Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.20 hodin)
(pokračuje Igor Červený)
Premiérovi Petru Fialovi nedůvěřuje 78 procent lidí, a to je, prosím, z jeho období vlády, kdy byl několikrát po sobě hodnocen jako nejhorší premiér všech zemí, v uvozovkách, Evropské unie, potažmo celého světa. Takže když už chceme říkat nějaká data, pane Hřibe, prosím, vždyť máte titul Ph.D., víte, jak se s daty a informacemi zachází, říkejte je věcně a pravdivě. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Prostřednictvím předsedajícího. (Poslanec Červený se obrací k předsedajícímu a souhlasí.) Tak nyní je s faktickou poznámkou přihlášená paní poslankyně Válková.
Ale já bych s dovolením předtím opět sdělil nějaké omluvy. Takže celý jednací den ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Berenika Peštová a od 11 hodin ze zdravotních důvodů pan poslanec David Pražák.
Vaše dvě minuty.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Mě trošku zvedl zase ten výraz extremisticko-populističtí kumpáni. Já si myslím, že tady se pomalinku, ale jistě odchylujeme od nikoliv příliš vysokého standardu, který jsme měli v minulém volebním období. Ale ten standard nebo ta úroveň těch současných vyjádření je na začátku tohohle volebního období opravdu znepokojující. Tak to je první. Takže opravdu doufám, že si přečtete ta pravidla pro etické chování.
To druhé moje připomenutí je, že bychom měli respektovat i náš vlastní jednací řád a podle toho jednacího řádu posuzování toho, co bude a stane se ve věci vydání, nebo nevydání poslanců Andreje Babiše a Tomia Okamury, o tom rozhoduje až mandátový a imunitní výbor, respektive opravuji, doporučuje Sněmovně, jak má rozhodnout, mandátový a imunitní výbor. Takže od toho jsme ještě tak několik kroků vzdáleni.
Takže rozebírat to tady politicky samozřejmě lze, na to má každý poslanec právo, ale už předem činit nějaké závěry, naznačovat řešení a říkat definitivní soudy se mi nezdá politicky vhodné. A opravdu ten jednací řád na to pamatuje právě tím zřízením, obligatorním zřízením toho svého orgánu mandátového a imunitního výboru, kde jsou všichni zastoupeni podle výsledků voleb, myslím všechny politické strany a hnutí. Takže si počkejme, prosím.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Zase pro orientaci, stále se nacházíme ve všeobecné rozpravě a prostor má pan poslanec Karel Dvořák.
Poslanec Karel Dvořák: Dobré ráno, dámy a pánové. Já bych na prvním místě rád poděkoval právě odcházejícímu panu ministru Šťastnému za to, že otevřel debatu vskutku ústavní úrovně. Vůbec čeština je zajímavý jazyk a je zajímavé, jak slovo ústav a ústava se v těch přívlastcích často dají zaměnit.
Každopádně obávám se, že pan ministr Šťastný, jak se říká, pláče na špatném hrobě. Usnesení Sněmovny je jistě věc prospěšná, může v něčem napovědět, může nějakým způsobem kultivovat právo, ústavní pořádek a ústavní zvyklosti, ale tím řešením té nerudovské otázky je úplně něco jiného, a to je ta známá a stále zmiňovaná kompetenční žaloba.
Pan ministr Šťastný navrhuje Sněmovně ke schválení usnesení. Já přicházím s protinávrhem, který později představím, ale rád bych ho teďka krátce odůvodnil.
V posledních dnech se zde vede debata, která je často zjednodušována na otázku, zda prezident republiky hodnotí kvalitu kandidátů na ministry. Domnívám se ale, že takto položená otázka míjí podstatu věci. Prezident republiky v tom zveřejněném dopise, který je podstatou toho, co zde řešíme, totiž netvrdí, že by měl být spolutvůrcem vlády ani že by si osoboval právo posuzovat politickou či odbornou způsobilost kandidátů. Argumentuje jinak a podle mého názoru velice precizně a dobře odůvodněně. Vychází totiž z ústavního hodnotového řádu, z judikatury Ústavního soudu a z principu, že výkon vrcholné veřejné funkce předpokládá loajalitu k základním hodnotám demokratického právního státu. Nejde tedy o sankci, nejde o trest, nejde o hodnocení názorů. Jde o preventivní ústavní úvahu, zda v konkrétním bezprecedentním případě nejsou důvodné pochybnosti o tom, zda by člen vlády tyto fundamentální hodnoty respektoval a chránil.
