(pokračuje Patrik Nacher)

7.
Vládní návrh zákona o správě dat, o řízeném přístupu k datům a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o správě dat a o řízeném přístupu k datům)
/sněmovní tisk 54/ - prvé čtení dle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení, jak jsem již já v této chvíli sdělil. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, kterého prosím, aby se ujal slova a poté, aby si sedl na místo navrhovatele. Zpravodajka už koukám, že tam sedí, takže pak se posuneme dál. Já vám musím nejdřív zapnout mikrofon, pane ministře.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh zákona o správě dat a o řízeném přístupu k datům vyplňuje mezeru v současné právní úpravě správy dat veřejného sektoru a odstraňuje nevhodnou praxi v oblasti správy a zpřístupňování dat veřejného sektoru, která nyní vede k tomu, že u většiny těchto dat není zdaleka využit jejich plný potenciál. To limituje možnosti ex ante či ex post hodnocení veřejných politik, přináší náklady v podobě potřeby opakovaného získávání podobných dat či limituje možnost vědecké obce a odborné veřejnosti pracovat s poznatky získanými z dat veřejné správy.

Zákon například implementuje nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2022/868 ze dne 30. května 2022 o evropské správě dat a o změně nařízení 2018/1724, které je použitelné od 24. září 2023. Také stanovuje povinným subjektům povinnost provádět inventarizaci dat a strukturované popisy těchto dat a smyslem je, aby povinné subjekty měly o svých datech takový přehled, který jim umožní s daty adekvátně pracovat a využít jejich plný potenciál, a taktéž míří na takzvaný řízený přístup k datům, který bude podporovat sdílení a využívání dat pro vědecký výzkum a pro potřeby řízení veřejných politik založeného na datech. To přispěje ke zkvalitnění veřejných služeb a lepšímu a informovanějšímu rozhodování.

Návrh zákona byl v minulém volebním období postoupen Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk číslo 941. V příslušném volebním období však nebyl projednán a schválen, proto je Poslanecké sněmovně předkládán znovu. Česká republika byla již 16. prosince předminulého roku vyzvána Evropskou komisí v odůvodněném stanovisku k neprodlenému přijetí nezbytných implementačních opatření k provedení zmíněného nařízení. V případě dalšího prodlení hrozí České republice předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie a případné udělení pokuty pro neplnění závazků vyplývající z členství České republiky v Evropské unii. My navrhujeme projednat tady tento bod v devadesátce. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane ministře. Poprosím ještě, aby tady nebyl takový hluk, abyste se utišili. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Barbora Rázga. A já ještě poprosím kolegu Petra Hladíka, jestli by sem mohl přijít za mnou. Děkuju. A, paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Barbora Rázga: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás ve stručnosti seznámila s obsahem vládního návrhu, i když přednes pana ministra práce a sociálních věcí byl velmi podrobný za mě.

Předložený návrh zákona upravuje tedy oblast správy dat ve veřejné správě a současně zavádí nový právní rámec pro takzvaný řízený přístup k vybraným datům veřejné správy, která nejsou běžně poskytována podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Návrh rovněž reaguje na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady z roku 2022 o evropské správě dat, takzvaného data governance act, a částečně adaptuje český právní řád na tuto evropskou úpravu.

V části věnovené správě dat návrh stanoví povinnosti správců dat ve veřejné správě, zejména povinnost data systematicky popisovat, spravovat jejich kvalitu a zajišťovat rovněž jejich dostupnost. Zavádí spoustu nových nástrojů, jako jsou například datové slovníky, metadata, lokální katalogy, národní katalog dat jako centrální informační systém a součástí návrhu je také zřízení geoportálu České republiky pro správu a zpřístupňování prostorových dat.

Druhou klíčovou oblastí návrhu je úprava řízeného přístupu k těmto datům. Tento institut umožňuje za stanovených podmínek opakované využití vybraných chráněných dat, například osobních údajů v anonymizované podobě, statisticky důvěrných dat nebo dat chráněných právy duševního vlastnictví. Řízený přístup lze povolit pouze pro vymezené účely, jimiž jsou vědecký výzkum, kontrola veřejné správy a výuka či vzdělávání.

Návrh zákona také stanoví proces podávání žádostí o řízený přístup k datům, pravidla pro jejich posuzování, podmínky zabezpečení dat i odpovědnosti uživatelů dat. Vymezuje rovněž roli jednotlivých povolujících orgánů, především správců dat vybraných ústředních orgánů státní správy a také Digitální a informační agentury. Součástí návrhu jsou také ustanovení o kontrole dodržování povinností o přestupcích a sankcích. Návrh dále obsahuje změny některých souvisejících zákonů.

Pokud jde o finanční dopady, návrh předpokládá jednorázové náklady spojené se zavedením nových systémů a postupů a dále pravidelné provozní náklady na jejich zajištění, a to v následujícím znění: Jednorázové náklady činí celkem 432 920 000 korun a roční provozní náklady 289 990 000 korun.

Zákon zároveň stanoví postupnou účinnost jednotlivých částí tohoto zákona, přičemž plná účinnost řízeného přístupu k datům je navržena od roku 2028 a vybrané povinnosti správy dat od roku 2029.

Tolik ve stručnosti k obsahu předloženého vládního návrhu. Pan ministr se již tady zmínil o tom, že navrhovatel chce nebo navrhuje, aby Poslanecká sněmovna projednala tento návrh zákona postupem podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, tedy aby s návrhem mohla vyslovit souhlas již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní zpravodajko. Tímto otvírám obecnou rozpravu, do které se s úsměvem na rtech hlásí Ivan Bartoš. Jenom poprosím o větší klid. Já jsem řekl Ivan Bartoš. Ano, já jsem řekl dokonce s úsměvem. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych ocenil, že vláda, byť jí tam mnoho možností nezbývá, zejména kvůli tomu, že nám končí implementační okno, předkládá tenhle návrh, a to dokonce v devadesátce, což my jako Pirátská strana podporujeme, byť tady kolovaly různé historky o vetu tohoto zákona. Podporujeme to ze dvou důvodů.

Když jsme vstoupili do vlády v roce 2021, tak jsme objevili poměrně velký implementační deficit ohledně nařízení Evropské unie a implementace do české legislativy. Ministr pro legislativu začal tyto deficity odbourávat. Někdy se ty věci prostě nestihly, někdy byly nepříjemné pro Českou republiku v rámci nákladů, které často s implementací evropské legislativy přicházejí, a samozřejmě zde bylo i to nařízení Evropské unie, respektive legislativa, která vyžaduje implementaci správy dat. My jsme ještě pod Úřadem vlády ve spolupráci s Digitální a informační agenturou a dalšími subjekty připravovali tenhle zákon, který ze své povahy je vlastně velmi dobrý. On říká dvě věci. Každý rezort, který má nebo nakládá s nějakými daty, by měl vědět, kde ta data jsou, od koho ta data nabral, kam ta data může případně sdílet, a tento návrh zákona dokonce podporuje i právo občana na digitální službu, protože v řadě případů skutečně jednotlivá ministerstva ani neví, s kterými daty pracují, opakovaně vyžadují data po občanech nebo i po firmách. Ostatně pro tento zákon se vyjadřovala i řada firem. Jsou důležité nejen k tomu, aby se snížila administrativa jejich činnosti, ale třeba i proto, aby do budoucna stavěly některé své obchodní modely nad daty, která by měla být ze své povahy veřejná.

