(pokračuje Tomio Okamura)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 90/ - prvé čtení dle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, a to Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, Zákon o rozpočtových pravidlech a některé jiné související zákony.

Důvodem předložení tohoto návrhu je transpozice a adaptace předpisů Evropské unie v oblasti rozpočtové odpovědnosti, které upravují nový rámec koordinace, dohledu a nápravných mechanismů v rozpočtové oblasti v zemích Evropské unie. (Hluk v sále, paní poslankyně vyčkává.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid v jednacím sále.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane předsedo. Návrh posiluje střednědobý horizont fiskálního plánování a z toho plynoucí přechod z dosavadní koncepce cílování každoročního salda veřejných financí, očištěného o cyklické, jednorázové a jiné přechodné vlivy na růst čistých výdajů se čtyřletou trajektorií, přičemž pokud členská země provádí příslušné reformy nebo investice, může být toto období prodlouženo až o další tři roky. Formálně se také posiluje role nezávislých fiskálních institucí a fungování například výboru pro rozpočtové prognózy se přesouvá ze správních předpisů interního charakteru přímo do zákona.

Návrh dále zjednodušuje některé procesy související s rozpočtovým hospodařením v návaznosti na závěry z národních i mezinárodních cvičení s bezpečnostně obrannou tématikou. Zjednodušují se pravidla rozpočtového hospodaření a urychlují se kroky vedoucí k realizaci výdajů v situacích, kdy to vyžaduje naléhavá potřeba, zajistit přípravu na obranu a zachování bezpečnosti České republiky a jejích spojenců.

Stávající postupy podle rozpočtových pravidel jsou v těchto situacích příliš administrativně náročné a zdlouhavé, protože vycházejí z dřívějšího a nyní již překonaného předpokladu, že intenzita hrozeb bude narůstat postupně a bude tak dostatečný časový prostor na přípravu nezbytné reakce státu. Účelem návrhu je zajistit udržitelnost veřejných financí ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, a proto bude mít tento návrh dlouhodobě pozitivní dopady na veřejné rozpočty. Účinnost většiny návrhů se navrhuje dnem následujícím po dni vyhlášení, menšina ustanovení v novele rozpočtových pravidel má nabýt účinnosti k 1. lednu 2027.

Obě hlavní části návrhu byly připravovány již za předchozí vlády a novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti byla navíc již předložena jako sněmovní tisk číslo 68. Protože však obě témata úzce souvisí, bylo nutné návrhy více provázat a zapracovat další změny, které nemění jejich podstatu. Například se jedná o povinnost vlády schvalovat souběžně s návrhem státního rozpočtu také saldo hospodaření zdravotních pojišťoven.

Vláda navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s vládním návrhem zákona souhlas již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu. Důvodem je zejména to, že transpoziční lhůta uplynula již 31. prosince 2025 a včasné přijetí materiálu má zásadní dopady na bezpečnost České republiky. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Jana Murová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Murová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vás jako zpravodajka uvedla do projednávaného návrhu zákona a shrnula, proč je tato legislativa předkládána a co České republice přináší.

Hlavním cílem návrhu je implementace Evropské směrnice Rady EU o rozpočtových pravidlech a posílení národního rámce rozpočtové odpovědnosti. Reagujeme tím na nové evropské fiskální nastavení, které klade důraz na střednědobé plánování, udržitelnost veřejných financí a větší transparentnost hospodaření státu. Tato směrnice měla být transponována do 31. 12. 2005, bohužel máme ji na stole až nyní. Návrh přináší několik klíčových změn.

Za prvé, posiluje střednědobý horizont fiskálního plánování. Česká republika bude nově vycházet ze střednědobých fiskálních strukturálních plánů, které stanoví jasnou trajektorii čistých výdajů, to znamená předvídatelnější a stabilnější rozpočtovou politiku, která nebude reagovat jen na aktuální rok, ale bude systematicky plánovat několik let dopředu.

Za druhé, zpřesňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti a roli Národní rozpočtové rady. Dochází k rozšíření informačních povinností a posílení nezávislého dohledu nad vývojem veřejných financí.

Za třetí, návrh reaguje na současnou bezpečnostní situaci, umožňuje pružnější reakci státu v případě výrazného zhoršení bezpečnostních podmínek, například při ohrožení státu nebo nutnosti zásadních obranných výdajů. V takových situacích bude možno operativněji upravit výdajové rámce a zajistit financování nezbytných opatření, aniž by byl porušen systém rozpočtové odpovědnosti.

Za čtvrté, dochází ke zjednodušení některých procesů v oblasti rozpočtového hospodaření, což přispěje k rychlejšímu uvolňování prostředků v mimořádných situacích a ke snížení administrativní zátěže. Benefitem této legislativy je tedy kombinace odpovědnosti a flexibility. Na jedné straně posilujeme dlouhodobou stabilitu veřejných financí, transparentnost a kontrolu, na druhé straně vytváříme nástroje, které umožní státu rychle reagovat na krizové či bezpečnostní výzvy.

Je důležité zdůraznit, že návrh není samoúčelnou novelou. Je reakcí na změněné evropské fiskální prostředí i na realitu současného bezpečnostního vývoje. Přináší větší předvídatelnost rozpočtové politiky, lepší koordinaci s evropským rámcem a současně zachovává suverenitu České republiky při rozhodování o vlastních veřejných financích.

