(pokračuje Jan Skopeček)

61.
Dotační programy zemědělství pro rok 2026 poskytované podle § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 96/

Tento materiál uvede ministr zemědělství Martin Šebestyán a já ho poprosím, aby se ujal slova.

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi představit materiál Dotační programy zemědělství pro rok 2026, poskytované podle § 1, § 2  a § 2d zákona číslo 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Předkládaný materiál obsahuje dotační programy pro rok 2026, jejichž účel, včetně rozsahu peněžních prostředků, podle paragrafu 2d odst. 1 zákona číslo 252/1997 Sb., o zemědělství, schvaluje pro každý rok pro projednání vládou Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, současně se státním rozpočtem.

Návrh peněžních prostředků ze státního rozpočtu určených na dotační programy pro rok 2026 je stanoven ve výši 4 miliardy korun. Z toho 3 miliardy 648 milionů dotací k hospodářskému výsledku jsou neinvestiční dotace a 351 milionů dotací na pořízení dlouhodobého hmotného majetku jsou kapitálové výdaje. Peněžní prostředky určené na dotační programy, vyjma programu 6 - genetické zdroje - budou převáděny na základě předkládaných žádostí SZIF o poskytnutí dotace do rozpočtu fondu.

Prostředky určené na dotační programy jsou v návrhu rozpočtu pro rok 2026 o 250 milionů vyšší oproti schválenému rozpočtu pro rok 2025. Návrh rozpočtu dotačních programů zemědělství pro rok 2026 odpovídá možnostem rozpočtu kapitoly ministerstva, přičemž zachovává kontinuitu s předešlými roky v poměru přidělených peněžních prostředků pro jednotlivé programy. Rozdělení peněžních prostředků na jednotlivé dotační programy směřuje primárně do odvětví živočišné výroby - celkem 2 miliardy 892 milionů. Do odvětví rostlinné výroby - 528 milionů, do odvětví potravinářství - 363 milionů a ostatní aktivity - 216 milionů.

Do materiálu je stejně jako v minulých letech zařazen rámcový program pro řešení rizika krizí v zemědělství tak, aby mohl být v případě potřeby spuštěn a administrován, a to v souladu se zákonem číslo 257/1997 Sb., o zemědělství. Program je uváděn bez peněžních prostředků. V případě vzniku škod způsobených například přírodními pohromami, mimořádnými událostmi, nepříznivými povětrnostními podmínkami, bude spuštěn a financován následně na základě příslušného usnesení vlády.

Materiál Dotační programy zemědělství pro rok 2026 byl 26. ledna 2026 schválen Vládou České republiky usnesením číslo 47. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny projednal materiál Dotační programy zemědělství pro rok 2026 dne 17. února 2026 na své 4. schůzi, přičemž doporučil svým usnesením číslo 31 Poslanecké sněmovně tento dokument schválit.

Současně svým doprovodným usnesením k usnesení zemědělského výboru číslo 31 doporučil ministru zemědělství v rámci dotačních programů zemědělství v průběhu roku 2026 přednostně navýšit finanční prostředky na dotační programy 1d, 1i, 15 a 17 tak, aby byly v maximální výši pokryty požadavky žadatelů o dotaci v těchto programech.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás o schválení materiálu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Tento sněmovní tisk projednal zemědělský výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 96/1. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj zemědělského výboru, pan poslanec David Pražák a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec David Pražák: Dobrý večer, pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně kolegové, nebudu opakovat, co říkal pan ministr. Myslím si, že bych zbytečně zdržoval. Kolegové z opozice avizovali, že by chtěli k tomuto bodu vystoupit, tak bych řekl jenom jednu nebo dvě věty. Národní dotační programy představují klíčový nástroj státu pro stabilizaci zemědělské produkce, ochranu živočišné i rostlinné výroby a udržení životaschopnosti venkova, a v neposlední řadě i zachování alespoň částečné konkurenceschopnosti.

Budu potom navrhovat samozřejmě schválení tohoto bodu podle usnesení zemědělského výboru. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní se hlásí s přednostním právem pan poslanec Výborný. Připraví se další přihlášení. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Marek Výborný: Děkuju za slovo, pane místopředsedo, vážená vládo, vážený pane ministře, kolegyně kolegové, dobrý večer. Nemohu k tomuto bodu nevystoupit. Já jsem už pak se zdržel nějaké rozpravy u rozpočtu SZIFu, protože, Státního zemědělského intervenčního fondu, tam si myslím, že to tady jasně zaznělo, je to prostě nějaký výhled. Nicméně, a je v zásadě i po té debatě, která, myslím, byla velmi věcná na zemědělském výboru, shodli jsme se na tom, že ten rozpočet, tak, jak je připraven, tak vlastně reflektuje i to pomalu končící období společné zemědělské politiky. Samozřejmě, jak to bude v roce 2028 teďka nevíme nikdo, neví to ani pan ministr. A tady nás čekají jako Českou republiku poměrně zásadní jednání. Ale tohle, tento bod, dotační programy v zemědělství je něco trochu jiného, to jsou skutečně národní zemědělské dotace. Rozumím tomu, že zvláště v oblasti zemědělství, ale také třeba, protože to jsou programy, abyste věděli, kolegyně, kolegové, které se týkají i takových oblastí, jako je rybníkářství, jako je podpora včelařství, včelařů a podobně.

