váš čas, pane premiére.) všechno to jenom rezultovalo do stamiliardových zisků nějakých zbrojařů.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslankyně Anežka Nedomová a připraví se pan poslanec Štěpán Slovák, který byl vylosován na 5. místě. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Anežka Nedomová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na Vás ve věci návrhu zákona o takzvané transparentnosti zahraničních vazeb, jehož text se v posledních dnech objevil ve veřejném prostoru.

Podle dostupného znění tedy je návrh formulován velmi široce. Povinnostem by mohl podléhat prakticky každý subjekt, fyzická osoba, organizace anebo i instituce, který má zahraniční vazby a zároveň působí ve veřejném prostoru. Ten přitom zahrnuje například vzdělávání, výzkum, analytickou činnost či občanské aktivity, ale i malé spolky. A ty přitom často zajišťují veřejnostní podporované agendy od pomoci rodinám nedonošených dětí přes ochranu práv spotřebitelů proti takzvaným šmejdům až po potravinové banky. Zákon by tak mohl dopadnout nejen na neziskové organizace, ale také na univerzity, výzkumné instituce, think tanky, firmy či jednotlivce spolupracující se zahraničními partnery nebo přijímající zahraniční financování.

Takové subjekty by se tedy musely registrovat u Ministerstva spravedlnosti a poskytovat detailní informace o své činnosti a financování, přičemž sankce mohou dosahovat až 15 milionů korun. Autoři návrhu tvrdí, že jde o obdobu amerického zákona FARA. Ten se však často vztahuje pouze na osoby nebo organizace jednající jménem zahraniční vlády či politické strany s cílem ovlivňovat politické rozhodování. Musí existovat vztah agend zahraničí. Zadavatel a stát musí prokázat, že někdo jedná na jeho pokyn. Naproti tomu český návrh pracuje s velmi široce definovanými zahraničními vazbami, takže povinnost registrace může vzniknout už jen proto, že organizace přijme zahraniční podporu a působí ve veřejném prostoru. Pane premiére, tedy Česká republika je otevřená země, jejíž univerzity, firmy i občanská společnost běžně spolupracují. A má otázka zní: jste ochoten zaručit, že nepodpoříte legislativu, která by vedla ke (čas) stigmatici občanské společnosti? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za dotaz. No, já myslím, že tahle věc (je) samozřejmě teď velice populární v mediálním prostoru a samozřejmě velkou roli v tom hrají média, která určitě některá nejsou objektivní, ale to není nic nového. My jsme se v souladu s programovým prohlášením vlády našim občanům zavázali k tomu, že zprůhledníme financování neziskových organizací, které čerpají prostředky z veřejných rozpočtů nebo zahraničních zdrojů. Všechny finanční toky budou veřejně přístupné, to taky naplňujeme. A určitě to není připravováno po vzoru Ruska, jak se snaží tady někdo namluvit veřejnosti. Je to nesmysl a my to důrazně odmítáme. Není to žádný zákon o zahraničních agentech, ale o zprůhlednění financování ze zahraničí. Ten zákon nijak nevede ke stigmatizaci a nálepkování. Nikdo nebude muset být povinně jakkoliv označován za agenta ani nic podobného. To je naprostý nesmysl a nic takového ten návrh neříká.

To, že neziskovka s politickou agendou bude transparentně vykazovat toky ze zahraničí, nepovede k její likvidaci, jak je nám podsouváno. Je to nesmysl a tento narativ šíři ti, kdo se toho nejvíc bojí.

Je zajímavé, že samozřejmě ten samý Seznam - a to samozřejmě všichni vědí, vážení spoluobčané, že dneska nejvíc manipulují titulky Novinky a Seznam, to je jedna parta pana Lukačeviče - a ten Seznam psal o ruském vlivu a hybridních hrozbách a teď démonizuje návrh zákona, který by tento vliv mohl odhalit. Na návrhu zákona pracuje skupina poslanců: Radek Vondráček, Libor Vondráček. A podstatou zákona bude, že se subjekty s politickou agendou, které pobírají peníze ze zahraničí, musí registrovat do veřejného rejstříku a vykázat od koho a na co peníze jdou. Cílí na neziskovky, think tanky, média, aktivisty, kteří berou peníze ze zahraničí a snaží se ovlivňovat českou politiku a veřejné mínění. Můžeme si tady povídat, co všechno bylo za USAID, co Trump vlastně zrušil. Tak si představte think tank, který dostává miliony od zahraniční nadace. Píše analýzy doporučující konkrétní politická rozhodnutí a lobbuje za ně u českých ministrů. Podle tohoto zákona by musel transparentně uvést, kdo ho platí a na co ty peníze jdou.

Dětské kroužky, vesnický fotbal ani sdružení včelařů tam opravdu nespadají a ty politiku nedělají. Do médií unikla pracovní verze dokumentů. Je vidět, že Deep State ještě stále je velký a rozsáhlý. Tolik let budovaný Deep State, takzvaný politický kartel - doporučuji si přečíst Martinka co to napsal 10. října 2021.

A ta verze se ještě bude měnit. Takže ten návrh ještě ani nebyl předložen a už je tady hysterie. Kritika širokých pojmů je legitimní a přesně proto zákon ještě není hotový a nebyl nikam předložen.

Debata o přesném vymezení pojmů o tom, kdo přesně bude mít povinnost vykazovat toky o výši sankcí a mechanismu vymáhání, to vše teprve proběhne. Nikdo nechce zákon, který by administrativně zatěžoval firmy, univerzity nebo výzkumné instituce za vědeckou spolupráci. Cílem je transparentní rejstřík pro ty, kdo ovlivňují českou politiku a veřejné mínění v zájmu zahraničních zadavatelů a tuto činnost vydávají za něco jiného.

A tady je teďka obrovská kampaň, jak to samozřejmě umí vždycky Seznam systematicky dělat na pani Vachatovou - ano, paní Vachatová je mou poradkyní a ja ji pověřil prací na tomto zákonu s jediným úkolem: hlídat, aby šlo skutečně jen - (Předsedající: Čas, pane premiére.) - o rejstřík bez nálepek a bez ideologie.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji předsedovi vlády a táži se paní poslankyně, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku? Vidím že přichází k mikrofonu. Mikrofon je váš.

 

Poslankyně Anežka Nedomová: Děkuji moc za odpověď a já se jenom tedy doptám, jak tedy bude vláda rozlišovat mezi skutečnými bezpečnostními riziky zahraničního vlivu a běžnou mezinárodní spoluprací občanské společnosti, která je tedy nyní tím návrhem zákona zatížena registrací a hrozbou vysokých sankcí? A proč tedy současně omezujete rozpočet zpravodajských služeb, které mají právě ochranu před cizím vlivem v popisu práce a v minulosti jste protestovali proti zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, tak jakož deklarovaný cíl je tedy stejný? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže ještě abych dokončil tu paní Vachatovou. Je teďka útok - ten tady dokonce někdo chce svolat tady výbor a Bezpečnostní radu státu. No, musím se smát.

Já chápu, že Deep State je v panice. Budovali jste ho tolik let a teďka někdo se snaží to celé rozkrýt. Takže paní Vachatová dělá přesně to, o co jsem ji požádal. A ta kampaň médií je nechutná. Je nechutná. A mimochodem, my to přece tady budeme diskutovat. Tam je nějaký návrh něčeho, my jsme to ještě - ani vláda - ani neprojednali. To je zajímavé, že někdo to někam pošle a už hned je to venku. To víme, že Seznam má dlouhé prsty. Já jsem se vždycky dozvídal od jednoho redaktora - nebo my jsme se dozvídali, moji advokáti, o Čapím hnízdě vždy ze Seznamu. Takže to je mocná instituce, která samozřejmě tady je schopná dělat kampaně na lidi.

No a o těch službách, prosím vás, na to si můžeme udělat speciální schůzi. Jak rozvědka zneužívala (?) web. Moje odposlechy - jak tam kradli. Ne, to jsou veřejné informace. Stovky milionů v keši nosili v taškách. Můžeme si povídat o kampeličce, kdo za tím byl, jaké to bylo. Takže naše služby by měly hlavně hlídat korupci. Korupci by měli hlídat hlavně. To je dobře, že občas zatknou nějakého špiona, to je skvělé, ale máme jít na to tak - za nás - tím způsobem, že mají hlídat korupce a hlavně je nebudeme zneužívat. A taky se těším na debatu o rozkrádaní IKEMu a roli GIBSu, takže - (Předsedající: Čas.) - to je samozřejmě velká debata a určitě rádi se k tomu vrátíme.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Štěpán Slovák, který byl vylosován na 5. místě a připraví se poslankyně Renáta Zajíčková.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Hezký dobrý den, pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme tady byli obviněni s kolegy z ODS, že jsme fanoušci Demokratické strany, tak já bych to chtěl vyvrátit. Navíc já mám vztah i k Donaldu Trumpovi - ten, že je to jediný kraj, ve kterém Donald Trump byl, a to je Zlínský kraj. Takže minimálně v tomto Donald Trump má alespoň trochu vkusu.

Ale teď jdeme k té nové nemocnici v Praze, kterou pan premiér často propaguje. Chtěl bych se zeptat ohledně financování, jak předpokládá, že bude tahle velká zásadní investice financována? Jestli zvažuje i nějaké zapojení v případě, co se týká financování soukromého sektoru nebo celá ta nemocnice bude stavěna a placena ze státního rozpočtu?

Ten nápad mi připadá dobrý na výstavbu nemocnice v Praze, ale samozřejmě nese s sebou i nějaká úskalí. Jedno z těch úskalí se teď objevuje často v médiích a to se týká vcucnutí lékařů právě do této velké, nové, moderní nemocnice - což může být právě problém pro další pražské nemocnice, respektive pro regionální zdravotnictví, kdy zejména v příhraničních oblastech právě třeba nedostatek u některých specializací pozorujeme. Tak jaké bude řešení toho vcucnutí těch lékařů do nemocnice a jestli to nebude mít potom dopady na to regionální zdravotnictví? Tedy financování a vcucnutí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A prosím o vystoupení pana předsedu vlády Andreje Babiše. Slovo má tedy pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Právě naopak. Protože nejhezčí nemocnice v Praze je IKEM. Já jsem to včera navštívil, IKEM. Za naší vlády jsme schválili investici 1,3 miliardy do nového pavilonu transplantace a kardio. A je to úžasná investice.

No a když se podíváme, jak vypadají všeobecní fakultní nemocnice, jak vypadá Thomayerka, jak vypadá Bulovka, jak vypadá Karlák a Královské Vinohrady - tak to je skutečně obrovská ostuda. Tam pracují skvělí lékaři a samozřejmě zdravotnický personál a určitě by si konečně zasloužili takové nemocnice jako jsou v Plzni nebo v Olomouci nebo Masarykův onkologický ústav nebo dokonce i v Liberci nebo v Hradci Králové a dalších. Takže tady si myslíme, že je škoda - a že je nejvyšší čas se na to připravit.

Je jasné, že naše vláda to určitě nebude schopna zrealizovat, protože je to projekt, který je strašně náročný. My jsme jmenovali Mgr. Pavla Scholze vládním zmocněncem pro projekt výstavby nové fakultní nemocnice a transformace pražských fakultních nemocnic. Je to samozřejmě ve fázi odborné a analytické přípravy. Ten projekt je řízen na úrovni předsedy vlády a já samozřejmě jsem tam jenom manažer, který to organizuje, ale samozřejmě analýzy, které části Bulovky a Královských Vinohrad a Karláku, jak to bude, tak do toho jsou zapojeni samozřejmě i lékařské společnosti a další.

My musíme začít od místa. My jsme se včera potkali s panem Portlíkem, vaším místopředsedou, a paní Udženija a řekli jsme si, kdo jaké pozemky má. To znamená stát jako Úřad pro zastupování státu věcí majetkových a magistrát. A i vaši kolegové z ODS i my máme velký zájem na tom, abychom v podstatě tuhle nemocnici zrealizovali. Magistrát nám slíbil, že když přesně definujeme ty metry, že tam musíme ještě udělat nějaké opatření, možná někomu se to může zdát směšné, ale například 30 milionů investice do nového radaru v Kbelích umožní, aby výška těch budov byla vyšší například. Ano.

Takže my jsme se domluvili na tom, že ÚZSVM a magistrát - proběhne to jednání, my definujeme ty metry a potom budeme jednat, jakým způsobem by se to vyměnilo nebo jak bychom se mohli k těm pozemkům jako stát, jako investor dostat. Takže ta jednání probíhají a předpoklad té nemocnice z hlediska lůžek může být v rozmezí 800 až 1 300 lůžek, a to samozřejmě v závislosti na výsledcích té připravované restrukturalizace současné pražské nemocniční sítě.

Je jasné, že IKEM a Thomayerova nemocnice do toho nespadají. Homolka a Motol, ano, má teď jednoho ředitele. Tam se otvírá onkocentrum koncem srpna, takže ty také jsou v té koordinaci, ale tam se nepočítá se žádnými změnami.

Takže v závislosti na té analýze to vypadá, že asi bude potřeba kolem 350 metrů čtverečních, a ještě je tam to výškové omezení. Takže odborný tým vybraných pražských fakultních nemocnic pod vedením docenta Votruby, co je můj poradce ze Všeobecné fakultní nemocnice, tak se připravuje kapacitní studie, která zohlední demografický vývoj a potřeby zdravotních služeb v Praze i v návaznosti na síť zdravotnických zařízení v České republice v horizontu 5 až 10 let. A samozřejmě je to projekt náročný. V minulosti jsme měli takový, projekt postavit onkologickou nemocnici, ale...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas, pane premiére... Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku? Vidím, že přichází. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Děkuju, pane premiére. Vy jste to začal slovy právě naopak, tak já jenom, abych to uvedl na pravou míru, tak já tomu projektu nové nemocnice také fandím. Jenom jsem se ptal na ty věci ohledně financování, protože by mě zajímalo, jestli ta nemocnice potom bude fakultní, nebo třeba ta nemocnice bude vojenská. Tyhle otázky si s kolegy klademe, takže proto jsem mířil i na to financování, a právě proto, aby třeba se to nedotklo i té dostupnosti zdravotních služeb v regionech, pokud se ti lékaři přesunou do té nové nemocnice, ale předpokládám, že to budou věci, které bude řešit tým pod vedením pana magistra Scholze, který je zároveň náměstkem na ministerstvu, takže myslím, že by tenhle projekt on jako takový posunout mohl. Ale přiznám se, že sem nedostal tedy odpověď na ty dvě otázky, co se týká alokace lékařů, jestli máte nějaké řešení, jak to vyřešit... (Předsedající: Čas, pane poslanče!) To je jeden bod. A druhý, ten předpoklad financování projektu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ohledně alokace lékařů, tak samozřejmě oni jsou u toho a my na to dohlédneme a budeme to řídit. Protože pokud - doufám, že to nastane - otevře se onkologie v Motole za 5 miliard, prodražená o 1,5 miliardy, vícenáklady, tak co se stane? Motol bude shánět onkology po Praze. A to my chceme nějakým způsobem organizovat, ne že to bude nějaký volný boj o lidi. Takže lékaři jsou u toho jednoznačně a já myslím, že si zaslouží podstatně lepší prostory. Znovu opakuji, jděte se podívat na IKEM, jak to tam vypadá. Je to tam úžasné. A my teď to budeme financovat, ty náklady jednak na tu analýzu, a jednak asi na ten projekt ze státních prostředků. Ale já si myslím i pan ministr zdravotnictví, že nejlepší způsob financování by byl PPP. Můžeme se podívat na Slovensku v Borech, Penta postavila novou nemocnici za 300 milionů euro. Projektovali to tři roky, stavěli to tři roky a samozřejmě soukromé firmy přece jenom fungují podstatně lépe než stát. Takže může to být preferovaná varianta a my si myslíme, že těch zájemců o PPP projekt by mohlo být vícero. I tady dvě české firmy postavily velké nemocnice, nové nemocnice, paradoxně hlavně tedy na Slovensku. A samozřejmě je to i debata o tom, jestli ten pozemek, protože tady všichni se tváří, jak budeme navyšovat ta procenta HDP na obranu, ale všichni vymýšlejí, jak to vykázat. (Předsedající: Čas, pane premiére.) Tak například kdyby ta nemocnice měla nějaký kryt a nějaké zázemí v případě války, a se domluvíme, tak celé se to může vykázat na ta procenta na HDP, co váš kolega tady o tom mluvil.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslankyně Renáta Zajíčková, která byla vylosována jako šestá, a připraví se paní poslankyně Helena Langšádlová.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý den, pane premiére. Úplně jenom krátce. Jsem ráda, že vnímáte, že soukromé firmy, soukromé vlastnictví je to, co vlastně drží tuhletu zemi nad vodou, a nechme tedy tomu soukromému vlastnictví co nejvíce prostoru pro to, aby mohl pracovat, a nezestátňujme firmy, kdy to nebude vhodné.

K mému dotazu. Z vašeho nedávného vystoupení na plénu Poslanecké sněmovny vyplynulo, že se chystáte pravděpodobně udělat změny v pravidlech týkajících se psychomodulačních látek. Mluvím konkrétně o kratomu.

Jenom připomenu, co to jsou psychomodulační látky. Ve Wikipedii se píše, že to jsou psychoaktivní látky, které mají nízké zdravotní a společenské riziko, proto můžou být pod přísnou regulací volně prodávány pro lidskou potřebu. A právě proto, že je tady ta podmínka regulace pro to, aby to bylo tedy zdravotně nezávadné, tak vláda Petra Fialy v minulém volebním období přistoupila k zpracování zákona o psychomodulačních látkách, který byl Poslaneckou sněmovnou přijat. Díky tomu byla nastavena jasná pravidla a ta pravidla právě znemožňují nezletilým dětem, čili dětem do 18 let, kratom kdekoliv a jakkoliv legálně získat. Zákaz prodeje kratomu je jasně dán mladým lidem do 18 let, navíc je přesně regulováno, kde a za jakých podmínek se kratom může získat.

Důležité je také říci, že součástí vymáhání tohoto pravidla jsou i sankce, včetně zavedení dvou nových trestních činů v trestním zákoníku.

