Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Patrik Nacher)

8.
Vládní návrh zákona o digitální ekonomice a o změně některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 69/ - prvé čtení dle § 90 odst. 2

Projednání tohoto bodu jsme přerušili v obecné rozpravě 6. března. Připomínám, že 6. března bylo vzneseno veto tří poslaneckých klubů pro projednání tohoto návrhu podle § 90 odst. 2. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček, ale ten je omluven, takže ho zastoupí ministr životního prostředí Igor Červený. A zpravodaj pro prvé čtení Marek Novák. Poprosím Marka Nováka. Ano, Marek Novák ve svém lidovém kroji, ať se usadí. Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě, do které byli přihlášeni - my jsme to v pátek přerušili u faktické poznámky pana poslance Nováka, tak já se chci zeptat pana poslance Nováka, jestli na ní trvá. (Poslanec nechce vystoupit.), tak já ho odmažu. Mezitím přečtu jednu omluvu. Jan Jakob od 18.30 z pracovních důvodů. A my v této chvíli můžeme pokračovat tedy dál. V tom případě je na řadě Markéta Šichtařová. Tak paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Šichtařová: Vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci Digital Services Act jako nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o jednotném trhu digitálních služeb nabylo účinnosti už v únoru roku 2024, ale bohužel tehdy ještě bez větší pozornosti médií. Jak všichni víme, toto nařízení by mělo přinést sjednocení pravidel pro řešení problémů typu podvody při elektronickém obchodování, kybernetické hrozby nebo třeba omezování hospodářské soutěže. Až potud, to je v pořádku.

Jenomže spolu s tím přináší také výrazně vyšší administrativní zátěž pro poskytovatele digitálních služeb. A co hůř? Přináší to také výraznou hrozbu pro svobodu slova. Jak jinak, než samozřejmě pod záminkou potírání dezinformací a nenávistných projevů.

Podle mého soudu žádné pozměňovací návrhy nemohou dostatečně zákon o digitální ekonomice pozměnit tak, aby přestal být pro svobodu slova nebezpečný. A proč je nebezpečný? Protože podřizuje největší světové digitální platformy Evropské komisi, která tak dostává naprosto výlučnou pravomoc rozhodovat, zda její nařízení jsou dodržena a zároveň získává pravomoc ukládat pokuty až do výše šesti procent celosvětového obratu. Pro platformy se tak komise samozvaně stává žalobcem i soudcem. Klíčové je, že DSA požaduje filtrovat nejenom nezákonný obsah, ale i obsah, který označuje jako škodlivý, nově ho označuje jako takzvané systémové riziko. Otázkou ovšem je, pro koho takový obsah je škodlivý. Sociálním sítím a vyhledávacím platformám, které se rozhodnou respektovat svobodu slova a nebudou ochotné mazat obsah, který se komisi samozvaně znelíbí, hrozí nejenom drastické sankce, ale hrozí jim taky zákaz působení na evropském trhu.

Mezi takzvaná systémová rizika se mimo jiné řadí i něco, co je označováno jako skutečné či předvídatelné nepříznivé dopady na občanský diskurz nebo se mluví o ochraně veřejného zdraví nebo o ochraně duševní pohody osob. Tyhle ty formulace samozřejmě lze velmi snadno zneužít pro omezování svobody projevu. A taky je podle mého soudu vysoce pravděpodobné, že se tak opravdu dříve či později stane, že prostě tyto pojmy budou využívány tak, aby svoboda projevu byla omezena. Takže například názory jednotlivce na zavinění nebo míru zavinění klimatických změn člověkem bude možno považovat za takzvané systémové riziko. A je velice irelevantní, zda tyto názory vysloví třeba opoziční politik nebo někdo na základě svých zkušeností nebo třeba politik v rámci předvolebního programu, anebo dejme tomu, uznávaná kapacita v oboru.

Další hrozbu v rámci DSA představuje nejasné zavádění takzvaných krizových protokolů a kodexu chování. O těch kodexech chování sice jeden odstavec v rámci DSA mluví jako dobrovolných, ale už podle hned následujícího odstavce může Evropská komise, pokud objeví významné systémové riziko, tak může vyzvat provozovatele k cenzurním praktikám. No, a kodexy jdou samozřejmě obvykle dál, než požaduje zákon, jinak by samozřejmě nemusely existovat. Tudíž uplatňování těch přísných kodexů psaných aktivisty, zejména z neziskových organizací, se může velice snadno stát všední záležitostí.

Problematická je taky povinnost členských států zřizovat koordinátora digitálních služeb. Ten bude mít za úkol vybírat důvěryhodné oznamovatele, to ovšem samozřejmě v uvozovkách, kteří budou nahlašovat ilegální obsah, a kdyby jenom to, také škodlivý obsah. A co je škodlivým obsahem, tak o tom budou tito důvěryhodní oznamovatelé rozhodovat sami podle svého vlastního názoru. Je vysoce pravděpodobné, že o tenhle status se budou ucházet nejrůznější aktivisté z nejrůznějších neziskových organizací, pro které škodlivým obsahem bude všechno, co o milimetr vybočí z jejich světonázoru. Tak například pokud někdo bude mít jakýkoliv názor na míru zavinění klimatických změn nebo na CO2, půjde o škodlivý obsah.

Další problém je, že DSA ukládá sociálním sítím povinnost mazat nezákonný obsah, ale už není jasné, jestli má jít o obsah, který třeba není v souladu s právem Evropské unie, anebo některého členského státu. Takže časem bychom se mohli dočkat třeba i tak extrémního výkladu, že obsah by měl být posuzován z hlediska toho právního řádu v Evropské unii, kde jsou nejvyšší restrikce. Takže klidně může dojít k situaci, že například obsah, který bude zcela legální v České republice, bude nelegální dejme tomu třeba podle irského nebo nějakého jiného práva a musel by tudíž být považován za nelegální i u nás a musel by i u nás být odstraňován.

My jsme se dosud v této Sněmovně minulý týden v podstatě bavili jenom o dvou možnostech. Buď přijmout zákon ihned beze změn, anebo jej v druhém čtení změnit tak, aby přestal být nebezpečný. Jenomže nebezpečná je i samotná podstata tohoto zákona, samotná jeho existence. Je to totiž typický gumový předpis. A i když jej současná vláda třeba nebude vykládat způsobem omezujícím svobodu projevu, tak příští vláda už může jednat zcela jinak, může tento zákon použít pro omezení svobody projevu.

Samozřejmě, že řada poslanců teď začne tvrdit, že přece musíme například chránit děti, že přece musíme například chránit spotřebitele. No, a na to já tvrdím, že obojí je jenom záminka. DSA nemá fakticky s ochranou dětí nic společného. Jenom je tak navlečen, aby to znělo hodně emotivně a aby bylo těžší tento zákon kritizovat. Koneckonců ten zákon klidně lze třeba rozdělit na dvě části. Na část, která se týká ochrany spotřebitele a na část týkající se omezování svobody projevu.

Já rozumím těm obavám, že odmítnutí DSA v podobě odmítnutí zákona o digitální ekonomice by nás vystavilo sankcím ze strany Evropské unie. Jenomže před volbami dnešní koalice slibovala změnu, nikoliv politiku, že vlk se nažral a koza zůstala celá. Pokus opravit zákon o digitální ekonomice formou pozměňovacích návrhů jenom abychom se nevystavili sankcím, je podle mě alibismem. DSA, pokud jej nerozdělíme, tak v jakékoliv podobě znamená hrozbu, že cenzura může být kdykoliv zavedená, kdykoliv v budoucnu, protože svoboda slova prostě buď je, anebo není, neexistuje něco jako podmíněná svoboda slova.

Pro mě je tedy zákon o digitální ekonomice naprosto nepřekročitelnou hranicí, ať má jakoukoliv podobu a ať (je) jakkoliv pozměněn. Smysl by mohl dávat pouze tehdy, pokud by byl rozdělen na rozumnou část, týkající se ochrany spotřebitele, a na ten zbytek, který by byl zamítnut. Protože ty části DSA, které chrání před reálnými hrozbami, jako jsou třeba podvodné e-shopy, tak klidně mohou být implementovány jinými právními předpisy v rámci ochrany spotřebitele. Takže navrhuju hlasovat o zamítnutí tohoto zákona. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Děkuji, paní poslankyně, vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První Irena Konečná Ferčíková. Připraví se Marek Novák. Mezitím, než sem dorazí, přečtu omluvu. Barbora Pipášová od 18 hodin - rodinné důvody. Já vám spouštím dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Děkuju, paní Šichtařová, prostřednictvím pana předsedajícího, jsem si všimla, že v pátek jste mě poslouchala, tak já ještě zopakuju, co jsem říkala. My potřebujeme právě kvůli zachování svobody slova DSA, respektive tenhleten implementační zákon. Protože to, co se teď děje, ten, kdo cenzuruje, není stát, ale jsou to platformy. Maximální počet cenzurovaného obsahu je ze stran platforem, a proto potřebujeme nástroj, který nám proti téhle cenzuře bude pomáhat. A zeptám se vás, prostřednictvím pana předsedajícího, je svoboda slova to, když někdo dává na internet nekonsenzuální obsah, intimní obsah například partnerky? Je to podle vás, prostřednictvím pana předsedajícího, cenzura? Jenom abychom si ujasnili, co americké digitální technologické firmy považují za cenzuru. Na konci minulého roku Ministerstvo zahraničních věcí USA dalo sankce na organizaci HateAid. HateAid je organizace podle vás ta šílená politická, která pomáhá obětem trestných činů při šíření nekonsenzuálních intimních fotografií.

Tohle je podle vás cenzura? Podle mě tedy rozhodně ne. Je aplikace Grok, svlékací aplikace, která teď může svlékat nejen ženy, ale i děti, cenzura? A to, že tady taková aplikace nemá v naší společnosti místo, tohle není cenzura.

Ještě se vyjádřím k vaší poznámce ohledně mazání nezákonného obsahu, který je nezákonný v jedné ze zemí EU. V takovém případě bychom měli problém šířit osvětu o přístupu k interrupcím, protože například Polsko kriminalizuje interrupce, v takovém případě bychom měli problém (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) s Pridem, pochodem hrdosti. (Předsedající: Tak se přihlaste znovu, ať tu myšlenku řeknete celou.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Poprosím čas dodržovat, ty dvě minuty. Marek Novák teďka, faktická poznámka. Pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuju. Děkuju za slovo, pane předsedající. Všem přeji krásný podvečer, pozdní odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, mě hrozně, mě hrozně mrzí, že spolu nekomunikujeme. My jsme si říkali i v rámci koalice, že se tomuhle budeme věnovat. Víme o tom nebezpečí ohrožení svobody projevu. Řešíme to, máme pracovní skupinu. Vy po čtyřech měsících přijdete do práce, nahrajete si hezké video a všechno tady zboříte. Mě hrozně mrzí, že vás mám v koalici. Strašné.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli - (Poslanec Bartoš přichází k pultíku.) ne, pane poslanče, ještě vaše kolegyně Irena Konečná Ferčíková, takže se zas projděte zpátky na svoje místo, poprosím paní poslankyni na faktickou. A vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Děkuju, pane předsedající. Já jenom dokončím myšlenku a vrátím se k tomu. Pokud by bylo reálné, že na základě toho, že v jednom státě EU je něco nezákonné, jak už jsem zmínila - interrupce v Polsku, případně Pride, kriminalizace Pride, pochodu hrdosti v Maďarsku - v takovém případě by ani české organizace tady tyhlety informace nemohly zveřejňovat, protože by podléhaly cenzuře.

Ještě se vyjádřím k důvěryhodným oznamovatelům. Praxe je, že tohle to nejsou ti arbitři, kteří určují, co je a co není legální a patří na internet. Tihleti oznamovatelé mají pouze přednostní právo ve vyřizování stížností ohledně předpokládaného nelegálního obsahu. A už jsem to zmiňovala - v pátek, pakliže tihleti důvěryhodní oznamovatelé nejsou nebo selžou opakovaně, tak jim licence může být odebrána.

Systémová rizika a jejich dopady na zdraví. Já například skutečně považuju za systémové riziko návykový design algoritmů, který momentálně ničí životy našich dětí. A místo toho, abychom opravdu dávali limity vstupu na sociální sítě, tak jsem opravdu pro to, abychom skutečně řešili systémová rizika, což jsou dopady na zdraví našich dětí a duševní zdraví. A tohleto nepovažuji za cenzuru nebo něco, co by nám mělo bránit v přijetí tohoto zákona, naopak, tohleto je důležitá věc, kterou potřebujeme po těchhle firmách vymáhat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. (Poslanec Bartoš přichází k pultíku.) V této chvíli ještě jedna faktická poznámka, pane poslanče. Marian Jurečka se přihlásil. A vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju. Já se přiznám, že mě zaujalo vystoupení paní poslankyně Šichtařové, a já musím tady výjimečně i po různých debatách, které zazněly v posledních týdnech, s panem poslancem Markem Novákem souhlasit, protože opravdu je dobré do Sněmovny chodit, je to naše práce, Sněmovna není platforma pro prodávání zlata a jiných produktů komerčních, které poslanci řeší ve svém osobním byznysu, a není to ani platforma, abychom na videích sdělovali, že zlato někdo doručí v nějakých zakuklených silných, svalnatých hošanech (?). A já moc poprosím a když tady byla hozena rukavice o komunikaci nejenom u tohoto tisku, já jsem to fakt v minulosti dělal. Když jsme byli ve vládní koalici, tak jsme i se zástupci opozice - aspoň za MPSV - dělali komunikaci nad legislativní změnami. Neříkám, že jsme se ve všem shodli, ale chodili jsme představovat. Takže kdyby tady byl prostor, jak říkal pan poslanec Novák, že spolu nekomunikují nejenom členové koalice, a tak kdyby tady byl prostor pro komunikaci i na expertní úrovni mezi ostatními zástupci i opozičních stran nejenom u tohoto tématu, protože to jsou věci, které přesahují výrazně rámec jednoho volební období, ale i u ostatních, tak kdyby k tomu byla vůle, chuť bavit se o těchto věcech, tak já za sebe říkám, myslím, že by to bylo jako dobré ku prospěchu vůbec kvality práce tady nás ve Sněmovně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. (K poslanci Bartošovi:) Pane poslanče, můžete se pomalým krokem blížit. Jestli se nikdo nepřihlásí na faktickou, tak jste na řadě. Ivan Bartoš a máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: A výborně. Děkuji za slovo. Dámy a pánové, ještě, než začnu svůj příspěvek k této legislativě, já bych chtěl zareagovat prostřednictvím pana předsedajícího na dvě věci, které tu zazněly - jednak asi na paní poslankyni Šichtařovou. Já jsem si nevšiml, že by historicky se nějakým způsobem věnovala této problematice, ale v podstatě i můj příspěvek bude koncipován tak - a to jsem nevěděl, že budete dneska vystupovat - nevím, jestli to je reakce třeba na výhrady, které zaznívaly ve veřejném prostoru o vaší aktivitě ve Sněmovně, ale klidně rád s vámi ty věci proberu, protože mě to přijde trošku jako takový ten doublethink, který prezentuje nezisková organizace pana Vávry, která se tedy údajně zabývá svobodou projevu, protože jste přesně obrátila to, co v DSA je - a prezentujete to jako úplně obráceně. A spousta lidí si bere do úst nebo cituje Orwella. Vtipné je, že ti, kteří viděli hrozbu v omezování svobody, ať už na internetu a v různé manipulaci s narativy, tak ti teď zírají, protože se to děje, akorát toho Orwella citují ty, kteří ty metody vlastně používají. A příklad je právě diskuse o DSA, respektive o implementaci v České republice tedy zákona o digitální ekonomice.