Doporučuji schválit legislativu podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila za prvé paní poslankyně Vendula Svobodová, připraví se pan poslanec Benjamin Činčila. Paní poslankyně Vendula Svobodová, prosím. (Reakce v sále, že jsou přednostní práva.) Pravda, máme tady, omlouvám se, mám tady dvě přednostní práva. Tak stanovisko klubu, takže první půjde, má přednost, tedy přednostní právo za klub a stanovisko jde tedy až následně, to znamená první by vystoupila paní... (Reakce v sále.) Takže vy chcete až na konec, jo? Dobře, takže první vstoupí paní poslankyně Lucie Semihradská se stanoviskem klubu Pirátů, STAN, pardon. Prosím. A připraví se paní poslankyně Pivoňka Vaňková. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Takže dobrý večer, dámy a pánové. Ráda bych vás tady seznámila se stanoviskem klubu Starostové a nezávislí k návrhu vládního zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, a ráda bych vysvětlila, proč nemůžeme podpořit projednání tohoto návrhu v režimu § 90 a proč uplatníme veto k tomuto projednání.

Tento tisk se tváří jako technická transpozice evropských norem a adaptace na nová unijní nařízení o koordinaci hospodářských politik. Na rozdíl od sněmovního tisku 64, který do Sněmovny předložila ještě minulá vláda, však sněmovní tisk 90 kromě novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a změně dalších zákonů s tím souvisejících, tak jak to tady podrobně představila paní ministryně, provádí řadu poměrně zásadních úprav rozpočtových pravidel vedoucích k oslabení role Poslanecké sněmovny v rozpočtovém procesu.

Je tady často skloňována transparentnost při každé možné příležitosti. Ta navržená novela, a nyní se bavím skutečně o novele zákona o rozpočtových pravidlech, nijak nereflektuje dobrou praxi rozpočtové transparentnosti a legislativního dohledu tak, jak ji definují mezinárodní organizace, například International Budget Partnership nebo OECD. Původní zákon o rozpočtové odpovědnosti byl schválen v roce 2000. Tehdy reflektoval rozpočtovou dokumentaci a tehdejší mezinárodní standardy rozpočtové transparentnosti.

Tady jenom bych velmi ráda připomněla, že se bavíme o období, kdy v roce 2000, respektive před tím rokem, vznikl Code of Good Practices on Fiscal Transparency zpracovaný Mezinárodním měnovým fondem. Skutečně průlomový přístup k rozpočtové odpovědnosti. Všechny ty další kroky byly novější. To znamená, naše rozpočtová pravidla vznikla v době, kdy ta mezinárodní praxe skutečně teprve vznikala - mezinárodní standardy - a reflektovala dokumenty, které vznikaly a nastavila tu transparentnost poměrně dobře na tehdejší období.

Za těch posledních let došlo skutečně k ohromnému posunu, a to vnímání dobré praxe se významně posunul. Ten posun jde celou řadou směrů. Já bych tady ráda zmínila dva. První souvisí s tím, že transparentnost je požadována v průběhu celého rozpočtového cyklu, tedy od okamžiku zahájení přípravy přes projednání a schvalování po průběžné hodnocení v průběhu roku a následnou kontrolu ve formě závěrečného účtu a auditu. Takže je to skutečně celý proces. Druhým významným trendem je posílení legislativního nebo chcete-li parlamentního dohledu. Jde o to, aby parlament nebo jeho výbory, což by v našem podání byl rozpočtový výbor, měly podstatné pravomoci pro zajištění efektivní kontroly při nakládání s veřejnými financemi.

Podle čerstvé listopadové studie OECD - ta studie se jmenuje Quality Budget Institutions - ta role parlamentu je definována následovně: parlament by měl dohlížet na všechna důležitá rozhodnutí týkající se veřejných financí, měl by schvalovat rámec fiskální politiky vlády, fiskální strategii a rozpočet. Debaty by měly probíhat po každé klíčové fázi rozpočtového procesu a měly by být strukturovány tak, aby rozhodnutí zohledňovala fiskální omezení vlády a podporovala veřejné porozumění stavu veřejných financí.

Rychle to shrnu. Ten dnešní standard dobré rozpočtové transparentnosti znamená zveřejňování dokumentů a legislativní dohled v průběhu všech fází rozpočtového cyklu. Stará rozpočtová pravidla z toho roku 2000, ta původní verze, toto pravidlo ctila. V té době vláda neschvalovala rámec fiskální politiky nebo strategii rozpočtové politiky. Sněmovna tedy začala tím, že projednávala zákon o státním rozpočtu, čtvrtletní zprávy o plnění rozpočtu a závěrečný účet. V průběhu rozpočtového roku, tedy vláda musela skládat účty třikrát - na konci každého čtvrtletí - kde rozpočtový výbor nebo Sněmovna tyto zprávy projednala a přidala k nim své stanovisko.

V předložené novele je změna, kdy je navrhováno, aby zprávy za první a třetí čtvrtletí nebyly z důvodů, a teď cituji, "nadbytečné pracovní agendy Ministerstva financí nadále zpracovávány". Zde naprosto souhlasím s tím, že dnes publikované zprávy o měsíčním plnění státního rozpočtu jsou kvalitní a poskytují dostatek relevantních informací. Není tedy skutečně nutné vytvářet nějaké čtvrtletní zprávy. Nicméně, a tady hovořím za celý klub Starostové a nezávislí, naprosto nesouhlasíme s tím, aby tyto průběžné zprávy nebyly nadále projednávány v rozpočtovém výboru a aby vláda neskládala účty Sněmovně třikrát, ale jen jedenkrát ročně.

Současně, a to věřím, že na to se dostaneme při druhém čtení, to otevření rozpočtových pravidel je skutečně dobrou příležitostí pro rozšíření role Sněmovny v raných fází rozpočtového procesu. Konkrétně jde o to, že fiskální strukturální plán neschvaluje vláda, ale Sněmovně ho nijak nepředkládá. Toto je rozhodně příležitost pro zlepšení té současné praxe. A jistě je tam podobných příležitostí celá řada.