Genetické zdroje, velmi důležité i pro konkurenceschopnost třeba živočišné výroby. Je to otázka podpory živočišné výroby, kterou i s ohledem na nějakou stabilitu celého sektoru, včetně rostlinné výroby, která se do toho promítá přes krmení, krmné směsi, tak to samozřejmě všechno dává smysl. Já bych byl ten poslední, kdo by jejich potřebu rozporoval. Nakonec i já, když jsem byl ministrem, tak jsem dělal všechno pro to a byl jsem rád, že se to povedlo navýšit národní dotace tehdy právě o ty přislíbené 2 miliardy korun. Připomenu, že to bylo po těch protestech v roce 2024, respektive 2023 na podzim. A bylo to po dohodě s panem ministrem financí Stanjurou a myslím, že to takhle bylo v pořádku, protože jsme to cílili právě do sektoru živočišné výroby. Co ale musím rozporovat, a proto my nejsme připraveni tenhle ten materiál podpořit, tak je ta částka, která se tam, respektive ten program, který se tam objevil nově od roku 2022 respektive rozpočtově 2023 ten program byl uspán, tedy nebyl realizován v těch minulých letech. A současná vláda, pan ministr Šebestyán ho znovu otevřel a naplnil tou částku, která tady hodně rezonovala i při projednávání státního rozpočtu, to je těch čtvrt miliardy korun.

A je potřeba vědět několik věcí. Za prvé je to program, který je směřován výhradně, podtrhuji výhradně, k těm velkým nebo největším potravinářským holdingům. Základní podmínka, která je notifikovaná Evropskou komisí, je 250 zaměstnanců minimálně. To znamená, pokud byste někdo měli představu, že tyto prostředky jdou středně velkým potravinářům, kteří mají někde mlékárnu nebo nějaká jatka, tak to tak není. Ty si na to nesáhnou. 250 zaměstnanců minimálně.

Nezaznamenal jsem a znovu říkám, samozřejmě každý podnikající subjekt má rád, když mu nějaká koruna připutuje do podpory například obnovy výrobních linek a podobně, protože jsou to investiční dotace, jestli jsem to správně navnímal. Ale každý jiný podnikatel z jiného sektoru, než je potravinářství, tak řekne, jak k tomu přijdu já, když já žádnou státní dotaci nedostanu na to, abych si tady obnovil technologie, abych si obnovil výrobní linky a podobně, a tady je dostávají.

Nezaznamenal jsem, že by tady ty velké potravinářské podniky, když se podívám na ty výsledky hospodaření za poslední roky, nějak třely bídu s nouzí. Netřely a netřou. A já jsem přesvědčen o tom, že tyto prostředky by šlo vynaložit účelněji a vynaložit účelněji v kapitole 329, pane ministře, ve vaší kapitole, v kapitole Ministerstva zemědělství. Musím to tady znovu připomenout, že v tom rozpočtu, který byl před hodinou schválen, tak například program nebo respektive dotační podpora Ministerstva zemědělství směrem k Podpůrnému garančnímu rolnickému a lesnickému fondu byla dramaticky ponížena téměř na polovinu toho návrhu, který tam původně byl v tom ještě návrhu státního rozpočtu naší vlády. Považuju to za chybu, tam by ty prostředky určitě byly účelnější, účelněji využitelné pro všechny, pro všechny podnikající subjekty v zemědělství, od těch malých, středních a ve finále v některých případech i po ty velké. Protože samozřejmě těmito programy PGRLF skutečně disponuje. Je to jenom jeden z možných podnětů, ale já jsem skutečně přesvědčen o tom, že tady jít tak trochu na ruku těmto velkým potravinářským holdingům není potřeba a nejsou to účelně vynaložené prostředky. A znovu říkám, je to čtvrt miliardy korun.

A poslední, možná ten nejdůležitější argument. Je k dispozici nález Nejvyššího kontrolního úřadu, který jasně konstatoval a bylo to, tuším, v roce 2020, 2021, který jasně konstatoval, že přesně tento program není schopen vykazovat transparentnost, není schopen vykazovat účelnost takto vynaložených prostředků, není tam žádná měřitelnost jakýchkoliv výsledků, transparentnost rozhodování, protože samozřejmě na někoho se dostane, na někoho se nedostane.