Ten zákon nenese pouze náklady, o kterých tady hovořila paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, na tu samotnou správu dat, ale on předpokládá, že si jednotlivé rezorty ve svých datech udělají pořádek, což může znít jako nějaký velký domácí úklid. Ve finále samozřejmě to přináší další náklady, které se ale českému státu vrátí.

Když se podíváte, jak pracovaly s daty třeba bankovní instituce historicky, tak master data management, vlastně správa dat na úrovni třeba České obchodní banky nebo dalších, byly jedny z nejnákladnějších projektů, které se realizovaly. Nicméně když se dneska bavíme o tom, kdo má dobře zdigitalizováno, jsou to banky, jsou to operátoři, jsou to všichni, kdo prostě tu správu dat berou vážně.

My jsme poměrně důkladně zpracovávali právě tu část, která vyžaduje to, aby si ty jednotlivé rezorty vedly datové slovníky, vystavovaly metadata. To je jistě potřebné, to je ta část A, ale je tam i ta část B, na kterou klade důraz právě i ta evropská implementace, a to je následné poskytování dat a znovupoužívání dat, ať už pro účely výzkumu, pro účely stavění nějakých nových modelů, pro účely vzdělávání nebo sdílení do dalších institucí.

Nevím proč, vlastně tenhle zákon asi byl příliš komplexní, se nesetkal úplně s podporou předchozí vlády Petra Fialy. I po jeho předložení vlastně tam byl značný blok k jeho schválení, což mimo jiné tedy vede k tomu, že instituce, které jsou v tom zákonu jmenovány, například Digitální a informační agentura, která se tedy dala slyšet, že s rozpočtem, který navrhuje vláda Andreje Babiše na tento rok, asi nějakým způsobem vyjdou, byť nejsou pokryty ty personální náklady třeba u těch kompetenčních center, tak je nutno si říci, že implementace i těch mechanismů, které zakládají povinnosti, například informovat o těch sadách dat a vlastně poskytovat tyto služby, jdou na vrub Digitální a informační agentury, která v tuto chvíli na zavedení agendy, kterou předpokládá tento zákon, který my hodláme schválit v devadesátce, nemá ani procesní, ani personální krytí.

My tedy můžeme formálně splnit požadavek Evropské unie a vlastně dokončit ten implementační proces. My jsme tam v tom původním návrhu navrhovali poměrně ještě velkorysé časové milníky. Řízený přístup zaváděn k 1. 1. 2028, 1. 1. 2029 by měl být realizován zbytek zákona - vytvoření datových slovníků, lokálních katalogů, zaznamenání metadat o datech a datových rozhraních a podobně. Jenom si uvědomme, že jsme odložili právo občana na digitální služby, které něco v menším měřítku, pouze informaci o službách, jejich nějakých atributech, už v sobě má a nejsme schopni toto dotáhnout.

Pojďme schválit tento zákon, ale uvědomme si, že nám tím vznikají povinnosti, pokud nedojde ke změně, které nastávají už v roce 2028, 2029, což je za pouhé tři roky od teď, a skutečně ten časový harmonogram by měl vznikat i v souvislosti se schválením tohoto zákona, protože jinak se ty povinnosti nedají stihnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za vaše vystoupení. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku Mariana Jurečky. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já budu velmi stručný. Budu krátce reagovat na Ivana Bartoše. Ten návrh zákona jsem tady v loňském roce předkládal. Byl tady, vláda Petra Fialy ho projednala někdy v červnu nebo v květnu loňského roku, ještě před koncem Sněmovny, v období před vládními prázdninami jsem ho sem jako člen vlády přinesl, ale nebyl prostor v čase. Dokonce mám pocit, že jsem ho navrhoval už tenkrát v devadesátce a možná ho i tenkrát jeden z opozičních klubů zavetoval. Nechci se teďka o to přijít, ale Ivan Bartoš říkal, že jsme to jako vláda Petra Fialy nebrali jako prioritu, tak jenom říkám, že loni minimálně v květnu ten zákon tady už byl, a ještě loni někdy v průběhu měsíce října jsme ten zákon projednali znovu na vládě a znovu jsme ho předložili. Takže tento návrh, já děkuju za tu kontinuitu, je tady předkládán vlastně po projednání vládou Petra Fialy a ministr Aleš Juchelka ho tady načítá stejně, jako jsem ho tenkrát načítal na vládě já úplně ve stejném textovém znění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Takže děkuji a děkuji za dodržení času. Teď nevím, pan ministr na mě... S přednostním právem? Ano, tak pane ministře, s přednostním právem.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji. Je to skutečně tak, jak řekl pan poslanec Marian Jurečka. My vlastně ho předkládáme za MPSV, i když s tím nemáme co do činění, protože pan exministr byl, tuším, vicepremiér pro digitalizaci, a proto to vlastně spadlo tady pod MPSV. Takže takhle to kontinuálně předkládáme právě po vládě pana Petra Fialy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Faktická není. Ptám se, jestli se někdo hlásí ještě do rozpravy? Pokud ne, ptám se pana ministra a paní zpravodajky na případná závěrečná slova, jestli mě budete... Neposloucháte. Nechcete závěrečná slova. Námitka, ani veto podáno nebylo. Nyní tedy rozhodneme - já vás přivolám - nyní tedy rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.

Radši se preventivně ptám, jestli chcete odhlásit. (Ne!) Nechcete odhlásit. Tak teď jste mě překvapili. To je znamení, že vás musím odhlásit, když někdo ťukne, takže jsem vás odhlásil všechny. Přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Pro nově příchozí, budeme hlasovat o tomto usnesení, které teďka přednesu: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 54 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Počet se ustálil. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 53 bylo přihlášeno 139 poslanců, pro 128, proti nikdo. Návrh byl přijat, neboli návrh usnesení byl schválen.

 

V tomto případě tedy zahajuji podrobnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže končím podrobnou rozpravu a poprosím, jestli pan ministr a paní zpravodajka mají zájem o závěrečná slova? Nemáte, návrhy žádné nebyly. Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas vládním návrhem zákona o správě dat, o řízeném přístupu k datům a o změně některých souvisejících zákonů, podle sněmovního tisku 54."

Poprosím, zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, přihlášeno 139 poslanců, pro 134, proti 1. Návrh byl přijat.

 

V této chvíli jsme se vypořádali s tímto návrhem zákona a já projednávání končím.