Pokud tedy máte v úmyslu tento záměr nebo toto nastavení nějakým způsobem měnit nebo přenastavit, tak je potřeba vnímat, že na tomto nastavení - (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) - ano - se shodli vlastně všichni. Nedořeknu to tedy, uteklo to. Otázky pošlu písemně?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Můžete. Ještě máte potom doplňující otázku.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Ještě mám čas, tak já rychle řeknu otázky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Doplňující potom, teď už ne. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za dotaz. Ano, jak jste o tom mluvila, paní poslankyně, tak do českého práva byla vložena novela zákona o návykových látkách 167/1998, účinná od 1. ledna 2025 jako zvláštní režim pro psychoaktivní látky s nízkým zdravotním a společenským rizikem. Stalo se to vyhlášením nařízení vlády číslo 456/2025 (?) Sb., o seznamu psychomodulačních látek, které bylo publikováno 11. listopadu 2025 a nabylo účinnosti 12. listopadu 2025. Na seznam byly uvedeny jak kratom - Mitragyna speciosa, tak kratom extrakt.

Česká republika je jediným státem nejen Evropské unie, ale i na světě, který se rozhodl vytvořit speciální kategorii psychoaktivních látek, které nebudou podléhat mezinárodnímu regulačnímu rámci návykových látek ve smyslu úmluv OSN. De facto vznikla nová závislostní kategorie pro osoby starší 18 let, v závorce, nezatížená spotřební daní, podobně jako tabák či alkohol.

Aplikační praxe vymáhání práva a zdravotní data ukazují, že z tohoto uchopení kratomu plyne celá řada rizik. V roce 2025 je Policií České republiky registrováno 17 úmrtí ve spojení s intoxikací kratomem, nejčastěji v kombinaci s alkoholem, psychoaktivními léky a jinými návykovými látkami. Česká republika se stala habem dovozu kratomu do EU. V roce 2025 bylo jen z třetích zemí dovezeno téměř 500 tun této látky.

V České republice je kratom dále zpracováván a navzdory zákazu vyvážen mimo území České republiky do jiných států EU - upozornění jiných států v systému včasného varování Rasff. 18 evropských zemí má kratom na seznamu návykových látek, v ostatních zemích je regulován nejčastěji prostřednictvím potravinových regulačních nástrojů. Narůstá počet osob, které v důsledku závislosti na kratomu vyhledávají léčbu. Při detoxikaci jsou užívány buprenorfiny, obdobně jako u jiného typu opiátové závislosti.

Samotný fakt zařazení kratomu do kategorie PML nesnižuje ani jeho dostupnost ani jeho rizika. Před zařazením kratomu do PML neproběhl v České republice plnohodnotný risk assessment, zejména s ohledem na jeho závislostní potenciál. EFSA - to je ta evropská federace - konstatuje u kratomu riziko závislostí, orgánovou toxicitu - játra, ledviny - a nejistoty, které neumožní odvodit bezpečnou dávku. U kratomu absentují nástroje terénní detekce a nejsou stanoveny žádné limity pro míru ovlivnění, například v kontextu řízení vozidel.

Samozřejmě o kratomu, že by měl být přeřazen, mám tady poznámku, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti se návrh přeřazení kratomu z kategorie psychomodulačních látek do kategorie zařazených psychoaktivních látek jeví jako proporcionální a nezbytné opatření k ochraně veřejného zdraví, zejména dětí a mladistvých, a jako nástroj, který přiblíží Českou republiku k regulační praxi převážné většiny zemí Evropské unie a sníží doprovodná zdravotní, ekonomická a reputační rizika pro Českou republiku.

Já jsem měl k tomu několik jednání za přítomnosti pana Béma i naší protidrogové komise, za účasti policejního prezidenta a šéfa protidrogovky, a mám názor, že je to špatně. Ministerstvo zdravotnictví říká, že všichni dobře víme, jak negativní dopady na zdraví obyvatel má konzumace alkoholu, která přináší obrovské negativní finanční dopady pro zdravotní a sociální systém. Přestože jde o regulovaný trh s touto látkou, platí pravidla pro omezení dostupnosti alkoholu do 18 let. Takže jsem se s tím seznámil.

Já jsem si původně, když jsme tady kdysi o tom vedli debatu, myslel, že jde jenom o ty automaty, které jsou při školách. (Předsedající: Čas, pane premiére.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji předsedovi vlády a táži se paní poslankyně, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku? (Poslankyně Zajíčková: Ano.) Prosím.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Děkuju. On pan premiér mi na některé otázky odpověděl, takže za to moc děkuju a budu moc ráda, když to dál budete, pane premiére, konzultovat a diskutovat s odborníky. Přesto dvě otázky.

První je, jak vláda, kontrolní orgány a orgány vymáhající právo, zejména Policie České republiky, postupují ve vymáhání nové regulace psychomodulačních látek a v potírání jednání, které novou regulaci nerespektují.

Druhý dotaz, u kolika případů nelegálního jednání bylo dosud zahájeno vyšetřování, zahájeny úkony trestního řízení a zahájeno trestní stíhání. Konkrétně jde o § 251a § 286a trestního zákoníku.

Připomínám, že účinnost toho zákona de facto platí teprve od ledna letošního roku, takže to je velmi krátká doba. Já bych se moc přimlouvala, abychom to nejdříve nechali chvíli plynout, pak to vyhodnotili, a teprve na základě toho přijali eventuálně nějaká opatření. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ano, je to čerstvé opatření, samozřejmě. Já jsem nedávno měl zážitek, kde jsem viděl, kolik obchodů s Cannabisem máme mezi mostem Karla IV. a Staromákem. Je to strašná ostuda, kolik těch turistů jsou podvedeni a končí na jipkách v pražských nemocnicích. Takže o tom jsme taky mluvili.

No, já to beru a myslím, že všichni máme zájem, aby to neohrožovalo naše děti ani mládež a ostatní. Takže už to, že jsem jmenoval šéfem té rady proti závislostem bývalého - anebo nevím, jestli je ještě člen ODS, já jsem se ho na to neptal - pana Béma, doktor Bém, tak určitě je to odborník a děláme to objektivně. Takže my určitě k tomu jsme připraveni s vámi o tom diskutovat a vyměnit si informace. Ale faktem je, že máme tady nějaké zvláštní postavení, kde nás ostatní členské státy na to upozorňují, že je to špatně.

Takže my budeme v pondělí na vládě projednávat zařazení látky HHC do toho seznamu - ta taky v minulosti způsobila řadu intoxikací - na seznam návykových látek, abychom konečně tedy dostáli mezinárodním závazkům a klasifikace této látky přesně odpovídala podmínkám evropského trestního práva a nevystavovali jsme tak Českou republiku finančním postihům ze strany Evropské unie. Takže, my jsme k tomu otevřeni, určitě bude příležitost i tady o tom společně diskutovat a rádi si vyslechneme vaše názory. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Helena Langšádlová, která byla vylosována jako sedmá. Připraví se poslanec Karel Haas.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, já se na Vás obracím v otázce čínských tržišť, například Temu. V tuto chvíli se vás chci zeptat, jak se daří v této oblasti ochrana českých spotřebitelů s ohledem na zboží, které se sem dostává, jak se daří vybírat daň z přidané hodnoty, která je uvalena i na malé balíčky od roku 2021, a jak se daří chránit české podnikatele? Já jsem rozhodně zastáncem konkurence, ale to, čemu my vystavujeme české obchodníky a české podnikatele, to není konkurence, to je nekalá soutěž. Víte, pane premiére, že Čína dotuje tento dovoz? Víte, že je to se záměrem poškodit evropskou ekonomiku a evropské firmy? Jakým způsobem, pane premiére, chystáte - nějakými opatřeními - české, ale i další firmy bránit, jak na evropské, tak na národní úrovni? Já bych opravdu chtěla vědět, jaké kroky se chystají, protože v tuto chvíli to pro Evropu znamená obrovskou ztrátu pracovních míst, obrovské poškození evropských firem, protože se jedná ročně o 4 miliardy balíčků. To není marginální problém, to je opravdu závažný ekonomický problém. Je to 10 balíčků na jednoho obyvatele Evropské unie, to znamená, v České republice se jedná o vysoké desítky milionů balíčků. Já chápu spotřebitele, já chápu to, že si někdo koupí balíček, ale také si musíme uvědomit, jaké ekonomické a další dopady to má na nás na všechny a jak konkurujeme a naše firmy mají konkurovat Číně, která to nechává zčásti vyrábět v lágrech, nemá žádné ekonomické standardy, standardy v oblasti životního prostředí ani v sociální oblasti, jakým způsobem k tomu přistoupit, tak aby tady nekrachovaly další firmy.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže děkuju za dotaz, děkuju, že jsem se mohl ve svém věku zase něco naučit, protože když jsem se ptal kolegů, co je to Temu, tak já jsem to nevěděl. A možná se mi budou všichni smát, ale je mi to jedno. Takže děkuju, že jsem se to dozvěděl.

Čínské balíky - no, víte, jak vznikla Zásilkovna, ne? Kdyby naše pošta je dělala, tak by teďka nebyla na bankrot, než vybereme konečně generálního ředitele. Ale k Temu. Takže Ministerstvo průmyslu a obchodu věnuje působení Temu pozornost z hlediska podnikatelského prostředí a možné nekalé konkurence, ochrany spotřebitele i on-line prostředí.

Pokud jde o ochranu spotřebitele, Česká obchodní inspekce věnuje kontrole elektronického obchodování soustavně pozornost a výsledky této činnosti pravidelně prezentuje na svých webových stránkách. Současně je třeba zdůraznit, že Česká obchodní inspekce není jediným orgánem dozoru, který může kontrolovat dodržování předpisu ze strany Temu. Čoika provedla kontrolu Temu spolu s dalšími on-line tržišti, jejíž cílem bylo ověřit plnění zákonných povinností. Zaměřila se zejména na nedodávání objednaného zboží, problémy s reklamacemi, chybějící návody v češtině, bezpečnost výrobků a shodu s pravidly Evropské unie. Některá kontrolní zjištění se promítla do navazujícího správního řízení. Čoika se také účastnila mezinárodních aktivit, jako například kontrolní akce realizované v rámci Priority Control Area ve spolupráci s Celní správou, která byla zaměřena na bezpečnost výrobků dodávaných spotřebiteli ze třetích zemí.

Čoika se dále účastnila koordinovaného postupu vůči platformě Temu v rámci spolupráce probíhající na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů, například takzvané nařízení CPC, vedeného příslušnými dozorovými orgány Belgie, Nizozemska a Irska a koordinovaného Evropskou komisí. Mezi řešené nedostatky patří zejména poskytování falešných slev, vyvíjení nátlaku na spotřebitele, aby učinili nákup na platformě, používání nucené gamifikace, poskytování zavádějících a klamavých informací, například o právu spotřebitele na odstoupení od smlouvy, zveřejňování falešných recenzí či skrývání kontaktních údajů.

Za zmínku dále stojí zapojení do společné kontrolní akce podle nařízení o obecné bezpečnosti výrobků v loňském roce zaměřené na kontrolu on-line tržišť. Akce byla zaměřena na nabídky výrobků určených pro péči o děti nabízené na rozhraních poskytovatelů on-line tržišť. Důvodem je, že se jedná o výrobky, které jsou často nabízeny na on-line tržištích, jsou určeny pro velmi citlivou a zranitelnou část populace a navíc jsou poměrně často předmětem oznámení o výskytu nebezpečných výrobků na portálu Safety Gate. Do společné kontrolní akce vzhledem k jejímu předmětu vedle České obchodní inspekce se také zapojily krajské hygienické stanice. Ministerstvo průmyslu a obchodu z hlediska svých kompetencí nemůže nijak zasahovat do činnosti a práce ČOI či jiných dozorových orgánů. Zejména v oblasti ochrany spotřebitele Ministerstvo průmyslu a obchodu alespoň, v uvozovkách, pořádá osvětové akce na webu, na sociálních sítích, zveřejňuje užitečné informace pro spotřebitele.

Rovněž Evropská komise, která je odpovědna za vymáhání pravidel stanovených nařízením 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb, nařízení DSA, u velmi velkých on-line platforem vede řízení proti společnosti Temu ve spolupráci s koordinátory digitálních služeb, včetně neformální spolupráce s Českým telekomunikačním úřadem, celními orgány a orgány dozoru nad trhem. Nařízení DSA zavádí (Předsedající: Čas, pane premiére.) povinnosti...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji předsedovi vlády a táži se paní poslankyně, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku. Ano.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane premiére, já děkuju za odpověď a moc děkuju za to, že jste hezky vysvětlil mně, jak vypadá kontrola v oblasti ochrany spotřebitele, za to děkuju - ale prosím, je potřeba se podívat, jestli se opravdu vybírá daň z přidané hodnoty, která se má vybírat od roku 2021 nově. A potom druhá věc, kterou jsem tady zmiňovala: 4 miliardy balíčků ročně do Evropy, desítky milionů do České republiky za podmínek, úplně jiných podmínek, než mají české firmy. Vy rozumíte obchodu. Když Čína to dotuje, dotuje dovoz k nám, k tomu tam mají úplně jiné podmínky z hlediska životního prostředí, nákladů v této oblasti, sociálních nákladů, tak naše firmy stavíme do nekonkurenceschopných podmínek. Já chci, aby to bylo férové. Já rozumím tomu, že pro nás je dobrá konkurence, pro spotřebitele je to dobré - ale jak mají tomuhle konkurovat evropské firmy? Jedná se o 4 miliardy balíčku ročně, to je obrovské ekonomické ohrožení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Jste si jista, že jsou to jenom 4 miliardy? Já si pamatuji 500 miliard balíků, ale... nevím. No, jako já tomu rozumím, co se ptáte, ale samozřejmě, to je otázka i u elektromobilů nebo u dalších věcí. Já jsem nedávno byl v Paříži, kde francouzští dodavatelé součástí elektromobilů se mě ptali, abych lobboval u Macrona, aby když tady BYD, čínský výrobce aut, začne vyrábět auta, aby aspoň ty součásti toho auta brali z Evropy. Takže to je samozřejmě dneska všeobecně debata, jo? Macron přišel s Made in Europe, ne všichni s tím souhlasí, no. Bilance těch států se změnily, kdysi Německo bylo mělo plus v obchodní bilanci, teď jsou všichni v minusu. A já si taky pamatuji, jako premiér jsem opakovaně jednal s čínským premiérem, protože my dovážíme desetkrát víc než vyvážíme, a ano, jsou tady nová opatření jako CBAM, jako Carbon Border Adjustment Mechanism.

Dneska tady byl vlastně komisař za rozpočet, pan Serafin, o tom jsme se bavili. On tam vidí taky jako velké přínosy do příjmu evropského rozpočtu. No, já děkuju za tu interpelaci, já to proberu s paní ministryní Schillerovou, protože určitě úniky na DPH v minulosti jsme řešili velice aktivně i kontrolním hlášením a dalšími věcmi, no a musíme tedy nějakým způsobem aktivizovat Celní správu a Finanční správu a soustředit se na tyhle věci. Takže určitě budu paní Schillerovou o tom informovat a snad najdeme nějaké opatření, aby se to nestávalo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Karel Haas, který byl vylosován jako osmý v pořadí a teoreticky se může připravit paní poslankyně Olga Richterová. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju vám mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane premiére, můj dotaz je jednoduchý. Chtěl bych vás poprosit o informaci - vůbec to nežádám s přesností na jednotky nebo desítky milionů - o celkový objem všech plateb příjmů z veřejného zdravotního pojištění všech dceřiných společností skupiny nebo holdingu Hartenberg Holding za rok 2024 sumu a pak sumu za roky 2020 až 2024.

Kratinké zdůvodnění ve třech bodech. Ty dva body jsou opravdu pozitivní k tomu, abych zdůraznil věcnost toho dotazu, abych vás obrazně řečeno, nerozčílil. Já za prvé právně zdůrazňuju, že já jsem zastáncem toho, že řeknu tato věc a tato vám patřící podnikatelská aktivita není v rozporu podle mého názoru s českým aktuálně platným a účinným zákonem o střetu zájmů. Čili nic takového netvrdím.

A za druhé je veřejně známou informací, že vlastně všechna zdravotnická zařízení spadající do vašeho holdingu, ať už reprodukční kliniky, biologická léčba, onkologická léčba, jsou vlastně z pohledu kvality špičková i v evropském srovnání, ale v normálně fungující demokratické zemi si myslím, že pokud má premiér, úplně stejně bych se zajímal i u prezidenta, prostě ten špičkový představitel státu, nějaké rozsáhlé a velmi úspěšné podnikatelské, řeknu podnikatelskou skupinu, tak má veřejnost právo ne kvůli zákonu, ale normálně právo na informaci o tom, jaký je rozsah těch podnikatelských aktivit té hlavy státu ve vašem případě předsedy vlády je. A na dokreslení toho, že si myslím, že to nejsou žádné utajované informace, já jsem ve veřejném prostoru zavnímal odpovědi šéfa vlastně vašeho holdingu Jozefa Janova, který ty sumy celkové sděloval, ale zavnímal jsem je pouze v médiích tak jsem se chtěl zeptat vás. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za dotaz. No, vy jste mě překvapil. Já bych takový dotaz čekal od Pirátů, ale ne od vás jako. (Se smíchem.) Ale jsem rád, že tedy konstatujete, že nemám střet zájmů, protože skutečně ho nemám a fond Hartenberg vlastní 62 takových klinik po Evropě a je asi jednička. A já samozřejmě jenom chci říct, že tedy vlastnictví akcií, samozřejmě to nemá nic společného se střetem zájmů a chtěl bych jenom vám vysvětlit, že tuhle informaci podle mého názoru nemá nikdo, protože vlastně není de facto možné ji nějak oficiálně... Já to samozřejmě taky nevím, protože já bych jen vysvětlil, jak to funguje. Tak pokud bohužel ženy nemůžou mít dítě, tak samozřejmě jdou na IVF kliniku a snaží se samozřejmě těmi procedurami vlastně otěhotnět. No a jak to funguje? No, funguje to tak, že v podstatě ta společnost, na kterou se ptáte, má 30 procent trhu. To znamená, že tady kdokoliv má zájem podrobit takovou léčbu, tak si zkrátka vybere tu kliniku, jo. Takže na to nemá nikdo žádný vliv. A pokud samozřejmě si vybere tu dceřinou společnost toho Hartenbergu, no tak potom ta požádá tu pojišťovnu o to proplacení. Je to úplně mimo vliv někoho, protože samozřejmě těch pojišťoven máme tady, nevím kolik, asi šest nebo sedm, teďka tam máme jednu, kterou řešíme, ta je téměř ve velice finanční tísni, jo, tam seděli zástupci státu a nevím, co tam dělali. Dneska jsme se dozvěděli dokonce, že tam někdo bral 8 milionů korun, nějaký manager. Takže ty pojišťovny o tom nějakým způsobem rozhodují a proto já nejsem schopen vám odpovědět na ten dotaz, protože to vlastně vůbec to neřeším, nevím o tom nic a podle mého názoru se to nedá ani zjistit. Takže samozřejmě někteří se snažili poukazovat na to, že je tam nějaký problém, žádný problém tam skutečně není a já nejsem schopen na ten váš dotaz jako odpovědět, i když bych vám mohl vlastně říct tady podle pravidel interpelací, že to není moje působnost a skutečně to není moje působnost, ale snažil jsem se vám odpovědět, možná to bude pro vás dostatečné.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji předsedovi vlády. A táži se pana poslance, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku. Vidím, že přichází, takže ano.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát. Velmi rychlá a doplňující otázka. Ani ne otázka, spíš konstatování. Já jsem zdůraznil ty dva body jak ten právní, tak ten kvalitativní. Právní, znovu opakuju, že i podle mého názoru to není žádný střet s českou národní legislativou a ten kvalitativní, že je všeobecně známé, že opravdu ta léčba je špičková, špičková i v evropském srovnání.

