Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.40 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Budeme se opírat o zákon, který tam je od roku 2015 a je prý nejlépe napsaný, tak v tuto chvíli to takhle budeme zkoumat.
A co se týká ohrožených dětí, tak budeme chtít, protože ty metodiky jsou velmi roztříštěné, každý kraj má jinou metodiku, to znejišťování těch jednotlivých terénních pracovníků, těch ospoďáků, už by mělo skončit tím, že ty metodiky by měly být jednotné, sjednocené, se stejným i právním pozadím toho, když si ten člověk neví rady, aby se nám nestával na jednu i na druhou stranu ten extrém, že někdo nechává to dítě v tom toxickém prostředí té rodiny tak dlouho, protože má strach z toho, že ho někdo napadne, že ho odebírá, až po ten druhý extrém, kdy vidíme, jak někdo s kamerou honí dítě po bytě, protože ho musí vzít, aby se naplnil ten zákonný a soudní závazek třeba u střídavé péče. Toho bych se chtěl vyvarovat hlavně tou metodikou, které (?) v tuto chvíli různě prostě proplouvají od ministerstva těmi jednotlivými ospoďáky a opravdu s tím spokojený nejsem. A mělo by se to všechno zkoncentrovat do nového úřadu, který chci, aby tady byl během čtyř let vytvořen, a to je Úřad sociálněprávní ochrany dětí, jako máme Úřad práce, jako máme Českou správu sociálního zabezpečení, jako máme speciální Úřad pro mezinárodní adopce a tak dále.
Myslím si, že ta cesta je sjednotit metodiku, sjednotit právní prostředí, udělat prostě Úřad sociálněprávní ochrany dětí, a na tom v tuto chvíli už taktéž během těch pár týdnů pracujeme.
Kde jsme udělali velký pokrok, tak to je nelegální zaměstnávání a šedá ekonomika. Už tady o tom hovořila má předchůdkyně Alena Schillerová, že jsme udělali a budeme podepisovat memorandum mezi ministrem vnitra, ministrem práce a sociálních věcí a ministryní financí ohledně potírání práce načerno, skupiny na úrovni právě třeba NCOZ, České správy sociálního zabezpečení a finanční správy už pracují na těch konkrétních věcech.
Ten krátkodobý horizont je skutečně udělat nějaká opatření pro to, aby nám neunikali a aby nebyli vykořisťováni pracovníci hlavně v nelegální agenturní práci.
A ten dlouhodobější horizont je udělat opravdu legislativu, která by potírala i ty uživatele té agenturní práce, toho vykořisťování, kde my v tuto chvíli nemůžeme například u mě na MPSV, doměřením nějaké fikce u sociálního pojištění, což je důležité, a tam podle všemožných průzkumů a podle i analytiky Nejvyššího kontrolního úřadu nám unikají desítky a vyšší desítky miliard korun během tří let, například podle Asociace personálních agentur to je 92 miliard korun a NKÚ to vyčíslil na nějakých 40 - 50 miliard korun během jednoho roku.
Tak co se týká i další vlastně té zaměstnavatelské legislativy, tak nás čeká transpozice evropské směrnice ohledně platformového zaměstnávání. Tam my skutečně jdeme tou minimalistickou variantou a v tuto chvíli dopracováváme návrh té transpozice tak, jak by měl vypadat.
Co se týká té samotné agendy pro MPSV, můžu říct, že to je skutečně ministerstvo, a mám ty šestitýdenní zkušenosti, které je tady opravdu od narození až po smrt. Každý se nějakým způsobem někdy ve své fázi života setká s něčím, co se dotýká MPSV, ať už je to u Úřadu práce, ať už je to v dávkovém systému, anebo jenom to, že si jde vyřídit na Českou správu sociálního zabezpečení svůj důchod a nechat si ho vyměřit. A ta agenda je skutečně velmi široká a chodí neuvěřitelné množství podnětů od občanů, tu na to, že byly nespravedlivě, já nevím, ohodnoceni lékařskou posudkovou službou při svém stupni invalidity, při vyměřování příspěvků na péči, nebo že jim byl špatně vypočítán důchod a tak dále.
