Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.50 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Paní poslankyně se toho vzdává. V tom případě faktické poznámky nejsou žádné a na řadě je tedy přihlášený poslanec Karel Haas, kterého tímto zvu k mikrofonu.
Připraví se Renata Zajíčková a Marie Kršková. Pardon, já vám musím zapnout mikrofon. Tak můžete, pane poslanče.
Poslanec Karel Haas: Dobré dopoledne, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, protože mluvím v novém ruce poprvé, tak napřed si dovolím něco, co přesahuje politiku. A všem v tomto sále vše dobré v novém roce.
Tak a teď už k samotnému bodu vyslovení důvěry vládě. Já se pokusím být naprosto věcný. Vláda mou důvěru nedostane, ale přes toto konstatování věřím, že ty mé důvody k tomu, které se pokusím vysvětlit v nějaké rozumné míře stručnosti, budou plně věcné, nebudou vůbec vedeny nějak ad per zonam, nebo že by byly nálepkující. Ty okruhy důvodů jsou v zásadě dva. Hned je popíšu a pak se kratince dotknu tří kapitol vládního programového prohlášení, ke kterým snad mám, alespoň doufám, kompetenci, něco málo okomentovat.
Tak teď dva okruhy důvodů. Ten jeden důvod je ryze ekonomický, to, co ve vládním programovém prohlášení přebývá. Já jsem zkusil dopočítat, on ten pokus vedlo pravděpodobně víc ekonomů, víc kolegů, já jsem si ten propočet opravdu dělal sám s tím, že jsem si k tomu dohledával veškeré ekonomické zdroje, tak jsem zkusil -
Místopředseda PSP Jiří Barták: Pardon, pane poslanče, prosím o klid v sále. Děkuji.
Poslanec Karel Haas: Děkuju moc, pane místopředsedo. Tak jsem zkusil dopočítat rozpočtové dopady těch rozpočtově nejzásadnějších položek vládního programového prohlášení a mně ta číslovka vychází, že roční dopady v případě naplnění celého programového prohlášení, a vláda logicky, každá vláda to tak chce, chce naplnit celé programové prohlášení, tak ty rozpočtové dopady roční jsou někde v intervalu 160 až 180 miliard korun v tomto volebním období. A protože některé body týkají se třeba důchodové reformy a úpravy důchodové reformy přijaté naší vládou se projeví až v dalších volebních obdobích, tak v době po roce 2030 by případné naplnění vládního programového prohlášení mělo rozpočtové dopady v intervalu někde mezi 300 až 320, 330 miliardami korun.
Proč si to dovoluji říci? Takhle byste mě mohli obvinit z toho, kdybych nepokračoval, že si opravdu ta čísla tahám z paty. Já vám hned řeknu položkový rozklad, tak, jak jsem se snažil identifikovat ty nejzásadnější dopady. Takže minus cca 15 až 20 myslím si, že sama vláda, nová vláda, už avizovala, že to bude 18 miliard korun, takže tam si myslím, že jsem byl naprosto přesný, je převedení placení poplatků za obnovitelné zdroje na stát minus cca 15 až 20 miliard korun. Teď říkám, ty každoroční dopady je chybějící dividenda z ČEZu, pokud by se realizovala ta položka z vládního programového prohlášení, která mluví o zestátnění ČEZu výkupem vlastních akcií, je to chybějící dividenda, minus dalších cca 20 miliard korun. A myslím si, že to číslo už jsem stihl zavnímat i od nové paní ministryně financí a ze zdrojů Ministerstva financí jsou úpravy v oblasti korporátních daní, tam totiž není jenom to dvouprocentní snížení korporátní daně, ale jsou tam ještě věci týkající se odpisů, uznatelnosti nákladů na vědu a výzkum.
