(pokračuje Tomio Okamura)

11.
Vládní návrh zákona, kterým se v souvislosti s přijetím zákona o účetnictví mění některé zákony a zrušuje zákon č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 64/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova. (Silný hluk v sále. Poslanci hlasitě diskutují.) Prosím o klid v sále. Prosím vás o klid v sále!

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju za slovo, pane předsedo. Teď, vážené dámy a vážení pánové, přicházím právě s tím doprovodným zákonem, o kterém jsem hovořila, ve vztahu k předcházejícímu tisku. Takže, já si ho dovolím stručně představit. V návaznosti na návrh nového zákona o účetnictví mi dovolte představit vám návrh zákona, kterým se v souvislosti s přijetím zákona o účetnictví mění některé zákony a zrušuje zákon č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, takzvaný změnový zákon k novému zákonu o účetnictví.

Návrh změnového zákona k novému zákonu o účetnictví reflektuje změny vyvolané návrhem zákona o účetnictví v navazujících zákonech napříč právním řádem. Zákon o účetnictví je základním právním předpisem v oblasti účetnictví, na který navazuje řada odvětvových právních předpisů, které pracují s účetními informacemi, instituty a účetní terminologií. Přijetí nového zákona o účetnictví proto vyžaduje provést ve všech dotčených zákonech odpovídající úpravy tak, aby tyto právní předpisy mohly na zákon o účetnictví smysluplně navazovat i nadále. Návrh změnového zákona k novému zákonu o účetnictví je výsledkem spolupráce všech rezortů, které jsou gestory zákonů obsažených ve změnovém zákoně.

Návrh změnového zákona k novému zákonu o účetnictví obsahuje terminologické změny v téměř 150 navazujících zákonech, vyvolaných změnami účetních pojmů a institutu v návrhu zákona o účetnictví, věcné nebo koncepční změny, především zákona o daních z příjmu a zákona o oceňování majetku. Tak, a tady je ten zakopaný pes.

Já si dovolím nejdřív říct, že novela zákona o daních z příjmu v rámci změnového zákona reflektuje rozšíření použití mezinárodních účetních standardů v účetnictví, umožňuje jejich použití také při určení základu daně. Reaguje na změny oceňování v účetnictví, prohlubuje vazbu výpočtu daně z příjmu na účetnictví poplatníků a odstraňuje stávající nesoulady, čímž přispívá ke zjednodušení procesu stanovení daně z příjmu.

K novele zákona o dani z příjmu - to vyplynulo z debaty s odbornou veřejností, kterou jsem vedla, o které jsem hovořila před chvílí - byly zaznamenány výhrady části odborné veřejnosti. Aby mohly být tyto výhrady řádně zohledněny prostřednictvím pozměňovacího návrhu, tak požádám - jako u toho předcházejícího tisku - z důvodů, které jsem vysvětlila i tady o prodloužení lhůty o 60 dnů.

Pro přiblížení problémů, které byly vytýkány změnovému zákonu, tak hlavní výhrady jsou: Nejasnosti spojené s pojetím daňové hodnoty, nutnost precizace, vyjasnění přechodných ustanovení, nutnost vyjasnit řešení v oblasti obchodního majetku, nutnost vyjasnění nového pojetí leasingu a investic a zhodnocení cizího majetku. Velmi stručně uvádím, ale doznala jsem po té debatě, která nebyla úplně krátká, že bez komplexního pozměňovacího návrhu to prostě nemůžeme s čistým svědomím pustit dál. Neděláme to pro sebe. Děláme to pro podnikatele, pro odbornou veřejnost a tak dále. Takže musí oni s tím být v pořádku. Nebudu tlačit nelogicky něco na sílu proti nim.