A ještě bych chtěl zareagovat na svoji kolegyni z poslaneckého klubu Pirátů prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem rád, že se bavíme o rozměru těch algoritmů a vlastně toho chování s dopadem na děti, jo, nebo na mladistvé, protože pravda je, že zejména dětský mozek je náchylný k různým, řekněme, závislostem a nerozpozná různé manipulační triky. Měli bychom dodávat asi i druhým slovem, že samozřejmě těmto manipulacím, nevhodným algoritmům, agresivnímu marketingu podléhají i lidé středního věku i lidé starší a vytvořit si adrenalinovou závislost na jakémkoliv tomto algoritmu a vlastně technice není až tak velký problém.

My jsme historicky řešili, jakým způsobem přistupovat k regulaci hazardu. Byly tady různé zákony, často se na nich podílely firmy, které už měly připravenou celou on-line plejádu hazardních her - a ano, dneska lidé nemusí chodit do kasina a prakticky stejný zážitek a stejnou prohru zažívají v mobilním telefonu s přímým napojením na kreditní kartu a v podstatě ty peníze v této závislosti rozbombí ještě rychleji, než kdyby museli někde cestovat do nějakého kasina a tam ty peníze házet do nějakého automatu. A ty principy, které fungují vlastně v obelhávání a zneužívání spotřebitelů i skrze tyto nekalé techniky, tak prostě zasažena je tím samozřejmě populace, ať už mladých, tak i starých - ostatně když jedete ráno do práce metrem, což já jezdím, tak nekonečné doomscrollování je oblíbenou zábavou téměř celého metra na trase, kdy prostě všichni (Gestikuluje.) takto rychle projíždějí všechna reelska a videa - takže bych se neomezoval pouze na děti, ale řada těch technik má (?) významný dopad i skrze třeba nabízené obsahy, které často jsou hate speech, které často jsou negativní, které často jsou disturbující vlastně v životě toho člověka, děsí ho to, straší ho to v těchto algoritmech, tak dopady jsou i samozřejmě na dospělou populaci.

A teď k samotnému návrhu zákona. V debatě o zákonu o digitální ekonomice a evropském (?) o digitálních službách dneska - nebyla to jenom paní Šichtařová - slyšíme spoustu silných slov. Mluví se o cenzuře, zaznamenal jsem odkaz na vypínání internetu, o konci anonymity, jenže když se podíváme na fakta, většina těchto tvrzení jsou naprosté mýty.

Já bych možná začal tím nejčastějším, že jde o cenzurní zákon. To fakt není cenzurní zákon. Ve své podstatě je pravda přesně opačná. V tuhletu chvíli největší zásahy do svobody projevu neprovádí stát, ale samotné platformy - to už tady bylo zmíněno - Facebook, Instagram, TikTok mažou obsah podle vlastních pravidel, často automaticky, bez vysvětlení, bez možnosti jakékoliv obrany.

Spousta politiků tady, aniž by vytvářela jakýkoliv kontroverzní content, obsah, tak se jim stane, že jim zmizí příspěvek. Zmizí příspěvek třeba ve vzpomínce a důležitém historickém milníku atentátu na Heydricha. Použijete danou dobovou fotku, algoritmus v danou chvíli vyhodnotí, že tahleta fotka je tedy jakási propagace, propagace fašismu, fotku zabanuje, můžete dostat (?) na účet.

Zkuste někdy s platformou řešit i třeba s Googlem, který tady sídlí kousek na Andělu, tak když se vám něco stane s vaším účtem, tak zkuste se dobouchat na Google, tam se nedostanete ani přes vrátnici, standardně vyplníte ten formulář a doufáte, že někdo někdy v nějaké, v nějaké další fázi možná ten formulář bude číst, možná ten váš účet bude obnoven. Takže jestli někdo v danou chvíli manipuluje obsahem a prostě zařezává i profily, které prostě nešíří žádnou v tuto chvíli nezákonnou nebo třeba škodlivou message, škodlivou zprávu, tak jsou to právě ty platformy a je to v tuhletu chvíli bez možnosti obrany, ať už se bavíme o jednotlivci nebo třeba o nějakém politickém subjektu nebo třeba i nějaké občanské organizaci, prostě se tak děje. To DSA a my jsme se podíleli jako Piráti vlastně minulé i předminulé volební období Evropského parlamentu právě na designu těch nejdůležitějších evropských legislativ, ať už to je ten Digital Services Act, ať to byl Digital Markets Act, ať to byl akt o umělé inteligenci a stejně tak jsme se podíleli Marcel Kolaja, Markéta Gregorová na tom, jak bude vypadat DSA pro celou Evropu. A například DSA poprvé zavádí právo uživatele na odůvodnění, na odvolání a na přezkum toho rozhodnutí.

Jo, to je ta cesta, kterou by se mělo postupovat. A zase někteří by mohli říct, no, ale to je přece věc té platformy, vy se tady podepíšete k nějakým jako pravidlům a v danou chvíli, tak ale povíme si, až se budeme bavit o těch jednotlivých implementacích, kde je tedy porušena ta svoboda slova, jestli v momentě, kdy vám sice americká, zdravím české MAGA hnutí, když vám prostě zařízne, zařízne nějaký váš kontent, schová nějaký příspěvek, zruší účet, aniž by vy jste se jakýmkoliv způsobem provinili a mohli jste se odvolat. Takže DSA zavádí právo uživatele na odůvodnění, na odvolání a na přezkum rozhodnutí. Znovu zopakuji, takže pokud vám ta platforma smaže účet, máte zabráněný nějaký příspěvek, musí vysvětlit proč a musí vám dát možnost se bránit. To není cenzura, to je posílení práv těch, kteří na těch onlinových kanálech publikují, tedy práv občanů nebo sdružení.

Další mýtus, že stát bude určovat, co je pravda. Ne, DSA, nic takového nedělá. Hranici zákonnosti určuje české právo a české soudy. A funguje to úplně stejně jako ve fyzickém světě. Dezinformace, ani politické názory nejsou samy o sobě a já doufám, že nebudou v České republice nelegální. Zákon pouze nastavuje procesy, jak mají platformy postupovat, vyřeší obsah, který podle zákona naopak nelegální je, například podvody, krádeže identity, výzvy k násilí, propagaci třeba hnutí, které podporují nějaké zrůdné režimu v České republice, komunismus, fašismus.

Za třetí. Pojďme k dalšímu strašáku, že zákon umožní vypínat weby nebo dokonce celý internet. To není pravda, ostatně asi se mnou souhlasíte, že internet nikdo vypnout nemůže. Omezení konkrétní služby může nastat pouze na základě rozhodnutí soudu a podle českého práva, stejně jako je to u jiných nezákonných aktivit v digitálním prostoru.

Často taky slyšíme, že DSA má dopad na anonymitu internetu. To jsou ty kapitoly, které řeší zejména on-line tržiště, takže toto s DSA nesouvisí. Přísnější pravidla se týkají on-line tržišť, aby bylo jasné, kdo prodává zboží, kdo nese odpovědnost za podvody. Opět ochrana spotřebitele, nikoliv útok na svobodu projevu. A je tu ještě ten důležitý rozměr, o kterém se možná historicky málo mluvilo, takže vlastně my jsme mohli poděkovat i Andreji Babišovi, že ve svém nedělním videjku, kdy se snaží nastavovat, o čem my všichni tady máme přemýšlet v České republice, otevřel otázku ochrany dětí v on-line prostoru a je to právě ochrana dětí. Ten digitální prostor není dneska jenom místem pro dělání nějakého byznysu a pro politickou debatu, ale je to taky prostředí, kde, a já jsem na začátku zmínil nejen děti, ale bavíme se teďko o dětech, čelí kyberšikaně, manipulativním algoritmům, pornografii, groomingu a dalších. A řada pravidel v DSA je zaměřena právě na tyto problémy, na transparentní algoritmy, zákaz manipulativních designových praktik a větší odpovědnost platforem za ochranu nezletilých.

Když jsme měli možnost vyjednávat akt o umělé inteligenci a řešilo se na evropské úrovni to DSA, já jsem viděl několik vyjádření zástupců platformy Meta, tedy Facebooku, jak sami vlastně se bránili tomu, vy nám tady zasahujete do svobody projevu, ale Facebook není vývěsní tabule. Facebook není místo, kde každý, kdo něco řekne, má stejnou viditelnost. Jeho zpráva se stejně rychle šíří. A správné je si říct, že jsou dvě svobody. Freedom speech nebo freedom of speech právo tedy na svobodu projevu, to je podle mě v pořádku, ale neexistuje žádný Freedom turiec, svoboda toho daného dosahu toho příspěvku a bohužel algoritmy, ať už Mety nebo dalších, jsou nastaveny na maximalizaci dosahu a větší zapojení lidí a diskutujících, což bohužel vyvolávají právě různý hate speech, negativní zprávy a tyto praktiky. Takže naše cesta k tomu, jakým způsobem se snažit alespoň částečně ochránit děti na internetu, je právě schválení části DSA v tom celém komplexu, které některé z těchto negativních praktik zakazují.

A já jsem poslouchal paní Šichtařovou, prostřednictvím pana předsedajícího, pozorně, protože ona ještě moc tady na plénu nemluvila, tak jsem byl zvědav, co bude tenhleten výkop, ještě navíc takhle ke komplexnímu tématu, a ona zde několikrát jako zmínila svobodu projevu. Myslím si, že tady stojí za to připomenout ještě jednu věc, velmi hlasitým kritikem těchhletěch pravidel je Společnost pro obranu svobody projevu Dana Vávry. To je organizace, která se dlouhodobě prezentuje jako obránce svobody slova, ale ve skutečnosti často hájí právě na to, aby se v digitálním prostoru bez omezení šířily dezinformace. A viděl jsem několik velmi agresivních vystoupení k prokazatelně jako škodlivému a nelegálnímu chování na internetu, které tady už třeba zmínila i moje kolegyně z poslaneckého klubu Pirátů. Když se podíváme vlastně na to, i co dneska bylo zmíněno, což je nový zákon, který také vlastně pochází od paní Natálie Vachatové, která je spojena tedy právě se Společností pro obranu svobody, teď působí jako poradkyně premiéra, podílí se na přípravě legislativy a já ji zmiňuji, protože dnešní zjištění, my jsme tedy ten návrh už viděli výrazně předem, opět jako míří na omezování fungování občanské společnosti, popřípadě neziskových organizací. Tak na jedné straně my tady slyšíme po volání po absolutní svobodě v on-line prostoru a na druhou stranu vidíme snahu omezovat prostor pro nezávislé organizace i občanskou společnost nejen v tom digitálním světě, ale bohužel i v tom světě fyzickém. A mě vždycky pobaví, já proti panu Danovi Vávrovi v oblasti vývoje her vlastně jako asi je to King, udělal Kingdom, Come Deliverance dvojku, hra, co se jako suprově prodává, ale tomuhle tomu pánovi se na internetu říká ban Vávra, jo? Protože kdokoliv s ním nesouhlasí, tak toho zabanuje, jo, a pak si ho ještě soukromě, když už ten člověk na to nemůže reagovat na svých sociálních sítích, já nepoužiji to slovo, pak ho tam pomluví. My ve slangu používáme jiné slovo, ale nebudu tady ve Sněmovně, byť to není až tak sprosté slovo, toto používat. Stejně tak paní Šichtařová, která tady vystupuje v barvách SPD, byť tedy byla zvolena asi za Svobodné, i když ne v koalici, tak byl to Tomio Okamura, který jako na internetu nastavil kritik, nastavil z fungování SPD, jako když souhlasíš, jsi vítán, jakmile pochybuješ, dostaneš ban. On to tedy pak trošku aplikoval ještě ve vlastní straně, takže když tam měl nějaké rebely, tak oni taky dostali jako ban, nebo prostě ti z té strany jako byli odejiti, ale vlastně překvapuje mě, že dvě takhle viditelné osoby, což Dan Vávra a Tomio Okamura, bezesporu jsou, souhlasím, mistři v potírání kritických názorů proti své osobě, ale na druhou stranu tady hovoří o svobodě slova. To mně přijde trochu paradoxní.

A my jsme tenhle dvojí metr měli vyzdvihovat. Proč o svobodě slova nejvíce křičí ti, co jiným upírají a kteří se netají? A když se podíváte na některé rozhovory, nejenom v pořadu třeba pana Xavera Veselého, kdy vlastně jako jejich touha je ten opačný názor zadupat, zatímco, řekněme, demokraté a ti lidé, kteří mají rádi svobodu slova, vyzývají k diskusi, tak z té opačné strany slyšíme výzvy k zničení, potírání, zelené krvi a dalších. To jsou ti lidé, kteří hovoří o svobodě slova. O prostoru, kde ty různé názory se můžou potkat a nějakým způsobem se vytříbit.

Ještě možná jeden fakt v české debatě často zapadá. My se tváříme, jako kdyby ty pravidla, které přináší zákon o digitální ekonomice, byly nějaké. Tenhle systém už dnes funguje v řadě evropských zemí, a dokonce funguje i na Slovensku. Tam mají adaptační zákon přijatý, stát je schopen ta pravidla vymáhat, řešit stížnosti uživatelů a zapojovat se do toho evropského systému dohledu nad platformami. Víte, já si přeju, aby Evropa, byť ten svět je teďko hodně divoký a máme zde velmoci, ať už je to Čína, ať už je to Rusko, ať už je to Amerika nebo třeba Indie se svým obrovským populačním záběrem, ale pokud Evropa nebude fungovat jednotně ve vztahu k platformám, které můžou mít tu rezidenturu kdekoliv, může to být americká firma, stejně jako to může být čínský TikTok, tak v danou chvíli jedna země skutečně platformu nebo pravidla nevynutí. Je to právě evropský trh jako ten počet těch možných uživatelů těch jednotlivých platforem, který, když řekne, že pro nás by měla platit takováto pravidla, tak ho může reálně vymáhat. Česká republika se svou populací a uživatelů jednotlivých služeb je stále pro ten daný trh poměrně nezajímavá.