A všimněte si, že jsem tady nikdy nehovořil o jednom nějakém holdingu, ale obecně. Prostě není, ten nález byl poměrně zdrcující pro Ministerstvo zemědělství, které tehdy, tehdy to ještě nešlo přes SZIF, ale šlo to přes ministerstvo, tu dotaci rozdělovalo, fakticky na to není argument, kterým by to šlo vyvrátit, a proto jsem přesvědčen o tom, že se nemáme k tomuto programu vracet a máme tyto prostředky klidně ponechat v rezortu, v té kapitole. Já jsem to navrhoval, neprošlo to. Navrhoval, ale nechat je prostě někde jinde, tam, kde jsou skutečně potřebné. Proto, jak říkám, my tento rozpočet nebo respektive tento návrh rozdělení dotačních programů nemůžeme podpořit. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S přednostním právem chce reagovat pan ministr.

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuju za slovo. Já bych chtěl uvést na pravou míru tu otázku zprávy NKÚ. Bylo tady správně řečeno, že se to týkalo způsobu administrace ještě Ministerstvem zemědělství. Všechny národní dotace, když přešly vlastně do kompetence Státního zemědělského intervenčního fondu, tak samozřejmě to nastavení a způsob administrace byl předělán a týká se to dvacítek, týká se to osmiček, týká se to všeho, co vidíte v národních dotacích. Takže myslím si, že ten problém je zažehnán a že způsob administrace národních dotací, ať už jakéhokoliv programu, byl uveden do souladu i s nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu. Tak to, za prvé.

Za druhé, v České republice se 80 procent potravin prodá přes řetězce. Když se podíváte na strukturu, zejména masa, které se dodává do řetězce od českých prvovýrobců, tak se tam dodává primárně přes ty velké zpracovatele. Ztrácíme trh, zvětšují se nám dovozy a kvůli nějakým ideologickým dohadům se bojíme podívat na to, co se na tom trhu ve skutečnosti děje.

Já jsem jasně řekl na zemědělském výboru, že budeme toto opatření používat pro rychlé posílení konkurenceschopnosti těchto našich zpracovatelů, kteří nám zajišťují většinový objem potravin do řetězců. A absolutně nezpochybňuju podporu malých a středních. A víte vy sami nejlépe, kdo jste se na to koukali, na ta čísla za uplynulé roky, ze zpracovatelského průmyslu zhruba 4 miliard necelých, které byly uvolněny a šly do zpracování, tak naprostá většina, více jak 85 procent těchto prostředků byla uvolněna a dotována, byly dány jako dotace do mikromalých a středních podniků.

Prosím vás, přestaňme tady s tím rozdělováním velký, malý a řešme strukturální problémy trhu, a to, abychom zastavili propad naší potravinové soběstačnosti na talíři, zejména například v oblasti masa, a abychom nedováželi více a více těchto komodit ze zahraničí. To je cílem toho. A říkám, že ta opatření, které děláme vůči mikromalým a středním podnikům, nám hnou maximálně s procenty na tom trhu. Pokud ale uděláme přes ty klíčové dodavatele ty většiny objemu, například masa do řetězců, zásadní kroky, abychom zlepšili a pomohli zlepšit jejich efektivnost, budou lépe konkurenceschopní a nebudeme - a to mě rozčiluje nejvíce v poslední době - nuceni vyvážet například vepřové v živém, protože se nám přes silné zpracovatele tlačí sem maso ze zahraničí. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Jurečka, následně se připraví pan poslanec Výborný. Tak prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, pane ministře. Já s dovolením počkám... V pohodě. (Ministr byl v rozhovoru s jedním z poslanců.) Já v zásadě vůbec nepolemizuji s tím, co teď říkal pan ministr Šebestyán z hlediska toho, jak se nám tady za ty dlouhé roky vlastně odehrává příběh, kterak i třeba domácí výrazní dobří zpracovatelé s výraznými produkty nakupují vepřové půlky a už dneska jiné vepřové půlky, nakupují konkrétní části jatečně opracovaných těl do své výroby. Například u vepřového masa je to dlouhodobý problém.

Ale já bych měl spíš takovou specifickou prosbu, protože mě vlastně vždycky zajímala data a vyhodnocování efektivity, jestli by bylo možné vlastně, a to je i moje chyba, kterou jsme společně, když jsme ty věci třeba dělali, že jsem ji vlastně nezavedl do praxe, když jsem byl ministrem zemědělství, a mimochodem ten převod dotačních titulů na SZIF jsme vlastně realizovali společně. Tak jestli bylo možné zkusit měřit u těch příjemců dotací, u těch třináctek, jak se vlastně případně mění to portfolio produktů a jeho uplatnitelnost potom na trhu. Třeba přes systém Nielsonů se ta data koupí. Já si myslím, že se to dá poměrně efektivně změřit, a pokud opravdu ta investice vede k tomu, že posiluji ten řetězec domácího zpracování u malých, středních a velkých, tak já proti tomu vůbec nic nemám. Ale pojďme se podívat na tu efektivitu, když ten stát vydá tu korunu, jestli opravdu, když ten příjemce to dostane, dostal peníze na nějakou linku nebo její část, jestli nám to vede k tomu, že ten domácí producent a domácí kapitál získává stabilnější, lepší postavení na tom trhu, anebo vlastně si říkáme, dáváme peníze do subjektů, které mají různou profitabilitu, ale některé velmi dobrou, ale vlastně se nám to nikde neodrazí v tom, že ten podíl na trhu je zachován, nebo u ní třeba roste. Nikdy jsme to neměřili. Dneska by to možné měřit bylo. Tak bych chtěl poprosit, jestli by to pan ministr mohl zvážit a třeba za rok, když tady bude stejný materiál, bychom se třeba mohli bavit o nějakém vyhodnocení. Díky moc.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za zdržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou Marek Výborný. Prosím.