Zároveň vám sděluji, vážené poslankyně a poslanci, že po dohodě všech klubů přerušuji tuto 10. schůzi do zítra, to jest do středy 4. března do 9. hodiny. V 9 hodin se tady sejdeme, zrovna budu zahajovat já, takže se na vás těším a přeju vám dobrou noc. (Potlesk.)

 

(Jednání skončilo ve 22.18 hodin.)

(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dámy a pánové, je 9 hodin.

Vážené poslankyně a poslanci, poprosím o klid. Dneska máme mít před sebou druhé čtení rozpočtu, ať se slyšíme. (Předsedající zvoní na zvonek). Tak ani zvonek nepomáhá.

Zahajuji druhý jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás tady vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím, i bez ťukání, a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní, což se zatím nestalo. Zatím všichni máte poctivě svoje karty.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: Jaroslav Faltýnek do 10 hodin - zdravotní důvody, Ondřej Matěj Havel celý jednací den - rodinné důvody, Jan Jakob celý jednací den - rodinné důvody, Pavel Karpíšek celý jednací den - rodinné důvody, Vladimír Kolek celý jednací den - zdravotní důvody, Martin Kolovratník do 10 hodin - pracovní důvody, Hubert Lang celý jednací den - zdravotní důvody, Zuzana Majerová od 9 do 11 hodin - pracovní důvody, Vojtěch Munzar celý jednací den - rodinné důvody, Jana Patková celý jednací den - rodinné důvody, Jan Sviták celý jednací den - zdravotní důvody, Jiří Svoboda od 10.30 do 12.30 - pracovní důvody, Michaela Šebelová do 11 - pracovní důvody, Markéta Šichtařová od 17 do 19.30 - pracovní důvody, František Talíř od 16 hodin - pracovní důvody, Filip Turek od 9 do 12.30, pracovní důvody - ale já ho tady vidím, tak si to musí vyřídit se svým asistentem, Barbora Urbanová do 10 hodin - pracovní důvody, Helena Válková do 10 hodin - pracovní důvody, Renata Vesecká od 9 do 11 - osobní důvody, Renata Zajíčková od 9 do 11 - zdravotní důvody a Marek Ženíšek celý jednací den - osobní důvody.

Z členů vlády: Aleš Juchelka od 9.30 do 12 - pracovní důvody - zatím ho tady vidím, Martin Šebestyán celý jednací den - pracovní důvody a Jaromír Zůna do 12 hodin - pracovní důvody.

A ještě mi teďka tady naskočila čerstvě: Tomio Okamura od 9 do 9.30 - pracovní důvody.

S náhradní kartou číslo 1 bude hlasovat ministr Karel Havlíček.

Dnešní jednání bychom měli zahájit pevně zařazenými body - sněmovní tisk 94, státní rozpočet ve druhém čtení, a pak by následoval sněmovní tisk 11, novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení, druhé čtení, a sněmovní tisk 70, novela o pojistném na zdravotní pojištění, druhé čtení - takže dneska samá druhá čtení. Poté bychom projednali případně body z bloku Zákony - první čtení.

Já vás poprosím o klid. Já počkám.

Připomínám, že od 14 do 15 hodin bude vyhlášena polední přestávka, v níž se sejde organizační výbor.

10. schůze bude po skončení dnešního jednání přerušena do pátku 6. března do 9 hodin.

Na závěr informuji, že bod 93, Odpovědi členů vlády na písemné interpelace, není naplněn, nebudeme se jím tedy na této schůzi zabývat.

V této chvíli tedy otvírám rozpravu k pořadu 10. schůze. Mám tu přednostní práva - ještě nejsme v bodě, jsme teprve v bodě (pořadu) schůze - a mám tu přednostní právo, Andrej Babiš, na změnu schválení pořadu 10. schůze. Faktické poznámky zatím nemohou býti.

Tak, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobré ráno, dámy a pánové, hlavně vážení spoluobčané. Chci využít tuhle možnost a informovat vás ohledně těch letů nebo toho, co se děje. Mimochodem, pan bývalý premiér Fiala mi včera večer psal, že se na něj obrátili lidi.

Ta situace v Ammánu je následovná - a musím říct, že neuvěřitelně skandální chování firmy Ryanair. Ti lidé, kteří se vrátili včera repatriačním letem, kterých bylo 40, tak si představte, že v sobotu byli na letišti, měli letět s Ryanairem. Ryanair to zrušil a vykašlali se na ně a teďka tvrdí, že 7. 3. vlastně je vezmou. Tak bych chtěl vyzvat pana O’Learyho - nebo jak se jmenuje ten majitel Ryanairu: chápu, že rád vydělává, ale ať tam pošle ta letadla. My jsme na základě toho včera se domluvili se Smartwings a pronajali jsme letadlo pro 189 lidí, které čeká k odletu. Já jsem mluvil s paní velvyslankyní a čekáme na slot, tak doufám, že ho dostaneme do dvou hodin. Včera mimochodem v tom letadle byla jedna paní, která skončila v nemocnici - je to tak, ano? Protože lidi nemají ani léky, takže čekáme na to, a 189 lidí z Ammánu můžeme naložit na sedmtřisedmičku MAX a doufejme, že paní velvyslankyně to zařídí. Zároveň je tam repatriační let ze Slovenska, kde myslím paní velvyslankyně dává asi deset nebo patnáct našich spoluobčanů. Ta naše letadla - teďka to jen velký airbus - pojede do Egypta, naloží lidi, vrátí se, pojede zase do Maskatu, ale samozřejmě to jsou malé kapacity.

Hlavní problém, který je - nám se hromadí strašně moc lidí v Dubaji a na ně teďka mluvím, protože minimálně 50 lidí v Dubaji nás žádá, aby se dostali do Smartwingsu, který už dnes je vyprodaný, a jde o sloty. Takže já chci a určitě uděláme všechno diplomatickou cestou, aby nám Emiráty daly sloty na Smartwings, protože máme slot na jedno letadlo. Včera letělo letadlo Emirates z Dubaje do Londýna, letělo do Rijádu, ráno letěl Fly Dubaj do Milána. My potřebujeme sloty, potřebujeme sloty pro Smartwings, a zároveň jsem mluvil se zástupcem Emirates a znovu je vyzývám: Máte tady dvě třistaosmdesátky na letišti v Praze, tak je pošlete tam. To taky lobbujeme, ale pošlete je jenom pro lidi, kteří jsou v Dubaji, žádný tranzit, jo? Tranzit má smůlu, musí počkat. Moje žena je taky na Maledivách. Poletí na Srí Lanku, potom do Singapuru a možná někdy přistane, možná desátého, měla letět pátého. (Smích z pravé strany sálu). No, tak se smějte, to je jedno, jo? Dělám toho dispečera - vždyť jste to chtěli, chtěli jste mít informace, ne? Říkáte, že vláda nekomunikuje. Tak komunikuju na lidi, aby věděli, protože to není sranda pro ty lidi.