Dám vám hezký příklad. Teď se podívám tady do řad zejména bývalé opozice, protože my jsme i jako vládní strana byli velkými kritiky implementace evropského nařízení. Pracovně se jí říkalo daň z odkazu. To, že by měli Google a Facebook platit různým mediálním domům a novinám za to, že zobrazují ve vyhledávači jejich články, obrázek a nějaký krátký perex, který říká, o čem ten článek je, že prý tím krátí ty vydavatele na možném zisku. Tak já nevím, jestli někdo z vás si zadává do vyhledávače idnes.cz a pak se dívá, co včera vyšlo za články. Ne, nikoliv, všichni chodí většinou na ty servery přes sociální sítě nebo tím, že jim nějaký vyhledávač ukáže ten článek. Česká republika trošku to zlobbovala. Jedna velká nejmenovaná firma zaimplementovala nejtvrdší pravidla vlastně v rámci Evropy, v tom trhu, který měl být jednotný, a výsledek možná všichni znáte. Když sdílíte článek na Facebooku a není to zrovna třeba stranický článek z vašeho serveru, tak z něj vidíte titulek a možná odkaz, nevidíte ani úvod, nevidíte tam ani obrázek z toho textu. Samozřejmě všichni ti největší kritici okamžitě začali vymýšlet, jak to obejít, tak si udělali různé technologické vychytávky, aby se tam ukázal ten obrázek. My všichni víme, že prostě uděláme fotku, tam napíšeme nějaký text a na ten odkaz, u kterého se už nic jiného neukáže, kliknete v komentářích. To bylo, jakým způsobem se platformy jako je Meta a Google postavily, když se Česká republika rozhodla, že bude nejpřísnější z nejpřísnějších. Sice ten návrh byl špatně jako v defaultu, ta daň z odkazu, nám se nepodařilo Petra Fialu o tom přesvědčit, nicméně jsme si to nějakým způsobem udělali, ty velké platformy ani neškytly a vlastně nám omezily služby, takže ty vyhledávače teď úplně nefungují a my se snažíme to nějak obcházet, aby nezapadly třeba ty skvělé myšlenky, které vychází často z politiků z Poslanecké sněmovny.

Takže to ukazuje, že nějaká vlastní pravidla, pokud chceme nějakým způsobem prosazovat proti těm technologickým gigantům, tak sami nezmůžeme. Zmůžeme je pouze jako Evropa jako celek. Bavíme-li se o nějakém společném trhu, jedním z pravidel toho společného trhu je, že také ty implementace a ten pohled na ty služby platí v těch zemích stejně. Když ne, nemůžeme se divit, že prostě tam, kde to je trošku jinak, tak buďto tam ty firmy třeba přesídlí a pak z toho zase nemá nikdo nic, ale hlavně nemluvíme v rámci toho poměrně těžkého boje lobbistického, nic jiné to není. Platformy mají často za svými zády třeba i Donalda Trumpa, který nepokrytě prosazuje zájmy svých kamarádů z těch technologických friends, kteří mu pomohli k moci, těch přátel, takže sami toto skutečně nezvládneme.

Já jsem zmínil to Slovensko. Česká republika je mimo jiné naopak jednou z posledních zemí, kde ten adaptační zákon chybí. Jako ono není legrace dostat se do impeachmentu a pak dostávat ty pokuty. Ty pokuty jsou pak nastaveny tak, že dostanete nějakou jednorázovou, to můžou být nějaké miliony, třeba i 50, a stalo se tak historicky, protože něco nebylo populární, něco se špatně tenkrát vyjednalo, ale taky potom ty pokuty můžou být normálně na denní bázi za každý den, kdy ta věc neplatí. Já si pamatuju, nedávno jsme tady řešili otázku Kypru, teda v souvislosti s výhrůžkama Íránu, že teda zaútočí na Kypr. Já si pamatuju, když Kypr velmi nezodpovědně, a myslím si, že to byla chyba, přistupoval k legislativě evropského nakládání s odpady, a prošvihl zavedení nějakého racionálního skládkování. A skutečně jim padaly denní pokuty za to, že nenaplnili tu implementační povinnost k jejich škodě. Tak já bych byl velmi opatrný, zejména u nových poslanců a poslankyň, byť nikomu nevyčítám, že nemá tu zkušenost, ale jako nedat nějaké implementační okno a dostat se až do momentu, kdy ta země je pokutovaná, navíc já si myslím, že být pokutovaný za to, že nemít tenhle ten nástroj je a priori špatně. Nehledě na to, kdo si na tom hraje jakou politickou hru, tak ty pokuty jsou zase peníze daňových poplatníků a jenom to, že se to někomu nehodí do krámu, protože půl roku na tom stavěl kampaň, která nebyla pravdivá, tak si myslím, že to je nezodpovědné chování a vlastně jsem ocenil i tu kritiku, která tady zazněla od vládních stran k vystoupení paní Šichtařové, protože to je přesně ten destruktivní přístup, který ve finále nejenom že nám neumožní vlastně bojovat s těmi nekalými praktikami těch platforem a chránit spotřebitele a práva jednotlivce, ale ještě přivodí České republice vlastně zbytečné ekonomické škody.

Kdybychom s tím nepokračovali dál, tak kromě té pokuty, která pak může narůstat, tak se stáváme jakýmsi ostrůvkem bezpravidlového prostoru a já si myslím, že, znovu, pokud chceme nějakým způsobem fungovat, tak bychom měli chtít, aby podobně jako to je třeba u některých agresivních e-shopových aplikací, které také vlastně vytlačují české e-shopy a my jsme byli capital of e-shopy. Česká republika v tom má naprostý prim v podhoubí v těch služeb online, zejména komerčního typu, tak se podívejme, jakým způsobem to tady válcujete Temu a další. Ale takovým způsobem, v tuto chvíli, ovládají diskurz a narativ ve veřejném prostoru díky svým algoritmům právě ty největší platformy, na něž má platit tento zákon, který implementujeme.

Mimo jiné, a to tady také již zaznělo, a já bych to jen připomenul, týká se to mimo jiné i některých velkých pornografických platforem, jejichž provoz nebo technické zázemí je napojeno na Českou republiku. A proč? Protože u nás to je zatím každému šumafuk. A v době, kdy Evropská komise řeší selhání těchto služeb, ať už je to v ochraně nezletilých, je právě absence českého adaptačního zákona problém, protože české úřady nemají plné nástroje, jak se do nějakých vymáhání pravidel u firem, které tady sídlí, mají tady domicil, zapojit. A pokud ten adaptační zákon nepřijmeme, neznamená to, že ta pravidla nebudou existovat. Znamená to, že Česká republika, a i díky svému úřadu, který je zodpovědný za to případné vymáhání, nebude schopna tyhle pravidla efektivně vymáhat. Český regulátor nebude mít ty pravomoci, které nabývá zákonem o digitální ekonomice a pokud se český občan, ať s jeho názorem třeba nebudu souhlasit, dostane do nějakého problému, tak bude muset řešit své spory v zahraničí. A zrovna tak české firmy, které budou fungovat v právním vakuu.

Já bych proto poprosil. Škoda, já bych to ani nevetoval tu devadesátku, byť jsem minule hovořil o tom, že jste jí vlastně nemuseli vetovat, stačilo to neschválit, protože ta devadesátka původně byla vládní návrh, akorát se ukázalo, že někteří kolegové a kolegyně, byť se tomu tématu nevěnují, tak tam objevili nějakou příležitost, jak se profilovat.

Pojďme ten zákon projednat. Pokud budete navrhovat nějaké zkrácení, třeba racionálnější, pak na těch dalších dob na to projednávání, my to s Piráty a se Zelenými, ať to zmíním, velmi rádi podpoříme. Myslíme si, že tato legislativa je důležitá. A pokud se někdo chce pobavit v zákulisí o tom, co je a není pravda ohledně Digital Services Act nebo té české implementace, nebojte se za mnou přijít nebo za Míšou Moricovou, která se této legislativě věnuje. Rádi vám některé ty mýty pomůžeme vyvrátit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku pana zpravodaje Marka Nováka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuju. Můžu souhlasit, nesouhlasit s tím, co tady zaznělo. Teď to není úplně důležité. Každopádně tady zaznělo, že je to vládní návrh. Já upřesním, jde o vládní návrh ještě vlády Petra Fialy. Není to vládní návrh naší vlády. Vláda Petra Fialy to předložila v devadesátce. A my jsme se rozhodli to v devadesátce neprojednat. Je to celé a je to jednoduché.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou teďka vystoupí Ivan Bartoš.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já jenom zareaguji velmi rychle, já jsem nechtěl nějak hledat, jako kdo co předložil. V nějaký moment je přijmutí nějakého zákona prostě diskomfortní. Ten implementační proces nějakým způsobem běží. Často třeba i Evropské komisi stačí, že se to rozjednalo v Poslanecké sněmovně, a vlastně zastaví ten proces. Když zase vidí, že se to zasekne, tak ho naopak jako obnoví. My v roce 2021, když jsem přicházel na Ministerstvo místního rozvoje, ale i v jiných oblastech, tak často prostě ty implementační deficity tady byly. V některých případech to jako jde na vrub nečinnosti toho rezortu. A i vláda Petra Fialy ve spoustě věcí prostě nechtěla. Padala témata. Bývají jako často používána v tom politickém boji, to dělat. A vláda ten návrh předložila. Jako ve finále stejně se k té implementaci dobereme.

Já dám příklad za sebe. V momentě, kdy vlastně Rusko zahájilo útok na Ukrajinu, hodně se řešily otázky diverzifikace zdrojů a otázky různých elektromobilů a implementačních povinností, nakoupit třeba aspoň třetinu vozů ve veřejném sektoru nízkoemisní, ať už to byly hybridy, nebo elektromobily. Samozřejmě ten moment, kdy ta elektřina stála prostě raketu, tou krizí čerstvě vyvolanou tím útokem Ruska na Ukrajinu, a my jsme tady stáli, já si pamatuju řadu poslanců i z vlády, proč to proboha probíráme? Ale kdybychom to udělali v klidové době, kdy ty ceny energií nebyly tak raketové, tak by možná nějací kritici řekli, jo, tak ty elektromobily prostě nejsou tak super jako ty benzínové, ale už se nám přiblížil, takže jsme to vlastně implementovali v nejhorší politicky možnou dobu. Já si myslím, že to zrovna u toho DSA si to nemusíme vyvolat sami. Můžeme velmi konsenzuálně postupovat k nějaké rozumné implementaci v české legislativě.

Takže jenom, abych uvedl věci na pravou míru.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju za dodržení času. Faktické poznámky jsou pro tuto chvíli vypořádány. Takže poprosím Radka Vondráčka. Připraví se Gabriela Sedláčková. Já jsem se pak také přihlásil s přednostním právem, tak až budu vystřídán, tak se tam někam mezi vás vpasuju. Tak pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já nemám zájem na tom být dlouhý, já mám zájem na tom, aby to projednání nějakým způsobem postoupilo.

Jenom krátkou reakci. Život je pestrý - stejně jako naše národní kroje. Jsou témata, kde jsme v podstatě s Piráty naprostými spojenci, a to je Chat Control. A pak se tady u této legislativy dostáváme do sporu, a já si nejsem jistý, jestli ne z velké části spíš jenom zbytečně nebo ideologicky.

Ano, je to návrh předchozí vlády. Je to implementace směrnice DSA nebo nařízení. Vláda neodmítá DSA jako celek. My jenom říkáme, že nařízení o digitálních službách obsahuje smysluplná pravidla na ochranu spotřebitelů, já jsem o tom dnes mluvil na tiskové konferenci, na ochranu proti podvodným e-shopům, proti těm AI falešným reklamám. O tom bylo několik schůzek i na Úřadu vlády s naším panem premiérem. Falešné reklamy a šmejdi - to je něco, co chceme řešit také my. Vystoupila tady paní předsedkyně Malá, mluvila vlastně o zneužívání v oblasti dětské pornografie a dalších věcí. Tyto části vláda implementovat chce a bude.

Ale DSA, a to prostě tady neukecáte, obsahuje části s prokazatelným cenzurním potenciálem. Nejde o teoretickou obavu. Praxe z okolních států ji potvrzuje a je znepokojující. Já se pokusím to shrnout opravdu nějak stručně v šesti krátkých bodech a pak vám ještě něco přečtu.

Takže za prvé, DSA pracuje s pojmy, které nemají jasnou právní definici. To je to, co nám vadí nejvíc. Dezinformace, systémové riziko, integrita informací - to nemá ustálený soudní výklad. My jsme to vždycky ukazovali třeba na kritice migrace, Green Dealu nebo třeba energetické politiky. To vše může být vyhodnoceno jako riziko pro občanský diskurz a odstraněno. A to je v rozporu s požadavkem, aby omezení projevu bylo zákonné, nezbytné, přiměřené a předvídatelné. Teď cituji čl. 11 základních práv EU, čl. 10 evropské Úmluvy o lidských právech a čl. 19 MPOPP.

Definice nezákonného obsahu je navíc vázána na právo všech 27 členských států. To je taková drobnost. My tady debatujeme o českém právu, o českém řádu, ale to, co přijali v zahraničních státech, v jiných státech se nás přímo týká. To znamená, obsah legální v České republice může být smazán, protože porušuje právo jiného státu. A to mi vadí jako občanovi České republiky, jako českému právníku a rád bych se o tom pobavil a rád bych ten zákon, kdyby to šlo, rozdělil na ty méně problematické nebo bezproblémové a na ty problematické části a u těch bych se dál bavil o zpřesnění.

DSA v praxi vede k masovému, nadměrnému mazání obsahu. To je fakt. Za nedostatečné mazání hrozí pokuta až šest procent z globálního obratu. Za nadměrné mazání sankce neexistuje. Takže vždycky je lepší smazat než nesmazat. Podle transparentní zprávy společnosti Meta za první pololetí 2025 bylo v Evropské unii smazáno 23,8 milionu příspěvků. Zajímavé je - tedy pro mě - že 81 procent pro smazáno algoritmy. 786 000 příspěvků bylo po odvolání obnoveno jako neprávem smazaných. V některých jazycích, například v italštině nebo malštině, byl neprávem smazán každý čtvrtý příspěvek. To je míra chybovosti, která by byla v jakémkoliv jiném právním procesu naprosto nepřijatelná.

Za třetí, o povoleném obsahu na internetu spolurozhodují organizace s politickou agendou. DSA zavádí důvěryhodné oznamovatele - trusted flaggers - s privilegovaným postavením, jejichž podněty musí platformy přednostně vyřizovat. V praxi jde často o ideologicky vyhraněné neziskovky s konflikty zájmů. A ono už to tady dneska zaznělo, já se k tomu vrátím.

Ten německý HateAid 4,7 milionů euro od vlády - spoluzakladatel vedl kampaň "Žádné peníze pro pravici". Ředitelka seděla v dozorčí radě regulátora. Tak všichni víme, že pokud (nesrozumitelné) je v tuto chvíli i na sankčním seznamu Spojených států amerických, respektive některé ty osoby. Slovenská DigiQ - zakladatelka je členkou orgánu, který o certifikaci rozhoduje. Rakouská SARA - aktivistická, promigrační organizace. Tyto organizace budou spolurozhodovat o povoleném obsahu bez demokratické legitimity a bez soudního přezkumu. V České republice se o podobnou roli mohou chtít ucházet organizace typu Demagog, Nelež, Manipulátoři.cz. Já to říkám nekonfrontačně. Já prostě se snažím zaujmout ty z posluchačů, kteří tu jednak ještě jsou, a ty, kteří by měli zájem se o tom bavit nějakým způsobem věcně.