Ještě si dovolím říct, že je tam také novela zákona o oceňování majetku, v rámci změnového zákona upřednostňuji oceňování tržní hodnotou za současného zachování stávající možnosti oceňování pro odvětvové předpisy, odstraňuje stávající výkladové obtíže, podrobněji artikuluje principy jednotlivých metod oceňování a přináší administrativní úsporu zavedením možnosti převzetí reálné hodnoty z účetnictví při stanovení tržní hodnoty. Takže tolik stručně ke změnovému zákonu, který se už povedl méně. Takže to tady je potřeba si úplně upřímně přiznat a napravit to. Pracovní skupina, kterou řídí Ministerstvo financí a za spolupráce s Generálním finančním ředitelstvím, už pracuje. Budeme tam zvát různé odborníky z Komory daňových poradců, ale i další odborné veřejnosti, například spolupracujeme i s panem senátorem Goláněm, který je daňový poradce, a kromě toho, že je senátor, který se účastnil i toho jednání na Ministerstvu financí, které jsem svolala. Takže jde nám o to, abychom vytvořili něco, co dává smysl a co pomůže a posune nás dál, ne nějaký paskvil.

Takže já budu navrhovat v rozpravě - nebo jestli to mohu navrhnout (Otáčí se k předsedajícímu.) už teď, pane předsedo - pane místopředsedo (Místopředseda Barták: My jsme se vyměnili.) - aha, tak to nevadí, já to navrhuji a kdyžtak ještě to půjdu - jsme v obecné rozpravě, takže já to navrhnu už teď, že navrhuji prodloužení lhůty o 60 dnů na celkových 120 dnů k projednání ve výborech, abychom to sladili s předcházejícím tiskem a abychom se dobře připravili a přijali kvalitní normu, za kterou se nebudeme muset stydět. Děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Patrik Pařil. A já jsem si poznačil už tu lhůtu, paní ministryně, takže potom akorát v další rozpravě.

Poslanec Patrik Pařil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já to nebudu dále zdržovat, paní ministryní bylo řečeno to podstatné. Návrh zákona o účetnictví vyvolá změny ve více než stovce zákonů napříč gescemi jednotlivých rezortů. Vzhledem ke značné obsáhlosti změnového zákona a v zájmu zajištění co nejvyšší míry odbornosti a správného provedení konkrétních změn, souvisejících s návrhem zákona o účetnictví v dané oblasti, byly proto jednotlivé rezorty již v rámci přípravy změnového zákona osloveny k užší spolupráci. Přestože předkladatelem návrhu změnového zákona je Ministerstvo financí, je návrh změnového zákona výsledkem jeho spolupráce s ostatními rezorty, jejichž rozhodnutí ohledně potřeby a způsobu novelizace příslušných právních předpisů v jejich gesci byla Ministerstvem financí plně respektována. Z tohoto důvodu nejsou do předkládaného návrhu změnového zákona zahrnuty novely některých zákonů, ačkoliv jsou návrhem zákona o účetnictví dotčeny. Je tedy ponecháno gestorům těchto právních předpisů, aby případný deficit v oblasti návaznosti, především terminologické, odstranili při nejbližší vhodné příležitosti. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní otevírám obecnou rozpravu, kde mám přihlášeného pana poslance Jiřího Havránka. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Havránek: Krásný den. Vážený pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, členové vlády, navážu na slova pana předsedy Poslanecké sněmovny, je to opravdu rekordní fascikl, přiznám se, že si nepamatuji opravdu zákon, který by měnil takto široce legislativu, a souvisí s tím přesně to, co popisovala paní ministryně financí a co se nestává opravdu často. Podepsal bych každou vaši větu a každé vaše slovo, protože opravdu tento návrh má celou řadu - nechci říkat nedodělků, ale otazníků, ať už v implementaci nebo i vlastně v šíři toho, do jakých částí vstupuje, zda opravdu to nepřekračuje i nějakou aplikační metodu toho změnového zákona, například v částech, které se týkají zákona o bankách, popřípadě dalších věcech.

