Pátek 13. února 2026, stenozáznam zahájení jednacího dne schůze
Předcházející zahájení jednacího dne schůze
(Schůze pokračovala v 11.02 hodin.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 7. schůze Poslanecké sněmovny.
Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami. Náhradní karty zatím po mně nikdo nechtěl a nikdo nic nehlásil.
Omluvy dneska již byly přečtené, zatím žádné tady nemám.
Mám tady faktickou poznámku Martina Baxy – teďka faktické poznámky být nemohou.
Dnešní jednací den bychom měli zahájit přerušeným bodem 2, sněmovní tisk 72, to je ten návrh změny jednacího řádu, a poté bychom pokračovali dalšími body dle schváleného pořadu schůze, to jest zákony z bloku prvního čtení.
V této chvíli ale je možnost ještě se přihlásit na změnu schváleného pořadu 7. schůze a vezmu to tak, jak mám tady hlášené přednostní právo, a to nevím, jestli ještě aktuální: Taťána Malá – a to už zřejmě neplatí, Zdeněk Hřib – také ne, Olga Richterová... Ale to jsou ještě věci nahlášené úplně na začátku té 7. schůze, mně to teďka přinesli ze sekretariátu. (Krátká domluva mimo mikrofon u předsedajícího.) Takže Olga Richterová, poté s přednostním právem Jan Jakob a poté je tady pro vaši informaci asi deset nebo jedenáct přihlášek poslanců bez přednostního práva, tak abychom časově věděli, jak jsme na tom.
Tak paní předsedkyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já budu stručná. Ano, využívám toto přednostní právo k načtení dvou návrhů nového bodu.
Jeden tady zdvihám standardně. Týká se pirátského návrhu sněmovního tisku 71, bodu 40. Jde o návrh na reformu penzijního spoření. A přinesu i panu předsedajícímu toto sepsané písemně. Ráda bych ho zařadila jako první bod dnes.
Jde o návrh, který škrtá přehnaně vysoké správní poplatky, aby čeští střadatelé měli ve výsledku rozumnější výnos ze svého penzijního spoření. Jde o návrh, který jsme připravili spolu s experty a dala k němu neutrální stanovisko vláda. Má souhlasné stanovisko České národní banky týkající se právě výše těch poplatků.
České penzijní fondy mají obrovské zisky dané tím, že jejich správní poplatky jsou výrazně vyšší, nežli ve srovnatelných zemích s námi. Není to fér vůči těm, kdo si v Česku spoří na důchod. Tak to je tedy návrh jedna jako první bod dnes.
A návrh dva zní takto: Ráda bych požádala o zařazení zcela nového bodu, a sice s názvem Jak hnutí ANO zareaguje na případy nátlaku okolo školy Sion pana poslance Denise Doksanského? Opět to předám panu předsedajícímu napsané písemně. Navrhuji to jako první bod dnes a krátké odůvodnění:
Pan poslanec Doksanský se stal mediálně velmi známým kvůli tomu, jakým způsobem vedl svoji školu Sion. A ty případy, kdy na studenty byl činěn nátlak, respektive na jejich rodiče, aby doplatili nějaké zdánlivě dlužné školné, aby mohli být připuštěni k maturitě, jsou natolik závažné, že se tomu věnuje řada médií.
A mě by velice zajímalo, jak se k tomu postaví hnutí ANO. Nemyslím si, že tohle je dobrá vizitka hnutí ANO. Je to samozřejmě na jejich zvážení, zda chtějí, abychom se tady na toto opakovaně ptali, nebo zda to nějak vyřeší. A proto se ptám, jak na tyto věci, na tento nátlak na rodiče, studenty, hnutí ANO zareaguje. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já děkuji, paní předsedkyni. Poprosím o ty přihlášky, protože já pak ty návrhy budu číst z těch vašich přihlášek, to je vždycky nejlepší. V této chvíli poprosím o slovo předsedu Jana Jakoba. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, předstupuji před vás s asi nepříliš překvapivým návrhem na zařazení bodu do programu. Předstupuji jako zástupce všech pěti opozičních klubů TOP 09, ODS, STAN, Piráti a KDU-ČSL.
Za nás navrhuji opět zařazení bodu Odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny, a to jako první bod dnešního jednání na této řádné schůzi.
Jsme téměř v polovině února a v podstatě před měsícem jsme jako opoziční kluby posbírali 92 podpisů všech našich opozičních poslanců, které jsou nezbytné. Nezbytných je 50 podpisů, aby tento bod mohl být zařazen.
Reagovali jsme tenkrát na jakési novoroční vystoupení pana předsedy, a byť je tedy už skoro půlka února a v dění ostatních událostí na to lehce padá prach, ale neměli bychom zapomenout na ta slova, která v tom jeho prohlášení 1. ledna pan předseda Poslanecké sněmovny učinil.
Pro stručné připomenutí těch různých věcí, které padly v tom proslovu, tak pan předseda Okamura třeba označil posílání zbraní Ukrajině jako podporu naprosto nesmyslné válce. Vyjadřoval se i k ukrajinskému vedení, zpochybňoval legitimitu pana prezidenta Zelenského a používal výrazy jako ukrajinští zloději kolem Zelenského junty, což vyvolalo i diplomatickou kritiku.