Poslanec Marek Výborný: Děkuju. To, co říkal teďka kolega Jurečka, je samozřejmě pravda. To bylo dobře, kdyby se panu ministrovi podařilo, protože pak by měl ty argumenty naprosto jasné. Ale k tomu, co říkal. Já ale nejsem, pane ministře, přesvědčen, že tímto programem 13 budeme schopni posílit produkci prasat. To jste přece v té prvovýrobě u těch zemědělců. A samozřejmě, že je chybou, pokud ta prasata jsou odvážena z republiky pryč. Ale to není problém. Problémem - nebo to, co vy se tady snažíte řešit, je to, že dáváte peníze těm zpracovatelům, ale to vepřové tady neběhá prostě. To přece víme. Takže to je potřeba směřovat do jiných programů. Tak opravdu si myslím, že tady se trošku míjíte cílem, o kterém jste hovořil a který nezpochybňuji. A opravdu jsem nikdy neměl na mysli to, že bychom neměli podporovat zpracování u nás. Ano, je to velmi důležité, zkracování řetězce, nevyvážení komodit do zahraničí. To je nesporné. Já se jenom domnívám, že skrze tento program se tomu fakticky nepomůže.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za držení času. Nyní se vracíme do obecné rozpravy a vystoupí pan poslanec Šmída. Prosím, máte slovo.

Poslanec Martin Šmída: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi krátce zdůvodnit doprovodné usnesení, které za chvíli načtu k projednávanému bodu Dotační programy zemědělství pro rok 2026, sněmovní tisk 96. Mířím zde, stejně jako mí předřečníci, na dotační program číslo 13 Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu. Ten byl od roku 2023 zrušen nebo nevyužíván s ohledem na velmi ostrou kritiku ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Čerpat z tohoto programu bylo znemožněno podmínkami běžným farmářům, malým a středním podnikům pod 250 zaměstnanců. Je poněkud úsměvné, když pan ministr prohlásí, že nechce rozdělovat zemědělce na malé, velké a střední, a udělá to přesně v momentě, kdy hájí dotační titul, který ty malé a střední svými podmínkami fakticky zcela vylučuje.

Z tohoto programu tedy mohou čerpat pouze ty velké podniky a zmíním, odcituji krátkou pasáž právě z šetření Nejvyššího kontrolního úřadu. Cituji: "Kontroloři NKÚ odhalili, že Ministerstvo zemědělství a SZIF nepožadovali, aby příjemci dotací definovali konkrétní a měřitelné cíle svých projektů. Cíle byly obecné, nekonkrétní, neměřitelné, nevyhodnotitelné. Není zřejmé, zda došlo ke zvýšení kvality zpracování produktů a zda se zvýšila konkurenceschopnost našich podniků na evropském trhu. Ministerstvo zemědělství nestanovilo závazné podmínky pro výběr dodavatelů, ani maximální limity výdajů na pořízení majetku a služeb. Příjemci dotací nebyli nuceni se chovat hospodárně." To cituji Nejvyšší kontrolní úřad.

S obnovením tohoto programu se původně vůbec nepočítalo. Nyní na něj vláda vyčlenila čtvrt miliardy korun. Tento přístup považuji za vysoce nehospodárný a je zřejmé, že jsou zde sledovány zájmy právě těch největších agrokoncernů v zemi. Tyto prostředky jsou navíc potřebné ve zcela jiných oblastech. A dneska jsme si jich tady vyjmenovali velikou, velikou řádku. Můžu začít národními parky anebo skončit třeba v podpoře živého umění, což je téma, ke kterému jsme dnes měli možnost zhlédnout i demonstraci na Malostranském náměstí. Proto tedy navrhuji doprovodné usnesení v tomto znění:

Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby v rámci kapitoly 329 Ministerstva zemědělství a podkapitoly Národních dotačních programů do zemědělství v průběhu roku 2026 co nejvíce snížila finanční prostředky v dotačním programu číslo 13 Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu s ohledem na ostrou kritiku tohoto programu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu.