Tohle všechno se bavíme třeba o závěry organizací, o zprávách o předsudeční nenávistí, standardně zařazují běžné sousedské konflikty a banální výroky, které nemají s trestněprávní nenávisti nic společného. DSA se samozřejmě netýká Velké Británie. Velká Británie už není v Evropské unii. Ale to, co se děje ve Velké Británii, to snad sledujeme všichni, protože je to extrém. Říká se vtip: Chcete-li, aby do pěti minut u vás zazvonila ve Velké Británii policie, nemá smysl volat na tu linku bezpečí, ale je třeba napsat na Twitter něco, a oni do pěti minut u vás budou a bude jich minimálně osm.

Za čtvrté, regulace se neustále rozšiřuje bez hlasování Evropského parlamentu. Na to bych chtěl upozornit všechny, kdo tady sedí. Já budu zvlášť apelovat na kolegy z ODS, kteří na to v minulosti byli citliví. Protože články 35 odst. 3 a 45 DSA umožňují komisi přidávat pokyny a kodexy chování, které jsou formálně dobrovolné, ale v praxi fakticky tvrdě vynucované.

Za pouhé dva roky přibylo přibližně 153 stran nových předpisů k původním 102 stránkám nařízení DSA. To je nárůst o 150 procent. Ani o jedné z těchto stran nehlasoval žádný ze zvolených zástupců občanů. Mimochodem, to je stejný problém jako u migračního paktu, že spousta věcí a kompetencí je svěřeno Komisi a my jsme tady s výhradami, my jsme samozřejmě byli proti, ale byl schválen migrační pakt. Ale ještě se všichni budeme divit, co k tomu přidá Evropská komise.

V prosinci 2025 Komise udělila síti X pokutu 120 milionů eur za změnu modelu modrého odznáčku, nefunkční archiv reklam a zablokování přístupu k datům pro výzkumníky. X pokutu odmítlo a 20. února podalo žalobu k Tribunálu EU s tím, že komise porušila právo na spravedlivý proces a postupovala zaujatě. Případ může zásadně změnit výklad DSA. Poprvé bude soud posuzovat, zda je slučitelné s právem státu, aby komise současně psala pravidla, vyšetřovala jejich porušení a současně ukládala sankce.

Za páté, nástroje DSA byly zneužity k ovlivnění voleb v Rumunsku. V listopadu 2024 vyhrál první kolo prezidentských voleb kandidát Călin Georgescu. Ústavní soud volby zcela anuloval s odkazem na údajné ruské vměšování prostřednictvím TikToku. Podle zprávy amerického Kongresu, která je velmi aktuální - je z února 2026 - TikTok opakovaně vyhodnotil, že Rusko neprovedlo koordinovanou vlivovou operaci a sdílel tyto závěry s Evropskou komisí i rumunskými úřady. Žádná strana je nezveřejnila. Volby v členské zemi EU byly zrušeny a nástroje DSA přitom sehrály aktivní roli.

Před českými parlamentními volbami... Ještě přece jenom k těm rumunským. Tady se pořádal velký seminář. Pořádal ho Jan Bartošek, já jsem se ho účastnil. Tam bezesporu došlo k nějaké manipulaci s veřejným míněním, v Rumunsku, ale v podstatě se dodnes neví, kdo to byl. S největší pravděpodobností to byly vnitropolitické rumunské síly. Ty zahraniční vlivy - jediný, který byl potvrzený, opravdu potvrzený svědecky, byl ten francouzský. To jenom na okraj k tomu, co se prostě děje a jak je důležité v souvislosti s DSA vést veřejnou debatu a nějakým způsobem se spolu normálně bavit. Ta situace není černá ani bílá.

Před českými parlamentními volbami v říjnu 2025 byl aktivován stejný systém, ten Rapid Response System. Jeho aktivaci přitom veřejně neoznámil ČTÚ ani žádná jiná instituce. Potvrdila ji až organizace Demagog na dotaz novináře. Právě Demagog, GLOBSEC a Seznam, jsou signatáři kodexu proti dezinformacím, který byl v únoru 2025 integrován do právního rámce DSA. Podílejí se tak na definování toho, co je dezinformace a dodržování tohoto kodexu slouží jako měřítko, podle kterého Komise posuzuje, zda platformy plní či neplní své zákonné povinnosti.

Myslím, že mnozí z vás znáte výroky J. D. Vance o boji s dezinformacemi nebo Marca Rubia, že boj s dezinformací je krycí jméno pro cenzuru a cenzurní zásahy. Doufám, že budeme mít prostor o tomto nařízení hovořit na výborech, kde přece jenom ty kamery a reflektory nesvítí tolik. Mám tu zkušenost, že ještě jsme schopni spolu vést nějaký normální dialog.

No, a konečně šestý bod, o kterém jsem chtěl mluvit, zajímavost, důležitý fakt. Polský prezident vetoval implementaci DSA v lednu 2026 s odůvodněním, že v praxi znamená administrativní cenzuru a připomíná Ministerstvo pravdy z Orwellova románu 1984. Konkrétně řekl: "Stát má garantovat svobodu, nikoliv omezovat. Nejúčinnější formou odepření svobody není zákaz projevu, ale vnucování jediné přijatelné verze reality. Pokud vláda rozhodne o tom, co je pravda a co dezinformace, kdo může mluvit a kdo ne, svoboda krok za krokem zmizí."

Polsko přitom Komise žaluje u Soudního dvora EU již od května 2025 za neplnění DSA a hrozí mu pokuta až 9,5 milionu EUR. My chceme proto jít nějakým inteligentním způsobem, inteligentní cestou a budu rád, když budu mít inteligentní politické oponenty a najdeme nějaké inteligentní řešení celé situace.

Na závěr svého vystoupení mi dovolte použít ne má slova, ale slova celé řady významných evropských i světových osobností - psychologů, profesorů, bývalých politiků, právníků. Ti všichni se podepsali pod otevřený dopis Evropské komisi. Za nás to podepsala Klára Dostálová, Ondřej Knotek. Vím, že to podepsal třeba i známý publicista Daniel Kaiser a mnoho dalších. Je to naléhavá výzva k důkladnému a transparentnímu přezkumu Aktu o digitálních službách, včetně posouzení ochrany svobody projevu, z 9. října 2025. To znamená, krátce předtím, než tento návrh byl ještě minulou vládou předložen do Poslanecké sněmovny.

Ten dopis zní: "Vážené dámy, vážení pánové, obracíme se na vás jako představitelé organizací působících v EU a podporovatelé svobody projevu, spojeni závazkem k veřejnému zájmu, demokratickým hodnotám a základním principům zakotveným v Listině základních práv Evropské unie. V duchu konstruktivního dialogu bychom rádi vyjádřili zásadní obavy z Nařízení o digitálních službách - DSA - zejména z jeho dopadů na svobodu projevu. V době globální nestability poznamenané konflikty, nerovnostmi a zrychlující se digitalizací je svoboda projevu zásadní podmínkou zachování otevřené a demokratické společnosti.

Možnost občanů svobodně vyjadřovat názory, zpochybňovat převládající narativy a účastnit se veřejné debaty není luxusem, ale nutností. Svoboda projevu je pilířem demokratické společnosti. Otevřená výměna názorů i těch, které vyvolávají spory, umožňuje společnosti se vyvíjet a zajišťuje, aby veřejní představitelé nesli odpovědnost za své činy. Přesto napříč Evropskou unií i mimo ni pozorujeme zužování prostoru pro občanskou debatu. Každý týden přicházejí nové zprávy o jednotlivcích čelících cenzuře či sankcím za projevy, které se odchylují od převládajícího názoru. Ať už jde o finskou poslankyni Päivi Räsänen nebo britského veterána Adama Smith-Connora.

V době, kdy se většina veřejné diskuse odehrává on-line, Akt o digitálních službách tyto obavy ještě více prohlubuje. Ačkoliv komise tvrdí, že DSA posiluje právní jistotu a demokratickou kontrolu, jeho současné nastavení může ve skutečnosti svobodu projevu oslabit. Nařízení DSA zavádí rozsáhlé mechanismy, které umožňují institucím i soukromým subjektům označovat obsah, jenž považují za nezákonný, přičemž tento pojem je vymezen velmi široce a zahrnuje veškerý obsah, který není v souladu s právem EU či členských států. To vytváří situaci, kdy může být zpětně postihován obsah, který byl v době zveřejnění legální, a to na základě proměnlivých právních standardů napříč 27 členskými zeměmi EU.

Rádi bychom zdůraznili, že existuje široká shoda na tom, že určité formy projevu, jako je dětská pornografie, podněcování k terorismu a další, musí být zakázány. DSA však jde mnohem dál. Buduje celoevropskou cenzurní infrastrukturu s vágně definovanými hranicemi a s potenciálem potlačovat legitimní demokratickou diskusi. To vyvolává několik závažných obav:

Za prvé, Evropa míří ke dnu ve svobodě projevu. Široká definice nezákonného obsahu umožňuje, aby nejpřísnější národní standard v jednom členském státě mohl být fakticky uplatňován napříč celou Unií - a potenciálně samozřejmě i globálně - čímž se de facto stanoví nejnižší společný jmenovatel svobody projevu.

Za druhé. Přeshraniční a globální odstraňování obsahu. Široká definice pojmu nezákonný obsah v nařízení DSA v kombinaci s dosavadní judikaturou Soudního dvora Evropské unie otevírá dveře celosvětovým příkazům k odstranění obsahu, například v případě  Glawischnig-Piesczek - já doufám, že to říkám dobře - soudní dvůr umožnil, aby povinnost odstranit obsah platila i mimo hranice jednoho členského státu EU, zatímco v případě Google potvrdil, že příkazy k odstranění obsahu mohou mít dokonce celosvětový dopad. Tyto skutečnosti vzbuzují obavy také ve Spojených státech. Výbor pro soudnictví Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických ve svém dopisu eurokomisařce Henně Virkkunen varoval, že DSA, přestože se formálně vztahuje pouze na projev uvnitř EU, by mohl omezovat i ústavně chráněnou svobodu projevu Američanů. Ačkoliv se DSA formálně vztahuje pouze na projevy v rámci EU, jeho současné znění může omezit nebo potlačit ústavně chráněný projev občanů Spojených států. Společnostem, které podle bruselských úředníků dostatečně necenzurují klamavý nebo zavádějící obsah, hrozí pokuty až do výše 6 procent celosvětového obratu, což by pro mnohé americké firmy znamenalo miliardové sankce. Protože většina sociálních platforem uplatňuje jednotná pravidla moderování obsahu po celém světě, mohou restriktivní zákony jako DSA fakticky vytvořit globální standard cenzury.

Za třetí. Neslučitelnost s ochranou svobody projevu. Nařízení DSA může v rozporu s dlouhodobě uznávanými zásadami ochrany svobody projevu zakotvenými v čl. 11 Listiny základních práv Evropské unie, čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a čl. 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Tyto právní nástroje vyžadují, aby každé omezení projevu bylo zákonné, nezbytné, přiměřené a předvídatelné. DSA však v praxi umožňuje zásahy do projevu na základě vágních kategorií, jako jsou dezinformace, nenávistné projevy, zneužívání informací, integrita informací či manipulace s informacemi, přičemž mnohé z těchto pojmů nemají jasnou právní definici, ani ustálený právní výklad.

Za čtvrté. Delegování cenzury na neodpovědné subjekty. Nařízení DSA svěřuje rozhodovací pravomoci takzvaným důvěryhodným oznamovatelům, trusted flaggers, subjektům, které často působí netransparentně, bez demokratického dohledu a odpovědnosti. Tyto organizace mohou jednat podle vlastních politických nebo ideologických zájmů, čímž dále oslabují důvěru veřejnosti v nestrannost a férovost digitálního projevu.

Za páté. Netransparentní přezkumný proces. Znepokojení vyvolává také způsob, jakým Komise v současnosti provádí hodnocení dopadů DSA. Z odpovědi Komise na písemnou otázku Evropského parlamentu vyplývá, že přezkum je založen na neveřejných dotaznících, které byly zaslány nezveřejněným nepřiznaným respondentům. Tento postup postrádá otevřenost a přezkoumatelnost, čímž oslabuje samotnou demokratickou legitimitu, kterou má DSA podle svých zastánců posilovat.

S ohledem na výše uvedené obavy a v souladu s čl. 91 nařízení DSA, který Komisi ukládá provést formální přezkum nejpozději do 17. listopadu, vyzýváme my, níže podepsaní, Evropskou komisi, aby:

1. provedla komplexní a inkluzivní konzultaci s nezávislými odborníky ke svobodě projevu, ústavnímu právu a digitálnímu právu před listopadovým přezkumem a umožnila veřejnosti zasílat připomínky;

2. zveřejnila seznam nevládních organizací, zástupců občanské společnosti a partnerských subjektů zapojených do přezkumu, včetně kritérií a metodiky jejich výběru;

3. zajistila důkladnou právní analýzu slučitelnosti DSA s ochranou základních práv, zejména podle čl. 11 Listiny základních práv EU, čl. 10 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 19 o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech.

Evropská unie se dlouhodobě prezentuje jako maják demokracie, lidských práv a právního státu. Práva zakotvená v listinách a mezinárodních úmluvách však musí být chráněna nejen na papíře, ale i v konkrétních právních předpisech a jejich uplatňování v praxi. Pouze poctivým a kritickým přezkumem může Evropská unie zajistit, aby její digitální politika zůstala v souladu s těmi lidskoprávními principy, které se sama zavázala hájit.

Konec dopisu. Já vám děkuji za pozornost. Doufám, že v dalším legislativním procesu bude zohledněna aktuální situace a debata v Evropské unii i s našimi partnery za oceánem. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní se přihlásili dva kolegové, respektive kolegyně s faktickou poznámkou. První vystoupí paní kolegyně Ferčíková Konečná Irena. Tak ji poprosím, aby vystoupila v rámci faktické poznámky. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty. Připraví se paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Děkuju za slovo a já budu tedy reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na pana Vondráčka. Chtěla bych říct, že všechny tyhle údaje, které jste citoval a měl jste k dispozici, jste měl k dispozici jen díky DSA a díky reportu o transparentnosti, které tyhlety platformy musí předkládat.

Chci ještě říct, že odvolání vůči mazání máme také díky DSA. A jak už jsem zmínila, ve většině případů jde o algoritmické mazání, které není na podnět nějakého trusted flagger, ale jde na podnět samotných algoritmů. Dokud nebudeme mít DSA, tak především, a to, prosím vězme, nejsou chráněni uživatelé, naši čeští občané a občanky. Minulý týden nebo respektive minulý víkend nebo předminulý víkend smazala Meta účty Page Not Found. Pro malou redakci, jako je Page Not Found, tohle může mít absolutně fatální důsledky. Díky tomu, že tady nemáme DSA, nemáme tady systém ochrany našich členů, ale i podnikatelů a podnikatelek a žurnalistek a žurnalistů, a není možné mimosoudně vymáhat důvody pro smazání.