Těch podnětů je celá řada, proto my jsme se na MPSV rozhodli, že vytvoříme pozici ombudsmana, kterého bychom tam měli mít a který by měl mít tady tuto agendu vlastně komunikace se všemi těmi, kteří chtějí přijít do styku s MPSV, na starosti, bude spolupracovat s těmi věcnými agendami tak, aby dostávali a už v tuto chvíli dostávají občané konkrétní odpovědi na ten svůj případ. A je to skutečně velmi, bych řekl, těžká práce pro všechny ty úředníky a já jim za to děkuji, protože dostávají neuvěřitelné množství příloh, které občané posílají v komunikaci s úřady, i nějaké své dokumenty, které prostě by třeba posílat z hlediska GDPR neměli jenom tak, ale posílají je, takže my se jim snažíme co nejlépe, nejsofistikovaněji, nejindividuálněji odpovědět, jak můžeme, ale skutečně to je práce jako na několik úvazků, takže my jsme se rozhodli, že uděláme ombudsmana, který bude vlastně posuzovat i bych řekl ty jednotlivé případy podle toho, protože ten zákon je něco, čeho se musíme samozřejmě držet, ale potom je tam ještě ten lidský, humanitní rozměr toho, jakým způsobem ten člověk se snaží prostě v naší společnosti žít a komunikovat i s tím úřadem a prostě posuzovat i to, jakým způsobem mu můžeme třeba pomoct jinými systémy, než třeba on si představuje.
Toto je v kostce prostě to, co se odehrálo na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Hned za mnou tady bude mít vystoupení pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Je to i z toho důvodu, že to sociálně zdravotní pomezí je velmi důležité. Do budoucna to bude nákladnější, mnohem nákladnější, o řády nákladnější než jakékoliv změny parametrů u důchodů, protože ta populace skutečně stárne. Ten, bych řekl, náraz tady budeme mít za třeba 6, 7, 10 let, bude velký, proto je potřeba začít i z hlediska státu se na to připravovat.
Takže já moc děkuji a pevně věřím, že dáte důvěru tady této vládě, respektive že této vládě nevyslovíte nedůvěru a myslím si, že se tak ani nestane, protože na to nemáte dostatečný počet hlasů, ale děkujeme za to, že jsme mohli tady vystoupit.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další vystoupí pan ministr Adam Vojtěch.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si nyní obrátit vaši pozornost k tématu zdravotnictví a rád bych shrnul to, co za ten poslední měsíc, kdy jsem opět na úřadě Ministerstva zdravotnictví, se nám podařilo rozjet, podařilo obnovit po předchozích čtyřech letech určitého spánku v některých oblastech a co plánujeme v tomto roce a v těch následujících letech.
Ta první věc, kterou určitě i vy jste tady zaznamenali, protože jsme tady projednávali v prvním čtení již návrh zákona, to je aktuální stav systému veřejného zdravotního pojištění. Já to musím znovu zopakovat na tomto místě, protože si myslím, že to má zaznít, že jsme jako nová vláda převzali systém veřejného zdravotního pojištění ve velmi nestabilním stavu, když to řeknu kulantně.
Za naší vlády, předchozí vlády hnutí ANO, kdy jsme tedy museli řešit i bohužel tragickou situaci v době pandemie, tak se nám podařilo stabilizovat zdravotnictví přes všechny problémy z hlediska financí. Rezervy zdravotních pojišťoven byly na tom velmi dobře, nebyly žádné zdravotní pojišťovny, které by měly problémy platit svým smluvním partnerům, poskytovatelům péče, přestože ty náklady dramaticky rostly, ale pro naši vládu to byla zásadní priorita, proto jsme na to dedikovali peníze a stabilizovali jsme financování zdravotních pojišťoven.
Když přišla nová vláda, rozhodla vlastně jako jeden z prvních kroků pokud jde o zdravotnictví o zmrazení platby za státní pojištěnce. Tehdy si pan ministr Válek nechal vzít od pana ministra Stanjury 14 miliard korun. ***
