(pokračuje Jiří Barták)

13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 13/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a prosím, aby u místa pro zpravodaje zaujal místo pan poslanec Jan Hrnčíř.

(Hluk v sále.) Já bych požádal poslance, kteří potřebují v tuto chvíli odejít nebo si něco vyřídit, aby tak učinili v předsálí, aby paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí měla prostor pro to, aby nás seznámila s návrhem. Děkuji. Máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, předkládám vám k projednání Novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech a dalších souvisejících zákonů. Tento zákon transponuje do českého práva revizi dvou hlavních evropských směrnic upravujících činnost investičních fondů. Konkrétně jde o Směrnici o fondech kolektivního investování a Směrnici o správních alternativních investičních fondů. O správcích, promiňte, správcích alternativních investičních fondů.

Kromě zákona o investičních společnostech a investičních fondech se novelizují ještě některé další související zákony, například zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu nebo zákon o trhu s nevýkonnými úvěry.

Revize zmíněných evropských směrnic se snaží odstranit neodůvodněné rozdíly v právní úpravě různých druhů investičních fondů, reaguje na obvyklou praxi ve světě a přináší některé nové prvky do regulace investičních fondů. Hlavní změny se týkají těchto oblastí.

Otevřené investiční fondy si nově budou muset určit takzvané nástroje pro řízení likvidity, tedy pravidla pro situace, kdy investoři začnou v případě vypjatých situací na trhu ve zvýšené míře požadovat odkup investičních podílů nebo investičních akcií. Toto nastavení zajistí větší stabilitu investičních fondů a spravedlivější rozložení nákladů mezi investory. Návrh detailněji upravuje pověření třetích osob, takzvaný outsourcing. Cílem je, aby orgán dohledu měl větší přehled o tom, které činnosti obhospodařovatelé investičních fondů delegovali na jiné osoby. Obhospodařovatelům investičních fondů se návrhem umožňuje poskytovat některé nové služby, jako je administrace benchmarku, správa nevýkonných úvěrů, nabývání pohledávek z fondových úvěrů nebo spravování účelových společností v rámci sekuritizace, což povede k rozšíření nabídky těchto služeb na trhu a ke zvýšení konkurence.

Rovněž se podrobně upravují pravidla pro poskytování úvěrů na účet investičních fondů nebo nabývání pohledávek z úvěrů investičními fondy. Cílem je, aby byla zajištěna finanční stabilita investičních fondů a aby se zabránilo poskytování úvěrů, které budou hned dále přeprodány. Na účet investičních fondů však nebude možné poskytovat spotřebitelské úvěry, protože to je činnost, která podléhá přísné regulaci podle zákona o spotřebitelských úvěrech.

Kromě změn vyplývajících z požadavků evropského práva reaguje návrh zákona i na některé nedostatky v současné právní úpravě, která identifikovala aplikační praxe. To se týká například procesu schvalování vedoucích osob ze strany orgánů dohledu, který se uvádí do souladu s tím, co bylo již dříve zavedeno u bank a u obchodníků s cennými papíry. Cílem je, aby pravidla napříč finančním trhem byla jednotná, aby neexistovaly neodůvodněné rozdíly mezi jednotlivými sektory finančního trhu.

Dále návrh zákona upravuje postup při rozdělení podílových fondů, což dosavadní zákon neřeší a tím vystavuje účastníky trhu zvýšené právní nejistotě.

Účinnost návrhu zákona je v souladu s transpoziční lhůtou navržena na 16. duben 2026, to znamená, že je jasné, že ta lhůta se prostě nestíhá.

Závěrem lze říct, že cílem předkládaného návrhu zákona je modernizovat právní rámec fondového investování, posílit jeho funkčnost a srozumitelnost a současně zachovat vysoký standard jeho bezpečnosti. Vzhledem k blížící se transpoziční lhůtě bych vás tedy chtěla požádat o podporu tohoto zákona a chtěla bych také navrhnout zkrácení lhůt o 30 dnů, čili na 30 dnů. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní místopředsedkyně. Z pracovních důvodů se od 13 hodin omlouvá pan poslanec Marek Ženíšek. A já prosím aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jan Hrnčíř. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych předložil několik zásadních poznámek k návrhu zákona, kterým se mění zákon o investičních společnostech a investičních fondech a související předpisy. Ačkoliv je návrh prezentován jako technická transpozice Evropské směrnice, obsahuje řadu prvků, které jdou nad rámec povinné implementace. Právě tyto části považuji za problematické a zasluhující naši pozornost.

Evropská legislativa stanovuje pouze minimální požadavky, které musí členské státy převzít. Tento návrh však využívá téměř všechny volitelné možnosti, které směrnice nabízí a rozšiřuje pravomoci fondů i jejich obhospodařovatelů nad rámec toho, co je nezbytné. To znamená, že si dobrovolně přidáváme další rizika, další povinnosti a další regulatorní zátěž. V situaci, kdy český kapitálový trh není dominantním hráčem v evropském prostoru, je namístě otázka, zda je takto široká transpozice skutečně v našem zájmu.