Co se týká té klíčové části toho tisku, my samozřejmě naprosto respektujeme, že je potřeba provést transpozici nových evropských pravidel. V tomto směru pouze upozorňujeme na jednu věc, a to, že dobrá fiskální pravidla a především jejich vymahatelnost souvisí s tím, že těm pravidlům veřejnost a poslanci dobře rozumí. Tady apeluji na vládu, na Ministerstvo financí, případně na další instituce, aby skutečně věnovali dostatečnou pozornost výkladu vysvětlení a edukaci toho, jak ta nová pravidla fungují, protože pokud jim nebudeme rozumět, tak nebude možné je ani vymáhat a nebudou fungovat tak, jak tady paní ministryně popisovala.

Takže pokud shrnu to naše stanovisko, naše stanovisko je, že jako klub Starostové a nezávislí uplatňujeme veto na projednání v režimu § 90. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy s přednostním právem paní poslankyně Pivoňka Vaňková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, za klub Starostů a nezávislých a další čtyři opoziční kluby - ODS, TOP 09, KDU a Piráti - vznáším námitku proti tomu, aby byl projednán tento tisk ve zrychleném režimu § 90. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Dobře, poznamenal jsem si tedy veto čtyř klubů, takže pěti poslaneckých klubů. Dál tedy v rozpravě vystoupí paní poslankyně Vendula Svobodová a připraví se pan poslanec Benjamin Činčila.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tento návrh zákona má dvě roviny. Ta první nese implementaci evropské směrnice, jejímž cílem je zlepšit řízení veřejných financí a umožnit členským státům lépe reagovat na mimořádné okolnosti. V tomto smyslu je správné a žádoucí, že se Česká republika sladí s evropským rámcem a dostane se do pozice, kdy může pružněji reagovat na hrozby. Tento evropský trend je legitimní, správný a odpovídá realitě po roce 2022. Klíčové ale je, že česká vláda přidává nadstandardní uvolnění, která Evropská unie nevyžaduje, a která umožňují vládě zvyšovat deficit a dluh nad rámec logiky evropského fiskálního rámce. Ono to tady totiž mohlo znít, že se jedná o čistou transpozici, ale čistá transpozice to tedy není.

Tento dokument mění definici dluhové úrovně pro účely dluhové brzdy. Nově by se nezapočítávaly hotovostní rezervy na financování dluhu, mimořádné výdaje na bezpečnost a financování výstavby nízkoemisních zdrojů elektřiny. Na příkladu Dukovan si právě můžeme ukázat praxi, kdy financování výstavby nízkoemisního zdroje, což by byly ty Dukovany, se nebude toto financování započítávat do limitů dluhu. To znamená, že vláda může na výstavbu čerpat stovky miliard dluhu a dluhová brzda se formálně neaktivuje, protože se tyto výdaje do dluhů nepočítají.

Pak je tam ještě jedna věc nebo několik dalších, kdy vláda si zde dává desetiprocentní bianco šek na zvýšení výdajů bez Parlamentu pouhým rozhodnutím vlády, které bude odůvodněno zhoršenou bezpečnostní situací.

Ještě je tady úniková doložka pro domácí účely, i když ji Evropská unie neschválí. Ta umožňuje vládě zvýšit čisté výdaje na základě stanoviska Bezpečnostní rady státu. To znamená, že vláda si může zvýšit deficit doma, i když to nebude uznáno pro evropský korekční účet, což pro budoucí vlády vytvoří výrazné rozpočtové problémy.

Když si vezmeme nějakou mimořádnou situaci, tak ta platí dočasně, někdy musí skončit, nebo v to aspoň všichni doufají, a když se pak veřejné finance mají vrátit do nějaké udržitelné trajektorie, tak je to vždycky problém a je tam jakési pnutí. Tady by vznikalo i pnutí mezi domácími a evropskými pravidly. Tady se mně zdá, že to jde proti sobě, že pokud tady máme nějakou transpozici, právě sladění s evropskými předpisy, tak pokud tady vzniká napětí mezi těmi domácími a evropskými pravidly, tak jsou tady protichůdné charaktery toho dokumentu. Takže vlastně nevím, jak ten dokument bude fungovat dohromady jako celek.

Pak samozřejmě - jo, jo, už jsem tady - jelikož se zde kombinuje odečet rezerv, odečet bezpečnostních výdajů, odečet investic do nízkoemisních zdrojů a nové únikové doložky, tak dochází k tomu, že se fakticky zvedá formální hranice 50 procent HDP a ta hranice se výrazně odsouvá nahoru. Reálně může kabinet zvýšit dluh velmi výrazně, klidně i nad... (Silný hluk v sále. Odmlčuje se.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: To je hodně nahlas, pane Rajchle, prostřednictvím pana předsedajícího.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím? Já vás požádám o klid. Tak, prosím.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Ano, děkuju. Takže, reálně může kabinet zvýšit dluh velmi výrazně, klidně i nad 60 procent i více, ale formální indikátor dluhové brzdy bude říkat, že je vše v pořádku. Proto si myslím, že je dobře, že jsme společně s dalšími kolegy a ostatními kluby zavetovali tento zákon. Je dobře, že se nebude projednávat zrychleně a může proběhnout nějaká standardní diskuse, kterou si tato úprava zákona, potažmo i všech ostatních, které se mění právě v rámci tady toho zákona, takže ta úprava si to zaslouží. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí zatím jako poslední přihlášený pan poslanec Benjamin Činčila. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající. Paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dneska se vláda sama tady usvědčuje už poněkolikáté z rozpočtové neodpovědnosti, protože se snaží vykostit zákon o rozpočtové odpovědnosti a vymlouvá se u toho na směrnici z Evropské unie. Končí nějaké smysluplné střednědobé plánování, přesně vlastně naopak, než jsme slyšeli před chvílí od paní ministryně financí. Snaží se tady udělat něco, co by pro každého ekonoma, možná vlastně pro každého politika, který se chce chovat nějak odpovědně vůči hospodářství, vůči budoucnosti naší země, byla noční můra.