Ale vystoupil jsem s tou doplňující kvůli tomu, že si myslím, že veřejnost má právo to znát a přímo od vás jako od toho koncového vlastníka a chci jenom vyvrátit to, že by to nebylo možné ty informace zjistit, jak znovu opakuju šéf Hartenbergu, to je veřejná informace, Jozef Janov na tu informaci odpovídal. A za rok 2024, a to jsem si chtěl s vámi zvalidovat, uvedl, že celkově skupina inkasovala z veřejného zdravotního pojištění 1,1 miliardy korun. Tak to jenom k vaší informaci o tom, že ty informace neexistují, nedají se zjistit. To byla odpověď ve veřejném prostoru šéfa Hartenbergu. Děkuju moc.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem tu informaci zaznamenal. Já jsem se potom ptal na to pana Janova a ten mi řekl, že to byla dezinpretace, dezinpretace. Takže věřte mi, že vybraní redaktoři Seznam Zprávy a Novinek každý večer usínají s jednou věcí, že zase něco napíšou o Babiši a ráno tak vstávají, jo. Já jsem strašně rád, že Seznam mě zažaloval, protože jsem tady veřejně řekl, že pan Lukačevič a teďka ho znovu vyzývám, aby přemístnil vlastnictví své firmy Seznam a Novinek do České republiky, jak to dělá Renáta Kellnerová. Já myslím, že tady je skvělé podnikatelské prostředí, tak proč se bojí tady podnikat, jestli to není jenom optimalizace daní, jako že je. A věřte mi, že Seznam všechno vyzkoumal a ta informace, kterou vy tady podáváte, není správná podle mých informací. Ale věřte mi, že vůbec to neřeším, protože dělám od rána do večera, snažíme se plnit naše programové prohlášení vlády a hlavně, hlavně u zdravotnictví. Takže nemohu sloužit, ale já si to znovu ještě dohledám, podívám se na to a určitě vám podám tu správnou informaci.

 

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Je 15.59 hodin. Paní poslankyně Richterová jako poslední, která přednáší ústní interpelaci na předsedu vlády.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Já mám jednoduchou otázku, proč vaše vláda, pane premiére, připravuje ruský zákon proti občanské společnosti. Proč? Ráda bych měla odpověď, to zdůvodnění mě zajímá Děkuji. Proč Vaše vláda připravuje ruský zákon proti občanské společnosti.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Slovo má - tak můžeš vstát.

Budete odpovídat, pane premiére? Budete. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vy jste četla titulek Seznam Zprávy, který lže. A já bych chtěl vyzvat všechny spoluobčany a další, kteří máte zkušenosti, jak funguje Seznam Zprávy a Novinky, abyste mi napsali. Abyste mi napsali vaše zkušenosti, jak někdy tato média dokážou manipulovat a zkreslovat a lhát. Žádný zákon po vzoru Ruska nepřipravujeme. Není to pravda. Je to lež. Já jsem o tom dneska už mluvil a budu se jenom opakovat, kde samozřejmě paní Vachatová vadí, protože rozkrývá Deep State. A my tady máme ten Deep State. Oni jsou rozlezlí všude.

Za minulé vlády dostávala média stovky milionů. Například takový Seznam Zprávy a Novinky z Úřadu vlády 13, v rámci digitalizace 19 milionů. No, tak jsou na nás naštvaní. Stejně jako vy, že jsme vás nezvolili za místopředsedkyni Sněmovny. Ale já za to nemůžu. Takže já už jsem na to odpovídal a děkuju, snad už to ukončíme dneska.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji předsedovi vlády a táži se paní poslankyně, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku?

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně Tak já jsem ten návrh četla, a on je opravdu zaměřen k tomu, aby neziskové organizace, ale i třeba akademie, výzkumné ústavy nutil k registraci, zveřejňování zaměstnanců, zveřejňování finančních toků pod hrozbou milionových pokut. I hrozbou zrušení. Zakleknutí jsme už tady měli na firmy, teď přijde i na celou občanskou společnost. Může se to vztahovat i na jednotlivce. To je extrémně nebezpečný návrh, to znění je k dispozici, a když tedy není důvod, protože registr dotací existuje, zakázky se soutěží veřejně, klekat na tu finanční stránku věci, tak co je ten důvod, proč to vláda Andreje Babiše připravuje? Pane premiére, já se vás tady ptám na to, o co vám skutečně jde. Nám to připadá, že chcete prostě mít možnost na kohokoliv, kdo je vám z občanské společnosti nepohodlný, zakleknout a zničit ho. Jednotlivce, spolek, ústav.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Slovo má předseda vlády Andrej Babiš, a tímto vystoupením končí interpelace na předsedu vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: (Ze sálu během chůze k mikrofonu: Paní Schillerová, víte, co je Temu? Ministryně Schillerová: Vím.) Kradou daně říkala paní Langšádlová. Takže prosím vás, to, co bylo v médiích někdo pustil, nevím, z kterého rezortu, a vůbec jsme to neprojednávali. My určitě si vážíme neziskových organizací ve zdravotnictví, v sociálu a dalších. Ale politické neziskovky typu Transparency Internacional, zkorumpovaná neziskovka, která dostávala peníze z Ministerstva vnitra nebo jiných rezortů, no tak lidi by to měli vědět, když tedy potom pan Ondráčka, který se k nám hlásil za ministra vnitra roku 2013, a když jsme ho nevzali, tak se naštval. No tak jsme měli vědět, a my potřebujeme neziskovky, hlavně sociálu a dalších věcí, duševní zdraví. Takže nebylo to projednáno, není žádný návrh, a určitě tady budeme mít potom možnost, když to budeme projednávat se o tom bavit.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak máme již po šestnácté hodině. Uplynul tedy čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelace na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Prosím tedy poslankyni Janu Bačíkovou, aby přednesla interpelaci na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. A připraví se poslanec Vítězslav Schrek. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Bačíková: Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, pane ministře, já bych vás ráda oslovila v souvislosti s příslibem vlády rozvíjet vzdělávací kapacity pro nelékařské obory. Asi všichni víme, že v příštích letech bude stárnutí populace představovat pro Českou republiku výzvu, která bude vyžadovat opravdu vysokou pozornost, a řadu také provázaných opatření, a to jak ve zdravotní, tak i sociální oblasti. Tyto dva sektory čelí už dnes kritickému nedostatku personálu a poptávka po něm stále roste.

Protože programové prohlášení vlády neobsahuje konkrétní představu, mám tady pro vás pár dotazů. První dotaz. Jaké konkrétní kroky bude Ministerstvo zdravotnictví iniciovat s cílem posílit personální kapacity ošetřovatelů? Za druhé, to se týká zákona 96 z roku 2004, jestli chystá vámi vedené ministerstvo změny ve vzdělávacích nelékařských profesích, které by umožnily posílit tento segment školství a připravovat pro praxi vyšší počty absolventů než doposud.

A třetí otázka, jestli zvažuje ministerstvo mimo jiné v návaznosti na podněty z praxe změny, které by umožnily v oboru vzdělávání ošetřovatel možnost výuky ve zkrácené formě. Jak už v minulosti bylo na diskuzních fórech, nebo zástupci některých odborných škol na to upozorňovali na diskusních fórech, právě tento obor nemá ve svém rámcově vzdělávacím programu připuštěnou možnost výuky ve zkrácené formě a podmínkou pro odbornou způsobilost ošetřovatele je absolvování tříletého studia ukončeného závěrečnou zkouškou s výučním listem na Střední zdravotnické škole v oboru ošetřovatel. Zatímco například obor praktická sestra lze studovat a odbornou kvalifikaci v tomto oboru získat ve zkrácené, dvouleté formě, tedy bez těch neodborných předmětů, například jako je český jazyk. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A slovo má ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, Tak, pane ministře, vašich, pět minut.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená paní poslankyně, určitě souhlasím s tou základní tezí, že vzhledem k demografickému vývoji je naprosto nezbytné posilovat personální kapacity v ošetřovatelských profesích. Je to samozřejmě naše základní priorita. Souvisí to i nejen samozřejmě s otázkou navyšování těch kapacit, ale i s kompetencemi. To tady vlastně nebylo zmíněno, kdy vlastně pracujeme na změně kompetencí, posílení kompetencí nelékařského personálu, protože jsme přesvědčeni o tom, že zejména v té dlouhodobé péči bez tohoto personálu se silnými kompetencemi, který bude schopen samostatně pracovat a starat se o pacienty, nebudeme schopni ten systém udržet.

Pokud jde o tu otázku vzdělávání, tak my ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podporujeme rozvoj vzdělávacích kapacit v nelékařských zdravotnických oborech. Například byl vytvořen dlouhodobý program na podporu výuky vybraných nelékařských profesí. To vlastně vzniklo před zhruba rokem, kdy cílem je zajistit dostatek kvalifikovaných absolventů pro zdravotnická zařízení, i zařízení sociální péče poskytující zdravotní péči. To znamená v tuto chvíli vlastně tyto školy, vysoké školy a další nabírají vlastně více studentů tak, aby do budoucna jich mohlo více absolvovat a mohli jít do praxe. Takže jsou na to vlastně vyčleněny peníze, podobně jako jsme stejný program udělali u podpory lékařských fakult, kde jsme také ty kapacity navýšili.

Současně podporujeme zvyšování atraktivity zdravotnických profesí, stabilizaci pracovníků v systému zlepšování pracovních podmínek, samozřejmě pracovní profesní rozvoj, což je logické, že chceme, aby to povolání vlastně zdravotníka i ošetřovatele bylo co nejzajímavější a atraktivní. Vzdělávání ošetřovatelů je nastaveno tak, aby byla zachována bezpečnost a kvalita poskytované péče pacientům.

Součástí je tedy teoretická výuka i praktická příprava zaměřená na základní ošetřovatelské činnosti a přímou péči o pacienty. Odbornou způsobilost lze získat absolvováním příslušného oboru vzdělání na střední škole nebo absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu pro ošetřovatele. My jako Ministerstvo zdravotnictví průběžně vyhodnocujeme podněty z praxe týkající se vzdělávání na lékařských zdravotnických profesí, vedeme diskuse se zástupci škol, zdravotnických zařízení, profesních organizací, tak abychom tedy měli dostatečný počet znovu říkám kvalifikovaných absolventů při zachování ale kvality. Samozřejmě nikdy nemůžeme myslet pouze na to, aby to bylo co nejkratší to vzdělávání, ale musíme vlastně zohledňovat i tu kvalitu, protože jsou to pak lidé, kteří budou o pacienty pečovat.

Ta možnost zkrácené formy vzdělávání v oboru ošetřovatel je v tuto chvíli předmětem odborné diskuse. Již nyní existuje akreditovaný kvalifikační kurz v celkové délce 700 hodin. Případné změny znovu musí vždy respektovat požadavky na odbornou úroveň vzdělávání, dostatečný rozsah praktické přípravy a bezpečnost poskytované péče. Ministerstvo zdravotnictví spolupracovalo s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na takzvaném pokusném ověřování, díky kterému se podařilo vytvořit efektivní stupňovitou vzdělávací cestu v oborech ošetřovatel, praktická sestra, všeobecná sestra na středních zdravotnických školách a vyšších odborných školách.

Současně podporujeme rozvoj i domácí a komunitní péče. To je také velmi důležité, protože nemůžeme myslet pouze na tu ústavní péči, ale vzhledem právě k velmi výraznému nárůstu počtu těchto lidí, kteří potřebují tu dlouhodobou péči, tak jedním ze zásadních cílů je udržet je v domácím prostředí. Takže ta domácí komunitní péče je i klíčová, tak aby skutečně i z hlediska psychologického - prostě pro ty pacienty je důležité zůstat ve svém domácím prostředí. Takže podporujeme domácí péči, která vlastně přispívá i k efektivnímu využití zdravotnických pracovníků a reaguje tedy na tu potřebu té dlouhodobé péče.

Také využíváme i různé dotační programy v oblasti domácí a komunitní péče, například financované ze Švýcarska, švýcarských fondů s cílem snižovat sociální a ekonomické rozdíly a přinášet zkušenosti švýcarských partnerů do českého zdravotnictví.

V rámci tohoto programu jsou realizovány projekty komplexní domácí péče a domácí a komunitní ošetřovatelské péče. Cílem je lépe koordinovat zdravotní a sociální péči, protože tito pacienti potřebují vlastně obě... (Předsedající: Čas.) ...tyto služby. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní jenom přečtu omluvu. Juchelka Aleš, pan ministr, bere zpět svou omluvu od 16 hodin z pracovních důvodů. Tak prosím, paní poslankyně, reakce, máte minutu.

 

Poslankyně Jana Bačíková: Pane ministře, děkuju za odpověď. Ale popravdě řečeno, já jsem spíš očekávala, že se od vás dozvím, jestli plánujete opravdu tu změnu toho zákona (č.) 96/2004, zrovna tedy toho § 36, kde je ta odborná způsobilost k výkonu povolání ošetřovatele. Mě by tedy zajímalo, vy jste tady říkal, že probíhá ta diskuse, jestli opravdu probíhá se zástupci těch odborných škol, protože to jsou právě ti, kteří jsou nejlépe schopni posoudit přiměřenost a účelnost nelegislativních pravidel právě už těch zmiňovaných rámcových vzdělávacích plánů. A upozorňuju taky na to, že se určitě pokusím připravit změnu tady tohoto paragrafu. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak reakce, pan ministr, dvě minuty. Prosím pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji. Ano, my chystáme velkou změnu, novelu zákona (č.) 96. Vlastně je to i v legislativním plánu, který máme. Týká se to obecně nelékařů. My chceme, jak jsem říkal, a je to vlastně jeden z cílů, který jsme si vetkli i do programového prohlášení vlády, posílit kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků a k tomu samozřejmě musíme upravit i onen zákon. Takže tam bude případně i prostor, až tady bude ta novela, samozřejmě se na to podíváme i na ministerstvu na to konkrétní ustanovení týkající se ošetřovatelů, udělat nějakou změnu. Takže tady mohu garantovat a je to vlastně jedna z priorit, v tomto roce už na tom kolegové pracují na Ministerstvu zdravotnictví. Sbíráme i podněty z praxe. Skutečně není to tak, že to děláme od stolu, sbíráme podněty od sdělovatelů. Takže skutečně to není jenom úřednická práce, ale snažíme se vnímat i ty potřeby z terénu a máme nějaký interní harmonogram, kdy bychom do konce června chtěli mít vlastně nějaký prvotní návrh, jak by ty změny mohly vypadat. Pak to půjde dál do legislativního procesu. Takže mohu garantovat, to je jednoznačná priorita, že zákon (č.) 96 o vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků se určitě měnit bude a budou se posilovat kompetence a můžeme se bavit i o ošetřovatelích.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Nyní požádám pana poslance Vítězslava Schreka, aby přednesl interpelaci na ministra práce sociálních věcí Aleše Juchelku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážení členové vlády, vážený pane ministře, nejdříve děkuji za to, že přes avizovanou omluvu jste setrval, toho si vážím.

K mé interpelaci; zaznamenal jsem ve vašich vyjádřeních pro média, že plánujete na Ministerstvu práce a sociálních věcí zřídit novou funkci ombudsmana. Zdůvodňujete to množstvím e-mailů, které vám denně chodí se stížnostmi na špatné rozhodování správních orgánů v oblasti sociálního zabezpečení, a uvádíte, že chcete na ministerstvu člověka, který bude tyto stížnosti řešit a bude věcně odpovídat lidem, protože je potřeba být s každým v kontaktu, aby se lidé údajně neztratili v systému. Tolik jsem citoval z vašich vyjádření.