Návrh zavádí nové povinnosti v oblasti řízení likvidity, rozšiřuje informační povinnosti při outsourcingu a ukládá rozsáhlé požadavky fondům, které poskytují úvěry. To vše znamená více dokumentace, více kontrol a více nákladů. Důvodová zpráva sama přiznává, že dopady na Českou národní banku budou negativní. Rozšiřuje se okruh povinností, které bude muset dohlížet, aniž by bylo jasné, zda má k tomu dostatečné kapacity. Je tedy namístě zvážit, zda návrh nepřináší více administrativy, než skutečného přínosu.

Návrh umožňuje, aby depozitářem fondu byla i zahraniční banka, která nemá v České republice pobočku. To je zásadní změna, která bude mít dopady na ochranu investorů. Pokud dojde k problému, bude vymáhání odpovědnosti vůči subjektu bez fyzické přítomnosti v České republice výrazně složitější. Zároveň se tím oslabuje pozice domácích depozitářů a zvyšuje se závislost na zahraničních institucích. Je otázkou, zda takový krok je v souladu principem finanční stability.

Návrh umožňuje fondům spravovat nevýkonné úvěry, nakupovat pohledávky z úvěrů, podílet se na takzvané sekuritizaci, to znamená přeprodeje těch balíků a podkladových aktiv k úvěrům, a poskytovat úvěry podnikatelům. Tyto činnosti jsou běžně spojeny s vysokým rizikem a vyžadují robustní řízení. Přelití úvěrových rizik z bankovního sektoru do fondů může být problematické zejména v době ekonomického poklesu. Fondy nejsou banky a nemají stejné nástroje ani povinnosti v oblasti řízení rizik. Je tedy namístě otázka, zda je vhodné otevírat fondům prostor pro činnosti, které mohou mít systémové dopady.

Návrh výrazně rozšiřuje okruh osobních údajů, které budou fondy zpracovávat. Důvodová zpráva sama uvádí rizika úniku dat, nejasného rozdělení odpovědnosti při outsourcingu či nedostatečné informovanosti subjektů údajů (o údajích subjektů?). Navržená opatření jsou však formulována velmi obecně. Chybí konkrétní mechanismy, které by tato rizika skutečně minimalizovaly. V době, kdy je ochrana osobních údajů jedním z nejcitlivějších témat, je taková míra neurčitosti problematická.

Důvodová zpráva přiznává, že dopady návrhu jsou spíše technické a že přínosy jsou obtížně odhadnutelné. Český fondový trh je navíc spíše importní, než exportní, tedy že české fondy nejsou masově nabízeny v zahraničí. Je tedy otázkou, zda návrh skutečně přinese rozvoj kapitálového trhu, nebo zda pouze přidá další povinnosti bez odpovídajícího efektu.

Návrh ruší některé kontrolní mechanismy, například minimální kapitál fondů, ex ante kontrolu depozitáře či dohled nad odborníky oceňujícími nemovitosti. Tyto kroky mohou vést k oslabení ochrany investorů a snížení transparentnosti.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, předložený návrh obsahuje řadu změn, které mají významné dopady na stabilitu finančního trhu, ochranu investorů i fungování dohledu. Přínosy jsou nejisté, zatímco rizika jsou konkrétní a významná. Domnívám se proto, že tento návrh by se měl ještě ve druhém čtení dopracovat formou pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili následující poslanci a poslankyně: Libor Turek, Jan Jakob a Lucie Sedmihradská. Já bych potom požádal ještě paní vicepremiérku, jestli by se přihlásila, abychom formálně načetli to zkrácení v rámci... Takže dávám tím pádem přednostní právo paní vicepremiérce.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju. Já se tedy odkazuji na to, co jsem řekla v úvodním slově a navrhuji zkrácení lhůt k projednání ve výborech o 30 dnů, čili na 30 dnů Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní tedy dávám slovo panu poslanci Liboru Turkovi.

 

Poslanec Libor Turek: Děkuji Vám za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych se krátce, ale trošičku zevrubněji, i vyjádřil k investičním společnostem a investičním fondům, čili ke sněmovnímu tisku 13. Tím návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je víceméně transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice o pověření řízení rizika likvidity, podávání zpráv pro účely dohledu, poskytování depozitářských služeb a služeb úschovy a poskytování úvěru alternativními investičními fondy.

Tato směrnice se v bankovnictví označuje jako AIFMD II. Cílem této transpozice je posílit konkurenceschopnost českého fondového podnikání a podpořit tak rozvoj kapitálového trhu v České republice a posílení právní jistoty. Je to mimochodem pokračování série transpozic v oblasti kapitálového trhu, kterými jsme se zabývali už v minulém volebním období. Musím říct, že tyto změny jsou reakcí na dynamický růst trhu s alternativními investicemi a snahou regulátorů předejít rizikům, která se v minulosti projevila během tržních krizí. Pro české manažery to znamená, že se ocitají na jednotném evropském hřišti, kde platí stejná pravidla a očekávání.