Zhruba minus 30 miliard korun ročně je vrácení valorizačního vzorce výpočtu starobních důchodů zpět před důchodovou reformu. To je ta část naší důchodové reformy, a to je politické rozhodnutí, to respektuju, byť s tím nesouhlasím, tak to z vládního programového prohlášení vyplývá, že valorizační vzorec starobních důchodů chce vláda vrátit do toho stavu před důchodovou reformou. Minus určitě nižší desítky miliard korun jsou navýšení platů pedagogických pracovníků. Vládní programové prohlášení konkrétní čísla obsahuje mimo jiné právě u těchto mzdových nebo platových položek, nástupní plat učitele 50 000, průměrný plat učitele 75 000 korun. Počty učitelů jsou v České republice známy naprosto přesně, včetně toho trendu v počtu, to znamená, tady se zase dal ten odhad velmi, řekněme, pregnantně stanovit. Minus zhruba 15 miliard korun ročně navýšení platů a benefitů příslušníků, teď to zjednodušuju, ozbrojených složek, plus zaměstnanců Celní správy, Hasičského záchranného sboru. Tam je zase ve vládním programovém prohlášení nástupní plat všech složek 50 000 korun. Minus 10 miliard korun jsou známé přesně ty rozpočtové částky Českého rozhlasu a České televize, tak je zrušení koncesionářských poplatků, to je číslovka zhruba minus10 miliard korun ročně, minus 8 miliard korun je zrušení a vrácení zpět před to naše zjednodušení daňového systému, kdy jsme opravdu proškrtali, bylo jich lehce přes 20, daňových výjimek, tak ne všechny, ale některé z nich, školkovné, nepracující manželé, pracující studenti, chce nová vláda vrátit. Tak to je číslovka minus 8 miliard korun ročně a minus 10 miliard korun jsou pak jednotlivé položky další, které se napříč vládním programovým prohlášením objevují, to je vrácení slev na jízdném na 75 procent, zvýšení rodičovského příspěvku na 400 000 korun. To je zhruba 10 miliard ročně.
Takže součet těchto konkrétních položek je ona částka 160 miliard korun ročního dopadu v případě splnění vládního programového prohlášení. A ten střednědobý horizont, proč jsem avizoval, že po skončení tohoto volebního období by naplnění vládního programu v tomto volebním období znamenalo zhruba dalších 160 miliard korun minus, je zrušení klíčových dvou parametrů důchodové reformy. O obojím se takto konkrétně ve vládním programu hovoří, a to je vrácení důchodového věku na 65 let a zrušení zpomalení tempa růstu nově přiznávaných důchodů.
V tomto směru, že opravdu snad ta čísla, která říkám, mám přesně ozdrojovaná. Obě dvě, řekněme, politické části této Sněmovny, to znamená, jak současná vláda, tak stávající opozice, často argumentujeme vůči sobě zprávami Národní rozpočtové rady. V dubnu tohoto roku zpracovala Národní rozpočtová rada, já si myslím, že u všech soudných poslankyň a poslanců v tomto sále má Národní rozpočtová rada a její analytické výstupy velkou míru důvěry, proto jsem zmiňoval, používáme je všichni, tak v dubnu tohoto roku zpracovala Národní rozpočtová rada přesné dopady a predikce důchodové reformy a zvýšení důchodového věku, to postupné navyšování, které jsme schválili ze 65 na 67 let, snižuje projektované deficity důchodového účtu o 1,2 procenta HDP. A přesně ta druhá věc, to zpomalení tempa růstu starobních důchodů nově přiznávaných, zpomaluje ty deficity důchodového účtu o dalších 0,8 procenta HDP. To znamená, tyto dvě změny, které jsme my prosadili v důchodové reformě, vy je ve vládním programovém prohlášení vlády chcete zrušit, tak mají podle Národní rozpočtové rady dopad dvě procenta HDP, což při současném HDP zaokrouhleno 8,5 bilionu korun, je 85 miliard korun krát dvě, je 160 až 170 miliard korun, a proto těch druhých 160 v tom střednědobém horizontu.
Takže to je to klíčové, tyto ekonomické rozpočtové dopady pro Českou republiku, které prostě nemůžeme v České republice ufinancovat, a já myslím, doufám, že to ví i většina ministryň a ministrů nové vlády a že třeba snad dojde i v důsledku tady toho mého malého střípku mého vystoupení k nějaké korekci v průběhu toho volebního období, tak prostě Česká republika si tyto dopady nemůže dovolit.
Proto nemůžu vládu, která jde s tímto vládním programovým prohlášením, s těmito naprosto konkrétními a drastickými rozpočtovými dopady, podpořit. ***