Troufám si tvrdit, že by to byla noční můra nejenom pro voliče opozice, ale možná i pro některé voliče současné vládní koalice, protože ty roky poslouchali o tom, jak tady Fialova vláda špatně hospodařila, jak, až se dostane k vládě Andrej Babiš, tak to bude lepší, odpovědnější. Zatímco teď vidíme, že to je přesně naopak, schodek je větší, ne lepší. Ještě ruku v ruce s tím se tady snažíme zrychleně schválit rozvolnění rozpočtových pravidel zákona o rozpočtové odpovědnosti, který v minulosti schvalovalo i hnutí ANO. Myslím, že to bylo v roce 2023.

Všechno se to hlavně točí kolem rozvolnění až o 10 procent v krizových obdobích, kdy si pár ministrů na bezpečnostní radě schválí to, že se může navýšit schodek státního rozpočtu až o 10 procent. Kde je tady nějaká parlamentní opozice, kde je tady nějaká parlamentní diskuse o tom? Chápu, že v krizových obdobích může nastat situace, že je potřeba něco schválit zrychleně, ale myslím, že už v minulosti se několikrát prokázalo, že Parlament v tu chvíli umí být pružný, umí být flexibilní, ale je potřeba ty věci říkat transparentně, otevřeně, tak, aby se k tomu mohli vyjádřit i další, nejenom pár ministrů na vládě. To je parlamentní kontrola a ta by měla souviset i s tím schváleným rozpočtem, i případnými jeho úpravami v průběhu roku.

Takže, nelze se vymlouvat na nějakou bezpečnostní zhoršenou situaci. Nelze se vymlouvat ani na směrnici z Evropské unie, protože ta samozřejmě hlídá zadlužené státy v Evropě a neříká České republice: Zadlužujte se taky tak rychle jako na jihu Evropy. Dokonce když jsme měli jako předsednictvo rozpočtového výboru setkání s Mezinárodním měnovým fondem, tak nám říkali: Vy tady máte nízké zadlužení, tak si to uchovejte, protože je to vaše konkurenční výhoda. Hlavně ať neuděláte to, že se budete rychleji zadlužovat, to, k čemu směřuje současná vláda.

Co bych se tady ještě rád chtěl k tomu zmínit ohledně parlamentní kontroly. Je to nebezpečný precedent, kdy se právě za flexibilitou, za tím, aby se mohla nějakým způsobem upravit rozpočtová pravidla, tak se to netransparentně zdůvodňuje tím, že se tady implementuje nějaká směrnice.

Ruku v ruce s tím jdou i další změny. Přesun kontroly z pléna na rozpočtový výbor, kdy některé zprávy o hospodaření s veřejnými prostředky nebo o plnění rozpočtové strategie už se budou projednávat jenom na rozpočtovém výboru. Přitom to není úplně nějaká detailní problematika, která by se týkala jenom toho výboru. Týká se hospodaření celého státu, a proto by se to mělo projednávat na plénu Poslanecké sněmovny.

Rozšířené možnosti zadlužování mimo standardní proces, to jsou věci, které zákon nově bude umožňovat, nějaké úvěry, zápůjčky mimo tradiční rozpočtový proces. To jsou zase další kanály k novému zadlužování bez odpovědného plánování, bez nějakých výhledů, bez pravidelných kontrol, o kterých tady mluvila třeba kolegyně Sedmihradská, prostřednictvím pana předsedajícího.

Tyto změny představují zásadní oslabení fiskální disciplíny. Odpovídají všem těm krokům, které od současné vládní koalice v poslední době vidíme, ale jsou to krátkodobá politická rozhodnutí, která poškodí budoucí generace České republiky. My jako lidovci tohle rozhodně podporovat nebudeme. Vždycky jsme hájili důsledné hospodaření a odpovědné hospodaření českého státu a chceme, aby se investovalo do budoucnosti, abychom tady měli transparentní kontrolu, aby tady byl stabilní rozpočet, který když se zadlužuje, tak to není proto, abychom ho projedli, ale abychom investovali do budoucnosti a aby tady existovala férová pravidla, která se budou projednávat na plénu Poslanecké sněmovny, nejenom v uzavřeném kruhu někde na vládě nebo na výboru. Děkuju vám za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní se hlásí, ještě mám přihlášku, pan poslanec Marian Jurečka, prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já musím říct, že mě mrzí, že tady tento návrh této novely je předkládán vlastně bez řádného připomínkového řízení. To je první věc, kterou bych chtěl podotknout na začátek. Pokud chceme dělat změnu zákona nebo zákonů, ať jsem přesný, které nám definují tak zásadní věc, jako jak bude tento stát hospodařit s penězi českého daňového poplatníka, tak si myslím, že taková zákonná změna si zaslouží opravdu plnohodnotné připomínkové řízení. Proč není? No protože by se muselo ukázat to, že buďto ty rezorty, které mají dělat ta odborná stanoviska, tak by je tam vepsaly, anebo by musely na příkaz svých ministrů jasně říci, že prostě připomínkové řízení by bylo politicky poměrně ohnuto, ale nebylo by ohnuto ze strany ostatních připomínkových míst, jako jsou povinná připomínková místa mimo jednotlivá ministerstva.

