(pokračuje Jiří Barták)

17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 48/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Martin Šebestyán. Já prosím, aby ve Sněmovně nastal klid, abychom se dostali ke slovu pana ministra. Teda my se k němu dostaneme, abyste ho slyšeli. Ještě jednou, prosím, o klid v jednací síni. Prosím, aby ti, kteří mají nějaké věci k řešení, aby si je šli řešit do předsálí. A já žádám pana ministra zemědělství Martina Šebestyána, aby se ujal slova.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych uvedl návrh novely zákona o rostlinolékařské péči. Stěžejním cílem návrhu je zajištění souladu s evropskými nařízeními v oblasti statistiky používání přípravků na ochranu rostlin a vedení záznamu používání přípravku na ochranu rostlin. Nově se zavádí povinnost vedení záznamu v elektronické podobě pro všechny profesionální uživatele přípravku na ochranu rostlin. Cílem těchto opatření je zejména získání dat za účelem provádění cíleného monitoringu reziduí přípravků v pitné vodě správci vodních zdrojů a současně lze očekávat zefektivnění úředních kontrol, zvýšení bezpečnosti potravinového a krmivářského řetězce a ochrany zdraví lidí a zvířat. Dále se navrhuje doplnění povinnosti týkající se nakládání s osivem nebo sadbou ošetřeným přípravkem na ochranu rostlin v souladu s podmínkami uvedenými v povolení přípravku, zejména pokud jde o setí nebo sázení. Současně se navrhuje úprava, která zajistí větší flexibilitu při získávání kvalifikace potřebné k výkonu určitých odborných rostlinolékařských činností ve státní správě.

Navrhuje se doplnit další způsob získání odborné způsobilosti rostlinolékařů ve státní správě k provádění odborných rostlinolékařských činností, a to v podobě specializované odborné průpravy organizované ústředním zkušebním a kontrolním ústavem zemědělským.

Ve fytosanitární oblasti se zavádí systémový přístup při řešení případných mimořádných událostí při výskytu škodlivých organismů. Mimořádná událost obecně nastane v případech likvidace rozsáhlých ohnisek výskytu škodlivých organismů ve volné krajině a při tvorbě likvidace značného množství rostlin na velké ploše. Současně se posiluje o informování veřejnosti o vzniku mimořádné události ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem, krajskými úřady a obecnými úřady. Návrh zákona dále obsahuje odborné úpravy a upřesnění v návaznosti na zjištění ze správní nebo aplikační praxe.

To je v kostce vše. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec David Pražák. Máte slovo.

 

Poslanec David Pražák: Děkuji, pane předsedající. Tak já nebudu moc zdržovat, protože bych některé věci opakoval po panu ministrovi.

Novela zákona o lékařské péči. Cílem této úpravy je významně zefektivnit, zjednodušit a zlevnit způsob získávání odborné rostlinolékařské způsobilosti a odstranit závislost rostlinolékařských služebních úřadů na externích vzdělávacích zařízeních a s tím spojené časové a logistické problémy. Zároveň cílem navržené úpravy je zajištění operativnosti postupů veřejné správy, zefektivnění úředních kontrol a zvýšení bezpečnosti potravinového a krmivářského řetězce, ochrana zdraví lidí a zvířat, a pokud jde o použití přípravků, také veškerých složek životního prostředí, zejména vody. To si myslím, že je ten základ.

Já bych zároveň chtěl říct, že dopředu avizuji, že ten nosič této novely zákona bude také pro některé zákony, které prostě rezort Ministerstva zemědělství v současné chvíli potřebuje projednat. Budu navrhovat zkrácení lhůt v projednání ve výboru z 60 o 30 dnů na 30. A zároveň avizuju, že bych chtěl, abychom hledali shodu v některých těch věcech, širší shodu než jenom koaliční. Myslím si, že tam jsou věci, o kterých se můžeme bavit, protože jsou aktuálně víceméně i reakcí na aktuální nákazovou situaci, která tady dneska v České republice je, je to aktuální, i akutní potřeby chovatelů v České republice, které tam mají, a myslím si, že v tom žádný problém nebude, zároveň třeba u zákona o potravinách se budeme bavit o problematice vzájemného uznávání zboží.

A to jsou všechno věci, které je potřeba nebo by Ministerstvo zemědělství potřebovalo mít do 1. července. Říkám to takto na rovinu, takto na mikrofon, abyste si to uvědomili. Nechceme tam dělat žádnou (nesrozumitelné), chceme se na těch věcech domluvit, aby ten zákon hladce prošel a pak se o těch dalších věcech bavit dál třeba v průběhu volebního období. Takže to asi za mě v tuto chvíli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili následující poslanci: pan poslanec Petr Bendl, pan poslanec Marek Výborný, pan poslanec Petr Hladík. A já prosím pana poslance Petra Bendla, aby zahájil příspěvek do obecné rozpravy.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuju za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, kolegové, pane ministře, drahá vládo, nebo spíš zbytku drahé vlády, dovolte mi říct pár slov k tomuto materiálu, který vypadá jaksi nenápadně, ale je tam řada principiálních věcí, na kterých bychom se do budoucna měli domluvit. Jsou tam některé věci k diskusi už v tom samotném návrhu zákona.

Já jsem si ho přečetl několikrát, pochopil jsem, že pan ministr souhlasil s tím, že předloží vláda návrh, který vlastně předložila ještě bývalá vláda. Vláda Petra Fialy a ministr Výborný dala dohromady návrh, který jste vzali za základ k projednávání v prvním čtení, což si myslím, že je v pořádku, protože souhlasím s tím, že některé problémy související s rostlinolékařskou péčí akutní jsou a věnovat se jim máme. Tolik jako za sebe, že je určitě dobře, že jste ten napsaný zákon využili v maximální možné míře.

Co se k nám ale dostává za informace, je, že připravujete komplexní pozměňovací návrh, na základě kterého chcete otevřít dalších deset nebo možná i více novel zákonů. A k tomu my musíme zas otevřeně říct, a vážím si toho, že tady pan kolega Pražák řekl otevřeně, že chce zkrátit lhůty pro to, aby to měl 1. 7. schválené, proto ne těch 60 dní, ale my 60 dní rozhodně nepodpoříme. Asi bychom tak učinili, pokud bychom se tak dohodli, kdybychom před prvním čtením měli komplexní pozměňovací návrh na stole a věděli jsme, o čem se bavíme. Když to nevíme, byť jsme konstruktivní opozicí, když to nevíme, nemůžeme podpořit zkrácení lhůty, protože vlastně vůbec nevíme, do čeho jdeme.

Dostává se k nám informace, že chcete řešit v rostlinolékařském zákoně norování lišek. Když to nevyhovovalo ve stavebním zákoně, tak se to dá k rostlinolékařskému. Mně je líto pana ministra, že to musí strpět. Doufám, že to tak tedy nebude nakonec. My bychom měli otevřít legitimně novelu toho příslušného zákona a bavit se o zákoně jako o celku a nevytrhovat z toho jednotlivosti. To si myslím, že by naopak Poslanecké sněmovně slušelo, abychom ty důležité novely projednali.

A tím dopředu neříkáme, že to chceme všechno zabít, že je všechno špatně a že jsme tady krutá opozice, která bude všechno negovat. Tak to není. Víte to z praxe, že na řadě věcí jsme schopni se domluvit. Ale v okamžiku, kdy přijdete s návrhem zákona, k němu otevřete dalších deset novel... Sami si představte, kdybychom my udělali vám totéž, co by se tady v Poslanecké sněmovně dělo, kdybychom bez projednání otevírali jednu novelu za druhou a bavili se o věcech, které vlastně nebyly předjednány. Tím spíše že jde o vládní návrh zákona, pak přijít s tím komplexním pozměňovákem, to já nepovažuju za moudré.

Co jsem se chtěl zeptat, a protože jsem si tedy dal tu práci, pane ministře, jestli mě posloucháte, prosím, dal jsem si tu práci a přečetl jsem si ty příslušné euronormy a hledal jsem tam, jak je to s tou evidencí PORu nebo přípravku na ochranu rostlin, chcete-li, protože my je dělíme, a už to bylo v bývalém vládním návrhu, dělíme na zemědělce s jinou evidencí do 200 hektarů a na zemědělce s jinou evidencí nad 200 hektarů.

Já tady možná paradoxně, přestože většinou kritizuju tu situaci velcí versus malí, tak tady mám pocit, že bychom to mohli zjednodušit všem, že není potřeba říkat těm nad 200 hektarů, vy to pošlete přímo na ÚKZÚZ, a těm, kteří jsou do 200 hektarů, buďto využijete Portál farmáře, nebo to uděláte na základě nějaké IT technologie, nebo programu, který vám ÚKZÚZ nadiktuje. Ten Portál farmáře je asi nejjednodušší.

A souhlasím s tím, že pokud tu evidenci povedeme elektronicky, tak to z hlediska sběru dat a následného vyhodnocování pro Českou republiku je relevantní a má to význam, abychom věděli, co se v oblasti využívání hnojiv v České republice děje, že už to nebude možné dělat i v jednotlivých, řeknu, v knížkách nebo v některých denících a podobně, že se povede tahle jednoduchá evidence prostřednictvím portálu, je správně.

Myslím si, že aby to měli jiné ti nad 200 hektarů, ono to nic faktického vlastně nepřinese. Ta informace přijde na ÚKZÚZ, ten s tím stejně v danou chvíli nebude nic dělat. Pouze v případě, a vy jste to tady říkal, pane ministře, že nastane nějaká mimořádná situace, dojde k nějaké havárii a podobně, pak nastoupí orgány, které jsou inspekční a mají tu možnost, řeknu, nastudovat celý ten problém a hledat viníka v tom případě. Ale viníka je možné najít jak do 200 hektarů, tak nad 200 hektarů v případě, že tu evidenci dodrží a dodrží těch 30 dnů, aby toto na ten portál dal. A pak je podle mě velmi jednoduchá evidence, na základě ní pak může přijít ÚKZÚZ, vzít si tu informaci a vlastně jednat v souladu s předpisy.

Evropa po nás dělení zemědělců nevyžaduje a v tomhletom případě bychom to mohli zjednodušit opravdu všem. Ale tím my jsme je nezbavili povinnosti tu informaci nezkreslenou, pravdivou zanést do toho informačního systému. A myslím si, že by to bylo ku prospěchu věci všech a zjednodušili bychom to všem, nejenom těm malým, zjednodušeně řečeno, do 200 hektarů, ale i těm, kteří mají více nebo hospodaří a používají POR i nad 200 hektarů. Tak to byla jedna poznámka. Byl bych rád, aby pokud ne tady, tak abychom ji na výboru probrali, a je-li to možné, zjednodušit to všem, tak to udělejme. My bychom to určitě podpořili.

Co se týká ještě jedné věci. Já jsem to ještě konzultoval s některými lidmi na Ministerstvu zemědělství, kteří jsou kompetentní. To se tady k tomu přiznávám, ale myslím si, že to není nic proti ničemu. Jde mi o konkrétní případ, který se stal v loňském roce, kdy jsme řešili situaci, kdy došlo k přestřiku, kdy konvenční zemědělec vlastní vinou traktoristy, který nevypnul jedno rameno a přestříkal bezovou farmu pesticidy nebo hnojivem, které tam být nemělo.

Přestože kontrolní orgány, které kontrolovaly ekologické hospodaření na té bezové farmě dlouhou dobu, několik let, zdali dodržují ta předběžná opatření, aby se ochránili před případným přestřikem, všechny naplnili, k přestřiku došlo a výsledkem mělo být spuštění správního jednání a pokutování společnosti, která byla poškozena. To jsem přesvědčený, že je úplný nonsens a vlastně absolutní paradox, kdy někdo, kdo nic nezavinil, dodržel všechny předpisem dané podmínky, aby se uchránil před takovýmto konáním, tak jsme byli v situaci, kdy kontrolní orgán chtěl zahájit správní řízení s tou bezovou farmou.

Já si myslím, že projednávání tohoto zákona je příležitost, jak uvést věci na pravou míru. Tím neříkám, že předběžná opatření a ochranu by ekologové neměli dělat, ale v případě, že se poruší, že to je vlastně daleko těžší případ, tak prostě není možné, aby nenesl odpovědnost ten, kdo se toho poškození souseda dopustil. Musí být každému jasné, že každý nese odpovědnost zejména za to, aby nepoškodil ty ostatní a nese odpovědnost za svůj vlastní díl, který obhospodařuje.