Já si vás dovoluji požádat o vysvětlení tohoto záměru, protože se přiznám, že mi jeho smysl uniká. Jednak Česká republika a její občané mají možnost oslovit v těchto sporných záležitostech veřejného ochránce práv, a to už od roku 2000, a je to tak správně, protože pouze nezávislý ombudsman je tou osobou a tím institutem, který může kontrolovat nebo posuzovat rozhodnutí úřadů a ministerstev, a nikoliv někdo koho si na MPSV interně zřídíte, aby kontroloval své vlastní úředníky. Takový postup mi smysl nedává, takže budu moc rád, pokud mi to vysvětlíte. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení pana ministra Aleše Juchelku. Prosím, vašich pět minut.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Schreku, dovolte abych Vám odpověděl. Od 1. 4. 2026 v rámci systemizace bude skutečně mít MPSV pozici ombudsmana organizačně zařazenou přímo pode mnou. Má to být vlastně ze svého titulu nezávislá entita právě v rámci té komunikace, kterou jste tady říkal. Ombudsman bude sloužit jako jednotné kontaktní a koordinační místo pro podněty občanů, které se týkají gesce rezortu MPSV a které jsou adresovány ministrovi anebo přímo lidem, kteří na MPSV jsou. On bude přijímat stížnosti klientů, ale také podněty občanů vůči orgánům v působnosti rezortu MPSV a podřízeným organizacím. Bude oprávněn taktéž získat přístup k veškeré spisové dokumentaci a korespondenci stěžovatelů vůči řízení u MPSV, České správy sociálního zabezpečení, Úřadu práce, úřadu třeba mezinárodních adopcí, u Státního úřadu inspektorátu (inspekce) práce a tak dále, protože tady tyto agendy vlastně neustále bobtnají. Bude identifikovat systémové nedostatky a předkládat ministrovi návrhy na jejich nápravu, to znamená různou změnu systému. Nebo třeba tam, kde v rámci různých metodik bych řekl to není tak efektivní, jak by mohlo být, jsou určité postupy, které třeba ty úřady dělají a které by mohly být efektivnější nejen v rámci těch samotných rezortů nebo těch podřízených organizací, ale i z hlediska komunikace s těmi jednotlivými klienty. A bude koordinovat činnost s těmi útvary ministerstva, které tam spadají. Bude zároveň poskytovat osvětu o činnosti Úřadu a zvyšovat obecné povědomí o agendě a rozhodovací praxi MPSV a právech klientů rezortu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Ombudsman prostě závěrem bude plnit funkci zvýšení garance ochrany práv osob v interakci rezortu MPSV, ale nebude samozřejmě součástí žádného správního řízení.

Ombudsmany vidíme ale všude samozřejmě kolem nás. Máme školské ombudsmany. Máme dokonce nemocniční ombudsmany, kteří také chtěli být součástí třeba zákona o zdravotních službách. Jednali o tom v minulém volebním období se mnou. Máme nejen toho veřejného ochránce práv, se kterým i tady tito ombudsmani rezortní - protože třeba za minulé vlády se zřídil ombudsman na Ministerstvu obrany přímo. To je paní Jacques, která tam působí na Ministerstvu obrany jako ombudsmanka, která také řeší určité věci, které se týkají nejen samozřejmě rezortu obrany, ale také Armády České republiky a těch ostatních bezpečnostních složek, které tam spadají. Mají to například i některé další instituce.

V minulém týdnu jsme tady zřídili dětského ombudsmana jako ochránce práv dětí. Takže on to ombudsman v rámci toho, bych řekl, řízení tak, jak to známe, toho brněnského veřejného ochránce práv nebude, ale bude tím člověkem, který bude jako jednou osobou, který bude mít nějaký svůj tým, řešit veškeré věci, které se týkají příspěvku na péči, protože spousta lidí má samozřejmě pocit, a někdy oprávněně, a my to v tuto chvíli vyřizujeme velmi individuálně, když přijdou veškeré ty dokumenty, tak jak mají, s těmi jednotlivými podřízenými organizacemi, mají pocit, že třeba nejsou dostatečně sanováni z hlediska třeba vdovských důchodů, obecně výpočtu důchodů.

Mám tady v tuto chvíli celou řadu podnětů a e-mailů, které jsou individuální, ale které nejsou v rámci nějaké správní činnosti třeba Úřadu práce, ale skutečně jenom jako stížnost na ministra, které se třeba týkají superdávky, že byla špatně vypočítaná. A ta agenda je natolik široká, že si myslím, že potřebuje i v rámci komunikace toho Ministerstva práce a sociálních věcí někoho, kde se to všechno bude sbíhat a který to vlastně bude mít nějakým způsobem pod sebou, protože se dá psát na e-mail ministra, dá se psát na e-mail Ministerstva práce a sociálních věcí a dá se psát na e-maily různých jakoby úředníků, kteří tady tuto agendu vyřizují. Budou ji vyřizovat samozřejmě dále, protože tam je potřeba věcná agenda a ten skutečně expertní pohled na ty jednotlivé věci.

Ale zároveň je tam celá řada věcí, které se týkají skutečně jenom jakoby stížnosti a povzdechu těch občanů, kterým musí někdo odpovědět. A pokud to bude jedna osoba, která tady bude takhle vystupovat, tak si myslím, že to je správná cesta. Když ji má například Ministerstvo obrany, tak MPSV, to se úplně nabízí, aby ji mělo taky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Táži se, zdali je zájem o doplňující otázku? Pan poslanec Schrek má zájem. Tak prosím, vaše minuta.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuji ještě jednou. Pane ministře, děkuji za to vysvětlení. Svým způsobem a zčásti tomu, co říkáte, rozumím. Nicméně s jistou nevolí vnímám ten trend a tendenci zřizovat na každém úřadu svého vlastního ombudsmana, abychom se pak nedostali paradoxně do situace, kdy na rozhodnutí ombudsmana si budeme zřizovat ještě dalšího více-ombudsmana, který bude rozhodovat, jestli ombudsman rozhodl dobře nebo špatně.

Já jsem přesvědčen o tom, že pokud vidíme, že systém vykazuje nějaké chyby v rozhodování, tak bychom se primárně měli zabývat především opravou toho systému, než individuálně hodnotit a posuzovat, jestli systém rozhodl správně nebo ne. To si myslím, že je primárně náš úkol. Teď to myslím opravdu obecně a plošně. Tomu bychom se podle mého názoru měli věnovat víc než opravdu zřizování ombudsmanů. Tak jenom prosím, abychom takovou situaci a celou takovouto záležitost zvážili. Děkuju vám.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Reakce - pan ministr. Prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Ano a přesně takhle to bude. Proto jsem tady říkal, že bude identifikovat systémové nedostatky a předkládat ministrovi návrhy na jejich nápravu, to znamená změnu systému, změnu metodik, změnu určitých postupů, které mohou zefektivnit právě tu komunikaci, nejen komunikaci, ale i samotnou věcnou podstatu, například vyřizování superdávky, invalidních důchodů, výpočtu běžných důchodů, příspěvků na péči a tak dále. To jsou všechno dotazy, které já dostávám, a velmi individuálně, anebo jsou to různé povzdechy právě směrem k efektivnosti nejen té komunikace, ale i těch věcných agend k tomu občanovi blíže.

To znamená, že skutečně tyto systémové nedostatky právě on bude řešit. Může se to jmenovat třeba nějak jinak, já nevím, komunikátor vnějších vztahů nebo něco takového. Ale ten ombudsman už je natolik zažitý, protože ho máme opravdu ve školství, v nemocnicích. A říkám, třeba minulá vláda ho zřídila i na Ministerstvu obrany a je to paní Kateřina Jacques Bursíková.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Samuela Volpe a přednese interpelaci na ministra dopravy Ivana Bednárika. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Samuel Volpe: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážení páni ministři, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych se zeptat, jak jsou na tom vysokorychlostní tratě, protože si myslím, že jsou dlouhodobě považovány za jeden z nejdůležitějších projektů rozvoje dopravní infrastruktury v České republice. Mají zásadní význam pro modernizaci železniční dopravy, lepší propojení regionů i pro konkurenceschopnost celé země.

Z vašich nedávných vyjádření, pane ministře, však vyplývá, že se k projektu vysokorychlostních tratí stavíte poměrně rezervovaně. Některé vaše výroky dokonce vyvolávají dojem, že ministerstvo od tohoto projektu začíná ustupovat nebo přestává považovat za prioritu.

Proto bych se rád zeptal, znamenají vaše výroky skutečně to, že Ministerstvo dopravy chce od projektu vysokorychlostních tratí postupně zanevřít? A pokud ano, zda si je ministerstvo vědomo dopadů, které by takové rozhodnutí mělo na budoucí rozvoj české dopravní infrastruktury?

Dotaz číslo dvě je, že se ptám, zda další postup vlády v této věci, zda bude transparentně komunikován s obcemi a městy, protože přes jejich úseky toho území jsou naplánované vysokorychlostní tratě a budou tam tudy vést, a zda je možno se v budoucnu k tomuto projektu vyjádřit. Děkuji předem za odpovědi.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana ministra dopravy Ivana Bednárika. Pane ministře, vašich pět minut. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, k vašemu dotazu ve věci budoucnosti vysokorychlostních tratí, nejprve je potřeba uvést na pravou míru, a už jsem taky o tom mluvil v minulých interpelacích, neboli v obhajobě rozpočtu na rok 2026. Rozdíl mezi základní terminologií a nějakou tou dojmologií - trať navrhovaná pro rychlost kolem 200 kilometrů v hodině nelze z technického hlediska považovat za vysokorychlostní trať. Označení vysokorychlostní se v této souvislosti často používá zjednodušeně. Nicméně skutečná vysokorychlostní trať v Evropě je navrhována na minimální rychlost přesahující 250 kilometrů v hodině. Ne, ten projekt není. Celé je na 250 kilometrů v hodině.

To ale nic nemění na tom, že systém rychlých železničních spojení zůstává jednou z hlavních priorit státu v oblasti dopravní infrastruktury. Pokud chcete důkaz, nalistujte si prosím hospodářskou strategii Česko 2.0, kde taky ekonomičtí ministři se shodli na tom, že multiplikační efekt z vysokorychlostních tratí má smysl. Musíme jej však připravovat realisticky, s ohledem na možnosti české ekonomiky i veřejných financí.

Právě schválený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 ve výši 169,3 miliardy korun 133 hlasy - podotýkám, že vaše strana se zdržela a nehlasovala za. Takže nerozumím, proč se mě ptáte, proč to nefinancujeme v plné parádě.

Reflektuji, že investice do dopravy patří mezi klíčové priority vlády. Tyto prostředky směrují jak do výstavby dálnic a modernizace železnic, tak do přípravy strategických projektů, mezi které systém rychlých spojení jednoznačně patří.

Z pohledu dalšího rozvoje považuji za klíčové především páteřní osu rychlé železnice, budu to nazývat rychlou železnicí - Drážďany, Ústí nad Labem, Praha, Brno, Ostrava, které propojují hlavní ekonomická centra České republiky a zároveň zajistí napojení na evropskou železniční síť. Na severu je logické pokračování směrem na Polsko a na jihu od Brna pak směr Slovensko nebo i Rakousko. Tam nejsme ještě sjednocení.

Nemůžeme tu infrastrukturu dokončit tak, že skončí v polích. I když já vím, že v české realitě jsme už pár infrastruktur v polích hodně dlouze viděli. Proto je důležité to napojení se sousedními zeměmi. Já osobně jsem mluvil na tohle téma osobně fyzicky, ne distančně, s Jozefem Rážem, kdy jsme se shodli na napojení se Slovenskem, a taky s Patrickem Schniederem, s kterým jsem se setkal deset dní zpátky. To je spolkový ministr dopravy v Berlíně. Řešili jsme to konkrétně, jsou v té samé situaci. A k tomu se teď dostaneme.

Velmi důležitý faktor je také míra spolufinancování. Tyhle projekty z prostředků Evropské unie sami neutáhneme. Teda bez prostředků z Evropské unie to sami neutáhneme, protože projekty rychlých spojení jsou součástí transevropské dopravní sítě ... (nesrozumitelné). V současnosti vedeme intenzivní jednání o podobě financování v příštím programovém období Evropských fondů 2028 plus. Pokud se podaří zajistit významnou míru spolufinancování například kolem 50 procent, výrazně to zvýší reálnou možnost postupné realizace těchto projektů. Nebudu předjímat ještě možnosti financování PPP projekty.

Cílem vlády je proto postupovat odpovědně, soustředit se především na hlavní trasy, které znamenají největší přínos pro kapacitu železnic, zrychlení spojení mezi hlavními městy regionů a napojení České republiky na evropskou dopravní infrastrukturu. Takže k vaší otázce, já to zjednoduším, ano, podporuji vysokorychlostní tratě, ale nejsem snílek, žiji v realitě i té ekonomické. Zároveň ale musíme vyčkat, jaká bude míra spolufinancovaní z prostředků Evropské unie. Nebudeme čekat dlouho, já odhaduji, že za půl roku, když mě budete interpelovat, dám vám konkrétní informaci. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Táži se, jestli má pan poslanec Volpe zájem o doplňující dotaz. Prosím, vaše minuta.

 

Poslanec Samuel Volpe: Děkuju, pane předsedající. Děkuju i za ty odpovědi, co jsem slyšel. Já jsem rád, že se shodneme na tom, že teda ta páteř napříč Evropou je opravdu důležitá. My jsme ve středu, takže by bylo dobré, abychom to i tady měli.

Co se týče nějakých těch rychlostí, ano, můžeme se bavit o tom, že vysokorychlostní trati jsou až od těch 250 kilometrů v hodině zmíněných a výš, ne těch 200 kilometrů v hodině. Každopádně každé přilepšení je přilepšením, to si myslím.

Moje doplňující otázka je hlavně na to, zda ministerstvo už počítá s nějakým harmonogramem, kdy by bylo tedy jasné, dokdy bychom se mohli začít bavit třeba minimálně o pracích. Já vím, že to je extrémně náročné. Tam nesmí být žádné jako vychýlení mezi kolejemi. Vím, že to není vůbec jednoduchý projekt, ale mě tedy v tom doplňujícím dotazu zajímá, zda už je možný nějaký ten harmonogram a zda je možné říct i třeba nějaký termín, dokdy se nějaké práce stihnou. Díky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, pan ministr, prosím máte dvě minuty na reakci.

 

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Děkuji za doplňující dotaz. Ta odpověď z mé strany, ano, pokračujeme v tom jak to bylo naplánován, jinými slovy, Moravská brána bude připravována už v roce 2026, tak jak bylo i v původním harmonogramu, tady nebrzdíme, protože ji potřebujeme. A její napojení mezi Brnem a Přerovem potřebujeme právě pro zkapacitnění nákladní dopravy.

Co se týče Krušnohoru, který je rozhodující pro to, jestli půjdeme dál na Německo a jestli budeme stavět z Prahy na Drážďany, tak tady ta otázka je v Bundestagu položena na stole. Já očekávám, že za čtyři měsíce bude zelená z Bundestagu pro spolkovou vládu. Spolková vláda bude v té fázi, kde jsou Slováci, my i Poláci. Nevíme, jak to financovat, takže ta diskuse bude nevyhnutelná a všichni čekáme na ty peníze.

Vrátím se zpátky k otázce. Pokračujeme, jestli budeme pokračovat až do zdárného konce, záleží na kofinancování. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji a nyní prosím poslance Matěje Hlavatého, aby přednesl interpelaci na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Děkuji. Vážený pane ministře Adame Vojtěchu, obracím se na vás kvůli prevenci HIV v České republice. Máme tady dlouhodobý problém. Počet nově diagnostikovaných případů HIV v České republice neklesá tak, jak by měl a jak se tomu děje i ve zbytku Evropy. A místo toho, abychom prevenci posilovali a pracovali moderně, často to vypadá, že se prevence odsouvá na okraj včetně financování. A to je špatně, protože u HIV platí jednoduchá věc. Když stát šetří na prevenci teď, zaplatí to později mnohem dráž ve zdravotnictví, v sociálním systému i v lidských životech.

Prevence není morální kázání, prevence je konkrétní zdravotní politika, dostupné testování, práce v terénu, destigmatizace a moderní nástroje, jako je PrEP. Proto se vás ptám, jaký je aktuální rozpočet Ministerstva zdravotnictví na prevenci HIV pro rok 2026 a je pravda, že oproti minulým létům klesá? Jaký máte konkrétní plán, aby počet nových případů HIV v České republice začal reálně klesat a nejen stagnovat? Plánuje Česká republika zajistit, aby byl PrEP dostupný bezplatně nebo alespoň výrazně dostupnější pro rizikové skupiny? A pokud ano, odkdy a za jakých podmínek? Protože jestli stát nedokáže udělat moderní prevenci u HIV, tak to není selhání občanů, je to selhávání zdravotní politiky. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní požádám o vystoupení pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Pane ministře, máte pět minut. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče, děkuju za velmi důležitý dotaz nebo důležitou interpelaci, také mě to trápí, ta situace určitě dobrá není. Myslím, že všechny různé strategie, které se v minulosti přijaly, tak počítaly s lepšími čísly, než jsou aktuálně dnes. Faktem je, že v tuto chvíli existuje Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období 2023 až 2027, který byl schválen vlastně předchozí vládou 17. května 2023, takže podle toho teď postupujeme. Ten program stanovuje nějaké cíle, priority, jeho součástí je i akční plán, tedy soubor konkrétních opatření, který směřuje k dosažení těchto stanovených cílů.

My od roku 1992 již každoročně vždy k 31. srpnu na rok následující vyhlašujeme na Ministerstvu zdravotnictví dotační program Národní program řešení problematiky HIV/AIDS, jehož cílem je tedy snížit rizika vzniku a dalšího šíření HIV infekce v cílové populaci. Týká se to zejména dospívajících a mladistvých mužů, kteří mají sex s muži, osob poskytujících placené sexuální služby rezidentů (rezidentům?).

Podpořené projekty jsou zaměřeny na dvě hlavní priority. Bezplatné anonymní testování, což je velmi důležité. Stále se u nás málo testuje. My vlastně teď se bavíme s infektology, jak testování ještě více podpořit, více testovacích míst. A pak je to samozřejmě otázka preventivní, edukační a intervenční aktivity.

Pro rok 2026, vlastně to byl váš dotaz konkrétní, v rámci dotačního programu, tedy tohoto dotačního programu bylo předloženo 17 projektů s požadavkem žadatelů ve výši 17 milionů 600 tisíc korun, a my máme v rámci rozpočtu na to v tuto chvíli 15 milionů, ale budeme se snažit, aby ty projekty tedy byly uspokojeny.

Všechny ty projekty prošly hodnocením formálním, odborným, schválením poradou vedení, ministrem zdravotnictví. Takže takto vlastně je ten současný rozpočet v roce 2026. My od roku 2016 podporujeme i aktivity, které jsou financovány v rámci našich přímo řízených organizací. Vlastně říkáme tomu, ten projekt je Aktivnější přístup k řešení problematiky HIV/AIDS. Je to částka 8 milionů korun ročně, která vlastně na tyto programy, nebo na tento program jde. To znamená, to je ještě nad rámec těch zhruba 15 milionů, těch 8 milionů, pro naše organizace, je to k zajištění sítě poraden HIV/AIDS v České republice, Poradenství anonymního a bezplatného testování na HIV, bezplatné testování také na ostatní pohlavně přenosná onemocnění včetně žloutenek typu B a C. A tyto aktivity jsou tedy zejména zajišťovány Státním zdravotním ústavem a zdravotními ústavy v Ostravě a Ústí nad Labem, takže ty vlastně dělají tyto aktivity v rámci celé republiky. Zajišťujeme mimo jiné propagaci, organizaci Podzimního evropského týdne testování na HIV a žloutenku. Provozujeme webové stránky www.tadyted.com, které vlastně jsou v 10 jazycích, odkazují na testovací místa V České republice. Také provozujeme bezplatnou Národní linku prevence HIV/AIDS.