Mě by zajímalo třeba, jak by se k tomu vyjadřovaly organizace, které zastupují třeba hospodářské subjekty v České republice. Jak tito zástupci těch, kteří platí tyto daně a živí tento stát, jak by se k tomuto návrhu vyjádřili? Vy jste vlastně vypli možnost, aby tato vyjádření tady byla obsahem tohoto standardního legislativního procesu u tohoto materiálu. No, protože by tam nebyly určitě pochvalné poznámky o tom, jak je to skvělý tisk. Takže jste to šupli na vládu jako tenkrát bod číslo 2 v den, kdy jste schvalovali návrh zákona o státním rozpočtu, který je v rozporu se současným platným zněním zákona, a teď si měníte tady tento zákon.

Druhá důležitá věc je, a to tady říkal kolega Benjamin Činčila, ta Evropa nám neříká, rozvolněte si své národní cíle. Takže schovávat to pod povinnou implementaci evropské legislativy, je jako těžce nefér. Navíc v tom materiálu, který jste takhle jako na koleně předložili, není striktně, přesně napsáno, co je ta povinná implementace a co je to, co, jste si přidali navíc.

Paní ministryně, já vás prosím, vystupte tady, řekněte přesně, který paragraf, která část je přesná, povinná implementace a to, co je navíc nad rámec té povinné implementace. Protože pak se ukáže, že taky nemáte v té argumentaci pravdu, když říkáte, děláme tento návrh, protože evropská legislativa nám něco přikazuje. Jsou tam věci, které jsou nad rámec. A vy to víte, vědí to vaši úředníci.

Třetí poznámka, opět to tady už zaznělo, ale vypínáte parlamentní kontrolu. Významně vypínáte parlamentní kontrolu vlády. Zvládli jsme v této zemi za vaší vlády předchozí, za naší vlády celou řadu kritických krizových situací z pohledu i výdajů na státní rozpočet a vždycky se to zvládlo podle současných pravidel. Ve spolupráci s rozpočtovým výborem, který je k tomu určen tak, aby ty změny, které se dělají nad rámec běžných možností převodu mezi kapitolami, prošly parlamentní kontrolou, rozpočtovým výborem.

Nikdy se nestala tady za celou historii tak mimořádná situace, aby se nestihl svolat rozpočtový výbor, který by to projednal. Řekněte mně, paní ministryně, jediný příklad v historii, kdy se to nestihlo, kdy byla ohrožena nějaká otázka bezpečnosti České republiky, občanů této země, kdy to nestihl rozpočtový výbor projednat. Ani v době covidu to nebylo ani v žádné jiné situaci nebylo potřeba si vytvořit takovouto klauzuli, kterou tady máte.

Já to přeložím pro běžného případného sledovatele tohoto projednávání Sněmovny. Vy v tom návrhu říkáte: Bezpečnostní rada státu, jejíž složení a počet členů vlády v této Bezpečnostní radě státu je čistě rozhodnutím vlády. Jak se rozhodne premiér a vláda, tak si bude definovat Bezpečnostní radu státu mimo tu základní povinnost, kde je premiér, ministr obrany, ministr vnitra, ministr zahraničí, tak potom ti další lidé, kteří tam jsou, jsou podle toho aktualizovaného statusu BRSky doplnění. Může jich tam být šest, může být sedm, může být i devět, to je prostě věc té vlády, která si tohle sama určí. Opět věc mimo parlamentní kontrolu.

A když podle toho vašeho textu toho návrhu zákona se tato BRSka rozhodne, těch sedm, osm ministrů, co tam budou sedět, řeknou, hm, my si myslíme, že je tady zhoršená bezpečnostní situace - a zase neříkáte v tom zákoně úplně přesně, co je ten moment, který klasifikuje, co to je ta zhoršená bezpečnostní situace - tak mimo Sněmovnu, mimo rozpočtový výbor šup 10 procent výdajů může udělat ta vláda nebo dokonce vláda k tomu zmocní jenom toho ministra financí.

To nejsou malé částky. Není tam ani zpětně, že by to muselo být zpětně alespoň projednáno tím rozpočtovým výborem. Je to prostě takto (luskne prsty) to může ta vláda udělat. Kdyby tam striktně vymezen odkaz na smlouvu Severoatlantické aliance, článek 4 nebo 5, tak to je trošku něco jiného. Nebo kdyby tam byl odkaz třeba na některé jiné konkrétní věci, které naše legislativa zná z hlediska ohrožení státu, mimořádného stavu, stavu nouze, to tam není. Vy tam máte velmi vágní širokou definici v tom, jak se dá jednoduše říci: Myslíme si, že je tady nějaká výjimečná situace, my jako BRSka to říkáme a dáváme doporučení vládě. Vláda přijde a řekne, no, BRSka to řekla, tak my to takhle uděláme.

Úplně stejně jako dneska i na moji interpelaci, když jsem se na to ptal minule, mně neumíte říct, o který konkrétní paragraf zákona o rozpočtové odpovědnosti opíráte to, že předkládáte zákon, který je s tímto v rozpočtu. (rozporu?) Jediné, na co to odkazujete, tak, že vám něco uložila většina v Poslanecké sněmovně. Tak já na to tady chci upozornit a říci, prostě ty věci fakt jako nesedí.

Nechápu, proč to děláte, pokud nechcete výrazně zvýšit zadlužení této země. To by byl asi jediný důvod, který bych dokázal pochopit, že je cílem této vlády výrazně zvyšovat deficity státního rozpočtu.

A já mám teď, paní ministryně, podstatnou, klíčovou otázku, prosím, odpovězte na ni. Kolik předpokládáte jako fundovaná ministryně financí, že bude asi deficit státního rozpočtu na rok 2027? Bude to víc nebo míň, než je 310 miliard korun v letošním navrhovaném rozpočtu pro rok 2026?