Tak bych prosil pana ministra, jestli by ministerstvo v této věci nezpracovalo nějaký návrh, ať se o tom nemusíme přít, ať to zase není spor koalice opozice, zdali byste s něčím nepřišli tak, aby se tyhle věci dovyjasnily, abychom těm, kteří ekologicky hospodaří a dostane se k nim takováto újma, a přestože se dělala veškerá opatření, tak došlo k poškození, aby bylo jasné, že tu odpovědnost nese ten soused.

Ale ono to nemusí být jenom ekolog versus konvenční hospodařící. Ona to může být i konvence versus konvence. Ono to nemusí být vždycky takto masivní, ale tam šlo o absolutní, řeknu, existenční bytí téhle malé farmy, tak proto z toho byl velký pokřik. Naštěstí i díky lidem na Ministerstvu zemědělství se tu situaci podařilo vyřešit. Nicméně problém zůstává, k těm přestřikům dochází a bylo by dobře, aby tady byla právní jistota, jak to v té dané chvíli a situaci vypadá. Chtěl jsem vás o to opravdu vážně poprosit, pane ministře, zdali byste na tom zapracovali a mohli se na tom spolu dohodnout. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych se tady jenom dovolil krátce vyjádřit k informaci, kterou nám tady přinesl pan zpravodaj. To znamená, že oznámil, že bude po prvním čtení předložen nějaký komplexní pozměňovací návrh, 10 až 12 novel zákona. Jsem rád, že to takhle avizuje dopředu, že jsme se dohodli na tom, že to projednáme na platformě zemědělského výboru. Já si myslím, že si to zasluhuje tuhletu debatu v rámci koalice i opozice, protože si myslím, že plno věcí dokážeme posunout dopředu.

My jsme něco podobného dělali v minulém volebním období, tuším, u veterinárního zákona, kdy taky posloužila jako nosič novela toho zákona v celé řadě dalších změn. Samozřejmě budu rád, když budeme moci promítnout do těch novel i některé pohledy opozice, a když ty návrhy dostaneme i včas tak, abychom to mohli projednat i ve svých týmech. To znamená, abychom k tomu byli schopni si přinést veškeré argumenty, případně nějaké další náměty.

Jinak k tomu, co tady říkal pan poslanec Bendl, a k té situaci právě s tím přestřikem. Ono to tu řešíme poměrně dost dlouho. Řešení je skutečně víc právě na ministerstvu, respektive na podzákonných normách, které jsou takto nastaveny. Ale já si myslím, že ta kauza už je natolik známá a jsem přesvědčen, že všichni ji chceme vyřešit, protože samozřejmě to je poměrně tragédie, která se stala na té dotyčné farmě, ale může se kdykoliv zopakovat a věřím, že právě to dokážeme odchytit i v těch podzákonných normách na ministerstvu. Věřím, že vůle k tomu je, takže to dopadne dobře. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Martin Šmída. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Šmída: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Prosím vás, já se s těmi zemědělci bavím. Zrovna včera jsem s nimi strávil celý den a oni všichni po nás chtějí jednu hlavní věc, aby jim ubylo byrokracie. Obávám se, že tady s tímto zákonem jim vlastně zavádíme celou řadu dalších byrokratických povinností. Vím, že z velké části je to implementační zákon. Jsem v zásadě rád, když se celá Evropa shodne na stejných pravidlech, ale taky to tady u nás často dopadá tak, že jsme papežštější než papež a potom rovné podmínky zkrátka nejsou.

Tak já bych tady chtěl apelovat velmi za to, abychom i v té diskusi na výboru a jinde opravdu dbali na to, aby té byrokracie nepřibývalo těm zemědělcům, ideálně aby jí ubývalo, a hlavně abychom skutečně zajistili rovné podmínky našich zemědělců se zbytkem Evropy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další, kdo je přihlášený do rozpravy, je pan poslanec Marek Výborný. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře zemědělství, vážený jeden statečný pane ministře vlády, ale i kolegyně kolegové, když se dívám na čas, tak si nejsem jist, protože ta věc, kterou tady máme, je důležitá, zásadní a rád bych se k ní také vyjádřil. Jestli to stihneme do té devatenácté hodiny, ale když tak budeme pokračovat na některém z dalších jednání Poslanecké sněmovny. (Poslanci vyjadřují údiv.) Ne, tak vidím to zděšení. Nebojte se, budu stručný. Myslím, že to zvládneme. Určitě nemám ambici to nějak protahovat.

Ale zpátky k té samotné věci. Začnu možná komentářem ke kolegu Petru Bendlovi, protože ten případ bezové farmy Křížov znám velmi dobře. Pane ministře, znají ho i úředníci u vás na ministerstvu z odboru oddělení ekologického zemědělství a pan vrchní ředitel Jílek, velmi podrobně. My jsme to řešili opravdu několik týdnů nebo možná měsíců. Došlo tam k celé řadě pochybení, ale je pravda - já bych se přimlouval za to, co říkal kolega Petr Bendl - pokud by tady byla šance to nějakým způsobem zohlednit - to nemusí být jenom do samotného zákona, tam si nejsem jist, ale do těch podzákonných věcí, vyhlášek - tak to prosím, udělejme, protože ta situace byla velmi složitá, velmi komplikovaná.

Pak je potřeba také dohlédnout - to není výtka k vám, ale ke všem dalším dozorovým orgánům, ne výtka, ale spíš jako podnět - aby skutečně dělali svoji práci tak, jak mají. Pokud nedělají, tak ji prostě budou dělat jiné organizace, například při kontrolách v ekologickém zemědělství a podobně. Takže tohle to je věc důležitá a možná trochu bolavá a bylo by dobře využít situace, ve které se nacházíme, a i na tady ty věci se podívat.

Jinak chci poděkovat panu ministrovi, jeho týmu, že sem převzal návrh zákona, který je schválený ještě bývalou vládou. Už se nestihl zahájit proces projednávání tady v Poslanecké sněmovně. Mohu potvrdit slova pana ministra i pana předkladatele, že se v zásadě jedná o implementaci dvou nařízení Evropské unie, kterou udělat musíme tak jako tak.

Trochu bych rozporoval slova kolegy Šmídy. Já si myslím, pane kolego, pokud si to přečtete podrobně, tak je to přesně naopak. Samozřejmě evidence. Já si myslím, že na tom se shodneme. Pokud skutečně máme chránit to nejcennější, co máme, to je půda, to jsou vodní zdroje - jsem naprosto ve shodě s panem ministrem - tak samozřejmě tady musí určitá pravidla být, musí být definována, musí být kontrolována. Ale když se podíváte na to další, na tu implementaci a aplikaci, tak právě naopak jdeme cestou snižování byrokracie.

Takže tady jenom velká výzva k panu ministrovi a týká se to těch už avizovaných vyhlášek, hlavně novely stotřicetdvojky - vyhlášky, kde by bylo dobré se možná podívat i na některé další věci, které by šlo zjednodušit, protože samozřejmě - a my to víme oba dva, že to je nejčastější výtka vůči nám politikům, ministrovi zemědělství, ať je to kdokoliv, tak ta míra administrativy a byrokracie. To tak je. Já jsem také s těmi lidmi v kontaktu, včera jsem na jedné z takových farem byl. Mrzí mě, že přestože jsme i ty dva a půl roku roku neseděli s rukama v klíně a v té věci něco dělali a změnily se některé věci, takže ono se to potom moc nevidí, protože samozřejmě přicházejí další věci, které potom vytvoří dojem, že se vlastně neděje nic. Ono to nebudete mít, pane mistře, jiné, než jsem to měl v tomto případě já. Ale pokud je možné opravdu i v těch vyhláškách jít cestou elektronizace, což mimochodem tenhleten návrh zákona tam zavádí, větší míru elektronizace, digitalizace tak, aby se to zjednodušilo jednotlivým zemědělským subjektům, tak tohleto určitě i my za zemědělský výbor si myslím, že jednoznačně podpoříme. Ale v tom návrhu zákona opravdu i následně v těch vyhláškách musí a dojde právě díky elektronizaci k ušetření některých zbytečných administrativních povinností.

Je dobře jenom pro vás ostatní, že například právě u otázky mimořádných událostí v rámci rostlinolékařské péče, různých fytosanitárních opatření, tak vlastně kopírujeme to, co známe z veterinárního zákona. To znamená, máme mimořádné události v oblasti veterinární péče, tak vlastně tohleto je dobře, že se analogicky využije i v té péči rostlinolékařské právě i s ohledem potom na různé havarijní situace a podobně, což vlastně i implementací těchto dvou evropských nařízení skutečně nastane. Takže to je k tomu návrhu zákona.

Druhá věc, a tady bych opravdu chtěl poprosit pana ministra i pana zpravodaje, já vlastně v tuhletu chvíli nedokážu říct, byť nějaké informace jsme dostali ještě v posledních minutách nebo desítkách minut, ale opravdu kolovaly ty informace i ze strany Ministerstva zemědělství, že ten zákon se použije jako podvozek, nosič pro řadu - a nezpochybňuji - potřebných změn, úprav jiných zákonů. Já to nebudu kritizovat, pane ministře. Já jsem novelu veterinárního zákona, kterou jsme sem předkládali, vlastně využil k tomu stejnému. A nemyslím si, že to je špatně. Jako to není principiálně podle mě špatně, protože vidíme, že těžkopádnost legislativního procesu prostě tady je, a tohleto, když je to v jednom rezortu, tak si myslím, v pořádku. Ale ten veterinární zákon, a kolega Pražák to může potvrdit, tady jsme projednávali rok, možná víc než rok. Byl na to opravdu obrovský prostor. Já jsem ty návrhy přinášel průběžně, tak jak jsme na to naráželi s kolegy, s vrchními řediteli sekcí, náměstky. Nosil jsem to postupně, ale vždycky jsem to přinesl poslancům i opozičním tehdy, dneska vládním tak, abychom to mohli skutečně v klidu probrat, projednat. Byly tam i různé další návrhy poslanecké i ze strany myslím pana poslance Pražáka také, týkalo se to, myslím, ošetřování paznehtů nebo něčeho, kolegy Kotta, který sedí tamhle. A tehdy jsme, ano, i některé z nich akceptovali, podpořili. Říkali jsme, ano, tohleto řešení je v pořádku, správné. Ale na to je potřeba čas a určitě ne zkrácení lhůty na 30 dnů.

To, že nás tlačí čas do 1. července. Formálně máte pravdu, pane ministře. Fakticky se vůbec nic nestane. Když to bude o dva měsíce později, tak nám nikdo uši neutrhne, peníze z Evropy nám nezastaví, to víme oba dva. A já bych se tady spíš opravdu přimlouval za to, abychom to, co chcete projednat, tak abychom na to měli čas, prostor nejenom kolegové z vládní koalice, ale i my z opozice. Jsem k tomu připraven. Myslím, že se na naprosté většině věcí asi shodneme. Trochu varuji před tím, co jsem také slyšel, že budeme tahat horké kaštany z ohně, když si pan premiér vymínil, že ve stavebním zákoně musí být otevřen myslivecký zákon a zakázáno norování, tak opravdu to tady nedávejme. To je zbytečná nášlapná mina pro všechny a způsobí to jenom další protahování a problémy. Nechme to někde stranou, nějak jinak a podobně.

Já avizuji, že i já mám několik věcí, o kterých vím, že by bylo potřeba je legislativně upravit, jsou to drobnosti, tak jsem připraven to samozřejmě před tím, než to bude podáno, probrat i s vámi tak, abychom se dokázali na tom shodnout, ale nemyslím si, že tohleto je ta situace, kdy by se měla lhůta zkracovat. Kdyby to byl pouze ten tisk, tak jak je předložen, ta novela, tak s tím nemám problém a určitě to podpoříme a řeknu jasně, tohleto je de facto náš tisk zpracovaný, pojďme to schválit klidně v devadesátce, kdyby byla navržena. Ale znovu říkám, není tomu tak, a proto bych spíše požádal o to, abychom nechali těch 60 dnů. Dobře, nemusíme to prodlužovat na 90, to beru, ale ať ten prostor je, a věřím, že to společnými silami skutečně zvládneme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A máme zde poslední vystoupení v obecné rozpravě a prosím o slovo pana poslance Petra Hladíka.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, krásný dobrý večer. Já nebudu příliš dlouhý, ale budu hovořit o - a naváži v podstatě na své předřečníky Petra Bendla a Marka Výborného. Jsem rád, že současná vláda předložila poměrně brzy tu novelu zákona tak, jak ji zpracovala ještě vláda předchozí. Já jsem pro ni na vládě jako tehdejší ministr hlasoval. Myslím si, že to je posun správným směrem. Myslím si, že některé problémy, které prostě máme, a notabene je to implementace evropské legislativy, tak se tím posouvá. Já ale budu hovořit vlastně o dvou věcech a v jedné věci naváži na svého ctěného kolegu Petra Bendla.