Věřím, že v zájmu našeho zemědělství a hospodárného nakládání s veřejnými prostředky a podpory skutečných zemědělců - malých a středních, běžných zemědělců toto usnesení podpoříte. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. A nyní vystoupí pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Kučera.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji ještě jednou za slovo. Vážené, milé kolegyně a kolegové, pane ministře, mnoho bylo řečeno, na zemědělském výboru jsme si to vyříkali. Nám prostě rozdělování zemědělců v dotacích na ty, kteří mají víc jak 250 zaměstnanců, a na ty, kteří nemají, mají 240 nebo 220, a nechápu proč, protože to kdysi někdo vymyslel. Já bych raději hledal prostě systémové opatření uvnitř nákazového fondu. Víte, že jsme vám pochválili posílení té záležitosti welfaru zvířat. To jsou věci, na kterých určitě najdeme někde shodu, ano? Kde nenajdeme shodu, a to tedy musím říct, a to není jenom těch 250 milionů pro tyhle velké agroholdingy, které mimochodem - já si myslím, že dlouhodobě by se dotace z kapitoly zemědělství měly týkat těch producentů, kteří mají celou vertikálu, kteří mají půdu, zpracování, prodej a tak dál. Pokud nemají půdu a chtějí velké technologie, pak ať si jdou žádat na MPO. A radši ty finanční prostředky ponechme v zemědělském sektoru pro ty střední a malé tak, abychom ty producenty posílili.

Já myslím, že oprávněně se ukazuje na to, co se děje na MPO, jaké tam jsou finanční prostředky, tak proč by si na ně nemohli sáhnout, a my jsme se věnovali těm, které také potřebujeme. Říkali jsme si to tady i na výboru několikrát. Pro nás vysoká koncentrace vlastnictví a vysoká koncentrace produkce a produkování potravin - prostě považujeme za nebezpečnou, do budoucna za posilování oligopolního postavení firem, které tady už existují. Prostě to k ničemu dobrému nepovede. Jestli chceme levné potraviny a vyšší kvalitu, potřebujeme konkurenci. Bez toho nemůžeme fungovat. A ano, držme si ty peníze doma. Tak jestli někdo chce na silné technologické vybavení, ať jde na MPO a ne na Ministerstvo zemědělství, kde se potřebujeme věnovat produkci a jiným věcem.

Co mě vždycky - a to kolegové potvrdí, že jsem v tomhle konsenzuální bez ohledu na to, kdo je zrovna ministrem, a to je ten program číslo 9, poradenství, 154 milionů, to tady ještě asi nikdy nebylo. A když si k tomu vezmu desítku, podpora evropské integrace nevládních organizací a podpora technologických platforem v působnosti rezortu, to je ta komunikace našeho zemědělského sektoru s Evropou, takže tady máme desítky milionů korun na to, aby mohly vyjíždět nevládní organizace komunikovat s Evropou, ale to ať už když se podívám na míru schodku státního rozpočtu, můžete mi říct, že 20 milionů to jaksi neřeší, ale tady jsou situace, kdy to nevládní sektor potřeboval někde jinde, jde o konkrétní lidi v oblasti sociální a další - a tam jsme řezali, tady jsme povyšovali o desítky milionů korun - to já prostě nepovažuji za dobré a myslím si, že byste tohle měli hlídat a raději šetřit v těchhletěch oblastech, když už jste připraveni si to komplet prohlasovat. Protože pak to působí paradoxně, že dáme na poradenství 154 milionů, na podporu vybudování kapkových závlah v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách 25 milionů. No, to jako - to není ani k smíchu. No, prostě jestli tady jsou nějaké priority, tak jsou v oblasti investic - to, co nás trápí - trápí nás zadržení vody v krajině, tak proč to nedat, když už tedy, místo poradenství nebo cestování po Evropě to nedat do podpory mimoprodukčních funkcí rybářských revírů. Tam je taky 20 milionů.

A zase, 20 milionů na podporu funkcí mimoprodukčních u rybářských revírů, 20 a poradenství 154. Tak prosím, to je druhý důvod, velmi vážný, proč nemůžeme podpořit tento návrh, a rádi bychom, aby se situace v téhleté věci změnila.

A ještě se vrátím k tomu, co tady říkal pan kolega Jurečka. S tím já velmi souhlasím a viděl jsem, že pan ministr kýval, abychom vyhodnocovali - myslím si, že speciálně, když tady zmiňoval vepřové a celý ten nákazový fond. A když se podíváme do jeho střev, tak jsme schopni analyzovat, kam ty finanční prostředky za 15 let, co nákazový fond jako jde - a podívat se na to, co se vlastně stalo, třeba v oblasti toho vepřového. Víme, jaká ta situace je, víme, že máme problém s porážkou. V podstatě dřív na vesnici měl vepřové skoro kde kdo a podívejte se dneska, dneska neseženete ani řezníka, natožpak aby tam se našel někdo, kdo má pár kusů vepřového a produkuje tam cokoliv. Myslím si, že tohle jsou věci, na kterých se také máme nějak shodnout a zkusit se tímhle zaobírat.