K tomu, co tady bylo řečeno panem zpravodajem. Já jsem si s tím dal relativně dost práce a nad rámec té transpozice, takzvaný gold-plating, čili toho, co jde nad rámec transpozice, je pouze zpřísnění režimu nelicencovaných správců a zavedení zvláštní kategorie investičních fondů, které poskytují úvěry jako hlavní činnost. To znamená, používají peníze investorů k přímému poskytování úvěrů, a to především malým a středním firmám. Je dlužno říci, že za vyšší úrok. Ty fondy se označují zkratkou AIF.

Další změny jsou převážně technického rázu, ale někdo je samozřejmě může považovat za poměrně významné. Bylo to tady řečeno paní ministryní, paní předkladatelkou, že jde o změny hlavně v těchto oblastech:

Za prvé, jsou to nástroje pro řízení likvidity. Zase, pokud to shrneme do jednoho slova, tak tam jde o určité zpřísnění. Čili, nemyslím si, že je to něco, co by bylo negativní, ale na tom kapitálovém trhu naopak prizmatem ochrany, řekněme, drobných investorů. Ty nástroje pro řízení likvidity jsou tedy různé postupy používané k řízení rizika nesouladu likvidity. Krátkodobé pohledávky byly kryty dlouhodobými závazky, čili fondy slibovaly likviditu, ale držely nelikvidní aktiva, včetně nástrojů, které má mít fond k dispozici vždy, a to pro krizové situace. Manažeři takzvaných otevřených fondů budou nově povinni vybrat si ze seznamu devíti harmonizovaných nástrojů minimálně dva, které budou nejlépe odpovídat investiční strategii, jejich profilu likvidity a politice odkupu jejich fondu. Ale potom to upřesnění už by přesahovalo, řekněme, rámec předkladatelského okénka tady na plénu. Ale genericky je možno říci, že jde o zpřísnění.

Za druhé, je to pověření třetích osob - to také tady říkal pan zpravodaj - takzvaný outsourcing, což jsou pravidla pro delegování klíčových činností, jako je portfolio, management nebo řízení rizik, která se výrazně zpřísňují. Cílem je zamezit vzniku takzvaných "prázdných schránek", tedy manažerských společností, které veškerou podstatnou činnost delegují na jiné subjekty a samy si ponechávají jen minimální funkce a odpovědnost.

Tou třetí oblastí je takzvaný evropský pas depozitářů. Opět bylo zmíněno panem zpravodajem. To vlastně není nic jiného než to, že v případě, že stávající nabídka služeb na trhu depozitářů není schopna pokrýt potřeby určitého fondu s ohledem na jeho strategii, může Česká národní banka rozšířit okruh osob, které mohou být depozitářem, o zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě EU, které nemají pobočku v České republice.

Pokud se vrátím k té druhé oblasti, tak tam opět zase můžeme říct, že jde o zpřísnění. Evropský pas depozitářů - nevím, já jsem na tom nenašel nic závadného z hlediska nějaké transpozice legislativy.

Čtvrtou oblastí je poskytování nových služeb. Návrh zákona rozšiřuje okruh činností, které může investiční společnost nebo samosprávný investiční společnost vykonávat. Jedná se o nabývání pohledávek z fondových úvěrů, spravování účelových společností v rámci sekuritizace, spravování nevýkonných úvěrů a možnost být administrátorem benchmarku.

Pátá oblast se týká fondů poskytující úvěry. K tomu bych se potom ještě dostal posléze. Bylo tady řečeno, že účinnost novely se předpokládá od 16. dubna 2026. Tady na tom místě bych ještě zmínil jednu věc. To je vlastně, že z hlediska specifik regulace a dohledu nad investičními společnostmi a fondy ve smyslu ochrany drobných investorů, tak to si myslím, že je poměrně významné, a že ta regulace a dohled nad investičními společnostmi a fondy jsou takové, že drobní investoři jsou dobře chráněni. To z následujících důvodů.

Za prvé je to udělování licencí. Za další je to oddělení účetnictví od všech spravovaných fondů, jak od sebe navzájem, tak od té investiční společnosti. Za další je to povinnost zveřejňovat informace o hospodaření, což není samozřejmě nějaká další administrativa, ale je to podstatná a prospěšná věc. Dále je to hlavně povinné sjednání depozitáře, který eviduje majetek a kontroluje, zda je s ním nakládáno ve smyslu statutu. Depozitářem může být buď obchodní banka nebo obchodník s cennými papíry. Depozitář odpovídá za škodu způsobenou porušením jeho povinností. Toto povinné zapojení depozitáře je významným posílením ochrany drobných investorů.

Úprava se týká celé plejády investičních fondů a společností. To znamená, ona se týká uzavřených samosprávných investičních fondů a otevřených samosprávných investičních fondů. Pokud ten fond má předepsanou formu akciové společnosti a vlastní management, tak je samosprávný. Pokud od svých akcionářů akcie zpět neodkupuje, tak je uzavřený. Pokud fond emituje a prodává akcie akcionářům po celou dobu svého trvání a na požádání je zpětně odkupuje, tak to se potom jedná o otevřený fond.