My tady opravdu slyšíme v éteru, že kromě tohoto tématu rostlinolékařské péče se má navázat otevřením celé řady zákonů. Pokud by toto byla pravda, tak si myslím, že bychom měli velmi citlivě vnímat to, co potřebuje české zemědělství a je na tom nějaký průřezový souhlas, a kde už jsou limity dány tím, co Ústavní soud dlouhodobě judikoval, co nemá být přílepkem, co se nemá přidávat v kontextu prostě projednání nějaké legislativy. Proto bych chtěl, vážený pane ministře, trošku apelovat, že pokud opravdu touto cestou chcete jít, tak bych požádal o nějakou širší debatu a diskusi průřezem politického spektra, protože si myslím, že přes novelu tohoto zákona měnit hlubším způsobem celou řadu jiných legislativ by opravdu mohlo být potom vyhodnocováno jako legislativní přílepek, jako něco, co neprošlo řádným legislativním procesem, a mohlo by při nějakém ústavním testu být vyhodnoceno tak, že to prostě není ústavně komfortní. Tak já jsem si jenom dovolil na toto upozornit, že bychom velmi rádi, a my nezpochybňujeme, že třeba některé věci by bylo potřeba udělat, ale byli bychom rádi, aby se tak činilo po nějaké hlubší debatě v odborné veřejnosti a s nějakým ideálně souhlasem průřezem politického spektra.

Druhou věcí, o které bych chtěl hovořit...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane poslanče. Prosím o klid v jednacím sále! Děkuji.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji. Druhou věcí, o které bych chtěl hovořit, je vlastně vyhodnocení dopadů některých věcí typicky na spodní vody a také na povrchové vody. Já si myslím, že velmi často se třeba debata mezi hospodařícími sedláky, mezi zemědělci a ochranou přírody vede o míře přípravků, používání různých typů fungicidů, pesticidů v naší zemědělské produkci a jejich dopadu, rezidují, třeba právě na vodní toky. A já si myslím, že by bylo velmi šťastné a vhodné vyhodnotit třeba ta opatření, která jsme zavedli v tomto období. A teď dám jeden příklad. Já se třeba domnívám - a té zpětné vazby od profesionálů zabývajících se kvalitou vod, že ochranná pásma, šestimetrová ochranná pásma u vodotečí...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane poslanče. Prosím, aby obě dvě strany - jak pravá, tak levá strana jednacího sálu ztišila své rozhovory tak, aby bylo slyšet pana poslance při jeho projevu. Děkuju.

 

Poslanec Petr Hladík: ...že ta ochranná pásma, tak jak byla nastavena u vodotečí, tak vlastně nakonec ze všech opatření, která jsme kdy učinili pro snížení míry reziduí pesticidů i jiných typů přípravků v kvalitě vod, tak možná mají ten největší dopad. Přimlouval bych se za nějaký společný projekt třeba dvou ministerstev - Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství - na vyhodnocení těchto opatření, která byla v minulosti provedena.

A nakonec bych si, pane ministře, dovolil, pokud opravdu je to pravda, že by tady měl být nějaký komplexní pozměňovací návrh nebo otevírání více typů návrhů, to přikázat i pro výbor životního prostředí. Jednak my jsme se teďka nesešli, není práce pro výbor životního prostředí, ale i proto, že pokud by se opravdu otvíralo něco víc než jen zákon o rostlinolékařství, tam bych to nepovažoval za důležité, ale pokud by to mělo širší přesah, a řekněme si, že u té celé řady legislativ to širší přesah má, tak bych považoval za důležité, kdyby se toto projednalo i ve výboru životního prostředí. Proto tento návrh dávám a pevně doufám, že ho podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A bylo to tedy dalšímu, pane poslanče, prosím, bylo to, pane poslanče Hladíku, prosím... (Poslanec Hladík hovoří s kolegy u stolku zpravodajů.) ...bylo to organizačnímu výboru nebo dalšímu?

 

Poslanec Petr Hladík: Výboru pro životní prostředí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jako dalšímu výboru?

 

Poslanec Petr Hladík: Jako dalšímu výboru.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ano, děkuji. Tak máme tady dvě faktické poznámky, s první přichází pan poslanec Petr Bendl. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jsem si řekl, že ještě využiju faktu, že projednáváme využívání hnojiv. A protože sleduji aktivity paní ministryně financí, jak se snaží hlídat benzinové čerpací stanice, aby draze neprodávaly benzin a naftu a jak se snaží, aby ta cena šla dolů vzhledem ke konfliktu na Východě, tak jsem se chtěl zcela vážně zeptat, protože Írán je jedním z největších vývozců močoviny, chcete-li hnojiva, 50 procent se dováží do Evropské unie, a protože Andreji Babišovi už nepatří firma nebo říká, že se od toho vlastně odklonil, už mu nepatří, zdali také budete hlídat, nedojde-li k dramatickému zvýšení ceny hnojiv vzhledem k tomu, že na evropském i českém trhu hnojiva bude významně méně. Prosím o nějakou reakci.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. (Potlesk poslanců ODS.) Opravdu prosím, abyste se snažili zachovávat v sále klid, protože slova jsou určena i vám a prosím, abyste je poslouchali. Tak nemám tu v tuto chvíli žádnou faktickou poznámku. Je tady jedna omluva. Od 18.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Vladimír Pikora. A s přednostním právem z místa jsem byl požádán o vystoupení panem zpravodajem Pražákem. Prosím.

 

Poslanec David Pražák: Děkuju, pane předsedající. Já jenom znovu zopakuji to, co jsem říkal už ve zpravodajské zprávě. Navrhuji zkrácení lhůt v projednání ve výboru o 30 dní na 30 dní. Ostatní platí to, že budeme hledat shodu na věcech, které budou schopny tolerovat i ostatní strany v Poslanecké sněmovně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak o tomto návrhu budeme hlasovat až na samý závěr. Mezitím tedy máme faktickou poznámku, pan poslanec Marek Výborný. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo. Známé české "všeliké to kvaltování toliko pro hovado dobré jest". V tom zemědělství se to docela hodí. Nikoho jsem tím nemyslel samozřejmě. Ale já opravdu, opravdu chci požádat, a nezpochybňuji tu potřebu, kterou tady pan ministr nějak ne úplně zcela jasně nadnesl, protože ta potřeba je reálná, ale kdybychom my k něčemu takovému přistoupili v tom minulém volebním období, kdybych já tady požadoval v případě tehdy předložené novely veterinárního zákona byť jenom úvahu o tom, že bychom zkracovali lhůty, tak vím úplně přesně, jak by opozice reagovala, tehdejší opozice, dneska vládní koalice. Opravdu nevidím důvod, proč zkracovat lhůtu o 30 dnů. Nechme standardní, nechci ji prodlužovat, nechme 60. Probereme všechny věci, které k tomu budou přidávány, bude se otvírat x dalších zákonů. Myslím si, že i legislativci z ústavně-právního výboru, paní předsedkyně Malá tohleto vnímá a chápe. Tak opravdu moc prosím, máte na to hlasy, může se to tady prohlasovat. Ale nepovažuju to za rozumné a šťastné. Pokud ty věci mají být správně udělané, správně napsané, správně prohlasované a domluvené v nějakém konsenzu, tak prosím nezkracujte na sílu lhůty, nechte to na 60 dnů. Poradíme si s tím v nějaké vzájemné spolupráci. Tak o to bych chtěl opravdu poprosit i s odkazem na to, že k ničemu takovému jsme my v těchto věcech tady ty čtyři roky nikdy nepřistoupili, minimálně z pozice ministra zemědělství dva a půl roku. Děkuju. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak hladina hluku je tu skutečně vysoká, ale pan poslanec má silný hlas. Nyní prosím s faktickou poznámkou paní poslankyni Taťánu Malou. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jen opravdu čistě z opatrnosti, když vidím, jak se tady ta debata rozjela, s ohledem na to, že chceme tento tisk projednat, tak si dovolím navrhnout, abychom dnes jednali meritorně i procedurálně hlasovali i po 19. hodině. Předpokládám, že to nebude potřeba, že tento tisk zvládneme dodělat, ale kdyby se tak nestalo, tak pro jistotu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji paní poslankyni. A máme tady protinávrh.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, já bych měl protinávrh k tomuto procedurálnímu návrhu, a to je ten, že bychom dnes jednali do té doby, než projednáme tento otevřený bod. (Z pléna nesouhlasné poznámky, že je to nehlasovatelné.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: No, vzhledem k tomu, že tam nezaznělo nic, o čem by se dalo hlasovat, tak je to asi opravdu nehlasovatelné. Pojďme tedy hlasovat o návrhu, který... Máme tady další návrh.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já upřesním protinávrh pana kolegy Bureše, aby se hlasovalo dnes po 19. hodině, ale pouze do projednání aktuálně otevřeného bodu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak máme tady dva návrhy.

 

Začínáme tedy tím posledním návrhem, to znamená, je zde návrh, aby se hlasovalo po 19. hodině, ovšem pouze do projednání tohoto návrhu. Tak je potřeba znovu přihlašovat? (Z pléna: Ne.) Není potřeba, nikdo neklepe.

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 100, přítomnost 162 poslanců, pro hlasovalo 146, proti žádný. Návrh na to, aby se hlasovalo po 19. hodině, ovšem pouze do doby projednání tohoto bodu, byl přijat.

 

A faktickou poznámku tu žádnou nemám, do rozpravy se už nikdo nehlásí. Proto tedy nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. (Konzultace předsedajícího s pracovníkem organizačního odboru.) A jak jste mě trošku rozhodili tím hlasováním, zapomněl jsem na závěrečná slova a ukončení rozpravy. Končím tedy obecnou rozpravu a prosím o závěrečná slova. Závěrečná slova nejsou.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikdo se nehlásí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 101, přítomno 162 poslanců, pro hlasovalo 147 poslanců, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh na přikázání k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu byl přijat.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, ovšem máme zde návrh pana poslance Hladíka, aby se tento návrh přikázal jako dalšímu výboru výboru pro životní prostředí. Má někdo ještě nějaký další návrh na přikázání? Nikoho nevidím.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby se tento návrh přikázal výboru pro životní prostředí jako dalšímu výboru k projednání, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 102, přítomno 162 poslanců, pro 56 poslanců, proti 10 poslanců. Návrh nebyl přijat.

 

Závěrem tedy konstatuji, že organizační výbor nenavrhl už nikoho, vy jste, prosím, nenavrhovali už taky nikoho dalšího a ukončuji.. (Hlasy z pléna.) Pardon! Pardon, zkrácení lhůty. (Hlasy z pléna.) Ještě ne, ještě jsem neukončil, neukončil jsem.

 

Zkrácení lhůty tady máme. Návrh na zkrácení lhůty na 30 dní. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 103, přítomno 162 poslanců, pro hlasovalo 86 poslanců, proti hlasovalo 50 poslanců.

Návrh na zkrácení lhůty na 30 dní byl přijat a tímto končím projednávání tohoto bodu.

 

A v souladu s rozhodnutím Poslanecké sněmovny ukončuji dnešní jednací den. Vážené dámy a vážení pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, přerušuji 10. schůzi do zítřejšího dne, to je do středy 11. března do 9 hodin. Pěkný večer.

(Jednání skončilo v 19.02 hodin.)

 

(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Matěj Gregor do 10 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Lang Hubert celý jednací den ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Majerová Zuzana do 12 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Pospíšil Jiří celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Rakušan Vít celý jednací den z rodinných důvodů.

Ze členů vlády se omlouvá premiér Andrej Babiš do 11 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Havlíček Karel celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Vojtěch Adam do 10 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Zůna Jaromír do 12 hodin z pracovních důvodů.

Dnešní jednání bychom měli zahájit pevně zařazenými body, což je bod číslo 50, ČEZ, sněmovní tisk 94, vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, třetí čtení; bod 57, sněmovní tisk 37, návrh rozpočtu Státního fondu audiovize na rok 2026; bod 58, sněmovní tisk 91, rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026; bod číslo 59, sněmovní tisk 92, návrh rozpočtu Státního fondu podpory investic na rok 2026; bod 60, sněmovní tisk 95, návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2026; bod 61, sněmovní tisk 96, dotační programy zemědělství pro rok 2026, a bod číslo 62, sněmovní tisk 97, návrh rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR na rok 2026.