Obdobně kritizoval Evropskou unii, dokonce používal slova, jako že Brusel chce rozpoutat třetí světovou válku. A urážel paní von der Leyen, což se ho teda statečně pan premiér potom zastal, když říkal, že to řešit nebude, protože paní von der Leyen nemá tušení, kdo Tomio Okamura je.
Uváděl taky zavádějící výroky o kriminalitě v souvislosti s rostoucím počtem cizinců. Zároveň tím zdůvodňoval i vysoké ceny bydlení, což jsou tvrzení, která faktické statistiky jednoznačně nepodporují. A v neposlední řadě zpochybňoval vědecky prokázané klimatické změny. To nenechalo klidnými nejenom nás, poslance opoziční, ale i širokou veřejnost. Dovolte mi opět upozornit i na petici, kdy lidé vyzývali k odvolání Tomia Okamury z pozice předsedy Sněmovny. Zajímavé je, že pod tou peticí je nasbíráno mnohonásobně víc podpisů, než kolik lidí podpořilo pana Okamuru Okamuru ve volbách, což je rozhodně velmi, velmi silná zpráva.
Znovu zopakuji, je tady jasná žádost 92 poslanců, všech poslanců klubu TOP 09, ODS, STAN, Pirátů a KDU-ČSL a tato žádost by neměla zůstat ve vzduchoprázdnu. Proto opět tento návrh předkládám opakovaně k zařazení, vy koaliční poslanci opakovaně zařazení tohoto bodu odmítáte svým hlasováním. Až to ve mně působí tak, že asi obavy, pokud by k tomu hlasování opravdu došlo, že si nejste jisti pevností svých řad a že by možná mohlo i k tomu odvolání dojít, proto raději ten bod nezařazujete.
A připomenu, že když v minulém období, na rozdíl od tohoto případu velmi nesmyslný návrh na odvolání tehdejší paní předsedkyně Markéty Pekarové Adamové bylo, tak my jsme tu odvahu měli, postavili jsme se tomu čelem a to jednání proběhlo. Stejně tak by mělo proběhnout i v tomto funkčním období. Ale asi ty vaše obavy jsou velmi, velmi silné, proto opakovaně hlasujete proti zařazení tohoto bodu.
A znovu opakuju – 92 podpisů poslanců. Neměl by ten návrh zůstat viset ve vzduchoprázdnu. Proto ještě jednou za všech pět opozičních poslaneckých klubů, na základě 92 podpisů všech jejich poslanců dávám návrh na zařazení bodu Odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny, a to jako první bod dnešního jednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, pane předsedo. Mám zaznamenáno. V této chvíli poprosím Barboru Urbanovou. Připraví se Matěj Hlavatý a Jan Berki. Tak máte slovo, já vám spouštím 5 minut.
Poslankyně Barbora Urbanová: Dobrý den, kolegyně, kolegové, já bych ráda vystoupila s návrhem na zařazení bodu, který jsem nazvala Ohrožené děti. My jsme se tady včera zabývali bodem, který se týkal týrání zvířat. Je dobře, že se k tomu Poslanecká sněmovna vyjadřovala. Já jsem včera téma ohrožených dětí zvedala i v rámci svých interpelací. Samozřejmě, protože jich bylo hodně, tak se na všechny nedostalo. A myslím si, že bychom stejně jako k těm zvířátkům, tak bychom se jako Sněmovna, respektive jako celá politická reprezentace, mohli zabývat tím, jakým způsobem přistoupíme k opravdu velkému problému naší společnosti, a to k tomu, že tady máme spoustu dětí, které bychom mohli označit jako ohrožené, ať už násilím v rodině nebo nějakým závislostním chováním, ať už to souvisí přímo s nějakými návykovými látkami. Teď momentálně je otevřené téma závislostního chování při sledování sociálních sítí, využívání mobilů a tak dále.
To téma je velmi široké, dotýká se hned několika rezortů, ať už Ministerstva spravedlnosti, teď je opět otevřené téma snížení věku trestní odpovědnosti, respektive té hranice, to s tím také souvisí. Stejně tak se dotýká Ministerstva práce a sociálních věcí, kde pan ministr Juchelka má namyšlené některé věci, my jsme o tom spolu včera mluvili. Stejně tak se dotýká Ministerstva školství, tam je otevřené téma těch mobilů ve školách. A myslím si, že bychom možná mohli jako Poslanecká sněmovna se někdy zamyslet nad tím, jestli ty debaty všechny nespojit, protože bohužel všechno souvisí se vším. Takže to je můj krátký návrh, jako první bod dnešní schůze. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně. V této chvíli sem pozvu Matěje Hlavatého, který má dvě přihlášky. Takže, pane poslanče, můžete.