Ještě rozlišujeme uzavřené a otevřené podílové fondy kolektivního investování, které nejsou samosprávné. Nejsou totiž samostatné právní subjekty a investoři nakupují nikoliv akcie, ale takzvané podílové listy.

Čili, já bych závěrem chtěl říci, že tato, řekněme, transpozice, tato novela, je reakcí na dynamický růst trhu. Je to snaha o harmonizaci s právem EU. Je to snaha o poučení se z krizových situací. Vím, že některé transpozice jsou víceméně, řekněme, nepříjemné, ale nebuďme schizofrenní. Já bych doporučoval zrovna v tomto případě tu transpozici schválit. Takže vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Dalším, kdo je přihlášený do rozpravy, tak je poslanec Jan Jakob.

Ještě, než přijde, omluva: od 12.30 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Bohuslav Niemiec.

Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi taky několik poznámek k této vládní novele zákona o investiční společnostech a investičních fondech. Je to sněmovní tisk 13, což nasvědčuje tomu, že ten návrh předkládala nebo schvalovala, pokud se nepletu, ještě předchozí vláda a já děkuju paní ministryni, že tady tuto novelu obhajuje.

Nedá mi to, musím se vyjádřit i k tomu, co tady zaznělo od pana zpravodaje kolegy Hrnčíře, kdy to nebyla úplně zpravodajská zpráva, ale spíš stanovisko politické, stanovisko klubu SPD. Já bych chtěl kolegy z klubu SPD upozornit na takovou zásadní skutečnost, že není nějaká cizí Evropská unie a Česká republika, nějaký diktát Evropské unie, který nám přikazuje zavádět něco do našich zákonů. My jsme Evropská unie. Česká republika je součástí Evropské unie a samozřejmě máme vliv na to, jaké směrnice jsou v rámci naší Evropské unie přijímány, a my o tom spolurozhodujeme a přirozeně pak musíme dospět i do fáze, že ty směrnice potom transponujeme do naší legislativy.

Kolega Hrnčíř se tady opět snažil při této téměř technické novele vytvořit dojem, že nám tady opět, zase něco Evropská unie diktuje, že navíc ta novela jde nad rámec toho, co bychom měli implementovat - a skutečnost je skutečnost je opačná, já za chvíli řeknu, proč si to myslím. A chtěl bych poděkovat kolegovi Turkovi, který právě v této věci tady zcela jednoznačně vysvětlil, že žádná potíž v tom, že by na podvozku této novely se pod rouškou transpozice implementovaly nebo zaváděly nějaké další široké regulace národního charakteru - to rozhodně není pravda. Kolega Turek se věnoval té problematice nebo té novele odborně, do detailu. Dovolte mi, abych já to pojal trošku obecněji a praktičtěji - proč si myslím, že dobře, abychom tuto novelu schválili.

Tento návrh, tak jak jsem již říkal, je převážně technickou, ale zároveň velmi důležitou modernizací právního rámce českého kapitálového trhu. Jeho hlavním cílem je přizpůsobit českou legislativu novým evropským pravidlům a současně zlepšit fungování investičních fondů a jejich správy v praxi. Možná se na první pohled může zdát, že jde o relativně úzce odbornou problematiku. Ve skutečnosti se ale jedná o zákon, který má přímý dopad přirozeně na fungování kapitálového trhu a tudíž i na investice, financování ekonomiky a v konečném důsledku i na ochranu investorů.

První důležitý aspekt této novely je posílení stability investičních fondů a transparentnosti jejich fungování. Novela zavádí například jasnější pravidla pro řízení střetu zájmů při správě fondů, posuzování vhodnosti vedoucích osob investičních společností či procesy řízení rizik. To nejsou formální změny. Jsou to pravidla, která mají zajistit, aby osoby odpovědné za správu investičního majetku byly odborně způsobilé, zejména důvěryhodné a skutečně schopné řídit finanční instituce odpovědně. A to je zásadní, protože kapitálový trh stojí a padá na důvěře. Pokud investoři věří, že pravidla jsou transparentní a že jsou dodržovaná, tak investují. Pokud tuto důvěru ztratí, kapitál se přesune jinam.

Druhou velmi důležitou oblastí, kterou novela řeší, je řízení likvidity investičních fondů. Novela zavádí katalog nástrojů, které mohou fondy využívat například v situacích zvýšeného tlaku na odkupy podílových listů - to tady také kolega Turek podrobně zmiňoval. Patří mezi ně například omezení odkupů, prodloužení lhůt pro odkup, úplaty proti zředění metody pohyblivých nebo dvojích cen. Tyto nástroje mají jediný cíl: ochránit investory a stabilitu fondů v mimořádných situacích. Viděli jsme během nedávných finančních krizí i třeba během pandemie, že právě likvidita fondů může být jedním z klíčových systémových rizik. Proto je správné, že český právní řád tyto nástroje díky této novele bude nově definovat a umožní jejich transparentní použití.