Zároveň připomínám, že od 14 hodin do 15 hodin bude vyhlášena polední přestávka, v níž se sejde organizační výbor.

V tuhletu chvíli je prostor pro vystoupení poslanců na změnu schváleného pořadu 10. schůze. První se s přednostním právem hlásí k pořadu schůze paní poslankyně Malá.

 

Poslankyně Taťána Malá: Krásné dobré ráno, kolegyně, kolegové. Já přicházím jako tradičně s procedurálním návrhem. Čeká nás dnes dlouhý den, třetí čtení státního rozpočtu, a jménem tří poslaneckých klubů navrhuji, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali po 19. i 21. hodině.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jde o procedurální návrh, o kterém bychom měli hlasovat. Gongem jsem přivolal kolegy do sálu. Ještě jednou zopakuji pro ty, co přicházejí v tuhletu chvíli, že budeme hlasovat o návrhu, který přednesla paní poslankyně Malá, abychom dnes jednali po devatenácté i po jedenadvacáté hodině.

Ještě jedna omluva: pan ministr Zůna Jaromír se omlouvá do 12 hodin z pracovních důvodů.

 

Budeme hlasovat o návrhu kolegyně Malé.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 104 bylo přihlášeno 134 poslanců, pro hlasovalo 118, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Budeme pokračovat s přednostními právy. Další s přednostním právem je přihlášen pan poslanec Hřib k pořadu schůze. Tak pane poslanče, prosím.

Jinak poprosím, kolegyně, kolegové, abychom se ztišili a umožnili vystupujícím řádně přednést svůj příspěvek.

Pane poslanče, ještě vydržte. (Velký hluk v sále trvá.)

Kolegyně, kolegové, Poslanecká sněmovna už začala jednat. Poprosím všechny, včetně pana ministra, aby případně odešli ze sálu a diskutovali tak, aby nerušili vystupujícího. Já vás poprosím, abyste vydržel do chvíle, než se Poslanecká sněmovna ztiší. Kolegyně, kolegové napravo, nalevo. Mohu poprosit, abyste se ztišili, abychom mohli dneska začít jednat? (Zvoní na zvonek.) Pane ministře, prosím, děkuju pěkně.

Pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, tak je to tady. Vládní většina dnes plánuje protlačit ten státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Já připomenu ještě jednou, že podle Národní rozpočtové rady je to rozpočet, který je v rozporu se zákonem, protože porušuje ten zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Kromě toho je ten rozpočet velice neférový a také se úplně míjí dokonce s vlastními prioritami, které si vláda stanovila. Ale za mě je nejhorší to, že ani přes ten rekordní deficit ten rozpočet vlastně neřeší ty nejpalčivější problémy, které tady trápí lidi v naší zemi, jako je třeba bydlení, jako je třeba nedostatečná podpora rodin, anebo jako je třeba obava lidí o jejich bezpečnost, protože tenhle rozpočet, to bohužel není žádný plán, jak zvládnout krize. To je prostě taková účtenka bez jakékoliv strategie a taky bez očekávatelných výsledků pro občany.

Já myslím, že ten, jak říkají Angličani, elephant in the room, slon v obýváku, který tady před námi stojí, je ten rozpočet na obranu, protože my dnes žijeme v době, kdy se skutečně dramaticky mění bezpečnostní situace v Evropě. Vidíme tady válku, kterou máme za humny, tedy tu ruskou invazi na Ukrajinu, vidíme tady rostoucí kybernetické hrozby, jejichž rizika budou samozřejmě dále narůstat i s ohledem na to, co se děje na Blízkém východě, a vidíme tady tlak na obranné kapacity států NATO. A přesto ten rozpočet nepřináší dostatečné investice do moderní obrany a technologické bezpečnosti státu.

Mě opravdu zaráží v momentě, kdy tedy pan ministr obrany vystoupí před velitelským sborem se sdělením, ten rozpočet nijak neohrozí modernizační programy naší armády. Akorát, že nám sem vláda poslala s podpisem ministra obrany kapitolní sešit, ve kterém se píše pravý opak. Tam je naopak výslovně napsáno, že bohužel dojde k tomu, že nebudeme schopni splnit ty capability target, to znamená, nedojde k té výstavbě schopností ani podle těch cílů z roku 2025, ale ani podle cílů z roku 2021, což byly cíle, které se přijímaly ještě za vlády Andreje Babiše.

To znamená, a píše se to i v tom kapitolním sešitě, že ve skutečnosti za to nakonec zaplatíme mnohem víc, protože prostě to bude znamenat nárůst vnitřního dluhu naší armády a v konečném důsledku ještě další prodražení, protože ta bezpečnost se prostě nedá odmlčet v tabulkách. Tu buď bereme vážně, anebo prostě riskujeme. A riskujeme i životy našich občanů. Prostě ta realita nás jednoho dne doběhne.

Další problém, který v tom rozpočtu je, je samozřejmě otázka bydlení. My tady čelíme teď nejenom my, ten problém je mezinárodní, celosvětový, řekl bych, jedné z nejhorších krizí bydlení.

Samozřejmě ostatní evropské metropole mají také problémy tady v téhle oblasti, ale tady u nás je ta situace skutečně extrémní, protože my pravidelně se ocitáme na posledních příčkách těch žebříčků dostupnosti bydlení. Takže to není nějaký dojem toho, jo, ti mladí nemakají, ale je to o tom, že skutečně objektivně v mezinárodních srovnáních my tady na tom nejsme dobře. To bydlení pro mladé rodiny a mladé lidi je často nedosažitelné.

To nemluvím ani o tom vlastnickém bydlení, ale začíná být problém i s těmi nájmy, které rostou rychleji než příjmy, a namísto systematického řešení tady tohohle problému na základě dat a konzultací s odborníky, tak vláda ořezává nástroje, které měly pomoci tu situaci řešit. Samozřejmě s argumentem toho, že nejsou peníze, což je velice zajímavé, že na jiné věci peníze jsou. Jsou tady třeba peníze na dotace pro agromamuty, jsou tady třeba peníze na to, abychom tady platili energeticky náročné provozy třeba v chemičkách pana Babiše - z našich daní abychom to dotovali. A jsou tady peníze i na další věci, ale nejsou holt na bydlení. Takže tohle není žádné šetření. Tohle je rezignace na dostupné bydlení.

Ještě, co mě teda zaráží, je skutečnost, že vláda se stále snaží tvářit, že ten rozpočet vlastně není její. Přitom to byla vláda, která si vzala několik měsíců, po které uvrhla naši zemi do rozpočtového provizoria, a to s tím argumentem, že ten rozpočet musí kompletně přepracovat. A teď jsme tady, máme co, 11. března, to znamená tak zhruba tři měsíce poté, kdy to mělo být už schváleno. Dva měsíce a něco žijeme v tom rozpočtovém provizoriu a dozvídáme se od ministryně financí, že to není její rozpočet. Mě to překvapuje. Toto je rozpočet Aleny Schillerové, tohle je rozpočet vlády Andreje Babiše, rozpočet, který i přes obrovský dluh vůbec neřeší problémy naší země. Kromě toho je v rozporu se zákonem.

Vláda v tom rozpočtu jasně říká a ukazuje, co jsou reálně ty priority, protože co se týče hospodářské strategie, tak tam vláda tvrdí, že priorita je vlastně všechno - od Šumavy k Tatrám, možná k Beskydům teďka už, ale že priorita je vlastně úplně všechno. Ale ten rozpočet vždycky ukazuje, jak to reálně je. To znamená - v hospodářské strategii se dočteme i často zcela protichůdné záležitosti - jako třeba, že zároveň se bude ČEZ vykupovat za své vlastní peníze a zároveň, že ČEZ bude investovat do obnovitelných zdrojů, což zcela zjevně dohromady nepůjde udělat, protože ty peníze jsou prostě jenom jedny. Tak stejně tak teď se dozvídáme, že tou prioritou není ani jedno z toho, ale co tou prioritou reálně je? Protože u toho bydlení je to tak, že ty projekty už jsou připravené. Obce to mají nachystané, projekty za nějakých 50, 60 miliard, mají ta stavební povolení a jediné, co jim chybí, je to spolufinancování. A ano, samozřejmě, že to je o tom, že tam budou zapojené nějaké další peníze, ty obce si budou muset půjčit, to je samozřejmé, proto se nechce do rozpočtu dát těch 50 nebo 60 miliard, proto se do toho rozpočtu chce dát jenom ta část na to spolufinancování, protože, velké překvapení, žádná banka vám nepůjčí 100 procent, ani když chcete stavět bydlení, ani když si to stavíte sami na hypotéku, ani když to jdete stavět jako obec. Prostě vám 100 procent nepůjčí, logicky, protože jejich risk assessment to neumožní nikdy.

Jenomže ty obce nemají na účtech volné prostředky k tomu, aby ty stavby spustily bez podpory státu, protože pochopitelně tam jsou jiné běžící projekty. Obce musí opravit školu, postavit novou hasičárnu, opravovat chodníky, stavět kanalizaci a tak dále. Představa, že se na účtech těch obcí skutečně válí volné peníze v řádech přes 10 miliard je prostě iluzorní představa někoho, kdo se kouká na ty tabulky a nerozumí té komunální politice, což je bohužel to neštěstí, že tohle nás tady potkalo s téměř všemi ministry financí v posledních letech. To znamená - stačilo by jenom tam dát ty peníze na spolufinancování pro ty obce a ty projekty, které mají ty obce připravené, tak by mohly během skutečně pár let přinést nové byty, tak jako ty byty už díky vládní podpoře stojí třeba ve Žďáru, ve Zruči, v Kroměříži a tak dále.

Místo toho se tady furt tváříme, že to dostupné bydlení vyřeší ten trh. Tak jako jsme se tvářili tady od roku 1989, vyřeší to trh. A teď jsme ve stavu, kdy teda máme to nejhůř dostupné bydlení široko daleko, jsme asi předposlední na té příčce v dostupnosti bydlení v tom žebříčku, co sestavuje Delloite.

Tak bych tady nadnesl takovou otázku - není už načase si přiznat, že smyslem toho trhu není vyřešit tu dostupnost bydlení, že smyslem toho trhu jsou úplně jiné záležitosti a že možná bychom třeba to měli dělat tak, jako to dělají v těch okolních státech, kde třeba nejsou na těch úplně posledních příčkách dostupnosti bydlení a kde skutečně to vnímají jako nějakou prioritu a řeší to na úrovni třeba státu, regionů a nebo i obcí? Co myslíte? Není už načase se nad tím zamyslet? Protože ten problém, který my tady sledujeme, je ten, že tady sice byty přibývají, jenomže to jsou byty drahé, které jsou kupované často jenom na investici a nejsou to byty pro lidi, kteří by v tom chtěli bydlet. To znamená, ta dostupnost pro běžné rodiny se nemění. To znamená, tady došlo k paradoxnímu stavu. Já si vzpomínám, že když já tehdy jsem kandidoval do komunálu v roce 2018 v Praze, tak se říkalo jo, stačí, aby se stavělo 10 000 bytů ročně a ty ceny začnou klesat.

No, tak za Hřiba se tady v Praze začalo stavět téměř 10 000 bytů ročně, 9 700. A co myslíte, klesly ceny? Neklesly ceny. A proč neklesly ceny? Protože zcela zjevně ta pouhá vyšší výstavba není jedinou podmínkou toho, aby ty ceny klesaly. Tak teď už to tedy máme i empiricky potvrzené, tak možná bychom se měli zamyslet nad tím, co s tím teda budeme dělat. A my máme ten konkrétní návrh - máme tady návrh na akcelerační zóny, protože ten zásadní problém v našem stavebnictví ve skutečnosti není ta rychlost toho povolování ve smyslu těch stavebních povolení nebo povolení záměru, protože to se sice nepochybně zrychlit dá, bylo by to strašně fajn, třeba tu byrokracii trošku jako omezit. To bude vyžadovat extrémní spolupráci napříč rezorty, protože ono to není jenom o tom, co se děje na těch stavebních úřadech, ono je to o tom, co vám říkají ti památkáři, ochrana přírody, hasiči, hygiena a tak dále. Ale super, ušetříme pár měsíců. Ale to není to, co vyřeší tu krizi dostupnosti bydlení. To, co vyřeší tu krizi dostupnosti bydlení, je jednak dostatek pozemků pro bydlení, protože to je ve skutečnosti to, proč se podařilo extrémně navýšit možnost nové výstavby v Praze, kde se povolovalo těch 9 700 nových bytů za jeden jediný rok, když tady vládli Piráti.

