Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.40 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Tak jestli můžeme přispět tomu, jak ten systém opravdu od základu systémově stavět správně, což třeba super dávka byl jeden z kroků té skládačky, ale není jediný, tak stanovení částek životního a existenčního minima je podle mě jeden z klíčových stavebních základů toho, zda ten sociální systém se potom chová férově, spravedlivě a opravdu pokrývá nebo vykrývá to, co má opravdu v praxi udělat. Tak to je za mě jedna opravdu jako velká prosba, kdyby se toto mohlo zvládnout, nevím, v letošním a příštím roce a třeba do konce toho volebního období mít tu odvahu nějakým způsobem, třeba v krocích třeba postupně, chápu, že se to třeba neudělá jednou změnou, se zkusit podívat i tady na tuto oblast.
Tolik asi za mě. Samozřejmě to nebudeme vetovat a podpoříme i tady tuto změnu v projednání v prvním čtení podle § 90. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. S přednostním právem ministr Aleš Juchelka. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji. Co se týká toho životního a existenčního minima a těch částek, samozřejmě, že se musíme podívat i dlouhodobě na spotřebitelský koš jako takový, protože je skutečně už jiný ve 21. století, kde už digitalizujeme, máme mobilní telefony, máme internet a tak dále. Takže tam si myslím, že určitě se na to podíváme, ale uvidíme, protože ty částky jsou skutečně, bych řekl, velmi navázány na další. Například u životního existenčního minima to vidíme, že jsou navázány na odměny v pěstounské péči a v dalších, takže se samozřejmě musíme podívat na ten dopad do státního rozpočtu, ale ano, je to pravda a určitě to budeme mapovat.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane ministře. Nemám žádné faktické poznámky, takže poprosím a pozvu k řečništi Olgu Richterovou. Paní poslankyně, máte slovo. A pak není už žádný přihlášený, zatím.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně, pane předsedající, vážený pane ministře, vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, už řada těch věcí zazněla v debatě k předchozímu bodu, nicméně myslím si, že tady v tomto bodu přímo k novele zákona o dávce státní sociální pomoci, mají padnout některé konkrétní příklady, jak superdávka dopadne na domácnosti a na lidi a bylo by skvělé a velice bych ocenila, pokud by na to pan ministr zareagoval.
Už tady zaznělo, že pro lidi v oddlužení, kteří splácejí svoje dluhy, je dnešní nastavení demotivační, tak jak to je. Už tady zaznělo, že prostě člověk, který je v nějaké tíživé situaci a překročí jenom nějakou věkovou hranici, například jeho dítě, tak může taky spadnout do potíží a je to prostě velice přísné. Nicméně ty konkrétní příklady to podle mě ilustrují nejlépe. Takže ty věci, které mohou dopadnout, na konkrétním příkladu.
Například představme si, padesátipětiletý muž s duševními problémy, který byl hospitalizovaný a po pobytu v nemocnici se snaží získat práci, takže 55 let, to už je kategorie, v které člověk získává práci o něco hůře a k tomu ještě má invaliditu prvního stupně a důchod 7 000 korun. V tom návrhu superdávky, jak teď platí, nesplňuje kritéria, že by spadal do takzvané kategorie zranitelné domácnosti, nesplňuje kritéria zranitelnosti a pracuje za minimální mzdu. Za bydlení dává v krajském městě 14 500 korun měsíčně. Doposud měl příspěvek na bydlení 6 900 korun, ale v superdávce se jeho podpora sníží na, a to už je prostě na pana ministra, ta podpora se tam sníží na 1 750 korun. Takže na tohoto člověka ta dávková reforma dopadne propadem podpory o minimálně 5 000 korun, a to je člověk s invaliditou prvního stupně, člověk, pro kterého není snadné získat práci a prostě neví, co s tím.