Další důležitou součástí této novely je transpozice evropských právních předpisů - o tom jsme tady vedli a asi povedeme i dál diskusi. Zákon reaguje na nové evropské směrnice a nařízení, která upravují fungování investičních fondů, kapitálových trhů a finančních služeb. Evropská regulace, pane kolego Hrnčíři prostřednictvím pana předsedajícího, v této oblasti rozhodně není samoúčelná, jejím cílem je sjednotit pravidla kapitálového trhu v celé Evropské unii, umožnit fondům působit přeshraničně a zvýšit ochranu investorů. Pokud chceme, aby český kapitálový trh byl konkurenceschopný, aby české investiční společnosti mohly působit v evropském prostředí, je přijetí těchto pravidel nezbytné. Často se při debatách o kapitálovém trhu zapomíná na jednu důležitou věc: Investiční fondy nejsou jen finanční instituce, jsou také zdrojem financování ekonomiky. Fondy investují do podniků, infrastruktury, nemovitostí a zejména do inovativních projektů. To znamená, že dobře fungující regulace investičních fondů je ve skutečnosti regulací investic do české ekonomiky. Tato novela proto nepřináší jen administrativní změny, přináší také lepší prostředí pro investování a financování růstu ekonomiky.

Velmi důležitým aspektem návrhu je také posílení ochrany investorů. Zákon zpřesňuje pravidla pro poskytování úvěrů fondy, podmínky správy úvěrových pohledávek, pravidla řízení rizik při nabývání úvěrů fondy. Tím se zvyšuje opět transparentnost a zároveň se omezuje prostor pro potenciální zneužití.

Pro drobné investory je důležité zejména proto, že často nemají kapacitu detailně analyzovat fungováním fondů, proto musí existovat silná, ale zároveň jasná a transparentní regulace, která jejich zájmy chrání. Chtěl bych zdůraznit ještě jednu věc, že tato novela rozhodně není žádnou revolucí. Je to evoluce právního rámce kapitálového trhu, nevytváří žádný nový systém, nevnáší do prostředí jakoukoliv nejistotu, ba naopak. Právě naopak aktualizuje stávající pravidla, reaguje na evropské právo a zlepšuje fungování systému tam, kde se v praxi ukázaly v minulosti nedostatky.

Takový postup je podle mého názoru jednoznačně správný. Finanční trh potřebuje stabilitu a předvídatelnost zvlášť v dnešních poměrně nejistých dobách.

Tato novela, tedy si dovolím shrnout, modernizuje právní rámec investičních fondů, posiluje stabilitu kapitálového trhu, zlepšuje ochranu investorů a přibližuje české právo evropským standardům. Je to návrh, který není ryze politický, tedy až na jednu stranu tady z Poslanecké sněmovny, ale je odborně potřebný a ekonomicky rozhodně smysluplný, proto jej považuji za správný krok a budu jej podporovat. Ještě jednou děkuju paní ministryni, myslím si, že v tomhle případě nemáme nejmenší problém s tím zkrátit i lhůtu na projednávání ve výborech.

A kolegy z SPD bych chtěl ještě jednou upozornit, že my jsme Evropská unie, jsme součástí Evropské unie a zvlášť když se bavíme o kapitálových trzích, tak jsem velmi rád, že Česká republika, že česká ekonomika je součástí jednoho z největších a nejsilnějších kapitálových trhů na světě, že existuje Evropská unie a její jednotný trh. Je to jenom dobře pro naši ekonomiku a náš budoucí hospodářský růst. A k tomu může napomoci i tato novelizace. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A nyní je přihlášená do rozpravy paní poslankyně Lucie Sedmihradská.

Než přijde, tak máme zde další dvě omluvy. Od 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Tomáš Doležal a od 13.50 do 16 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jiří Vojáček. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Děkuji ještě jednou, přeji všem dobrý den. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych se tady velmi rychle vyjádřila k návrhu novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech. V té předchozí diskusi jsme poměrně dobře viděli, že vlastně to, co stojí za tím zákonem, je snaha nějakým způsobem vybalancovat pravidla, kontrolu, dohled, náklady, které budou s tím souviset na straně ČNB, státu obecně, investorů i investičních společností. Ten pohled asi můžeme mít trochu různý, nicméně máme tendenci ten gold plating, ten pojem používat jako vyloženě negativní. Tady bych ráda upozornila na to, že to jaksi investorské prostředí v Čechách má poměrně velká očekávání ohledně dohledu a kontroly. To znamená, otázka je, jestli to, že v některých případech tato novela jde možná malinko nad rámec toho minimálního standardu definovaného těmi transponovanými směrnicemi, jestli vlastně ta veřejnost investorská o tento trošku silnější dohled a kontrolu nestojí.