Za druhé, je nutné investovat i do té státní podpory bydlení tak, aby stavěla města dostupné byty. Stačí se podívat všude okolo, jakým způsobem to řeší země, které mají hlavní města, která vedou ty žebříčky kvality života - třeba Vídeň, ta rozhodně nenechává dostupnost bydlení čistě jen a pouze na trhu. Tam vědí, že se o to musí nějak ten stát přičinit nebo obec nebo region, spolková země a tak dále.

No a proto my říkáme dvě věci. Peníze, které se musí najít v rozpočtu, a za druhé ty akcelerační zóny. Protože ty akcelerační zóny umožní rychlejší výstavbu tam, kde to dává smysl z hlediska územního plánování, infrastruktury a života obcí, tak aby skutečně vznikaly hezké nové čtvrtě s kompletní vybaveností, ta města krátkých vzdáleností. I to je ten důvod, proč tomu musí stát, region, obec věnovat pozornost. Protože představa, že když to necháte čistě na tom trhu, že vznikne něco, co následně nebudete muset masivně dotovat, je prostě mylná, protože to, co třeba je schopen zařídit ten trh úplně parádně, je ta sídelní kaše, která tady vznikla ve Středočeském kraji okolo Prahy.

Jenomže ouha, to v praxi znamená, že to generuje extrémní požadavky na dopravu, kterou, světe, div se, musíme zase dotovat z veřejných zdrojů. Protože ty silnice pochopitelně se staví za veřejné peníze a ty příměstské vlaky také pochopitelně vyžadujou nějaké dotace, nemluvě o tom, že i ty koleje musí postavit ten stát. Takže pochopitelně v momentě, kdy se tomu nevěnuje ta pozornost, není to priorita ve státním rozpočtu a neumožníme těm obcím stavět ten takzvaný transit-oriented development, to znamená tak, aby mohla Praha třeba uvolnit rychle ty nové plochy pro bydlení ještě v rámci toho perimetru vnějšího Pražského okruhu, no, tak ono se to rozleze prostě do okolí, vygeneruje to ty požadavky na tu dopravu úplně zbytečné, které vůbec nemusely existovat, které opět zaplatíme, akorát to zaplatíme jako v delším horizontu, ale o to zaplatíme víc. A to je ten problém.

To znamená, my chceme, aby skutečně obce dostaly ty nástroje, kterými budou moci řešit ten problém, který ve svém katastru mají, a zároveň se zajistí, že ty nové byty budou skutečně určeny pro lidi, kteří v nich reálně budou bydlet a nebude to jen investiční produkt, který my dotujeme z našich daní. Protože logicky v momentě, a tak je nastaven ten aktuální systém rozpočtového určení daní, v momentě, kdy město umožní tu výstavbu, tak to v praxi znamená, že pochopitelně k tomu musí dotáhnout ještě ty chodníky, ty chodníky se musí uklízet, na ty chodníky se musí svítit, občas se tam musí projít nějaký strážník, takže služebnu musíte postavit, musíte pochopitelně dát peníze na jejich platy. Občas tam musí zajet nějaká záchranka, holt to se jako stává, takže stanice záchranky, potom ještě musíte platit samozřejmě teď ty provozní výdaje, musíte postavit kanalizaci, musíte navýšit kapacitu čističky, musíte tam postavit třeba autobusovou zastávku, tramvajovou trať, trolejbusové dráty a tak dále. Což jsou všechno nutné investice, aby to město fungovalo, akorát problém je v tom, že když v těch bytech nikdo nebydlí, tak ta obec nikdy žádné peníze za ty byty nedostane, protože tak je prostě postaven náš RUD.

Takže se jaksi vytrácí i ta motivace, a to je prostě neudržitelné, protože takhle to fungovat nebude, že bychom ten veřejný prostor dali obecně všanc k tomu, aby sloužil jako k uskladnění peněz, že prostě namísto dostupných bytů budeme podporovat ty zlaté cihly ve veřejném prostoru. To je prostě dlouhodobě neudržitelné, a to bydlení je skutečně velice závažný problém a může se stát, že skutečně na strop, který je definován tím dostupným bydlením, začne narážet i ekonomika naší země. Prostě proto, protože ti lidi nebudou mít kde bydlet v těch městech, kde primárně ten zájem je a která jsou, protože to tak prostě je, motory ekonomiky v naší zemi, stejně jako jsou ta města motory ekonomiky v každé jiné zemi.

No, proto tady máme připraveny k projednání ty naše návrhy tak, aby skutečně se mohlo stavět těch 200 000 nových bytů. Paradoxní je, že tahle vláda vlastně přejala ten náš program, to znamená, taky říká, že je potřeba těch 50 000 bytů každý rok, tedy za čtyři roky těch 200 000, to je super. Akorát že ignoruje tuhle záležitost v rozpočtu, a stejně tak u toho stavebního zákona naprosto bezchybně (bezpochybně?) míjí ten cíl, který by to mělo splnit, to znamená víc pozemků pro bydlení.

My jsme všechno potřebné nachystali. Máme to v mašličkách, načtené v systému a stačí prostě jediné, abychom ten pozměňovací návrh na akcelerační zóny projednali ve Sněmovně, přidali ho k tomu, odhlasovali, a stejně tak, abychom dali peníze na bydlení i letos v tom státním rozpočtu, protože to je to, co, to reálně má šanci vyřešit.

Další věc je ten zákon o podpoře bydlení, což je také věc, která se vůbec nepromítla do rozpočtu, protože my jsme připraveni spolupracovat na tom zákoně o podpoře bydlení, který má pomáhat lidem dřív, než se propadnou do té bytové nouze, a my jsme nabízeli tu věcnou spolupráci, ale paní ministryně ji bohužel odmítla. A to je přesně ten problém. Tady ta řešení jsou, jsou postavena na zahraničních best practices, podporuje to odborná veřejnost. Všichni vědí, že to řešit musíme. Každý ekonom vám vysvětlí, že když tohle řešit nebudete, no, tak se vám to dřív nebo později projeví v tom dávkovém systému, stejně to zaplatíte, ale zaplatíte ještě víc, když to řešit nebudete. A přesto tady chybí politická vůle to prosadit.

Na co ale peníze jsou, a toho si nejde nevšimnout, je, že například rozpočet Ministerstva zemědělství nám nabobtnal o 8,4 miliardy korun, což by mohlo být fajn, kdyby ty peníze skutečně sloužily k nějakému rozvoji venkova, kdybychom skutečně viděli, že ty peníze jdou tam, kde jsou potřeba, tam, kde to potřebuje české zemědělství, tam, kde to potřebuje naše krajina, tam, kde to potřebuje náš venkov, to by bylo fajn. Ale když se na to koukáme a hledáme, jestli ty peníze jdou skutečně na ten boj s erozí, na ten boj za zvyšování kvality půdy, na to posílení konkurence v tom potravinářství, tak aby se snížily ty ceny, na to, aby byly dostupné lokální potraviny, no, tak bohužel tohleto tam nevidíme. Protože z toho astronomického navýšení mají zase radost jenom ty velké agroholdingy samozřejmě v čele s Agrofertem.

Tady krásným příkladem je ten znovu vyhlášený program za čtvrt miliardy, kde typická je ta podpora pro ty největší holdingy, ty největší agromamuty. A stojí zase za to, sledovat tu majetkovou propojenost těch subjektů, které se často tváří jako různé firmy, ve výsledku je to celý jeden holding. A my už u toho programového prohlášení jsme varovali, že ve skutečnosti to, co nám tady vláda nakreslila, je taková malá, respektive spíš velká domů pro Agrofert a pro premiéra ve střetu zájmů. A tenhle rozpočet to zjevně potvrzuje.

Další důvod, proč chybějí peníze v tom státním rozpočtu, je, že se bohužel nevymáhají ty neoprávněné dotace a peníze za ty nezákonné zakázky. Já říkám jednoznačně, že stát nesmí rezignovat na vymáhání těch nezákonně vyplacených dotací. Jsou k tomu rozsudky nezávislých soudů, opakovaně to bylo potvrzeno dokonce až u Ústavního soudu. A najednou tady slyšíme dokument se ztratil, času je dost, a přitom času dost není, naopak hrozí prodlení a promlčení. Takže pokud tady existuje rozhodnutí soudu, tak stát prostě musí konat, není jiná možnost, není možné se vymlouvat na to, že to nejde, nebo na cokoliv jiného, hledat nějaké zástupné důvody. Protože obzvlášť v té situaci rekordního schodku a nezákonného rozpočtu, ještě jednou si to připomeňme, není možné nechat ty peníze prostě ležet a zároveň ještě rozhazovat další peníze na dotacích pro pana Babiše. Vždyť to je skandální.

Ty peníze na české zemědělství tady jsou, ale musí být zcela zjevně využity úplně jinak, tak, jak to třeba dělají v zahraničí, kde skutečně podporují ty rodinné farmy, a ano, tam se investuje do reálného rozvoje venkova.

Abychom se blížili nějak k závěru, paní ministryně Schillerová se tady v debatách o rozpočtu zaklíná tou předchozí vládou, ale ten rozpočet vysílá vlastně jasný signál sám o sobě, protože podle toho, jak je sestavený, vidíme ty skutečné priority vlády. A z toho je zjevné, že za prvé Alena Schillerová kašle stejně jako Andrej Babiš na tu bezpečnost naší země. Vláda tvrdí, že ty výdaje na obranu porostou, realita rozpočtu říká úplně jiný příběh. Po očištění o nesouvisející položky se ke 2 procentům HDP ani nepřibližujeme, takže v tom rozpočtu chybí těch 21 miliard. A ty peníze mají jít na projekty, které odpovídají cílům NATO, na infrastrukturu tak, abychom byli skutečně spolehlivými spojenci. A to, co tady předvádí tahle vláda, je prostě hazard s bezpečností naší země s bezpečností našich občanů.

Naše země potřebuje rozpočet, který skutečně bude řešit reálné problémy lidí, zejména dostupnost bydlení. Za další potřebujeme rozpočet, který nebude ignorovat tu realitu tady u nás i ve světě. Za třetí, pane Babiši, přestaňte už se svými extremistickými partnery drancovat náš státní rozpočet a posouvat naši zemi nazpátek. Naše země si zaslouží, abychom konečně vykročili dopředu. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s přednostním právem k pořadu schůze, to zdůrazňuji, vystoupí paní poslankyně Richterová. Pane poslanče, jestli jsem pochopil, vy jste nenavrhl žádnou změnu programu nebo nový bod? (Poslanec Hřib mimo mikrofon: Ne.) Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedající, já budu výrazně stručnější, protože to zásadní, a sice podpora dostupného bydlení, dostupné obecní bydlení, a to, že chybí 14 miliard na podporu projektů za více než 60 miliard korun, to už řekl náš předseda Zdeněk Hřib. Nicméně já budu mít dva konkrétní návrhy k pořadu této schůze, protože jde o obecnější věci, kde samozřejmě upozorňujeme na ty škrty, co jsou vidět v tom návrhu státního rozpočtu, ale současně jde o věci s přesahem, a proto je vyzdvihnu i návrhem samostatného bodu.

Je to prosté. Vážení spoluobčané, kteří třeba sledujete toto jednání Sněmovny, rozpočet znamená návrh těch nejtvrdších, nejjasnějších priorit, které vláda skutečně zastává. To nejsou žádná slova, to nejsou žádné fráze, to jsou činy, protože ty peníze se potom přetaví v konkrétní akce. A právě proto jako Piráti upozorňujeme nejenom na tu chybějící podporu investice do budoucnosti, investice do mladých lidí a do rodin, což je podpora dostupného bydlení, ale také na to, že obecně se škrtá na nepravých místech a vláda Andreje Babiše má prostě špatně nastavené ty priority. A vidět to je například na nepodpoře mladých rodin, prostě na tom, že rodičovský příspěvek určitě tenhle rok vláda Andreje Babiše valorizovat nechce. Já jsem se ptala pana ministra Juchelky, kdy nastane navýšení rodičovského příspěvku. On řekl, písemně v odpovědi, do konce volebního období. To je za nás nepřijatelné. Ta hodnota rodičovského příspěvku stále klesá. A můžete si říci, to je jedna věc z mnoha, z nějakého dílku mozaiky. Jenže my za Piráty víme, že ta nepředvídatelnost podpory rodin je součástí toho, proč se nakonec rozhodnou třeba děti nemít nebo jich mít méně, než by samy původně chtěly.