Chtěla bych také ještě říct, a je opravdu škoda, že pan Vondráček neposlouchá, prostřednictvím pana předsedajícího, že co se týká ovlivňování voleb, jde o velmi, velmi vážné osočení, nicméně ten důvod nebo to, v co já doufám, je, a správně jste tady citoval, že máme tady poměrně robustní ochranu našich lidských práv, včetně svobody projevu. A chci říct, že svoboda projevu nebo svoboda slova má dva aspekty, to jest svoboda šířit informace a také svoboda (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) informace získávat. Přihlásím se na další. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Langšádlová s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já navážu přímo na paní kolegyni - a také svoboda nebýt vystaven dezinformacím. Protože bohužel pan kolega Vondráček odešel, ale před pár lety, a není to tak dlouho, bylo to už po anexi Krymu, svoboda Vondráček nám jezdil do Moskvy jako předseda Sněmovny. A já jsem tehdy na to velmi intenzivně a opakovaně upozorňovala, že Rusko se k nám dlouhodobě chová nepřátelsky, a k tomu nepřátelskému chování, tak jak se můžete dočíst nejenom v evropských dokumentech naší bezpečnostní a zpravodajské komunity, patří také vlivové operace. A mezi ty vlivové operace patří šíření dezinformací. A tak prosím, hleďme také na to, co budeme dělat pro to, aby čeští občané nebyly vystaveni těmto vlivovým operacím. Já bych si hrozně přála, aby to opravdu bylo jenom v rovině, že my máme svobodu slova, a máme ji a vždycky za ni budeme bojovat, ale současně musíme dělat všechno pro to, aby naše společnost byla odolnější vůči těmto vlivovým operacím. Já ještě vystoupím, ale opravdu si buďme vědomi těch rizik a toho, čemu naše země a ostatní evropské země v tuto chvíli čelí. Prosím, ano, svoboda slova, ale současně budovat společnost, která bude odolná vůči vlivovým operacím nepřátelských států. Děkuji vám. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Mádlová, připraví se pan poslanec Rajchl. Tak prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, já budu reagovat na své dvě předřečnice. Kvůli tomu jsem se přihlásila, protože si myslím, že jsme se ne úplně dobře poslouchaly. Já si myslím, že ta diskuse tady by měla být vedená ve věcné rovině a nikoliv v osobních invektivách. Kam jste se, vážené kolegyně, uchylovaly.

Já si myslím, že pan kolega Vondráček to řekl jasně. Upozorňoval tady na některé věci, o kterých zatím nevíme. Co je to systémové riziko? Já se vás na to ptám, jestli byste to mohli definovat, co je škodlivý obsah? Prosím o odpověď, o vaši definici, co je tedy škodlivým obsahem? Protože já to mohu vnímat jinak, než to vnímáte vy, paní kolegyně. To znamená, že opravdu definice těchto pojmů, než začnu někde někoho obviňovat, mazat mu příspěvky, je podle mě hrozně důležitá a právníci, kteří jsou renomovaní na tuto problematiku, tak říkají, že je opravdu velký problém definovat po právní stránce dezinformaci. Ale vystoupí tady po mně právník, takže ten k tomu bude mít určitě fundovanou poznámku.

A co se týče voleb, tak všechno je to tady na takové jako dojmologii. To znamená, že ten kodex chování o dezinformacích z roku 2022 tam samozřejmě píše o tom, že bude fajn, že se budou dezinformace zkoumat, že bude nějaká pracovní skupina, která bude prozkoumávat dezinformace, jestli náhodou nebudou škodit lidem. Ale, prosím vás, opravdu chceme vždycky dělat z lidí hlupáky, nemáme také nárok na svůj právní názor. Jiná věc je výchova samozřejmě ke kritickému zhodnocení různých informací, ta by měla začínat ve škole, v tom s vámi souhlasím. Ale proboha, nedělejme z občanů ovce, nedělejme z nich hlupáky, že nejsou schopni vyhodnotit informace. A samozřejmě právo na názor má každý z nás. Takže ctěme ústavu a nechme svobodu projevu v maximální míře. A to, co by mělo být regulované, tak to již dnes v zákoně je. A já jsem stejného názoru, že Evropská unie si skutečně osobuje právo zasahovat do svobody projevu, protože tím, že vzniká celá řada dalších kodexů včetně....

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně ....

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tak nyní vystoupí pan poslanec Rajchl. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji mockrát. Já bych to zase vrátil skutečně do té věcné roviny, ať se neposouváme do těch emocionálních nějakých výměn.

Víte, ten pakt obsahuje samozřejmě pozitivní věci, o tom asi není sporu. Myslím, že se tady všichni shodneme na tom, že ochrana dětí je zájmem asi nás všech. Ale pak se prostě přesně dostáváme do těchto debat a já, když tady slyším od paní kolegyně, že je tady nějaké právo na to, nebýt vystaven dezinformacím, tak nezlobte se na mne, ale myslím si, že já docela českou legislativu znám a nic takového jsem tam nikdy nenašel - nějaké právo být, nebýt vystaven dezinformacím. Co to je dezinformace? Co to je?

Víte, já mám čerstvou zkušenost, já jsem dělal tady covidový seminář a paní Ciroková ze Seznamu zpráv označila e- tvrzení, že ten virus byl uměle vytvořen v laboratoři ve Wuchanu, za proruskou dezinformaci, která podlamuje důvěru v naše instituce a narušuje jednotnost naší společnosti.

Je zajímavé, že tu samou informaci už v dubnu 2020 publikoval web iDNES. Cz, když citoval nositele Nobelovy ceny Lika Montaniera, jenž dostal Nobelovu cenu za objev viru HIV, jednoho z nejuznávanějších odborníků na toto téma vůbec na světě. Takže když to na iDNESu cz, napíší a citují Lika Montaniera, tak je to v pořádku, když to řekne Rajchl, tak je to proruská dezinformace. Naprosto totožné tvrzení. A to je právě to, co ten DSA, ten pakt, může přinést velmi negativního.

A já tady jenom doplním v tom zbývajícím čase, který mám, jenom faktické informace. Za prvé, Evropská unie, Evropská komise, už vyhrožovala Elonu Muskovi, když chtěl dělat rozhovor s Donaldem Trumpem, že udělí pokutu a že využije DSA. A za druhé US House Judiciary Committee ve své Zprávě v dubnu letošního roku,

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: 2 minuty

 

Poslanec Jindřich Rajchl: pardon únoru letošního roku, řekl, že v osmi zemích Evropské unie byly ovlivněny volby přes DSA.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Prosím, respektujme to. Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Ferčíková Konečná, připraví se paní kolegyně Langšádlová k faktické poznámce.

Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Tak děkuji. Já mám dva body velice rychle. Když se bavíme o cenzuře, podívejte se na Report nebo na stránky Electronic Frontier Foundation. Je to organizace, která je v USA, která se zabývá nesmírnou a naprosto bezprecedentní cenzurou v USA, zejména co se týká informace o reprodukčním zdraví žen. Je to úplně bezprecedentní, tato cenzura. A tahle ta cenzura se samozřejmě propisuje enormním způsobem k nám do Evropy, kdy mizí účty, které se zabývají sexuálním a reprodukčním zdravím žen a dívek. Příkladem je třeba kampaň My Voice, My Choice, která byla několikrát opakovaně zabanovaná ze stran amerických technologických firem. A to je první věc.

Druhá věc je, pakliže se bavíme o cenzuře a svobodě projevu, já jsem chtěla říct, že ta má dva komponenty - to je informace šířit a informace dostávat.

Můžeme se opravdu bavit o tom, kdo má tady tahleta práva. Podle mne je máme my jako lidi. Nemají chatboti a trollí farmy. Při vší úctě. Geolokační analýza, která byla spuštěná na konci listopadu loňského roku ohledně účtů na MET, které propagovaly MAGA, zjistila, že převážná část těchto účtů vůbec nemá sídlo v USA, ale v Bangladéši, v Nigérii, ve východní Evropě. A byly to falešné účty, které nemají svobodu projevu, protože se nejedná o lidi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Langšádlová jako poslední přihlášená s faktickou poznámkou. Zatím ne, tak už tomu tak není. Tak, paní poslankyně, děkuji.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Já jsem opravdu chtěla jenom upozornit na to, že Česká republika čelí i vlivovým operacím, které jsou nepřátelské a že při té diskusi si toho máme být vědomi.

Druhá věc je v působení sociálních sítí platforem, jejich ekonomické zájmy. Přece všichni víme, že tam jsou velké ekonomické zájmy a že například ty algoritmy fungují velmi nerovnovážně, že negativní zprávy se rozšiřují podstatně rychleji, dynamičtěji než ostatní zprávy. Zkrátka my jsme vystaveni něčemu, na co jako lidé nejsme úplně dobře připraveni a je dobře, abychom vlastně i o těchto rizicích spolu tady mluvili. Já si myslím, že to je správné a že je to správné právě i v případě projednávání tohoto zákona, protože přece asi všichni chceme, aby si čeští občané, občané dalších zemí rozhodovali o těch otázkách samostatně, bez vlivu právě třeba nepřátelské cizí moci.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. A nyní ještě pan poslanec Reichl vystoupí s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji mockrát a jenom doplním to, co jsem nedokončil minule. Prosím. Skutečně nastudujme si společně ten Report US House Judiciari Committee, něco jako výbor pro spravedlnost, která říká, že v osmi členských zemích Evropské unie byl DSA zneužit k ovlivňování voleb ze strany Evropské komise. Jednou z těch zemí bylo Slovensko. Takže opravdu to není něco, kde bychom byli jaksi mimo nějakou bublinu nebo že bychom byli chráněni. DSA zatím nepřinesl méně cenzury. To znamená, že situace, kdy nějaké odvolávání ..... ono to zní všechno moc hezky, ale zatím, co jsem si tak všiml, tak přinesl více cenzury než méně cenzury.

Víte, kdy bylo nejvíce cenzury, to co už tady bylo zmíněno mými předřečníky, kde bylo nejvíce cenzury ze strany těch platforem? V době covidu. S přehledem. Tam se mazaly účty, mazaly se posty, a to od odborníků, jako je John Pionadis, jako Gillbatta Chalia a další, prostě profesoři University of Stanford. Na základě toho je dneska Pfizer žalován, dokonce v pěti státech Spojených států amerických, vede to nejvíce stát Kansas, kde prostě je žalováno to, že se Pfizer spolčil s těmi platformami za účelem cenzury tohoto obsahu.

Takže kdyby ten DSA přinesl méně té cenzury, protože já souhlasím tady s paní kolegyní a vždycky upozorňuji na to, že ta svoboda projevu má dvě strany mince, tedy právo projevy šířit i právo informace vyhledávat bez ohledu na naše hranice. Tak já bych byl za to strašně rád. Ale zatím musím říci, že DSA přináší více cenzury, nikoliv méně cenzury. A opravdu nechci, aby tady o tom, co je dezinformace, o co ne, rozhodoval demagog nebo pan Semper. To tedy rozhodně nechci, ale jenom ještě, když mám těch 13 vteřin, diskutovat o tom budu s vámi velmi rád, paní kolegyně, protože vím, že ty informace máte.

 

 

 

 

Znovu říkám, já jsem připraven k věcné diskusi. Ale prosím nedělejme to na bázi toho, že všechno je perfektní, nebo všechno je hrozně špatně. A pojďme o tom věcně diskutovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí paní poslankyně Ferčíková Konečná. Tak prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Já teď jenom velice stručně zareaguju. Samozřejmě demokracie, svoboda projevu a všechny tady tyhlety hodnoty a práva, která máme, jsou naprosto pro mě zásadní. A chci říct jenom na úkor toho, co říkáte o reportu, který naznačuje na zneužití DSA pro volby, já bych teď zase zmínila jinou věc, a to, když v USA vyhrál volby Donald Trump, tak Elon Musk zcela nepokrytě řekl, že tyhlety volby vyhrál díky němu a jeho platformě X.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní pan poslanec Rajchl. Tak prosím.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, ano, to řekl a měl naprostou pravdu, protože Elon Musk zrušil cenzuru na Twitteru. To byl právě ten problém, kdy bylo dokonce při mnoha slyšeních v Senátu v Americe - Twitter i Facebook nebo respektive zástupci společnosti Meta přiznali cenzuru obsahu, který prostě byl dokonce iniciován administrativou Joea Bidena. Oni to přiznali. To znamená, tím, že to Elon Musk vyhrál, on to vyhrál proto, že v podstatě Twitter otevřel a že řekl: tak a teď je tady prostě free speech, teď už se tady můžeme bavit naprosto otevřeně.

Takže já za sebe říkám, prostě jsou tam věci, které jsou skutečně velmi snadno zneužitelné, které jsou velmi nebezpečné pro budoucnost naší demokracie. A třeba když se bavíme, a rád se s vámi o tom pobavím, protože s tím mám velké zkušenosti, každý, kdo tvrdí, že má nějakou externí geolokační analýzu ohledně účtu Meta, tak vám lže, protože nic takového neexistuje. Meta neposkytuje informace třetím platformám, třetím programům a všechny ty programy jsou scam. Je to lež. Takže právě to jsou ty všechny věci, které musíme zdebatovat, vyhodnotit a já znovu říkám, protože vím, že jste o tom velmi dobře informovaná, tak mně vůbec nevadí, že máte jinou pozici, než mám já. Ale budu se s vámi o tom velmi rád bavit. Pokud o to budete mít zájem, rád si to s vámi vydiskutuju. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka a vracíme se k rozpravě, do které je přihlášena paní poslankyně Sedláčková... (K řečnickému pultíku přichází poslanec Nacher.) ...a pravda, přednostní právo, pan místopředseda Nacher. Tak prosím.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem vám tam nechal papír právě s přednostním právem. Já budu stručný.

Dámy a pánové, také bych k tomu řekl pár slov. Myslím si, že možná asi obsáhlejší budeme potom ve druhém nebo ve třetím čtení, když se budeme bavit o nějakých pozměňovacích návrzích. Já bych také to DSA rozdělil na dvě části, na dvě poloviny bych řekl, tu jednu takovou tu užitečnou, nazýváme to ochranou spotřebitele. To je moje srdeční jako záležitost, ty podvodné e-shopy, inzeráty podvodné. Teď jsem zrovna řešil, teď mi zrovna pán psal, jak reagoval na podvodný inzerát na jedné ze sociálních sítí, která řekla, ať investuje 6 000 do akcií ČEZu, za půl roku že tam má 20 000 dolarů, ale že musí poslat 200 000. On je poslal, a přišlo mu to divný, až když měl poslat dalších 150 000. Tak mi psal, co s tím. Prostě tohleto je všudypřítomné a tady je pravda, že s tím je potřeba něco dělat.