Poslanec Matěj Hlavatý: Dobré dopoledne. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si navrhnout zařazení bodu této schůze s názvem Zavádějící informace Ministerstva obrany k letounům L-159. Říkám to otevřeně, možná tento bod nezařadíme, ale jsou chvíle, kdy je povinnost poslance pojmenovat problém, který se týká důvěry ve stát. A o to tady dnes jde.
V posledních měsících jsme opakovaně slyšeli od Ministerstva obrany i od předsedy vlády stejné vysvětlení, proč Česká republika nemůže prodat nebo nemůže darovat letouny L-159. Bylo nám řečeno, že tomu brání stanoviska státních institucí, konkrétně že převod znemožňuje Nejvyšší kontrolní úřad a že s ním nesouhlasí Armáda České republiky. Toto tvrzení zaznělo na plénu této Sněmovny, na výboru pro obranu i ve veřejném prostoru.
Byla prezentována jako objektivní překážka. Jenže dnes už víme, že to není pravda. Dovolte jednu osobní poznámku. Seděl jsem na výboru pro obranu, měl jsem připravené otázky k této věci a tyto otázky jsem stáhl. Proč? Protože ministr obrany uváděl informace o stanoviscích jednotlivých institucí a já jsem měl důvod mu věřit. Nečekal jsem, že ministr obrany bude argumentovat dokumenty, které neexistují. Dnes už vím, že to byla chyba, dnes už také vím, že tyto informace musíme jako poslanci ověřovat přímo u jednotlivých institucí, protože jim nelze automaticky věřit. A to samo o sobě je problém. Nejvyšší kontrolní úřad jasně uvedl, že nevydal žádné závazné stanovisko, nezakázal žádný převod a neurčil žádnou právní překážku. Stejně tak Armáda České republiky nevydala zákaz. Převod nevyloučila a nebyla tím, kdo by blokoval.
Shrňme si to tedy. Nejvyšší kontrolní úřad nic nezakázal, Armáda České republiky nic nezablokovala. A přesto vláda tvrdí opak.
A teď jednoduchá otázka: Jak je možné, že vláda argumentovala stanovisky, která neexistují? Buď ministr obrany nevěděl, co říkají jeho vlastní instituce, a to je problém řízení rezortu, nebo to věděl a přesto tato tvrzení používal. A pak už nejde o omyl, ale o vědomé uvádění Poslanecké sněmovny v omyl. Stejně tak premiér Andrej Babiš tato tvrzení opakoval a dával jim váhu. Premiér má ale povinnost pracovat s ověřenými informacemi, zvlášť v otázkách obrany státu. Chci být úplně jasný. Pokud vláda nechce letouny L-159 poskytnout, je to legitimní politické rozhodnutí a má na něj plné právo. Ale politická rozhodnutí se mají obhajovat politicky, ne tím, že se vláda schová za instituce, které nic takového neřekly. To je nefér vůči těmto institucím i vůči veřejnosti.
Pokud připustíme, že vláda může argumentovat neexistujícími stanovisky a nic se nestane, pak se můžeme (nemůžeme) divit, že veřejnost přestává věřit státu. Důvěra vzniká tím, že vláda říká pravdu i tehdy, když je to nepohodlné. Smyslem tohoto bodu není nikoho urážet, smyslem je, aby zde zaznělo, že Poslanecká sněmovna má právo znát pravdivé informace a že vláda je nesmí nahrazovat výmluvami, proto navrhuji zařazení tohoto bodu. (Otáčí se k předsedajícímu.) Můžu poprosit o čas?
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano. Jako nový bod teďka rovnou? (Poslanec Hlavatý se otáčí k předsedajícímu: Jako další.) Ano. A jako jaký bod tohleto? Jako první bod (Poslanec Hlavatý: Tady to bude první bod.) ty L-stopadesátdevítky. Ano, dobře.
Poslanec Matěj Hlavatý: A dovolte mi načíst i druhý bod, který se týká úplně jiného tématu, ale – našeho zdraví. A navrhuji zařadit bod pod názvem Alarmující nárůst případů HIV v České republice a potřeba moderní prevence. Důvod je jednoduchý. Data, která máme k dispozici, jsou vážná a alarmující a nemůžeme je dál přehlížet. V České republice bylo v roce 2025 zaznamenáno historicky nejvyšší množství nově diagnostikovaných případů HIV od začátku sledování této infekce. Nejde o jednorázový výkyv, ale o trend, který trvá už několik let a který odborníci dlouhodobě sledují. Ano, Česká republika stále patří mezi země s relativně nízkým výskytem HIV v evropském srovnání, ale pořád to je důvod, proč musíme jednat teď. V této fázi je možné situaci stabilizovat a zvrátit. Pokud budeme čekat, zaplatíme za to mnohem vyšší cenu – zdravotní, sociální i ekonomickou. Naprostá většina nových případů se přenáší sexuální cestou. Odborníci zároveň upozorňují, že část infekcí je zachycena pozdě, kdy lidé o své pozitivitě dlouho nevědí. To znamená, větší zdravotní rizika pro ně samotné i vyšší riziko další (dalšího?) šíření nákazy. HIV dnes není otázkou morální ani stigmata, je to otázka veřejného zdraví a moderní prevence. Máme nástroje, které fungují – dostupné testování, terénní práce, osvětu a také moderní preventivní metody, jako je PrEP, tedy léčba, která dokáže významně snížit riziko přenosu infekce u ohrožených skupin. Pokud ale prevence nebude dostupná, pokud bude roztříštěná nebo podfinancovaná, což teď vidíme v rozpočtu, čísla budou dále narůstat. Každý nový případ HIV znamená lidský příběh, ale zároveň znamená i dlouhodobé náklady pro zdravotní systém. Léčba je dnes účinná, ale celoživotní prevence je jednodušší, levnější – neboli prevence je jednodušší, levnější a hlavně je lidsky správnější. Proto je podle mě nezbytné otevřít v této Sněmovně seriózní debatu o tom, co stát dělá a co dělat má.