Proto tedy navrhuji nový bod pořadu a ten se jmenuje Stojíme za mladými lidmi a rodinami. Je to návrh na druhý bod dnes. A proč se to jmenuje Stojíme za mladými lidmi a rodinami? Pak to i dám panu předsedajícímu, aby to měl přesně. No protože to je prostě otázka budoucnosti a my jako Piráti vidíme, že v návrhu rozpočtu se právě na mladé lidi a rodiny kašle. Chceme, aby se to vědělo, chceme, aby se vědělo, že bohužel vláda Andreje Babiše má jiné priority a mladí lidé a rodiny to prostě nejsou a je to vidět v těch číslech. A my jako Piráti za mladými lidmi a rodinami stojíme a budeme vždycky bojovat za to, aby se do důležitých věcí pro budoucnost naší země investovalo. To je bod 1.

Bod 2, stejně tak jako ten rozpočet neřeší systémovou předvídatelnou podporu rodin, tak naopak zmenšuje a škrtá podporu občanské společnosti, podporu různých pro současnou vládu asi i nepohodlných organizací, jako například bohužel je vedení národních parků, a také podporu živé kultury prostě opět umenšuje. Možná jste si dneska všimli, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, cestou sem dost velké demonstrace hned před budovou Sněmovny na Malostranském náměstí. Od tramvaje, od metra. Mohli jste slyšet, jak tam mluví, jak argumentují. A byli to studenti uměleckých škol, kteří na dnešek zorganizovali demonstraci právě za podporu kultury proti škrtům pana ministra Klempíře, proti tomu, co se nazývá živá kultura, nezřizované organizace, čili prostě opravdu ta část kulturní obce, která není pod tou úplně přímou kontrolou státu. A mně přijde, že je to velice příznačné pro celkový kontext, který je jak inspirovaný Slovenskem. Konkrétně o kultuře a o tom, jak je potřeba podpořit odborníky v těch grantových komisích a jak důležité je se kultuře věnovat, bude ještě za nás mluvit poslankyně Andrea Hoffmannová, která se právě na tuto oblast zaměřuje. Ale já v tom širším kontextu chci za pirátský klub zdůraznit - podpora občanské společnosti, podpora živé kultury jako její součásti je něco, co udržuje naši zemi v tom západním směřování. A návrhy, jako je zestátnění veřejnoprávních médií, anebo ruský zákon namířený proti celému občanskému sektoru, i proti vědě a výzkumu, proti klidně výzkumným ústavům, tak jak je to napsané, tak to je opravdu jednak opisováno z receptáře slovenské ministryně Šimkovičové, ale hlavně z ruského a maďarského návodu, jak si podmanit společnost. To nechceme.

Stejně jako je součástí Česka živá kultura, tak je součástí Česka ochrana životního prostředí a obecně podpora občanské společnosti. Proto jako Piráti podáváme řadu pozměňovacích návrhů, které napravují ty škrty, které vláda učinila, a ten bod, který navrhuji, se jmenuje Stojíme za kulturou a občanskou společností. A navrhuji to jako první bod dnes. Stojíme za kulturou a občanskou společností, protože to znamená silné a odolné Česko vedle investic do obrany, které navrhujeme samozřejmě taky, vedle investic do kyberbezpečnosti, do boje proti dezinformacím, tak právě občanská společnost a živá kultura je další součástí těchto pro nás vlastně životně důležitých věcí, i když se to někomu možná nezdá. Vzpomeňte, že těm studentům, kteří zorganizovali dnešní demonstraci, opravdu stojí za to to setkání zorganizovat a význam kultury nám připomenout, protože vědí, jak dopadá společnost bez kultury. Prosím, zvažte to také. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Kupka.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jednání o rozpočtu ve třetím čtení - nepochybně klíčový bod pro celý letošní rok. Vracíme se k reálnému rozpočtovému rodeu, k návrhu Aleny Schillerové, který fakticky rozkládá odpovědné hospodaření České republiky. A co hůř, v době, kdy bychom měli investovat do obrany, tak Alena Schillerová a kabinet Andreje Babiše naopak navrhují škrty v obranné sféře - nepochopitelné, trestuhodné a zásadně poškozující pro celou Českou republiku. Co zaznamenáváme v posledních dnech? Ze všech stran od našich spojenců jednoznačná kritika. V době, kdy všichni spojenci naopak posilují obranný průmysl, tak v ten okamžik Česká naopak škrtá v obraně. Vypadá to tak, že zatímco všude kolem nás se opravdu jednoznačně spojenci starají o bezpečí svých lidí, česká vláda na to rezignuje. Česká vláda rezignuje na základní prioritu v době mimořádně rozbouřených časů. Místo toho, abychom se snažili posílit naše bezpečí, tak otevíráme dveře a vypínáme alarm - nic jiného není to škrtnutí 21 miliard na obranu, včetně například omezení finančních prostředků pro Vojenské zpravodajství, více než 1 miliardy korun.

Samozřejmě, že současné boje, současná válka, současná rozbouřená situace představuje obrovské nároky na to zajistit v tomto směru patřičný tok informací a ten, kdo informace má, je prostě odolnější. Místo toho, abychom zajistili, že je Česká republika bude schopná zajistit, tak klíčovým institucím peníze bereme, peníze bereme zejména na obraně. A tady to zažíváme při všech jednáních v zahraničí. Americký velvyslanec na bezpečnostní konferenci jasně popsal, že spojence budou zajímat data, fakta. A jestli skončíme ve výsledku s hodnotou 1,8 procenta výdajů na obranu vůči HDP, tak budeme na opravdovém chvostu všech spojenců v rámci NATO. Znovu říkám, trestuhodné a neodpustitelné.

Před volbami se celá vládní koalice, strany vládní koalice zaštiťovaly tím, že se přece o postarají o bezpečnost lidí. No, odpověď, reálná: ten skutečný čin je přesně obrácený. Místo toho, aby se opravdu postavili za obranu České republiky, tak tady snižují výdaje o 21 miliard korun. A kam ty peníze na druhou stranu jdou? No, nejvyšší navýšení zaznamenávají dotace pro agrobarony. Takže malá domů pro Andreje Babiše. Znovu, cesta opačným směrem, než co by v téhle situaci Česká republika měla dělat. A Motoristé říkají, jak Andreje Babiše pohlídají, tak to vidíme, myslím, že 310 miliard schodku je jasná vizitka jejich obrany, těch rozpočtových nesmyslů - geniální záležitost.

Ale pojďme ještě k té hodnotě 310 miliard korun a k tomu, jak si to vlastně stojí. Ano, dnes jednáme ve třetím čtení a základní parametry rozpočtu jsou schválené, nicméně je potřeba znovu připomenout, aby to nezapadlo, že hodnocení rozpočtové rady, Národní rozpočtové rady, je jednoznačné: tento návrh rozpočtu porušuje zákon - jakoby se nic nedělo. Návrh zákona, návrh zákona roku, návrh rozpočtu, porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti - jakoby tu vláda říkala: pro nás ta pravidla úplně neplatí - anebo ještě hůř: no, platí v pondělí, ale v úterý a ve středu už ne - protože tady jsme slyšeli, že by se ten zákon rozpočtové odpovědnosti na ten návrh vztahoval jen v okamžiku, kdyby procházel tím standardním časem. Tak platí jednoznačně, že stejně jako dopravní předpisy, stejně jako jiné zákony neplatí jenom v pondělí a v úterý a ve středu už ne, platí každý den a první krok, který - ten viditelný, ten skutečný - který dělá vláda Andreje Babiše, je prostě porušení platné legislativy.

Vrátím se k tomu nejpotřebnějšímu, co bychom měli udělat teď ve třetím čtení, protože je na to ještě čas. Máme možnost a je to moje výzva vládě Andreje Babiše, máme možnost navýšit finanční prostředky na obranu, abychom dokázali nejenom splnit tu základní hodnotu číselnou, ale především abychom dokázali naplnit naše úkoly, které jako spojenci máme - to je základní odpovědnost. Andrej Babiš, Alena Schillerová hovořili o tom, jak je důležité dostát závazkům a jak je úžasné, že konečně Donald Trump ukazuje Evropě, že se musí starat o svoji bezpečnost. Bohužel u těchhle slov zůstalo, úplně vyprázdněná deklarace - protože kdyby to mysleli vážně, tak to bude znamenat, že naopak na obranu finanční prostředky přidají. A znovu: proč je to tak důležité? Jestli má Česká republika reálně promlouvat do bezpečnosti své vlastní země, Evropy, tak to na prvním místě musí být plnění závazků, závazků vůči partnerům, nejenom v číselné hodnotě, ale znovu: ve strategických úkolech, ale ty vyžadují finanční prostředky. A jestli finanční prostředky armáda mít nebude, znamená to jediné: prostě budeme méně odolní. A jsme schopni se na řadě věcí shodnout. Jestli dnes přijde vláda se změnou postoje a posílí finanční prostředky na obranu, tak to samozřejmě podpoříme. A je to i náš návrh, návrh, se kterým přicházíme jako opoziční poslanci a Jana Černochová jako bývalá ministryně obrany a jako současná stínová ministryně obrany, protože naše základní role je navrhovat dobré změny a bránit nesmyslům, se kterými přichází vláda.

Bohužel, snížení výdajů na obranu není jediná věc - spolu s tím se také v tom návrhu objevuje snížení prostředků pro Bezpečnostní informační službu, pro NBÚ a NÚKIB. I tohle napravujeme, protože v rozbouřených časech mezinárodněpolitické situace má vláda přece udělat posílení těch služeb, které zajišťují bezpečnost, které jsou schopny dávat dohromady informace, které rozhodují o výsledku konfliktů. Vůbec nechápu, proč předvádí vláda Andreje Babiše tuhle pštrosí politiku, proč tímhle způsobem ohrožuje bezpečnost České republiky. Ono to zároveň ukazuje na to, že se reálně obrací v dosavadním směru a dívá se spíš směrem k Orbánovi, k Ficovi, dívá se na východ. Výsledkem je také to, že v žebříčku přízně Kremlu se tedy posouváme - to je výsledek vládnutí Andreje Babiše, parádní zpráva. A to, že to má konkrétní podoby, že to má konkrétní podobu omezování výdajů na obranu, to je doložitelné, to je váš návrh státního rozpočtu. A tomu pochopitelně budeme bránit, protože tohle znamená skutečný obrat, skutečný obrat od rozumné politiky. A pokud na jedné straně zvyšujete schodek a na druhé straně snižujete výdaje na obranu, je to - a znovu to zdůrazňuji - naprosto nepochopitelné, neospravedlnitelné a trestuhodné.

Podíváme se k dalším věcem, které nás čekají a které se týkají také rozpočtu. Za co volají lidé na Malostranském náměstí? Za podporu kultury. Místo toho vláda v rozpočtu zkrátila rozpočet na kulturu, a to velmi významně. Přicházíme s návrhem, který posiluje jak ochranu památek, tak posiluje také živou kulturu, klíčové věci pro to, abychom mohli vyrůstat v odolné společnosti, protože kultura v tom nepochybně hraje roli také.

To jsou všechno kroky, které reálně obrací směřování České republiky. Místo toho podpora agrobaronů, místo toho snaha rozvrátit celou řadu dalších zákonů. Vedle toho vláda mimo jiné se snaží připravit zákon, který by tady trestal všechny neziskovky, které mají nějakou zahraniční účast bez ohledu na to, co ve skutečnosti dělají. Další jasný signál, že blíž než západ je této vládě blízký směr na východ, k Orbánovi, k Ficovi a ke Kremlu.

Tohle opravdu nepřejdeme mlčením. A budeme tu stát, aby se podařilo ten konkrétní projev politiky vlády, to znamená, rozpočet upravit tak, aby to znamenalo naopak garanci pro bezpečí lidí. Proto náš návrh znovu na posílení obrany v době, kdy navíc schodek navrhovaný Alenou Schillerovou a schválený v prvním čtení představuje 310 miliard korun, tak to musí provázet znovu posílení výdajů na obranu, posílení pro naši odolnost a proto, aby při všech zahraničních jednáních s našimi spojenci nemusel složitě Andrej Babiš a všichni členové vlády vysvětlovat, že to tak vlastně nemysleli, že vlastně jako oni přece pro bezpečí pracují. No nepracují, protože podle ovoce poznáte je. A tím konkrétním projevem, tím konkrétním činem je prostě zkrácení výdajů na obranu. Tohle je nejpodstatnější záležitost, kterou je potřeba ve finálním návrhu rozpočtu změnit.