Takže za sebe ještě jednou: Tenhle návrh my podpořit nemůžeme, musíme ho odmítnout, považujeme ho za strategicky špatný a do budoucna, pokud o to bude zájem, jsme připraveni se bavit, jak případně ty podpory nastavit jinak. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v rozpravě vystoupí pan poslanec Kučera.

Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý večer. Děkuju za slovo, pane předsedající. Já už jenom víceméně doplním kolegy a ta debata jednoznačně proběhla na zemědělském výboru a probíhá i tady v Poslanecké sněmovně. Je to skutečně ožehavé téma, které sledují všichni zemědělci, protože se jich výrazně dotýká, toho, jakým způsobem bude podpořena ta jejich konkrétní činnost, hodně závisí právě i od tohoto rozpočtu.

Ta debata se samozřejmě - a je to každým rokem - ta debata se zužuje právě na ten nešťastný program číslo 13, ten potravinářský. A já si myslím, že to skutečně - a možná, že toto volební období k tomu dá prostor, aby se toto, ta podpora velkých zpracovatelských firem řešila trochu systémově. A ono už to zaznívalo jak na výboru, zaznívá to v našich debatách, ono skutečně to prostě nepatří tady do tohoto programu. To je až nedůstojné, že velcí zpracovatelé - a já si myslím, že mají své místo, že mají své místo v tom, řeknu, potravinářský průmysl, tak v tom našem průmyslu mají místo jednoznačně velcí zpracovatelé - je prostě nedůstojné, aby byli (?) šest řádků za včelaři a pět řádků za ovocnými sady dotace kapénkové závlahy, (?) závlahy - pardon.

Takže toto je fakt, myslím, na takové systémové řešení. Myslím si, že - já, protože jsem současně i členem hospodářského výboru a dlouhodobě (?) třetí volební období a mám možnost sledovat, jakým způsobem dokáže právě Ministerstvo průmyslu a obchodu výrazně a výrazně ve větších objemech pomáhat právě českým průmyslovým podnikům, tak si myslím, že to je skutečně směr, kam by se měli právě ti velcí zpracovatelé obracet, protože 250 milionů je skutečně nevytrhne. Já samozřejmě vnímám tu debatu, že v Německu tady u Drážďan je státem a Evropskou komisí zadotovaná výroba nebo zpracování mléčných výrobků, tuším firma Miller, za obrovských jako dotačních peněz. Ale to opravdu není tento dotační program. Tady, ať se budeme snažit jakkoliv, tak to pořád bude mezi těmi včelaři a ovocnými sady, tam to prostě nepatří.

Takže jestli to chceme řešit systémově, bavme se o tom společně jako potravinářský průmysl, to znamená, bavme se o tom jako o průmyslové záležitosti, posuňme to do těch průmyslových dotací a tam jsou dotace na inovace, technologie, energetické úspory, Modernizační fond a já nevím, co všechno dalšího, a tam se pohybujeme úplně v jiných částkách. Tam 250 milionů nikoho skutečně, to si nikdo ani nevšimne téhle částky. Já to trošku říkám nadneseně. Tady u těch 25 na kapkové závlahy ve školkách nebo 50 milionů podpora včelařství, no tam si toho všimne každý a každý bude ukazovat, že to nechceme a že podporujeme agrobarony či koho.

Prostě pojďme se na to podívat, zda do toho dotace nemohou jít - nebo tato podpora obecně nemůže jít v těch programech Ministerstva průmyslu a obchodu, tam si velké zpracovatelské podniky sáhnou na podstatně větší peníze, na podstatně kvalitnější programy udělané přímo pro průmysl a tyhlety peníze, které tady zbydou, rozdělme pro ty, které je potřebují - a zmiňovali to kolegové, kde by to mělo být. Takže za to bych se velmi přimlouval, za nějaké systémové řešení tak, aby náš zpracovatelský průmysl, ti velcí zpracovatelé, měli svou podporu - a na druhé straně, aby neukrajovali z toho poměrně malého koláče těm, kteří tu podporu ze zemědělského rezortu skutečně potřebují a kteří jsou na ní závislí, to znamená zpracovatelům menším, středním, kteří si na tohle nikdy, nikdy nesáhnou.

Samozřejmě vyjadřovat se k dotačním programům na ty podpory co se týká poradenství, vzdělávání, evropské integrace, já jsem si k tomu řekl na zemědělském výboru, myslím si, že to je - stejně jako kolega Bendl - totální nesmysl, mělo by se to zrušit a výrazně omezit. Nicméně, jak říkám, to řešení je právě směřující k tomu zpracovatelskému průmyslu právě v rámci MPO a přimlouvám se za nějaké systémové řešení, na kterém věřím, že i pan ministr Šebestyán bude pracovat. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kott. Prosím.