Chci se vrátit ještě k tématu, které tady zaznělo, a o kterém malinko se mluvilo a přece jenom já bych byla ráda, aby buď dnes nebo případně na jednání rozpočtového výboru, abychom se ještě pověnovali tomu evropskému pasu pro depozitáře. Připomenu, že novela umožňuje, aby se depozitářem českého fondu stala zahraniční banka ze státu Evropské unie, která nemá pobočku v České republice. Rozumím tomu, že to je poměrně specifický segment trhu, protože se tato možnost týká pouze speciálních fondů a fondu kvalifikovaných investorů a schválení každého případu podléhá České národní bance po prokázání nedostatku služeb na tuzemském trhu. To znamená, asi to nebude příliš častý jev, nicméně si myslím, že je důležité debatovat o tom, jestli Česká národní banka bude mít dostatečné páky na kontrolu těchto subjektů, především tedy subjektů, které u nás fyzicky nepůsobí.

V tom sněmovním tisku je popsáno, že depozitář bez tuzemské pobočky podléhá primárnímu dohledu orgánu ve svém domovském státě, nikoliv tedy České národní bance. Pokud by Česká národní banka měla podezření, že zahraniční depozitář nějakým způsobem porušil své povinnosti, musí o tom informovat Evropský orgán dohledu ESMA a domovský orgán depozitáře. To ten celý proces kontroly může značně komplikovat a prodloužit. Zatímco český depozitář je pod přímým a okamžitým dohledem ČNB, u zahraničního subjektu se spoléháme na mechanismy spolupráce, které jsou v krizových situacích - bavíme se o situaci například hrozícího úpadku fondu - vždy pomalejší. Tady bych pak chtěla poprosit a znovu říkám, je mi jedno jestli dnes nebo případně na jednání rozpočtového výboru, chtěla bych poprosit paní ministryni, aby tohleto vysvětlila, abychom všichni měli nějakou jistotu, že kontrola evropského pasu pro depozitáře je v zákoně dobře nastavena a že nějaké problematické situace máme předem ošetřeny. My tento zákon podpoříme a s tím zkrácením lhůt samozřejmě souhlasíme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Miroslav Ševčík.

A než přijde, tak omluva. Od 12.30 do 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan předseda Tomio Okamura. Tak vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Ševčík: Vážené vaše poslankyně, vážení páni poslanci, bohužel musíme přijmout zase tuto normu, která v některých aspektech jde i dokonce nad rámec toho, co chce po nás Evropská unie. Musím však uvést na pravou míru i některé záležitosti tady. Jsem rád, že snad v tom dalším čtení se odbourá byrokratická zátěž a vše, co jde nad rámec.

Chtěl bych upozornit, tak, jak již tady paní ministryně řekla, že bude muset být posunutá účinnost toho zákona, že to nebudeme schopni schválit do 16. dubna 2026 a doporučoval bych, aby to bylo v souladu s tím, jak máme tady účetní období, to znamená buďto od 1. ledna 2027, případně od 1. ledna 2028. A chtěl bych upozornit na jednu záležitost, která tady zazněla. Prosím vás, Evropská unie žádný kapitálový trh nemá, mají je pouze jednotlivé země Evropské unie a vůbec nepatří ty kapitálové trhy Evropské unii, které vlastně neexistují, protože jsou to jednotlivé kapitálové trhy v těch zemích, jako je Německo, Francie, případně malé kapitálové trhy ve srovnání s těmi opravdu světovými hráči, což je Polsko. My tady máme takový nicotný kapitálový trh, Rakousko to samé. A pro ty, kteří to neznají, co tady teď vystupoval jeden kolega přede mnou, tak největší kapitálový trh mají Spojené státy, které zahrnují víc jak 50 procent kapitálového trhu na světě. Pak je to Čína, pak je to Japonsko, pak je to Indie, pak je to Velká Británie, která, jak víme, tak už ani v Evropské unii není. Takže pozor, žádné rozhodující slovo, kapitálový trh, který v Evropské unii jako celku neexistuje, není. Jsou to pouze jednotlivé země Evropské unie, které mají své dílčí, dá se říci ve srovnání s tím, co jsem tady řekl, nicotné kapitálové trhy. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo další dvě faktické poznámky. S tou první přichází pan poslanec Karel Haas, s druhou potom pan poslanec Jan Jakob. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo. Ode mě ta faktická není faktickou na mého předřečníka, naopak s ním se shoduju v jedné věci. Já mám pochybnosti, byť všichni předkladatelé se toho dotýkali, ale já se hlásím k těm, kdo mají pochybnosti o tom, jak se podařilo nebo nepodařilo vymýtit gold plating z návrhu zákona. Padaly tady velmi optimistické, ne od paní ministryně, teď od některých z předřečníků optimistické informace o tom, že ten rozsah není příliš široký.

Já se obávám, že se nám ho úplně vymýtit nepodařilo. Takže jenom se hlásím k tomu, abychom ve druhém čtení všichni společně se pokusili jít s vymýcením gold-platingu v návrhu zákona na dřeň, co to půjde. To je ta první poznámka.

A druhá - to je opravdu věcný dotaz na paní ministryni. V návrhu zákona je schovaná jedna věc, která se samotného kapitálového trhu příliš netýká. Je tam vlastně prolomení mlčenlivosti zaměstnanců České národní banky k finanční správě. A já jsem se snažil dohledávat i ve stanoviscích v rámci přípravy zákona, jestli se k tomu sama Česká národní banka nějak vyjadřovala. Ono to reaguje na některé evropské kauzy, které skutečně byly průšvihové na západ od nás.