Jestli to neuděláte, tak to znamená jediné, kašlete na spojenecké závazky, kašlete na to, co vám opakovaně říká Donald Trump a co říká celé Evropě, myslete na vlastní bezpečnost. Takže jenom prázdná gesta, jenom nasazené červené čepice, ale když je potřeba také ukázat, že nám na bezpečnosti záleží, tak skutek utek, nekoná se. Ať se tváříte jakkoliv hranatě, tohle vás v žádném případě neospravedlní, tohle vás nevykoupí, prostě tady rozhodují činy, tady rozhoduje to, jestli ve výsledku na tu obranu finanční prostředky přidáte. A ano, my vás k tomu jednoznačně vyzýváme. Tohle je v našem národním zájmu a cokoliv jiného v okamžiku toho dramatického růstu deficitu představuje opravdu jenom cestu zpět. My jsme snižovali schodky rozpočtu systematicky. Teď přinášíte návrh, který nejenom, že samozřejmě bude znamenat i pro další roky zvýšení dluhové služby, nákladů na dluhovou službu v letošním roce 110 miliard korun, ale s touhle politikou ty náklady porostou. 110 miliard korun by vystačilo na mnoho desítek kilometrů dálnic, vystačilo by na řadu nových nemocnic a na řadu nových škol. Místo toho ta vláda obrací kormidlo a říká ne, budeme se zadlužovat víc, protože ty reálné úspory se nedostavily. Před čtyřmi lety s nástupem předchozí vlády se podařilo snížit v tom návrhu ten finální schodek a nic nepomůže vysvětlování, že to vlastně není návrh rozpočtu Aleny Schillerové a Andreje Babiše, no, samozřejmě, že je. Navíc Andrej Babiš říkal někdy 10. října, že přece má vlastní rozpočet nachystaný, že je všechno vyřešeno a že to bude geniální.

Nechápu, jak je možné, že teď otálí vláda Andreje Babiše s tím, aby předložila tenhle svůj rozpočet, vlastně upravuje a vymlouvá se na ten předchozí návrh. Tak tady je ale na místě říct, vraťte zpátky peníze na obranu, vraťte peníze na kulturu, věnujte se klíčovým prioritám, kterým se tahle země věnovat musí, jestli chce dostát jak závazkům, tak jestli chce připravit lidem v České republice dobrou budoucnost.

Tohle bude hlavní téma dnešního dne. A my samozřejmě budeme znovu vysvětlovat návrhy, které znamenají opravdu podporu klíčových priorit a toho, aby Česká republika byla čitelným partnerem a při každém zahraničním jednání nečelila tomu samozřejmě oprávněnému útoku, jak to, že neplníte závazky, jak to, že nepřidáváte na obranu, tak jako všichni ostatní, kteří to s obranou myslí vážně.

Samozřejmě, že včera v rámci jednání o programu schůze koalice neumožnila, abychom tady na půdě Poslanecké sněmovny jednali o reálné reakci, potřebné reakci vlády na napětí na Blízkém východě. Já si tedy dovoluju navrhnout jako důležitý bod ještě před projednáním samotného návrhu státního rozpočtu ve třetím čtení, bod, který se jmenuje Napětí na Blízkém východě a potřebná reakce vlády České republiky. A ano, musí se to týkat jak bodů, které jsme navrhovali už minulý týden, aby bylo jasné, jak se česká vláda k té situaci staví, protože srozumitelné to pořád není. Něco jiného říká hnutí ANO, něco jiného říkají Motoristé, s tím jsme schopni se do značné míry ztotožnit, ale něco úplně jiného říká další koaliční partner, a to je SPD. Konečně, protože ta reakce má samozřejmě a musí mít svojí ekonomickou rovinu, tak je na místě bavit se o snížení spotřební daně na pohonné hmoty jako reakce na ten dramatický růst, který zažíváme. My jsme jasně řekli, monitorovat vývoj cen, monitorovat marže, jednat se zástupci čerpacích stanic a řetězců a zároveň tak, jak jsme to udělali my, snížit spotřební daň, která by se navíc nepropsala negativně do celkových příjmů státního rozpočtu v situaci, kdy ceny paliv rostou v některých případech až o 10 korun, to je přesně hodnota, která pak umožní například na DPH kompenzovat tu změnu a to snížení spotřební daně. Tohle jsou důležité body, které by vláda měla dělat rovněž, pokud chce dostát tomu, že je tu proto, aby sloužila lidem, ne vlastním pašalíkům a vlastním zájmům, ale aby skutečně pomáhala České republice. To, jak jí bude pomáhat, to především odráží návrh státního rozpočtu. To je jeho úkol. Ne slova, ale konkrétní čísla.

Prosím, vraťte se ke klíčovým prioritám, vraťte se k obraně, vraťte se k tomu, aby bylo možné v České republice získávat informace, aby bezpečnostní služby měly nezbytné zázemí a jasnou oporu. Pokud vláda říká vážně, že chce dostávat závazkům, tak to musí projevit, tak pak to znamená vrátit 21 miliard na obranu České republiky jako projev klíčové priority pro Českou republiku. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců z řad ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí s přednostním právem k pořadu schůze Marek Výborný, připraví se Andrea Hoffmannová.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré dopoledne. Já na začátek musím jednoznačně sdělit, že za poslanecký klub KDU-ČSL tento návrh státního rozpočtu, který je jednoznačně, a budu o tom za chvíli hovořit, vlastně začátkem rozpočtového Eldoráda, nemůžeme podpořit a nepodpoříme, a to z celé řady důvodů. Nicméně, já jsem si dovolil se přihlásit teď, to znamená ještě před samotným otevřením bodu z jiného důvodu, který tady popíšu a panu předsedajícímu potom předám i písemně formulaci bodu, který navrhuju, aby byl zařazen. Bývá vždycky standardem, že v rámci těch jednotlivých bodů, nejenom státní rozpočet, ale potom také rozpočty jednotlivých fondů SFDI, SFŽP a další, takže je také vždy předložen ministrem financí nebo ministryní financí, střednědobý výhled státního rozpočtu na léta následující, to znamená na léta 2027 a 2028. Já tu výmluvu, která tady zaznívá, že jsme v mimořádném rozpočtu, schvalujeme státní rozpočet už v rámci toho rozpočtového roku, máme tady rozpočtové provizorium, že to není potřeba, tak považuju za bohapustou výmluvu. Bohapustou výmluvu, protože máme znát, jaký je rozpočtový výhled současné vlády, nejenom ten aktuální rozpočet na rok 2026, ale i ten rozpočet, nebo respektive výhled rozpočtu na ta léta následující. A uvedu jeden příklad, který bychom vlastně potřebovali, aby byl vysvětlen, možná, že by se ukázalo, kdo tedy říká věci správně, kdo říká pravdu a kdo si tady vymýšlí nebo lže. Protože když se podívám na slova ministra obrany, pana ministra Zůny směrem k rozpočtu na obranu a bezpečnost, kdy on hovoří, že sice teď ten rozpočet bude stagnovat, on, jak ukážu za chvíli, reálně klesne na rok 2026, a je to chyba, je to zásadní chyba, jeden ze základních důvodů, proč jako lidovci nemůžeme ten rozpočet podpořit, tak ale zároveň říká, na léta 2027, 2028 budeme dramaticky růst, tuším, že na rok 2027 to má být až o 67 miliard, což samozřejmě je chvályhodné, a to by alespoň částečně napravilo ten nezodpovědně připravený rozpočet na rok 2026, ale současně jsem zaregistroval reakci pana premiéra o tom, že ta čísla vůbec nezná a že nic takového neplánuje a nic takového není v plánu a v programu a podobně, tak je potřeba vědět, jak se ty věci skutečně mají. Buď nečte materiály vlastní vlády a vlastní ministryně premiér, to je smutné a také to něco vypovídá o jeho práci a o jeho odpovědném přístupu k veřejným financím a k odpovědnému přístupu k obraně a bezpečnosti, tomu základnímu, co v této rozbouřené době máme, má vláda, stát zajistit pro své občany.

Anebo to znamená, že sice si něco naplánuje ministr obrany, ale dopadne jak už jednou nebo dvakrát nebo třikrát, že potom musí otočit, vzít zpátečku a ve finále bude všechno jinak, protože prostě obranný rozpočet neřídí ministr obrany, ale obranný rozpočet řídí premiér nebo předsedové koaličních stran, jako je Tomio Okamura nebo Petr Macinka. Tak prostě není možné, aby platilo obojí, není možné, že ta čísla neznám a nic takového nenastane, anebo předkládat střednědobý výhled, kde ty výdaje plánované jsou, jsou rostoucí. A já v tomto smyslu musím říct, že musím ocenit takto připravený střednědobý výhled z Ministerstva obrany, to je zcela jistě v pořádku. Chválím pana ministra, jenom nevím, jestli to platí i poté, co opustí areál Ministerstva obrany, to si bohužel nejsem úplně jist. V každém případě, pokud se mu podařilo přesvědčit o této věci, o tomto růstu svého předsedu, myslím tedy předsedu strany, která ho nominovala, podle všeho na Ministerstvo obrany, tak je to opravdu husarský kousek a klobouk dolů.

Čili já budu navrhovat, abychom zařadili dnes po bodu 62, po sněmovním tisku 97, protože tam to patří, to znamená po schválení všech rozpočtů fondů, bod - nově zařazený bod - Střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2027 až 2028.

Dovolte mi teď ještě krátce také se zmínit o tom, co je předmětem dnešního jednání, protože třetí čtení státního rozpočtu je jedno z klíčových hlasování celého legislativního roku tady na půdě Poslanecké sněmovny. Rozhodujeme o tom, jak bude stát hospodařit v letošním roce. Ten rozpočet má pro nás, pro KDU-ČSL, celou řadu problematických míst. Paní ministryně hovořila něco o tom, že zalepuje díry. Obávám se, že měla nějakou špatnou pásku, protože asi oblepila něco jiného, ale určitě ne ty díry. A my jsme se snažili jako KDU-ČSL, ale i jako další opoziční poslanci jí v tom pomoci a opravdu ty některé díry, a v některých případech bych řekl spíš drobné dírky, jí pomoci zalepit a pozměňovacími návrhy, jichž většinu jako KDU-ČSL podpoříme, tyto věci skutečně napravit.

Musím říct, že jsem rád, že asi ve čtyřech případech se paní ministryně a vládní koalice uchýlila k opisování. Byť ve škole se to nedělá a tady nejsme ve škole. Tak pokud jste se inspirovali, pokud jsme vás dotlačili k tomu, že alespoň čtyři ty věci skutečně jste reálně navrhli vyřešit, tak samozřejmě to je dobře. Můžete počítat v tomto smyslu s naší podporou, například pro investiční projekty organizací, které pracují s dětmi a mládeží, jako jsou skauti, turisté, pionýři a další. Je to v zásadě pod rozlišovací schopností jak paní ministryně, tak úředníků na Ministerstvu financí. 50 milionů, to jsou opravdu drobné. A jsem rád, že se vrací. Stejně tak jako že se vracejí peníze na protidrogovou prevenci, vracejí se na tu úroveň tak, jak jsme s ní počítali ještě v tom našem původním návrhu rozpočtu. Je to v pořádku, je to správně.

Největší položka 800 milionů na podporu nebo na rozpočet Národní sportovní agentury - také v pořádku. Protože pokud tady ministr tělocviku nebo sportu, nebo jak se to jmenuje, hovoří o tom, že musíme pracovat na prevenci, já to podepisuju, souhlasím s tím. Ale pak si nemůže nechat škrtnout 800 milionů v tom rozpočtu. Tak tady také děkuju za podporu návrhu, s kterým jsme přišli i my opoziční poslanci. A v zásadě opravdu věřte, že nám je jedno, jestli budete hlasovat pro ten nebo pro onen. Podstatné je to, že v té kapitole se ty finanční prostředky na mládežnický sport, školní sport, tam, kde skutečně reálně pomohou mimo jiné i s tou prevencí, tak že se skutečně ty prostředky tam dostanou. Je to v pořádku. A tohleto je dobře. A byť je to tedy formou nějakého opisování, tak to určitě správné je. Ale zdaleka to není všechno. To jsou čtyři drobnosti.

Když se podívám například na některá kouzla v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, tak rozumějte tomu, proč dáváme pozměňovací návrh na navýšení kapitoly o 2,8 miliardy, protože není možné na straně jedné slíbit, rozhodnout jako vláda, o zvýšení platů v sociálních službách, a pak těm poskytovatelům těch sociálních služeb ty peníze nedat. Tak to je postavíte před neřešitelnou situaci od 1. dubna, jestli se nepletu. Tohle prostě není možné. Pokud jste se rozhodli být, a já to chválím, souhlasím s tím, být pěknými a rozhodnout o zvednutí platů, pak je potřeba na to reagovat také v rámci státního rozpočtu. A to se neděje. A výsledek může potom být velké zklamání, nebo také to, že bude hrozit omezování kapacit pro seniory a zařízení pro seniory, kapacit sociálních služeb, snížení kvality péče a podobně. A to bych považoval za velmi, velmi nezodpovědné.