Takže znovu opakuju: Ryanair, jo - doufám, že mě uslyší - který se chlubí, jak je skvělý, tak to srdíčko, pane majiteli, pošlete do Jordánska lety, protože vy jste to zrušili. Za druhé Emirates - pošlete letadla a my uděláme všechno, abychom dostali sloty.

Zároveň pan ministr zahraničních věcí Macinka řeší v Saúdské Arábii naše turisty, kteří jsou zaseklí. Ano, my děláme nadstandard, a já jsem strašně rád a děkuju naší armádě, protože stejně jak v Afghánistánu byla naše armáda při evakuaci, je nejlepší, tak tady taky dělají maximum.

Chtěl bych říct těm, kteří nás kritizují, že jestli to není nebezpečné - prosím vás, Smartwings a naše armáda ví, co dělá. To nejsme my, kteří je nutí někde létat a vystavit lidi nějakému nebezpečí. Ne, jsou to oni a my jim za to strašně moc děkujeme. A teďka jde o to, aby se naši lidi dostali co nejdřív domů, takže já jsem považoval za potřebné a celé toto vystoupení je určené pro naše lidi na Blízkém východě. My samozřejmě se snažíme i diplomatickou cestou přes našeho velvyslance v Abú Dhabí a další kontakty získat samozřejmě nové sloty, protože Smartwings, kdyby měl sloty, pošle i sedm letadel do Dubaje, hned, není problém, ano, a potřebujeme Emirates a tyhle věci, takže jen informuju.

Když jste si někteří stěžovali, že jsme zrušili tu komunikační kartu pana Foltýna, tak teďka to děláme za něj a rádi. Takže doufejme, že to dopadne dobře, a samozřejmě všichni vědí, že se na nás můžou nadále obracet. Děkuju za možnost tady vystoupit. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. S přednostním právem k pořadu schůze Zdeněk Hřib, jestli to platí? Připraví se Olga Richterová, Martin Kupka a Taťána Malá.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Vážené poslankyně, vážení poslanci, já mám déjà vu, protože to je fakt neuvěřitelné. My se vracíme skutečně do doby covidu, do doby toho klasického babišovského chaosu. Já jsem se úplně teďka vrátil do té doby, kdy jsem měl tu čest stát tady v čele našeho hlavního města, a tohle přesně, tohle přesně my jsme sledovali v televizi každý den. To je naprosto neuvěřitelné. Pane premiére, vy nemáte dělat žádného dispečera a v momentě, kdy chcete mluvit k lidem, našim obyvatelům v Dubaji, tak k tomu máte systém DROZD, kterým máte poslat tu zprávu, nebo máte udělat tiskovou konferenci, na kterou ve skutečnosti dorazí pan ministr zahraničí, nebude místo sebe posílat tiskového mluvčího a nebude místo toho chodit kamsi vykládat o nějakých kradených párcích. To je to, co vy máte dělat. Vy jste vůbec nepochopil, co je vaše role.

Pokud chcete nějak komunikovat nějaká klíčová témata, tak na to máte ten Stratcom - jo, vlastně nemáte, protože vy jste ho zrušili. A když mluvíte o slotech, tak prosím vás pěkně, vy byste měl, pokud chcete tady mluvit o něčem takovémto, tak to máte zařadit na program a normálně k tomu udělejme bod tak, jak jsme to navrhovali včera, kde jste řekli, že zase o tom nechcete bavit - hlasovali jste proti tomu nebo jste se zdrželi a kvůli tomu se tady o tom teďka nebavíme. A vy tady vyrazíte s tím: No, tak přece jenom se o tom budeme bavit. Co to je, tohleto? Když jsme chtěli informovat zastupitele třeba na pražském magistrátu o tom, co se děje v průběhu covidu, jako že tam byla shoda na těch základních strategických věcech tehdy napříč politickým spektrem, tak jsme vždycky zařadili bod a informovali jsme, anebo když jsme se chtěli bavit s opozicí, tak jsme svolávali speciální schůzky každý týden. Ale co tohleto je?

A ještě to vaše pokrytectví - děkuji armádě. Prosím vás pěkně, vy tady nesete rozpočet, kde armádu odrbete o 21 miliard, a vy máte tu drzost tady říkat, jak strašně děkujete armádě, která to všechno dělá správně? No tak hergot, tak investujte do naší obranyschopnosti, ať se nezastaví ty modernizační projekty, tak jak to píše pan ministr Zůna v kapitolním sešitě, že ty modernizační projekty se budou odkládat a zdržovat, a nakonec ten vnitřní dluh naroste tak, že to zaplatíme samozřejmě mnohem dráž. Nevycházím z úžasu, co vy tady předvádíte, to je skutečně neuvěřitelné.

Takže prosím pěkně, pane ministře, začněte, a pane premiére, začněte laskavě konečně využívat nástroje, které máte na ministerstvu, jako je například systém DROZD, jako například jsou infolinky Ministerstva zahraničí, ať se tam neozývá to "jste-li v ohrožení života, tak stiskněte jedničku", a začněte normálně s těmi lidmi komunikovat.

Já tady koukám na Facebook, na Facebook honorárního konzula v Ománu. To je prosím pěkně ta země, která je hned vedle Dubaje, hned vedle Emirátů, kam se ti lidi potřebují přepravit, aby odtamtud mohli odletět, a prosím pěkně, oficiální komunikace - a teď se nezlobím na pana konzula, honorárního konzula, protože ten za to samozřejmě vyloženě nemůže - a on tady i přímo říká, že to je prostě oficiální komunikace, kterou on dostal, ale ta zpráva, kterou on dává na Facebook, je o tom: "Vážení čeští spoluobčané, mezi 22. a 23. hodinou místního času dnes přistane v Maskatu český vládní speciál pro repatriované turisty. Doporučuji být na mezinárodním letišti co nejdříve, počet míst je omezen." Co to sakra je? Tady má být nějaký seznam, který vytvoří to velvyslanectví, vytvoří to na lince Ministerstva zahraničí, pokud už, a nemá to být tak, že premiér se tváří, že dělá nějakého dispečera a vysílá vzkazy nějakým leteckým společnostem. Tak vezměte telefon a zavolejte tam, pane ministře. To je fakt neuvěřitelné. A jak je možné, že oficiální komunikace je o tom: Vážení spoluobčané, buďte na letišti v předstihu. Šmarjá, tam jsou lidi s dětmi méně než třeba jednoho roku věku. Teď si představte, že oni tam fakt opravdu pojedou a budou teďka čekat, jestli se vůbec dostanou do letadla, protože tohle není o garanci toho, že v tom letadle bude pro ně místo. To je úplně neuvěřitelné, co vy tady předvádíte!