Těší mě vlastně opravdu vznik té skupiny, která se tomu věnuje, protože při přípravě tohoto tisku, tohoto změnového zákona, opravdu docházelo k řadě otazníků i ze stran samospráv, protože se tam vstupuje i do fungování jednotlivých příspěvkových organizací, a myslím si, že je opravdu namístě a děkuju za to a věřím, že to podpoříme napříč politickým spektrem, protáhnout tedy lhůtu projednávání v Poslanecké sněmovně, protože je to důležitý aplikační zákon, nevystupoval jsem u toho prvního tisku, ale je naprostou pravdou, že na zákon o účetnictví se čeká mnoho a mnoho let, tým kolem celého Ministerstva financí, ale i pana kolegy Kouby na něm odpracoval mnohé, těch jednání, která probíhala i tady v minulém volebním období na půdě Poslanecké sněmovny se zástupci Komory daňových poradců a dalších, znovu potvrzuji, byla celá řada a pojďme opravdu na tomto tisku, obou těch tiscích, odpracovat, co bude možné zde v Poslanecké sněmovně, aby došlo tedy k co nejsnazší aplikační praxi, a veškeré otazníky, které v tuhle chvíli, věřím, všichni máme, jsme dořešili a tímto v podstatě i podávám tu pomyslnou podanou ruku a těším se na spolupráci, protože opravdu je to změnová - je to ohromná změna, velká změnová novela a je namístě, je dobře, že jste s ní přišli. Je to navázání na práci, která probíhala i za naší vlády, a těším se na spolupráci na tomto tisku a opravdu děkuju.

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka pan poslanec Miroslav Ševčík.

Přečtu omluvu: Ivan Bartoš od 10.45 do 12 hodin z osobních důvodů.

Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Miroslav Ševčík: Ještě jednou, dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v návaznosti na stanovisko ke sněmovnímu tisku číslo 63 opět navrhuji posunutí účinnosti, a to především v souvislosti například s prací Znaleckého ústavu a v souvislosti s kritizovatelnou činností českých soudů, a to, co tady v podstatě i jsem zaslechl od paní ministryně, že se bude jednat i o nové postupy při oceňování majetku. Dále prosím, ještě jednou opakuji, kritizovatelnou činnost - aby to zase nikdo nezkreslil, jo?

A pak bych navrhoval zamyšlení se nad další otázkou, a to je reflexe - prosím zase, ne aby to někdo považoval za něco jiného - reflexe odlivu zisků do zahraničí. To znamená, že jsou tam možné ekonomické postupy, které by tuto činnost mohly lépe postihovat, ať už při kontrolách, například dodávaných služeb do různých oblastí pro různé firmy, tak i jiné činnosti. Takže děkuji.

A zase, navrhuji tedy odložení účinnosti na 1. leden 2029. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy paní ministryně Alena Schillerová. Prosím.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já děkuji za konstruktivní, věcnou debatu, za tu podanou pomyslnou ruku, protože si myslím, že tohle jsou zrovna předpisy, které by neměly být příliš politické, které by měly dávat smysl a měli bychom se na nich shodnout, protože jde o nějaké zjednodušení, jde o nějaké moderní principy (?), my jsme dneska v roce 2027, než ten zákon vstoupí v účinnost, tak nějaká voda ještě odteče, a máme ho tady z roku 1991. Takže jsme si vědomi těch nedostatků, o účinnosti se budeme bavit ruku v ruce se zákonem o účetnictví, to musí jít ruku v ruce. Takže v tuto chvíli nebudu, tady nechám to prostě na odborné debatě, která bude probíhat.

Co se týče dalších poznámek pana poslance Ševčíka, tak tam jde o to, jestli nebudeme už někde mimo rámec této právní úpravy - ale to si všechno řekneme, já si myslím, že toho prostoru bude hodně.

Takže já navazuji na to, co už jsem řekla ve svém úvodním slově, a přihlašuji se ke svému návrhu prodloužit lhůtu a navrhuji tedy prodloužit lhůtu pro projednání ve výborech o 60 dnů, celkově na 120 dnů. Děkuji vám.

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji, mám poznamenáno. Rozhlédnu se, zdali ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. Končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova? Není zájem o závěrečná slova.

Takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím. Přistoupíme tedy k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 255, přihlášeno 145 poslanců, pro 127, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, takže se táži, zdali má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům? Nikoho nevidím.

Takže budeme hlasovat o dalším návrhu, který zazněl v obecné rozpravě, a to byl návrh na prodloužení lhůty na projednání ve výborech o 60 dnů na 120 dnů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 256, přihlášeno 145 poslanců, pro 125, proti nikdo. Návrh byl přijat.

A končím projednávání tohoto tisku.

Přejdeme k dalšímu bodu, což je

Aktualizováno 13. 3. 2026 v 0:51.