Druhý důvod, který tady je potřeba připomenout, aby nezapadl, rozpočet je předkládán v rozporu se zákonem. Zákon je předkládán v rozporu s tím zákonem, který tady platí, a to je zákon o rozpočtové odpovědnosti. Motoristy to možná nemusí trápit, protože pro to nehlasovali, byť tedy se zaštítili tím, jak budou hlídat hlídací psy vlády Andreje Babiše, jak budou hlídat jak hlídací psi to, aby se stát nezadlužoval, abychom dokázali ukrotit výdaje státu, abychom dokázali pokračovat v té rozpočtové odpovědnosti, s kterou jsme bojovali dlouhodobě a úspěšně i my, naše vláda, vláda Petra Fialy, tak výsledkem je pravý opak. Výsledkem je předložení státního rozpočtu s větší sekerou a v rozporu s platným zákonem o rozpočtové odpovědnosti, pro který hlasoval Andrej Babiš a téměř celé hnutí ANO v minulém volebním období.

Třetí věc, třetí důvod, proč jako KDU-ČSL nemůžeme ten návrh státního rozpočtu podpořit, je trestuhodné - trestuhodné - snížení výdajů na bezpečnost a obranu této země, našich domácností, našich rodin. Tak to prostě reálně je. Můžete tady kouzlit s čísly, jak chcete. Ale když se podíváte na materiál, který zpracoval Parlamentní institut, to znamená zcela nezávislé a naše vlastně jakoby servisní oddělení tady, tak tam to je zcela jasně napsané. V roce 2025: 2,02, přes 171 miliard korun. V případě rozpočtu roku 2026 je to 1,73. Ano, bez výdajů dalších ministerstev, to říkám poctivě. Takže když k tomu potom ještě dopíšete některé výdaje z oblasti dopravy a podobně, tak se vám to navýší, nicméně k těm dvěma procentům se těžko, velmi těžko dokážete přiblížit. A je celé otázkou, které ty výdaje skutečně vám potom i Severoatlantická aliance uzná a které neuzná.

Čili co platí? Za prvé, neplníme spojenecké závazky. Považuji to za trestuhodné. Jsem docela zvědav, kdo poletí na summit do Ankary v červnu, na summit Severoatlantické aliance, protože tam Donald Trump zcela jistě od svých poradců dostane tabulku. A můžu vám garantovat, že pokud ten rozpočet bude takto schválen, tak v té tabulce bude Česká republika poslední. Jediný stát Severoatlantické aliance, který aktuálně stagnuje, respektive snižuje výdaje na obranu a bezpečnost. Budeme jediní. Budeme tam podtržení tou tlustou americkou černou fixou. A jsem zvědav, jak toto bude pan premiér Donaldu Trumpovi vysvětlovat. Podle mě to je nevysvětlitelné. A máte možnost, máte tady pozměňovací návrhy, pro které dneska je možné hlasovat a díky tomu tenhleten velký lapsus, mezinárodní lapsus, bezpečnostní lapsus, ohrožení našich rodin, našich domácností ještě napravit. My vás v tom určitě podpoříme. Ale není možné před tím strčit hlavu do písku.

Vůbec nehovořím o zemích, jako je Polsko, kde jsou ve výdajích na 4,5 procentech HDP. To je, myslím, že úplně pro nás v tuto chvíli nedosažitelné a ani to nejsme schopni reálně. To já taky vím. Ale vy se ani neblížíte státům, ke kterým vzhlížíte, jako je Maďarsko nebo Slovensko. Ty zcela bezpečně jsou nad dvěma procenty HDP - jak Slováci, tak Maďaři. Ani toho vy jako vláda České republiky nejste schopni. A samozřejmě, že to může do budoucna ohrozit vyzbrojování naší armády, zajišťování bezpečnosti našich občanů.

Proto se my jako lidovci nejsme připraveni ztotožnit s tím, že se stáváme černými pasažéry v rámci našich spojenců, v rámci našich spojeneckých závazků. Proto nemůžeme rozpočet na rok 2026 tak, jak byl předložen, podpořit. Děkuju za pozornost. (Potlesk z lavic KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí jako poslední paní Andrea Hoffmannová k pořadu schůze. Tak paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Andrea Hoffmannová: Vážená paní ministryně, pane ministře, vážení kolegové, kolegyně, dovolte mi, abych zde dnes na plénum navrhla k projednání bod, který se týká kultury a vlastně i rozpočtu. Určitě jste si všimli dnes po cestě do Sněmovny té zhruba tisícovky mladých lidí, studentů, lidí z kulturního a kreativního sektoru, kteří zde před Sněmovnu před naším rozhodováním o rozpočtu přišli vyjádřit názor. Tato iniciativa se jmenuje Stojíme za kulturou a demonstruje proti chování pana ministra Oty Klempíře, způsobu zpochybňování kultury, ale také kulturním škrtům.

Včera nám všem přišel do poslaneckého mailu otevřený dopis. Nejsem si jista, kolik z vás mělo prostor a čas se mu věnovat, a proto bych jej ráda nyní za tu zhruba tisícovku lidí, kteří zde byli na Malostranském náměstí a další stovky lidí, kteří takto podpořili tuto demonstraci z dálky, například jsem si všimla, že v Olomouci demonstrovali za kulturu, přečetla a dala tak hlas těmto lidem tady na plénu Poslanecké sněmovny.

Otevřený dopis Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky: "Vážené poslankyně, vážení poslanci, obracíme se na vás jako studenti a studentky českých uměleckých vysokých škol. Ve středu 11. března 2026 od 8.30 se sejdeme na Malostranském náměstí v Praze na pokojné demonstraci Stojíme za kulturou, která začne chvíli předtím, než Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky začne projednávat návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026, a to ve třetím čtení. Touto studentskou iniciativou chceme vyjádřit hluboké znepokojení nad navrhovanými škrty v rozpočtu Ministerstva kultury a nad rétorikou, která v poslední době zaznívá směrem ke kulturní obci.

Programové prohlášení vlády deklaruje, že vnímá kulturu jako nedílnou součást našeho života a základ zachování národní identity. Zároveň slibuje posílení její role, zvýšení platů lidí pracujících v kultuře a dostupnost kulturní nabídky pro všechny. Návrh rozpočtu Ministerstva kultury pro rok 2026 však tyto závazky popírá. Podle dostupných údajů má být rozpočet Ministerstva kultury ve srovnání s rokem 2025 výrazně snížen.

Nejtvrdší dopad přitom míří na program Kulturní aktivity, z něhož je financována nezřizovaná kultura napříč obory. Podle profesních organizací by zde mělo dojít k poklesu o téměř 30 procent, tedy o více než 300 milionů korun, což představuje zásadní zásah do systému veřejné podpory živého umění. Tyto škrty neznamenají pouze rozpočtovou úpravu. V praxi mohou vést k omezení kulturní nabídky, zhoršení pracovních podmínek v oboru, zániku některých organizací a k výraznému zvýšení cen vstupného pro diváctvo.

Znepokojení v nás vyvolává také způsob, jakým je o kultuře v poslední době veřejně hovořeno. Úkolem Ministerstva kultury by mělo být hájit zájmy veřejného kulturního sektoru a vytvářet podmínky pro jeho rozvoj. Místo toho jsme svědky rétoriky, která zpochybňuje veřejnou roli kultury a útočí na lidi, kteří v ní pracují.

Kultura je veřejnou službou a jedním z pilířů demokratické společnosti, posiluje společenskou soudržnost, vytváří prostor pro dialog a přispívá k odolnosti společnosti v době krizí. Investice do kultury je návratnou investicí, která umožňuje, aby kulturní život zůstal dostupný širokým vrstvám obyvatelstva ve městech i regionech. Zároveň je důležitou složkou státní ekonomické struktury. Proto vás vyzýváme, abyste při projednávání státního rozpočtu zohlednili odpovědnost za budoucnost kulturního života v České republice. Jsme si vědomi závažnosti a naléhavosti situace, proto apelujeme na splnění následujících požadavků:

Za prvé, vrácení rozpočtu Ministerstva kultury České republiky do původně navrhované výše. Současné škrty o 300 milionů jsou neakceptovatelné. V případě, že rozpočet nebude dorovnán na původně navrhovanou výši, požadujeme demisi ministra kultury, protože nehájí zájem sektoru, který reprezentuje.

Za druhé, respektování priorit uvedených v programovém prohlášení vlády v oblasti kultury, jako je posílení nezastupitelné role kultury, výrazné zvýšení platů pracovníků v kultuře a dostupná kultura pro všechny.

Za třetí, respektování komisí dotačních řízení, nezpochybňování jejich odbornosti a nezávislosti.

Za čtvrté, vnímání kultury jako investice a nástroje pro podporu odolnosti společnosti.

Za páté, respektující debata bez podněcování k nenávisti, sexismu, homofobii a diskriminaci menšin.

Rozhodnutí o státním rozpočtu není pouze technickou otázkou. Je vyjádřením hodnot, na nichž stojí naše společnost. Věříme, že kultura patří mezi její základní pilíře. Žádáme vás proto, abyste při svém rozhodování hájili veřejný zájem a zajistili podmínky pro stabilitu a rozvoj kulturního života v České republice.

S úctou, studenti a studentky uměleckých vysokých škol v České republice, iniciativa Stojíme za kulturou, Praha 9. března 2026." (Předsedající: Čas, paní poslankyně.)

Tímto navrhuji projednání otevřeného dopisu (Předsedající: Omlouvám se...) iniciativy Stojíme za kulturou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času, bylo pět minut na přednes.

To jsou všichni s přednostními právy a přihláškami, kteří se ke změně programu přihlásili, čili zagonguju, budeme hlasovat o navržených změnách programu. Máme tady čtyři návrhy na změnu, pokud jsem si zaznamenal všechno.

Jako první budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Richterové, Stojíme za padlými lidmi a rodinami, jako o novém bodu zařazeném na program schůze. Poté to bude opět návrh paní kolegyně Richterové, Stojíme za kulturou a občanskou společností. Následně bychom přešli k návrhu pana poslance Výborného zařadit nový bod Střednědobý výhled státního rozpočtu. Nakonec návrh paní poslankyně Hoffmannové.

Zaznamenal jsem žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se identifikačními kartami přihlásili opětovně. Počet poslanců se ustálil.

 

Budeme tedy hlasovat o zařazení nového bodu, který navrhla paní poslankyně Richterová a který nese název Stojíme za padlými lidmi a rodinami.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 105 bylo přihlášeno 150 poslanců, pro hlasovalo 61, (proti 88). Návrh byl zamítnut.

 

Dalším navrženým bodem je návrh paní kolegyně Richterové, Stojíme za kulturou a občanskou společností.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. (Kdo je proti?)

V hlasování číslo 106 bylo přihlášeno 154 poslanců, pro hlasovalo 63, (proti 87). Návrh byl zamítnut.

 

Nyní bychom měli hlasovat o návrhu pana poslance Kupky, který zněl Napětí na Blízkém východě a potřebná reakce vlády České republiky, nový bod navržen k zařazení.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. (Kdo je proti?)

V hlasování číslo 107 bylo přihlášeno 157 poslanců, pro hlasovalo 66, (proti 89). Návrh byl zamítnut.

 

Nyní bychom hlasovali o návrhu pana poslance Výborného, který nese název Střednědobý výhled státního rozpočtu na roky 2027 až 2028, návrh na zařazení nového bodu.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. (Kdo je proti?)

V hlasování číslo 108 bylo přihlášeno 158 poslanců, pro hlasovalo 65, proti 90. Návrh byl zamítnut.

 

Posledním návrhem je návrh paní poslankyně Hofmanové na zařazení nového bodu s názvem Projednání otevřeného dopisu Stojíme za kulturou.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu na pořad schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. (Kdo je proti?)

V hlasování číslo 109 bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 67, proti 89. Návrh byl zamítnut.

Zeptám se, jestli jsme hlasovali o všech návrzích na změnu pořadu schůze? Zdá se, že ano.

 

Můžeme přejít k prvnímu bodu schváleného pořadu, což je bod číslo

Aktualizováno 12. 3. 2026 v 0:51.