Já jsem tu otázku kladl teď v nedělní Partii panu předsedovi rozpočtového výboru Vladimíru Pikorovi. Neodpověděl na ni. Protože na rovinu, jediná odpověď pravdivá je, že deficit na rok 2027 vaše vláda sestaví s vyšší částkou, než je 310 miliard korun. To je prostě realita a vy si otvíráte k tomu, abyste to mohli udělat už ne v rozporu se zákonem, jako to dělá teď, tak si otvíráte tuto cestu tímto legislativním balíkem. Řekněte to občanům této země! Řekněte občanům této země i vy, která jste tady před dvěma roky stála a kritizovala jste premiéra Petra Fialu a jeho vládu, že zadlužil tuto zemi naprosto neúměrně, neoprávněně a podobně. Vy, která děláte ministryni financí premiérovi, který říkal, že kdyby mu předložil někdo ve firmě návrh rozpočtu deficitní, že ho vyhodí.

Vy roztáčíte tady touto změnou zákona od příštího roku pro další roky vaší vlády daleko větší deficitní smršť, která přijde. A vsadím se tady s vámi a vyvraťte mně to nebo na tu otázku odpovězte, že nebude zadlužení, které necháte za čtyři roky vaší vlády, menší než dluh, který jsme udělali za vlády Petra Fialy. Bude větší, bude výrazně větší. A moje jednoduchá otázka je a ministr financí by tu myšlenku už měl nebo tu odpověď by měl znát. Já nechci na miliardu přesně, mně stačí klidně (nesrozumitelné) 20 miliard, to řekněte, paní ministryně financí. Kolik bude váš odhad, deficit rozpočtu vaší vlády na rok 2027? Protože s tím číslem se pojí to, kam touto změnou zákona směřujete. Ne proto, abyste implementovali evropskou legislativu. Protože ta Evropa říká, my chceme touto změnou umožnit předluženým státům především jihu Evropy, aby se nějak mohly rozvíjet a nějak investovat. To je to, co říká tato změna. Ale vy to používáte jako beranidlo k tomu, abyste odhodili dokonce i to, pro co jste sami hlasovali před dvěma roky, že máme cíl do roku 2031 mít deficit státního rozpočtu maximálně minus jedno procento HDP. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. V této chvíli není žádná faktická poznámka, nikdo není přihlášen. Takže já rozumím, ale dobře. Jedna faktická poznámka je nakonec. Marian Jurečka, jestli to platí.

Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já bych chtěl přesto poprosit, protože paní ministryně mě mnohokrát vyzývala jako ministra - já jsem ve většině případů tady reagoval ještě před uzavřením rozpravy, nenechával jsem si to na závěrečná slova - kdybyste mně na tu jednu jednoduchou otázku - dobře, nebudete reagovat na mé jiné argumenty, dobře, to pominu, na to kašlete - odpovězte na tu jednu jednoduchou otázku: jaký deficit na příští rok plánujete. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli se přihlásila paní zpravodajka. Ještě než dojde, tak mám faktickou poznámku Marka Výborného, jestli to tak je. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane předsedající. Já se chci obrátit na paní ministryni Schillerovou, která tady sedí a snad poslouchá. Já bych považoval, protože pan kolega Jurečka položil naprosto seriózní dotazy, naprosto seriózní dotazy, myslím, že by bylo poctivé, abyste na ně jako ministryně odpověděla, tak jak bylo požadováno, a pokud tak neučiníte, tak my tedy zvážíme, jestli si vezmeme přestávku - pro vás, ne pro nás - pro vás, abyste si odpověď mohla rozmyslet nebo konzultovat s úředníky Ministerstva financí, ale myslím, že to nepotřebujete, opravdu stačí nám jenom odpovědět. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli poprosím paní zpravodajku.

 

Poslankyně Jana Murová: Dovolte mi, prosím, nejprve reagovat na dvě hlavní výhrady opozice, a tedy na údajné posilování pravomocí vlády a na otázku nezapočítávání některých výdajů do výdajového rámce. Není pravda, že by návrh přesouval rozhodování mimo parlament, výdajové rámce nadále schvaluje Poslanecká sněmovna, vláda tedy nemůže sama o sobě měnit základní fiskální trajektorii bez parlamentní kontroly. To, co novela umožňuje, je operativní reakce na mimořádné situace, například při zásadním bezpečnostním ohrožení nebo jiném externím šoku. Zaznívá, že dochází k obcházení pravidel a k umělému zlepšování čísel. Tyto prostředky, nezbytně nutné v případě mimořádných událostí, nejsou schovávány, jsou plně vykazovány ve státním rozpočtu a jsou součástí salda hospodaření a promítají se do celkového dluhu. Takže mám-li to shrnout, základní princip zůstává zachován, dluh se počítá, deficit se počítá a zůstává transparentnost.

No a závěrem navrhuji zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením, tedy lhůty pro jednání ve výborech, na 30 dní podle § 91 odst. 2 jednacího řádu.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Mám tady jednu faktickou poznámku - Marian Jurečka, poprosím.

Než sem přijde, přečtu jednu omluvu. Gabriela Sedláčková od 20.30 - pracovní důvody.

