Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Ivan Bartoš: Já bych jenom ještě k paní poslankyni, prostřednictvím pana předsedajícího, já si vážím této diskuse. Vlastně, proč jsem tady vznesl problematiku bydlení, protože jak jsem řekl, tak ačkoliv schůze byla svolána úplně z jiných důvodů, tak jednotliví ministři tady vystupovali. Paní ministryně vystoupila velmi odmítavě k tomu zákonu, myslím si, že v řadě věcí nemluvila přesně, nebo měla nějaké poznámky, které dělá ten aparát. Já bych se s ní rád nad tím zákonem i potkal, vzít třeba Zuzku Freitas, spoluautorku toho zákona, a další, i paní poslankyni za Ústecký kraj, protože jsme na tom zákonu strávili poměrně hodně času, a pojďme to ladit. A priori si myslím, že ten zákon je potřeba. A samozřejmě, když stát dělá nějakou politiku a není to politika, lege fér, prostě se ty věci nějakým způsobem dějou, tak vždycky přece dochází k nějaké ingerenci do toho trhu nebo do nějakých daných práv, protože politika nějakým způsobem utváří ten společný prostor.

Kdybychom neměli - já nevím - obchodní zákoník, tak lidi pořád dělají nějaké dealy, sepisují smlouvy, ale nemají se podle čeho řídit. To není povinnost pro tu obec ty byty tam přijmout. Oni si můžou stanovit ta pravidla, ty nájemníky si tam vybírají vlastně v té jakoby tripartitě. To přece není tak, že já přijdu, automaticky tady někomu hodím na krk svých deset bytů a obec, starej se. To tam v tom zákoně takhle napsané není. A my jsme naopak i díky těm vašim, prostřednictvím pana předsedajícího, vstupům, přece tam ty obrany proti obchodu s chudobou nastavovali. Jestli jsou nedostatečné, dejme je víc. Já si spíš myslím, že kolegové z ODS to přiškrtili ve věcech, tak, abychom měli zákon, ale prakticky nedělal úplně přesně to, co od něj potřebujeme. Pokud se to posune k větší funkčnosti, tak já budu první, kdo tady bude hlasovat pro novelu, která půjde od pera hnutí ANO a paní ministryně. Bojím se, že to takhle nebude.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za přesné dodržení času. V této chvíli nemám žádnou faktickou poznámku. Tak pan předseda Zdeněk Hřib s přednostním právem.

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych opravdu doporučil, aby každý předtím, než si tady stoupne k tomuhle pultíku, tak možná si nastudoval něco o tom tématu, ke kterému se chystá vyjadřovat. (Potlesk.) Já konkrétně, s dovolením, tady něco zkusím poznamenat k tématu té městské nájemní agentury, protože se zdá, že ne všichni máme stejnou výchozí laťku znalostí o tady této záležitosti, potažmo, která má velký potenciál, že zná ty problémy, které naše země má. A dovoluji si to tady vysvětlit z toho titulu, že tedy jednak jsem byl primátorem v době, kdy náš radní Adam Zábranský zavedl v Praze vlastně největší systém pro bydlení lidí v nouzi, které tady v České republice máme, díky kterému 500 dětí není třeba na ubytovnách, ale má nějaké normální bydlení. A součástí tohoto systému je právě i ta městská nájemní agentura, která byla právě v tom období také v Praze zavedena. A ano, já jsem svůj starý byt dal do tohoto systému. A jak zmiňoval můj předřečník Ivan Bartoš, tak ano, v tom bytě teď bydlí samoživitelka se čtyřmi dětmi, která by za normálních okolností prostě na tom bytovém trhu ten byt nenašla, protože by neměla na tu kauci, byla by považována za nějakého ne příliš spolehlivého nájemníka z hlediska placení a podobně. A městu se to samozřejmě velmi vyplatí.