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, pane předsedající. Skutečně dlouho nezdržím, ale jsou některé věci, které už tady posloucháme hrozně moc dlouho, a opakování matka moudrosti. Znova musím říct, že jestliže se tady bavíme hrozně dlouho o potřebách finančních prostředků pro bezpečnost, tak znova říkám: i důležitá je zde potravinová bezpečnost a soběstačnost, jo, takže jako to, že tady jsme chtěli vykostit vlastně 250 milionů několikanásobně a dát to kamkoliv jenom proto, abychom to sebrali ze zemědělství, tak si myslím, že není v pořádku, a trvám si na tom.

Všichni řeší uhlíkovou stopu, nikdo si, myslím, v tuto chvíli ani nechce uvědomit, že to, co tady řekl pan ministr, že jestliže budeme ven vyvážet mléko, možná nestandardní vajíčka, živý dobytek, živá prasata a zpátky vozit suroviny, tak tomu určitě taky nepomůžeme. To je druhá věc.

To, že tady byl uspán dotační titul číslo 13, no, to je pravda. A děkuju za to bývalému panu předsedovi zemědělského výboru, že 250 milionů nejsou žádné peníze. To je skutečně pravda, ale nejméně tam od doby notifikace bylo 350 milionů, taky byly doby, že tam bylo 750 milionů, a to jako nejsou úplně malé peníze a já tady skutečně nechci pořád hovořit o tom, že jsou tady dotační tituly, které pomáhají malým a mikropodnikům a které to čerpaly a je to v pořádku, protože místo na trhu samozřejmě mají, ale ono vám to tedy vlastně, co se týče té záležitosti ohledně NKÚ, vysvětlil pan ministr, takže už do toho asi zabíhat nebudu, ale prosím vás, přestaňme už říkat to, že ti velcí si nemají na nic sáhnout a že mají jít někam jinam, když jsme je poslali sami na zemědělství.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju za dodržení času a do všeobecné rozpravy se nikdo další, jak se dívám, nehlásí, končím tedy všeobecnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo ve všeobecné rozpravě? Pak přistoupíme k rozpravě podrobné.

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Tak děkuju za závěrečné slovo. Já bych chtěl poděkovat za všechny příspěvky. A ještě to na závěr okomentovat. Byl jsem tady panem kolegou Bendlem vyzván nápravě v programech devět a deset, i vlastně v programu třináct. Já jsem si prošel ty historické záznamy, tak jenom tak pro to, abychom to dali do nějakého kontextu. Za ministra Bendla třináctka byla ve výši 180 milionů, když si započítáme inflaci. Za Mariana Jurečky to bylo asi 350 milionů. Programy devět a deset nejsou v žádném případě navýšeny z pohledu minulých let, musíme si uvědomit, jakou máme inflaci a to, že ten objem národních dotací se nám de facto ponížil o tu kumulovanou inflaci za poslední ty roky o 30 procent níže, a ta položka národních dotací zůstává dlouhodobě stejná. Byla tady dále řečena otázka toho, že by se neměli dotovat potravináři. Nikdy bychom to nedělali.

A to, co uváděl kolega Výborný, a nikdy by ten systém takhle nevypadal, kdyby právě tyto dotace nebyly součástí společné zemědělské politiky a následné reakce členských států přes národní dotace. Je to boj o udržení konkurenceschopnosti každého členského státu.

A ještě poslední věc k jedničkám, 1D kapénková závlaha. Ty objemy jsou tak malé, protože není absorpční kapacita. V České republice za poslední roky došlo k likvidaci sadařství, snížila se výměra z 22 000 hektarů na 10 800. Všichni velcí sadaři sektor de facto opustili. Znáte ty kauzy. Já jsem zvědavý, jak dopadnou ty soudy, protože možná, že tohle ještě půjde k tíži České republiky. Děkuji a děkuji za debatu, na shledanou.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak na shledanou ještě ne, ještě, pane ministře, vydržte s námi chvíli, protože přistoupíme k rozpravě podrobné, do které se... Vy jste taky chtěl se závěrečným slovem? Tak nejdřív jste nechtěl, tak teď chcete. Tak prosím.

Poslanec David Pražák: Já jenom pár bodů k tomu, co tady bylo řečeno, jsem si poctivě psal a myslím si, že je potřeba je zdůvodnit, aby to nezapadlo nebo je opět zopakovat. Jak říkal kolega Kott, opakování je matka moudrosti. Já oceňuji, že pan ministr Výborný, bývalý pan ministr Výborný, tady jasně řekl tu větu, kterou neslyšel bohužel pan kolega Bendl a pan kolega Šmída, nemyslím to zle, ale prostě ten jasně tady řekl, že to je notifikace u 250 zaměstnanců je notifikace, my nemůžeme to dát na 249 zaměstnanců, máme 250 je prostě dáno, a pod to jít nemůžeme. To je prostě základ.