Takže vidíte, že těch aktivit preventivních je poměrně hodně. Jsou to i preventivní programy pro školy, Hrou proti AIDS, dále různé výzkumné úkoly plynoucí z Národního plánu HIV/AIDS, spolupracujeme se Světovou zdravotnickou organizací, případně některé peníze máme i z Evropské unie. A také provozujeme Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS při Státním zdravotním ústavu. Pro rok 2026 tedy znovu bylo schváleno 8 milionů korun na tyto aktivity.

Existuje i mezirezortní skupina, která se tomuto věnuje, což je poradní orgán ministra, která vlastně tyto otázky řeší. Je tam i občanská společnost, zastoupeny jsou neziskové organizace. Schází se dvakrát ročně, poslední jednání proběhlo 9. 12. 2025. Takže na tom pracujeme skutečně a souhlasím s tím, že musíme udělat víc, protože ta situace úplně uspokojivá není.

A také vlastně provozujeme Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS při Státním zdravotním ústavu. Pro rok 2026 tedy znovu bylo schváleno 8 milionů korun na tyto aktivity. Existuje i mezirezortní skupina, která se tomuto věnuje, což je poradní orgán ministra, která vlastně tyto otázky řeší. Je tam i občanská společnost, neziskové organizace (jsou) zastoupeny, schází se dvakrát ročně. Poslední jednání proběhlo 9. 12. 2025, takže na tom pracujeme skutečně. A souhlasím s tím, že musíme udělat víc, protože ta situace úplně uspokojivá není.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak reakce? Ano, pan poslanec Hlavatý.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Já jednu rychlou reakci. Bylo zmíněno, že tam je hlavně u přenosu z muže na muže, ale teď ta čísla jasně ukazují, že jde o hlavně přenos mezi heterosexuálními páry. V těch statistikách je hodně vidět, odkud nejenom ty příchozí vlastně nárůsty jsou. Nejsou tam započítáni uprchlíci z Ukrajiny, ale jde zhruba o nějakých 50 procent, převážně o cizince. A moje poslední otázka třetí, která tam byla, byla ohledně PrEPu. Já vím, že je to diskutovaný lék. Rozumím tomu, že může to působit a je to asi na další debatu, ale já bych byl rád stejně tak jako po vzoru Slovenska, kde tento přípravek je vlastně hrazen pojišťovnami a dochází vlastně ke snižování nárůstu, protože ta aktivní skupina je jenom po nějakou dobu svého života. Kdežto pak když musíme léčit HIV, tak to stát (čas) a státní kasu stojí hodně peněz. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak pan ministr, reakce. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji. Já s vámi naprosto souhlasím. Ano, máte dobrá data. Já jsem je zrovna shodou okolností dneska viděl. Mně to ukazovali kolegové ze Státního zdravotního ústavu, že skutečně se poměrně výrazně zvyšuje počet vlastně nakažených v té heterosexuální populaci. Zejména myslím, že (to) tam bylo právě u žen například. A je to, a to si musíme nalít čistého vína, velmi výrazně ovlivněno i imigrací, prostě tak to je. A musíme na to reagovat. Takže ano, souhlasím s tím, že situace se v tomto poměrně výrazně proměnila.

Pokud jde o PrEP, tedy preexpoziční profylaxi, tak ano, my se na to soustředíme v tuto chvíli. V tuto chvíli se řeší vlastně nějaká větší dostupnost pro širší cílovou skupinu obyvatel, probíhá jednání se SÚKLem, který vlastně je odpovědný za nastavování úhrad léčivých přípravků v České republice. Takže uvidíme, jak to dopadne. Musí se tam vyhodnotit samozřejmě nějaká nákladová efektivita této léčby, takže je to v běhu. Vlastně dokonce existuje v tuto chvíli dotační program Ministerstva zdravotnictví Zajištění dostupnosti PrEP HIV s podporou formou finančního příspěvku pro mládež do 26 let a v klíčových skupinách ve zvýšeném riziku nákazy HIV. Takže nejdeme pouze cestou řekněme hrazení z veřejného zdravotního pojištění, což je právě ten proces posouzení vlastně nákladové efektivity na SÚKLu a nastavení úhrady, ale i tímto dotačním programem pro vybrané (čas) cílové skupiny.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní vyzývám paní poslankyni Lucii Sedmihradskou, aby přednesla interpelaci na ministryni financí Alenu Schillerovou. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Dobrý den všem. Vážená paní ministryně, chtěla bych se vás dotázat na budoucnost rozpočtování, respektive na plánované kroky v oblasti modernizace rozpočtových procesů. Od vás i od dalších ministrů, například od pana ministra kultury Klempíře, jsme slyšeli, že chcete důsledně vyhodnocovat tři E, tedy hospodárnost, efektivnost a účelnost veřejných výdajů, sledovat hodnotu za peníze. Kroky k modernizaci rozpočtového procesu jako Starostové jednoznačně podporujeme. A tímto směrem bych ráda dnes položila svůj dotaz. Připomínám, že vláda v minulém období udělala nějaké první kroky. Je to ten sešit Státní rozpočet v kontextu výkonnosti a Pilotní projekty - revize výdajů.

Já jsem očekávala, že k zařazení některých moderních prvků využijete tu velkou novelu o veřejných rozpočtech, ten sněmovní tisk 90. To se ale nestalo. V tom sněmovním tisku nejsou ani revize výdajů, ani výkonové rozpočtování, ani nějaké další nástroje sledování hodnoty za peníze.

A teď ta otázka. Chci se optat, jaké kroky plánujete v rámci ministerstva pod vaším vedením v oblasti hodnoty za peníze, další modernizace rozpočtových procesů směřující k vyhodnocování výkonnosti? Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: A nyní požádám o vystoupení paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, vašich pět minut.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená paní poslankyně, vážení poslanci, poslankyně, poslanci, tak v té vaší interpelaci byl název Spending review, revize výdajů, takže já jsem se z tohoto pohledu na to zaměřovala. Agenda revize výdajů vznikla na Ministerstvu financí skutečně za minulého vedení, ovšem znamenala nové oddělení, nové úředníky. Místo skutečné redukce výdajů vzniklo nové oddělení, které začalo produkovat lejstra. To je jako ze seriálu Jistě, pane ministře, aniž by chtěla zlehčovat Vaše dotazy. Naše filozofie nebo moje filozofie je jiná. Místo nových oddělení děláme skutečnou revizi výdajů. Ta vyžaduje politickou rozhodnost, nikoliv nové dokumenty a lejstra.

Připomenu, že v minulém období jsem snižovala provozní výdaje státu o pět až deset procent ročně, myslím v první vládě Andreje Babiše. Naopak za minulé vlády vybavené slovutným oddělením revize výdajů provozní náklady vzrostly ze 70 na 120 miliard korun ročně, takže o neuvěřitelných 50 miliard korun.

Já jsem hned po svém nástupu našla v rozpočtu 2026 v provozních a ostatních výdajích úspory za 11,4 miliardy. Ty Sněmovna včera schválila. To jsou podle mě skutečné výsledky, protože tyto peníze pomohou ještě letos zlevnit elektrickou energii našim domácnostem a firmám. Díky tomu byla také nejnižší lednová inflace za devět let a to je podle mě ta skutečná hospodářská politika.

K samotné agendě revize výdajů. Měl to být manažerský nástroj, ze kterého nevyplývaly žádné zákonné nebo jiné povinnosti. Možná záměr nebyl špatný, ale pod mým předchůdcem nepřinesl výsledky. Já jsem si to nechala vytáhnout. Takže za celou dobu Ministerstvo financí vyprodukovalo pouze tři revize - revize výdajů v oblasti ICT, revize výdajů v oblasti dotací Ministerstva kultury, revize výdajů v oblasti regionální politiky. A i když jsem se podívala na to, jaké ty dokumenty měly fiskální dopad, tak vůbec žádný. Vláda je schválila a od té doby jim nikdo nevěnoval pozornost.

Takže na rozdíl od minulé vlády jsme udělali okamžité úspory, propustili i část úředníků. Ty šikovné jsme převedli na jiné, užitečnější agendy. A reorganizace na Ministerstvu financí k 1. lednu 2026 znamenala zeštíhlení úřadů, návrat k osvědčené organizační struktuře, která fungovala do roku 2022, snížila se v nadbytečný počet 10 sekcí na obvyklých sedm sekcí, které byly za mě, když jsem byla poprvé ministryní. To s sebou přináší významnou úsporu na administrativních a provozních výdajích, nižší počet sekretariátů, asistentů, služebních aut s řidičem a tak dále. Dále jsem zrušila šest odborů či oddělení. Celkem došlo ke zrušení minimálně 57 služebních pracovních míst, ale samozřejmě v tom krátkém čase se víc nedalo udělat. Takže půjdu dál cestou rozumné struktury, rozumného zeštíhlení, prostě rozumného hledání úspor. Budu, zjišťuju si ty věci. Já jsem měla tu výhodu, že jsem, když jsem byla jmenovaná ministryní financí, tak jsem měla zkušenost s tím rezortem velkou. Takže já jsem šla do toho rezortu a věděla jsem, co chci a také jsem věděla, co nechci. Takže ta struktura odpovídá struktuře, která se mi zdála funkční a vyhovující. Ale samozřejmě se tam celá řada věcí za ty čtyři roky změnila, s těmi se seznamuji postupně a bezesporu budu tady v této v této věci pokračovat.

Ale samozřejmě je také důležitá digitalizace, která znamená - to se netýká jenom Ministerstva financí, to určitě se mnou budete souhlasit, týká se všech rezortů a dalších organizací na ně navázaných, a to je cesta k tomu řádnému - k těm řádným úsporám a k tomu řádnému zeštíhlení. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Paní poslankyně Sedmihradská chce reagovat. Prosím, vaše minuta.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Rozumím vaší odpovědi, ale v té předposlední větě jste řekla, že víte co chcete - což oceňuju. Chci se optat, jestli chcete udělat nějaké kroky v zavedení výkonově orientovaného rozpočtování? Nebo jestli máte v úmyslu, klidně?

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Ano, rozpočtová sekce v této oblasti pracuje na - není to prostě nějaký úkol, který by začal teď - v dlouhodobějším horizontu bezesporu. Když budete mít zájem, tak se s tím můžete blíže seznámit. Mně tady toto nedávalo smysl - toto, co tam bylo zavedeno, protože když jsem se zajímala o to, co vlastně z toho oddělení nějakým způsobem padalo - a nechci to zlehčovat, nechci to nějakým způsobem shazovat - tak mně se zdálo, že se tam vyráběly jenom prostě nějaká lejstra, jak jsem řekla, že to nějaký velký efekt nemělo. Určitě ano. Rozpočtová sekce pracuje na těchto věcech. Naopak oni chtějí navázat i určité sledování. My vlastně máme Státní pokladnu, sledování výdajů, rádi bychom to rozšířili až do horizontu municipalit a tak dále. Takže to jsou věci, na který se pracuje dlouhodobě. Třeba Státní pokladna, která se zaváděla před - ne za vaší vlády a za té naší, myslím, že ještě za té předtím - tak ta stála 7 miliard a určitě se neustále rozvíjí a to je ta cesta správným směrem.

Naopak, já bych do té Státní pokladny chtěla zapojit další a další státní nebo veřejnoprávní subjekty, protože potom bude řádný přehled o tom, jakým způsobem se výdaje utrácí. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní vyzývám paní poslankyni Zuzanu Majerovou, aby přednesla interpelaci na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. Paní poslankyni tady nevidím, takže interpelace propadá. Následně tedy vyzývám pana poslance Jakuba Krainera, aby přenesl interpelaci na ministra vnitra Lubomíra Metnara. Prosím.

 

Poslanec Jakub Krainer: Vážený pane ministře vnitra, chci se vrátit k vašemu rozhodnutí z 26. 2. 2026, kdy jste stáhnul dovolání Ministerstva vnitra k Nejvyššímu soudu proti rozsudku Městského soudu v Praze z října 2025. Ministerstvo vnitra ve zprávě o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky za rok 2020 konstatovalo, že hnutí SPD je, cituji: "Uskupení s dominujícími xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky." Tato zpráva vznikla za vlády Andreje Babiše, ve které vy jste byl ministrem obrany.

Hnutí SPD kvůli tomuto označení ministerstvo zažalovalo. Je tedy jak pro ministerstvo, tak pro SPD nanejvýš vhodné, aby rozhodl Nejvyšší soud a sjednotil tak dosud rozdílnou rozhodovací praxi soudů. To by se také bývalo stalo, kdybyste svým rozhodnutím dovolání ministerstva k Nejvyššímu soudu nestáhnul.

Byli jste to vy, kdo jste obviňovali vašeho předchůdce z ovlivňování veřejných kauz. Chci, aby tady jasně zaznělo, že Vít Rakušan nikdy žádnou kauzu neovlivnil. A co naopak děláte vy? Při první příležitosti politicky ovlivníte probíhající kauzu SPD, která by bez vašeho zásahu skončila před soudem. Ve vyjádření na síti X jste k tomu uvedl: ctím práci soudů a jejich pravomocná rozhodnutí a musím mít také jistotu, že i rezort, za který jsem odpovědný, činí důležité právní úkony řádně. Chci se proto zeptat: bylo dovolání podáno řádně a v souladu s právem? A pokud ano, plánujete jej podat znovu aby měl Nejvyšší soud možnost tuto otázku autoritativně rozhodnout? A pokud dovolání znovu podáno nebude, znamená to, že Ministerstvo vnitra do budoucna přestane ve svých zprávách o extremismu hodnotit SPD jako xenofobní a vyhroceně nacionalistické? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Jelikož je pan ministr Metnar omluven. Tak odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. Nyní bych tedy požádal o vystoupení paní poslankyni Martínkovou Španihelovou, aby přednesla interpelaci na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Martínková Španihelová: Vážený pane ministře, v lednu tohoto roku jsem vám poslala interpelaci na téma zpožďování výplat sociálních dávek. Dotaz jsem položila na základě podnětu a stížnosti lidí, kteří se na mě a mé kolegy obrací s prosbami, co mají dělat, když se výplata dávek, na které mají nárok a které v minulosti čerpali, na přelomu roku začala výrazněji zpožďovat.

Já tedy vítám zřízení o ombudsmana na MPSV, protože si myslím, že to asi je přesně to, s čím by se na něj mohli obracet a považuju to za vstřícný krok od ministerstva.

Já se na vás obracím jako na toho, kdo má přístup k přesným datům, může je podrobit analýze a zjistit, co se děje. Samozřejmě rozumím tomu, že Úřad práce má teď plno práce se zaváděním nové dávky.

Mám dvě otázky. Ten můj první dotaz byl, k jak velkým zpožděním reálně dochází vlivem změny systému? Žádala jsem o statistiku zpožděných výplat dávek státní sociální podpory, příspěvku na bydlení, na dítě, rodičovského příspěvku a vlastně v té odpovědi vy jste mě odkázali na zákonná znění předpisů a obecné sdělení, že dávka je vyplacena v souladu s předpisy a v zákonné lhůtě - to já si mohu zjistit, děkuju za to, ale ta moje otázka zněla tak: v kolika případech se to vlastně nedaří dodržet? Jestli bych mohla poprosit tady o tu zpřesňující informaci. Nemusí to být samozřejmě hned, rozumím, že to může trvat delší dobu.

My bychom měli vědět, jak velký problém to je a kolik lidí se dostává do problému. Pak jsou ty důsledky závažné - dochází například k prodlení při platbě nákladů na bydlení a celá ta spirála se vlastně prodlužuje.

Teďka já přejdu - protože mě tlačí čas - k druhé mojí doplňující otázce. Já jsem žádala o informace, jaké konkrétní kroky v posledním roce MPSV provedlo ke zkrácení termínu u přiznání dávky příspěvku na péči? Vím, že to je téma, kterému vy se taky chcete věnovat... (Předsedající: Čas.) Jenom dokončím myšlenku, děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas, paní poslankyně. Nezlobte se na mě, to by dokončovali všichni. Ale budete mít prostor na doplňující dotaz. (Poslankyně Martínková Španihelová: Dobře, děkuju.) Protože, jak máme do 18 hodin, tak ubereme někomu dalšímu, to je ten problém, jinak bych vás nechal. Prosím, pane ministře.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji moc, vážený pane předsedo. Vážená paní poslankyně, i vy ostatní vážení páni poslanci, výplaty dávek státní sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi jsou skutečně jako realizovány v termínu. Někdy se můžou podle mých informací samozřejmě zpožďovat. Je to z důvodu toho, že minulá vláda tedy schválila superdávku a tak, jak jsme už byli svědky v minulých týdnech, tak superdávka byla v rámci přechodného období o tři měsíce posunuta tak, aby právě nedocházelo k těm chaotickým věcem.

Individuálně se to dostává i ke mně, že opravdu je to někdy zpožděno. Ale některé dávky jsou vypláceny ve dvou termínech. To znamená, že ten hlavní termín, který tam je, tak pokud se to nestane, tak v řádech dalších dnů to může přijít. A týká se to úplně všech dávek, které jsou.

Dávky státní sociální podpory a hmotné nouze - a to jsou ty, které jsou rušené - přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, existenční životní minimum jsou od října 2025 vypláceny v takzvaném přechodném režimu a u tohoto může také docházet třeba k některým - bych řekl - věcem, protože když čtyři dávky na základě toho zákona přechází na jednu superdávku, tak třeba ten člověk nemusí doložit v termínu všechny formuláře, které v rámci i digitalizace - protože 42 procent nám přechází vlastně skrze Jendu na novou superdávku digitálně, ten zbytek je pořád dělán na přepážkách Úřadu práce - tak může tam dojít k nějakému zpoždění, než se ty věci sehrají a než se dají dohromady právě s agendou superdávky, kdy třeba ten člověk je ještě vyzván k tomu, aby něco doplnil.