Tak se seberte, pane premiére, buďte tak laskav, najděte na to nějaké lidi, kteří vám s tím pomůžou. My vám rádi pomůžeme taky. Ty zkušenosti tady jsou, jak jste podělali ten covid, a prosím pěkně, začněte konečně něco dělat, protože ti lidi mají vážný problém. Ať pan ministr Macinka, který už utekl, přestane vyprávět jako že vtipy na tiskové konferenci, jak lidi na to budou vzpomínat ještě jako na parádní dobrodružství, jak viděli, jak kolem nich lítají rakety a drony a jiná vražedná zařízení. To je fakt neuvěřitelné. Hergot, tam jsou rodiny s dětmi. Nejsou jenom na dovolené, jsou tam třeba kvůli nějakým sportovním událostem. Hergot, začněte něco dělat pro naše lidi, buďte tak hodní! (Poslanec Ševčík hovoří mimo mikrofon poblíž pultíku.)

Neuvěřitelné. Co to melete o pražské dopravě tady? My se dneska bavíme o rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane předsedo, za prvé na sebe nepokřikujte a já poprosím, výrazy melete a tohleto, aby se tady nepoužívaly. Děkuju.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Prosím vás pěkně, pane předsedající, buďte tak laskav a tedy zjednejte klid v sále. Není možné, aby tady mi někdo vstupoval do projevu, to tedy za prvé. Za druhé - tady se dneska máme bavit o rozpočtu. Nechápu, jak je možné, že tady vystoupí premiér a začne mluvit o něčem úplně jiném, a ještě tady někdo pokřikuje ohledně pražské dopravy.

Milej zlatej, jménem pana předsedajícího, pane profesore Ševčíku, zkuste se seznámit s reálnými daty. Praha je na špičce, světové špičce v MHD, a co se týče silniční dopravy, tam jsme před Vídní podle normálně běžných mezinárodních žebříčků. Podívejte se na TomTom Traffic Index - to je mezinárodní srovnání - jsme na evropském průměru. A ano, těch oprav je hodně, rekonstrukcí silnic, a je to proto, že ti před námi neopravovali, takže tam je velký vnitřní dluh. A vůbec nechápu, co to sem taháte. Dneska se máme bavit o rozpočtu, a já bych byl proto rád, aby z toho tady pan premiér nedělal cirkus, protože tohle naprosto neuvěřitelné.

Takže abychom se vrátili zpátky k rozpočtu poté, co Ministerstvo zahraničí začne dělat konečně svoji práci. Tak

máme tady ten rozpočet...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pardon, já jenom, teď jsme v bodě Pořad schůze, rozpočet ještě není otevřen.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Dobře, tak s ohledem na to, že tady máme pořad schůze, tak já bych navrhl nový bodíček, protože přece jenom to tak vypadá, že pan premiér si chce přece jenom povídat o situaci na Blízkém východě, zejména o tom, jak nezvládají pomoc našim občanům, našim obyvatelům, kteří uvízli v těch zemích, kterých se to tam teďka týká, tak já bych mu rád dal příležitost, aby to mohl tedy začít reálně vysvětlovat, abychom se mohli my všichni tady začít ptát, aby to nebylo jenom o těch přednostních právech, a chtěl bych tedy navrhnout, abychom zařadili nový bod systematická pomoc turistům v oblastech postižených konfliktem. Nemusíme se bavit jenom o Blízkém východě, protože víme, že ta situace ve světě je nestabilní, může se to stávat i na jiných místech světa do budoucna, prostě žijeme v nejisté době a je zcela zjevné, že to je systémový problém, který potřebujeme začít řešit, takže navrhuji tento bod Systematická pomoc turistům v oblastech postižených konfliktem jako bod, který bychom mohli zařadit hned na dnešek jako první dnešní bod. Když si o tom chce tedy pan premiér povídat, tak si o tom pojďme povídat, jo? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Jaký bod? Jako druhý bod? Já jsem ho neslyšel. Jako první bod.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Jako první dneska. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju. Jenom připomínám, že tady přihlášky s přednostním právem už byly od rána.

Pane předsedo Hřibe, vy jste byl za panem premiérem, tak jsem rád, že jste se uklidnili, že vy jste byl za panem premiérem. Vy jste přece nemohl vědět, s čím premiér vystoupí. Takže tolik jenom na vysvětlenou, že jsem požadoval po panu předsedovi, když on tady říkal, že se tady žádný bod nenavrhoval, jestli tedy s nějakým návrhem do programu schůze přijde, protože zároveň je přihlášen jako první s přednostním právem i v tom rozpočtu. Tak jenom, aby v tom nevznikl nějaký zmatek.

V této chvíli je na řadě Olga Richterová, Martin Kupka, Taťána Malá a pan místopředseda Kučera. Premiér mě poprosil, jestli by mohl reagovat - je to na vás. Jestli můžete? (K poslankyni Richterové:)

Souhlasíte s tím? Pokud - zůstáváte v pořadí. (Poslankyně Olga Richterová ze sálu: Nechám reagovat pana Babiše.) Necháváte reagovat.

Takže pane premiére, můžete reagovat. Tak, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já nevím, vy jste nás včera vyzývali tedy, že máme vás informovat, tak samozřejmě hlavně informuju naše spoluobčany, tak to dělám, tak vlastně nevím, co od nás chcete. Vy chodíte do televize, říkáte, že špatně komunikujeme. My máme každý den minimálně tři mediální výstupy a informujeme lidi, tak vůbec nechápu, co od nás chcete. Když - nevím - jsem tady nevystupoval, tak se vám to nelíbilo. Když tady vystupuju, tak se vám to taky nelíbí.

Prosím vás, já chci jenom říct, že z hlediska repatriačních letů jedině, kdo to dělá, je Česká republika, Slovensko a Německo. Velká Británie má 130 000 turistů v regionu a nedělají vůbec nic.

Z hlediska rozpočtu. Já jsem strašně rád, že Aleš Juchelka našel ve svém rozpočtu 176 milionů na ta centra duševního zdraví. Ano, my budeme vlastně znovu zřizovat 25 center duševního zdraví a my samozřejmě máme 19 psychiatrických nemocnic, my tam potřebujeme investovat 3 miliardy korun. Předcházející vláda na to kašlala, takže nic se nedělalo. Teď jsme se rozhodli, že máme 160 milionů na to, abychom projektovali a abychom ta centra začali stavět, ano? A já si myslím, že to je velice důležité, i ta medikace a tak dále.

Ten pán, který tady vystupoval, trpí anetickou psychózou, a co je to nejhorší na tom, je, že se to nedá léčit. Je to ztracený případ a je úplně zbytečné na něj reagovat, protože - no protože zkrátka je to zbytečné. To jsem chtěl jenom říct tomu rozpočtu, že duševní zdraví máme na prvním místě. Piráti říkali, že se toho chtějí zúčastnit. Máme ten podvýbor, ale začněte u vašeho předsedy. Fakt potřebuje urgentně psychiatra. Já vám za to děkuju. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju. V této chvíli je na řadě Olga Richterová, připraví se Martin Kupka.