Souhlasím s tím, co říkal pan ministr, bývalý ministr další Jurečka, je potřeba to vyhodnotit. My máme slíbený od potravinářské komory a od těch zemědělských podniků a potravinářů, že prostě nám řeknou, na co to půjde a že se to opravdu vyhodnotí, aby to bylo správně investované. My prostě chceme, aby potravinářství a zemědělství bylo opravdu jako strategický sektor. A ne nějaká Popelka, která si bude čekat na nějaké peníze. Protože podle mě to je důležitá věc a ta soběstačnost tady v České republice chybí. To, co tady mám ještě dalšího, tak jenom obhospodařovaná půda v České republice. Tady padly dotace. Jenom pro vaši představu, průměr (v) Evropské unii je 376 euro, průměr v České republice 250 euro. Takže nejsme tady nikde, že bychom někde vystřelovali nahoru, to je jedna věc.

A ještě co se týče asi na pana kolegu Šmída. Tři ku jedný, tři ku jedný, je takové pravidlo v poslední době, o kterém se hodně mluví. Tři kamiony živých zvířat vyvežených, rovná se, jeden kamio zpracovaných výrobků, které můžou odjíždět z České republiky. A myslím si, že zrovna i vy - a myslím to fakt vážně a v dobrém, byste u toho měli tleskat, že se snažíme o to, aby ty zvířata v živém nevyjížděli z České republiky, aby se zpracovávali tady a aby prostě ty produkty odjížděly z České republiky už jako hotové výrobky. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, to byla závěrečná slova po všeobecné rozpravě. Nyní přistoupíme k podrobné rozpravě, kterou otevírám a do ní se hlásí pan poslanec Šmída.

Poslanec Martin Šmída: Děkuji, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, přihlašují se tímto k návrhu usnesení, které jsem přednesl a odůvodnil ve všeobecné rozpravě. Nevím, jestli je potřeba ho opakovat, myslím, že není. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí Petr Bendl. Prosím.

Poslanec Petr Bendl: Já považuju za absolutně nefér vystoupit s tím, co jste udělal, pane ministře, opravdu nefér, že už jste mi potom nedal příležitost. Naštěstí tam tedy pan kolega má ten pozměňovací návrh, který odůvodňuje a já mám právo k němu vystoupit, jo? Takže vám říkám, že tehdy to bylo tak, že s tím souhlasily všechny nevládní organizace, všechny nevládní organizace. Situace v zemědělství před 13 lety z hlediska koncentrace vlastnictví, z hlediska koncentrace produkce byla úplně jiná, než je dneska. Ta situace se změnila fungováním právě hnutí ANO v těch dvou vládách, které byly, to tak prostě je. Podívejte se na ta čísla. Ta situace je dneska někde jinde a my máme hledat problémy, které jsou aktuální, ne ty, které tady byly před 13 lety, ale odkazuji vás na to, tehdy celý nevládní sektor podpořil, podpořil projekt společné zemědělské politiky, včetně systému podpor z národních zdrojů.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji za dodržení času. A nyní se už nikdo další do podrobné rozpravy nehlásí. Podrobnou rozpravu tedy končím. Zájem o závěrečná slova asi opětovně není. Já poprosím tedy pana zpravodaje, aby nás seznámil s jednotlivými usneseními, o kterých budeme hlasovat. Já mezitím zagonguju, aby mohli se vrátit kolegové do sálu. Prosím.

Poslanec David Pražák: Děkuji, pane předsedající. Já bych poprosil, abychom hlasovali nejdřív usnesení výboru, že schvalujeme dotační programy zemědělství pro 2026 a následně bychom hlasovali návrh usnesení, který přednesl pan kolega Šmída.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, jestli tady není jiný návrh na proceduru, tak postupujeme tímto způsobem. Jako o prvním budeme hlasovat, o usnesení výboru. Je nutné ho opětovně přečíst pro kolegy nebo...

Poslanec David Pražák: Já myslím, že jsme to všichni slyšeli a měli to, to, že schvalujeme dotační...

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Takže budeme hlasovat nejprve o usnesení výboru tak, jak zaznělo.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takové usnesení? Ať stiskne tlačítko a  zdvihne ruku. Kdo je proti?

Tak v hlasování číslo 243 bylo přihlášeno 171 poslanců, pro hlasovalo 92. (Na tabuli: Proti 49.) Návrh byl přijat.

Poslanec David Pražák: Děkuji, pane předsedající. A nyní bychom hlasovali návrh usnesení, který podal pan kolega Šmída. "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby v rámci kapitoly 329 Ministerstva zemědělství a podkapitoly národních dotačních programů do zemědělství v průběhu roku 2026 co nejvíce snížila finanční prostředky v dotační programu číslo 13, podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu s ohledem na ostrou kritiku tohoto programu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu."

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 244 bylo přihlášeno 171 poslanců, pro hlasovalo 63. (Na tabuli: Proti 94.) Návrh byl zamítnut.

Tím jsme se vypořádali se všemi navrženými usneseními a já konstatuju, že končíme projednávání bodu číslo 61.

Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 12. 3. 2026 v 8:51.