U rušených dávek státní sociální podpory - u těch, které se ruší - už nedochází k dokládání příjmů, ale ani nákladů na bydlení. To by se tím pádem mělo ulehčit.

Pokud se děje něco u příspěvku na péči, tak ten je vyplácen v návaznosti na průběh řízení samotné žádosti, přičemž jednotlivé měsíční částky toho příspěvku na péči jsou poskytovány taky v zákonných stanovených lhůtách - a ty jsou vždycky udělány ve dvou dekádách. Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně a to v kalendářním měsíci, za který náleží. Pokud se to nestihne, tak je v následujících dnech.

Obvykle mají krajské pobočky Úřadu práce nastaveny dva a více výplatních termínů pro tuto dávku, a to především vzhledem k jejich vysokému počtu, protože to jsou opravdu statisíce lidí, kteří od jedničky, dvojky, trojky a čtyřky a teď už i čtyřky plus musí být administrováni. Pokud se některá dávka připravená do výplaty nevyplatí v prvním z termínů z důvodu obrovského množství dávek, což se může stát, obratem je zařazena do dalšího výplatního termínu v daném měsíci.

Dávka náležející za kalendářním měsíc je totiž v daném kalendářním měsíci vyplacena a Úřad práce České republiky postupuje v souladu s platnými právními předpisy, tak jak jsme Vám odpověděli i v tom samotném dopise. Ale snažil jsem se vám co nejvíce lidsky přiblížit to, že to není jednoduchá věc, a kterou jsme tady probírali i v rámci toho přechodného období té superdávky.

Jenom u té superdávky, protože to s tím hodně souvisí, já tady zopakuji skutečně ta čísla. Tam je jenom za rok 2025 388 000 žádostí, z čehož 55 000 je nových a 333 000 a něco jich je právě těch starých, které přecházejí na tu novou superdávku, a to je jenom za rok 2025. Nám se za leden podařilo nabrat 15 740 žádostí a v tuto chvíli vlastně v polovině března, už můžeme říct, jich je opravdu přes 400 000. Takže ten nápor na administraci je skutečně natolik velký, že já jsem se nakonec rozhodl i v Senátu, a pan prezident to podpořil svým podpisem, prostě prodloužit to přechodné období i přesto, že jsme denně byli na hraně a stíhali jsme na úřadech práce ty dávky administrovat.

A poslední věc, která je politická. Ani Piráti, a ani hnutí ANO nehlasovali pro superdávku. Nesouhlasili s ní. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně Martínková si přeje reagovat. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Martínková Španihelová: Děkuji. Přece jenom bych si ještě dovolila poprosit o ta čísla, kolika lidí se to týká. A pak ještě se chci zeptat, žádám o informace, jaké konkrétní kroky v posledním roce MPSV provedlo ke zkrácení termínu u přiznání dávky příspěvku na péči. Na MPSV se nová legislativa začala chystat v minulém období. Má zjednodušit a zrychlit posuzování. Má otázka zní, zda budete v této legislativě pokračovat a jaké plánujete kroky. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A pan ministr bude reagovat.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Čísla samozřejmě vám určitě připravíme, kolika lidí se to týká. To tady v tuto chvíli nemám. Co se týká příspěvku na péči a posuzování, tak tam jsme - a nemám to tady připraveno, protože to nebylo součástí té mé přípravy, tak vím, že v minulém volebním období jsme udělali takzvaný německý model právě pro ukrajinskou diasporu v rámci České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce, protože ti to posuzují, ten to vyplácí, a bylo to vlastně, bych řekl, samodotazníkové šetření u těch jednotlivých klientů, u nich doma. Tady tento pilotní projekt se v tuto chvíli i na České správě sociálního zabezpečení nějakým způsobem vyhodnocuje, tak uvidíme, jaké on přinese nějaké praktičnosti, nicméně má k ctěná kolegyně Jana Pastuchová, která se tady tímto opravdu velmi do hloubky zabývá, protože sama je tou, která na úplně pidi částečný úvazek, aby byla v té praxi co nejhlouběji, posuzuje zdravotní stav na České správě sociálního zabezpečení, takže ten systém zná dokonale a připravuje právě i nějaké další pozměňovací návrhy a věci, které se budou týkat posuzování jako takového. Myslím si, že to je hlavně u prvního a druhého stupně příspěvku na péči, který by měl být zrychlen tím, že se podívá člověk na lékařskou zprávu, na ten jejich dotazník, a pokud se to takhle spojí, tak nemusí tam chodit už třeba sociální pracovník se na to podívat. Ale pokud máme tady lékařskou zprávu, která se nám tady nespojí, anebo je bych řekl ten vyšší příspěvek na péči, tak tam už ten sociální pracovník dojde a už to bude posuzováno takto.

Takže například v tomto směru se budeme snažit toto napravit. Nemám to teď připraveno, ale vím, že se tady toto chystá, takže to teď tady takhle improvizuji. Ale myslím si, že se mi to povedlo. Takže děkuji moc. Na shledanou.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Jana Lipavského, který bude interpelovat ministra zahraničí Petra Macinku.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den. Vážený pane ministře, já bych se vás chtěl zeptat, v jakém stavu je příprava materiálu na vládu k omezení pohybu ruských diplomatů. Já jsem zaznamenal, že v rámci přijetí té evropské sankce již Ministerstvo zahraničních věcí zavedlo tu oznamovací povinnost, ale samozřejmě jsou tam ještě možnosti toho, nejenom, že nám to Rusové oznámí milostivě, že sem cestuje někdo na schengenské vízum z diplomatických pracovníků nebo technického personálu, ale že si vyžádá souhlas. Já bych jenom chtěl pro porovnání uvést, že když jakýkoliv český diplomat nebo administrativně technický pracovník cestuje do Ruské federace, tak vždy musíme žádat o souhlas. A já si myslím, že pokud máme mít rovnocenné, suverénní vztahy i s takovou zemí, jako je Ruská federace, která tedy vůči nám nás samotné řadí na seznam nespřátelených zemí, tak bychom měli stejně recipročně, suverénně a plnohodnotně postupovat proti nim, a to samozřejmě obnáší to schválené usnesení na vládě. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní bude reagovat ministr zahraničí Petr Macinka. Pane ministře, máte pět minut. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí ČR Petr Macinka: Děkuji, pane předsedající, pane předsedo. Pane poslanče, tak já jenom to shrnu. Opatření na zesílení monitorování pohybu ruských diplomatů po území České republiky, musím potvrdit, že já osobně podporuji. Tady to opatření, jenom abych připomenul, bylo zavedeno do unijní legislativy 24. 10. 2025 a předpokládá dva možné režimy. Jeden je povinný, to je systém povinné notifikace, a druhý je volitelný, takzvané národní autorizace. My jsme nebo já jsem zavedl, podepsal jsem ten povinný režim. To znamená, od konce ledna, od 25. ledna 2026 musí být jakýkoliv pohyb neakreditovaných pracovníků ruských misí na území Evropské unie notifikován. Takže my předem víme, kdo se přes naše území pohybuje.

Tady tento režim vyhodnocujeme. Za uplynulý měsíc a půl, co tadyto opatření platí, tak jsme byli notifikováni méně než v 10 případech. Podotýkám, že ten přísnější režim zavedly pouze dva státy Evropské unie, dva baltské státy a všechny ostatní evropské země jsou v režimu té notifikace. Podobně jako my to vyhodnocují a rozhodují se o tom dalším kroku.

Já bych jenom možná připomněl, že 24. 10. tady toto opatření vstoupilo v unijní legislativu, a trošku mě mrzí, že až já jsem byl koncem ledna ministr zahraničních věcí, který zavedl povinnost té notifikace. Já jsem se stal ministrem zahraničních věcí 15. prosince, tedy 52 dnů nebo více než 50 dnů poté, co bylo možné tadytu notifikaci zavést. Takže já to dotahuji. To, co vy jste nestihli.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Táži se, zdali pan poslanec Lipavský má zájem o reakci? Ano, má. Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuju. Samozřejmě jsem rád, že to pan ministr podporuje. Vzhledem k tomu, že se střídala vláda a bylo již po volbách, tak my jsme na tom pracovali. Já jsem to na vládu předložit nestihl a samotná ta celá věc vstupovala v platnost, byť byla přijata tedy 24. 10., což jestli se nepletu, je rada, které jsem se ještě já osobně účastnil, tak to pak vstupovalo až v lednu. Takže je vlastně v pořádku, že to přijímáte vy. Já se o to zajímám, já se ptám, takže děkuju za ty informace a přeji hodně štěstí při vyhodnocování.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Táži se, zdali má pan ministr zájem o reakci? (Ano.) Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí ČR Petr Macinka: Ano. Tak já děkuji za přání hodně štěstí. A rozumím tomu, že jste to tedy nestihli, jak říkáte. Vím, že ta bývalá vláda investovala spoustu úsilí do toho, aby tady to opatření mohlo být. Přesto musím tedy říci, zjišťoval jsem si to, vy jste to sice nestihl, ale kolegium ministra zahraničních věcí tady toto projednalo 4. 12. 2025. Vy jste ještě měli zasedání vlády 10. 12. 2025. To znamená, já si všímám opoziční kritiky, že my snad tady máme zmírňovat podmínky. Já jsem ty podmínky pro pohyb ruských diplomatů naopak zpřísnil.

Ale neudělali jste to vy. Vy jste tu notifikaci mohl udělat i bez vlády. Já jsem tu notifikaci udělal i bez vlády. Stejně tak pokud vám to prošlo kolegiem 4. 12., mohli jste to dát na vládu desátého. Mohla to být vaše tečka za vaším působením, mohli jste si uzavřít tady to vaše dvouleté úsilí, které jste k tomu měli. Neudělali jste to. Takže nevím, já se raději neptám, proč jste to vy nedali na vládu, když teď po tom tak voláte. Mohli jste to udělat, neudělali jste to.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Radek Koten a přednese interpelaci na ministra obrany Jaromíra Zůnu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

(Poslanec Lipavský stojí před lavicí ministra Macinky a hovoří na něj.) Jenom, umožněte panu poslanci v klidu přednést interpelaci, pane poslanče. (Poslanec Lipavský nereaguje a stále hovoří na ministra.) Pane poslanče Lipavský, umožněte v klidu přednést interpelaci prosím, aby nebyl nikdo rušen. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, děkuji tedy za slovo. Já bych se vás rád zeptal - protože už přece jenom uběhla nějaká doba - jak moc je proinvestiční právě rozpočet, nárok 2026, co se týká jak armádních zakázek, akvizic, a jaký bude další průběh financování už těch rozjetých nákupů.

Také bych se chtěl zeptat, zda připravujete nějakou obnovu infrastruktury, protože myslím si, že minimálně ve třech krajích je jenom krajské vojenské velitelství a není tam žádná posádka, tak zda počítáte s tím, že i v těchto krajích... Oni si na to ostatně stěžují i vojáci, kteří jsou třeba z těchto lokalit, že v podstatě musí za svojí prací dojíždět třeba velké vzdálenosti a ani tedy není zajištěno třeba odpovídající bydlení v místě služby. Tak zda tedy se vydáte i touto cestou, to znamená nějakou obnovou infrastruktury a dalších věcí, která bude tady potřebná v následujících letech.

Pak jsem se chtěl ještě zeptat, co se týká třeba práce armády, co se týká mládeže, zda tedy plánujete nějakou dohodu třeba s Ministerstvem školství, nebo že by armáda přes nějakou servisní organizaci začala působit na různých typech škol, ať se jedná tedy o střední nebo vyšší odborné školy. Protože si myslím, že pokud s mládeží nebudeme pracovat takzvaně odmalinka a nebudeme mít nějaký předmět, co se týká třeba branné výchovy, tak se ty nábory profesionálních vojáků nezmění a nebudou se dařit. Takže, tady na to jsem se chtěl zeptat. Moc děkuju za odpovědi.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní vystoupí ministr obrany Jaromír Zůna. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr obrany ČR Jaromír Zůna: Vážené kolegyně, vážení kolegové, páni a paní poslanci, paní a páni ministři... Panu poslanci Kotenovi děkuji za vznesený dotaz, protože si myslím, že jde o oblast a informaci, která je velmi důležitá pro nás, ale i pro celou veřejnost.

Pokud jde o první část otázky, já bych nejdříve velmi ocenil, že jako ministr obrany mohu říct, že mohu disponovat nejvyšším rozpočtem na obranu v dosavadní historii České republiky. To si myslím, že je naprosto zásadní. Z hlediska dlouhodobého strategického trendu je rovněž potěšující... Myslím si, že to je výsledek kontinuity činnosti vlád, zejména od roku 2014, kdy od roku 2014 vzrostly až do dnešního dne, do roku 2026, výdaje na obranu o 400 procent.

Tím se ne každá země, členský stát NATO, může pochlubit. Byl jsem účasten celé řady jednání v rámci ministeriátu v Bruselu i s kolegy, ministry obran členských států NATO, kteří se rovněž velice často odkazují na termín od roku 2014, a takovýmto procentuálním výrazem zvyšování výdajů na obranu nedisponují.

Pokud jde o schválený rozpočet kapitoly Ministerstva obrany na rok 2026, činí 154,8 miliardy korun pro Ministerstvo obrany. Mohu potvrdit, že tento rozpočet tak, jak je rozepsán, je velmi proinvestiční, vysoce proinvestiční, se dá říct, protože 56,1 miliardy korun, což představuje 36,2 procenta celkového schváleného rozpočtu kapitoly je určeno pro investice. Když se podíváme pár let zpět, tak to byla vlastně velikost celého rozpočtu. Dnes to je jenom na investice v roce 2026.

Pokud jde o priority Ministerstva obrany v roce 2026 a zabezpečení průběžného financování strategických a zvlášť významných projektů - o to tady jde - tak v rámci výdajového bloku Zajištění obrany České republiky silami Armády České republiky je z toho celkového objemu 154,8 miliardy 117,3 miliardy dedikováno pro Armádu České republiky, což je 75,8 procenta celkového rozpočtu kapitoly. Tedy je to naprosto v souladu s programovým prohlášením vlády, kdy jsme řekli, že budeme především preferovat výstavbu vojenských schopností, tedy operačních součástí Ministerstva obrany.

V oblasti investic jsou v rámci tohoto výdajového bloku Zajištění obrany České republiky silami Armády České republiky alokovány rozpočtové výdaje ve výši 50 miliard korun, což představuje 89 procent celkových rozpočtových zdrojů kapitoly plánovaných na investice. Z toho na pořízení movitého majetku je alokováno celkem 40,6 miliardy - to je 81,2 procenta výdajů na investice v rámci výdajového bloku - a na zabezpečení nemovité infrastruktury 9,4 miliardy korun. To je 18,8 procenta výdajů z výdajového bloku Zajištění obrany České republiky silami Armády České republiky.

V rámci ostatních výdajových bloků kapitoly Ministerstva obrany jsou ve schváleném rozpočtu na rok 2026 alokovány rozpočtové zdroje na investice v celkové výši 6,1 miliardy korun, což představuje 10,9 procent celkových rozpočtových zdrojů kapitoly plánovaných na investice.

Pokud jde o rozvoj systému obrany státu, tedy i ostatní součásti Ministerstva obrany, tak do investic jde 3,1 miliardy. Pokud jde o vojenské zpravodajství, do investic jde 2,8 miliardy. Pokud jde o Kancelář prezidenta republiky 0,2 miliardy korun.

Zrychluji, protože se chci zastavit zejména u toho nejpodstatnějšího a to jsou nejvýznamnější investiční projekty Ministerstva obrany v roce 2026. Pokud jde o pořízení víceúčelového letounu F-35 Lightning, je to 4,781 miliardy. (Předsedající: Čas.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuju samozřejmě za tu první část otázky. Já jsem nemyslel, že to bude takhle až podrobné. Nicméně, možná ještě kdyby došlo i na ty další moje otázky pak v té doplňující odpovědi, tak by to bylo úplně báječné. Moc děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr obrany ČR Jaromír Zůna: Děkuji za otázku. Já bych to opravdu rád dokončil všechno, takže pojedu jenom rychle. Bojové vozidlo pěchoty - 4,286 miliardy, protiletadlový komplet Spider, což je jedna z priorit vlády - 2,2 miliardy, modernizace Čáslavi letiště - 2,182 miliardy. Bude dokončen projekt tanků Leopard 2A4, kterých přijde v letošním roce 15. Celkem jich bude 44 a ten projekt bude ukončen. Je to 2,067 miliardy letos. Nákup těžkých Tater za 1,674 miliardy, kolové obrněné vozidlo PVO Mars za 1,662 miliardy. Opět priorita vlády - protivzdušná obrana. Pronájem Gripenů - 1,4 miliardy, střední transportní letoun 1,353 miliardy a podobně.

Takže opravdu, opravdu, tak jak bylo řečeno i v mých předchozích vystoupeních, prostě ty projekty běží. Já bych chtěl ještě říct jednu věc. My jsme také v programovém prohlášení řekli, že uvedeme do souladu, do rovnováhy jednotlivé výdajové bloky a oblasti. Takže: investice jsou 36 procent, osobní mandatorní výdaje 34 procent a ostatní běžné výdaje 30 procent. Takže opravdu plníme ten úkol a výrazně navyšujeme v osobních mandatorních výdajích, tak jak jsme slíbili, zlepšování kvality života vojáků.

Pokud jde o kraje a rozložení armády do krajů, plníme ten úkol, k 1. 1. ustanoveno Velitelství teritoriálních sil a v rámci jeho koncepce a strategie bude v každém jednom kraji vybudován prapor teritoriálních sil, který bude se skládat z profesionálního jádra a kombinace záloh. Současně pro ně budou budovány prostory výcvikové. (Předsedající: Čas.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní požádám poslance Vojtěcha Munzara (Ministr Zůna se vrací krátce k pultíku: Děkuji. ), aby přednesl interpelaci na ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážená paní ministryně, boj proti šedé a černé ekonomice jste vy i pan premiér ve volební kampani - a i teď zmiňujete opakovaně. Já teď pomíjím skutečnost, že s vámi nesouhlasím, že vámi prezentované celkové potenciální příjmy z potírání šedé ekonomiky pro státní rozpočet jsou naprosto nereálné, ale existuje jedno konkrétní odvětví, kde příjmy pro stát opravdu unikají: tím sektorem je nelegální obchod s tabákem.