Druhý příklad. Je to příklad, který nazvěme příběh paní Aleny, která je nevidomá, má pětiletou dceru a vychovává ji sama. Přesto pracuje na tříčtvrteční úvazek jako lektorka, přednáší o životě lidí se zrakovým postižením a snaží se být co nejvíce soběstačná. Vedle toho pobírá invalidní důchod a příspěvky, na které má jako člověk s těžkým zdravotním postižením nárok. Takže to prosím není žádné privilegium, to je pojistka systému pro lidi, kteří měli smůlu a naši pomoc potřebují. Na čem stojí jediný rozpočet? No, především na tom, že pracuje, velkou část příjmů dá na nájem, kvůli vysokým nákladům se musela odstěhovat z Prahy. Není to člověk, který by čekal, že za něj něco vyřeší stát. Dělá maximum, aby se postarala o sebe i svou dceru. A teď si představme, tohle je přesně domácnost, které se ta debata o superdávce týká. Ano, motivovat k práci, ale což v těchto případech, kdy paní Alena už pracuje, motivaci nepotřebuje, ale potřebuje jistotu, že ji změna systému nepotrestá za její aktivitu, že nebude přeřazena do nižší kategorie invalidního důchodu jen proto, že je činorodá a snaží se a také potřebuje jistotu, že normativy bydlení budou odpovídat realitě, že ta definice zranitelnosti bude spravedlivá.
Tenhle modelový příklad paní Aleny je za mě příkladem toho, že sociální systém má být oporou těm, kdo se snaží a nemá je znejišťovat, že když v systému bude, má tří čtvrteční úvazek, zvládá pracovat, že v okamžiku, kdy se jim zhorší zdravotní stav, kdy prostě z té snahy budou muset vystoupit, že už se nebudou o tu sociální síť moci opřít.
To je tedy ta závěrečná moje otázka: víte, pane ministře, jak na lidi, kteří jsou takto odvislí od státní podpory a přitom se sami snaží, super dávka skutečně dopadne. Víte, jak zajistíte, aby nebyli lidé přeřazováni z těch invalidních důchodů druhého a třetího stupně do prvního, což by znamenalo další snížení jejich jistot, protože by pak už nebyly takzvanou zranitelnou domácností? Budu ráda za odpovědi.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. S přednostním právem, ano, takže s přednostním právem pan ministr.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já moc děkuji. Já v tuto chvíli nedokážu samozřejmě reagovat tady výpočtem na každou jednotlivou životní situaci. Nikoho. To se týká, ale obecně, tak samozřejmě, že toto se zkoumat bude, my určitě budeme mít jednotlivé případy na stole, jednotlivých životních situací lidí, počet lidí v domácnosti, těch, kteří ať už z hlediska pracovního bonusu, z hlediska nákladů na bydlení a tak dále, budou samozřejmě mapováni, co se týká těch invalidních důchodů, tak já dostávám skutečně desítky mailů, které říkají, že jim byl snížen stupeň u invalidity, že nemají dostatek finančních prostředků, protože jim byl snížen stupeň třeba příspěvku na péči a tak dále. Takže já tady toto mapuji, monitoruji, dokonce to nechávám znovu některé ty aspekty přezkoumávat, nicméně tady ta politika musí být, bych řekl, odkloněna a odcloněna od lékařské posudkové služby. Ta musí ale jednat férově a musí jednat hlavně rychle. A myslím, že i v těch minulých volebních obdobích jsme udělali celou řadu kroků právě u posuzování invalidity na České správě sociálního zabezpečení, kdy jsme například zvýšili věk a, hlasovali pro to všichni, posudkových lékařů, nebo kdy jsme do toho systému dali zdravotní sestry, které v tuto chvíli pomáhají posudkovým lékařům pomoci pouzovat.
Takže těch koncepčních změn je určitě několik, ale je pravdou a my chystáme i na základě zákona o sociálních službách třeba i nějaký nový, bych řekl, pružnější systém v tom, jakým budou posuzovány invalidní důchody, respektive příspěvek na péči. Takže teď nedokážu skutečně odpovědět na ty jednotlivé příklady, které jste tady řekla a uvedla, ale systémově samozřejmě to spadá do toho ranku, že budeme diskutovat o tom, že v druhé polovině tohoto roku by měla přijít novela ohledně DSSP. ***