Otázka je, a tady dopředu říkám spotřebitelům, že nikdy žádný nástroj nebude stoprocentní. To je potřeba si prostě říct, že ti lidé mají být obezřetní. To jako nepochybně. To znamená, všechny ty věci, ochrana dětí, o tom často mluví naše předsedkyně Táňa Malá, ten boj s tím zneužíváním umělé inteligence a podobně, to je ta polovina, s kterou já naprosto souhlasím. A pak je tam ta druhá polovina, která jakoby bojuje s těmi dezinformacemi, já to nazývám, a vy víte, konzistentně i v minulém volebním období často, s nepohodlnými informacemi a tam já upřímně říkám, že tam s tím mám problém. A mám s tím problém konzistentně od začátku. Účastnil jsem se několika kulatých, hranatých a jakýchkoliv stolů. Koneckonců kolegyně, která bude vystupovat po mně, Gabriela Sedláčková, tak jich spoustu z nich také organizovala, takže asi určitě bude ve větším detailu. A tam já jako opravdu s tím problém mám. Já nebudu hlasovat pro zamítnutí, ale budu rád, když v tom druhém čtení tam prostě dáme nějaké pozměňovací návrhy, které aspoň minimalizují to, aby tady byl náznak nějaké cenzury.

Zejména bych se zaměřil na ty důvěryhodné oznamovatele. To je věc, která mi tam vadí. Kdo bude oním subjektem, kdo bude mít ten pouvoir říct, tohle je potřeba smazat, tohleto tam necháme. Budou to ty organizace, které tady četl Radek Vondráček? Nebo to bude někdo jiný? Tohleto za mě, má určitá, za mě říkám, má určitá rizika. Proč? Protože potom, když se podíváte, tak ty věci, které by nakonec z těch sociálních sítí měly zmizet, tak tam zůstávají. Často je to třeba hate speech například, útoky. Věci, které by vadily mimo ten on-line prostor a najednou v tom on-line prostoru jsou ponechány. A najednou zmizí řekněme obsahové věci, názorové věci jenom proto, že jsou prostě nepohodlné. A někdo řekne, to už má znak dezinformace třeba, tak to dám pryč. No, ale to není boj s dezinformacemi, to je boj s nepohodlnou informací, která by neměla být na těch sociálních sítích a v tom veřejném prostoru. Takže já určitě bych chtěl, abychom se zaměřili na ty důvěryhodné oznamovatele. A není to podle mě jediná změna, kterou si to zaslouží.

Abych dodržel slib, že budu stručný, poslední dvě krátké poznámky. Za prvé já si myslím, že i každý z nás může jít příkladem. Já jsem se třeba tady dohodl s nějakými vývojáři, kteří přišli s nějakým systémem, prý to máte nějací poslanci také. Mám pocit, že se to jmenuje TrollWall nebo něco takového, které vám automaticky zneviditelní například vulgární příspěvky. Že my sami můžeme jít (příkladem) - není to boj s dezinformacemi, to jsem řekl, že s tím mám problém, kdo to určí, ale třeba je to právě boj s tím hate speech. Takže já to teďka zkouším jako na Facebooku, že to dává pryč ty vulgární příspěvky, ať už jsou namířené proti komukoliv. To je právě to, že tyhlety automaty zase umí udělat to, že jaksi nezohledňují to, že když je to proti mému soupeři, tak to tam nechám, že jo, a když je ta vulgarita proti mně, tak to smažu. Takže jinými slovy, tím jsem chtěl říct, že už dneska nějaké systémy jsou a když každý z nás půjde příkladem a dá si to na ty sociální sítě tam, kde to jde a kde to funguje, tak sám může kultivovat to prostředí. To takhle je. Já to zkouším, mám to tam týden. Uvidím. Můžu si zvolit i klíčová slova, která by tam neměla být a v té chvíli se zneviditelní ten příspěvek.

Tak a tím se dostávám k té druhé poznámce a poslední, slibuju, a to je na Ivana Bartoše, který tady hovořil o tom, kdo jak banuje nebo nebanuje. A já už jsem si to napsal nahoře, když jsem předsedal, že bych mu chtěl říct - Ivan je tady - prostřednictvím pana předsedajícího, že je fakt jako velký rozdíl v tom, že když člověk si vytváří nějaká pravidla na své stránce a tam někoho zabanuje z jakéhokoliv důvodu, já to třeba dělám a přiznám se k tomu, když je někdo vulgární, používá body shaming, opakovaně tam jede whataboutismus a podobně. A něco jiného je, když mě někdo zabanuje jakoby zvnějšku jako třetí, jestli si rozumíme, na mém profilu, něco mi tam smaže. To jsou dvě úplně odlišné věci. Prosím, nedávejme to jako k sobě. Když já si na své stránce někoho zabanuju, tak je to na mém profilu. Když mně to někdo udělá jakoby ze třetí strany a smaže mi něco na mém profilu, tak je to přece úplně něco jiného. Já nevím jaký příměr tady dát. Berme to tak, že ty naše stránky jsou něco jako naše domácí prostředí. Tak je na mně, koho si pozvu k sobě domů. Ale určitě bych byl nerad, aby mi třeba támhle kolega, který teďka dává pozor, kolega Vojtěch Munzar, vaším prostřednictvím, určoval, koho já si tam mám pozvat a případně mi to zakazoval. Protože on se na mě tak hezky směje, tak jsem ho takhle vzal do hry. Takže to jsou dvě úplně odlišné věci. Tak jsem chtěl poprosit, jenom Ivanovi Bartošovi vaším prostřednictvím tohleto říct, že jakoby v tomhletom to nespojovat.

Tak tolik za mě k DSA a k rozdělení těch dvou noh; ta spotřebitelská, ta ochrana proti těm podvodům a šmejdům, a to, čemu já říkám, kde může být to nebezpečí pronásledování lidí s nepohodlnými názory. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Bartoše.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuju za slovo, já jenom budu reagovat na pana poslance Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem historicky, než začal fenomén trollích farem a to, že někam prostě pošlete tabulku, zaplatíte 10 dolarů a chcete, aby na tom a tom profilu se vygenerovalo tolik a tolik negativních příspěvků, tak jsem byl k moderaci svých sociálních sítí řekněme velmi zdrženlivý. Třeba prvních 10 let mé existenci na sociální síti Facebook. A pak vlastně začaly fungovat tyhlety různé farmy a tohleto nahánění. A taky, pokud je někdo vulgární, dělá body shaming, píše tam nesmysly, je to whataboutismus, je to prokazatelně vygenerovaná věc. Někdo má 10 přátel a 70 000 příspěvků a podobně, tak samozřejmě si moderuju své sociální sítě, ale na druhou stranu jako nevyřvávám do světa, že každý má právo říkat svůj názor, protože ty v tomto způsobu u zrovna Tomia Okamury a pana Vávry, tak tam prostě ten nepohodlný názor bývá jako, tak buďto jsem ochránci demokracie a jdu se svým názorem do toho veřejného prostoru a chci tu konfrontaci. Anebo prostě, jo? Jako. A já třeba reaguju u některých i kolegů na sociálních sítích, jsem rád, že mě nebanují, jo, ale prostě reaguji na něco, kde jsem konfrontován, nemusí, tam být ani označen, ale prostě, když se to týká mne, někdo o mně píše, tak tam jdu jako zareagovat, jo.

A zrovna tihleti hrdinové moderní doby, což pan Vávra jako evidentně je, a ten, kdo spravuje Tomiův, účet pana Tomia Okamury pravděpodobně taky, tak oni jako vyvolají konfrontaci a vy si tam jdete teda, protože jste tím nějakým způsobem poškozen, ten člověk hovoří ve veřejném prostoru, tak tam jdete reagovat a v tu chvíli jste zabanován. A to si myslím, to já třeba na svém profilu nedělám. Mně tam občas někdo vletí i třeba z opačného spektra a tak můžeme se tam klidně zhádat, nesouhlasíme spolu, ale jako když do někoho šiju v onlinu, tak bych měl být takový hrdina, že jako vezmu, vezmu tu věc zpátky. A zrovna tyhlety profily jsou typické tím, že nesouhlasný názor, tak ať nemluví o svobodě slova, když neustojí vlastní konfrontaci s názorem.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Došlo k výměně, tak než dám dvě minuty panu poslanci Rajchlovi, máme zde dvě omluvy. Pan poslanec Libor Hoppe od 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Petr Sokol od 17 do 18.30 z osobních důvodů. A nyní vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuju mockrát. Já už nechci zdržovat, protože se těším na vystoupení paní kolegyně Sedláčkové, která k tomu určitě má spoustu co říct. Ale jenom navážu na kolegu Nachera, na to, co se tady rozvíjelo. Já totiž tenhleten příklad jsem používal dokonce i ve svých přednáškách na různých akademických půdách. Prostě ten rozdíl mezi tím, že někdo banuje na svém vlastním profilu a mezi nějakým jaksi claimem nebo tvrzením, že tím omezuje svobodu slova, je prostě v tom, že jde o nepochopení toho on-line prostoru. Ten on-line prostor má velmi podobné ukazatele nebo velmi podobné znaky jako offline prostor. To znamená, když někdo jako chce říct, že Rajchl je idiot, tak určitě má právo to říct ve svém obýváku, určitě to má právo říct na náměstí, ale nikdo mě nemůže nutit, abych ho pustil, aby mi to říkal u mě doma, v obýváku.

A v tom on-line prostoru je to úplně to samé. Pokud si to někdo myslí, ať si to napíše na svoji stránku, ať si to napíše na všechna možná fóra, která zde existují, ale rozhodně mě nikdo nemůže nutit, aby mě někdo prostě vulgárně napadal na mé vlastní stránce. Proto já jsem třeba kolegu Bartoše tam vítám rád u sebe na stránce, když tam diskutuje, protože to je vždycky zajímavé, hezky to rozproudí tam diskusi, nemám důvod ho ho banovat. Ale když tam prostě někdo bude psát nějaké urážky nebo prostě výkřiky, nesmysly, no, tak prostě já si ten prostor tímhle tím způsobem zaneřaďovat nenechám.

Takže z mého pohledu ten on-line prostor je velmi podobný k tomu offline prostoru. Pokud si chcete říkat, co chcete, říkejte si to na svojí stránce, říkejte si to na veřejných stránkách, ale nikdo nemůže být nucen k tomu, aby strpěl tyto urážky na své vlastní stránce. Je to stejné jako v tom ofline prostoru. Nikdo mě nemůže nutit, aby mně někdo mohl říct, že jsem idiot v mém vlastním obýváku. Takhle to prostě nefunguje. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A nyní tedy paní poslankyně Gabriela Sedláčková, máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Sedláčková: Já moc děkuju za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se přiznám, že bych tady mohla reagovat faktickými na spoustu mých předřečníků, ale cíleně jsem to neudělala, protože si nemyslím, že toto je prostor pro to, abychom to tady takto zdržovali, natahovali a neprojednali ani tento bod, ale ani ty body další. Samozřejmě bych chtěla reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na pana Bartoše, který tady mluvil o mém bývalém kolegovi Danu Vávrovi, který mluvil o tom v uvozovkách banování jeho na sociálních sítích. Mně se líbí, jak každý říká, že panuje všechny haterské, nebo jak se tomu říká, nebo negativní názory, ale když se podíváte na tu jeho stránku a na ty jeho komentáře, tak zjistíte, že jich tam má spoustu, takže asi to nedělá dost. Já bych možná doporučila v tomto si jenom nastudovat, jaký rozdíl mezi freedom to speech versus freedom to reach (?). A můžeme to probírat někdy jindy, třeba na výborech.

Samozřejmě bych mohla reagovat na paní kolegyni Langšádlovou prostřednictvím pana předsedajícího, která mluvila o velmi důležité určitě věci, a to společnosti, která musí být nějakým způsobem odolná vůči dezinformacím. Já s tím samozřejmě souhlasím. Ale rozhodně si nemyslím, že bychom to měli řešit zákazy, ale spíš nějakým vzděláváním té společnosti. Ale to jsou všechno velmi různé debaty, než ta, kterou tady řešíme a posouvali bychom se zase dál a dál, takže já už toto nebudu rozvádět. A klidně si to pak s kolegy můžeme říct třeba v předsálí.

A já se vrátím k tomu tématu, kvůli kterému tady jsme a kvůli kterému já jsem tady už od pátku přihlášená, a to . A to DSA. Digital Services Act, dále budu tedy používat DSA, je samozřejmě, jak víte, nařízení o digitálních službách, tedy právní předpis, který k nám přepadl z Evropské unie, který zvyšuje odpovědnost on-line platforem a sociálních sítí za obsah, má chránit uživatele a bojovat proti nezákonnému obsahu.

A já tady chci říct, možná i vůči opozici, i vůči koalici, že tak to je a já to uznávám. A tak by to mělo být a opravdu zde máme reálné případy a že jich není málo, kde se uživatel nemůže domoct žádné nápravy, i když by na ni měl mít reálný nárok. A to je věc, kterou DSA má a kterou DSA musí řešit. To by měl být důvod, proč ho chceme zavádět, že ano. Ovšem vězte, že s touto, řekněme, technokratickou částí legislativy, možná, jak zmiňoval pan Bartoš, prostřednictvím pana předsedajícího, této části legislativy, která se týká ochrany spotřebitele, tak já souhlasím. A je úplně jedno, která vláda to implementovala. Já tady plně uznávám, že ta minulá, minule tady o tom proběhly debaty, kolik bylo navrženo pozměňováků a tak podobně, kdy tady pan Jurečka, prostřednictvím pana předsedajícího, opravoval svoje předřečníky. Ale nemůžu prostě nezmínit, že vláda ji připravila tak, že v ní ponechala spoustu cenzurních pastí.

Víte, spousta obhájců DSA a pravděpodobně teď, když už na mě koukají u obrazovek, tak je slyším kvílet u obrazovek a vlastně je slyším kvílet zcela správně, kteří říkají, víš, ale možná ty cenzurní pasti nejsou zas tak strašné, když je porovnáváš s tím vším, co DSA přináší. No, možná, ale já je opravdu chápu, že už chtějí oni mít ošetřeny, vlastně chtějí mít ty nástroje, které třeba odhalují podvodný obsah, jak tady o tom mluvila spousta mých předřečníků. A chtějí mít vlastně takový, řekněme tomu reklamační řád směrem ku platformám. A já ho chci taky. I mně je velmi nepříjemné, že nemám kam platformě napsat: Hele, pozor, tady se vůči mně chováš nespravedlivě a já mám nějaký nárok to řešit.

Můžeme si sem postavit váhu, bohužel jsem ji nesehnala, abych ji přinesla s sebou, takovou tu hezkou starou socialistickou, a vážit. Můžeme si na jednu stranu dát jeden kamínek a říci, tohle uživatelům určitě pomůže, protože jim to dá nějakou možnost reklamace. Na druhou stranu dát druhý kamínek a říci, ale pozor, tady ta jedna část, která tam je, ta by mohla vést k cenzuře. A zase další kamínek na tu pravou část a říci tohle ale uživateli pomůže třeba rozpoznat podvodný produkt. A tak dále a tak dále. Takhle bychom tady mohli vážit donekonečna.

Ale víte, co vám řeknu? Mně je úplně fuk, jestli DSA obsahuje na té levé straně 99 procent správných věcí, protože pokud pouze jedno procento z těch správných věcí bude cenzurní kamínek, který umožní České republice, potažmo Evropské komisi, Evropské unii, aby zabránila svobodě slova, do té doby tady já budu vystupovat a hřímat a zasazovat se o to, abychom tento akt nepřijali.