Ale já jenom se chci paní ministryně zeptat, jestli se tato otázka spíš i z pohledu ústavněprávní role a nezávislosti a postavení České národní banky nějakým způsobem řešila, protože prolomení jiných institucí a jejich povinnosti mlčenlivosti je samozřejmě v sektorových zákonech celkem běžné, ale u České národní banky se to opravdu může dotýkat až jejího nezávislého postavení.

To znamená dotaz, zda se mezi Ministerstvem financí a Českou národní bankou ta otázka prolomení mlčenlivosti zaměstnanců ČNB směrem k orgánům finanční správy, respektive daňové správy, nějakým způsobem řešila a případně jakým? Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Jakob a s další faktickou poznámkou se může připravovat pan poslanec Benjamin Činčila. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Tak já zareaguju na oba dva předřečníky. Pane kolego Haasi, prostřednictvím pana předsedajícího, gold-plating tady vysvětloval velmi podrobně váš kolega Turek. A ty pochybnosti dle mého soudu poměrně jednoznačně vyvrátil.

Ke kolegovi Ševčíkovi, prostřednictvím pana předsedajícího, z SPD, pana Ševčíka z SPD, ne pana předsedajícího, tak já chápu, že SPD to má mimořádně těžké ve vládě, kde tahá evidentně za kratší konec, nemá tam pořádný vliv, že jsou takovou jakousi euroskeptickou opozicí i v rámci vlády, a proto tady se snaží takhle silácky vystupovat. No, samozřejmě že Česká republika má malý kapitálový trh. A právě proto je dobře, aby ty mechanismy záruky napříč Evropskou unií byly propojené v zájmu jednotlivých ekonomik i ekonomiky Evropské unie jako celku. Naproti tomu se tady snaží pan kolega Ševčík málem tvrdit, že hospodářství Evropské unie neexistuje, že neexistuje snad celá Evropská unie. Chápu, máte to těžké. Ale je potřeba si uvědomit, jak Evropská unie funguje, že my se spolupodílíme na těch rozhodováních. Tam je potřeba pracovat, ne tady říkat, že tady nebudeme potom ty zákony transponovat.

A konečně - na tom se nepochybně neshodneme - já si myslím, že české ekonomice by velmi prospělo, kdybychom konečně nastartovali proces přijetí eura. To by bylo to nejlepší, co bychom mohli udělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A s faktickou poznámkou přichází pan poslanec Benjamin Činčila. Než přijde, tak od 12.30 ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Havránek. Pane poslanče, máte slovo. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážení páni ministři, dámy a pánové, já budu stručný. Já jsem se chtěl jenom zeptat, protože tak jak kolega Haas, prostřednictvím pana předsedajícího, mám trochu strach, jestli se vymýtily všechny ty věci, které bychom si tam dávali navíc.

A paní ministryně tady na začátku načítala zkrácení lhůty na 30 dnů. Tak jenom prosím, dotaz na vás, paní ministryně, jestli těch 30 dnů bude dostatečných, pokud to zkrátíte. Já rozumím tomu, že je potřeba transponovat. Asi není cílem tohle nějakým způsobem brzdit, ale bylo by škoda, kdybychom tam nevymýtili všechny ty věci, které jsou tam zbytečně navíc. Tak tohle prosím dotaz na vás. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Faktická poznámka - pan poslanec Miroslav Ševčík. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Ševčík: Vážené dámy, vážení pánové, dámy poslankyně, pánové poslanci, jenom bych chtěl upozornit, když tady se na to ptáte, že to je vládní Stanjurův návrh zákonu, sněmovní tisk číslo 13. Takže jste si to mohli aplikovat už tehdy a mohli jste si to připravit. To je první věc.

Druhá věc. Pane Jakobe, prostřednictvím předsedajícího, já jsem nemluvil o výkonnosti ekonomiky Evropské unie, která stagnuje a snižuje se ve srovnání s ostatními zeměmi, například BRICSu - to je katastrofální úroveň, za prvé. Za druhé jsem mluvil o tom, že vy jste mluvil o kapitálovém trhu Evropské unie. Ten není, prosím. Je kapitálový trh jednotlivých zemí Evropské unie. Naučte se to! Přijďte na nějakou přednášku ke kapitálovému trhu, my vám to vysvětlíme. Děkuji. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji, pane poslanče. Dívám se, že už se nikdo... Pan poslanec Haas - faktická poznámka.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát. Už bude jenom opravdu velmi rychlá. Pane kolego Ševčíku, prostřednictvím pana předsedajícího, teď to byla úplná, zbytečná, neférová trefa. Já bych se úplně stejně ptal, i kdyby volby dopadly opačně. A já jejich výsledek respektuju. Tak úplně stejné dotazy, to znamená obava z gold-platingu, a dotaz na to, zda prolomením mlčenlivosti ČNB ve vztahu k finanční správě je OK z pohledu ústavního postavení České národní banky, tak bych se úplně stejně ptal jakéhokoliv jiného ministra financí, ať by byl z jakékoliv strany. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S faktickou poznámkou poslanec Jan Jakob. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Jakob: Tak děkuju, já budu stručný. Já jsem si teď prošel v rychlosti poznámky k tomu, co jsem tady uváděl. Uvidíme ve stenu. Ale já nevím, kde kolega Ševčík, prostřednictvím pana předsedajícího, přišel na to, že jsem mluvil o nějakém kapitálovém trhu.