Zároveň je ale potřeba říct - a to ve svém usnesení nebo ve svém návrhu usnesení zdůrazňuji, že politickou odpovědnost za vládu nese premiér a vláda vůči Poslanecké sněmovně, a to si myslím, že se nemění. Prezident se nestává hodnotitelem ministrů obecně a toto usnesení z toho žádné obecné pravidlo nedělá.
Pojďme tedy už k tomu samotnému návrhu, který potom jak předkladateli, tak panu předsedajícímu rád předám v písemném vyhotovení. Tedy:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
za prvé konstatuje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, lidské důstojnosti, rovnosti a odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií, jak vyplývá z Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod;
za druhé připomíná, že výkon veřejné moci, včetně výkonu funkce člena vlády předpokládá loajalitu k ústavnímu pořádku České republiky a k jeho fundamentálním hodnotám a že veřejný funkcionáři jsou povinni tyto hodnoty respektovat a chránit;
za třetí zdůrazňuje, že odpovědnost za složení vlády a její politické působení nese předseda vlády a vláda jako celek se zodpovídá Poslanecké sněmovně, která vládě vyslovuje důvěru, či nedůvěru;
za čtvrté konstatuje, že ochrana ústavního pořádku a jeho základních hodnot je společnou odpovědností všech ústavních orgánů, každého v mezích jeho ústavních kompetencí, a že aktuální postup prezidenta republiky nelze zaměňovat s hodnocením odborné či politické kvality kandidátů na členy vlády;
za páté vyzývá předsedu vlády, aby po dohodě s koaličními partnery navrhl na funkci ministra životního prostředí osobu důvěryhodnou a kompetentní a již dále nezatěžoval veřejnost nedůstojným kabaretem, a to zejména v současné mezinárodní situaci, kdy je potřeba se soustředit na skutečné společenské problémy, nikoliv na boj o funkce a prosazování osobních zájmů."
Smyslem tohoto návrhu, přál bych si to, je uklidnit debatu, vrátit ji na ústavní půdorys a jasně oddělit dvě věci - ochranu ústavního hodnotového řádu na jedné straně a politickou odpovědnost vlády vůči této Sněmovně, na straně druhé.
Bohužel vás v jedné věci, dámy a pánové, ctění kolegové, musím zklamat. Toto usnesení nedovede odpovědět na tu vskutku nerudovskou a legendární otázku - kam s ním. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Helena Langšádlová.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, členové vlády, já bych ráda také vystoupila s usnesením k bodu jmenování členů vlády, protože mám vážné obavy, že někteří jmenovaní členové vlády svými postoji ohrožují naši budoucnost.
Chtěla bych se zaměřit na dvě oblasti, a to ty, které já považuju za naprosto zásadní pro naši budoucnost, a to je otázka bezpečnosti a otázka životního prostředí.
Víte, je spousta politik, které můžeme měnit, to, jestli děti budou chodit do školy od pěti nebo od šesti let, to, jestli budeme jezdit 120 nebo 130 na silnicích, to všechno a mnohé další můžeme změnit. Ale jsou dvě oblasti, které budou mít velké dopady na celé další generace a na kvalitu našeho života. Je to bezpečnost a je to životní prostředí, ve kterém budeme žít. A bez bezpečnosti a kvalitního životního prostředí totiž nebude ani ta prosperita, o kterou určitě všichni stojíme.
A proto navrhnu usnesení nejdříve k té bezpečnosti: "Poslanecká sněmovna vyzývá členy vlády, aby se seznámili s věcnými informacemi o průběhu války na Ukrajině i s hybridními útoky, které probíhají proti členským státům Evropské unie a NATO a posílili výdaje na obranu a odolnost země."
Já se samozřejmě k tomuto přihlásím a odůvodním potom v podrobné rozpravě. V tuto chvíli to lehce odůvodním, navážu na to, co jsem říkala včera.
Z vyjádření členů vlády, z vašeho programového prohlášení, naprosto zřejmě vyplývá, že některá rizika pro naši zemi zásadně podceňujete. Nejenom, že kousek od nás je válka, ale naprosto zásadně se mění geopolitické uspořádání. ***