Poprosím, ano, pane poslanče. Spouštím vám vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju. Já si moc cením toho, že paní zpravodajka vystoupila, ale jestli jste mě dobře poslouchala, já jsem uváděl konkrétní příklad, jak Bezpečnostní rada státu může dát stanovisko, které (nesrozumitelné) převládá a zvýší v daném roce výdaje o 10 procent. Vyvraťte mně, paní zpravodajko, jestli ten příklad, který já jsem uvedl, je pravdivý nebo nepravdivý, protože ten návrh zákona nedefinuje naprosto přesně, o jakou bezpečnostní hrozbu se má jednat, pouze se odkazuje na stanovisko Bezpečnostní rady státu. Vyvraťte mně ten příklad tuto tezi, kterou já vám tady říkám. Definuje ten zákon úplně přesně, na jaké hrozby se takovéto rozhodnutí Bezpečnostní rady vztahuje - nebo ne. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli se nikdo nehlásí do rozpravy, v tom případě rozpravu končím. A nyní je prostor pro případná závěrečná slova. Paní ministryně má závěrečné slovo a pak případně paní zpravodajka. Paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Odpovím na vaše dotazy a začnu nejdřív reakcemi na vystoupení pirátské zástupkyně a zástupkyně hnutí STAN, případně se to týká všech ostatních. Nic nerozvolňujeme - tři vykřičníky za to dávám - nic nerozvolňujeme. Nastudujte si, prosím, návrh tohoto zákona, který musíme implementovat a notabene mohli jste ho dávno implementovat, měli jste na to času dost. Implementační lhůta uplynula 31. 12. 2025. Pouze přecházíme z jednoho komplikovaného ukazatele, takzvané strukturální saldo, na druhý ještě komplikovanější. Je to ale požadavek EU, který musíme implementovat a už máme zpoždění.

Tento přechod neznamená sám o sobě žádné rozvolnění. A já odpovím, pane poslanče Jurečko, prostřednictvím pana místopředsedy - vy mi ukažte ten paragraf, kde je to rozvolnění, když mě tady zkoušíte. Tak já si dovolím zkoušet vás. Naopak, naše strategie - a pozor, naše strategie, která je schválená komisí za vaší vlády - růstu čistých výdajů je nastavena konzistentně se strukturálními deficity podle stávajícího zákona o rozpočtové odpovědnosti, a to až do roku 2028. Znovu opakuji, za vaší vlády.

Je pravda, a to připouštím, že návrh zjednodušuje některé procesy, které souvisejí s rozpočtovým hospodařením v návaznosti na závěry z národních i mezinárodních cvičení s bezpečnostně obrannou tématikou. Dokonce mám od úředníků Ministerstva financí - ověřte si to, bezesporu vám to rádi potvrdí - že stejný návrh přinesl váš bývalý ministr financí Stanjura na vládu. A tam neuspěl, protože už bylo - jo, neuspěl, dobře, ale měl stejné důvody a stejný návrh a ty důvody jsou jednoznačné. Konkrétně se urychlují kroky - a je to ne v tomto zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale v rozpočtových pravidlech - vedoucí k realizaci výdajů v situacích, kdy to vyžaduje naléhavá potřeba zajistit přípravu na obranu a zachování bezpečnosti České republiky a jejích spojenců. Jinými slovy, aby v případě bezprostředního ohrožení Česka mohl stát adekvátně reagovat. To je přece snad zájem celé této Sněmovny. Když vidíme, co se tady dneska děje, co jsme tady dneska všechno řešili od, já nevím čeho, nechci se nikoho dotknout, až po co, tak si neumím představit, že by se něco stalo, nedejbože říkám, nedejbože něco stalo a já jsem přišla tedy sem - já bych to musela být, říkám znovu, nedejbože, nikdo z nás si to nepřeje, podívejte se, co se děje a není to tak daleko od nás a já sem přijdu vyjednávat o rozpočtu? Vždyť přece bezpečnostní situace a vy tady zlehčujete, pane exministře Jurečko, prostřednictvím pana místopředsedy Bezpečnostní radu státu? Vždyť jste seděl ve dvou vládách, pokud dobře počítám, prostřednictvím pana místopředsedy, a vy zlehčujete Bezpečnostní radu státu jako že to je někdo, že ona něco řekne - a prostě tady se navýší deficit? To přece nemůžete myslet vážně. Když to řekne Bezpečnostní rada státu, tak to má vysokou vážnost - a vy to dobře víte, víte, kdo v ní sedí a sedí tam ti lidé dál, kteří tam seděli - i za vás.

Jinými slovy, to se nebudu opakovat, takže já bych chtěla připomenout, že se zaklínáte na jedné straně obavou o obranu státu - dobře, to já respektuji a sdílím - na druhou stranu nechcete torpédovat jeho možnost v případě, nedejbože, válečného stavu adekvátně reagovat? A znova připomínám, chtěla to prosadit vaše vláda, váš ministr, bývalý ministr financí, abychom nemuseli v takové situaci, která doufám, že nenastane, takže se o ní bavíme imaginárně, sem do Poslanecké sněmovny se hádat, do výborů a tak dále. Já jsem připravena, protože bylo vzneseno veto, tak jsem připravena o tom detailně technicky - a přijdu osobně, tak jak se snažím na všechny důležité rozpočtové výbory chodit, o tom debatovat. Jsem připravena případně reagovat na nějaký váš návrh na změnu, upravit ten text, co se vám nelíbí, pojďme se o tom bavit.

Na rozpočtovém výboru k tomu bude prostor, protože jste vznesli veto, a já s tím počítám.

To, že by ty stávající postupy podle rozpočtových pravidel v těchto situacích byly administrativně náročné a zdlouhavé, věděla už vaše vláda. Proto s tím váš exministr přišel, protože ty obě hlavní části návrhu byly připravovány za předchozí vlády, a novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti byla předložena jako sněmovní tisk číslo 68. A jsou tam minimální rozdíly, zejména v této oblasti, o které jste se zmínil, kterou jste tak kritizoval, a já jsem připravena o tom vést podrobnou technickou, jakoukoliv, ne technickou, to možná nebylo vhodné slovo, debatu na rozpočtovém výboru. Jsem připravena jít na nějaký kompromis, protože je v zájmu nás všech, jak tady sedíme, ale zejména naší země, aby ten návrh prostě prošel.