Než sem přijdou, přečtu omluvy. Vít Rakušan do 12 hodin - pracovní důvody, Jan Richter do 10 - zdravotní důvody, Martin Šebestián do 10 hodin - pracovní důvody a Jeroným Tejc od 9.30 do 10 - pracovní důvody.

Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážená sněmovno, dámy pánové, vážení spoluobčané, my jsme dali možnost panu premiérovi reagovat. On ji využil pouze k nálepkování politických protivníků způsobem, který znevažuje skutečné duševní obtíže, způsobem, který jenom zatahuje politickou debatu někam, kde nemá být. My jsme čekali jako Piráti, že tady přijde nějaké stručné představení systematického řešení pro občany, kteří uvízli v krizových oblastech. To by samozřejmě bylo zcela v pořádku jako úvodní slovo na téma, které lidi pálí a je důležité pro ty, kteří jsou v těch krizových oblastech a netuší, co se bude dál dít. Proto tady Zdeněk Hřib nastínil, jak to tam vypadá a co je třeba dělat, ale přišel jenom další chaos a mikromanagement.

Proto navrhuji nový bod na jednání této Sněmovny, a sice Kdy přijde konec mikromanagementu Andreje Babiše. To je bod, který navrhuji jako druhý bod této dnešní schůze po jednání o rozpočtu.

Z výrazů jako "dělám toho dispečera" nebo "Ryanair, doufám, že mě uslyší" je evidentní, že stále pan premiér Babiš nepochopil, že to, co udělal v covidu s mikromanagementem, prostě nemá opakovat v další krizové situaci.

Po tématu, kdy přijde konec mikromanagementu Andreje Babiše, pak samozřejmě máme probrat téma Strategická komunikace směrem k českým občanům řízená skutečnými odborníky, takže to téma Strategická komunikace směrem českým občanům řízená skutečnými odborníky je druhý návrh nového bodu jako třetí bod dnes. A proč? No, protože tato vláda zrušila Stratkom, strategickou komunikaci právě připravenou na krizové situace, aby byly karty, které jasně řeknou, co říkat, co zdůrazňovat a jak komunikovat, i pro velvyslance, další pracovníky Ministerstva zahraničí, zkrátka pro ty, kteří se s tím na místě musí nějak poprat.

A právě proto, abychom jako zodpovědní, volení zástupci lidí v Česku pomohli těm, kteří se musí popasovat s obtížnou situací na těch krizových místech, by měla fungovat centrální strategická komunikace a centrální krizové řízení. Takže to byl návrh druhého nového bodu jako třetí bod dnes. Pane předsedající, poznamenal jste si, prosím?

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Strategická komunikace, a pak?

 

Poslankyně Olga Richterová: Strategická komunikace směrem k českým občanům řízená skutečnými odborníky.

Strategická komunikace je tedy druhá věc, kterou navrhuji, abychom probrali, protože je to systémová věc. Je to něco, co je potřeba v každé krizové situaci. A tváří-li se Andrej Babiš, že on to zvládne sám, tak se prostě plete. Ale to bych se vracela zpátky k tomu prvnímu bodu, kdy přijde konec mikromanagementu Andreje Babiše.

No a třetí věc, co bych ráda nadnesla, a nebude to jako návrh nového bodu, ale bude to jako poznámka na úvod této schůze: to, co předvedl pan předsedající v podobě komentářů k průběhu jednání a v podobě komentářů k politickému vystupování zvolených zástupců lidí, je naprosto nepřípustné. Já se domnívám, že to pan předsedající dobře ví, že překročil tu linii, jak se má řídit schůze, ale připomínám, že to vidí i lidé, že takto nestranné řízení schůze nevypadá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní předsedkyně. Jinak můžete dát samozřejmě nesouhlas s řízením této schůze a s postupem předsedajícího a můžeme o tom nechat hlasovat. Dále je na řadě Martin Kupka s přednostním právem. Připraví se Taťána Malá.

 

Poslanec Martin Kupka: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, nejprve krátká reakce na to, co jsme zažili v uplynulých dnech. Samozřejmě, že to nebyla zvládnutá krizová komunikace a česká veřejnost to bohužel ví. Že se vracíme do doby covidu, do doby chaosu, to bylo patrné ze všech vyjádření. Místo uklidnění, místo nadhledu to opravdu byly neřízené kroky, vyjádření, která často nedávala smysl. A mrzí mě to, protože v tomhle ohledu máme přece jeden společný zájem všichni v Poslanecké sněmovně, aby vzkaz směrem k české veřejnosti bylo zajištění bezpečí a podmínek, které pro české občany za daných okolností vláda má povinnost vytvořit. A chci v tomto směru vyzvat nejenom k opuštění mikromanagementu, kterým se Andrej Babiš už proslavil, ale zároveň k úzké spolupráci s cestovními kancelářemi, na které na jedné straně vláda ve své hospodářské strategii jako se všemi komerčními subjekty chce spolupracovat, sází na ně, ale na druhé straně, když jde do tuhého, tak je vlastně nechává na holičkách a říká jim, že si to mají vyřešit samy. To je parafráze vyjádření Petra Macinky z těch prvních dnů. Takže opravdu místo mikromanagementu, místo chaosu je na místě, aby česká vláda v tomto směru dokázala zajistit bezpečné podmínky a organizace repatriačních letů, které by lidem přinášely spíš jistotu, že Česká republika je pro ně schopná udělat maximum a organizuje tu pomoc s nadhledem a bez chaosu.

Nicméně hlavním tématem dnešního dne bude rozpočet na rok 2026. Nejzásadnější naše výhrada spočívá (směřuje?) jednak k vysokému deficitu, ale o tom jsme se bavili v prvním čtení, tady výdajové a příjmové rámce jsou prvním čtením odsouhlasené. Ale teď všechno nasvědčuje tomu i ve světle událostí ve světě, že vláda dál zavírá oči a zacpává si uši před tím, co se děje. Místo toho, aby přišla tedy s návratem 21 miliard na obranyschopnost, tak se dál věnuje konkrétním jiným položkám. Místo toho, aby tady dokázala změnit svůj pohled a říct ano, bezpečí občanů v souvislosti s tím, co se děje ve světě, je skutečně na prvním místě a budeme se snažit o to, aby se právě výdaje na obranu posílily. Znamenalo by to zároveň příznivější hodnocení i z hlediska evropských institucí i z hlediska ratingových agentur, protože pro posílení výdajů na obranu se opravdu počítá s výjimkou pro dodržení výdajových rámců. Ano, je to rozpočet, který porušuje zákon, o tom není pochyb.Naprosto jednoznačně se vyslovila Národní rozpočtová rada, stejně tak se vyslovila většina ekonomů. V tomto směru prostě bohužel jednáme o rozpočtu, který dobře připravený není.