Za prvé, dostupnost testování. Test by neměl být pro nikoho bariérou, ať už finanční, geografickou nebo společenskou. Za druhé, moderní prevence včetně širší dostupnosti PrEP pro rizikové skupiny. To není ideologická otázka, to je zdravotní politika postavená na datech, můžeme ji vidět v okolních státech – Slovensko, Německo a další. Za třetí, destigmatizace. Pokud lidé mají strach se nechat testovat nebo o tématu mluvit, problém nezmizí, jen se přesune mimo dohled systému.
Nechci nikoho strašit, ale je fér říct otevřeně, že rekordní počty nových infekcí nejsou normální stav a že ignorovat je by bylo nezodpovědné. Pokud dnes ve Sněmovně často mluvíme o bezpečnosti státu, pak bychom neměli zapomínat, že součástí bezpečnosti je i veřejné zdraví, schopnost státu reagovat na varovné trendy včas. Proto navrhuji zařazení tohoto bodu na pořad schůze a otevřenou debatu o tom, jak zajistit, aby trend nových infekcí v České republice se začal obracet. A navrhuji tento bod jako druhý.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, mám zaznamenáno z vaší přihlášky, kde jste to hezky napsal. Poprosím tedy – Jan Berki. Připraví se Lucie Sedmihradská a Michaela Moricová. Máte slovo.
Poslanec Jan Berki: Vážený pane předsedající, i já jsem se snažil do přihlášky to napsat čitelně, tak doufám, že to tak je. (Předsedající: Ano, já vás také pak na konci pochválím. Poslanec Berki se směje.) Děkuju. Dovoluji si navrhnout bod Strategie k rozvoji strukturálně znevýhodněných regionů a hned na úvod chci říci, že ho navrhuji za bod 2, tedy za jednací řád, sněmovní tisk 72.
A teď mi dovolte krátké zdůvodnění. Reaguje na jednak proběhlou diskusi u rozpočtu, kde na to upozorňoval můj kolega Jan Sviták, zároveň, když jsem včera Koukal na témata interpelací, tak se velmi často ta témata právě u strukturálně znevýhodněných regionů sbíhají, byť z různých pohledů. Záměrně tam nepoužívám slovo postižené, ale znevýhodněné, protože velmi často jsou to regiony, které se skutečně snaží, ale jejich výchozí pozice není úplně srovnatelná s ostatními. A zároveň, na co se občas zapomíná – když se bavíme o znevýhodněných regionech a tom, proč jim máme pomáhat, tak to není jen z ekonomického hlediska, které napadne asi každého, ale také to je z hlediska důvěry lidí ve stát, že na ně stát ani v těchto regionech nezapomíná, že se snaží, aby i jim se žilo důstojně a dobře.
Zároveň tam záměrně používám slovo regionů, protože někdy se ta debata jakoby zkrouhává jen na kraje – velmi často se zmiňuje Karlovarský, Ústecký, ale i v krajích, které, řekněme, rozvinutější jsou nebo podmínky mají lepší, tak i tam jsou ale menší regiony, které tu pomoc potřebují. A na co chci ještě upozornit, je, že velmi často se bavíme o tom, že máme-li pomoc těmto regionům, tak ta pomoc nemůže být jen na straně české, že velmi často jsou to regiony u nás v příhraničí, které (kde?) právě ty problémy přesahují hranice a je potřeba to řešit i na této úrovni.
A jenom bych zdůraznil, že právě kromě – řekněme – klasicky pracovních příležitostí, tak to nejsou (není) jenom otázka pracovních příležitostí jako takových, ale pracovních příležitostí s přidanou hodnotou, že velmi často teď, když diskutujeme u nás v regionu, jak tomu pomoci, tak je to otázka dopravního napojení, a to nejenom silničního, ale i právě železničního tak, aby mohli do toho regionu přicházet investoři, kteří právě pro budování svých závodů a – vracím zpátky k tomu – pracovních příležitostí s přidanou hodnotou to dopravní napojení potřebují.