Dobře, zdá-li se vám terminologicky široký, tak ho pojďme podle vašich návrhů zúžit. Já jsem připravena, protože mi záleží na tom, aby ten návrh prošel, aby měl podporu co nejširší. A protože ta témata úzce souvisí, bylo nutné návrhy více provázat a zapracovat další změny, které ale nemění jejich podstatu. Například, to je tam změna oproti vaší právní úpravě a oproti požadavkům na implementaci, jedná se o povinnost vlády schvalovat souběžně s návrhem státního rozpočtu také saldo hospodaření zdravotních pojišťoven. A to je zároveň ta hlavní změna, kterou provádíme. A já myslím, že to by vám snad nemělo vadit, aby se se státním rozpočtem schválilo saldo hospodaření zdravotních pojišťoven. Vždyť to je přece v pořádku! A to je ta nejzásadnější změna, samozřejmě s výjimkou těch rozpočtových pravidel, na čemž pracovala, a my to převzali vlastně, my jsme převzali většinu vaší právní úpravy, převzali jsme i to, co váš exministr neprosadil na vládě, pravděpodobně už z toho důvodu, že se blížily sněmovní volby, nevím, to já nemohu posoudit, ale myslím si to, a vložili jsme tam nové ustanovení o saldu, aby se schvalovalo saldo zdravotních pojišťoven.

Ten zákon je důležitý. My jsme nezměnili žádnou trajektorii. Prostě to, co tady zaznívalo, nechci vás podezírat a chci být zdvořilá, ale působí to na mě jako neznalost; neznalost toho zákona. Proto je důležité, abychom si to rozvykládali právě na rozpočtovém výboru, kde budu s sebou mít i experty Ministerstva financí, experty, kteří vyjednávali to strukturální saldo za vaší vlády s Evropskou komisí do roku 2028, kolegové z rozpočtové sekce a samozřejmě budeme připraveni odpovídat na všechny vaše dotazy, debatovat o případných vašich pozměňovacích návrzích, protože to je opravdu důležitý zákon.

Vyzýváte mě tady, pane poslanče Jurečko a pane předsedo Výborný, prostřednictvím pana místopředsedy, abych vám řekla deficit roku 2027. My jsme nezahájili ještě rozpočtový proces. Já nebudu tady prostě házet žádnými čísly, nebudu vám sahat do svědomí, do toho, v jakém stavu jsme zdědili rozpočet roku 2026. Bylo toho tady řečeno mnoho. Zítra nás čeká druhé čtení, bezesporu zase někdo z vás se k tomu vrátí a já to ráda - ani ne možná ráda, jako budu nucena připomenout. A vy víte, jak se sestavuje rozpočet. Víte, že jsme v nějakých rámcích. Víte, že máme nějaká pravidla evropská, ale i česká. Teď ta česká přizpůsobujeme těm evropským, protože musíme, protože to takto Evropská unie nastavila. To si nestěžuji, to je prostě holý fakt. A že budeme projednávat rozpočet a že ten rozpočtový proces začne bezprostředně už zjara, začneme připravovat první návrhy, v dubnu bude makroekonomická predikce a tak dále, to vy víte stejně dobře jako já, protože jste to mnohokrát zažili. A k tomu bude prostor, abychom debatovali velmi podrobně nad všemi vašimi podněty. Proto v tuto chvíli - proto jsem nereagovala, protože ne, že bych nechtěla nebo byla nepokorná nebo nechtěla za každou cenu reagovat, ale proto, že ta vaše otázka v daný okamžik nesouvisela s projednávanou materií, a bezesporu o ní budeme debatovat velmi podrobně. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Poprosím paní - nejprve zpravodajka - závěrečné slovo. Jestli má paní zpravodajka závěrečné slovo? Nemá. (Hlásí se poslanec Hladík.) Pane poslanče, vy máte přednostní právo jako...? (Poslanec Hladík: Mám pověření.) To já tady nemám. Předsedou je Tom Philipp. Já tady pověření, že máte mít přednostní právo, nemám. (Hledá v podkladech.) To bylo dopoledne, to byl kolega Žáček a Marek Benda. Fakt nemám. Pane poslanče, já se omlouvám, já tady pověření od Toma Philippa, že vy ho zastupujete v tomhle zákoně, fakt nemám. Jestli mi ho tady - to skoro si myslím, že je vyloučeno, aby se tady ztratilo, i když přebíráme tu schůzi jeden po druhém, ale fakt tady nic takového nemám. Omlouvám se. Máme tady jenom paní Sedmihradskou a paní Šebelovou. Omlouvám se.

Takže v této chvíli, omlouvám se, závěrečná slova zazněla. Návrh na vrácení nezazněl, na zamítnutí také ne. Budeme se nyní zabývat tedy návrhem na přikázání výborům k projednání. Já přivolám poslance a zároveň vás dopředu odhlásím. Přihlaste se, prosím, svými identifikačními kartami. (Požadavky na odhlášení.) Ano, já už jsem vás, kolegyně, kolegové, odhlásil.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru? Pokud nenavrhuje, přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, přihlášeno 149, pro 149, nikdo proti. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má tedy někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pokud ne, tak tedy hlasovat nebudeme.

 

A jestli jsem si dělal dobře poznámky, co jsem převzal řízení, tak tady v rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů? Jest tak? (Souhlas.) Takže budeme o tomto hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 52, přihlášeno 150, pro 91, proti 57. Návrh byl přijat. Tím jsme se popasovali s tímto návrhem a já tento bod končím.

 

Dostáváme se k dalšímu bodu, což je

Aktualizováno 5. 3. 2026 v 13:06.