Máme ale možnost udělat ještě některé zásahy, které by ty negativní kroky vlády reálně snížily a to nejzásadnější nepochybně je posílení výdajů na obranyschopnost České republiky. A platí tady zásadní, že čím víc peněz věnujeme obranyschopnosti, tím víc máme šanci jednak uspokojit předchozí dohody, které jsme uzavřeli s našimi spojenci v rámci Severoatlantické aliance, ale především máme šanci zajistit bezpečí lidem v České republice, a to je v tomhle čase naprosto jednoznačná priorita. Vláda sice o ní někdy mluví jako o jasné prioritě, ale skutky tomu neodpovídají. Ve skutečnosti si znovu kupuje jenom své voliče, aby uspokojila svoje předchozí populistické sliby. Na prvním místě ale má být odpovědné hospodaření a na prvním místě má být nepochybně posílení výdajů na obranu.

My jsme připravili celkem 26 pozměňovacích návrhů, které, jak jsem zmínil, na prvním místě posilují samozřejmě obranyschopnost České republiky jako stěžejní priority. Zároveň myslíme i na vnitřní bezpečnost, kdy čelíme celé řadě hrozeb hybridních a zažíváme je v posledních letech zcela jednoznačně i z hlediska statistického hodnocení v neobvykle vysoké míře nejenom ze strany Ruska, ale i dalších nebezpečných regionů. A místo toho, abychom dokázali podržet naše bezpečnostní služby, Bezpečnostní informační službu, NÚKIB, NBÚ, tak se v tom návrhu rozpočtu ocitly tyto instituce na jakémsi černém seznamu těch, kterým se naopak dramaticky peněz bere. Tak ty naše návrhy budou směřovat i k posílení vnitřní bezpečnosti, budou směřovat také k tomu, abychom dokázali posílit rozpočet pro sport, kde prostě stát nemůže zajistit to, co v této oblasti dělají zejména organizace trénující děti, trénující mládež, ale i profesionální sportovce. Tohle je základní předpoklad pro zdravou společnost. A pokud to Andrej Babiš často skloňuje, jak mu záleží na zdraví lidí, na tom, aby se česká společnost vyvíjela co nejzdravěji, no tak má teď výjimečnou příležitost, aby vláda přijala naše pozměňovací návrhy a dokázala v tom udělat potřebný krok a právě sport a neziskové organizace posílit. Platí to i pro neziskové organizace v oblasti péče o mladé lidi, které dlouhodobě rozvíjejí právě schopnosti mladé generace. Platí to i pro kulturní aktivity, kde zdraví toho národa se samozřejmě pozná také podle toho, jestli je ten stát schopen investovat do své kultury a vypovídá to o jeho úrovni.

Shrnuto a podtrženo. Záleží nám na tom, aby Česká republika dokázala především čelit nejvážnějším aktuálním mezinárodním hrozbám. Je na místě posílit rozpočet na obranu. A vyzývám vládu, aby ve světle událostí posledních dnů přehodnotila ten svůj původní návrh a skutečně otevřela oči a slyšela, co je potřeba udělat. Nabízíme v tomto směru pozměňovací návrh, který 21 miliard na obranu vrací a znamenalo by to jednoznačně zlepšení pohledu i našich zahraničních partnerů na to, jak se ve skutečnosti stavíme k vlastní obranyschopnosti i ke společným silám. To je stěžejní bod našich návrhů a pevně doufám, že vláda přehodnotí svůj dosavadní postoj, kdy fakticky jenom couvá zpět, snaží se vyhovět svým koaličním partnerům, zejména těm menším, například ve vztahu k obranyschopnosti státu.

Tohle jsou naše stěžejní výzvy a zároveň požadavek na to, aby Česká republika v okamžiku, kdy v prvním čtení vládní koalice schválila 310 miliardový schodek, tak aby posílila obranu, je úplně mimo jakýkoliv rámec chápání. Je trestuhodné, že přestože se schodek tímto razantním způsobem zvyšuje, tak výdaje na stěžejní prioritu se snižují. Vyzývám vládní většinu, aby v tomto směru svůj návrh přehodnotila a posílila především peníze na obranyschopnost České republiky. Je to v národním zájmu, je to stěžejní priorita, kterou by Česká republika měla uplatňovat. Díky za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Nyní poprosím paní předsedkyni Taťánu Malou a připraví se pan místopředseda Kučera.

 

Poslankyně Taťána Malá: Dobré ráno. Kolegyně kolegové, já si na začátek dovolím načíst procedurální návrh, a to je, abychom dnes jednali a procedurálně i meritorně hlasovali po devatenácté i jedenadvacáté hodině. Navrhuji to jménem tří poslaneckých klubů.

Dál mi to nedá nevyjádřit se k tomu, co tady předvedl pan poslanec Hřib. Už jsem to trošku rozdýchala během toho, co vystoupili mí předřečníci, ale já musím říct, že to opravdu zase stálo za to. Pane poslanče Hřibe, vy prostě nevynecháte, prostřednictvím pana předsedajícího, jedinou příležitost tady prostě zahrát divadlo. Gratuluju, bylo to moc hezké. Zavzpomínal jste na to, jak jste si užíval svoji sesli primátora hlavního města Prahy, kdy Praha za vašeho vládnutí šla od desíti k pěti. Já tady nebudu dál toto vaše představení asi komentovat, protože to fakt za to úplně nestojí.

Myslím si, že si voliči udělají svůj obrázek. Ale využiju této možnosti a poděkuji premiérovi za ty lidi, kteří se dostali do České republiky a kterým pomohl, a já sama jsem dostala několik zpráv občanů, kteří skutečně potřebovali pomoct, té pomoci se dočkali. A takže ještě jednou panu premiérovi, ministru zahraničí velmi děkuji.

A k vám, pane poslanče Hřibe, prostřednictvím pana předsedajícího, mám jednu jedinou prosbu k vám i k Pirátům, prosím vás, hlavně nám nepomáhejte. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak máme tady jedno procedurální hlasování, já vás všechny odhlásím, přihlaste se svými identifikačními kartami. (Ťukání karet do lavic.) Tak asi se toho ťukání nezbavím.

 

V této chvíli návrh jste slyšeli, procedurálně, meritorně jednat i hlasovat po 19. i 21. hodině.

Já zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 55, přihlášeno 149 poslanců, pro 107, proti 16. Návrh byl přijat.

 

A já poprosím posledního přihlášeného k bodu schůze programu pana místopředsedu Kučeru.

Než se dostanete k pultíku, tak já přečtu omluvy. Tomio Okamura od 9.30 do 10.15 - pracovní důvody, Marian Jurečka od 9.30 do 12 - pracovní důvody.

Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové, já děkuju za slovo, pane předsedající. Já bych se ještě krátce vyjádřil k té dnešní diskusi, která tady probíhá. Já si myslím, že je velice důležité samozřejmě to, jakým způsobem bude jednáno s lidmi, kteří zůstali v zahraničí, kteří potřebují urgentní pomoc. Jsem rád, že vystoupil předseda vlády, že řekl, jakým způsobem řeší tu situaci. To, že řešíme nějakou aktuální situaci teď, ale samozřejmě přináší nějaké problémy, nicméně neměli bychom zapomínat na témata, které s tím jako výrazně souvisí. Já možná ještě bych na začátek řekl, že bych byl rád, kdybychom si tady navzájem neudělovali nějaké psychiatrické diagnózy. Já si myslím, že to je nedůstojné, že to spíš přísluší lékařům, tuším, o tom mluvila kdysi i tady paní poslankyně Pastuchová, tak prosím, nechme, nechme na lékaře, jestli je někdo psychiatrický pacient či není. A teď bych se dostal spíše k tomu, co si myslím, k těm tématům, na které bychom neměli zapomínat, to jsou témata neméně důležitá než ta úplně teď nejaktuálnější, to znamená, jakým způsobem se dostanou naši spoluobčané právě z těch oblastí, kde bohužel díky konfliktu na Blízkém východě nelétají letadla a jsou opravdu často v tíživé situaci. Dochází jim léky, jsou někde na těch letištích.

Nicméně ta témata, o kterých jsem tady mluvil včera, a je opravdu škoda, že ten bod se neotevřel, protože si myslím, že ta informace tady mohla zaznít a měli bychom to z krku samozřejmě. Já bych zmínil to, že tady hrozí poměrně velké nebezpečí migrační krize. Ta migrační krize, která samozřejmě přichází z těch postižených oblastí, zejména z Íránu a možná i z těch okolních zemí, může vést k velkému náporu na hranice Evropské unie a aby se tady Poslanecká sněmovna dozvěděla, jakým způsobem, zda jsme připraveni na hrozící nebezpečí migrační krize, jakým způsobem jsou na to připraveny hranice Evropské unie, zda se jedná o posílení, to si myslím, že je důležité. Je to bod, který považuju za poměrně nekonfliktní, není to ani proti někomu, ani útok na někoho. Je to, myslím, věc, která by tady jednoznačně mohla zaznít.

Pokud ne dnes, tak třeba v jiných dnech. Já ho budu navrhovat tedy dnes. Samozřejmě všichni vnímáme, co se děje i v oblasti energetiky, to znamená navyšování cen samozřejmě zejména ropy a plynu a navyšování cen se už samozřejmě projevuje i na těch benzínových stanicích, ono to tak je většinou, že když šejkové oznámí, že se zvýší cena za barel, tak v Dolní Lhotě odpoledne už je zvýšená cena benzínu o 10 korun. Na to reagujeme rychle, na to snížení bohužel tak ne, ale já nechci to zlehčovat. Mě by zajímalo, zda jsou třeba plné plynové zásobníky, zda se nestane to, co se stalo, když končila vláda s ministrem Havlíčkem, po kterém zůstaly prázdné plynové zásobníky, mě by zajímalo, zda jsou teďka naplněny, zda jsou ty zásobníky nejenom připraveny dodávat, ale jestli jsou připravené zajištěné dodávky právě z těch krizových oblastí, respektive zase v tom jedná, jaký to má vývoj, takže ta oblast energetiky je, si myslím, taky důležitá, a měli bychom se o ní jako Poslanecká sněmovna dozvědět. A jako poslední takovou oblast si myslím, že je důležité, aby tady zazněla informace o tom, zda hrozí zvýšení terorismu. To znamená, zda se teď objevuje nějaké nebezpečí právě aktivace těch jednotlivých buněk tady v Evropské unii. A zda to vláda nějakým způsobem řeší.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, poprosím...

 

Poslanec Michal Kučera: To je, myslím, věc, která by zasluhovala samostatný bod, já bych si proto dovolil navrhnout bod, který se jmenuje Informace vlády o situaci s migrací z oblasti Blízkého východu, energetické bezpečnosti České republiky a vnitřní bezpečnosti v souvislosti s konfliktem v Íránu. Toto je bod, který by tady měl zaznít. Myslím si, že se dá velice rychle odbýt. Zazněly by relevantní informace a mohli bychom přejít k tomu dalšímu. Samozřejmě dnes projednáváme rozpočet, já už víceméně končím, takže ten prostor tady bude dostatečný. Chtěl bych jenom poznamenat, že poslanci TOP 09 budou předkládat samozřejmě pozměňovací návrhy, ty pozměňovací návrhy máme připraveny, v těch pozměňovacích návrzích přinášíme úspory v hodnotě 64 miliard, takže věřím, že naleznou i podporu u těch, kteří chtějí skutečné úspory. Ty úspory jsou samozřejmě hledány napříč jednotlivými rezorty a věřím, že pozměňovací návrhy klubu TOP 09 přinášející 64 miliard úspor budou také podpořeny.

Děkuji za pozornost a věřím, že se tady dnes bude jednat konstruktivně, a to jak ve smyslu debaty o tom aktuálním tématu, to znamená o situaci na Blízkém východě, tak samozřejmě i o rozpočtu a pozměňovací návrhy klubu TOP 09 budou podpořeny. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, pane místopředsedo. Já jsem nicméně přivolal opět poslance, protože máme tady tři návrhy změn schůze do programu.

Takže neznamená, že teďka automaticky jsme v tom druhém čtení rozpočtu, ještě se musíme popasovat s těmi návrhy.

Mezitím přečtu omluvy. Ivan Bartoš do 9.30 - rodinné důvody, Karel Beran od 11.15 do 13.30 - pracovní důvody.

 

Já jsem vás svolal, je zájem o odhlášení? Není kupodivu, dobře, budeme hlasovat o zařazení třech změn. Jestli jsem si správně napsal, abych neudělal chybu pana předsedu Kupku, on nenavrhl žádný bod. Je to tak? Takže skutečně budeme hlasovat jenom o třech změnách.

První nový bod, Zdeněk Hřib - Systematická pomoc turistům v oblastech postižených konflikty.

Nechávám hlasovat, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, přihlášeno 151, pro 52, proti 12. Návrh nebyl přijat.

 

V této chvíli budeme hlasovat o zařazení nového bodu Olgy Richterové - Kdy přijde konec mikromanagementu Andreje Babiše?

Nechávám hlasovat, zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 57, přihlášeno 152, pro 52, proti 89. Návrh nebyl přijat.

Druhý návrh Olgy Richterové s názvem Strategická komunikace směrem k českým občanům řízená skutečnými odborníky.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 58 přihlášeno 152, pro 53, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Já jsem si tedy nezaznamenal, ale i pan místopředseda Kučera navrhl bod. Je to tak? (Ano.) Jestli to přečtu: Informace vlády o situaci migrace z oblasti Blízkého východu, energetické bezpečnosti České republiky a bezpečnosti v souvislosti s konfliktem v Íránu. Je to tak? Aspoň přibližně. (Pobavení v sále.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 59 přihlášeno 152, pro 53, proti 4. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme vyřešili návrhy na změny dnešní schůze a zahajujeme prvním bodem

Aktualizováno 5. 3. 2026 v 13:06.