Zároveň se ale také bavíme například o kvalitě internetového připojení, protože jestliže chceme právě průmysl s přidanou hodnotou nebo pracovní místa s přidanou hodnotou, tak se velmi často bavíme o otázce kvalitního internetového připojení, které není všude dobře dostupné. Bavíme se o podpoře malých a středních podniků – nejenom velkých, které potom zabírají třeba hodně místa, bavíme se ale také třeba o indexaci škol, která tu byla velmi často zmiňována. A v neposlední řadě bych chtěl zpátky připomenout, že je to i otázka například přesunu některých centrálních úřadů do regionů, které právě umožňují zaměstnávat nebo zpřístupňují právě zajímavé pracovní pozice. Právě proto, že to je otázka strategie, tedy toho, jak se k tomu postavit napříč obory, proto si to dovoluji navrhnout jako bod jednání pléna Sněmovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. Kolegyně Sedmihradská stáhla přihlášku, takže v této chvíli poprosím Michaelu Moricovou a připraví se Ivan Bartoš, který má tři návrhy na změnu programu, a poslední zatím je Ester Weimerová. Máte slovo – malý moment.
Poslankyně Michaela Moricová: Já vám děkuji za slovo. Přeji vám krásné dopoledne, dámy a pánové. Vážené kolegyně, vážení kolegové, otázka střetu zájmů předsedy vlády nemůže zůstat v režimu nejasností, slibů a nedokončených kroků. Pan premiér nyní hovoří o převodu Agrofertu do fondu RSVP Trust. Říká, že čeká na souhlas třetí země a že dokumenty zveřejňovat neplánuje, protože nemá co zveřejnit. Současně ale víme, že nastavení fondu umožňuje zapojení rodiny do jeho správy po skončení výkonu funkce, a veřejnost tak stále nemá k dispozici všechny informace, které by umožnily posoudit, zda je střet zájmů skutečně a definitivně vyřešen. Nemůže platit, že řešení střetu zájmů spočívá jen v oznámení, že to bude vyřešeno. Pokud má být systém důvěryhodný, musí být také transparentní. Nestačí ujištění, že vše odpovídá právu, je potřeba doložit, že tomu tak skutečně je, protože dokud kolem této věci zůstávají otazníky, oslabuje to důvěru veřejnosti v to, že zákony platí pro všechny stejně, bez výjimky.
Navrhuji proto otevřenou a věcnou debatu v rámci bodu Kdy a jak bude střet zájmů předsedy vlády definitivně, prokazatelně a transparentně vyřešen? Děkuju.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. Jako první bod? (Ano.) Ano, jako první bod. Mám napsáno. Děkuju také za podrobný popis. V této chvíli pozvu Ivana Bartoše, který má tři body a je poslední přihlášený. Pane poslanče, já vám spouštím 5 minut.
Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já ty tři body vezmu najednou, jestli se můžeme domluvit?
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Máte právo na třikrát 5 minut, ale samozřejmě, když to stihneme, ano.
Poslanec Ivan Bartoš: Budu se snažit, když takto případně rozdělím. Vážené kolegyně, dámy a pánové, my tady posloucháme nejen ve vyjádřeních členů vlády často chvalozpěvy na programové prohlášení vlády ANO, SPD a Klausových Motoristů, a já jsem ochoten přijmout ten fakt, že jsou tam i věci, které vnímáme z pohledu lidí v České republice jako dobré, a proto velmi osobně chci deklarovat i naši ambici pomoci v případě, že takové věci vidíme, je urychlit, schválit je tak, aby co nejdříve měly efekt na život lidí v České republice, a troufnu si říci, že i díky naší píli a expertnímu zázemí v pozadí pirátského poslaneckého klubu můžeme výrazně zrychlit proces přípravy některých oblastí, které zde zaznívají často pouze formou tezí, neboť ještě nebyly naplněny právě body z programového prohlášení. Nelze se divit, vláda vládne teprve nějaký měsíc. Proto pojďme, pokud si něco myslíme, že se má stát, a zároveň máme možnost to zde ve Sněmovně posunout dál, zvážit, zda nepodpořit a neprojednat návrhy, které v tuto chvíli jsou připraveny a často stejně budou jediným možným řešením toho, co tato vláda deklaruje.
Prostě zjednodušeně – to, na čem je shoda, máme šanci projednat výrazně rychleji, než čekat na klasické zpracování vlády, Legislativní rady a podobně. Za mě, když to nevadilo u tak komplexního návrhu, jako je novela stavebního zákona, tak si myslím, že často v efektivních návrzích zákonů, u kterých se třeba parametrizují některé už existující paragrafy, by to bylo pro občany v České republice nejlepší řešení.
Proto bych chtěl předložit postupně tři návrhy bodů, které již jsou zařazeny v této schůzi, ale pravděpodobně ambice vlády je neprojednat tyto body – nebo vládní koalice. Takže vezmu to postupně.
Za prvé, jedná se o takzvaný prorodinný balíček. Je to bod 28, sněmovní tisk 4, byl předložen velmi brzo po zahájení jednání Sněmovny. Říká se tomu rodinný balíček, ale fakticky výrazná část je novela o daních z příjmů. Já jsem pozorně poslouchal reakce pana ministra Juchelky na předchozí schůzi, kde se projednávaly ty body ohledně sociálního systému. On říkal, že se na to chce zaměřit, a myslím si, že tady by mohl zvednout tuto rukavici, protože jak jsem již řekl, myslím si, že v řadě parametrů vlastně nebude vláda vybírat jinou cestu než tu, kterou my už jsme s Piráty tady připravili.