Co se týče těch benefitů pro ty lidi, ty vlastníky těch bytů, kteří do toho dávají ty byty, tak dlužno poznamenat, ano, oni vydělají méně. Já kdybych ten svůj byt dal třeba nějaké komerční nájemní agentuře, jako že samozřejmě existují komerční instituce tohoto typu, tak samozřejmě vydělám více. Ještě víc bych vydělal, kdybych ho pronajímal normálně komerčně. Ale ano, je tam určitý komfort toho, že se o to nemusím starat, ale vlastně tam vzniká ten rozdíl z toho, že pochopitelně ta agentura zajišťuje péči o toho klienta, kterou by komerční agentura nedělala. To znamená, oni samozřejmě vědí, že získají z těch státních příspěvků peníze, které stát dává na zajištění tohoto typu bydlení. Akorát to prostě neshrábne žádný obchodník s chudobou, ale prostě to vyřeší město, ty reálné potřeby těch dětí, který potom díky tomu nemusí být na ubytovně. A to je to důležité, aby ty děti mohly chodit normálně do školy a měly nějaké normální prostředí, ve kterém se můžou třeba učit nebo dělat domácí úkoly nebo obecně normálně vyrůstat, tak není možné, aby byly na ubytovnách. A to je jeden z těch nástrojů, kterým se to řeší a není možné to nechat čistě na tom komerčním trhu. Ano, já vím, že ty instituce existují jako nájemní agentury i v komerčním světě. Svěříte jim ten byt, oni ho pronajímají, vy máte nějaký garantovaný příjem, když ten byt je prázdný, tak je to jejich problém a oni třeba ručí za to, že ten byt bude prostě ve stejném stavu, až vám ho budou vracet, v jakém jste jim ho svěřila. Samozřejmě ano, to je možné, ale to nevyřeší ty bytové problémy těch lidí, který mají nějak ztížený přístup na trh s bydlením. Což je vlastně to, proč tady města vůbec tyhle záležitosti řeší.

To znamená, to vůbec není o tom, že bychom tady, jak jste říkala, a jak tady zaznívalo, přebíral stát nějaké povinnosti vlastníků. Tak to vůbec není a je to hrubé nepochopení toho, jak to funguje. Ti vlastníci si můžou vybrat, ti vlastníci můžou pochopitelně jít do té komerční sféry, k té komerční nájemní agentuře. V Praze, tak jak to funguje teď, tak ano, vyžaduje to určitou míru, dalo by se říci, filantropie, od vlastníka toho bytu, aby to svěřil té městské nájemní agentuře, protože ano, on za to dostane prostě méně peněz. Ano, vydělal by více na komerčním trhu, ale je tam nějaká garance od toho města, což má také, si myslím, nějakou svoji hodnotu, která nic nestojí, která vyplývá z toho, že to město nezkrachuje, zatímco komerční agentura vám samozřejmě zkrachovat může, celkem bez problémů.

Takže ta stabilita je tam zjevně vyšší a i tohle to může být pro někoho třeba atraktivní faktor. Proč si vybrat tu městskou nájemní agenturu a ne tu agenturu komerční. No, a pochopitelně je to záležitost, kterou jsme tady nevymysleli. Adam Zábranský, když tu městskou nájemní agenturu vytvářel, tak pochopitelně se odpíchnul od nějakých zahraničních zkušeností, od best practices, které tady fungují. Dokonce ty městské nájemní agentury ještě předtím, myslím, než byly zavedeny v Praze, tak už fungovaly v nějakých jiných menších městech. Ona to není úplně inovativní myšlenka nebo tak něco. Ale opravdu bych požádal všechny, než si sem stoupnou, tady k tomuto pultíku, tedy prostřednictvím pana předsedajícího, aby se zkusili seznámit nejdřív s nějakými elementárními fakty, něco si k tomu nastudovat, třeba i zabrousit do nějakých zahraničních zdrojů, jak ty systémy reálně fungují, jak jsou postaveny, jaké jsou motivace těch klíčových aktérů v tom systému, jaké je propojení se sociálními službami. V Praze je to stoprocentní, protože tam ta městská nájemní agentura funguje v rámci toho Centra sociálních služeb Praha, což je městská organizace. A myslím si, že by to výrazně usnadnilo a zefektivnilo diskusi v tomto sále, kdyby všichni, co tady o něčem mluví, věděli, o čem mluví. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Jako předsedající, který jsem byl vyzván, určitě nemohu bránit nikomu, aby když se přihlásí, aby na mikrofon řekl svůj názor, takže moc nerozumím této výzvě pana předsedy Zdeňka Hřiba a poprosil bych ho o zachování nějaké elementární kultury toho projednávání, zvlášť v momentě, kdy se tady skutečně bavíme věcně po nějaké době.

Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky, než se do nich pustím, jedna omluva: Martin Baxa od 12 do 15 z pracovních důvodů.

V této chvíli je přihlášena Eva Fialová, připraví se Renata Oulehlová a Robert Králíček. Vaše 2 minuty, paní poslankyně.

Poslankyně Eva Fialová: Já jsem myslela, že už fakt reagovat nebudu, ale pan předseda Pirátů prostřednictvím vás, pane předsedající, pan Hřib, významně mluvil vůči mně, abych se podívala, nastudovala si to problematiku. Já děkuju za to vyzvání - no, to nebylo obecně. Ano, děkuju, tak mi to pojďte pak říct na mikrofon. ***