V současnosti je přibližně 20 procent, tedy každá pátá cigareta vykouřená na území České republiky, takzvaně nedomácího původu, což znamená, že z ní český stát nezíská ani korunu na spotřební dani, ani DPH. To hrubým odhadem znamená nevybranou daň ve výši zhruba 16, 17 miliard korun. Podle expertních odhadů z trhu přibližně třetina až polovina z těch současných 20 procent jsou legální, ale bohužel i nelegální dovozy, zejména z Polska. Ovšem 6,5 procenta podle mých informací tvoří černý trh, kde se organizovaně v nelegálních továrnách vyrábí padělky. Před dvěma lety to podle stejných odhadů byly 3 procenta, takže tento segment se v poslední době zdvojnásobil.

Má otázka na vás tedy zní, zda plánujete Celní správu zaúkolovat, aby se zaměřila na tento palčivý problém, kde státu opravdu unikají miliardy, anebo se budete dál soustředit na to, jestli ve vesnické hospodě vydávají účtenky k pivu a utopencům? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A slovo má ministryně financí Alena Schillerová. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Účtenky vydávat nebudou, pane poslanče. Já nabízím i klubu ODS, že ráda přijdu s EET, jakmile to projde po vládě. Tak, boj s šedou ekonomikou je absolutní priorita - moje, naší vlády. EET 2.0 už je v připomínkovém řízení. Příští týden startuje nadrezortní spolupráce proti nelegální práci, rozjíždíme Daňovou Digitální Kobru, Celní správa dostane více kompetencí - to máme také v programovém prohlášení vlády, aby byla efektivnější - takže já si troufnu říct se vší pokorou, že jsem neztratila ani den.

A teď k vaší otázce, k tabáku. Česká republika patří mezi členské státy EU s odhadovanými nejnižšími objemy nezákonného obchodu v oblasti tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky. Takže je klíčové v této oblasti rozlišovat: mezi legálními tabákovými výrobky, zejména cigaretami, které byly uvedeny na trh a zdaněny v jiném členském státě EU nebo ve třetích zemích, a padělky - to je potřeba rozlišit. Tyto legálně zdaněné cigarety mimo Českou republiku, které do ČR dopraví zejména čeští občané v rámci povolených limitů pro osobní spotřebu, představovaly ke konci roku 2025 cirka objem 11 procent českého trhu a naprostá většina z nich pochází z Polska - to je také jasný fakt. Odhad padělaných cigaret naproti tomu představuje pouze 5 procent českého trhu.

K výše uvedeným údajům ale je potřeba uvést, že se jedná pouze o indikativní odhady, které vychází z průzkumu založeném na takzvaném sběru prázdných krabiček. Za mnou taky byla celá řada - a už se ke mně zase prý chystají - společností, které provádí - to především pro společnosti tabákového průmyslu. Tato metodika ale, pane poslanče, při vší úctě vykazuje značné rezervy a mezery. V tomto ohledu však vznikají problémy s interpretací výsledků, kdy jsou zaměňovány údaje o padělaných a pašovaných cigaretách s daty o výskytu nedomácích cigaret, které však byly na české území dopraveny legálně, například turisty, pracovníky z jiných států nebo českými občany.

V roce 2026 dojde k zásadnímu zkvalitnění činnosti Celní správy a rozšíření metod pro boj s nezákonným obchodem, a to s těmito prioritami a opatřeními. V roce 2026: za prvé, rozvoj zpravodajsko-analytické činnosti, sdílené watchlisty, propojování informací o přepravách, využití mezinárodní spolupráce. Za druhé, monitoring výrobních zařízení tabáku a netabákového materiálu - stroje, filtry, papír, obalové materiály, vyhledávání anomálních dodávek do EU, importní rizikové profily. Za další, cílené kontroly a společné akce s partnerskými orgány v pohraničí - plánujeme - a zaměření se na vzrůstající trend padělaných alternativních výrobků.

Celní správa České republiky nicméně má oblast boje proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky a s tím souvisejícími daňovými úniky jako jednu ze svých klíčových priorit už dnes - a věřte, že já na to budu apelovat. V pondělí nastupuje nový generální ředitel, generál Kotraba, dlouholetý celník, který si odšlapal od - jak já říkám (Gestikuluje.) - od chodníku až po generálské frčky, a věřím, že bude mít autoritu a že bude rozmět té celničině, protože je to taky samozřejmě důležitá oblast a že prostě ty věci - společně najdeme shodu nebo máme shodu, že se do nich pustíme.

V oblasti kontrolně-dohledových činností Celní správy v letech 2023 až 2025 bylo zkontrolováno: 186 564 dopravních prostředků, 17 365 provozoven, 253 429 fyzických osob a za toto období činila výše zabráněné škody téměř 1,5 miliardy, přičemž efektivita zásahu roste, protože jsou cíleny na organizované skupiny s větší produkcí a dopadem na státní rozpočet. Útvary dohledu Celní správy se ve své dohledové a pátrací činnosti zaměřují zejména na tyto oblasti: kontrola nelegální přepravy vybraných výrobků, cigaret směřujících z Polska a Balkánu. Nejedná se pouze o nadlimitní dopravu cigaret, ale také o organizovanou nelegální přepravu větších množství těchto vybraných výrobků, potom kontrola cestujících v letecké dopravě, zaměření na cestující ze zemí mimo EU a kontrola vybraných výrobků, cigaret a jiných tabákových výrobků, u kterých dochází ke změně sazby spotřební daně. V těchto případech daňové subjekty nelegálně prodávají skryté zásoby vybraných výrobků se starou sazbou spotřební daně.

Takže tolik potud a věřte, že šedá ekonomika, jak o ní mluvíme, to není jenom EET, EET je takovým symbolem a třešničkou na dortu, ale jsou to i tyto oblasti (Předsedající: Čas.) včetně této.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Reakce, ano, pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za odpověď, paní ministryně. Já samozřejmě souhlasím s tím, že všechny tyhle odhady jsou tak trochu na vodě, nedají se přesně určit, ta procenta můžou jsou zatížena určitou mírou nejistoty. Zároveň je potřeba říci, že v tom případě i vaše odhady celkově na šedou ekonomiku jsou zatíženy také mírou nejistoty - ale nechci se k tomu vracet, to si řekneme jindy, třeba při projednávání EED. Mně šlo skutečně o to soustředit vaši pozornost na padělky, na nelegální dovozy - a hlavně na ty padělky, protože skutečně jejich objem na trhu, podle mých informací, roste a tam je potřeba se soustředit a ne třeba se soustředit víc na plošná opatření, která postihnou zejména ty poctivé a ne ty nepoctivé. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Soustředít je potřeba se na všechno, pane poslanče. To znamená, souhlasím s vámi, že i na tuto oblast, věřte, že Celní správa se na ni soustředí a bude se soustředit dál, to bude jedno z mých zadání, které prostě bude mít. A možná - vy jste místopředseda rozpočtového výboru, já jsem na rozpočtovém výboru velmi často, spolupracujeme, známe se dobře už několik let. Já možná nabízím: pojďme se domluvit a můžeme na rozpočtovém výboru někdy, bude-li prostor a váš zájem, udělat třeba velice zajímavou prezentaci padělků, vyhledávání, způsobů práce Celní správy. Je to velice zajímavé, my to pravidelně budeme zase - dělali jsme to a teď se to bude dělat zase za mého ministrování, prezentujeme na Dni otevřených dveří, prezentujeme to na Dnech NATO, které probíhají v Ostravě každý rok a tak dále.

Takže klidně není problém udělat na rozpočtovém výboru. Budete překvapeni, jak je to zajímavé, když tam uvidíte prostě různé druhy padělků a nejen z této oblasti, na kterou se ptáte, ale ty padělky samozřejmě nebo různé ty Cities předměty a tak dále, je to strašně zajímavé. A myslím si, že veřejnost bohužel mnohdy neví ani jak velký rozsah činnosti a velmi činnosti, která je pro společnost důležitá, Celní správa vykonává. Ona teď trošku ty čtyři roky byla v takové mlze, ale věřte, že já je zase zviditelním a nabízím vám i na půdě rozpočtového výboru takovouto prezentaci, která je velmi, velmi zajímavá.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení pana poslance Karla Haase a přednese interpelaci na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju vám mnohokrát za slovo, vážený pane předsedo. Má interpelace a můj dotaz je jednoduchý. Já mám prosbu na pana ministra zdravotnictví stejnou, jakou jsem měl na pana premiéra. To znamená prosím o data o celkový objem příjmů plateb z veřejného zdravotního pojištění všem dceřiným společnostem ze skupiny Hartenberg Holding v sumě za rok 2024, souhrnně za roky 2020 až 2024. Zdůrazním to pro ten kontext důležitý, to, co jsem zdůrazňoval i v interpelaci na pana premiéra. Já za sebe právně zdůrazňuju, že v tom dotazu mém není žádná žádný skrytý aspekt střetu zájmů. Podle mého osobního právního názoru ta věc není v rozporu s národními českými pravidly, aktuálně platnými a účinnými z oblasti střetu zájmů.

Za druhé zdůrazňuju, že je veřejně prostě známou informací, že všechny ty typy poskytované zdravotní péče, reprodukční medicína, biologická léčba, onkologická léčba ve zdravotnických zařízeních a v poskytovatelích zdravotních služeb z holdingu Hartenberg Holding je opravdu špičková i v evropském srovnání, to je veřejně známá informace. To, že ta data existují, to, že ta data existují, já jsem tady zdůraznil v doplňující otázce na pana premiéra, dokládá to, že skutečně šéf Holdingu Hartenberg Holding to vyčísloval v odpovědi novinářům a já raději zdůrazňuju to, co už jsem nemohl zdůraznit v interpelaci na pana premiéra. On nikdy nezpochybnil to, že by tu informaci neposkytl nebo že by nebyla přesná a uváděl částku 1,1 miliardy korun za rok 2024, tak skutečně v tom důležitém kontextu neptám se z pohledu střetu zájmů, tam si myslím, že to není problém. Vůbec nějak nekritizuju, naopak chválím kvalitu těch zdravotních služeb, ale myslím si, že veřejnost má na tyto informace v demokratickém právním státě nárok, aby pak s nimi nějakým způsobem ti občané pracovali ve svém třeba i volebním rozhodování. Děkuju mnohokrát.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o reakci a odpověď ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Tak prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, moc už vás nezbylo. Děkuju panu poslanci Haasovi za ten dotaz, ale já ho také nepotěším, protože skutečně těmito informacemi nedisponuji. Těmi informacemi, kterými disponuji, se týkají Ministerstva zdravotnictví. Tam můžu jednoznačně deklarovat, že Holdingu Hartenberg ani jeho propojeným společnostem ministerstvo neposkytlo žádné dotace, protože my samozřejmě poskytujeme dotaci různým subjektům a neziskovým organizacím a podobně, takže z hlediska dotací, rozpočet ministerstva, tak tam žádné dotace neproběhly. Pokud jde o platby, tedy respektive příjmy ze systému veřejného zdravotního pojištění u zdravotních pojišťoven, my tyto informace nevedeme a stejně jako je nevedeme u žádných jiných subjektů, my máme samozřejmě administrativní data o vykázané péči a tak dále.

To jsme schopni analyzovat, ale nikoliv otázka finančních toků mezi pojišťovnami a jednotlivými poskytovateli. Takže pro tyto účely, pokud je ten zájem a já určitě s tím nemám problém, samotného by mě to zajímalo, a skutečně to nevím, tak my budeme muset oslovit všechny zdravotní pojišťovny, všech sedm zdravotních pojišťoven a na základě toho tedy získat tyto informace a jsem připraven ty údaje dodat písemně, jakmile vlastně budeme od zdravotních pojišťoven tuto informaci mít. Zdravotní pojišťovny jsou jediné vlastně, které takovouto informací disponují, protože je to vlastně jejich smluvní partner v rámci poskytování péče, vykazuje péči pojišťovnám a oni za tu péči platí. To, co mohu garantovat, a to je prostě jako jednoznačná věc, že jako ministr zdravotnictví vlastně na toto nemám žádný vliv.

Nemohu vlastně jakkoliv ovlivňovat platby a úhrady konkrétním poskytovatelům. Je to skutečně v rámci systému veřejného zdravotního pojištění v gesci příslušných zdravotních pojišťoven, které tu péči hradí, samozřejmě na základě úhradové vyhlášky, ale všem poskytovatelům. To se netýká jenom firem nebo poskytovatelů z té skupiny. Takže tady je to prostě standardní mechanismus a ty příjmy znovu říkám, že jsme schopni zjistit, požádat pojišťovny a rád následně písemně odpovím.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Reakce - pan poslanec Karel Haas, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju, pane ministře, mnohokrát za tu vstřícnost. A jenom doplňující dotaz věcný. Chci se jenom zeptat, zda a jsme na začátku volebního období, tomu rozumím, zda nějakým způsobem v odborných plánech Ministerstva zdravotnictví jsou takové změny zejména v úhradové vyhlášce. A teď ty změny mohou být několikerého rázu. Třeba zvýšení počtu hrazených řeknu možností nebo pokusů o asistovanou reprodukci, zvýšení věku žen, na které se řeknu asistovaná reprodukce může vztahovat a tak dále. A zdůrazňuji, že jsou to věci, které jsou legitimní, protože křivku porodnosti, tu velmi smutnou a jako nedobrou pro budoucnost České republiky všichni známe. To znamená, zda v tomto směru plánujete nebo máte v hlavě teď v tomto okamžiku nějaké úpravy v úhradové vyhlášce a dalších předpisech Ministerstva zdravotnictví, protože ono se to samozřejmě týká i odborné medicínské společnosti. Děkuju mnohokrát.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím, reakce - pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo. Vlastně vy jste to řekl na konci, toto nemůže být nějaké politické rozhodnutí věkový limit pro hrazení asistované reprodukce nebo otázka asi nějakého rozšíření diskuse třeba o tom, jestli by neměla mít nárok jedna žena bez partnera vlastně, což dneska vlastně je povinnost nebo ta i možnost jediná je, aby ta žena vlastně měla nějakého partnera, diskutuje se o tom, je to samozřejmě otázka nějaká medicínsko etická, ale já v tuto chvíli žádné takovéto návrhy nemám, a pokud by takové návrhy byly, tak by samozřejmě byly transparentně předloženy odbornými společnostmi a standardně posouzeny z tohoto pohledu. Takže to nemůže být jakékoliv politické rozhodnutí, protože i třeba to zvýšení věku prostě má zase své rizika, to víme prostě bohužel, čím vyšší věk rodiček a to je jedno, jestli to je otázka umělého oplodnění nebo přirozeného početí, tak to riziko pro matku a zejména pro to dítě dramaticky stoupá z hlediska Downova syndromu a dalších souvisejících chorob. Takže tady musíme i toto brát do úvahy.

Na druhou stranu faktem je, a to máte pravdu, když mám ještě posledních pár sekund, že ta situace s porodností v České republice je skutečně velmi, velmi složitá. Máme 75 000 porodů v minulém roce, někdy před pěti lety jsme měli někde kolem 110, 120 000, takže ten propad je dramatický a bude to mít velké dopady na gynekologicko porodnickou péči obecně v České republice.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji.

Já přečtu omluvy: Baxa Martin od 17 hodin z pracovních důvodů, Hoffmannová Andrea od 17 hodin z rodinných důvodů a ministr Červený Igor od 17.30 do 18 hodin z pracovních důvodů.

Nyní tedy vyzývám pana poslance Karla Dvořáka, aby přednesl interpelaci na ministra Jeronýma Tejce. Pan poslanec zde není, takže interpelace propadá. Takže další v pořadí, paní poslankyně Ester Weimerová přednese interpelaci na ministra zahraničí Petra Macinku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Tak děkuji za slovo. Vážený pane ministře, můj dotaz se týká snížení financování zahraničního vysílání Českého rozhlasu téměř o čtvrtinu v tomto roce a dle vašeho vyjádření na nulu v roce 2027.

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu Radio Prague International poskytuje obsah pro krajanské komunity v zahraničí a také přispívá k propagaci dobrého jména České republiky v zahraničí, pokud to tedy jde, například v Rusku je toto vysílání cenzurováno, a to více prostředky než jen klasickým vysíláním. Vy jste v souvislosti s dotazem právě na redukci jeho financování řekl, že tato forma je zastaralá. Ale Český rozhlas vyrábí obsah pro množství platforem v zájmu oslovení co nejširší skupiny posluchačů či uživatelů, což je i poslání veřejnoprávních médií. Cituji z výroční zprávy za rok 2024. Každá redakce vyrábí v průměru 85 publicistických materiálů měsíčně. Narůstá počet materiálů určených pouze pro webové stránky a sociální sítě s multimediálním obsahem.

Jinde jste zase uvedl, že se financování zahraničního vysílání snižuje kvůli tomu, že dojde ke změně financování veřejnoprávních médií jako celku. Já ale nerozumím tomu, jak to spolu souvisí a v čem by nám to mělo pomoct. A musím se tedy zeptat ještě tady, proč je redukováno financování Radio Prague International, jehož provoz vyžaduje zákon, a to z dobrých důvodů, které pomáhají zejména v rámci vašeho rezortu? Předem děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní má slovo ministr zahraničí Petr Macinka. Prosím, pane ministře, vašich pět minut.