Ten rodinný balíček – proč se tak jmenuje? – má ambici zlepšit situaci většiny českých rodin. My jsme měřili dopady tohoto opatření, které ten balíček vlastně přináší, a je to zhruba víc jak 90 procent. Není to úplně každá rodina v České republice, ale většina. Ten balíček je velmi jednoduchý. On znamená snížení daňového zatížení a faktickou úsporu. Pro jednu domácnost hovoříme zhruba o 35 korunách ročně, které by zůstaly v kapsách lidem namísto toho, aby je třeba odvedli státu nebo vydali.
Nejsou to žádné sliby do větru, jsou zde konkrétní návrhy. Ostatně vláda Andreje Babiše již podobné kroky také dělala v předminulém volebním období. Jedná se o zvýšení slevy na poplatníka z 30 840 na 34 624 korun. To je věc, která pomůže úplně všem. Největší efekt má pro nízkopříjmové lidi. Zbyněk Stanjura to měl v programovém prohlášení vlády, kam jsme to prosadili s Piráty, ale po tom, co jsme byli vyhozeni z vlády, tak již tento slib nikdy nenaplnil.
Součástí toho balíčku je i výraznější podpora rodin s dětmi. Nám se podařilo ve vyjednávání o konsolidačním balíčku minulé vlády zatlačit a prosadit navýšení rodičovského na 350 000 korun. Ale mezitím zas doba uběhla, proto navrhujeme jeho zvýšení na 420 000 korun a pravidelnou valorizaci. Opět něco, co má oporu v programovém prohlášení vlády, byť ta částka je tam nižší, a chtěli bychom řešit i daňové zvýhodnění na první dítě. Chceme ho posunout z 15 204 korun na 22 320 korun a zároveň ještě upravit zjednodušení u přídavků na děti.
Myslím si, že v těch konturách, které jsem tady zmínil, tento pirátský návrh bude pravděpodobně velmi podobnou cestou, jakou bude volit tato vláda, pokud bude chtít naplňovat programové prohlášení v této oblasti, a myslím si, že by bylo zejména pro lidi v České republice, pro ty nejzranitelnější skupiny výhodné, pokud zde tento tisk leží, ho prostě projednat, byť si ho může vláda libovolně dále upravit.
Navrhuji tedy zařadit tento bod, už jsem ho zmínil, jako první bod jednání této schůze. Jenom pro úplnost, je to bod 28, sněmovní tisk 4.
Tím jsem asi vyčerpal první svoji část, v dalších už nebudu mít ten obecný úvod. Plynule navážu, měly by být výrazně kratší. Já jsem již tady zmiňoval při zahájení jednání této schůze, že by bylo dobré zabývat se cenami potravin v České republice, ale i obecně cenami služeb, které jsou v České republice často výrazně vyšší než v zemích, jako je třeba Polsko, potažmo Německo a další. Proč? Protože v těchto zemích funguje daleko férověji trh a hospodářská soutěž.
My jsme proto navrhli ještě jako členové vlády Petra Fialy, to skončilo na konci roku 2024 a vláda tenkrát schválila, novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže s ambicí řešit stále rostoucí ceny potravin. Vláda to tenkrát schválila, přistál ten tisk ve Sněmovně. Neberu to nijak osobně, ale nevím proč Marek Benda jako předseda klubu vládní koalice tenkrát netlačil na paní Schillerovou, abychom toto důležité opatření projednali, protože ten existující zákon se neprojednal vlastně od října roku 2024 až do konce volebního období. My jsme ten zákon vzali a předložili jsme už tento projednaný zákon, tedy jako poslanecký návrh, ale má všecky ty patřičné analýzy Legislativní rady vlády, těch jednotlivých komisí. Ten zákon upravuje fungování antimonopolního úřadu a dává mu nástroje, které by mohl využít při zásahu, aby u nás byla férová hospodářská soutěž. Například prověřovat dříve za podivných okolností posvěcené fúze, a dokonce i – a to některé státy skutečně mají, Anglie třeba takto postupuje – v případě, že tam bylo nějaké jednání, které nebylo dostatečně transparentní a ta fúze znamenala, že skutečně došlo k monopolizaci daného odvětví, tak tyto předchozí fúze nějakým způsobem rozbíjet.
Jak říkám, projednaly to dvě komise Legislativní rady vlády. Dosluhující vláda Petra Fialy při tom předložení jako poslanecký návrh k tomu myslím, že dala opět kladné stanovisko, a já si myslím, že pokud i tato jednání koalice ANO, SPD a Klausových Motoristů, které proběhlo minulý týden, vlastně řeklo ano, my chceme řešit ceny potravin v České republice, potažmo služeb, a není to jen nějaký monitoring cen, který jsem zaznamenal ve veřejném prostoru, bude právě tato část, tedy posílení role antimonopolního úřadu v boji proti oligopolům tou cestou, kterou vláda bude muset volit. Zde tedy od Pirátů druhý návrh, který si myslím, že by bylo za, aby si vládní koalice adoptovala. A opět můžeme výrazně urychlit změnu na českém trhu.