A na obranu mých koaličních partnerů, když tady teď sice nesedí referent Marek Novák, ale já ho vidím tam, na obranu mých koaličních partnerů je třeba říct, že jsme v tom nalezli jasný souhlas a jasnou shodu. A vězte, že tohle nedělám kvůli jakémusi hloupému aktivismu právě proto, že jsem tady třeba čtyři roky prostřednictvím nějaké neziskové společnosti za svobodu slova bojovala. Tohle dělám kvůli čtyřem letům dřiny, kdy jsem DSA studovala, zkoumala, analyzovala, konzultovala s týmem na Ministerstvu průmyslu jeho implementaci. Seděla tady mimochodem v Poslanecké sněmovně, ve Státních aktech, seděla v Senátu u odborných stolů a diskutovala tento akt s právníky, s odborníky, s politiky, s úředníky, kteří DSA měli za úkol implementovat.

 

Vždycky jsem nakonec ale třeba s těmi úředníky mezi spoustou dobrého našla tu jednu jedinou věc, tu cenzurní past, ten jeden pomyslný kamínek, který mě prostě zase vrátil na začátek té věci. A ta věc zní velmi jednoduše, je to pořád omílaná svoboda slova. Věc velmi potřebná ne proto, že přináší jen dobro, protože všichni tady moc dobře víme, že svoboda slova občas přináší i zlo, že slova nejsou vždycky hezká, ale zejména proto, že právě svoboda slova je jediná schopná zlu taky zabránit. Jen se svobodou slova dostanou a mají lidé nějaký nástroj bojovat se zlem, třeba se špatnou vládou například. A tohle je ten důvod, proč sic posouváme DSA v prvním čtení dál, nebo proč to navrhujeme, ale proč ho musíme přepsat a pozměnit. My chceme sice ukázat Evropské komisi signál, že to řešíme a signál všem těm technologickým společnostem, že to řešit musíme a že víme, že to řešit je potřeba. Ale nemůže pro nás, kteří, když si nás občané zvolili, kteří tady sedíme, právě proto, že jsme občanům slíbili, abychom to nějak posunuli, nemůže pro nás být abstraktní přepsat zákon, který přejímáme tak, abychom ty kamínky cenzur a kamínky pochybností naprosto rozmetali. To nemůže. Protože od toho jsme přece tady. My tady nejsme od toho, abychom tady seděli, abychom si tady povídali mezi sebou. Ale jsme tady od toho, abychom třeba na těch výborech a v pracovních skupinách přemýšleli a makali. Makali i za cenu toho, že holt budeme možná muset vyhodit do koše něco, na čem tady třeba úředníci poslední tři, čtyři roky pracovali pravděpodobně dost tvrdě, to jim nikdo neubírá. Ale jejich pro ně nové politické zadání, které tu má od nás zaznít, tak musí znít - musíme to přepsat a přenastavit tak, abychom nebrali našim občanům svobodu slova za žádnou cenu.

A víte co? My už jsme s těmi úředníky seděli. To je možná dobrá zpráva, kterou já tady navazuju, prostřednictvím pana předsedajícího, na referenta Marka Nováka, na kolegu z pracovní skupiny, prostřednictvím předsedajícího, Radka Vondráčka a tak podobně. My už s těmi úředníky seděli a my už jsme se s nimi dohodli a vlastně jsme viděli v tom zákoně, že to půjde určitými pozměňováky prostě přepsat.

Například musíme zamezit tomu, aby roli nahlašovatele, a teď se budu malinko opakovat, protože to už tady říkal Patrik Nacher, prostřednictvím pana předsedajícího, nezískaly aktivistické neziskovky z kterékoliv strany, což, jak se už ukázalo v zahraničí, je v jiných evropských zemí běžná praxe. A já tady nebudu opakovat příklad německé neziskovky vykonávající úlohu důvěryhodného oznamovatele HateAid, což je neziskovka, která byla financovaná německou vládou, která od svého založení obdržela 4,7 milionů eur a tak podobně. Musíme taky zamezit vágním definicím a vágním pojmům, které DSA obsahuje. Nemůžeme DSA ponechat represivní pravomoci bez dostatečné kontroly.

Mimochodem každá velká platforma, a to už tady bylo řečeno, je povinna posílat Evropské komisi report o svých zásazích. My jsme zpracovali souhrn z Facebook DSA Transparency reportu za období leden až červen v roce 2025, který ukazuje obrovský zásah toho smazaného a skrytého obsahu, rychlost zásahu a uvádí mimochodem detailní data o tom, jak platforma reaguje na úřední příkazy, hlášení takzvaných důvěryhodných oznamovatelů. Často se místo mazání uplatňuje takzvaný demotion, tedy snížení dosahu. To znamená, že pokud jste doposud nějakým způsobem spekulovali o takzvaných shadow banech, tak s příchodem DSA budou naší běžnou součástí. Přes 10 milionů příspěvků sice nebylo smazáno, ale uživatelé je prakticky přestali vídat. A zase je to v pořádku, pokud se to bude týkat nelegálního obsahu tak, jak ho máme stanovený v legislativě České republiky. Není to v pořádku, pokud bude tato věc názorového charakteru.

Nebudu tady opakovat už, jak se ukázalo při rumunských prezidentských volbách, že DSA bylo díky systému ovlivňování volební kampaně, Rapid Response System nějakým způsobem ovlivnilo volby v Rumunsku. To bych tady opakovala svoje předřečníky. Nechci už tuto problematiku rozvádět dál, protože vězte, že bych tu mohla o DSA, jeho přínosech a negativech mluvit hodiny.

Ale proč se nyní představila především ona negativa a ne přínosy? Protože o přínosech se píše ve většině médií. O přínosech DSA se na nás obrací, upřímně si řekněme, většina lobbistů. Většina neziskovek se na DSA těší a píší o tom. Většina technologických firem už DSA, a to říkám zcela upřímně a s pokorou, opravdu potřebují. Potřebujeme ho i my, například kvůli ochraně před podvodnými prodeji. Ale jak už jsem řekla, dokud tu bude ležet ten jediný cenzurní kamínek, nikdy nebudu, nepřestanu nahlas negativa vyslovovat a za sebe DSA nepustím dál.

Snad jen na závěr ocituji krátce Nawrockého, který DSA odmítl. A nebojte, nebudu citovat totéž, co tady citoval Radek Vondráček, prostřednictvím pana předsedajícího, a budu citovat něco jiného. A to, že myšlenka jakékoliv cenzury je polské politické kultuře cizí. Existují síly, které usilují o vytvoření centralizovanější Evropské unie a využívají federalizaci jako zástěrku, jíž tento proces zakrývají. Podstatou tohoto procesu je zbavení členských států s výjimkou dvou největších jejich suverenity. Prosazuje se představa, že Evropská unie si může pravomoci svěřovat sama, uplatňuje se nadřazenost suverenity institucí Evropské unie nad suverenitou členských států. Navzdory rozšířenému přesvědčení není Polsko nepřítelem Evropské unie. Je pouze v opozici vůči politickému proudu, který v současné chvíli v Evropské unii dominuje. A myslím si, že v jistých případech bychom měli být touto hlasitou opozicí i my. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A nyní prosím o vystoupení pana poslance Jana Bartoška. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak jsem již avizoval v pátek, tak jsem moc rád, že tento bod je na programu a že ho budeme řešit. Vítám, že stávající koalice ho chce řešit věcně a že se jím chce zabývat.

Těch důvodů, proč DSA přijmout, je několik. Ale pro mě osobně je nejdůležitější, protože jsem se věnoval prevenci a léčbě návykového chování, tak je to ochrana našich dětí a dospívajících na sociálních sítích. Chci skutečně, aby se ta diskuse vedla věcně, oproštěná od ideologických předsudků a hlavně v reálných kontextech algoritmů, které jsou za tím vším. To úplně není, koho si zakážeme na Facebooku, kdo nám nadává nebo ne, ale to podstatné se odehrává v hlubších vrstvách.

Je potřeba říct, že sociální sítě jsou nastaveny predátorsky, poškozují naše děti a dospívající, ale co je ještě horší, tak majitelé těchto sítí se o tom odmítají bavit anebo jakýmkoliv způsobem to upravit, anebo zásadně změnit. A tak se stávají spoluviníky narůstajícího počtu sebepoškozování, úzkostných stavů, sebevražedných tendencí anebo dokonaných sebevražd v důsledku nadužívání sociálních sítí a nastavených algoritmů.

Existují na to průzkumy, dá se to doložit. To, co já považuju za závažné, je, že se bavíme o technologiích většinově, technologiích demokratického světa. Ať už se bavíme například o Facebooku, Instagramu, anebo o šiřitele čínské propagandy, což je TikTok. A je potřeba říct pro kontext, že v současné době probíhá v USA slyšení v Kongresu s majiteli Meta, že jejich algoritmus cíleně podporoval závislost na sociálních sítích. Já osobně jsem velmi zvědavý, jak toto slyšení dopadne. Ale jestliže se to prokáže, tak skutečně máme v rukou silný argument, proč bychom měli mít právo tento algoritmus vidět a ovlivňovat.

Důvod, proč tyto velké společnosti nechtějí se o této věci bavit. Je jednoduchý, protože by jim to snížilo sledovanost a tím pádem by to snížilo prodej reklam. Ale kdybychom skončili u tohohle toho, bylo by to příliš jednoduché a ten problém je mnohem složitější, protože naše chování na sociálních sítích se stalo těženou surovinou. Data se sbírají, na co se díváme, jak dlouho se díváme, na jaká videa, na jaké obrázky, co nás zajímá, kolik tomu věnujeme pozornosti. Současně dost často sdílíme fotky z našeho soukromí, z našich rodin a jsme skutečně těženi jako uranová ruda, protože tyto důkazy o nás potom v okamžiku, když jsou schraňovány, tak slouží k tomu, že se můžou dělat naše psychologické profily a úměrně, tomu se dá zmapovat naše soukromí a když si nedáme pozor, tak se s námi dá potom i velmi úspěšně manipulovat.

Protože ten, kdo to umí, tak z nás dělá Pavlovovy psy. A je to tak, že ten, kdo to umí, tak nám dokáže naservírovat příspěvek, nad kterým zaslintáme anebo vyvalíme oči a vyvolá to v nás agresi.

Logicky z toho plyne několik závěrů. Evropa musí chránit své občany a zabránit tomu, aby údaje o nás opouštěly evropský prostor. Jsem přesvědčený a možná se mnou budete polemizovat, že Evropa se musí emancipovat a vytvořit si své vlastní sociální sítě.

Současně je důležité, abychom měli možnost ovlivňovat algoritmus tak, aby docházelo k rovnoměrné distribuci informací a nebylo s nimi manipulováno - nebo respektive pomocí algoritmů s veřejným míněním - tak jak tomu bylo například v případě brexitu. Toto jsou všechno věci, které jsou dohledatelné, doporučuji zájemcům knihu Mindfuck od spisovatele Wylie, je to velmi dobře popsáno.

Vedle těchto důvodů existuje ještě několik dalších velmi důležitých argumentů, proč je přijetí pravidel DCA nutné.

Za prvé, jedním z nich odpovědnost digitálních platforem za nelegální obsah. Internetové platformy dnes umožňují šíření nelegálního obsahu, podvodů, nelegálního zboží a DCA zavádí mechanismy, které umožní takovýto obsah jednoduše nahlásit, ale současně zakládá, ukládá velkým platformám na ně reagovat a pracovat s úřady. Myslím, že v tomhletom se shodneme, nikdo z nás nechceme, aby nás někdo na sociálních sítích podváděl.

Dalším důvodem je transparentnost algoritmu. Velké platformy dnes rozhodují pomocí algoritmu a rozhodují o tom, jaké informace dneska lidé uvidí. A toto nastavení může polarizovat společnost, zvýhodňovat extrémní a emocionálně vyhrocený obsah - protože proč? - protože tam, kde jsou emoce, tak to generuje mnohem víc interakcí a zájem. Proto se zavádí povinnost, aby velké platformy vysvětlovaly principy svých doporučovacích systémů, ale současně hodnotily také jejich dopady na společnost. Protože jsme-li svědky toho, že polarizace společnosti je důsledkem činnosti sociálních sítí, tak si myslím, že každá společnost se chce zcela přirozeně bránit.

Je také velkým a důležitým aspektem ochrana demokracie a veřejné debaty a na tuto debatu se s členy koalice velmi těším, protože - zaznělo to zde - velké platformy mohou ovlivňovat volby a děje se tak, mohou ovlivňovat veřejné mínění a mohou ovlivňovat politickou diskusi. A tato pravidla proto požadují, aby platformy analyzovaly systémová rizika, jako jsou koordinované dezinformační kampaně anebo manipulace ve veřejném prostoru.

Už jsem to zmiňoval, ale je zde důležitá i ochrana spotřebitelů, abychom nenalítávali a nebyly propagovány falešné obchody, to znamená, za mě osobně větší povinnost a transparentnost reklamy je naprosto v pořádku a také to, co vidím jako důležité, je, že budeme vědět, kdo tu reklamu platí a proč je komu zobrazována.

To, co si myslím a byl bych rád, abychom se na tom shodli, je, že důležitým přínosem bude také možnost nezávislého výzkumu sociálních sítí, jednoduše řečeno, jejich transparentnost, abychom do toho viděli. Nová pravidla umožní vědcům a výzkumným institucím získat přístup k datům velkých platforem, aby bylo možné analyzovat jejich dopad na společnost a duševní zdraví uživatelů.

A to, v čem se s vámi shodnu, kolegové z koalice, že smyslem těchto pravidel není internet omezovat, smyslem je přece vytvořit bezpečný - anebo aspoň bezpečnější - digitální prostor, ve kterém budou chráněna práva občanů a především kde technologické firmy ponesou odpovědnost za dopady svých služeb na společnost. Já jsem k diskusi připraven, pevně věřím, že tím projdeme úspěšně, byť v některých ohledech se naše pohledy na věc liší, ale pro mě osobně zůstává skutečně naprosto klíčová ochrana našich dětí. Jestliže se přes algoritmy dá ovlivňovat duševní zdraví dospívajících a dá se to upravit do plusu i do minusu, shodneme-li se na tomto základním principu, patrně dojdeme ke shodě i v tom, že pomocí algoritmu se dá upravovat i spousta jiných věcí. Takže já jsem pro větší transparentnost sociálních sítí. Děkuji vám za pozornost a přeji pěkný den.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášenou je paní poslankyně Marie Pošarová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji. Já budu celkem krátká a jenom co se týče toho tisku - otázky vyvolávají právě regulace algoritmu digitálních platforem. Algoritmy totiž určují, jaký obsah lidé na internetu vidí a pro technologické firmy představují důležité know-how a obchodní tajemství. Proto je potřeba najít rozumnou rovnováhu - na jedné straně zajistit větší transparentnost a ochranu uživatelů, zejména dětí, které jsou i na internetu zranitelnější, a na druhé straně nepoškodit firmy tím, že budou muset zveřejňovat citlivé informace o svých technologiích. A uvedu příklad. Algoritmus sociální sítě rozhoduje, jaká videa nebo příspěvky se vám zobrazují jako první. Pokud by stát chtěl, aby firmy přesně vysvětlily, jak algoritmus funguje, mohlo by to pomoci odhalit třeba škodlivý obsah pro děti. Zároveň by ale firma musela odhalit část svého technologického know-how, které je pro ni konkurenční výhodou. Proto je důležité nastavit pravidla tak, aby chránila uživatele, ale zároveň nepoškodila inovace a podnikání.