 

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí ČR Petr Macinka: Děkuji, pane předsedo. Paní kolegyně, tak včera tady tahle Sněmovna, asi si všichni vybavujeme, schvalovala návrh zákona o státním rozpočtu na letošní rok. A jak jsem uvedl v tom svém projevu při projednávání toho návrhu, tak prostě Ministerstvo zahraničních věcí se dostalo do situace, kdy bylo nuceno přehodnotit svoje priority a učinit rozhodnutí, které z těch činností je možné zachovat a které je třeba omezit. Já musím připomenout, že rozpočet Ministerstva zahraničních věcí je dlouhodobě nejnižším rozpočtem ze všech 14 ministerstev a tento rozpočet je i nadále snižován. Na vysílání Českého rozhlasu do zahraničí přispívalo ministerstvo ročně částkou 35 milionů korun. Musím říci, že rozpočet celého Českého rozhlasu, a vy tady zmiňujete 85 různých projektů a webové aplikace a všechno možné, rozumím tomu, tak rozpočet Českého rozhlasu v loňském roce byl 2,358 miliardy korun. Čili ta změna, kterou my jsme udělali pro letošní rok, škrtli jsme 8 milionů, je vlastně až na třetím desetinném místě toho rozpočtu, hovoříme-li v miliardách. Takže já se musím trošku usmívat, když vidím, jak některými lidmi cloumají emoce s tím, že jsme zničili rozhlas a vypnuli jsme vysílání a je to existenční ohrožení a tak dále. Tak já chápu, že je to politická hra, rozumím tomu, že i třeba pro vás je to politické téma. Nicméně to, že škrtnete z 2,358 miliardy korun 0,008 miliardy korun, rozhodně nemůže být vykládáno jako něco likvidačního, nebo natož, že my vypínáme nějaké vysílání.

Já jsem si opravdu vědom významu vysílání do zahraničí, zejména v těch minulých dekádách tedy. A Radiu Prague International já upřímně blahopřeji k letošnímu 90. výročí, ale prostě současně musím říci, že žijeme v nějaké digitální době a nepovažuji jako zajišťování tady tohoto vysílání za natolik významné nebo abychom prostě my museli se podílet na tom financování. Prostě z pohledu Ministerstva zahraničních věcí já považuji jiné důležitější věci za hlavní priority, zejména tedy zajištění bezpečnosti českých občanů doma i v zahraničí, a to zejména díky funkčnosti naší sítě zastupitelských úřadů v zahraničí.

Takže já znovu říkám, jsem přesvědčen o tom, že ta částka pro Český rozhlas opravdu nepředstavuje natolik zásadní rozpočtovou položku, aby se jejím nevyplácením dostali do situace, že nebudou moci poskytovat tyto služby.

A k té vaší druhé otázce nebo k té druhé poznámce. Opravdu my připravujeme koaliční návrh, který by měl platit od 1. ledna 2027, který změní financování a změní financování veřejnoprávních médií. A tedy my jsme k tomu přistoupili, tady k té miniaturní části 0,008 u případu rozhlasu právě z toho důvodu, že jsou tam nějaké dlouhodobé smlouvy, které jsme začali vypovídat. Budeme hledat nějaké legislativní řešení, protože ano, to vysílání je hrazeno ze zákona. Ale vzhledem k tomu, že dojde od 1. ledna ke změně financování veřejnoprávních médií, pak si myslím, že i toto by mělo být součástí toho nového řešení.

Takže v závěru já opravdu bych vás chtěl ujistit, a nemyslím to teď nějak zle, že my fakt nevypínáme nic, nebojujeme proti tomu. Jenom prostě to považujeme za překonané technologicky. Technologicky. Já si myslím, že krajané umí si naladit to rádio přes internet a tak dále. A ta částka 8 milionů korun v rozpočtu 2 miliardy 358 milionů korun opravdu není nijak zásadní. Pro ministerstvo je 35 milionů velmi významná suma ročně a já bych to nejraději škrtl už pro letošní rok a vypořádal se s tím jinak, ale bohužel to nešlo. Takže z mého pohledu bohužel, možná z vašeho pohledu bohudík... (Předsedající: Čas.) ...došlo ke zkrácení pouze o 8 milionů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Přeje si prosím paní poslankyně reagovat? Ano, prosím.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Já bych možná jenom chtěla poznamenat, že to, co jsem četla, ty údaje, to jsou čistě jenom pro Radio Prague International. To není pro Český rozhlas jako takový, který ještě vysílá skutečně v několika světových jazycích. A není to jenom pro ty, kteří mluví česky, můžou si to dohledat na webu běžného Českého rozhlasu nebo České televize, a skutečně je to i v těch jejich jazycích. Je to třeba i pro Ukrajince žijící v České republice. Přece jenom by mě zajímalo, proč v dnešní složité geopolitické situaci a proč je to i v rámci toho omezeného rozpočtu ministerstva zahraničí tak málo důležité, když přece jenom potřebujeme podpořit dobré jméno České republiky v zahraničí a nejen u představitelů, ale právě i u veřejnosti, abychom mohli právě tuto bezpečnost více prohlubovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak pan ministr zahraničí Petr Macinka. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí ČR Petr Macinka: Děkuji. Jenom velice stručně. Musím znovu opakovat. My nerušíme vysílání do zahraničí. Nerušíme. Pokud bude rozhodnuto o tom, že toto vysílání skončí, tak toto rozhodnutí bude muset udělat Český rozhlas, nikoliv Ministerstvo zahraničních věcí. My pouze přestáváme financovat z peněz daňových poplatníků nebo spolufinancovat tady toto vysílání a přenášíme nebo chceme přenést náklady na Český rozhlas. Český rozhlas disponuje z koncesionářských poplatků v loňském roce částkou 2 miliardy 358 milionů korun. Tedy myslím, že to asi zvládne. A příští rok by měl být financován ze státního rozpočtu, takže ten si asi bude muset nějak vedení Českého rozhlasu obhájit a tak dále. Ale my opravdu nevypínáme to vysílání, pokud dojde k vypnutí toho vysílání, tak to bude čistě rozhodnutí vedení Českého rozhlasu, nikoliv Ministerstva zahraničních věcí.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní vyzývám poslance Martina Šmídu, aby přednesl interpelaci na nepřítomného omluveného ministra Igora Červeného. Prosím.

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, my jako Piráti jednoznačně podporujeme rozvoj obnovitelných zdrojů včetně větrné energetiky. A i my jedním dechem dodáváme, že je třeba jejich vliv na životní prostředí odborně, podrobně a individuálně posoudit. Věřím, že se shodneme na tom, že smysluplná debata není, jestli se mají stavět větrné elektrárny, ale kde, kolik a za jakých podmínek. Rád bych proto apeloval na to, aby vláda nepodléhala dezinformacím, ale řídila se doporučením odborníků na jednotlivé aspekty životního prostředí, tedy relevantních státních institucí, akademických pracovišť a odborných spolků, ať už se jedná o Českou ornitologickou společnost, Společnost pro ochranu netopýrů, Českou komoru architektů, hygienické specialisty a Krajské hygienické stanice, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd či Český hydrometeorologický ústav.

A to se týká jak akceleračních zón, které se budou nyní vymezovat pro rychlejší povolování, tak podmínek, které se kladou ke stavbám mimo tyto zóny, tak i ke komunikační strategii k větrné energetice, kterou minulá vláda zadala. A právě o té bylo nedávno zveřejněno v médiích, že jste ji nechali údajně zrušit, a to na základě názoru dvou lobbistů, kteří dlouhodobě proti obnovitelným zdrojům bojují.

Tedy otázka číslo 1: Na základě jakých odborných stanovisek bylo rozhodnuto o zastavení komunikační strategie k větrné energetice? A obdobně prosím, a to je ještě zásadnější, o přehled stanovisek relevantních institucí k mapě, která se má stát podkladem k vyhlašování akceleračních zón. Rád bych věřil, že se k jejímu posuzování přistupuje s rozvahou a odborně. Já mám totiž pochybnosti na obě strany.

A tedy otázka číslo 2: Na základě jakých odborných stanovisek a podkladů a kterých organizací budou vyhlašovány akcelerační zóny (Předsedající: Čas.) větrné energetiky? Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: V souladu s jednacím řádem vám pan ministr odpoví písemně do 30 dnů.

Prosím, půjdeme dál. Nyní žádám o vystoupení paní poslankyni Gabrielu Svárovskou na pana ministra Aleše Juchelku. Prosím.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající. Mám tady dotazy na pana ministra Juchelku. (Ten sedí v lavici ANO a věnuje se telefonu.) Doufám, že mě sleduje pan ministr.

Obracím se na vás ve věci působení pana Jana Gregora na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Z veřejně dostupných informací vyplývá, pane ministře, že pan Gregor na ministerstvu působí jako vedoucí oddělení poradců vašeho kabinetu. Veřejně jsou známé i jeho dlouhodobé postoje, které ventiloval zejména jako zástupce Aliance pro rodinu. Tam již nepůsobí. Ale pochybuji, že opustil tyto své názory. V minulosti se veřejně vyjadřoval k citlivým tématům způsobem, který je v odborné komunitě a odbornými organizacemi považovaný za kontroverzní. Dehonestoval reformní kroky v oblasti ochrany dětí před násilím a používal stigmatizující rámování jako transgender lobby. Pan Gregor byl nedávno nominován do dozorčí rady České průmyslové zdravotní pojišťovny.

Mám dotaz. Čím je pan Gregor konkrétně, jakými agendami je konkrétně na Ministerstvu práce a sociálních věcí pověřen? Jaké má kompetence, tedy ve smyslu řídících kompetencí? A jak jsou nastaveny pojistky proti tomu, aby některé tyto jeho ideologické názory se nepromítaly do rozhodování státu a především do dostupnosti služeb pro zranitelné skupiny?

Čili jaké má konkrétní agendy na starosti? Jaké má pravomoci? A jak zajistíte, aby se ty jeho stigmatizující (Předsedající: Čas.) diskriminační přístupy (Předsedající: Čas.) nepromítaly do rozhodování? Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím o dodržování času, protože ubíráme čas dalším poslancům. Prosím, pane ministře.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan Jan Gregor zastává pozici vedoucího oddělení poradců v mém kabinetu. Je advokátem specializujícím se na evropské právo a občanské právo a jeho profesní zkušenosti zcela odpovídají nárokům, které jsou na tuto pozici kladeny. V rámci ministerstva zajišťuje koordinaci poradenského týmu a podílí se na odborné přípravě podkladů v oblasti evropské legislativy a rodinného práva. Nevykonává žádné rozhodovací pravomoci nad rámec běžného poradenského servisu a nenese politickou odpovědnost za přijímaná rozhodnutí, protože rozhoduje ministr, tedy já.

Rovněž považuji za důležité uvést, že pan Gregor ukončil své působení ve vedení Aliance pro rodinu, pozastavil výkon advokacie a je v pracovním poměru. Ministerstvo práce a sociálních věcí neeviduje žádný střet zájmů ani jiné skutečnosti, které by byly v rozporu s právními předpisy či etickými pravidly. Zároveň připomínám, že pan Gregor v minulosti působil jako poradce náměstka ministra spravedlnosti v době předchozí vlády. Jeho odborná činnost tedy nebyla zpochybňována, což považuji za relevantní skutečnost při hodnocení jeho profesního profilu, kde jste tehdy byli jako pirátský klub. Koukali jste na to, jak ta vláda vládne. A vládli jste s nimi - společně s panem Gregorem.

Za činnost rezortu nesu politickou odpovědnost já jako ministr práce a sociálních věcí a vláda jako celek. Poradci poskytují odborné podklady, avšak o konečných rozhodnutích rozhoduje politické vedení v rámci zákonných kompetencí, tedy já. Všechna rozhodnutí jsou jenom moje. To, že se vám to nelíbí, nebo že se vám to nehodí, je váš problém. Ale to jsou fakta.

Pokud jde o jeho působení v dozorčí radě České průmyslové zdravotní pojišťovny, je to advokát, což je zcela jistě dobré vzdělání pro hlídání hospodaření pojišťovny. Na rozdíl od předchozího vedení jsme dosadili do dozorčích rad také lidi z ministerstva, kteří budou spolehlivě hlídat hospodaření pojišťoven a přímo se zodpovídají mně jako ministrovi. Díky tomu mám jistotu, že budou kontrolovat hospodaření, nebudu podléhat žádným politickým tlakům nebo lobbistům a budou hájit zájmy státu. Není to žádná politická prebenda, ale další z pracovních úkolů, na rozdíl od toho, jak to pojala KDU a můj předchůdce.

Zároveň jsem slyšel, jak některé aktivistky v pondělí na konferenci tady v Poslanecké sněmovně o rovnosti mužů a žen dehonestovaly pana Gregora a snažily se jeho nominaci do zdravotní pojišťovny strašit tím, že by snad proboha mohl ženám škodit. To je skutečně odporné, nechutné a absurdní. To je spíše z žánru "podle sebe soudím tebe" a spíše to vypovídá o vzorcích chování těch, kteří tyto věci říkají, včetně toho, co jste tady uvedla vy, paní poslankyně.

Původně jsem ani nechtěl komentovat nechutné video vašeho předsedy poslaneckého klubu pana Hřiba, které je lživé prakticky v každé větě a jehož jediným cílem bylo vyvolat nebezpečnou nenávist vůči panu Gregorovi, tak jak se to dělalo za komančů skrze média v novinách před rokem 1989 - to, co jste tady předvedla za tím pultíkem vy, paní poslankyně.

Navíc je poněkud absurdní, když pan Hřib mluví o otevřených výběrových řízeních, když všichni víme, jak si Piráti v Praze obsazovali pozice svými lidmi. Otevřené výběrové řízení podle pana Hřiba totiž znamená otevřené výběrové řízení v řadách Pirátské strany. Samozřejmě, že s panem Gregorem se nemůžete nikdy shodnout. To je jasné. On je vychovaný, kultivovaný, slušný a věřící člověk.

Vy jako někdo, v jehož straně jsme viděli například fackování panem Koláříkem jeho milenky po bitce s jeho manželkou, drogové kauzy, bossing a sexuální obtěžování operátorů v ICT, močení opilého pana Michálka na zeď francouzské ambasády nebo pornokariéry jeho partnerky. Nezapomeňme taky přímo na poradkyni pana Hřiba, která se médiím odmítla vyjádřit k pravosti videa Gangbang Orgy Girl 4, kde herečka předvádí hromadný sex s více muži.

Je zřejmé, že pan Gregor jako konzervativní otec od rodiny není poradce podle vašeho gusta. Tomu rozumím. Proto mi přijde neskutečné, že zrovna z řad Pirátské strany a pirátského klubu, která má problém se slušným chováním celkově, a to včetně slušného chování k ženám, evidentně velký problém má, padají znevažující věci na pana Gregora, který se k ženám chová galantně a ctí je ve všech jejich rolích. Vy děláte z pana Gregora monstrum jen za jeho názory, protože to vy se chováte jako barbaři.

A dovolte mi ještě jednu poznámku. Pokud má demokracie v pirátské podobě vypadat tak, že se lidé jinými názory veřejně dehonestují, zesměšňují a lynčují, pak to není opravdu demokracie. Za to, co vy tady předvádíte, jsme tenkrát klíči v roce 1989 necinkali! Toto je obyčejný lynč a dehonestace a šikana jednoho člověka! (Tleská ministr Macinka a poslanci v lavicích ANO.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně Svárovská bude reagovat.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Tak podívejte se, pane ministře, vy jste měl odpovědět na moje otázky. Mohl jste si ušetřit ten emotivní výčet prohřešků Pirátské strany. Pan Hřib není předsedou klubu pirátského, je jím paní Olga Richterová. Pan Hřib není předsedou mé politické strany. Spolupředsedkyní politické strany Zelení jsem já.

Čili bych vás prosila, abyste odpověděl znovu na moje otázky. Neznepokojuje, ačkoliv chápu, že jste si velice užil tady ten výčet všech těch nechutností, které jste si nechal pro tento účel shromáždit a velice jste si v tom liboval. Já bych přece jenom poprosila, abychom se vrátili na zem.

Pan Jan Gregor má velmi špatnou pověst v odborných kruzích, protože se dehonestujícím způsobem vyjadřuje ke zranitelným skupinám lidí. Působí ve správní radě zdravotní pojišťovny, které poskytují zdravotní služby (Předsedající: Čas.) zranitelným skupinám lidí. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Prosím, abyste odpověděl na moji otázku.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím, pane ministře.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Tak to jsem odpověděl, mám jenom asi zhruba jednu minutu do úvodní řeči, pokud jste si nevšimla. Já jsem slyšel, že paní Svárovská má mezi experty strašnou pověst. Strašlivou pověst hlavně co se týká ochrany životního prostředí a celkově hlavně u obcí některých, u municipalit strašlivou pověst máte. A jste tady. A jste tady byla zvolena. Víte za koho? Za Zelené, ale na pirátské kandidátce. Vy patříte tam k tomu klubu (Ukazuje rukou doprava.), který neustále dehonestuje jednoho člověka a děláte to z pozice své moci jako poslankyně. Z toho, že jste tady politička, která - tak jako před rokem 1989 politici si to rozdávali s občany, kteří nebyli nějakým způsobem bych řekl sladěni s jejich komunistickými názory, tak je dehonestovali přes média, což vyděláte přes sociální sítě. Dehonestovali je veřejně, což vy tady děláte, tady na tento mikrofon, a ti lidé se nemůžou nijakým způsobem bránit. Děláte to odporným způsobem, šikanózním, lynčujícím, pomlouvačným, lživým. Toto je má odpověď pro vás, vážená paní poslankyně. (Poslankyně Svárovská mimo mikrofon vznáší stížnost na projev poslance Juchelky předsedovi Sněmovny, poslanec Macinka s úsměvem tleská.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás, takže jelikož jsme... (Poslankyně Svárovská opakuje svoji stížnost předsedovi Sněmovny.) Tak ještě jednou, jo? Já tedy... Už máme po čase, ale ještě vám odpovím. U interpelací si může každý dávat, jakou chce, otázku a ministr má právo odpovědět, jak chce. Proto je tam doplňující otázka. A nyní prosím, jelikož jsme již o návrhu na vyřazení zbývajících neprojednaných... (Poslankyně stále opakuje svou stížnost.) Tak neskákejte mi do řeči. Jelikož jsme již o návrhu na vyřazení zbývajících neprojednaných bodů, schválených v pořadu 10. schůze Poslanecké sněmovny, hlasovali, konstatuji, že jsme v tuto chvíli vyčerpali schválený program 10. schůze Poslanecké sněmovny a já tuto schůzi končím.

Připomínám, že zítra, to je v pátek 13. března 2026, bude v 9 hodin zahájena 12. schůze Poslanecké sněmovny. Děkuji a přeji vám krásný večer.

 

(Schůze skončila v 18.01 hodin.)

 

 

Aktualizováno 13. 3. 2026 v 8:06.