Ty ceny potravin, a myslím si, že to mají zástupci všech politických stran, ale určitě také nakupujete, takže to vnímáte, a lidé je zmiňují jako nejčastější problém z dopadů na peněženku, hned po cenách energií a cenách bydlení. A ta bezzubost, možná i nevůle antimonopolního úřadu, kterou takto komentoval předseda antimonopolního úřadu pan Mlsna: my o tom víme, ale nemůžeme s tím nic dělat, nemáme nástroje, bychom mohli vyřešit právě tímto zákonem. Opět zdůrazňuji jeho výhodu, tento zákon již projednala Legislativní rada vlády, prošel mezirezortem, což je také dost výjimka v tomto volebním období, projednávat něco, co prošlo mezirezortem, ale jsme pouze na začátku. Tento zákon prošel minule meziresortním řízením a výrazně by pomohl snížit ceny potravin do budoucna v České republice. Tedy věc, která podle mě, a když se zde rozhlédnu napříč spektrem a politickými stranami, štve voliče každé ze stran zde ve Sněmovně.
A nakonec takový leitmotiv, takže to byl můj druhý návrh, opět, tak, jak se bude hlasovat pořadí bodů této schůze, chtěl bych to zařadit na první bod, potažmo pokud bude něco schváleno na bod další, znovu jenom pro pana předsedajícího, opakuji, je to bod 29, sněmovní tisk číslo 5 – novela zákona o ochraně hospodářské soutěže.
A třetí návrh, který je takový dvojnávrh, mně to přijde hloupé tam rozepisovat, tak jsem to i do té přihlášky napsal s čárkou, jedná se o bod 30 a o bod 31, protože tyto body spolu souvisí, je to sněmovní tisk 6 a sněmovní tisk 7. Opět vidíte, že tyto tisky – a Piráti slíbili, že budou pracovat od prvního dne a dodají ty sliby během 100 dní, tak je to návrh zákona o úřadu pro prevenci korupce a střetu zájmů a pak zákon související a je to série opatření a institucionálního ukotvení bojování proti korupci a hospodářské kriminalitě v České republice. A zároveň... (V sále je hluk.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, já vás přeruším, poprosím o klid pro nově příchozí poslance.
Poslanec Ivan Bartoš: No, já jsem teď vyčerpal jakoby ten druhý bod, ale už to pouze dojedu.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Úplně v pohodě, já vám to pustím potřetí, ale já poprosím o klid.
Poslanec Ivan Bartoš: Já to uřvu. Takže vrátím se k tomu, je to dvojice zákonů, která má řešit boj s korupcí v České republice. Nemíří pouze na korupci jako takovou, ať už se to týká střetu zájmů nebo zákona o lobbingu, samozřejmě se dívá i na problematiku fungování a financování politických stran v České republice, například majetkových přiznání politiků. Víme, že některé strany a zejména jejich politici s tím mívají dlouhodobý problém, ale jsou zde i třeba navýšení trestů za korupci, včetně nemožnosti podmínečný propouštění, pokud je to nějaká závazná trestná činnost, ale je to třeba i rozšíření NCOZ na korupce a hospodářskou kriminalitu v oblasti obrany. My jsme tady... (Opět je v sále hlučno. Předsedající zvoní na zvonec.) A nejvíc ruší kolegové z pravé strany. Děkuji.
My jsme tady a i v debatě o rozpočtu jsme se hodně bavili o tom, proč vláda škrtá z plánovaných výdajů na obranu 21 miliard. Častým argumentem, častým argumentem, ať už ministra Zůny, ale i třeba zástupců koalice v různých politických debatách v televizi, je, my chceme ty transparentní zakázky, my chceme, aby se ty peníze používaly efektivně, my chceme to samé. Proto tento návrh rozšiřuje právě roli NCOZ na korupci a hospodářskou kriminalitu na obraně. Tu má dnes na starosti kriminální služba Vojenské policie, proti níž já osobně nic nemám, ale podívám-li se vlastně zpětně dozadu a o spoustě kauz se nedovídáme, že by byly vyřešeny, ale dovídáme se o nich v médiích, tak za mnoho let jsem si nevšiml, že by nějaká velká kauza na obraně byla vyřešena, podívám-li se na jiné sektory, kde jako často ty kauzy jsou u soudů a jedná se tam o výrazně menší peníze a často, často nejsou ani vlastně nějak režimově chráněné, takže vy do nich transparentně vidíte. Myslím si, že možnost zásahu a působnosti NCOZ na korupci, na hospodářskou kriminalitu v souvislosti se zakázkami v oblasti obrany a bezpečnosti by byla žádoucí. Takže to je můj třetí návrh a já už budu končit.