A vznáším samozřejmě otázky - jak budou chráněná obchodní data, tajemství, jak se budou chovat algoritmy - již teď mají autonomní jednání. A na tyto otázky musíme také znát odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A s posledním vystoupením přichází pan poslanec Karel Haas. Já jenom poprosím, asi budete muset být hlasitější, neboť předpokládám, že během vašeho vystoupení se nám budou vracet poslanci a poslankyně do sálu. Máte slova.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Určitě to zvládnu a slibuji, že už nějak výrazně neprodloužím projednávání tohoto bodu, nebudu navrhovat ani jeho zamítnutí, ani jeho vrácení k přepracování. Všimněte si, dámy a pánové, kdo jste debatu sledovali, že až na čestné výjimky - a byly, jak z opozice, tak z koalice - které upozorňovaly i na další aspekty tohoto významného návrhu zákona, tak se debata hrozně zúžila na v zásadě jediný prvek - a já to teďka dávám do uvozovek - stala se z toho taková jako bitva o cenzuru, o svobodu slova atd., jak kdyby návrh zákona o digitální ekonomice neměl spoustu jiných aspektů. Jak já se pokusím upozornit na čtyři z nich. Tím zároveň dost naznačuji, jakým směrem se budou ubírat mé pozměňovací návrhy. A myslím si, že když tady vystupovala řada lidí, kteří se - a teď, ať už vážně či nevážně - hlásí k ochraně soukromí, hlásí se k pravicovému pohledu na svět, hlásí se k podpoře podnikatelů, tak mě jenom lehce překvapuje, já jsem fakt celou tu debatu sledoval, že o těch bodech, čtyřech, které teď zmíním, tady hovořím jediný. (Hluk v sále.)

Věci, na které chci upozornit, jsou následující. Jsou primárně to věci z kontrolních oprávnění dohledových orgánů. V oblasti návrhu zákona o digitální ekonomice se pořád pohybujeme pouze, pouze v oblasti správního práva, nejsme v režimu trestního práva, ta první věc, kterou já považuji za přepálenou v tom návrhu, je oprávnění správních dohledových orgánů k využívání změněné identity a krycích dokladů při výkonu kontroly, a zdůrazňuji, kdyby tam byl přesný, taxativní výčet nejzávažnějších skutkových podstat, nejzásadnějších protiprávních... (Odmlčí se pro hluk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a pánové, vážené poslankyně, já jsem pana poslance požádal o to, že bude potřeba být hlasitější, když se budete vracet, ale přesto prosím o klid, aby nemusel být úplně nejhlasitější, jak umí. Děkuju.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát, pane místopředsedo. Takže kdyby použití krycích dokladů, použití změněné identity bylo spojeno opravdu s nějakým taxativním výčtem nejzásadnějších porušení zákona, tak bych tomu možná rozuměl, ale jinak pro správní orgány takto koncipované kontrolní oprávnění považuji za relativně velmi nebezpečné. (Opět hluk v sále.) A upozorňuji ty z vás, kteří rozumíte informačním systémům veřejné správy - teď se ohlížím vaším prostřednictvím třeba na kolegu Roberta Králíčka...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím vás, já ani neslyším, jestli se pan poslanec obrací na někoho mým prostřednictvím, protože je tady strašný hluk. Prosím o klid v jednacím sále. Děkuji.

 

Poslanec Karel Haas: Takže upozorňuji ve všech stranách odborníky na informační systémy veřejné správy, což je jedno z bohatství této země, běží na nich naše země, tak v tomto zákoně je oprávnění právě pro dohledové orgány, které budou využívat změněnou identitu a krycí doklady, měnit jádrová data v informačních systémech veřejné správy. První - z mého pohledu - nebezpečí.

Druhé nebezpečí. Je v návrhu zákona nastaven opět pro správní orgány a bez přesného taxativního vymezení těch nejnebezpečnějších protiprávních jednání, velmi široký vstup... (V sále je hluk, předsedající zvoní na zvonec.) do obydlí nebo oprávnění ke vstupu do obydlí, a zdůrazňuju nejen toho kontrolovaného subjektu, ale i všech osob, které jsou v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k tomu kontrolovanému subjektu. Takže si vezměte - teď to velmi zjednoduším, do jakého okruhu soukromých obydlí by mohly dohledové správní, nikoliv trestní orgány, podle zákona o digitální ekonomice vstupovat.

Třetí věc, to je mé tradiční téma už minulé volební období. Prosím všechny z vás, kteří podporujete podnikatele, abyste zvedli ruce, takhle už prosím do druhého čtení pro pozměňovací návrh a já věřím, že v tom nebudu sám, kdo to bude navrhovat, ale prosím vás, snižme finanční výši pokut v návrhu zákona o digitální ekonomice. My jsme použili jako Česká republika takový ten falešný gold plating, my jsme skutečně nepřilepili nic navíc, ale do spousty ustanovení těch sankčních, které vymezují jednotlivé přestupky, tak jsme napálili bez jakékoliv granularity, přes skutečnou materiální nebezpečnost těch jednotlivých skutkových podstat přestupků jenom tu jednu nejvyšší sankci max 6 procent z celosvětového obratu, takže těch sankčních ustanovení přestupkových je v návrhu zákona celá řada.

V některých na tu granularitu jdeme, ale některé ty přestupkové ustanovení se tam nalepily opravdu pouze s jednou paušalizovanou horní hranicí pokuty, těch šílených 6 miliard celosvětového obratu, jsou to ustanovení § 49, 51, 52, 53, 55 a 56. A jestli máte někdo v sobě pro podnikatelské srdíčko, tak tohle nemůžeme tímto paušálním způsobem s brutální výší sankcí nechat.

A poslední čtvrtý bod, na který upozorňuju. (V sále je opět hluk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím o klid, poprosím o klid před čtvrtým bodem. Děkuji.

 

Poslanec Karel Haas: Podle zákona budou certifikovány subjekty, které dostanou relativně velká oprávnění k věcem, které pak budou zasahovat do právního postavení do práv a povinností třetích osob. Jsou to například subjekty mimosoudního řešení sporu, jsou to už ti takzvaní důvěryhodní oznamovatelé, kteří tady dnes v debatě padli, jsou to takzvaní pověření výzkumní pracovníci a já jenom upozorňuju na to, že ustanovení zákona umožňuje pro jejich certifikaci, to znamená pro rozhodnutí o tom, jestli dostanou nebo nedostanou ta oprávnění, která mohou dopadat na třetí osoby, tak umožňuje zákon nahradit doklady, které mají prokazovat jejich kvalitu pouhým čestným prohlášením, a to tedy u subjektů, které budou autoritativně, viz třeba ty orgány mimosoudního řešení sporů nebo ti důvěryhodní oznamovatelé opravdu rozhodovat o věcech, které pak dopadnou na třetí osoby, tak zkoumat jejich kvalitu pouze na základě čestného prohlášení, je relativně velmi nebezpečná cesta.

Takže na tyto čtyři věci jsem chtěl upozornit. Budu na ně připravovat s kolegy pozměňovací návrhy a věřím, že dostanou širokou podporu ve druhém čtení. Děkuju mnohokrát. (Potlesk poslanců z řad ODS.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak máme zde jednu faktickou poznámku, se kterou přichází paní poslankyně Helena Válková.

Než přijde, tak prosím, dvě omluvy. Omlouvá se od 17 do 19 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jan Lipavský a od 17.30 hodin z pracovních důvodů pan ministr Aleš Juchelka.

Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, pane místopředsedo. Já jsem jenom chtěla asi trošku překvapivě poděkovat mému předřečníkovi, který tady měl ale projev nejenom jako já faktickou poznámku, protože já sice nejsem zpravodajkou k tomuto tisku, ani zpravodajkou klubu, ale přesně tyhlety věci, ta rizika v porovnání s trestním právem jsem tam viděla. Je to až neuvěřitelné, že my jsme takoví akurátní a velmi zdrženliví a opatrní, když jdeme, když jde o cokoliv, co novelizujeme v oblasti trestního řádu například a tady bychom pustili něco, co by ve svých dopadech mohlo opravdu ohrozit soukromí každého z nás. A já jsem tedy v podstatě chtěla říci, že už jste odpracoval, milý pane kolego, vaším prostřednictvím, Haasi něco, protože k tomu pozměňovacímu návrhu neříkám, že bych se připojovala k vašemu pozměňovacímu návrhu, ale pokud půjde v těch intencích minimálně těch tří bodů, o tom jednom, ale už mi jde čas, nechci zdržovat, můžeme diskutovat ještě, tak rozhodně bychom měli toto podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně a s faktickou poznámkou přichází pan poslanec Ivan Bartoš. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji za slovo. Já bych chtěl, vaším prostřednictvím, zareagovat na pana poslance Haase. Já s vámi si dovolím nesouhlasit ve dvou věcech, které vy jste nakonec řekl. Jednak o tom gold platingu. Já jsem tady zmiňoval předchozí legislativu, kterou jsme implementovali, takzvanou daň z odkazu, a tu jsme zaimplementovali nejdrsněji v celé EU. Já tuším, kdo to prolobboval, ale udělali jsme ho tak, že Google a Facebook u nás nezobrazuje ukázky ani perexy. Prostě byl to nějaký korporátní tlak český a naopak jsme přepálili úplně tu regulaci a odnesli to uživatelé. To bylo špatný. My jsme se nějak tenkrát nedomluvili, proč je to špatně, a ono to prošlo. A na druhou stranu výše těch trestů. Bavíme se fakt o platformách typu Meta a Facebook. Já si vezmu příklad z jiného soudku. My každý rok - ČOIka a další instituce k tomu určené - zkoumají supermarkety, jestli nemají falešnou nějakou reklamu, falešné slevy a tak. A když se podíváte, jaké potom jsou udělené pokuty u největších obchodních řetězců v České republice, tak jsou v řádu milionů, což je nějakému Lidlu, Tescu, nebudu nikoho... úplně jedno, úplně jedno. Takže jakákoliv jako... pojďme se bavit o společenské nebezpečnosti vůči těm největším platformám a tady se bavíme i o platformách, které mají 45 milionů uživatelů, tak prostě jako tam není jakýkoliv odstrašující efekt, že nějaká platforma, tudíž jako když jdete na velkého medvěda, tak na něj prostě nejdete s flobertkou, jo, tak pokud ta Evropa chce jít tímhletím, tak si myslím, že to je jediná hrozba. Jsou ekonomicky funkční pokuty za porušování těch pravidel.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Karla Haase. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát. Velmi rychlá reakce na kolegu Ivana Bartoše, vaším prostřednictvím. Pane kolego, já jsem nemluvil o pokutách pro ohromné velké celosvětové firmy. Já jsem mluvil o tom, že minimálně pět, spíš sedm ustanovení zákona, těch přestupkových, nemá žádnou granularitu podle materiální nebezpečnosti těch skutkových podstat a nemá samozřejmě žádnou granularitu právě podle velikosti těch kontrolovaných subjektů. Tak volám jenom po tom, ať tam tu granularitu a tu jemnost, která k právnímu státu patří, dodáme. Nic víc, nic míň. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Žádnou faktickou poznámku tady nevidím, nevidím ani nikoho s faktickou poznámkou z místa, ani žádné přednostní právo, končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se, zda budou závěrečná slova. Tak prosím, pan zpravodaj.

 

Poslanec Marek Novák: Kolegyně, kolegové, hezký večer všem, co jste přišli a ti, co tu byli, už to ode mě jednou slyšeli. Já bych všem chtěl poděkovat. (Předsedající zvoní na zvonec kvůli hluku.) Moc poděkovat za tu debatu, která tady byla, za ty věcné připomínky i za ty nabídky spolupráce. Já jako zpravodaj budu určitě otevřený, budu komunikovat i na základě těch ohlášených pozměňovacích návrhů. Dál bude fungovat pracovní skupina. A je mou tedy povinností mimo to, že jsem vám poděkoval za to, jak jste se k tomu postavili po celou tu dobu, tak ještě padl návrh na zamítnutí v prvním čtení, tudíž o něm budeme muset hlasovat.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane zpravodaji.

 

Tak správně, budeme hlasovat. Já vás tedy nyní všechny odhlašuji. A prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Tak vidím, že přihlašování se nám již ustálilo.

Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu, který podala paní poslankyně Markéta Šichtařová.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 94, přítomnost 159 poslanců, pro hlasovalo 7 poslanců, proti 68 poslanců. Návrh na zamítnutí předloženého návrhu nebyl přijat.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání garančnímu výboru. Pardon, pardon, už jsem dál. Garanční výbor, říkám to dobře. Organizační výbor navrhl přikázání předloženého návrhu k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu.

Zahajuji. Má někdo jiný návrh? Nezahajuji hlasování. Končím zmatečné hlasování (číslo 95).

 

Ještě se jednou ptám, má někdo jiný návrh? Nemá.

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko? Kdo je proti?

Hlasování číslo 96. Přítomno 161 poslanců, pro hlasovalo 159 poslanců, proti žádný poslanec. Předložený návrh tedy byl přikázán výboru hospodářskému jako garančnímu.

 

Navrhuje někdo přikázání ještě jinému výboru jako garančnímu? (Mimo mikrofon mluví poslanec Bartošek.)

Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a nyní je tady návrh pana poslance Bartoška.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Navrhuji přikázat výboru pro bezpečnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Máme přikázání před sebou, tak další návrh.

 

Poslankyně Barbora Rázga: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi navrhnout ještě výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Máme zde další návrh. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já bych chtěl udělat radost všem kolegům z ústavně-právního výboru a navrhuji ústavně-právní výbor. Ono to opravdu tam trochu patří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Hlásí se ještě někdo s přikázáním? Nehlásí. Budeme tedy hlasovat tak, jak byly návrhy podány.

 

Kdo je pro, aby byl přikázán tento návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako dalšímu.

Zahajují hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 97. Přítomno 161 poslanců, pro 151 poslanců, proti 1. Návrh na přikázání výboru pro bezpečnost byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 98. Přítomno 161 poslanců, pro hlasovalo 144 poslanců, proti žádný. Návrh na přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj byl přijat.

 

Nyní přistoupíme k hlasování na přikázání ústavně-právnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 99. Přítomno 161 poslanců. Pro hlasovalo 118 poslanců, proti 6. Návrh na přikázání ústavně-právnímu výboru byl přijat.

 

Vypořádali jsme se se všemi návrhy a pokud nikdo není proti, končím projednávání prvního čtení bodu číslo 8 a nyní přistoupíme k projednávání bodu číslo

Aktualizováno 12. 3. 2026 v 0:51.