Já jsem řekl jednu věc: že cílem mimo jiné té novely je sjednotit pravidla kapitálového trhu v rámci celé Evropské unie. No. Tam jsou pravidla pro kapitálové trhy. Tak jako nevsouvejte mi do úst něco, co jsem neřekl. A raději si vy zajděte na nějakou přednášku o tom, jakým způsobem funguje Evropská unie a její instituce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Já v tuto chvíli nevidím nikoho přihlášeného s faktickou poznámkou, nevidím nikoho přihlášeného do rozpravy, čímž tedy končím obecnou rozpravu. A prosím paní místopředsedkyni a ministryni o závěrečné slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: To je dobré, stačí jedna funkce klidně, já na tom netrvám.

Jenom abych to stihla, protože je 12.47, znovu opakuji, že je to transpoziční zákon, vlastně byl už přijat za vaší vlády a teď to vlastně nějakým způsobem snažíme se narovnat. Ale vaše dotazy jsou legitimní. Já na ně v rychlosti odpovím. Jsem připravená být na rozpočtovém výboru i s experty Ministerstva financí a tam to rozebrat podrobněji. S celou řadu věcí souhlasím, k tomu se vyjadřovat nebudu.

Chci zdůraznit, že jsme nešli nad rámec, nebo respektive Ministerstvo financí nešlo nad rámec transpozice. Pouze jsme někde využili, nebo Ministerstvo financí využilo možnost, které dává směrnice. To znamená, ona dává možnost k rozhodnutí v něčem. A my jsme se rozhodli, aby naše fondy měly, aby prostě, protože jsme nechtěli, aby naše fondy měly horší podmínky, než má zahraniční konkurence. Ale to chce ten detailní rozbor, který bude určitě mít prostor na rozpočtovém výboru.

Jsou tam pojistky. Česká národní banka - teď reaguju na paní poslankyní Sedmihradskou, která mluvila o depozitářích - tak chci říct, že jsou tam pojistky. Česká národní banka to musí schválit. A je to možné jenom, když nabídka tuzemských depozitářů je nedostatečná. A zase detaily vysvětlíme, paní poslankyně, prosím na rozpočtovém výboru.

Co se týče mlčenlivosti, dotaz pana poslance Haase, vyplývá to ze směrnice a Česká národní banka s tím souhlasila. Je to ku prospěchu věci. Takže to je asi, myslím si, že podstatné.

Pak tady byla debata kolem goldplatingu. To znamená, tam my se snažíme tomu vyhnout, to říkám otevřeně a pod mým vedením ministerstvo na to bude velmi dbát, a to je vždycky moje první otázka: Co máte nad rámec, když mi něco přijde na stůl, na poradě vedení? Takže tam je pouze zákaz, tedy nad rámec směrnice, aby fondy poskytovaly úvěry, myslím spotřebitelské úvěry. A já si myslím, že to není tedy špatně, ano, protože jak jsem mluvila ve své úvodní řeči, tak spotřebitelské úvěry mají být řešeny zákonem o spotřebitelském úvěru. Všechno ostatní jsou, řekla bych, spíš - nechci, abych se někoho dotkla - drobnosti, ale jsme připraveni i s experty na rozpočtovém výboru to probrat a 30 dnů, když prostě do toho šlápneme, a věřím, vidím tady tu diskusi, že je tady chuť do toho šlápnout, tak to musíme zvládnout, abychom minimalizovali vlastně to, že ta transpoziční lhůta nebude dodržena. To už je logické, ale minimalizovat to.

Já děkuji za tu spolupráci, děkuji za vaše vystoupení, děkuji za to že bude věcná debata i na rozpočtovém výboru a že se nám to podaří zkrátit na minimum. Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní vicepremiérko, a nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Vidím, že se nikdo nehlásí, můžeme tedy hlasovat.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání předloženého návrhu rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 261, přítomno 152 poslanců, pro hlasovalo 117 poslanců, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

 

Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo nějaký návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Vidím že žádný takovýto návrh není.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty, který navrhla předkladatelka paní vicepremiérka Schillerová, a je to zkrácení na 30 dní k projednání ve výborech.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 262, přítomno 152 poslanců, pro hlasovalo 110 poslanců, proti žádný. Návrh na zkrácení lhůty na 30 dní k projednání ve výborech byl přijat.

 

Tímto ukončuji projednání bodu 13.

 

Jsme v takovém zajímavém časovém okamžiku. Takže já otvírám bod číslo

Aktualizováno 13. 3. 2026 v 8:06.