Znovu jenom zopakuji, byly by to body 1 a 2, protože se jedná o dva tisky, které spolu úzce souvisí. Původně bod jednání této schůze 30, 31, opět v tom řazení, jak jsem navrhoval ty body, pokud neprojde bod zařazený předtím, tak aby se to kaskádovitě skládalo dolů, tedy před bod o jednání o jednacím řádu. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. A děkuji všem poslancům za to, že do přihlášek píšou přesné názvy a zároveň je to k přečtení.
V této chvíli přečtu jednu omluvu. Andrea Hoffmannová od 11.30 – zdravotní důvody.
Já vás rovnou všechny odhlásím, abyste neťukali. (Poslanci přesto ťukají kartami.) Tak respektuju, že mě to ťukání bude pronásledovat celé volební období. (Pobavení v sále.)
A nyní budeme hlasovat o změnách programu v tom pořadí, tak, jak byly navrženy. Malý moment. Mně nefunguje...
Jako první je tady návrh Olgy Richterové zařadit dnes jako první bod sněmovní tisk číslo 71, číslo bodu 40 – Doplňkové penzijní spoření.
Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování číslo 76, přihlášeno 134 poslanců, pro 53, proti 78. Návrh nebyl přijat.
Jako druhý je tady zcela nový návrh Olgy Richterové – Jak hnutí ANO zareaguje na případy nátlaku okolo školy Sion poslance Denise Doksanského?
Nejprve budeme hlasovat o zařazení na program.
Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. (Poprosím o klid.) Kdo je proti?
V hlasování číslo 77 bylo přihlášeno 137, pro 56, proti 77. Návrh nebyl přijat.
Jako třetí zde máme návrh Jana Jakoba s názvem Odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny.
Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování číslo 78, přihlášeno 139, pro 57, proti 80. Návrh nebyl přijat.
Nyní zde máme návrh poslankyně Barbory Urbanové na zařazení nového bodu s názvem Ohrožené děti.
Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování číslo 79, přihlášeno 139 poslanců, pro 56, proti 10. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o dvou návrzích pana poslance Matěje Hlavatého. Tak já počkám chvilku. První – Zavádějící informace ministra obrany k letounům L-159.
Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování číslo 80, přihlášeno 140, pro 56, proti 82. Návrh nebyl přijat.
A teďka pan předseda Tomio Okamura k hlasování. Ano, pane předsedo.
Předseda PSP Tomio Okamura: Já jenom k tomu předešlému hlasování 79: na sjetině mám proti, ale zdržel jsem se a nezpochybňuju hlasování.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pro stenozáznam. V této chvíli budeme hlasovat o druhém návrhu pana poslance Matěje Hlavatého – Alarmující nárůst případů HIV v České republice a potřeba moderní prevence.
Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
V hlasování číslo 81 přihlášeno 140 poslanců, pro 50, proti 3. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Jana Berkiho s názvem Strategie k rozvoji strukturálně znevýhodněných regionů jako nový bod.
Nejprve o zařazení na schůzi. Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování číslo 82, bylo přihlášeno 140 poslanců, pro 48, proti 76. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu nového bodu poslankyně Michaely Moricové s názvem Kdy a jak bude střet zájmů předsedy vlády definitivně... (Nemůže přečíst zápisky předchozího předsedajícího.), pravdivě nebo...? Prokazatelně. Definitivně, prokazatelně a transparentně vyřešen, jestli je to takhle v pořádku? (Poslankyně Moricová: Ano.) Děkuji.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování číslo 83, bylo přihlášeno 140 poslanců, pro 57, proti 79. Návrh nebyl přijat.
Nyní se popasujeme s posledními čtyřmi nebo prakticky vlastně s třemi návrhy poslance Ivana Bartoše.
Nejprve předřadit – nejsou to nové body, ale jsou to body, které jsou v programu – sněmovní tisk číslo 4, číslo bodu 28 – pan poslanec to nazval rodinný balíček, ale vy to máte jako daň, zákon o daních z příjmu – zařadit dnes jako první bod.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování číslo 84, přihlášeno 141 poslanců, pro 46, proti 84. Návrh nebyl přijat.
Jako druhý návrh Ivana Bartoše je zařazení sněmovního tisku číslo 5, číslo bodu 29, takzvaná Cena potravin, ale jde o zákon o ochraně hospodářské soutěže – jako první bod dnešního jednání.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování číslo 85, bylo přihlášeno 141 poslanců, pro 58, proti 77. Návrh nebyl přijat.
Jestli není námitek pana poslance Bartoše, tak o tom posledním návrhu dám hlasovat najednou, protože ty body spolu souvisí. To znamená, jde o sněmovní tisky 6, 7, body 30, 31, úřad pro takzvaný protikorupční balíček, úřad pro prevenci korupce, jako první a druhý bod dnešního jednání.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování číslo 86, bylo přihlášeno 141 poslanců, pro 45, proti 86. Návrh nebyl přijat.
Jestli mám všechny svoje záznamy správně, tak jsme prohlasovali všechny návrhy programu.
A dostáváme se k přerušenému bodu
Aktualizováno 31. 3. 2026 v 10:36.

